iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Skandinávii Křišťálová noc, Soros oceněn ve Vídni

Ve Skandinávii se minulý víkend u příležitosti výročí Křišťálové noci odehrála řada koordinovaných útoků namířených proti židům, které mají na svědomí neonacisté. Skandinávská města zaplavily hákové kříže a žluté Davidovy hvězdy, kterými nacisté za druhé světové války označovali Židy. Víkendové běsnění je však jen vrcholem ledovce.

Útoky namířené proti židům se odehrály napříč celou Skandinávií, nejvíce jich úřady zaznamenaly právě v sobotu na
výročí Křišťálové noci. Nacisté v tento den před 81 lety uspořádali protižidovský pogrom, při kterém vypalovali synagogy, rabovali a ničili židovské obchody, domovy nebo školy.

Podle skandinávských médií i židovských organizací útoky pravděpodobně koordinovala krajně pravicová skupina Nordfront (Severská fronta), která se podle Henriho Golsteina z dánské Židovské asociace chová jako nacisté, akorát nenosí na veřejnosti svastiku.

„Skupina zveřejnila fotografie vandalismu, kterého se její členové dopustili. Evidentně šlo o koordinované útoky. Severská fronta je sice nejsilnější ve Švédsku, ale útočila v celé Skandinávii, včetně Norska a Dánska,” popisuje Goldstein. Neonacisté podle něj na internetu také zveřejnili článek, ve kterém popírají holokaust a ptají se Židů, proč jsou tak vystrašení.

Víkendové incidenty jsou nicméně jen vrcholem ledovce, protože antisemitské útoky jsou napříč Skandinávií na vzestupu. Podle listu The Independent útočili neonacisté v sobotu nejmasivněji v Dánsku, kde polepili židovským obyvatelům domy a poštovní schránky samolepkami s Davidovou hvězdou.

Vandalové také poničili více než osmdesát náhrobků na židovském hřbitově ve městě Randers. Některé vyvrátili, jiné pomalovali hákovými kříži. Neonacisté poničili napříč Dánskem také několik památníků holokaustu.

„Antisemitismus a rasismus nemá v naší společnosti místo. Útok na hřbitov v Randers je zamířený nejen proti dánským Židům, ale proti nám všem. Musí být hrozné vidět poničené hroby svých milovaných. Musíme tyto zločiny odsoudit a úřady musí dopadnou viníky,“ řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Podle předsedy Světového židovského kongresu Ronalda Laudera už antisemitismus ve Skandinávii ani jinde v Evropě nemůže nikoho překvapit. „Antisemitismus je naživu a daří se mu dobře. Nastal čas na uvážené a cílené jednání. Evropa se musí probudit a chránit své židovské občany,“ prohlásil Lauder.

BRITOVÉ ODMÍTLI EURO KOMISAŘE

Evropská komise zahájila řízení proti Británii za to, že odmítla navrhnout komisaře. Londýn podle Komise porušil své povinnosti vyplývající z unijních smluv a požadavků Evropské rady. Britská vláda se dlouhodobě nemíní na chodu nové unijní exekutivy podílet kvůli záměru opustit EU.

Brusel dnes dal Britům lhůtu na reakci do pátku 22. listopadu. Budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zaslala vládě Borise Johnsona dva dopisy, v nichž ji vyzvala k nabídnutí vhodného kandidáta.

Z Británie dostala ve středu odpověď, v níž Londýn zdůvodnil odmítnutí její žádosti tím, že se blíží parlamentní volby. Oficiální britské zásady týkající se voleb uvádějí, že vláda by neměla v předvolebním období předkládat kandidáty na vysoké mezinárodní posty, včetně těch v evropských institucích. Podle Komise však nejsou národní pravidla ospravedlněním pro to, aby Británie porušovala povinnosti.

Jejich součástí je i to, že musí jako všechny členské státy navrhnout zástupce do unijní exekutivy, dokud zůstává součástí evropského bloku. Lídři EU tím na konci října podmínili nový, tříměsíční odklad britského odchodu.
Podle právníků unijních institucí by však mohla EK začít v prosinci fungovat i bez britského člena, pokud bude Londýn trvat na svém. O případném dalším postupu rozhodne komise po uplynutí zmíněné lhůty.

SOROS OCENĚNÍ VE VÍDNI ZA BOJ PROTI NESVOBODĚ

Americký miliardář maďarského původu a zakladatel Středoevropské univerzity (CEU) George Soros získal ve čtvrtek od vídeňského starosty Michaela Ludwiga Zlatý odznak za zásluhy spolkové země Vídeň. Ocenění přišlo jen den předtím, než se v rakouské metropoli slavnostně otevře nové sídlo CEU, které Maďarsko nepovolilo činnost v Budapešti.

Ludwig zdůraznil, že Soros dostal ocenění mimo jiné i za své někdejší působení ve východoevropských zemích, za pomoc disidentům a podporu svobodné společnosti prostřednictvím nadace Open Society Foundation.

Oslavný proslov o laureátovi pronesl bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. Sorose v něm označil za bojovníka proti autoritářství, nesvobodě a rasismu a ocenil i jeho nasazení při prosazování kvalitního vzdělání a svobody bádání.
Starosta Ludwig Sorose ujistil, že v Rakousku jím založenou univerzitu rozhodně nečeká podobný osud jako v Maďarsku, kde její další působení zastavila vláda Viktora Orbána.

Orbán považuje Sorose za svého úhlavního nepřítele a výpady proti němu jsou jedním z jeho častých témat. Kvůli represivnímu tlaku ze strany současné maďarské vlády z Budapešti odešla už Sorosova nadace Open Society Foundation. Orbán Sorose obviňuje ze záměrného podporování masové migrace do Evropy, proti které se Orbánův kabinet důrazně staví.

„To, že proti Středoevropské univerzitě a především proti Vám osobně byla vedena tato kampaň s antisemitským podtextem je něco, co jako starosta Vídně důrazně odmítám,“ řekl Ludwig. Slavnostního aktu se kromě vídeňských politiků zúčastnila například i bývalá maďarská ministryně zahraničí Kinga Gönczová nebo bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

ZIMOLA V NOVÉ PLATFORMĚ?

Bývalý jihočeský hejtman a předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola přestane být podle lídra strany Jana Hamáčka členem ČSSD, jestliže se stane členem nového hnutí Změna 2020. To přitom na Zimolův popud založil jeden z jeho jihočeských spolupracovníků, radní Týnu nad Vltavou David Slepička.

„Kdokoliv z členů sociální demokracie vstoupí do nového hnutí, tak automatický ztrácí členství, protože nemůžete být ve dvou politických stranách,“ řekl iDNES.cz Hamáček. Vyhrotil se tak spor mezi vedením sociální demokracie a bývalým místopředsedou strany Zimolou.

„Co není v souladu se stanovami, když si člen sociální demokracie založí vlastní hnutí. Ten, kdo je podepsán pod žádostí o registraci, tak ve chvíli, kdy to hnutí bude zaregistrováno, tak automaticky ze stanov ČSSD ztratí členství,“ řekl také šéf sociálních demokratů o Slepičkovi, který hnutí Změna 2020 zakládá poté, co ho o to požádal Zimola.

Bývalý jihočeský hejtman se před tím ohradil proti tvrzení Hamáčka, že mu slíbil kandidaturu za ČSSD v krajských volbách. Hamáček ještě ve čtvrtek dopoledne tvrdil, že Zimolův projekt Změna 2020 není konkurencí sociální demokracie, ale speciální platformou. To ale o několik hodin později už neplatilo.

„Zatím je na vše příliš brzy. Volby budou za rok a teprve na konci března je krajský sněm ČSSD, který teprve bude rozhodovat o kandidátce. Proto není pravda, že bychom se s Janem Hamáčkem domluvili na tom, že budu kandidovat v dresu ČSSD. To naprosto vylučuju. Je otázkou, jestli vůbec budu kandidovat. A pokud ano, tak za koho budu kandidovat,“ řekl Zimola.

Zimola ve středu uvedl, že požádal o registraci hnutí, které by mělo být složené z ČSSD i nestraníků. Vedení strany na jeho iniciativu reagovalo tak, že podporuje projekty s osobnostmi pod hlavičkou ČSSD, za nepřijatelné naopak označilo, kdyby uskupení konkurovalo krajské kandidátce sociální demokracie.

Před časem se sám Zimola nechal slyšet, že ho někteří kolegové vyzývají k založení vlastního subjektu. Už dříve také prohlásil, že změna v ČSSD za současné situace není možná. Později nicméně vznik nové strany označil za spekulaci.

ŽALOBCE PODAL OBŽALOBU ODPOSLECHŮ BÉMA A JANOUŠKA

Státní zástupce podal obžalobu v kauze odposlechů primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, informovala Česká televize. V kauze čelí od roku 2013 stíhání někdejší šéf Věcí veřejných a exministr dopravy Vít Bárta společně s policistou Janem Petržílkem. Oba muži vinu ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace odmítají. Policisté navrhli jejich obžalování na začátku srpna. Odposlechy odhalují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením.

Kauzu dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze. „Podání obžaloby v této věci mohu potvrdit. Bližší informaci k jejímu obsahu ale nemohu poskytnout, protože je vedena v utajeném režimu,“ sdělil mluvčí Aleš Cimbala bez dalších podrobností. Mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci sdělila, že soud zatím tuto obžalobu neeviduje.
Nechtěli, aby je někdo slyšel

Bém i Janoušek zřejmě tušili, že je někdo odposlouchává. Proto občas mluvili v kódech, pokud tedy neměli u sebe šifrovací telefon. "Pak je tam kauza mrtvej kůň. A vyřešenej příběh mrtvýho koně," řekl Bém Janouškovi v telefonátu ze 7. února 2007.

Odposlechnuté telefonické hovory Janouška a Béma, v nichž se muži oslovují „Mazánku“ a „Kolibříku“, zveřejnila v březnu 2012 MF DNES. Odposlechy odhalují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením.
Deník tehdy uvedl, že nahrávky pořídila v roce 2007 Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bárta byl na podzim roku 2013 obviněn z toho, že v roce 2009 jako majitel bezpečnostní agentury ABL navedl tehdejšího agenta BIS Petržílka, aby zmíněné citlivé dokumenty vynesl. Petržílek, který v době svého zadržení vedl u protikorupční policie odbor analytiky a informatiky, skončil po zatčení ve vazbě. Bártu policisté stíhali na svobodě.

Oba muži vinu ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace odmítají. Bárta po zadržení uvedl, že se ničeho nezákonného nedopustil. Petržílek řekl v nedávném rozhovoru pro server Seznam Zprávy, že BIS je jeho srdcová záležitost a nikdy by ji nezradil.

ČR NAKOUPÍ RADARY Z IZRAELE

Ministerstvo obrany podepíše ve čtvrtek 5. prosince dlouho připravovanou smlouvu na nákup 3D radiolokátorů MADR z Izraele. Nová technika nahradí ruské radary, které již několikrát překročily svou životnost. Česko za osm radiolokátorů zaplatí 3,5 miliardy korun. Cenu odsouhlasil znalecký posudek.

„Nákup radiolokátorů MADR je jedním z našich klíčových modernizačních projektů. Jsem rád, že se blížíme k úspěšnému konci dlouhé cesty,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Radary bude izrealeský výrobce průběžně dodávat do roku 2023. „Nahradí zastaralou radiolokační techniku ruské výroby, která je již za svou životností,“ dodal. Smlouvu podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška podepíší zástupci českého ministerstva obrany a izraelské vládní agentury pro vyzbrojování. „V současnosti probíhají poslední formální kroky, po jejichž dokončení bude smlouva připravena k podpisu,“ poznamenal mluvčí.

Izraelská strana se smlouvou zaváže, že do zakázky bude zapojen český průmysl v míře nejméně 30 procent. Domluvenou cenu podle obrany potvrdil nezávislý znalecký posudek. „Obdrželi jsme kladný nezávislý posudek, kde znalec explicitně konstatuje, že se jedná o cenu v místě a čase obvyklou,“ uvedl náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha.

Nové radary zajistí armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů. České armádě je dodá přes izraelskou vládu izraelský státní podnik Elta Systems, který vyrábí systém Iron Dome. Je schopen nejen zjistit raketový útok, ale i vyhodnotit, kam raketa dopadne a v případě nebezpečí útoku na zalidněnou oblast ji sestřelit. Elta české armádě nabídla radar ELM 2084 MMR (Multi-Mission-Radar, radar pro více rolí), který je součástí tohoto systému.

Průtahy kolem nákupu

Pořízení radarů provázely dlouhodobé komplikace. Jejich nákup má několikaleté zpoždění. Armáda dlouhodobě upozorňuje na to, že dosud používané radary dávno překročily svou životnost a jsou na hranici funkčnosti.
Tendr na vojenské radary je v pořádku, vojenská policie případ odložila

Někdejší ministr obrany a současný český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický (ANO) před svým odchodem z funkce smlouvu označil za připravenou k podpisu. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová (za ANO) loni prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených tendrů závažná pochybení. Obrátila se proto na Vojenskou policii. Mezi podezřelými zakázkami byl právě i nákup radiolokátorů.

Metnar loni v prosinci výběrové řízení kvůli pochybnostem zrušil a vládě navrhl, aby radary koupila přímo od izraelské vlády. Vojenská policie v červnu vydala rozhodnutí, kterým podezření odložila.

NĚMCI ZVAŽUJÍ OMEZIT ŘEČNĚNÍ V PARLAMENTU

Stejně jako v Česku žádají vládní poslanci i v Německu zkrácení doby na projevy v parlamentu. Přispěly k tomu i nevolnosti, které během jednoho dne postihly hned dva zákonodárce. Také by se mělo méně schůzovat v noci. Změny navrhl předseda poslaneckého klubu vládních křesťanských demokratů (CDU) Michael Grosse-Brömer. Podle něj se mají jednání přesouvat na středy, protože obzvlášť ve čtvrtek se protahují dlouho do noci. Možná také proto pak v pátek řada zákonodárců na plenárních zasedáních chybí.

Grosse-Brömer chce, aby po 22:00 zákonodárci se svými řečmi nevystupovali, ale nechali je pouze zaprotokolovat. Dosud je to možné pouze se souhlasem všech poslaneckých klubů. Pro většinu vystoupení mimo hlavní zasedací čas parlamentu je vyhrazeno 38 minut. Diskutuje se o zkrácení na 30 minut, čemuž ale všichni nefandí. „Prospělo by to jak zaměstnancům Bundestagu, tak poslancům,“ řekl o svých představách Grosse-Brömer deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Na schůzi 7. listopadu nedokončil kvůli nevolnosti svůj projev poslanec CDU Matthias Hauer. Jednačtyřicetiletému politikovi pomáhali kolegové i parlamentní lékařka. Předseda parlamentu Wolfgang Schäuble zasedání přerušil.
Ještě téhož dne večer přepadly mdloby šestapadesátiletou poslankyni opoziční strany Levice Simonu Barrientosovou. Její spolustranička Anke Domscheit-Bergová následně kritizovala pracovní podmínky v parlamentu. Vadí jí hlavně, že poslanci během plenárních schůzí nesmí pít.

Dvacet poslanců prodalo osobní data všech Němců za necelou minutu

V Česku by rád parlamentní řečnění omezil předseda poslaneckého klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Ochotu o tom jednat projevil šéf klubu pirátů Jakub Michálek. V Německu se debatuje i o dalších možných změnách ve fungování parlamentu. V září vyzvalo přes sto právníků k reformě volebního zákona, kterou by se snížil počet poslanců, jichž je nyní 709.

Zvažuje se i prodloužení funkčního období parlamentu ze současných čtyř na pět let. Tím by se jeho úřadování sjednotilo s většinou německých zemských parlamentů i Evropským parlamentem. Prodloužení by mohlo začít platit od příštích voleb v roce 2021.

POLICIE TURECKA: BYLA TO VRAŽDA, ZAKLADATELE BÍLÝCH HELEM

Smrt zakladatele syrské dobrovolnické organizace Bílé helmy Jamese Le Mesuriera vyšetřuje turecká policie jako sebevraždu. Napsala to agentura AFP s odkazem na tamní média. Žena zesnulého Brita nesmí odjet ze země, dokud vyšetřování neskončí. Le Mesurier byl v pondělí brzy ráno nalezen mrtvý u vchodu do domu, kde bydlel. Podle místního tisku měl zlomené obě nohy a poraněnou hlavu. Turecká policie se domnívá, že zemřel při pádu z budovy.

Policie nyní mimo jiné prověřuje Le Mesurierovy zdravotní záznamy. Brit u lékařů hledal pomoc kvůli psychickým problémům, napsala soukromá tisková agentura DHA. Turecká média informovala, že Le Mesurier vyhledal lékařskou pomoc kvůli stresu, kterým trpěl, a užíval léky na spaní a antidepresiva.

Turecké úřady prozatím zakázaly Le Mesurierově ženě, aby zemi opustila. Napsal to například turecký server Hürriyet. Emma Hedvig Christina Winbergová už ve středu asi tři hodiny vypovídala na policii. Údajně i ona policii řekla, že měl její muž dva týdny před smrtí sebevražedné myšlenky.

Tělo zakladatele Bílých přileb už ve středu převezli do Británie. Osmačtyřicetiletý Le Mesurier byl totiž bývalým důstojníkem britské armády. Založil a řídil nevládní organizaci May Day Rescue, která vytvořila dobrovolnickou organizaci záchranářů Syrská civilní obrana. Té se přezdívá Bílé helmy a May Day Rescue trénovala jejich příslušníky. Bílé helmy působí v povstalci ovládaných oblastech.

Zakladatel Bílých helem zemřel. Našli ho mrtvého v Istanbulu

V roce 2016 získal Le Mesurier od královny Alžběty II. Řád britského impéria za „svou práci pro Syrskou civilní obranu a ochranu civilistů v Sýrii“. Bílé helmy byly rovněž několikrát nominovány na Nobelovu cenu za mír. Rusko a jím podporovaný syrský režim prezidenta Bašára Asada však organizaci obviňuje z toho, že v oblastech, kde působí, podporuje radikální povstalce.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno na Twitteru Le Mesuriera obvinil, že je bývalým agentem britských tajných služeb a je napojený na „teroristické skupiny“.

JIŘIČNÁ A DEVELOPER OBHAJOVALI PROJEKT ROZVLNĚNÝCH DOMŮ

V pražském Paláci Akropolis se konala veřejná debata s architektkou Evou Jiřičnou. Pořádala ji firma Central Group, pro kterou Jiřičná navrhla projekt s rozvlněnými domy místo staré telekomunikační věže na Žižkově. Vzbudily velký rozruch a čelí i kritice ze strany města. Debaty se kromě Evy Jiřičné a zástupců developera účastnili také představitelé Prahy, Institutu plánování a rozvoje nebo městská části Praha 3.

Místo telekomunikačních budov v areálu přezdívaném Mordor by měl Central Group, který území koupil v roce 2017 od společnosti Cetin ze skupiny PPF, postavit bytové domy včetně infrastruktury v okolí. Symbolem projektu se staly právě rozvlněné bílé věžáky. Část veřejnosti potěšily, skepticky se k nim ovšem vyjádřil Klub za starou Prahu nebo Praha 3. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče udělal developer chybu.

„Je skvělé, že se Central Group snaží zapojovat domácí i světové architekty a zvyšovat tím kvalitu výstavby. Takto velký projekt, který má ambici zasáhnout do panoramatu Prahy a vytvořit tam dominantu, však nelze připravovat bez partnerství s městem,“ nechal se nedávno slyšet šéf IPR.

Jiřičná tvrdí, že ačkoli se věže stávají ikonou celého projektu, tvůrci se snažili zabývat celým územím.

„Poněvadž je tam už existující zástavba, tak jsme si řekli, že bude dobré, když na ni nějakým způsobem navážeme. Pak nás ale napadlo, že jedna část projektu by mohla být podobná stávající zástavbě, ale na druhém konci pozemku by mohl vzniknout veřejný prostor,“ prohlásila v rozhovoru pro MF DNES světově proslulá architektka s tím, že jedna část výstavby bude podobná současné a ve druhé bude prostor právě pro věže.

Další argumenty by měly zaznít ve veřejné debatě. Projekt je nyní ve fázi před zadáním urbanisticko-dopravní studie pro území tzv. Nového Žižkova, které zahrnuje i Olšanskou ulici a Nákladové nádraží Žižkov. Central Group má v souladu s uzavřenou smlouvou o spolupráci mimo jiné pro městskou část na své náklady vybudovat velkou mateřskou školku s rozsáhlou zahradou a hřištěm v hodnotě zhruba 30 milionů korun. Na své náklady také slíbil zřídit velký veřejný park včetně mobiliáře.

BIOOMBERG CHCE BÝT PREZIDENTEM USA, DEMOKRATÉ HO NECHTĚJÍ

Miliardář Michael Bloomberg v úterý oznámil, že bude v demokratických primárkách bojovat o křeslo v Bílém domě. Už od minulého týdne je ale pod palbou kritiky, která paradoxně nepřichází od opozičních republikánů, ale z řad demokratických kandidátů na prezidenta. Obávají se totiž jeho bohatství a nařkli ho, že si che volby koupit.

„Dnes říkáme Michaelu Bloombergovi a dalším miliardářům: ‚Je nám líto, ale tyhle volby si nekoupíte‘. Naše kampaň je skutečným hnutím bojujícím za dělnickou třídu. Půjdeme proti třídě miliardářů a porazíme ji,“ prohlásil o víkendu na předvolebním meetingu demokratický senátor Bernie Sanders.

Massachusettská senátorka Elizabeth Warrenová vznesla proti Bloombergově kandidatuře podobnou kritiku.
„Myslím si, že bychom měli budovat lidové hnutí, abychom v této zemi dosáhli změny. Nemyslím si, že by demokracie měla být o lidech, kteří jen přijdou a koupí si volby,“ prohlásila na začátku týdne Warrenová.

Bloomberg se v úterý v Arkansasu oficiálně přihlásil jako kandidát.

Podnikatel, filantrop a starosta New Yorku z let 2002 až 2013 v současnosti disponuje majetkem ve výši 53 miliard dolarů, což z něj dělá jednoho z deseti nejbohatších lidí v USA. „Oficiálně jsem v Arkansasu podal přihlášku do volby v demokratických primárkách. Musíme porazit Trumpa. Zklamal nás ve všech ohledech,“ napsal Bloomberg.

Bloomberg má na kampaň miliardy, voličům se zatím nezdá

Warrenová i Sanders se momentálně v průzkumech nacházejí na vrcholu demokratické kandidátky a oba vedou kampaň za zvýšení daní pro nejbohatší Američany, kteří by podle nich měli ostatním zaplatit sociální programy, vysokoškolské vzdělávání nebo zdravotní péči.

Především Sanders je známý jako notorický kritik miliardářů. Svým příznivcům, kteří mu pošlou příspěvek na kampaň, dokonce posílá samolepky se slovy: „Miliardáři by neměli existovat“.

Michael Bloomberg

Bloomberg se narodil se 14. února 1942 ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Bloomberg zbohatl jako vlastník stejnojmenné mediální agentury, která se vypracovala na celosvětovou síť.
Podnikatel stál 12 let v čele New Yorku. Radnici řídil jen za symbolický dolar ročně. Několikrát změnil politickou příslušnost, momentálně je demokrat. Bloomberg letos v únoru oslavil 77. narozeniny.

Navzdory kritice kandidátů z levicového křídla demokratů ale peníze nejsou ukazatelem úspěchu uchazeče o post prezidenta. Zatímco Hillary Clintonová před třemi lety utratila za kampaň 1,2 miliardy dolarů (28 miliard korun), Donalda Trumpa stála 616 milionů dolarů (14 miliard korun) a přesto vyhrál.

Exprezident Obama naopak utratil na kampaň v letech 2008 a 2012 mnohem víc než jeho soupeři. První kandidatura ho přišla na 730 milionů dolarů (17 miliard korun), tedy o 400 milionů dolarů dráž než jeho republikánského soupeře senátora Johna McCaina.

Ačkoli zatím není jasné kolik Bloomberg do kampaně investuje z vlastních peněz, podle listu Newsweek neváhal při souboji o post newyorského starosty opakovaně utratit miliony dolarů. Ačkoli je Trump prvním miliardářem, který v boji o Bílý dům uspěl, Bloomberg by byl tím nejbohatším.

Podle listu New York Post ale mediálnímu magnátovi zatím průzkumy nepřejí. Jako prezidenta by si ho podle nedělního šetření vybrala pouze čtyři procenta voličů, což ho řadí na šestou příčku za senátorku Kamalu Harrisovou a starostu Peta Buttigiega. Na prvních třech místech se i nadále drží někdejší vice prezident Joe Biden, Warrenová a Sanders.

V RAKOUSKU VOJÁKA ROZTRHALI JEHO PSI

Psovoda rakouské armády v noci na čtvrtek roztrhali služební psi, o které se voják staral. Informoval o tom list Kleine Zeitung. Okolnosti tragédie, která se stala v kasárnách ve Vídeňském Novém Městě, vyšetřuje policie i armáda. Vojákovi bylo jedenatřicet let a jako psovod působil od roku 2017. Jeho tělo našel mužův kolega, který v noci kontroloval kotce poté, co byl upozorněn na dva volně pobíhající belgické ovčáky.

Tito psi, které psovod opět uzamkl, zřejmě jeho kolegu napadli a zabili.

Rakouská armáda už zřídila vyšetřovací komisi, jejímiž členy jsou i lékař s veterinářem. Vojsko mezitím vyjádřilo rodině mrtvého soustrast a nabídlo jim pomoc psychologů. V armádě nyní slouží sedmdesát psů, z nichž je podle Kleine Zeitung jedenačtyřicet rotvajlerů, patnáct belgických ovčáků, pět německých ovčáků a devět labradorů.

V ČR ŽILO V ROCE 2017 AŽ 200 TISÍC NELEGÁLNÍCH UPRCHLÍKŮ

Na území Evropské unie a čtyř dalších evropských zemí žilo v roce 2017 bez povolení mezi 3,9 až 4,8 miliony migrantů. Ukazuje to studie amerického výzkumného střediska Pew Research Center. V Česku podle ní bylo bez řádného povolení k pobytu před dvěma lety 100 tisíc až 200 tisíc ilegálních migrantů.

Sedmdesát procent všech migrantů, kteří neměli povolení, přitom žilo ve čtyřech zemích: Německu, Francii, Itálii a Británii. Výzkumníci z Pew Research Center do své studie zahrnuli údaje z osmadvaceti zemí Evropské unie včetně Česka a také čtyř zemí Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). V EU na počátku letošního roku žilo přes 513 milionů obyvatel, v zemích ESVO dalších více než 14 milionů.

Ve srovnání s rokem 2014 podle studie počet migrantů, kteří v 32 evropských zemích žili nelegálně, výrazně vzrostl. Před pěti lety jejich počet Pew Research Center odhadoval na tři až 3,7 milionu. Oproti roku 2016 však migrantů bez řádného povolení k pobytu naopak ubylo – tehdy jich podle studie na území EU a ESVO žilo 4,1 až 5,3 milionu.

V Česku se podle studie počet migrantů bez řádného pobytu pohyboval v roce 2017 mezi 100 tisíci až 200 tisíci, stejně jako například v Rakousku, Řecku či Španělsku. V případě Slovenska, Polska či Maďarska zmiňuje odhad méně než 100 tisíc migrantů. V Německu žilo bez povolení podle Pew Research Center mezi milionem a 1,2 milionu cizinců, v Británii 800 tisíc až 1,2 milionu, v Itálii 500 tisíc až 700 tisíc a ve Francii 300 tisíc až 400 tisíc.

Unie by měla zlepšit přístup k migraci v Itálii a Řecku, zlobí se auditoři

Za migranta bez povolení studie považuje všechny žadatele o azyl, jejichž žádost ještě úřady nevyřídily, a také ty, jejichž žádost zamítly a nařídily jim danou zemi opustit. Kromě nich autoři studie zahrnuli do odhadů cizince, kteří na území 32 evropských států zůstali poté, co jim vypršelo řádné vízum, či ty, kteří hranice překročili nelegálně a nepožádali o žádnou formu legálního pobytu.

Budoucnost žadatelů o azyl, o jejichž žádosti se ještě nerozhodlo, považuje studie za nejistou, mimo jiné kvůli vysokému počtu zamítnutých žádostí. Proto tyto lidi do údajů zahrnula. Bez nich by byl počet migrantů bez řádného pobytového statusu na území EU a ESVO v roce 2017 nižší – mezi 2,9 a 2,8 miliony.

Nejvíc migrantů je z Asie

Třicet procent všech migrantů bez povolení k pobytu na území EU a ESVO pochází podle studie z oblasti Asie a Tichomoří, kam patří i Afghánistán, 23 procent ze zemí, které nejsou členy EU a ESVO, 21 procent ze zemí severní Afriky a Blízkého východu, 17 procent ze subsaharské Afriky a osm procent ze Severní a Jižní Ameriky. V roce 2017 tvořili většinu migrantů, jimž se studie věnovala, muži mladší 35 let.

Studie upozornila, že celkový počet lidí, kteří na území EU a ESVO pobývali před dvěma lety bez řádného povolení, odpovídá asi procentu populace. Ve Spojených státech jsou to tři procenta

HRABOŠI SE VRACÍ, ZNIČÍ JE POUZE SILNÉ MRAZY?

Zemědělci varují, že od září začaly v Česku opět stoupat stavy hrabošů. Doufají, že budou od jara znovu moci plošně používat jed Stutox II. Situaci teď může zastavit počasí v boji s hlodavcem by mohly pomoci mrazy. Situaci chtějí projednat na tripartitě.

„Jsme v situaci kdy po propadu, stavy hrabošů zase rostou,“ říká Martin Pýcha předseda Zemědělského svazu ČR. Podle něj sice na některých místech pomohla zavedená opatření jako například posílení orby, Nicméně podle Pýchy se slova odborníků o tom, že po gradaci počet hrabošů zase klesne nepotvrzují. Někde se sice situace zlepšila, na jiných místech, se ale hraboši objevili nově.

„Jsme frustrovaní tím, že uběhly dva měsíce a žádné konkrétní systémové řešení na stole není,“ dodává Pýcha. Zemědělci už začali sčítat škody, které podle nich aktuálně dosahují 1,34 miliard korun na více než 131 tisících hektarech polí. Podle zemědělců od září rostou počty hrabošů ve všech krajích kromě Středočeského. Nejhorší je situace na jižní a střední Morava a na Vysočiny.

Pomoci mohou holomrazy

Naděje zemědělců se teď upírají hlavně k počasí, které by mohly počtu hrabošům snížit. Pomohly by hlavně holomrazy. „Pokud zima nebude pro hraboše nepříznivá, může se stát, že populace hraboše bude nadále gradovat,“ varuje Pýcha.
Zemědělci chtějí, aby se o hrabošovi jednalo i na pondělní tripartitě. Svaz oslovili i premiéra Andreje Babiše, od kterého očekává, že urychlí jednání mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství, která se snaží nejít společné řešení. Zástupci zemědělců mají dva požadavky. Jednak by si přáli, aby bylo možné na jaře opět plošně aplikovat jed Stutox II na polích, kde nežijí chráněné živočišné druhy a zároveň doufají, že bude jasné, kdo jim bude kompenzovat škody na úrodě.

Spor o hraboše vypukl v polovině srpna. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský tehdy povolil plošné rozhazování jedu Stutox II, aby zemědělcům usnadnil boj s přemnoženým hlodavce. Po vlně kritiky ministerstvo zemědělství platnost povolení pozastavilo.

Zemědělci se tak museli vrátit k šetrnější aplikaci jedu přímo do nor, to je ale časově náročné. Ministerstvo životního prostředí a ekologické organizace upozorňovaly na to, že plošná aplikace jedu může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. Zemědělci se bránili s tím, že jen plošná aplikace jedu může zamezit kalamitě, kterou přemnožení hraboši způsobují.

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ VE VARECH OPRAVÍ METROSTAV?

Kompletní obnovu národní kulturní památky Císařské lázně provede společenství firem pod názvem „Společnost Císařské lázně – GEOSAN GROUP – Metrostav“. Jejich nabídka ve výši 828, 8 milionu korun s DPH byla nejnižší, a tudíž vyhodnocena jako nejvýhodnější, protože jediným kritériem zadávacího řízení se stala nabídková cena. Do této ceny musel zhotovitel kromě splnění ostatních podmínek promítnout i případný nárůst inflace v době provádění prací. Po uplynutí zákonné lhůty tak může začít dlouho očekávaná revitalizace historického skvostu, na kterou lidé čekají více než 18 let.

Účastníci otevřeného zadávacího řízení podali celkem 4 nabídky. „Je to obrovský úspěch, že se po více jak 18 letech začnou Císařské lázně opravovat. Přestože dnes chátrají, jsou i v tuto chvíli nejnavštěvovanější pamětihodností ve správě Karlovarského kraje. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se na celé přípravě revitalizace podíleli. A chtěla bych připomenout, že se nikomu z našich předchůdců zatím nepodařilo získat souhlasné závazné stanovisko od orgánů památkové péče. V rámci zadávacího řízení jsme kladli maximální důraz na to, aby žádný z požadavků nebyl diskriminační, ale stejně důležité pro nás bylo stanovit jasné sankce při neplnění jakékoliv části zakázky.

V průběhu zadávacího řízení nikdo nepodal námitku, “ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Hejtmanka rovněž dodala, že vítězné sdružení firem bude muset složit 10 procent z nabídkové ceny jako bankovní záruku po dobu stavby trvající 42 měsíců. Teprve po dokončení stavby dostane tuto část peněz postupně zpět. „Věřím, že se zhotovitel zodpovědně vrhne na splnění náročné revitalizace Císařských lázní a za 42 měsíců bude památka opravená a uvítá ještě daleko více návštěvníků, než tomu bylo dosud,“ doplnila.

Při výběru zhotovitele stavebních prací kraj musel řešit vyšší nabídkové ceny vyvolané růstem cen prací na stavebním trhu a vysokým podílem restaurátorských prací, které je nutné provést. Hejtmanka proto požádala ministryni financí Alenu Schillerovou o navýšení dotace, kterou na revitalizaci Císařských lázní poskytl před časem stát. Díky souhlasu krajských zastupitelů půjde na akci více peněz i z krajského rozpočtu. Obnova památky by mohla začít ještě do konce letošního roku.

V budoucnu nabídnou Císařské lázně domácím i zahraničním návštěvníkům několik muzejních expozic, kavárnu, čítárnu i badatelnu. „Světoznámý Zanderův sál bude sloužit k reprezentativním účelům, v dalším, víceúčelovém sále se budou konat koncerty, promítání například i během filmového festivalu, či výstavy. V budově nebude chybět ani infocentrum. Prostory určené k pronájmu, kde jsou teď bývalé koupelny, získá v budoucnosti nájemce, který nabídne zajímavé využití nejlépe pro léčebné účely,“ popsala hejtmanka. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

SVĚTOVÝ DEN OBĚTÍ DOPRAVNÍCH NEHOD

Zástupci Českého sdružení obětí dopravních nehod, Platformy VIZE 0 a Autoklubu ČR u příležitosti Světového dne obětí dopravních nehod v pondělí 11. listopadu 2019 představili aktualizovanou a současně rozšířenou publikaci „ABC poškozených a pozůstalých po obětech dopravních nehod.“ Předseda Českého sdružení obětí dopravních nehod Stanislav Vondruška uvedl aktivity konané v rámci Světového dne obětí dopravních nehod.

Ke Světovému dni obětí dopravních nehod, který vyhlašuje Organizace spojených národů každoročně na třetí listopadovou neděli, se připojuje i Česká republika. Celosvětový den vzpomínek tradičně zahajuje pietní akt u Památníku obětí dopravních nehod u nultého kilometru dálnice D1 v Praze 4 na Chodově, letos to bude 17. listopadu.
Počet lidí, kteří každý rok umírají na silnicích, je enormní. Světová zdravotnická organizace dokonce hovoří o tzv. epidemii smrtelných dopravních nehod.

„Na celém světě každoročně zemře v důsledku silničních dopravních nehod 1,35 milionu lidí, každý den tak přijde o život 3700 osob. Jeden zbytečně vyhaslý lidský život každých 23 vteřin. Dopravní nehody jsou celosvětově osmou nejčastější příčinou smrti,“ uvádí Libor Budina z Autoklubu ČR. „Tato fakta jsou zároveň jedním z témat při pravidelných setkáních, která pořádá Mezinárodní automobilová federace FIA. Její členové se pak na národních úrovních připojují k celosvětovým preventivním kampaním, jako je například kampaň 3500Lives se zapojením známých osobností,“ dodává Libor Budina.

Roman Budský z Platformy VIZE 0 doplňuje: „Dění na silnicích nejednou připomíná bojovou zónu, celosvětově jsou však počty usmrcených a zmrzačených lidí výrazně vyšší, než v důsledku válečných operací. Celospolečenské ekonomické následky dopravní nehodovosti v řadě států dosahují až tří procent HDP. I v České republice jsou obrovské a v roce 2018 přesáhly částku 80 miliard korun.“

Na tiskovém brífinku byla představena aktualizovaná a současně rozšířená publikace „ABC poškozených a pozůstalých po obětech dopravních nehod.“ Jejím hlavním cílem je poskytnout potřebné rady těm, kteří se po dopravní nehodě ocitají v nelehké životní situaci. Pojednává o otázkách sociálního zabezpečení i pojišťovnictví, zároveň představuje databázi obsahující judikáty vztahující se k odškodňování obětí dopravních nehod. Nechybějí ani rady psycholožky, jak se vyrovnat s nastalou těžkou životní situací.

Předseda Českého sdružení obětí dopravních nehod Stanislav Vondruška představil aktivity konané v rámci Světového dne obětí dopravních nehod a uvedl, že symbolický řetězec bude zahájen v neděli 17. listopadu 2019 v 11 hodin pietním aktem u Památníku obětí dopravních nehod u nultého kilometru dálnice D1 v Praze 4 na Chodově. Organizují ho členové a spolupracovníci Českého sdružení obětí dopravních nehod. V sobotu 23. 11. 2019 od 16 hodin proběhne poradna pro pozůstalé v plzeňském kostele U Ježíška a v neděli 24. 11. 2019 bude připomenuta památka těch, kdo se nevrátili ze svých cest v evangelickém kostele v Moravské Chrastové a v dosud jediné dálniční kapli na dálnici D5 u Plzně. Roman Budský, Libor Budina

VZPOMÍNKA NA OBĚTI NEHOD

Při veřejných shromážděních v Praze, Plzni, Moravské Chrastové a u Šlovic si lidé jako každoročně připomenou Světový den obětí dopravních nehod. Vzpomenout na ty, kdo zemřeli především na silnicích, vyjádřit solidaritu, a připomenout dlouhodobé dopady dopravních nehod – to jsou hlavní cíle již tradičního řetězce pietních aktů, bohoslužeb a dalších setkání, kterými se lidé a organizace v České republice připojují ke Světovému dni obětí dopravních nehod. Ten Organizace spojených národů vyhlašuje vždy na třetí neděli v listopadu a v letošním roce připadá na 17. 11. Vzhledem ke státnímu svátku se proto některé akce budou konat až o následujícím víkendu.

Symbolický řetězec zahájí v neděli 17. listopadu v 11 hodin pietní akt u Památníku obětí dopravních nehod u nultého kilometru dálnice D1 v Praze 4 na Chodově (za parkovištěm čerpací stanice Agip pod pěší lávkou přes dálnici z ulice Kloknerova). Organizují ho členové a spolupracovníci Českého sdružení obětí dopravních nehod.

Poradna pro pozůstalé Plzeňská zastávka z.s. zve v sobotu 23. listopadu od 16 hodin ke vzpomínkovému setkání do plzeňského kostela U Ježíška. Hudebně ho doprovodí Mirka Nová, Martin Sikora a Jiří Datel Říha. Po 17. hodině na ně naváže neformální posezení v Café Restaurantu Kačaba.

Následující neděli 24. listopadu připomenou památku těch, kdo se nevrátili ze svých cest, ekumenické bohoslužby, které začnou v 15 hodin hned na dvou místech republiky: v naší dosud jediné dálniční kapli na dálnici D5 u Plzně (odpočívadlo na obchvatu Plzně poblíž Šlovic u 83. km ve směru na Prahu) a v evangelickém kostele v Moravské Chrastové.

„Vrátit čas nedokážeme. Vrátit životy neumíme. Ale můžeme při sobě stát, navzájem si pomáhat a vědět, že nikdy nejsme sami. Ani v těch nejhorších chvílích, kdy bolí i dýchat. Hodně věcí nemůžeme, ale být tu pro sebe navzájem, ano,“ říká spoluzakladatelka sdružení Plzeňská zastávka Mirka Šimková, která sama před deseti roky přišla při autonehodě o manžela.

MOBILNÍ ENVIEL BOŘÍ PŘEDSUDKY O KOMUNÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Zlínská technologická a inovační společnost NWT představila svůj nejnovější projekt Enviel novinářům. První komunální elektromobil EU s nulovými emisemi oficiálně uvedla do společnosti v 11 hodin před sídlem Autoklubu České republiky v Praze.

Start-up nepodpořilo NWT náhodou. Společnost už delší dobu soustředí své aktivity na trvale udržitelný rozvoj i celosvětovou environmentální politiku. „Každý krok ke zdravější planetě je důležitý nejen pro nás, ale především pro naše děti a následující generace. Proto se mezi našimi start-upy objevil také ENVIEL. Environmentální, elektrický – a díky tomu udržitelný užitkový vůz, který je šetrný k místní infrastruktuře i obyvatelům,“ řekl Miroslav Kaleta, ředitel divize Marketing společnosti NWT.

Enviel je synonymem pro tichý a čistý provoz. Multifunkční vozy s celoročním využitím jsou vhodné ke správě parků, údržbě zeleně, úklidu, pracím na staveništi nebo správě výrobních areálů. Přináší bezemisní provoz, nízké náklady, ergonomický uživatelský komfort a celou řadu dalších nadstandardních funkcí. Díky svým rozměrům se Enviel dostane i do obtížně dostupných a frekventovaných míst. Je dokonale přizpůsobivý. Zapadne, neruší a díky variabilním nástavbám, vysokému výkonu a pohonu 4×4 si s přehledem poradí s celoroční údržbou měst a obcí.

NWT pro projekt inteligentního elektromobilu inspiroval celosvětový koncept Smart city ready. Vize nedaleké budoucnosti, ve které se moderní technologie směřují smysluplně tak, aby bylo zdraví zachováno nám i naší planetě. Inteligentní odpadkové koše na solární energii, budovy, co se o sebe samy postarají, veřejné osvětlení, které svítí, jen když je někdo zrovna poblíž – a všudypřítomná elektromobilita. Smart city přivádí k životu principy udržitelného rozvoje s vizí vzájemného propojení a harmonizace.

„Město to není jen architektura. Atmosféru tvoří drobnosti. Čistota, klid, s péčí udržované prostory a vzduch, který se dá dýchat. Chceme společně bořit předsudky. A ukázat, že i komunální služby můžou mít pozitivní vliv na vizuální podobu města a jeho vnímání jak místními obyvateli, tak turisty,“ dodal Miroslav Kaleta.

Myšlenka na vývoj plně elektricky poháněného vozidla vznikla jako reakce na stále složitější a nákladnější systémy upravující složení spalin. Na realizaci si ale NWT muselo ještě nějakou chvíli počkat. Nouze byla především o vhodný typ akumulátorů. Postupem času prošly i tyto technologie překotným vývojem – a čerstvý vítr do plachet dodala manželům Vítkovým také stoupající podpora státu a EU.

„Naši vizi převedli do reality osvědčení designeři ze společnosti VEHICLES CREATORS Group, s.r.o., která se postarala i o prototyp kabiny. Od začátku jsme se snažili vytvořit multiplatformu využitelnou i pro další výrobní řady vozidla,“ doplnil Ladislav Chudý, jednatel společnosti a tvůrce hlavní myšlenky elektromobilu.

Čisté ovzduší a s ním spojená elektromobilita má také podporu Ministerstva životního prostředí. Díky dotacím státního fondu, určeným pro vozidla s nízkými nebo nulovými emisemi, si tak můžou města pořídit Enviel za zlomek původní ceny. Dotace pokryjí jak nákup vozidla a dobíjecí stanice, tak úhradu operativního leasingu. Výše příspěvku se pohybuje od 20 tisíc až do 1 milionu korun.

O společnosti NWT

NWT a.s. patří už více než čtvrtstoletí mezi nejvýznamnější technologické a inovační firmy České republiky. Vizí společnosti je přinášet lidem ty nejnovější světové technologie (New World Technologies). Nadčasové produkty, chytrá řešení a nejvyšší možná kvalita tvoří stěžejní pilíře holdingu, jehož cílem je být na trhu v první trojce ve všech sektorech, kterým se věnuje. Investuje do inovativních projektů a start-upů zaměřených na trvale udržitelný rozvoj i celosvětovou environmentální politiku. Již několik let patří mezi 100 nejlepších českých firem.

Srdcem NWT je bývalé baťovské obilní silo ve Zlíně. S pobočkami na Slovensku, v Anglii a na Kypru zaměstnává více než 400 pracovníků v oborech zemědělství, stavebnictví, informační technologie a energetické úspory.

CELNÍCI SE PŘIPRAVUJÍ NA UPRCHLÍKY

Celní správa ČR se počátkem týdne zúčastnila meziresortního součinnostního cvičení BESKYDY 2019 zaměřeného na ochranu státní hranice a zároveň plnila úkoly v rámci vlastních kompetencí.

V období od 4. do 5. listopadu se v působnosti Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj uskutečnila součinnostní akce BESKYDY 2019 zaměřená na ověření připravenosti vybraných útvarů celní správy pro případ zavedení opatření proti nelegální migraci osob do České republiky. Úkolem bylo posílit kontrolní činnosti na vytipovaných bývalých hraničních přechodech při zajištění ochrany státní hranice a současně vykonávat úkoly svěřené orgány celní správy.

Na akci se ve třech směnách podílelo celkem 63 celníků, kteří použili 15 služebních vozidel z mobilního dohledu Celního úřadu pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj.

Generální ředitelství cel prověřilo činnost zavazadlového rentgenu na registračním místě v Mostech u Jablunkova, který by v případě reálné situace skenoval osobní zavazadla přicházejících migrantů a odhaloval zbraně a další nebezpečné předměty.

Cvičení se uskutečnilo pod záštitou Policie České republiky za účasti dalších bezpečnostních složek státu. Nasazení sil a prostředků proběhlo podle schváleného operačního plánu PČR. Nad rámec uvedeného operačního plánu se 18 celníků z výše uvedených věnovalo pouze výkonu vlastních kompetencí. Zaměřili se na kontrolu přepravy odpadů, pátrali po zboží uniklém celnímu dohledu a nezdaněných vybraných výrobcích. V rámci kontroly zajistili 310 litrů nezdaněné motorové nafty. Kpt. Ing. Hana Prudičová, Generální ředitelství cel

CELNÍCI ZABRÁNILI NELEGÁLNÍ PŘEPRAVĚ

Celní správa ukončila desetidenní celorepublikovou kontrolní akci nazvanou PLAST, během níž odhalila 17 kamionů porušujících podmínky pro přeshraniční přepravu odpadů.

Celníci z mobilního dohledu nepřetržitě monitorovali hlavní mezinárodní tahy poblíž vytipovaných bývalých hraničních přechodů i ve vnitrozemí a zaměřovali se na nelegální přeshraniční přepravu odpadů.

V rámci 1113 kontrol zajistili 17 vozidel převážejících 410 t odpadu. Ve více jako polovině množství se jednalo o směsný odpad (směs plastu a komunálního odpadu), který byl deklarován jako čistý plast. Podle předložené dokumentace mělo být šestnáct případů určeno pro Polsko a Českou republiku. Jedna vykládka se měla uskutečnit v Bulharsku. Odpad byl dovážen v jedenácti případech z Německa, v pěti z Itálie a v jednom z Rakouska. Ve dvanácti případech zajistili celníci celkem 290 t odpadu poblíž hranice s Německem a zbylých 120 t v příhraniční s Rakouskem.

Vzhledem k tomu, že celníci odhalili porušení právních předpisů při přepravě odpadů, byla vozidla odstavena a podněty předány Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí k přijetí dalších opatření.

Nejčastější porušení spočívala v rozporech mezi převáženým druhem odpadu a údajích uvedených v průvodních dokladech k nákladu, neoznačení vozidel převážejících odpad či nepředložení řádných dokladů k přepravě odpadu. V rámci akce PLAST se celníci věnovali i dalším kompetencím. U pěti případů objevili porušení předpisů státního odborného dozoru dle zákona o silniční dopravě, osmnáct prohřešků v oblasti časového zpoplatnění, sto dvacet sedm porušení v oblasti mýta. Celkem uložili sankce ve výši téměř 186 000 Kč, kauce v hodnotě 55 000 Kč a na nedoplatcích vybrali 107 700 Kč.

Od počátku roku celní správa provedla 1463 kontrol v oblasti přepravy odpadů a ve 48 případech zjistila jejich nelegální přepravu. Za uplynulý rok bylo zjištěno pouze 19 porušení. Vzhledem ke skutečnosti, že celníci evidují v posledních týdnech enormní nárůst nelegální přepravy odpadů, věnují této oblasti maximální pozornost a úzce spolupracují s ostatními orgány státního dozoru. Kpt. Ing. Hana Prudičová, Generální ředitelství cel