iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rusko vykázalo Člověk v tísni, porušovali zákony

Rusko zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Rusům, kteří s organizacemi zařazenými na seznam spolupracují, může hrozit až šestileté vězení.

V oznámení zveřejněném na webu ministerstva se píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“. Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.

Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.

Člověk v tísni na svých internetových stránkách mimo jiné uvádí, že v Rusku byla přijata nebo zpřísněna řada zákonů výrazně omezujících opoziční projevy a že organizace v zemi podporuje občanskou společnost a pomáhá politicky perzekvovaným.

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

Z krveprolití jsme strach měli, vzpomínal na revoluci v Rozstřelu Pánek

Rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců. Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. „Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři,“ dodal Žafjarov.

Člověk v tísni zastavuje ruské aktivity, aby neohrozil partnery

Organizace v reakci na zprávu zastavuje ruské aktivity, nechce ohrozit partnery poté, co Moskva organizaci označila za nežádoucí. S prací v Rusku ale počítá dál. „V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali a budeme si muset promyslet jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ uvedla organizace na svém Facebooku.

řazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací ruského ministerstva spravedlnosti pro nás není překvapen
V Rusku pracujeme dlouhodobě, podporujeme tamní občanskou společnost - aktivisty, blogery, kriticky přemýšlející intelektuály, skupiny lidí, kteří jsou proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu, chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky, ke kterým se zavázalo například rat...ifikací Listiny základních práv a svobod, jako je ochrana a dodržování lidských právv, nebo právo na sdružování a shromažďování, podporujeme skupiny, které jsou proti cenzuře a další.

TRUMP BUDE S LÉKAŘI A VÝROBCI ŘEŠIT ELEKTRONICKÉ CIGARETY

Lékaři v americkém Detroitu provedli oboustrannou transplantaci plic pacientovi trpícímu zatím neobjasněnou nedostatečností, která by mohla být následkem kouření elektronických cigaret. O nemoc se zajímá prezident Donald Trump. V pondělí oznámil, že se setká s delegací amerických lékařů a výrobci, aby s nimi řešil „dilema elektronických cigaret“.

Oznámila to agentura AP. Pacient požádal lékaře, aby fotodokumentaci zákroku zveřejnili jako varování ostatním.
Elektronické cigarety se dostaly do centra pozornosti amerických zdravotníků letos v srpnu, kdy byl zaznamenán první případ úmrtí na závažné plicní onemocnění, způsobené pravděpodobně používáním elektronických cigaret. Podle zdravotnických statistik bylo chorobu od té doby postiženo 2000 Američanů.

Mnoho z nich používalo náplň s látkou THC, psychoaktivní složkou marihuany. Ve zplodinách byl kromě toho nalezen acetát vitamínu E, který může být podle lékařů rovněž příčinou onemocnění. Choroba se stala i předmětem zájmu Bílého domu. Prezident Donald Trump se setká se zástupci výrobců elektronických cigaret a s lékaři. Vláda podle agentury Reuters uvažuje o tom, že podmínky prodeje těchto cigaret zpřísní.

ŘEPKA Z VĚZENÍ NEPROPUŠTĚN, DÁL PRACUJE V PEKÁRNĚ

Bývalý fotbalista a bouřlivák Tomáš Řepka neuspěl se žádostí o předčasné propuštění z vězení na Borech. Sportovec zvyklý na milionové příjmy ve výkonu trestu zakusil, jak se vydělává rukama, když pracoval v pekárně za 88 korun na hodinu, a na směny nejspíš bude chodit dál. Za zpronevěru a fiktivní internetové pornoinzeráty poškozující jeho exmanželku Vlaďku Erbovou si má odsedět 2,5 roku.

Fotbalista Tomáš Řepka nastoupil do ruzyňské věznice letos 27. května. V současnosti si odpykává trest v Plzni na Borech a pracuje na směny v rodinné pekárně na Plzeňsku, kde pomáhá péct chleba. Na tučnou výplatu ale může zapomenout, podle deníku Blesk totiž odsouzencům za práci v pekárně platí 88,50 na hodinu. Vydělané peníze pak jdou na zvláštní účet. Trestanci totiž u sebe nesmějí mít hotovost.

Letos na podzim si Řepka zažádal o podmíněné propuštění, dnes ale soud jeho žádosti nevyhověl. Podle soudce si podal žádost před lhůtou.

„Celkem by měl odsouzený strávit ve vězení 607 dní. Jedna třetina je 202 dní. Pokud nastoupil 27. května, podle propočtu lhůta uplyne 15. prosince,“ vysvětlil soudce Ondřej Klůs. Ve výkonu trestu je Řepka zatím 169 dní.
Podle Řepkovy advokátky Natálie Navrátilové ale polovina trestu uplynula právě nyní. Samotný fotbalista dnes prohlásil, že neví, kolik dní mu celkově bylo uloženo.

„Ví to můj právní zástupce. Je mi to celé líto. Chtěl jsem dostat šanci ukázat, že to bylo pochybení, za které jsem zaplatil. Byl bych za podmínečné propuštění rád,“ řekl Tomáš Řepka před vyhlášením rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti.
Podle vychovatele se ve věznici chová vzorně, má jednu kázeňskou odměnu a žádný kázeňský trest. Podle soudce ale bylo zásadní Řepkovo vyjádření k případu pornoinzerátů.

„Nepřesvědčil nás o tom, že chápe význam trestu za tento čin. Mluví o něm, že to byla klukovina. Výraz klukovina není ale ten správný, který by měl odsouzený použít po několika měsících ve výkonu trestu. Jeho vyjádření by mělo mít pádnější označení. Na soud to působí jako bagatelizování,“ vysvětlil Ondřej Klůs s tím, že Řepka by si měl uvědomit svoji zodpovědnost, což je základem k tomu, aby se polepšil.

Soud dnes přihlédl i k jeho trestní minulosti. Během 3,5 roku má fotbalista pět záznamů. Podle soudu je to velká kumulace v krátkém časovém období, navíc se závažná trestná činnost stupňovala v době, kdy byl Řepka v podmínce.
Pětačtyřicetiletý sportovec dostal za milionovou zpronevěru při prodeji cizího luxusního vozu a fiktivní pornoinzeráty, kterými poškodil svoji bývalou manželku modelku Vlaďku Erbovou, dva roky vězení. Vyměřil mu je Městský soud v Praze.
Následně mu Okresní soud Praha-západ přeměnil dřívější dvě podmínky, neboť se kvůli páchání další trestné činnosti ve zkušební době neosvědčil.

I přes zákaz řídil vůz, navíc v opilosti, a přestal platit alimenty na svého nezletilého syna.

Navíc zveřejnil eskortní inzerát a dva pornoprofily založené na jméno jeho exmanželky Vlaďky Erbové, aby ji poté, co si našel novou partnerku moderátorku Kateřinu Kristelovou, zostudil.
Řepkův trest tak soud zvýšil o šest měsíců na celkových 2,5 roku.
Konec svobody. Řepka nastoupil k výkonu trestu (27. 5. 2019)

Ještě před samotným nástupem do věznice s ostrahou ale soud Řepkovi započítal odpracovaných 293 hodin obecně prospěšných prací jako 293 dní ve výkonu trestu, čímž se mu trest výrazně zkrátil. Pobyt za mřížemi bere bývalý profesionální fotbalista podle svých slov jako zúčtování svého života. „Tímhle se pomyslně uzavře nějaký můj kruh. Pak se vrátím a budu čistý,“ prohlásil před nástupem do věznice.

BABIŠ A ZEMAN NEJVĚTŠÍ PREMIÉRŠTÍ ABSENTÉŘI VE SNĚMOVNĚ

Premiér Andrej Babiš chybí na hlasováních dolní komory nejvíce ze všech předchozích českých premiérů, téměř nenavštěvuje ani ústní interpelace. Hned za ním je Miloš Zeman, jehož absence na půdě Sněmovny dosahovaly v dobách, kdy on byl premiérem, téměř 60 procent. Vyplývá to z průzkumu, o kterém informoval server iROZHLAS.cz

„Už sem chodit nebudu,“ prohlásil minulý týden Babiš na plénu sněmovny, kde poslanci jednali o daňovém balíčku. Jednání provázely zdlouhavé dohady a premiér si proto stěžoval, že takto nemůže pracovat. Server iROZHLAS.cz se následně na Babišovu účast na jednáních zaměřil blíže a zjistil, že premiér se svým slibem z předchozího týdne řídí už po delší období.

iROZHLAS.cz porovnával Babišovu neúčast na hlasováních sněmovny s neúčastí předchozích českých premiérů, kteří byli zároveň poslanci. Ukázalo se, že ze všech premiérů chodí na jednání úplně nejméně. Z účasti na plénu se omluvil nebo se nepřihlásil k hlasovacímu zařízení ve více než 73 procentech případů.

Hned za ním se umístil prezident Miloš Zeman, který v době svého předsednictví vládě chyběl na hlasováních téměř v 60 procentech případů. 52 procent absencí si pak shodně může připsat Václav Klaus a Bohuslav Sobotka.
Členové vlády nepřišli na ranní interpelace. Tragédi, zní z opozice

iROZHLAS.cz dále zjistil, že Babiš velice často chybí i na ústních interpelacích. Od posledních voleb do sněmovny se účastnil ani ne poloviny z nich, na dotazování členů parlamentu na vládu konkrétně dorazil a současně odpověděl na doplňující otázku v 38 procentech případů. V dalších pěti procentech se jednání sice účastnil, na doplňující otázku však neodpověděl (nebo nebyla vůbec položena).

„Nekopu se do zadku, pracuju od rána do večera a každý se o tom může přesvědčit,“ řekl Babiš už při interpelacích v prosinci minulého roku. Premiér se přitom už dříve vyjádřil, že sněmovnu považuje za „žvanírnu“ a že je proti dlouhým diskuzím, které se zde vedou. Podle iROZHLASU.cz přitom v době, kdy byl ministrem financí, patřil k vůbec nejvýřečnějším politikům.

ČR KOUPÍ OD USA 12 VRTULNÍKŮ ZA 14.6 MILIARDY

Česká republika chce podle ministra obrany Lubomíra Metnara ještě letos uzavřít smlouvu o koupi dvanácti vrtulníků z USA za 14,6 miliardy korun plus DPH. Všechny stroje má Česko dostat v roce 2023. „Potřebujeme nahradit současné vrtulníky Mi-24, které jsou na hraně životnosti. Potřebujeme se odvázat od závislosti na ruské provenienci,“ řekl ministr.

Vrtulník UH-1Y Venom americké námořní pěchoty na Dnech NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz
„Informoval jsem vládu o ukončení rozhodovacího procesu. Do konce roku hodláme s vládou Spojených států amerických uzavřít mezivládní dohodu,“ řekl Metnar.

Půjde o osm kusů víceúčelových vrtulníků Venom a čtyři kusy bojových vrtulníků Viper.Zakázka formou dohody dvou vlád je podle ministra obrany nejbezpečnější a nejtransparentnější.

„Velmi podstatná část je zapojení našeho obranného průmyslu, které vyplývá z případné uzavřené smlouvy. V té ceně je zahrnuto zjednodušeně řečeno všechno. Nejenom vrtulníky, výzbroj, munice, náhradní díly, výcvikový simulátor, prvotní přeškolení jak pilotů, tak pozemního persolu,“ zdůraznil Metnar.

Kombinace těchto vrtulníků nejlépe zajistí armádou požadované schopnosti na podporu pozemních a speciálních sil, transport vojáků i případný transport raněných,“ uvedl ministr obrany.

Metnar odmítá možné komplikace od KSČM tolerující vládu

Metnar na dotaz iDNES.cz odmítl, že by kvůli plánovanému nákupu amerických vrtulníků mohla dělat problémy KSČM, která menšinovou vládu ANO a ČSSD toleruje. „Co se týče nákupu vrtulniků na výjimku je naprosto formalizovaný proces, který má své náležitosti. Já bych v této oblasti nechtěl politicky spekulovat a počítat s nějakými imaginárními překážkami,“ uvedl ministr obrany.

POLSKO: VRAŤTE KONCENTRAČNÍ TÁBORY NA PŮVODNÍ MAPU

Polská vláda opět ukázala, jak je citlivá na zmínku o koncentračních táborech, které za druhé světové války stály na území dnešního Polska. Nové vášně vyvolala americká společnost Netflix, která v sérii o nacistickém dozorci Johnu Demjanjukovi neumístila tábory na tehdejší mapu Evropy, ale na podstatně novější. Polsko proto žádá opravu „Clevelandského dědečka postaví v Izraeli před soud s obviněním, že býval dozorcem v nacistickém vyhlazovacím táboře a říkalo se mu Ivan Hrozný,“ láká Netflix na nový dokumentární seriál.

Ďábel od vedle (The Devil Next Door) pojednává o odsouzeném nacistickém dozorci Johnu Demjanjukovi. Premiéru měla pětidílná minisérie bez většího rozruchu 4. listopadu. O ten se postaralo až Polsko. Tamní premiér Mateusz Morawiecki totiž výkonnému řediteli Netflixu Reedu Hastingsovi v neděli poslal oficiální stížnost na tento seriál. V Ďáblovi od vedle jsou podle polské vlády „obrovsky nepřesné prvky“. Například mapa, která „umisťuje několik německých nacistických táborů na území dnešního Polska“.

„Není k ní žádný komentář ani jakékoliv vysvětlení, že tato místa vedli Němci. Nejenže je tato mapa nepřesná, ale ještě ke všemu svádí diváky k víře, že Polsko bylo zodpovědné za zřízení a vedení těchto táborů i za zločiny v nich spáchaných,“ rozčílil se Morawiecki v dopise s tím, že Polsko v té době samostatně neexistovalo.

„Miliony Poláků v táborech zemřely a toto není nic jiného než přepisování historie,“ dodal a společnost Netflix vyzval, aby mapu opravil. Hastingsovi také poslal tu „správnou“. Podle premiéra to pro tvůrce série může být jen drobný detail, pro Polsko však prý má velmi škodlivé důsledky. „Je naším úkolem rázně zareagovat,“ míní.

„Polsko bylo jedinou nacisty okupovanou zemí, ve které lidem hrozil trest smrti za ukrývání Židů, za jakoukoliv pomoc Židům nebo jen za odmítnutí vydat je německým úřadům,“ tvrdí Morawiecki Američanům. To ovšem rovněž není pravda. I Češi pomáhající svým židovským spoluobčanům se za protektorátu vystavovali riziku popravy. Netflix na stížnost zareagoval slovy, že si je výtky vědom a že se případem „urgentně zabývá“.

Morawiecki o stížnosti informoval na Facebooku:

Stížnost na seriál je nejnovějším dopadem kontroverzního polského zákona, který zapovídá slovní spojení „polský koncentrační tábor“. Návrh legislativní úpravy v tomto smyslu před třemi lety předložilo polské ministerstvo spravedlnosti.
Původně navrhovalo za takové pojmenování nacistických táborů až pětileté vězení, což vyvolalo mezinárodní pobouření. „Holocaust vymysleli Němci, ale stovky tisíc Židů byly zavražděny, aniž potkaly německého vojáka,“ řekl tehdy izraelský poslanec a někdejší ministr financí Jair Lapid.

Upozornil tak na vinu mnoha Poláků, kteří s nacistickým režimem spolupracovali, což dnes velká část polské společnosti odmítá přijmout - včetně polské vlády. Ta nakonec od zavírání lidí, kteří zmíněné slovní spojení použijí, upustila. Zákon však platí. O seriálu napsalo i polské ministerstvo zahraničí, tentokrát na Twitteru:

Nezabil bych ani kuře, tvrdil dozorce soudu

Ukrajinec Ivan Mykolajovyč Demjanjuk, o kterém kritizovaný seriál pojednává, za druhé světové války sloužil jako dozorce v koncentračním táboře Sobibor a svého času byl na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala.

Po válce se ukryl ve Spojených státech, kde se přejmenoval se na Johna. Časem se uchytil jako automechanik ve firmě Ford a žil spokojeně až do osmdesátých let, kdy se na něj zaměřila izraelská spravedlnost. Ta Američany požádala o Demjanjukovo vydání.

Demjanjuk dostal za vraždy Židů pět let žaláře, do vězení ale nepůjde

V Izraeli se tehdy domnívali, že jde o sadistu z vyhlazovacího tábora Treblinka, kterému tamní vězni kvůli jeho krutosti přezdívali „Ivan Hrozný“. Na základě této domněnky jednoho z přeživších jej v roce 1988 odsoudili k trestu smrti. K popravě nicméně nedošlo.

V odvolacím procesu ho osvobodili, protože se nepodařilo prokázat, že skutečně byl „Ivanem Hrozným“. Sám Demjanjuk vždy veškerá obvinění odmítal a tvrdil, že byl vojákem Rudé armády a v roce 1942 ho zajali Němci. „Nedokázal bych zabít ani kuře,“ řekl podle deníku The Washington Post izraelským soudcům.

Právě v zajetí se však podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho služební průkaz, jehož pravost později potvrdilo několik expertíz.

Němci obžalovali nacistického dozorce Bruna D. za pomoc při vraždách

Demjanjuk se nicméně z Izraele mohl vrátit do USA a znovu získal občanství. Nakonec o něj stejně přišel, protože americké úřady vyhodnotily, že ve své původní žádosti o občanství zatajil svou nacistickou kariéru. Neměly ho ovšem kam vyhostit, žádná země ho nechtěla.

Až v roce 2009 si jej vyžádalo Německo, kde tehdy devětaosmdesátiletý Demjanjuk čelil další žalobě. Podle ní se od března do konce září 1943 v Sobiboru na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 tisíc Židů, které osobně vodil do plynových komor. Dostal pět let za mřížemi. Demjanjuk se odvolal, ale konce odvolacího řízení už se nedožil. Zemřel 17. března 2012 ve věku 91 let v pečovatelském ústavu nedaleko německého Rosenheimu.

SOUD EU: NIZOZEMSKO MUSÍ POMÁHAT NÁVRATU DĚTÍ RADIKÁLŮ

Nizozemská vláda se odvolá proti pondělnímu verdiktu mezinárodního soudu v Haagu, podle kterého má stát napomáhat návratu 56 dětí žen, které se v minulosti přidaly v Sýrii k Islámskému státu. Podle ministerstev zahraničí a spravedlnosti soud nevzal v potaz diplomatické okolnosti.

Na soud se obrátilo 23 žen, které z Nizozemska odešly k IS. Jejich právníci v pátek požadovali, aby stát nařídil jejich repatriaci i s 56 malými dětmi z tábora Al-Húl v severní Sýrii. Advokáti argumentovali tím, že tam žijí v mizerných podmínkách.

V táboře Al-Húl podle Červeného kříže přebývá asi 68 000 poražených bojovníků IS a příslušníků jejich rodin. Podle nizozemských zpravodajských služeb je mezi nimi 55 bojovníků IS pocházejících z Nizozemska a nejméně 90 dětí, jejichž rodiče jsou Nizozemci nebo v Nizozemsku delší dobu žili.

Soudce Hans Vetter v pondělí rozhodl, že zatímco ženy se do vlasti vrátit nemusejí, v případě dětí a jejich repatriace musí stát učinit vše, co je v jeho silách.„Děti nemohou být zodpovědné za skutky svých rodičů, ať jsou tyto činy jakkoli vážné,“ uvedl soud v prohlášení. Děti, z nichž většina je mladší šesti let, jsou v této kauze oběťmi, dodal.

Nizozemská vláda podle agentury Reuters opakuje, že nizozemští úředníci se do táborů v Sýrii vydat nemohou, protože by to bylo příliš nebezpečné. Země v roce 2017 přijala zákon, podle kterého může být lidem, kteří se přidali k IS, odňato nizozemské občanství. Stát tak podle místních médií postupoval v 11 případech a dalších 100 zvažuje.

NEJVÍCE TLUSTÝCH DĚTÍ V ITÁLII

Nejméně každé třetí dítě mladší pěti let je nedostatečně nebo nevhodně krmeno a trpí proto podvýživou či nadváhou. Otylost se přitom v mnoha částech světa stává větším rizikem než hlad. Největší podíl tlouštíků vykázala překvapivě Itálie, upozornil Dětský fond OSN (UNICEF).

Podvýživě čelí přibližně 149 milionů chlapců i děvčat, jejichž vývin tak zaostává za stavem stejně starých nestrádajících dětí. Podvyživeným chybí potraviny i kvůli vojenským konfliktům a klimatickými změnami ovlivněným přírodním katastrofám, napsal německý list Der Spiegel.

Další děti sice mají stravy dost, ale jednostranné či jinak nevhodné. Často postrádají některé látky jako například vitamin A nebo železo. Tento problém postihuje až 340 milionů dětí, tedy každé druhé. „Tato čísla jsou děsivá,“ řekl výživový expert UNICEF Roland Kupka. „Není důležité jen to, aby děti nehladověly. Také musí dostat to správné jídlo, aby mohly bez omezení růst,“ dodal.

Kupka poznamenal, že populace většiny zemí světa zápolí s alespoň jedním ze tří zmíněných neduhů – podvýživou, jednostrannou stravou či nadváhou. Některé státy čelí v různé míře všem. „Během cesty na sever Nigérie jsem viděl mnoho dětí trpících kvůli občanské válce těžkým nedostatkem potravin. Poté jsem byl na jihu v milionové metropoli Lagosu, kde naopak už má mnoho dětí nadváhu. (Ten kontrast) bylo šílené vidět,“ vylíčil Kupka.

Česko má více otylých než všechny sousední země

Nadváha postihuje zhruba 40 milionů dětí, které tak tvoří novou rizikovou skupinu. „V boji s podvýživou dosahujeme pokroku, i když ne dost rychlého. Ale jsou oblasti, kde jsme se dříve potýkali s nedostatkem potravin a nyní je tam větším nebezpečím nadváha,“ upozornil Kupka.

České děti jsou deváté nejtlustší na světě, přestaly se hýbat

„Nyní je míra otylých dětí nejvyšší v zemích jižní Evropy jako je Itálie. To jsme nikdy nečekali. Středomořská strava platí za velmi zdravou, ale tou už se tam skoro nikdo nekrmí. Domácí těstoviny jsou v pořádku, ale lasagne z mrazničky ne. Hotové výrobky působí dětem újmu, která se táhne do dospělosti,“ doplnil.

Tloustnutí totiž zasahuje i dospívající. „Počet dětí mezi pěti a 19 lety s nadváhou se na celém světě téměř zdvojnásobil,“ uvedl Kupka. Za hlavní příčinu označil nezdravé výrobky velkých korporací, které často cílí právě na nejmladší generaci. Obecně zmínil nealkoholické nápoje a rychlé občerstvení.

V Česku mělo k roku 2016 nadváhu 27,19 procent lidí ve věku pět až 19 let. To je 81,2 procentní nárůst oproti roku 1990, tvrdí říjnová zpráva UNICEF. Lépe na tom byly Rakousko, Německo, Polsko i Slovensko.