iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Mečiar vyhrál hlasování, je v čele Slovenské ligy

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar se vrací do politiky. V parlamentních volbách, které se konají koncem února, bude kandidovat se stranou Slovenská liga. Informují o tom slovenská média. Podle nich byl Mečiar v sobotu v Trenčíně zvolen předsedou strany Slovenská liga. Strana na Slovensku působí už několik let, až do letoška se ale jmenovala Nový parlament.

„Situace v této zemi nás nutí vrátit se,“ citoval v neděli deník Sme Mečiara, který byl slovenským premiérem v 90. letech.
Sedmasedmdesátiletý Mečiar se do politiky vrací po sedmi letech, naposled kandidoval v čele Lidové strany – Hnutí za demokratické Slovensko (ĹS-HZDS) v roce 2012. Strana však získala jen 0,93 procenta hlasů. ĽS-HZDS na Slovensku působila od roku 1991, nejprve jako HZDS, a zanikla v lednu 2014. Jejím předsedou byl od jejího vzniku až do roku 2013 Mečiar.

Mečiar podle Sme rovněž uvedl, že programová krize v zemi je tak veliká, že si žádá pomoc všech občanů. „Stáváme se členy strany, abychom společnost vedli k hluboké proměně,“ dodal.

Slováci budou volit parlament příští rok 29. února. Podle průzkumu z počátku listopadu, o němž v sobotu informoval deník Sme, by volby nyní vyhrála vládní strana Směr–sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica s 20 procenty hlasů a druhá by skončila koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS)/Spolu s 11,7 procenta.
Od 4. století jsem toho pro Slovensko udělal nejvíc já, promluvil Mečiar

Třetí by se podle tohoto průzkumu umístila strana bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisky, založená v září pod názvem Za lidi, která by nyní získala 10,6 procenta. Její popularita přitom stále roste, ještě před měsícem byla v žebříčku popularity slovenských stran na čtvrtém místě.

Kromě Kiskovy strany posílila za poslední měsíc i strana kontroverzního soudce nejvyššího soudu Štefana Harabina nazvaná Vlast, která v nynějším průzkumu získala tři procenta hlasů. To je sice stále pod hranicí zvolitelnosti do parlamentu, ale o 1,2 procentního bodu více než v průzkumu říjnovém.

Otazníky kolem nové koalice

V médiích se spekuluje o spojení Harabina s krajně pravicovou stranou Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se v průzkumu z počátku listopadu umístila jen těsně čtvrtá s 10,3 procenta hlasů. Do této neděle měl Harabin odpovědět na Kotlebovu nabídku, aby šli do voleb společně.

Na videu zveřejněném v neděli ale Harabin Kotlebovi jednoznačně neodpověděl a místo toho ho pozval na 14. listopadu do sídla své strany k jednání. Harabin uvedl, že jeho strana je v zájmu Slovenska připravena jednat se všemi stranami, kterým jde o „normální Slovensko“.

„Jako první veřejně projevil zájem se setkat pan Kotleba. Proto se s panem Kotlebou, o jehož straně nejvyšší soud rozhodl, že není fašistická, setkám,“ uvedl Harabin v pětiminutovém videu. V něm hovořil například i o údajně hrozící vlně migrantů.

TRUMP NECHCE KUS BERLINSKÉ ZDI

Berlínský spolek pro otevřenou společnost poslal do Washingtonu jako dárek prezidentovi Donaldu Trumpovi kus berlínské zdi. Bílý dům se 2,7 tuny těžký kámen, který se před jeho branami ocitl dnes ráno, zdráhá přijmout. Agentuře DPA to řekl zástupce spolku Initiative Offene Gesellschaft Jörg Waschescio.

Americký prezident Donald Trump si v úterý prohlédl vzorky nové zdi na hranici USA a Mexika (13. března 2018) | foto: AP Berlín si v sobotu připomněl 30. výročí pádu berlínské zdi, kterou východoněmecký režim postavil v roce 1961. Při pokusu o její překonání zahynuly desítky lidí.

„Německo je znovu sjednocené a v Berlíně nám připomínají jen jednotlivé části, že žádná zeď nedrží věčně,“ stojí na kusu zdi adresovaném Trumpovi. „Spojené státy sehrávaly desítky let klíčovou roli proto, aby šla k zemi. Od Johna F. Kennedyho po Ronalda Reagana, američtí prezidenti proti ní bojovali,“ pokračuje text.

Záměrem organizátorů bylo připomenout současné hlavě Bílého domu, jak se Spojené státy zasazovaly za svět bez zdí a za otevřenou společnost. Je to jakýsi manifest proti zdím jako takovým, ne proti konkrétní zdi, vysvětluje Waschescio. Je přitom známo, že se Trump zasazuje o výstavbu zdi na hranicích USA s Mexikem a vychvaluje ji.

Současný americký prezident, který se oslav v Berlíně osobně nezúčastnil, u příležitosti dnešního výročí pozdravil Německo jako jednoho z „nejcennějších spojenců“ Spojených států. „Studená válka už dávno skončila, ale tyranské režimy po celém světě nadále používají utlačovací taktiku sovětského typu, která vrhla na historii trvalý stín,“ uvedl Bílý dům.

Podle organizátorů byl kus berlínské zdi na cestě do Washingtonu od října. Pokud si jej Bílý dům v následujících dnech odmítne převzít, vydá se na „malou okružní jízdu po USA,“ řekl Waschescio. Dar prezidentovi je dar americkému lidu, a je proto třeba zajistit, aby jej vidělo co nejvíce lidí, vysvětlil zástupce berlínského spolku.

PŘIBÝVÁ SRÁŽEK SE ZVĚŘÍ

Intenzivně brzdit a pokud je srážka neodvratná, raději volit čelní střet než strhnout řízení. Taková je rada odborníků v případě, že řidiči vběhne do cesty zvěř. Například na každých deseti kilometrech silnic ve Zlínském kraji se během půl roku staly dvě nehody se zvěří. Jejich počet roste po podzimní změně času.

Jízda po noční dálnici u Kroměříže skončila pro pětačtyřicetiletého řidiče ze Zlína nehodou. Dodávkou srazil srnu, která navíc přišla od středových svodidel. „V tom místě nebyly ochranné ploty, přesto bych ji tam nečekal,“ řekl muž po nehodě.
Jiný řidič zase srazil divočáka na frekventovaném výjezdu ze Zlína, v části Vršava. Střetů motorových vozidel s lesní zvěří přibývá dramaticky. V roce 2012 jich policie ve Zlínském kraji evidovala 209, letos už 761 a to ještě není konečné číslo.

„Zvěř je přemnožená a řidiči by s ní měli počítat prakticky kdekoliv,“ podotkl krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík.
Informují o kritických místech Statistika nehod se zvěří pravidelně roste především během jara a podzimu, proto nyní vzniká takzvaný SRNA index, který má na problém více upozornit. Dvakrát ročně zveřejní statistiku s počty nehod i nejrizikovějšími úseky.

Ve Zlínském kraji je to aktuálně silnice mezi Bílavskem a Bystřicí pod Hostýnem. V období od dubna do září tady řidiči se zvěří bourali šestkrát v rozmezí 161 metrů. Celková škoda dosáhla částky 377 500 korun.„Věříme, že SRNA index přispěje k prevenci. Tedy že si řidiči díky němu zmapují místa, kde se zvěř častěji pohybuje, a přizpůsobí tomu svou jízdu,“ uvedl mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek.

Pojišťovna na projektu spolupracuje s Centrem dopravního výzkumu. Vycházejí přitom z počtu nehod, počtu zraněných či mrtvých lidí a výše škody. Přepočítávají je na celkovou délku silnic druhé a třetí třídy v jednotlivých krajích, aby bylo možné údaje srovnat.

Díky tomu víme, že Zlínský kraj zaujímá mezi kraji v počtu kilometrů až 12. místo. Výší škody, která vznikla při nehodách se zvěří, je ale devátý. Na jeden kilometr silnic vychází 8248 korun. Počet nehod ho navíc řadí ještě o příčku výš. Celkem jich bylo ve sledovaném období 505, a to jsou jen kolize, které řidiči nahlásili policii. Znamená to jednu srážku se zvěří co 4,2 kilometru. To je po Praze druhý nejkratší úsek od nehody k nehodě. Celorepublikový průměr přitom činí 5,8 kilometru.

V případě srážky odborníci doporučují čelní náraz

V rámci Zlínského kraje vybočuje Uherskohradišťsko, kde je výše škod v přepočtu na kilometry nejvyšší a překračuje 12 tisíc korun. Naopak nejnižší je na Vsetínsku, necelých pět tisíc. To odpovídá i dalšímu údaji. Na Valašku je od jedné srážky se zvěří k druhé 6,8 kilometru. Ostatní regiony v kraji hlásí shodně 3,8 kilometru. Délka silnic je přitom ve všech čtyřech bývalých okresech prakticky stejná a pohybuje se v rozmezí 504 až 558 kilometrů.

„Právě v tuto dobu riziko roste, pozorujeme to vždy v období po změně času,“ upozornil Patík.
Na tu sice zvěř nereaguje, problémem je ale časnější stmívání. Víc řidičů se na cestách pohybuje v době snížené viditelnosti, tedy za šera či za tmy. V případě, že se srážka nezadržitelně blíží, odborníci doporučují čelní náraz.

„Pokud řidiči skočí do jízdní dráhy lesní zvěř, neměl by v žádném případě strhávat řízení vozidla mimo komunikaci, kde hrozí střet s kmenem stromu,“ varovala mluvčí krajské policie Lenka Javorková. „Vždy je potřeba intenzivně brzdit a udržet vozidlo na komunikaci,“ dodala. Řidič má ze zákona povinnost srážku se zvěří oznámit policii a vyčkat na místě do příjezdu hlídky.

ČERVENÝ BARET V RUSKU POSVÁTNÝ, VOJÁCI PRO NĚJ UMÍRAJÍ

Je to výsada, na kterou dosáhne jen málokdo z příslušníků speciálních jednotek ruské Národní gardy. Kvůli právu nosit červený baret jsou však ochotni i zemřít. A při drsné zkoušce, kterou kvůli tomu musí podstoupit, se to také občas stane, píše portál Meduza.

Červený baret nosí příslušníci mnoha výsadkových, policejních i paramilitárních jednotek po celém světě. Například v české armádě podle něj poznáte vojáky 4. brigády rychlého nasazení. V Rusku je považován za vyznamenání. Nosí ho ti nejlepší z nejlepších v řadách speciálních jednotek Národní gardy. Ta vznikla před třemi lety transformací z vojsk ministerstva vnitra. Dnes stojí mimo armádu a podléhá přímo šéfovi Kremlu.

Kdo si chce vysloužit právo nosit „krapovyj beret“, musí obstát v drsné zkoušce. Její součástí je dvanáctikilometrový pochod v plné polní, přičemž v některých pasážích se účastníci brodí po krk ve vodě. Brutální pochod je zakončený sprintem, ihned následuje plazení minovým polem, kde instruktoři na vojáky řvou a střílejí jim nad hlavou ostrými. Poté musejí uchazeči předvést dokonalou střelbu z kalašnikova, granátometu či ostřelovačské pušky SVD.

Nejobávanější fází je ale závěrečný kontaktní boj. Právě během něj dochází k nejvíce úmrtím, a to i přesto, že soupeři mají chrániče. Trvá dvanáct minut a uchazeč o baret se během něj utká postupně se čtyřmi protivníky, přičemž tři z nich jsou držiteli baretu a jeden je adeptem na vyznamenání.

Červený baret je posvátný. Vojáci ruského specnazu pro něj i umírají:

Uspěje jen zlomek zájemců. A někteří dokonce zkoušku zaplatí životem. Kvůli vytoužené pokrývce hlavy zemřel naposledy v říjnu příslušník Národní gardy v Chabarovsku. Během poslední fáze zkoušky utrpěl frakturu lebky, upadl do komatu a později v nemocnici zemřel, popisuje tragickou událost portál Novaja Gazeta.
Červený baret, to je osud

Baret vojákům sice nedává žádné oficiální výsady, jeho nositelé však požívají neobyčejné vážnosti. Portál Meduza.io nyní přinesl výpovědi několika vojáků, kteří na tuto poctu dosáhli.

„Baret jsem získal až na druhý pokus,“ zavzpomínal Vjačeslav Vorobjov, který zkouškou prošel v roce 2004. „Během sparringu jsem dostal pořádně do žeber. Nevím, jestli jsem měl nějaké zranění, k doktorovi jsem nešel. Asi pohmožděnina nebo zlomené žebro, dost to bolelo,“ líčí první neúspěšný pokus.

„Když jsem šel podruhé, věděl jsem, že je to naposledy. Že jestli to tentokrát nedám, tak už nikdy. Soustředil jsem se na vítězství a první fáze jsem absolvoval s úsměvem,“ říká praporčík. „Během sparringu mi bylo těžko, ale to je všem. Vaším soupeřem je nositel červeného baretu, ale pokud ho uchazeč porazí, tak o něj přijde a bude muset opět projít zkouškou,“ říká Vorobjov.

Podle něj je pochopitelné, že během zkoušky čas od času někdo zemře. „Všichni vědí, že se takové případy staly a budou se stávat i nadále. Je to náhoda. Máme takové přísloví: červený baret, to není sportovní úspěch, ale osud,“ říká muž, který je dnes na invalidním vozíku.

„Všichni tuší, že během zkoušky se to někomu stane, ale nemyslí si, že právě jim. Každý dostane nakládačku. Mě zlomili nos, tři dny jsem pil jen vývar, protože jsem nehnul čelistí. Ale zlomený nos, to nic není,“ líčí Vorobjov, který během služby utrpěl šestnáct střelných zranění a získal vyznamenání Hrdina Ruska.

Hlavně přežij

Michail Grigorjan snil o červeném baretu od chvíle, kdy jako dvacetiletý nastoupil k specnazu a byl svědkem toho, jaké úcty jeho nositelé mezi ostatními vojáky požívají.

Rosgvardija

Národní garda Ruské federace vznikla v roce 2016 na bázi vojsk ministerstva vnitra jako nový útvar pro boj s terorismem, organizovaným zločinem, ilegálním přistěhovalectvím a šířením narkotik.

Převzala také funkce obávaných jednotek OMON a oddílu rychlé reakce SOBR. Může být nasazena i při potlačování demonstrací. Jejím velením byl pověřen bývalý šéf Putinovy ochranky Viktor Zolotov. Národní garda má asi 340 000 členů a její součástí jsou i speciální jednotky Zubr, Rus, Jastreb a Viťjaz. Poslední jmenovaná jednotka se účastnila i čečenských válek či zfušovaného zásahu v moskevském divadle na Dubrovce.

„Fascinovalo mě to, pocítil jsem touhu to také dokázat. Chtěl jsem to také podstoupit, abych zjistil, jestli to dám. Povedlo se mi to na první pokus, to je vzácnost. Získal jsem baret a o dva dny později během zkoušky jeden kluk umřel,“ říká Grigorjan, podle nějž v zkoušce uspělo pět vojáků z šedesáti.

„Hlavním úkolem bylo vydržet do souboje. Vydržel jsem, povedlo se. To už jsem si říkal, jak se budeš rvát, to už je jedno, hlavně přežij. Poteče krev, no dobře. Ale to vás ovládá taková touha získat baret, že zavřeš oči a na tohle nemyslíš. Ani na to, že z tebe možná bude invalida nebo tě zabijí,“ vzpomíná praporčík.

„Červený baret je jako ikona. Pravoslavná ikona je svatá a je třeba se k ní podle toho chovat. A s baretem je to to samé, symbolizuje krev kamarádů, kteří položili svůj život. V baretu nemůžete jíst, chodit na záchod, kouřit. Jedna věc je červený baret získat, druhá je žít podle této myšlenky. Mohou vám ho i sebrat, pokud se nechováte dobře. Proto se musíte chovat důstojně,“ říká Grigorjan.

Jako bohové

Gennadij Ternovskij získal baret v roce 1998. „Majitel červeného baretu byl pro mě bohem. Mytologičtí bohové jako Mars, Zeus, Thor, to byli jen cucáci v porovnání s vojákem v červeném baretu,“ vzpomíná veterán vnitřních vojsk.
Na zkoušku se připravoval sedm let, během kterých trénoval hlavně karate. „Makal jsem na krev. Makal jsem, dokud jsem nezačal zvracet. Když zvracíš žluč, to už je první příznak, že tělo dosáhlo svých limitů,“ vypráví Ternovskij. Podle něj se ale dřina vyplatila: „Čím více krve proliješ během přípravy, tím méně jí ztratíš během zkoušky.“

Úmrtí během zkoušky podle něj nikdo oficiálně nepotvrdí, mezi vojáky se však o takových případech ví. „Jednoho důstojníka při zkoušce téměř knockoutovali. Měli ho stáhnout z boje, ale místo toho ho přiměli pokračovat. Dostal další rány a umřel pak na vnitřní krvácení,“ říká Ternovskij.

Cílem zkoušky ale není někoho zabít, zdůrazňuje. „Když je instruktor moc krutý, tak ho stáhnou. Instruktoři jsou tvrdí, ale ne s cílem někoho zabít, ale aby si vojáci baretu vážili. Když se někdo přihlásí do specnaz, tak asi ví, že to je životu nebezpečné,“ vysvětluje major ve výslužbě.

Červený baret je podle něj pro příslušníky speciálních sil jako olympijská medaile pro sportovce. „Dneska ve zkoušce obstojí málo vojáků, tak pět z osmdesáti. Za mých časů to bylo třicet procent a dříve ještě více,“ vzpomíná Ternovskij. Podle něj je to tím, že dříve bylo méně speciálních jednotek a nábor byl přísnější. „Dříve také bylo pravidlo tří pokusů. Pokud voják ve zkoušce třikrát neuspěl, tak nedosahoval požadavků speciálních jednotek a byl převelen mezi řadové vojáky. Toto pravidlo by se mělo obnovit,“ myslí si ruský veterán.

V BATOHU NOSITELE ČESTNÉ LEGIE UŘÍZNUTÉ ŽENSKÉ PAŽE

Napoleonský expert Oleg Sokolov spadl do řeky, když se pokoušel zbavit rozsekaného těla své studentky a přítelkyně. V batohu měl dvě ženské paže, zbytek těla našla policie v jeho domě. Sokolov je nositelem francouzského nejvyššího státního ocenění, Řádu čestné legie. Napoleonský expert Oleg Sokolov. Nositel francouzského Řádu čestné legie zabil svoji studentku, části jejího rozsekaného těla se pokusil hodit do řeky. (9.listopadu 2019) | foto: Profimedia.cz

Petrohradská policie zadržela prominentního ruského historika kvůli podezření, že zabil svoji studentku. Sokolov chtěl vhodit části rozřezaného těla do řeky a tak se jich zbavit. Sám však do ní spadl.

„63letý muž byl zachráněn z řeky Mojka,“ uvedla policie v prohlášení. Sokolova přímo nejmenovala.
Podle místních médií byl Sokolov opilý a spadl do ledové řeky, odkud byl vytažen. V jeho batohu byly nalezeny dvě ženské paže a zbraň.

Policie poté šla do jeho domu, kde našla zbytek těla a zkrvavenou pilu. Ruská zpravodajská agentura TASS citovala policejní zdroje, podle kterých zavražděnou ženou je zřejmě Sokolova postgraduální studentka, 24letá Anastázie Ješčenková, která byla spoluautorkou některých jeho článků o Napoleonovi.

Sokolův advokát Alexander Pochujev potvrdil, že 63letý muž vytažený z řeky je Sokolov. „Když došlo k takovému ohavnému zločinu, ke kterému se můj klient přiznal, bylo to pod vlivem silných faktorů - možná patologické intoxikace nebo dočasného šílenství,“ cituje právníka rozhlasová stanice Svobodná Evropa.

Britská stanice BBC uvádí, že Ješčenková byla Sokolovova milenka. Profesor ji měl zabít poté, co se s ní pohádal.
Sokolov řekl policii, že se chtěl zbavit těla a poté veřejně spáchat sebevraždu oblečen jako Napoleon. Akademik se nyní nachází ve vazbě v nemocnici, kde se lečí z podchlazení.

Sokolov, profesor historie na Petrohradské státní univerzitě, je hlavou hnutí pořádajícího rekonstrukce napoleonských bitev. Podílel se jako odborný konzultant na několika filmech. V roce 2003 mu byl udělen Řád čestné legie za jeho studie o Napoleonovi.

Britský deník The Guardian podotýká, že Sokolov byl členem francouzského Institutu sociálních studií, ekonomie a politiky (Institute Social Studies Économiques & Politiques - ISSEP), založeného Marion Maréchalovou, neteří francouzské nacionalistické političky Marine Le Penové. ISSEP uvedl, že jej zbavil členství ve vědeckém výboru.
TASS tvrdí, že policie při prohledávání řeky nalezla pozůstatky dalšího těla. Nyní se rozhoduje, zda otevře nový kriminální případ. Ten by neměl mít nic společného se Sokolovovým případem.

V BOLÍVII STAROSTKU POLILI BARVOU A OHOLILI JI BARVOU

V Bolívii rozzuření příznivci opozice polili barvou místní starostku, ustřihli ji vlasy a donutili podepsat rezignaci. Vinili ji ze smrti dvou demonstrantů. Během protivládních protestů, které v Bolívii trvají už přes dva týdny, zemřeli tři lidé. Bolivijský prezident Evo Morales v neděli oznámil, že vyhlásí nové prezidentské volby. Příznivci opozice ve čtvrtek uspořádali v bolívijském městě Vinto blokádu mostu. Začali mezi nimi kolovat zvěsti o údajných vraždách dvou demonstrantů, zabitých při střetech s příznivci vlády. Rozzuřený dav se rozhodl zajít na radnici.

Maskovaní muži vzali starostku Patricii Arceovou. Bosou ji táhli ulicemi a křičeli „vražedkyně, vražedkyně“. Vinili ji ze smrti demonstrantů. Starostku, členku vládní strany, donutili pokleknout, polili ji červenou barvou a ostříhali ji vlasy. Než ji z jejich rukou vytáhla policie a převezla do zdravotního centra, donutili ji podepsat rezignaci. Poté demonstranti zapálili radnici.Později se potvrdilo, že jeden demonstrant skutečně byl zavražděn, uvedla stanice BBC.

Protivládní demonstrace v Bolívii

Mrtvý dvacetiletý student je už třetí obětí násilných střetů mezi přívrženci opozice a příznivci vlády bolivijského prezidenta Moralese, které trvají už přes dva týdny. Morales nazval mladíka „nevinnou obětí násilí vyprovokovaného politickými skupinami, které vyzývají k rasové nenávisti mezi našimi bolívijskými bratry,“ uvádí list The Independent.
K protivládním demonstracím se začínají přidávat i policisté. V pátek ve třech bolivijských městech i v metropoli La Paz některé policejní jednotky odmítly příkazy svých nadřízených zasáhnout proti opozičním demonstrantům, uvedla agentura AFP.

Vzpouru ohlásil maskovaný policejní příslušník. Uvedl, že se jeho kolegové z města Sucre na jihovýchodě země spolu s policisty z měst Santa Cruz na východě a Cochabamba v centrální části „přidávají k bolivijskému lidu“. „Nemohli jsme dál pokračovat s touto narko-vládou, s touto nespravedlivou demokracií,“ prohlásil policista do kamery místní televize.
Také v metropoli La Paz se podle AFP objevily situace, kdy se policisté přátelsky zdravili a bavili s protivládními demonstranty. Několik desítek jich s nimi dokonce pochodovalo a vykřikovalo protivládní hesla. Zbylí policisté se prozatím stáhli do služeben.

Bolivijský prezident postavil luxusní palác. Je to urážka, spílají mu

„Bratři a sestry, naše demokracie je v ohrožení kvůli probíhajícímu státnímu převratu, který zahájily násilné skupiny proti našemu ústavnímu pořádku. Odmítáme před mezinárodní komunitou tento útok na právní stát,“ napsal prezident na Twitteru. Morales také vyzval občany, aby bránili „vyšší dobro před veškerými politickými zájmy“. Prohlášení učinil po mimořádné schůzi vlády, které se zúčastnil i náčelník generálního štábu.

Ministr obrany v sobotu vyloučil, že by se proti vzbouřencům chystala zakročit armáda. „V tuto chvíli nepovedeme žádnou vojenskou operaci, to je naprosto vyloučeno,“ prohlásil ministr obrany Javier Zavaleta.

V sobotu opoziční demonstranti pronikli do sídel dvou státních médií v metropoli La Paz a donutili tamní zaměstnance, aby opustili své redakce a přestali vysílat. Napadenými jsou bolivijská televize Bolivia TV a rozhlasová stanice Radio Patria Nueva. Demonstranti média obviňují z toho, že slouží zájmům prezidenta Moralese.

„Byli jsme násilím vyhozeni poté, co jsme museli čelit neustálým hrozbám od lidí, kteří se venku shromáždili,“ řekl agentuře AFP Ivan Maldonado z bolivijské televize. Z budovy, ve které obě dvě média sídlí, bylo vidět odcházet asi 40 zaměstnanců. Dav asi 300 demonstrantů na ně přitom vykřikoval nadávky. Rádio i televize od té chvíle začaly vysílat jen hudbu.

Protivládní demonstranti vláčeli starostku města Vinto Patricii Arceovou ulicemi, polili ji barvou a ostříhali vlasy. Poté zapálili radnici. (6. listopadu 2019) Demonstrace zažehl výsledek prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle nejvyššího volebního úřadu už v prvním kole opět zvítězil Morales. Opozice výsledky označila za podvod a pochybnosti vyjádřila také Organizace amerických států (OAS). Nejvyšší volební úřad totiž na téměř 24 hodin pozastavil průběžné zveřejňování výsledků a po jeho obnovení byl výsledek výrazně odlišný, takže se už nemuselo konat druhé kolo.

Nové volby

Bolivijský prezident Morales v neděli oznámil, že vyhlásí nové prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters. Moralesovo oznámení přišlo krátce poté, co OAS vydala zprávu, v níž uvádí, že by výsledek hlasování z 20. října měl být zrušen kvůli nesrovnalostem.

Morales v neděli rovněž oznámil, že změní sestavení volební komise, která čelí obvinění z falšování volebních výsledků. OAS dnes doporučila Bolívii, aby uspořádala nové volby. Organizace vyjádření zdůvodnila tím, že podle předběžné zprávy OAS je statisticky nepravděpodobné, že Morales získal desetiprocentní náskok potřebný k výhře již v prvním kole.
Morales je prvním indiánským prezidentem Bolívie, ve funkci je od ledna 2006. Opozice ho ale viní z autoritářství. V úřadu je tak dlouho i díky tomu, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

BOUŘLIVÝ HONGKONG, DEMONSTRANTI PÁLÍ BARIKÁDY

V Hongkongu pokračují protivládní protesty. Napříč městem se v neděli shromáždily skupiny demonstrantů. Někteří z nich poškodili stanici metra a obchodní centra. Policie proti nim použila slzný plyn a několik lidí zatkla. V posledních dnech také zadrženo několik prodemokratických politiků. Demonstranti se podle listu South China Morning Post setkali na několika místech ve velkoměstě, aby si připomněli památku zesnulého studenta, který na začátku týdne spadl ze střechy parkovacího domu a na následky zranění v pátek zemřel.

Z neštěstí viní policii, která proti nim prý neúměrně zasahuje. Bezpečnostní složky zásahy slzným plynem, vodními děly, gumovými projektily a v několika případech i ostrou palbou zdůvodňují stupňujícím se násilím ze strany manifestantů.
Protestující v neděli pálili plastové barikády v oblasti Tuen Mun, policie jich několik zatkla. Jeden z demonstrantů čelí podezření, že hodil zápalnou lahví. Na předměstí Shatin byla poškozena stanice železničního dopravce MTR, napětí je ale patrné po celém městě.

V centru Hongkongu lidé pokřikují na pořádkovou policii, v severozápadní čtvrti Tsuen Min tři desítky protestujících poškodily obchodní centrum. Další nákupní centrum Festival Walk na severu poloostrova Kowloon výtržníci pomalovali graffiti a zničili v něm několik obchodů.

Policie rozháněla dav blokující ulici Nathan Road v hustě obydlené čtvrti Mong Kok pomocí pepřového spreje, vodního děla a slzného plynu, na východním předměstí města zas zakročila gumovými projektily. Podle zdravotnických zdrojů nemocnice do devíti hodin tamního času (14:00 SEČ) přijaly k ošetření 11 lidí.

Policie v pátek a v sobotu zatkla několik prodemokratických zákonodárců, kteří podporují protesty. Mnozí to vidí jako provokaci, která má vyvolat střety s policií v souvislosti s nadcházejícími volbami.„Věříme, že vláda společně s policií se snaží eskalovat hněv hongkongského lidu, aby mohla zrušit nebo odložit nadcházející volby,“ řekla pro agenturu Reuters jedná z prodemokratických političek.

V Hongkongu pokračují již 24. týden protivládní protesty. (10. listopadu 2019)

Hongkongem zmítají nepokoje a často násilné protesty již posledních šest měsíců. Odstartoval je návrh zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny. Zákon už vláda Hongkongu slíbila stáhnout, protestní akce ale pokračují a jejich účastníci požadují obecnější demokratické reformy a menší závislost na Pekingu.
Hongkong byl do roku 1997 britskou kolonií, nyní je pod čínskou správou na základě modelu „jedna země, dva systémy“, který obyvatelům velkoměsta zaručuje některé svobody. Obyvatelé Hongkongu však tvrdí, že Peking tyto svobody plíživě omezuje.