iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Krymské Tatary jsem na Hrad nezval, doprovod

Prezident Miloš Zeman řekl, že proruské krymské Tatary na oslavy státního svátku 28. října na Pražský hrad nezval. Přišli tam podle něj jako doprovod Rusínů, kteří byli na oslavy vzniku samostatného Československa pozváni. Ukrajina jejich účast na Hradě odsoudila a nechala si předvolat českého velvyslance v Kyjevě Radka Matulu.

Krymští Tataři na konci října zveřejnili fotografie z recepce konané na Pražském hradě u příležitosti státního svátku. Doprovodili je textem, že Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Mluvčí prezidenta to však popřel.

Zeman na TV Barrandov řekl, že krymské Tatary nepozval. Pozvánka byla podle něj určena zástupcům Rusínů, kteří byli součástí tehdejšího Československa, proto byla jejich účast logická. Ti si na recepci vzali jako doprovod místo rodinných příslušníků krymské Tatary, kteří začali tvrdit, že je pozval prezident republiky, uvedl Zeman.

„Každá pozvánka je pro dvě osoby a záleží jen na pozvaném, kdo doprovod tvoří,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Podle serveru Deník N ale Hrad vystavil pozvánky přímo na jména místopředsedy prokremelského spolku Kyrym birligi Rustěma Nimetullajeva, který nakonec na oslavu nedorazil, a jeho ženy a členky spolku Tamily Bezazijevové, která na akci byla. Server zveřejnil i snímek pozvánky.

Zákon o zkrácení voleb by Zeman nejspíš vetoval

Prezident nesouhlasí s tím, aby se volby konaly jen jeden den, zatímco nyní mohou čeští voliči hlasovat v pátek i sobotu. Tvrdí, že tato změna by snížila volební účast. Pokud by tento návrh parlament schválil, zřejmě by takovou změnu zákona vetoval. Znovu zopakoval, že je zastáncem volební povinnosti.

„Všechno, co přispívá ke zvýšení volební účasti, má mou podporu, a naopak,“ uvedl Zeman.Ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb plánuje, že se hlasovat bude jen v pátek. Mezi další změny patří korespondenční hlasování v zahraničí a také zrušení povinného doručování volebních lístků.

KLAUS: SE STRÁSKÝM BYCH ŠEL I NA SEVERNÍ PÓL

Byl to dlouholetý přítel, s nímž jsem prožil mnoho osobních i politických událostí svého života. Tak na zesnulého Jana Stráského vzpomíná bývalý prezident a premiér Václav Klaus. Připomněl, že poslední československý premiér a pozdější český ministr dopravy a zdravotnictví se významně zasloužil o transformaci země po listopadu 1989.

„Byl to člověk, o kterém jsem opakovaně říkal, že kdybych měl s někým sám putovat na severní pól, vybral bych si jeho,“ uvedl Klaus v prohlášení zaslaném Petrem Macinkou z Institutu Václava Klause. Jan Stráský zemřel ve středu ve věku 78 let.

I když Klaus věděl o jeho vážném zdravotním stavu, přesto ho zpráva o úmrtí Stráského podle jeho slov překvapila a velmi rozesmutnila. „Honza Stráský byl po celá desetiletí jedním z mých nejbližších přátel a kamarádů. Osud nás svedl dohromady do jedné kanceláře, když nás po roce 1968 vyhodili z našich zaměstnání. Prožili jsme spolu mnohé,“ uvedl Klaus.

Oba budoucí politici se poznali ve Státní bance československé (SBČS) na začátku 70. let. Stráský byl řadu let blízkým Klausovým přítelem i jeho rodiny. „Byli jsme spolu na nespočtu turistických akcí a byli jsme spolu řadu let i v politice,“ poznamenal Klaus a zdůraznil roli Stráského v transformačním procesu 90. let.

Připomněl i chvíli, kdy se cesty dávných kamarádů a blízkých spolupracovníků rozešly - v roce 1997 patřil Stráský mezi členy ODS, kteří vyzvali Klause k odchodu z čela strany. Později také vstoupil do Unie svobody. „Mrzí mne, že po takzvaném sarajevském atentátu odešel do tehdy se rodící Unie svobody. Ale dlouho tam nevydržel,“ napsal dnes Václav Klaus.

Nynější předseda ODS Petr Fiala na Twitteru vyjádřil upřímnou soustrast rodině. Stráský se podle něj významně podílel na přechodu země k demokracii a kapitalismu. „Slušnost, která mu byla vlastní, dnes v politice tolik postrádáme. Upřímnou soustrast jeho nejbližším,“ uvedl šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Smutná zpráva. Věcný přístup, hluboké odborné znalosti, jeden z nejváženějších kolegů, se kterými jsem kdy byl ve vládě a v politice vůbec. Čest jeho památce,“ napsal bývalý ministr financí a školství Ivan Pilip, který v 90. letech patřil k výrazným politikům ODS a po rozkolu ve straně stál začátkem roku 1998 u vzniku Unie svobody.

MACRON: NATO VE STAVU MOZKOVÉ SMRTI

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje USA a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle Macrona musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na USA.

„To, co právě zažíváme, je mozková smrt NATO,“ řekl Macron v rozhovoru s časopisem The Economist. NATO si nyní podle francouzského státníka musí vyjasnit své strategické cíle. „Spojené státy svá strategická rozhodnutí se svými partnery v NATO vůbec nekoordinují,“ postěžoval si.

Členové vojenské aliance jsou navíc podle Macrona nyní svědkem „agrese, kterou zahájil další člen NATO, tedy Turecko, a to v oblasti, kde jsou ve hře naše zájmy, aniž by to koordinoval“. „To, co se stalo, je pro NATO velký problém,“ zdůraznil šéf Elysejského paláce. V souvislosti s tureckou ofenzivou podle Macrona vyvstala řada otázek včetně té kolem článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Tento článek stanoví, že útok proti jedné nebo více zemím NATO je považován za útok proti všem členům aliance.

Nemůžeme se spoléhat na USA, myslí si Macron

„Pokud se režim (syrského prezidenta) Bašára Asada rozhodne odpovědět na akce Turecka, zapojíme se?“ položil otázku francouzský prezident. Podle Macrona se země EU po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci již nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na NATO.

Manévr ruské stíhačky byl nebezpečný, hodnotí NATO incident nad Baltem

Zároveň je podle něj třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem. K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si musí i to, že sbližování bude nějakou dobu trvat, poznamenal prezident. V rozhovoru Macron kritizoval také amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle něj Severoatlantickou alianci vnímá jako „hospodářský projekt“.

„Podle něj je to projekt, kde Spojené státy zajistí jakousi formu geopolitického deštníku, na oplátku ale požadují hospodářskou výlučnost,“ řekl Macron. „K tomuhle se Francie nezavázala,“ dodal. Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční 3. a 4. prosince v Londýně.

Macronův názor odmítli Stoltenberg i Merkelová, Babiš souhlasí

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek prohlásil, že s Macronem nesouhlasí. Podle něj aliance rozhodně není zastaralá. „Pracujeme, modernizujeme a investujeme více než v posledních desetiletích. USA si uvědomují, že NATO je pro ně důležité,“ uvedl Stoltenbeg.

Také německá kancléřka Angela Merkelová jasně odmítla názor, že NATO je ve stavu mozkové smrti. Aliance je podle ní i Stoltenbergera silná, spojenectví neodmyslitelné. I Merkelová však ve čtvrtek vyjádřila pochyby o turecké vojenské akci.
Macronovo vyjádření naopak uvítala mluvčí ruské diplomacie. „Zlatá slova. Pravdivá a vyjadřující podstatu. Přesná definice nynějšího stavu NATO,“ napsala Marija Zacharovová na Facebooku. Francouzský prezident se sice ve stejném interview podle agentury AFP kriticky vyjádřil i o Rusku, jehož nynější model podle něj „není udržitelný“, ale na tuto část ruská mluvčí nereagovala.

„Jsem rád, že si Emmanuel Macron konečně uvědomil to, co jsem mu už dřív sám říkal,“ reagoval na slova francouzského prezidenta pro iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO). „Měli bychom se zamyslet nad smlouvou ze 4. dubna 1949 (Severoatlantickou smlouvou, jejímž podpisem vznikla Severoatlantická aliance, tedy NATO; pozn. red.) a uvažovat o nějaké dohodě v rámci Evropy,“ pokračoval Babiš. Dodal, že by evropské státy měly mít svůj „podpakt“.

MYNÁŘ: ZEMANOVI SE VRACÍ CHUŤ K JÍDLU

Podle v říjnu zveřejněné lékařské zprávy Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) si může veřejnost sama udělat obrázek o tom, jaký je zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana. Ve čtvrtek to řekl hradní kancléř Vratislav Mynář v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. On sám prý nečekal, jak dobrý vzhledem k věku podle lékařů prezidentův zdravotní stav bude.

ÚVN koncem října uvedla, že Zeman se v ní léčil a po propuštění stále léčí pro poruchu výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů, zejména nohou. Podle nemocnice prezident v ÚVN absolvoval rehabilitační cvičení a byla mu aplikována intenzifikovaná výživa. Hrad označil čtyřdenní hospitalizaci za rekondiční pobyt.

Mynář ve čtvrtek uvedl, že veřejnost si z dokumentace může o Zemanově kondici udělat obrázek sama. „Zpráva dává vysvětlení všem těm spekulacím o jeho zdravotním stavu. Přiznám se, že jsem nečekal, že v jeho věku 75 let je na tom pan prezident tak dobře,“ uvedl.

Zopakoval, že Zeman v důsledku cukrovky trpí neuropatií dolních končetin, což způsobuje bolestivou chůzi. „A nízkým tlakem, který se projevuje na tom, že se mu občas točí hlava. Ostatní ukazatele jsou v takových parametrech, že bych řekl, že je to třicetiletý pán,“ dodal Mynář.

Zeman se léčí pro poruchu výživy, uvedla Ústřední vojenská nemocnice

Zeman si podle kancléře sám stanovuje jídelníček. „V poslední době, zvláště po těch výživných infuzích, se mu zlepšila chuť k jídlu. Krom tradičních sladkostí, které má velmi rád, jsme měli včera oběd, kde jsme si dali zabíjačku, kulajdu a pan prezident si velmi pochvaloval jitrničky,“ řekl Mynář.

Neurolog Jan Martin Stránský po zveřejnění Zemanovy lékařské zprávy v říjnu řekl, že dokument je hlavně signálem pro veřejnost. Označil ji za „informační polozprávu“, která je pro odbornější posouzení nedostatečná.„Informace velice přesně odpovídají nejen jeho věku, ale i životnímu stylu. Jako lékař jsem si ale poměrně jistý, že jeho problémy se nebudou zlepšovat,“ řekl Stránský Českému rozhlasu. K Zemanově zdraví se Stránský, který je zároveň pacientským ombudsmanem, vyjadřuje opakovaně.

WEISS: VÝROČÍ DUBČEKOVY SMRTI BY NÁS MĚLO SPOJOVAT

Slovenský velvyslanec Peter Weiss zavzpomínal u památníku bývalého předsedy Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka na listopadové události roku 1989. „Dubček od samého počátku vnímal, že to velké lidové hnutí stojí o pozitivní změnu, nikoli o nějaké vyřizování účtů,“ řekl. Dubček zemřel na následky zranění při autohavárii 7. listopadu 1992.

Auto Alexandra Dubčeka v září 1992 havarovalo na 88. kilometru dálnice D1 u Humpolce. „Díky Alexandru Dubčekovi se před třiceti lety plnila náměstí nejen v Bratislavě, ale i v Praze. Výročí jeho smrti by nás mělo spojovat, nikoli rozdělovat,“ zdůraznil velvyslanec.

Podle Weisse byl Dubček nejen výraznou osobností, ale i nadějí na změnu v roce 1968 a v době revoluce z listopadu 1989. To, co je pro Čechy Václav Havel, je pro Slováky Alexandr Dubček, řekl Weiss. S Dubčekem ho pojilo osobní přátelství.

Dubček se narodil 27. listopadu 1921 v obci Uhrovec nedaleko Topoľčan. Většinu mládí prožil v Sovětském svazu, kam odešel spolu se svými rodiči. Na Slovensko se vrátil v roce 1938, a nedlouho poté vstoupil do komunistické strany.
V jejích strukturách postupoval, v roce 1963 byl zvolen členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a prvním tajemníkem téhož orgánu v Komunistické straně Slovenska a v lednu 1968 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ.

V roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu režimu v Československu. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy byl Dubček spolu s dalšími členy vedení KSČ internován v Moskvě, kde pod nátlakem podepsal protokol stvrzující okupaci. Právě tato skutečnost se stala základem Dubčekova rozporuplného hodnocení.

Zatímco pro jedny zůstal hrdinou boje za svobodu, demokracii a humanismus, jiní mu dodnes vyčítají slabost a nerozhodnost. Po vojenské intervenci byl Dubček postupně sesazen z funkcí, jako hlavní symbol takzvaného pražského jara musel odejít z veřejného života. Znovu ho do něj vrátily až třicet let staré události spojené s pádem komunistického režimu.

Havel po propuštění na svobodu slavil. Na večírek pozval i Dubčeka

Držitel řady domácích i mezinárodních ocenění byl v lednu 2003 vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Řádem Bílého lva I. třídy in memoriam. Pomník u dálnice stojí od roku 1998. Má podobu žulové desky s reliéfem Dubčekovy hlavy. Autory památníku jsou Karol Graniec a Dubčekův velký přítel Theodor Baník. Na jeho vybudování přispěla i univerzita v Bologni, kde Dubček získal čestný doktorát.

ČTENOST TISKU V LÉTĚ STABILNÍ

Podle dnes předaných a zveřejněných výsledků výzkumu čtenosti periodického tisku MEDIA PROJEKT za 2. a 3. čtvrtletí roku 2019 tvoří čtenáři tisku 86 % populace České republiky ve věku 12 až 79 let. To znamená, že celkový zásah tisku je dlouhodobě stabilní a nepodléhá výraznějším výkyvům. I další souhrnná data svědčí o trvale pozitivním vztahu obyvatel České republiky k tiskovým médiím. Zásah deníků a jejich suplementů činil ve sledovaném období 66 % uvedené skupiny populace a zásah časopisů dosáhl 79 %, což znamená, že se hodnoty těchto ukazatelů od předchozích výsledků výzkumu za 1. pololetí roku 2019 nezměnily.

K výsledkům MEDIA PROJEKTU za 2. a 3. čtvrtletí uvedl výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach: „Čtenost novin a časopisů byla v letošních letních měsících stabilní. Údaje o počtech čtenářů na jedno vydání tiskových titulů zůstávají na vysoké úrovni, neboť celková čtenost všech tiskových titulů na vydání dosahuje téměř 72 % populace ve věku 12-79 let.“
Čtenost na vydání u deníků a jejich suplementů představuje 46 % populace a čtenost časopisů na vydání přesahuje 60 % obyvatel ve věku 12 -79 let.

Mezi jednotlivými žánrovými skupinami si v posledním čtvrtletí vedly nejlépe časopisy pro ženy a časopisy životního stylu pro ženy či společenské časopisy, neboť v těchto skupinách došlo k nárůstu počtu čtenářů u největšího počtu zařazených titulů.

MEDIA PROJEKT je „one currency“ výzkum čtenosti titulů českého periodického tisku a sociodemografické struktury jeho čtenářů. Ročně je dotazováno 25 000 respondentů vybraných kombinací náhodného a kvótního výběru proporcionálně z celého území České republiky. Jedná se o v evropském kontextu nadstandardní výzkum například z hlediska počtu respondentů připadajících na celkovou populaci či důsledného celoplošného pokrytí celého území a obcí všech velikostních typů. MEDIA PROJEKT je nejdéle probíhajícím mediálním výzkumem v ČR, který v letošním roce slaví 25 let od svého zahájení. Výzkum přitom prochází průběžným zkvalitňováním.

Prezentované výsledky například zahrnují data získaná z dotazníků, jichž je v letošním roce již 15 % získáváno progresivní metodou webového dotazování CAWI. Výsledky MEDIA PROJEKTU dlouhodobě potvrzují jak sílu tisku jako mediatypu, tak současně skutečnost, že tisk je médium, kterým je možno efektivně cílit reklamu na bonitní a inzertně atraktivní cílové skupiny spotřebitelů, jako jsou manažeři, řídící pracovníci a podnikatelé nebo například lékaři a pracovníci ve zdravotnictví, a to mužského i ženského pohlaví. Nadprůměrnými čtenáři deníků jsou totiž mimo jiné příslušníci firemního managementu a lidé rozhodující o finančních tocích. Čtenáři deníků se rovněž nadprůměrně rekrutují z vyšších vzdělanostních a socioekonomických tříd.

VOJÁK RUSKA ZASTŘELIL OSM KOLEGŮ

Otec ruského vojáka Ramila Šamsutdinova, který na konci října zastřelil na vojenské základně na Dálném východě osm dalších příslušníků ruské armády a dva vážně zranil, připisuje chování svého syna rostoucí šikaně v řadách ruských ozbrojených sil. Rusko přitom pyšně prohlašuje, že se mu podařilo ponižující rituály v armádě eliminovat.

Šamsutdinov před dvěma týdny zastřelil na opravárensko-technické základně v městečku Gornyj šest vojáků a dva úředníky. Mezi mrtvými jsou i dva vysoce postavení důstojníci. Incident se stal během střídání hlídek. Podle některých ruských médií Šamsutdinov mířil všem obětem přímo na hlavu.

Armáda útočníka zadržela a umístila ho do vazby. Podle ruského ministerstva obrany Šamsutdinov namířil zbraň na ostatní vojáky poté, co utrpěl nervové zhroucení, které ovšem nikterak nesouviselo s jeho službou v armádě.
S tím však nesouhlasí Šamsutdinovův otec, který ve středu pro ruskou stanici RBC uvedl, že jeho syna nemilosrdně šikanovali ostatní spolubojovníci.

„Co ho k tomu mohlo přimět? To je mi okamžitě jasné. Neustálé šikanování trvající velmi dlouhou dobu. To ho přivedlo do tohoto stavu,“ uvedl Salimzan Šamsutdinov o možném motivu jednání svého syna. Útok vyvolal nové obavy ohledně šikanování ruských branců, kterému se v ruštině říká „dědovščina“, tedy vláda „mazáků“, kteří týrají nováčky v jejich prvním roce služby. Kreml se posledních deset let úporně snaží v rámci armádní reformy šikanování nováčků eliminovat. Ačkoli armáda hovoří o úspěšném tažení proti těmto praktikám, ve skutečnosti nadále pokračují.

Rituální šikanování nových rekrutů, které zahrnuje kruté bití a psychické mučení ze strany starších vojáků i důstojníků, je podle listu The Guardian pravděpodobnou příčinou stovek sebevražd a tisíců dezercí v ruské armádě.
Podle armády mohou za vojákův zkrat videohry

Několik případů se dostalo na veřejnost a způsobilo skandál. Velkou mediální pozornost v roce 2006 přitáhl případ tehdy devatenáctiletého ruského vojáka Andreje Syčova, kterému museli lékaři amputovat genitálie a nohy poté, co ho jeho spolubojovníci brutálně zmlátili a donutili několik hodin v kuse dřepovat.

V Šamsutdinovově případě nicméně ruští činitelé odmítají, že by mezi vojáky na základně v Gornyji existovalo nepřátelství. Vedoucí organizace Svaz ruských důstojníků, která tradičně zaujímá prokremelský postoj, připsal běsnění násilným videohrám, kterými se měl Šamsutdinov údajně inspirovat.

Mizerné platy a vzpurní vězni. Ruští dozorci si to vynahrazují mučením

Regionální zprávy však naznačují, že jeden z poručíků na základně požadoval od branců peníze, několik dní je nenechal spát, šikanoval je a ponižoval. „Je jasné, že ho měsíce šikanovali, pronásledovali a uráželi. Sám jsem sloužil, takže vím, o čem mluvím,“ uvedl pro portál 72.ru Šamsutdinovův bratr. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nicméně na začátku roku prohlásil, že šikanování nováčků není nadále systematickým problémem ruské armády. „V naší armádě není v současnosti pro šikanu a ponižování prostor,“ uvedl.

HAMÁČEK NECHCE PŘIJÍMAT DĚTI Z ŘECKÝCH TÁBORŮ

Řecko začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra Evropské unie, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru uvedl, že dopis, na který upozornil server Hlídací pes, není ničím novým, pouze snahou Řecka vyvolat debatu o přemístění migrantů.

Hamáček v přesunutí sedmnáctiletých lidí bez nároku na azyl nevidí smysl.

Podle serveru Řekové požádali Česko o přijetí 40 nezletilých, kteří potřebují akutní péči. Dopis řeckého ministra uvádí, že v jeho zemi je zhruba 2500 dětí bez doprovodu, které jsou rozmístěny v různých uprchlických táborech v Řecku. „Potřebujeme jednat rychle, aby o tyto děti bylo postaráno,“ stojí v dopisu.

Hamáček na twitteru uvedl, že Řecko oslovilo všechny unijní ministry vnitra. „Informovalo o situaci a pokusilo se vyvolat debatu o relokacích, nic nového. Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když
Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy eur. Jen ČR poskytla 270 expertů,“ napsal.
Ministra chtěl ve čtvrtek kvůli informacím z médií interpelovat předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, Hamáček se však ve Sněmovně omluvil. „Prosím o informaci, jak je s žádostí naloženo, či jak s ní vláda hodlá naložit. Pokládal bych za ostudné a hanebné, kdyby bohatá a bezpečná země, jakou je ČR, odmítla přijmout 40 dětí a postarat se o ně,“ řekl ve Sněmovně Kalousek.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na návštěvu Lucemburska novinářům řekl, že o dopisu nic neví. „Já to neřeším, slyším to poprvé,“ uvedl. Připomněl svůj postoj, že uprchlíkům se má pomáhat především přímo v zemích, odkud pocházejí. „Doufejme, že tu situaci v Sýrii konečně začne Evropa aktivně řešit. My se v první řadě staráme o naše děti, my máme tady plno svých problémů,“ uvedl Babiš.

Premiér zmínil i svůj plán na vybudování centra pro syrské sirotky. Týdeník Respekt tento týden informoval, že projekt se neuskuteční. „Syrská strana odmítla českou firmu, nabídli nám syrskou firmu, ta je několikrát dražší,“ řekl Babiš.
Český premiér svou iniciativou kolem centra pro syrské sirotky reagoval na předchozí návrhy europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), aby Česko přesunulo na své území 50 syrských sirotků z uprchlických táborů v Řecku. Babiš tehdy návrh Šojdrové označil za nesmyslný a tvrdil, že je potřeba sirotkům pomáhat v zemi, odkud pocházejí. S odkazem na to uvedl, že Česko má už debatu za sebou. „Já bych se k tomu nevracel,“ řekl.

FRANCIE ZAVEDE KVÓTY NA PRACOVNÍKY MIMO EU

Francie představila nový migrační balíček, který obsahuje na dvě desítky opatření. Země mimo jiné zavede kvóty na pracovníky ze států mimo Evropskou unii, také zrychlí proces vyřizování žádostí o azyl a usnadní deportace zamítnutých žadatelů.

Policisté také do konce roku vyklidí provizorní tábořiště migrantů na východě Paříže. Zároveň chce francouzská vláda do země přilákat více zahraničních studentů a poslat více peněz na rozvojovou pomoc. Imigrační opatření v podobě zavedení kvót pro pracovníky ze zemí mimo EU ve středu představil premiér Édouard Philippe.

„Chceme převzít zpět kontrolu nad naší migrační politikou,“ řekl premiér Philippe. Cílem migračního balíčku, který obsahuje dvě desítky opatření, je podle něj najít „správnou rovnováhu mezi právy a povinnostmi“. Francie chce podle předsedy vlády zpřísnit svůj postup vůči nelegální imigraci i zneužívání azylu.

Ministr vnitra Christophe Castaner na tiskové konferenci s premiérem oznámil, že se zrychlí azylové řízení i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Policie podle něj do konce roku také vyklidí provizorní tábořiště migrantů na východě Paříže, ve kterých v současnosti ve špatných podmínkách žije až 3 000 lidí.

Ministryně zdravotnictví Agnés Buzynová uvedla, že Francie některým žadatelům o azyl omezí přístup k hrazené lékařské péči. Opatření se nicméně nebude týkat zákroků v naléhavých případech. Už v úterý ministryně práce Muriel Pénicaudová oznámila, že Francie zavede kvóty na pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Zavedení kvót nyní potvrdil i premiér. Jak budou přesně vypadat, ale neuvedl.

Do roku 2027 chce Francie přilákat do země půl milionu nových zahraničních studentů. Podle premiéra totiž zemi hrozí, že přijde v cizině o přitažlivost v oblasti vysokoškolského vzdělávání. V současnosti je Francie na žebříčku zemí s nejvyšším počtem zahraničních studentů pátá. Studuje zde asi 325.000 cizinců.

Výrazně hodlá Paříž navýšit rozvojovou pomoc, kterou poskytuje chudým zemím celého světa. „Francie není ostrov,“ zdůraznil v této souvislosti premiér Philippe. Země podle něj musí přispět k boji proti nerovnosti ve světě a k míru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se chce v roce 2022 ucházet o znovuzvolení. Podle zahraničních agentur je aktuální soubor migračních opatření součástí snahy upokojit ty voliče, kteří se obávají negativních dopadů imigrace. Zároveň chce vláda vzít vítr z plachet krajně pravicovému Národnímu sdružení (RN) předsedkyně Marine Le Penové, která by mohla být opět hlavní soupeřkou Macrona v prezidentských volbách.

ČERNOCHOVÁ ŠKOLILA OKAMURU

Humorné momenty provázely jednání o komunistickém návrhu zrušit zákon o zákazu dodávek pro íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Dominik Feri z TOP 09 navrhoval odložit projednávání návrhu KSČM do 7. listopadu 2119, tedy o sto let, čímž rozesmál kolegy. Jana Černochová z ODS zase školila šéfa SPD Tomia Okamuru, který řídil schůzi, z jednacího řádu.

„Jde spíše o to, jestli sledujeme naše národní zájmy, tedy možnosti rozšíření ekonomické spolupráce s Íránem a jestli sledujeme ekonomické zájmy a politiku Evropské unie, jejíž jsme součástí,“ hájil návrh KSČM šéf strany Vojtěch Filip.
„Stejně žádnou dodávku do dostavěné elektrárny v Búšehru udělat nemůžeme, protože takový požadavek tam není a to, co jsme tam mohli dodávat, tam dodaly jiné státy Evropské unie, a to včetně dodávek ze Spojených států amerických,“ pokračoval Filip.

„Pan místopředseda Filip si odpovídá na otázku, kdo je náš strategický partner na Blízkém východu, trochu jinak než já, a proto dávám návrh, abychom tento návrh zákona ve třetím čtení zamítli a zároveň procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto tisku do 7. listopadu 2119,“ reagoval Feri, čímž rozesmál přítomné poslance.

Černochová navrhla alternativní termín rok 2021, tedy do konce volebního období, a začala se dohadovat s Okamurou, že se o jejím protinávrhu musí hlasovat dřív. „Už byste se to mohl naučit, sakra, jste tady dva roky,“ poučovala Okamuru. Když ani její, ani Feriho návrh neprošel, stačila ještě říci, že Česká republika má jiný okruh zemí, se kterými chce spolupracovat, a podařilo se jí před polední pauzou překazit, aby návrh komunistů prošel k závěrečnému schvalování.

Zákon o zákazu dodávek z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Plánovaný obchod tenkrát kritizovaly Británie a Spojené státy, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí vojenských nukleárních projektů. Zákon zakázal českým výrobcům vyvážet zboží, poskytovat služby, dokumentaci nebo informace v souvislosti s elektrárnou v Búšehru.

V LONDÝNĚ SE ZŘÍTIL STROP V DIVADLE, DIVÁCI ZRANĚNI

Během představení v jednom z divadel v londýnské čtvrti West End se ve středu večer zřítila menší část stropu. Lehce se zranilo několik lidí, informovala policie. Hasiči z divadla evakuovali asi 1 100 lidí. Záchranáři na místě ošetřili tři muže a dvě ženy s lehkým zraněním. „Čtyři z nich byli přepraveni do nemocnice,“ uvedla mluvčí záchranné služby pro deník The Guardian. Další dva lidé ošetření odmítli.

Část zříceného stropu v divadle.

Na programu byla Smrt obchodního cestujícího od Arthura Millera s americkým hercem Wendellem Piercem v hlavní roli Willyho Lomana. „Nechtěl jsem, aby to takto skončilo. Jsme poctěni, že jste dnes dorazili. Omlouváme se za to, co se stalo,“ uvedl Pierce ve videu zveřejněném na Twitteru.

Celý incident popsal novinář Martin George, který byl v té době přímo v divadle. „Asi deset minut po začátku představení byl slyšet takový zvuk kapání. Lidé se začali rozhlížet kolem, co se děje, ale hra pokračovala,“ řekl.
Zvuk zesiloval, po několika minutách se lidé začali zvedat. „Poté, co jsme vstali, spadl najednou obří kus stropu, asi tři až čtyři metry široký. V tom okamžiku už začali lidé křičet,“ popsal George.