iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Macron, Nizozemsko, Dánsko odmítají v EU Albánii...

Premiéry zemí Visegrádské skupiny zklamalo, že se státy Evropské unie na říjnovém summitu neshodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Při setkání na Pražském hradě také kritizovali návrh víceletého finančního rámce EU. Pro návrh zahájit rozhovory s Albánií a Severní Makedonií byla na dvoudenním summitu prezidentů a premiérů v polovině října velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo.

Tirana i Skopje podle Evropské komise vyhověly požadavkům, avšak podle diplomatů byla proti zahájení přístupových rozhovorů zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.

Slovenský předseda vlády Peter Pellegrini označil chování Unie za negativní signál pro země západního Balkánu a jejich občany. Prohlásil, že všechny státy, které proti rozšíření bojovaly, zřejmě znechutily občany západního Balkánu. „Mám vážné obavy, zda budou mít občané těchto zemí ještě chuť dělat ve svých zemích těžké reformy, které si vyžaduje případný vstup do Evropské unie, nebo perspektivu uvidí nakonec ve spolupráci s Ruskem, Tureckem, Čínou či arabskými zeměmi,“ uvedl.

Varoval také před tím, že by se balkánské státy v případě další migrační vlny mohly rozhodnout uprchlíky nechat volně směřovat dál do Evropy. „Slovensko a další země V4 budou vždy na straně těchto států a budeme je podporovat a motivovat, aby dělaly všechno pro vstup do evropských struktur,“ uvedl.

Zklamání z výsledků evropského summitu vyjádřili i český premiér Andrej Babiš (ANO) a maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Podle něho je důležité, aby se zrychlila jednání se státy, se kterými už byla zahájena. „Jednání se Srbskem a Černou Horou by se měla přepnout na extra vysokou rychlost,“ uvedl.

Premiéři V4 vyjádřili podporu zemím západního Balkánu ve společné deklaraci na zářijovém summitu v Praze. V dokumentu uvedli, že opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, aniž by se daný region připojil k EU. Důvěryhodná politika rozšiřování podle nich představuje strategickou investici k bezpečnosti, stabilitě a prosperitě Unie.
Návrh finančního rámce EU je nespravedlivý, tvrdí V4

Země visegrádské skupiny také považují za nespravedlivý nynější návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027. Kritizují zejména navržené snížení peněz na politiku soudržnosti. Podle nich to znamená, že chudší státy budou chudnout a bohatší bohatnout.

„Návrh Evropské komise je pro nás skutečně nepřijatelný, protože ty tradiční politiky jako kohezní a zemědělskou snižuje a zavádí některé nové pozice, které si myslíme, že by tam neměly být,“ řekl o navrženém finančním rámci český premiér Babiš. Podle návrhu rozpočtu by se peníze určené na politiku soudržnosti měly proti současnému sedmiletému rámci snížit o deset procent a peníze na společnou zemědělskou politiku o 15 procent.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil návrh finančního rámce za nespravedlivý. Kromě omezení peněz na kohezi kritizoval i zachování systému rabatů, ze kterých těží zejména západoevropští členové EU. Největší vratky z evropského rozpočtu mohla uplatňovat Británie, která však hodlá unii v příštím roce opustit.

Podle polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého jsou peníze z kohezních fondů třeba zejména na rozvoj infrastruktury. Morawiecki podotkl, že z dobré infrastruktury poté těží všichni evropští občané, nejen země, kde se projekty uskutečňují.

Jednání premiérů V4 se uskutečnilo před summitem Přátel koheze. Skupina bude chtít v Praze přijmout deklaraci, v níž upozorní na význam kohezní politiky pro stabilitu vnitřního trhu EU a bude apelovat na to, aby se prostředky určené na soudržnost dále nesnižovaly. O konečné podobě finančního rámce musí rozhodnout summit EU. Babiš dnes uvedl, že rozhodnutí by mohlo padnout za chorvatského předsednictví, tedy v první polovině příštího roku.

TRUMP OPĚT VYHRAJE VOLBY, UKAZUJE 6 KLÍČOVÝCH STÁTŮ

Americký prezident Donald Trump sice v celostátních průzkumech volebních preferencí zaostává za svými demokratickými soupeři, v šesti státech považovaných za rozhodující je ale jeho pozice stejná, ne-li lepší než ve volbách v roce 2016. Napsal to v analýze volebních průzkumů list The New York Times (NYT).

Trump bude svůj mandát obhajovat příští rok v listopadu, jeho nejvážnějšími protikandidáty jsou bývalý viceprezident Joe Biden a senátorka Elizabeth Warrenová. O budoucím Trupově osudu podle newyorského deníku rozhodne nejspíš šestice států, které média a sociologové označují za „bitevní“. Jde o Michigan, Pensylvánii, Wisconsin, Floridu, Arizonu a Severní Karolínu, tedy státy, které se v roce 2016 přiklonily k republikánskému kandidátu Trumpovi a o jeho vítězství prakticky rozhodly.

Pokud by voliči v ostatních státech příští rok hlasovali stejně jako před čtyřmi lety, museli by demokraté ovládnout nejméně polovinu ze šesti „bitevních“ států, kde Trump v roce 2016 vyhrál, aby křeslo prezidenta obsadil jejich kandidát, napsal list.

Podle analýzy NYT je takový scénář nejistý. Průzkumy ukazují, že souboj s Bidenem by ve většině „bitevních“ států Trump sice těsně prohrál, ale zjištěný rozdíl je pod hranicí chybovosti. Warrenová, podle amerických měřítek označovaná za radikální socialistku, by ze šesti států mohla uspět snad jen v Arizoně. Další ambiciózní demokratický kandidát Bernie Sanders by souboj s Trumpem nejspíš také neustál.

V celostátních průzkumech má Trump na své demokratické soupeře ztrátu až devíti procentních bodů. Jak ale upozorňuje newyorský list, v celostátním měřítku nynější prezident prohrál i minulé volby.

Tři miliony hlasů navíc nebyly Clintonové k ničemu

Demokratickou exministryni zahraničí Hillary Clintonovou volily tehdy o zhruba tři miliony Američanů více než Trumpa. Rozhodující v americkém volebním systému ovšem není součet odevzdaných hlasů, ale počet volitelů nominovaných z jednotlivých amerických států.

Podle propočtu NYT je nyní hypotetický počet volitelů nakloněných Trumpovi stejný, a možná dokonce vyšší, než v roce 2016. „Roste tak možnost, že republikáni potřetí za posledních šest prezidentských voleb obsadí Bílý dům, aniž by pro ně hlasovala většina voličů,“ konstatoval list.

BOHÁČI BRITÁNIE SE DĚSÍ CORBYNA, CHTĚJÍ ZMIZET I S MAJETKY

Jeremy Corbyn je horší než brexit, říkají si mnozí britští miliardáři. A už nyní se připravují na možnost, že opoziční labouristé ovládnou nadcházející volby a jejich lídr se stane premiérem. Socialista Corbyn totiž touží po vyšším zdanění majetku bohatých. Ti proto hledají nový domov pro sebe i své jmění. Smlouvy stačí už jen podepsat.

Upřímně doufají, že se to nestane, ale chtějí být připravení, pokud k tomu přece jen dojde. I kdyby to mělo znamenat, že vytrhnou z kořenů sebe i své rodiny,“ říká o britských boháčích daňová manažerka Josie Hillsová z advokátní kanceláře Pinsent Masons pro deník The Guardian.

Popisuje, že zhruba 80 procent klientů kanceláře už přemýšlí o důsledcích, které pro ně případná Corbynova vláda může mít. Podobně situaci vidí i další britští právníci, účetní a bankéři. Spoustě z nich nyní údajně volají jejich bohatí klienti a zajímají se o možnost převést své majetky do daňových rájů. „Převody jsou už nachystané. V mnoha případech to jediné, co chybí, je podpis smlouvy,“ říká také Geoffrey Todd ze společnosti Boodle Hatfield.

Předčasné parlamentní volby se uskuteční 12. prosince. Premiér Boris Johnson jimi chce vyřešit pat, který nastal kolem plánovaného brexitu. V předvolebních průzkumech z konce října měl se svými konzervativci před labouristy slušný náskok od 15 do 17 procentních bodů.

List The Times ovšem poukazuje na průzkum k nesplněnému slibu o brexitu na konci října, podle kterého se polovina příznivců brexitu cítí novým odkladem „zrazena“. Důležitým faktorem může být i kampaň Strany pro brexit euroskeptika Nigela Farage.

Pokud to pro Johnsonovu stranu dopadne špatně a Corbyn skutečně převezme otěže, boháči chtějí odejít okamžitě po sečtení volebních lístků. Bojí se, že by jinak prodělali miliardy liber. Volební program labouristů z roku 2017 totiž sliboval zvýšit daně pěti procentům nejbohatších Britů. A svých plánů se opoziční strana, která voliče láká na heslo „For the many, not the few“ („Pro ty, kterých je mnoho, a ne pár“), nevzdala ani nyní. Chce nastolit „spravedlivou společnost“.

Premiér komunista? Radikální Corbyn by nejradši zrušil NATO

Podle BBC ti, kteří vydělávají více než 80 tisíc liber ročně (téměř 2,4 milionu korun), by po Corbynově nástupu podléhali 45procentní dani z příjmu. Celou polovinu by pak v případě schválení příslušných zákonů státu odvedli ti, kteří si ročně přijdou na víc než 123 tisíc liber (3,6 milionu korun). V současnosti přitom 45procentní daň platí až od ročního příjmu 150 tisíc liber (4,5 milionu korun), píše The Guardian. Lidé, kteří vydělali víc než milion liber ročně, by pak měli zveřejnit svá daňová přiznání.

Kromě toho labouristé chtějí o 7 procent zvýšit daně také právnickým osobám nebo změnit nastavenou dědickou daň a zavést „daň z doživotních darů“. V tom případě by děti musely odvést státu jistý podíl třeba z bytu, auta nebo peněz, které by jim „nezaslouženě“ darovali rodiče. Labouristé byli po oznámení tohoto plánu svými konkurenty nařčeni, že chtějí uspořádat nájezd na střední třídu.

Podle agentury Bloomberg chce Corbyn „napravit“ nepovedené privatizace za vlády Margaret Thatcherové a do státního vlastnictví znovu získat britské dráhy, energetiku nebo vodovodní síť. Chudším občanům by naopak zavedli čtyřdenní pracovní dobu či věnovali desetiprocentní podíl ve velkých firmách.

Corbyn v Downing Street je horší představa než brexit

Jedním z miliardářů, kteří se v případě Corbynovy výhry chtějí určitě přestěhovat, je zakladatel společnosti Phones4u John Caudwell. Jeho jmění se odhaduje na 1,6 miliardy liber (47,5 miliardy korun). Podnikatel míní, že by vláda pod taktovkou sedmdesátiletého socialisty byla „naprostým fiaskem“.

Říká, že by „se prostě sebral a odjel žít do jižní Francie nebo Monaka“. „Pro velmi bohaté lidi, jejich byznys a jejich jmění labouristická vláda vedená Corbynem představuje z jejich pohledu mnohem větší hrozbu než brexit,“ líčí také výkonný ředitel společnosti Campden Wealth, která své poradenské služby poskytuje více než 3,5 tisíci bohatých rodin.

Top 10 nejbohatších Britů

• Sri a Gopi Hindujaovi: 22 miliard liber
• David a Simon Reubenovi: 18,6 miliardy liber
• Jim Ratcliffe: 18 miliard liber
• Len Blavatnik: 14,4 miliardy liber
• James Dyson: 12,6 miliardy liber
• Kirsten a Jorn Rausingovi: 12,3 miliardy liber
• Charlene de Carvalho-Heinekenová: 12 miliard liber
• Alisher Usmanov: 11,3 miliardy liber
• Roman Abramovič: 11,2 miliardy liber
• Mikhail Fridman: 10,9 miliardy liber
Zdroj: The Sunday Times, letošní žebříček

Corbyn má navíc otevřeně spadeno na pět konkrétních členů britské elity. Za „špatného šéfa“ například označil podnikatele se sportovním zbožím Sports Direct a dosavadního majitele fotbalového klubu Newcastle Mikea Ashleyho.
Podle politika prý využívá své zaměstnance a uzavírá s nimi nevýhodné smlouvy. Ashley to odmítl s tím, že „Corbyn je nejen lhář, ale také bezradný“.

Lídrovi opozice se nelíbí ani investor Crispin Odey, kterého Corbyn nazval „chamtivým bankéřem“. „Labouristé naštěstí neumějí vést ani kampaň, natož celou zemi,“ kontroval Odey. Corbyn má však důvod, proč majitele investičního fondu Odey Asset Management příliš nemusí.

Odey totiž finančně podpořil konzervativce a objevily se spekulace, že pomáhá straně premiéra Johnsona proto, že zároveň sází velké peníze na brexit bez dohody, kterým Johnson vyhrožoval. I Odey nařčení odmítl jako nesmyslné.
Mezi osobnostmi, kterým Corbyn minulý čtvrtek podle deníku The Guardian veřejně slíbil, že „po nich půjde“, je pak i výkonný ředitel petrochemické firmy Ineos Jim Ratcliffe, mediální magnát Rupert Murdoch a mladý aristokrat Hugh Grosvenor. Ten je coby vévoda z Westminsteru ve svých osmadvaceti letech čtrnáctým nejbohatším člověkem v Británii.
Ruce pod sukněmi a rozepínání kalhot. Británii pobouřil večírek boháčů

Lídr labouristů navíc není sám, kdo chce s boháči ve prospěch celé společnosti zatočit. „Miliardáři by neměli existovat. Je to výsměch, když jsou na této planetě i lidé, kteří mají na den méně než dolar,“ míní britský stínový ministr financí Clive Lewis.

Tento politik děsí především bohaté rodiče, protože soukromé školy označuje za „motory nerovnosti“. Vidina, že by jejich děti nemohly studovat na Etonu a dalších elitních internátech, proto Brity vede i k tomu, že se při hledání nového domova kromě Monaka nebo Malty poohlíží také po Švýcarsku, které je bohaté a zároveň nabízí kvalitní školství.
„Vždy mi to připomene jeden z populárních citátů Thatcherové: Potíž socialismu je to, že vám nakonec dojdou peníze ostatních lidí,“ říká také londýnský daňový poradce bohatých Mark Davies s tím, že jeho klienti často původně pocházejí ze zemí Latinské Ameriky a vědí, jak vypadá vláda levice.

Další britský miliardář Peter Hargreaves, jehož jmění se odhaduje na 3 miliardy liber (89 miliard korun), také upozorňuje, že odchod jeho kolegů ze země může mít pro samotnou Británii katastrofální následky.

„Zaměstnávám sedmnáct set lidí a vydělal jsem pro tuto zemi obrovské bohatství. Na daních jsem loni zaplatil kolem 40 milionů liber a pokud padesátka největších plátců nasedne do letadla a zmizí, rozpočtu ministra financí by to zasadilo obrovskou díru,“ podotýká. Coby velký patriot však chce v milované Británii rozhodně zůstat.

PO AFÉŘE S KONFERENCEMI ČR A ČÍNY OPUSTÍ UNIVERZITU TŘI AKADEMICI

Bývalý tajemník Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloš Balabán, který čelí nařčení kvůli spornému financování česko-čínských konferencí, ze školy odejde. Kromě něj opustí Fakultu sociálních věd další dva lidé z politologického institutu. Pracoviště opustí kromě Balabána rovněž Libor Stejskal a Mirka Kortusová ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií (SBP IPS FSV UK). Všichni tři se na tom v pondělí domluvili s děkankou FSV UK Alicí Němcovou Tejkalovou. Informoval o tom mluvčí fakulty Jakub Říman.

„Odejdou ke 31. lednu 2020. Tento termín byl zvolen s ohledem na čas potřebný k předání projektů, ve kterých jsou zapojeni. Na tom s nimi bude spolupracovat pan proděkan (Tomáš) Karásek, který je ode dneška novým pověřeným vedoucím SBP IPS FSV UK,“ uvedla děkanka.

Česko-čínské konference platila skrytě Čína

Server Aktuálně.cz v říjnu napsal, že Balabán lhal o financování česko-čínských konferencí. Podle pořadatelů těchto konferencí tvrdil, že naprostou většinu nákladů platilo samo centrum, ale konference platila čínská ambasáda, uvedl server. Například za letošní zářijovou výroční konferenci Česko-čínského centra tak podle něj Číňani zaplatili firmě Středisko bezpečnostní politiky, kterou Balabán založil, přes 600 000 korun. Balabán následně na funkci tajemníka centra rezignoval.

Firma Středisko bezpečnostní politiky se po domluvě s vedením fakulty 31. října přejmenovala na Multilateral Consulting & Analysis s.r.o. Její původní společníci, jednatelé i předmět podnikání zůstávají beze změny, informoval tiskové zprávě jeden ze dvou jednatelů společnosti Libor Stejskal
.
„Ke změně názvu obchodní firmy došlo po vzájemné dohodě s vedením FSV, aby tak došlo k jednoznačnému oddělení od univerzitního pracoviště (SBP IPS FSV UK), kde jsou společníci firmy zaměstnáni,“ uvedl Stejskal.
Home Credit po kritice zruší smlouvu s Univerzitou Karlovou

Podle druhé jednatelky firmy Mirky Kortusové má změna názvu přispět k rozptýlení pochybností o aktivitách firmy. Její společníci se zároveň písemně omluvili Akademickému senátu FSV UK, že „nechtěně vystavili fakultu nedobrému světlu“.

Jednatelé firmy zadali prověrku účetnictví, která se má stát podkladem pro následující audit, sdělili v tiskové zprávě.
Děním kolem firmy a střediska na fakultě se v úterý zabýval také Akademický senát FSV UK. Podle jeho předsedy Václava Moravce ve svém usnesení vyzval děkanku ke zvážení reorganizace Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií. Aktivity firmy a všech zaměstnanců střediska institutu, kteří se na nich podíleli, označil senát za eticky neakceptovatelné a poškozující dobré jméno fakulty. Pokud by firma nevyhověla požadavku auditu, mělo by podle senátu vedení fakulty podat trestní oznámení pro podezření na podvod, řekl Moravec.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima jednání děkanky ocenil. „Podle vývoje kauzy nevylučuji, že budeme podávat trestní oznámení,“ dodal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Vedení UK čelilo v poslední době kritice kvůli smlouvě s firmou Home Credit ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, která patří mezi největší poskytovatele spotřebitelských úvěrů ve světě. Firma má silné zastoupení i v Číně.
Home Credit se ve smlouvě o spolupráci zavázal UK po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Ve smlouvě ale byla i pasáž o tom, že se smluvní strany „zavazují zdržet všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Home Credit po kritice od smlouvy odstoupil s prohlášením, že nechce být vtahován do iracionálních debat. Rektor Zima se pak omluvil, že neodhadl reakci na uzavření smlouvy.

NEBERTE NÁM PENÍZE, ŽÁDAJÍ BRUSEL PŘÁTELÉ KOHEZE

Zástupci 16 z 28 zemí Evropské unie v úterý ve společné deklaraci vyzvali, aby ve víceletém finančním rámci na roky 2021 až 2027 neklesl objem peněz určených na kohezní politiku pod současnou úroveň. Evropská komise přitom navrhla pokles o deset procent. Členové skupiny Přátel koheze, kterou tvoří zejména země z východní části EU, v deklaraci po pražském summitu také vyzvali k odstranění všech rozpočtových rabatů a k tomu, aby členské státy mohly flexibilněji nakládat s penězi z evropských fondů.

Skupina ve společné deklaraci, kterou zveřejnil na svých internetových stránkách Úřad vlády ČR, označila politiku soudržnosti za klíčový investiční nástroj EU. Politika podle nich výrazně přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního trhu. Skupina vyjádřila přesvědčení, že kohezní politiku lze využít i k řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu nebo transformace průmyslu.

V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že v nadcházejícím období by Česku mělo připadnout méně peněz, protože země bohatne.

Státy v deklaraci rovněž vyzvaly ke zrušení systému rabatů, které mohou některé členské státy, zejména ze západní části unie, vůči rozpočtu uplatňovat. Podle skupiny je s ohledem na očekávaný odchod Británie z EU jedinečná příležitost tyto rabaty odstranit. Británie mohla uplatňovat největší vratky vůči evropskému rozpočtu.

Visegrádské čtyřce vadí, že se Unie otočila zády ke kandidátům z Balkánu

Pod deklaraci se podepsali zástupci 13 zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, a Španělska, Portugalska a Řecka. Pražského jednání se účastnil také italský ministr pro evropské záležitosti Vincenzo Amendola a eurokomisař Günther Oettinger, který byl v končící Evropské komisi zodpovědný za přípravu víceletého finančního rámce.
Deklarace zdůrazňuje také to, že by státy a regiony měly mít větší možnost rozhodovat o tom, na co peníze z kohezních fondů použijí. Dokument upozorňuje, že investiční potřeby a priority států i regionů se liší. Členské státy by podle Přátel koheze měly mít větší volnost i při převádění peněz mezi různými fondy politiky soudržnosti.

GROSPIČ SE OMLUVIL ZA OBĚTI OKUPACE

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za výrok k obětem srpna roku 1968. Vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk zemí bývalé Varšavské smlouvy byl podle něj špatný. O obětech invaze a okupace Československa po 21. srpnu 1968 před tím tvrdil, že to byly vesměs oběti dopravních nehod. „Velice se za svoje vyjádření omlouvám,“ řekl Grospič.

V krátkém vystoupení před jednáním Sněmovny řekl, že nikdy nehanobí oběti s poškozeným zdravím včetně ztráty života. „Nikdy bych si nedovolil znevážit, hanobit a neuctít jakékoliv poškození lidského zdraví včetně ztráty lidského života. Nikdy jsem se k takovým názorům a myšlenkám nesnížil, jsou pro mě osobně nepřijatelné a cizí. Nebylo tak ani myšleno mé nešťastné vyjádření,“ uvedl místopředseda KSČM a šéf mandátového a imunitního výboru.

Grospič svými původními slovy o tom, že nešlo o oběti okupace, ale dopravních nehod, reagoval na přijetí zákona, podle nějž má být nově v kalendáři uveden 21. srpen jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Schválila to Sněmovna hlasy všech stran s výjimkou KSČM. Z komunistů zákon podpořil jediný, Jiří Dolejš.

„Základní premisa z našeho pohledu souvisí s tím, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný ten moment, to jsme řekli několikrát, ale nebyla nijak odzbrojena Československá armáda, bezpečnostní složky, likvidována státní moc, například jako v případě okupace nacistickým Německem. Tedy, jedná se o vstup zahraničních vojsk, který nebyl šťastný.

Největší problém s tím měla samotná komunistická strana. Bylo to díky tomu, že vedení komunistické strany, tehdy v čele s Alexanderem Dubčekem, nezvládlo danou situaci a ty oběti, které jste tady zmiňovala, to byly oběti, které vesměs pocházely z dopravních nehod. Čili samozřejmě, myslím si, že si zaslouží vzpomínat, vyjádřit jim úctu. Ale nebyly to oběti žádných ozbrojených bojů nebo aktivního ozbrojeného boje,“ řekl místopředseda KSČM Grospič, který patří k ortodoxnímu křídlu strany, o zákoně v debatě Českého rozhlasu.

Komunisté ve Sněmovně tolerují menšinovou vládu ANO a ČSSD. Jejich hlasy premiér Andrej Babiš potřebuje pro schválení rozpočtu i daňového balíčku. Od slov svého místopředsedy se nijak nedistancovali. Podle informací iDNES.cz má Grospič ambici usilovat v příštím roce o post šéfa strany a nahradit současného předsedu Vojtěcha Filipa. Zatím to veřejně nepotvrdil. Zájem vést stranu vyhlásil současný první místopředseda Petr Šimůnek.

ZABIJÁK U RAKOVINY PLIC, DLOUHÉ ČEKÁNÍ NA LÉČBU

Na zahájení léčby někteří pacienti s rakovinou plic čekají i měsíc a půl, polovina se do specializovaných center ani nedostane, zjistila studie. Stanovení přesné diagnózy nádoru plic českým lékařům v průměru trvá nejvýš tři týdny. Doktoři chtějí, aby rizikové skupiny pacientů podstupovaly plošně preventivní vyšetření. Diagnózu rakovina plic se každý rok dozví asi 4,5 tisíce mužů a 2,3 tisíce žen. Ročně jí podlehne přibližně 5,5 tisíce Čechů. Mezi nádory je to největší zabiják. Na nemoc se totiž přichází pozdě.

Plíce nebolí, a když to bolet začne, znamená to, že nádor prorůstá do hrudní stěny,“ popisuje předsedkyně českých pneumologů Martina Vašáková. Čím je nádor větší, tím rychleji roste a šíří se do dalších částí těla. Stanovení přesné diagnózy trvá v průměru tři týdny, jsou však i případy, kdy pacient na diagnózu čekal téměř dva měsíce. „Za tu dobu nádor samozřejmě prograduje a zhoršuje se prognóza,“ říká místopředseda České pneumologické a ftizeologické společnosti JEP Vítězslav Kolek.

Projekt LUCAS

Databáze Lucas zahrnuje všechny pacienty, kteří se s podezřením na plicní nádor dostali za posledních 16 měsíců do péče lékařů v některém ze sedmi centrech fungujících při fakultních nemocnicích. Ti tvoří podstatnou část všech evidovaných plicních nádorů v ČR. Zatím jich je téměř 1 600, celkem 180 tisíc záznamů. Databáze zkoumá cestu pacienta s karcinomem plic zdravotnickým systémem. Spustila ji Česká pneumologická a ftizeologická společnost ĆLS JEP ve spolupráci se společností OAKS Consulting a Univerzitou Palackého v Olomouci.

Pět let po odhalení nemoci přežívá jen asi dvanáct pacientů ze sta.

Pneumologové proto nyní jednají s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami o celostátním programu, který by pomohl nemoc odhalit včas. Program by se zaměřoval na rizikovou skupinu – současné i bývalé kuřáky od 55 do 74 let, jejichž kuřácká minulost čítá alespoň 20 let, kdy vykouřili minimálně jednu krabičku cigaret denně. Praktik by je poslal k plicnímu lékaři, který by podle stavu pacienta doporučil prohlídku na tomografu.

Jenže je tu další zpoždění: na zahájení léčby pacienti někdy čekají půldruhého měsíce. Podle čerstvé analýzy databáze českých pneumoonkologů – LUCAS (LUng CAncer focuS) – pacienti s rakovinou plic začínají s léčbou v průměru po 26 dnech léčby, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci.

„Nejsou data, jak dlouho pacienti přežívají, kolik z nich nedostane moderní léky či jaké jsou pro to důvody. Chybí také statistiky, jak rychle a jak přesně jsou lidé vyšetřováni – přitom od toho se potom odvíjí možnost léčby,“ popisuje Kolek.
Analýza však upozorňuje i na další problémy. Když už lékaři nádor odhalí, podle pneumologa Kolka se jen asi polovina pacientů dostane do komplexních onkologických center.

Zpožděný nástup do onkologického centra je i případ jedenasedmdesátiletého Josefa – ten se do něj dostal až čtyři měsíce po odhalení nemoci. Praktickou lékařku navštívil ve chvíli, kdy začal vykašlávat krvavé hleny. „Okamžitě mě poslala na plicní, kde mi udělali rentgen, bronchoskopii a další vyšetření. Bohužel konstatovali, že mám rakovinu plic s metastázemi v krční páteři,“ vzpomíná Josef (celé jméno si nepřál zveřejnit).

Uplynuly však další čtyři měsíce, během nichž Josef procházel dalšími pneumologickými pracovišti, než se dostal do komplexního onkologického centra, kde mu mohli pomoci. Měl štěstí, lékaři v centru zjistili, že jeho nádor je vhodný pro léčbu imunoterapií, která nastartuje proti nádorovým buňkám imunitu tělu vlastní. V současnosti se Josef léčí kombinací chemoterapie a imunoterapie. Metastáze v krční páteři mu úplně zmizely, nádor na plicích se pomalu zmenšuje.

Na vině bývá i rutina

Někteří pacienti však tuto možnost nemají. „Už z dosavadních výsledků vidíme, že podle propočtů, kolik pacientů by mělo být léčených moderními léky, jich zdaleka tolik léčených není. I když by to například pojišťovna zaplatila. A to už je hodně smutné,“ přibližuje místopředseda pneumologické společnosti Vítězslav Kolek.

Někdy za to podle něj může menší informovanost lékařů či rutina. „Říkají si, že když se to dřív nějak vyšetřovalo, proč v tom nemohou pokračovat. A proč nemohou tomu pacientovi podat chemoterapii, když to v podstatě stačí,“ nastínil.
Podle předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jany Prausové to může být způsobeno tím, že lékař neprovede všechna potřebná vyšetření. „Nebo i když proběhnou, tak pacient není dobře informován a odmítne jít do centra, které může být například daleko od jeho domova, a on to považuje za problematické. Nebo mu to lékař ani nenabídne,“ vyjmenovala další možné příčiny.

Podle Prausové by bylo potřeba, aby lékaři z menších onkologií pacienty včas zachytili, nález poslali do akreditované laboratoře a tam posoudili, zda je člověk vhodný pro cílenou léčbu a poslali ho k léčbě do komplexního onkologického centra. „A aby pacienti prošli multidisciplinárním týmem, který správně nasadí postup,“ vysvětlila.
Podmínkou je nekouřit

Zásadním problémem však podle odborníků zůstává, že se na nemoc přichází pozdě. Přesné důvody, proč to někdy trvá tak dlouho, lékaři zatím neznají. V počátečních fázích se totiž nádor na plicích projevuje například kašláním, dušností či únavou, což lidé často podceňují. U některých pacientů se dokonce zpočátku neprojevuje nijak. Když v těchto fázích lékaři nemoc odhalí, bývá to náhodou v rámci jiných vyšetření.

Jakmile se však nemoc začne projevovat více – například vykašláváním krvavých hlenů či úbytkem hmotnosti, je už zpravidla v pokročilejší fázi a šance na záchranu pacienta výrazně klesá.„Často se stává, že nádor nemá vhodnou lokalizaci k tomu, aby mohl být včas diagnostikován. Pacient také může mít nějaké komplikace, kvůli kterým nelze ihned provést endoskopické vyšetření plic,“ vyjmenoval některé pneumolog Kolek na kongresu českých a slovenských pneumologů v Olomouci.

S včasnou diagnózou by mohl pomoci právě projednávaný celostátní program časné detekce.

Ten by byl navíc spojen s kampaní podporující odvykání kouření. Účast v programu by byla podmíněna souhlasem pacienta, že se podrobí takzvané intervenci, že se tedy s pomocí odborníků pokusí přestat kouřit. „Neznamená to, že se musí člověk zavázat, že už nikdy nevykouří cigaretu. Bez intervence ale odvykne kouření osm procent lidí, s ní třetina,“ dodala Vašáková.

EXŠÉFKA AfD ROZPUSTÍ NOVOU STRANU

Někdejší předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová se po sérii neúspěchů rozhodla rozpustit svůj politický projekt Modrá strana. Ten založila po jejím odchodu z AfD v roce 2017, ve volbách v Sasko nebo Durynsku však nedosáhla ani na jedno procento.

Frauke Petryová během tiskové povolební konference strany AfD. (25. 9. 2017) | foto: Wolfgang Rattay, Reuters
Podle listu Bild se Modrá strana rozpustí ještě do konce letošního roku. Nyní čtyřiačtyřicetiletá Petryová se s protiimigrační AfD rozešla po parlamentních volbách v roce 2017, a to kvůli z jejího pohledu přílišné radikalizaci strany.

V čele svého nového uskupení ale Petryová žádné úspěchy nezaznamenala. V politické domovině Petryové - ve spolkové zemi Sasko - získala Modrá strana v zářijových zemských volbách pouze 0,4 procenta hlasů, v říjnu v Durynsku dokonce jenom 0,1 procenta. Podle Petryové, která nadále zůstává nezařazenou členkou Spolkového sněmu, je proto jen logické, i když bolestné, že její strana skončí. Přeje si, aby do budoucna jiné osobnosti voličům nabídly podobnou politiku, o níž se snažila sama.

HRÁTKY S DOSPĚLÝMI VE ŠKOLÁCH BERLÍNA ZNEUŽÍVÁNY?

Úřady v Berlíně zakázaly ve školkách kontroverzní hru, při které se děti perou nebo prostě jen objímají s cizími dospělými lidmi. Tato americká výchovná metoda totiž podle kritiků otevírá prostor pro sexuální zneužívání. V Česku takzvanou Originální hru propagovala Waldorfská škola.

Berlín jako německá metropole a jedna ze spolkových zemí hru zakázala ve všech školkách. Totéž vzápětí udělala i spolková země Braniborsko. Tamní ministerstvo školství to zdůvodnilo tím, že děti jsou při hře vystaveny přílišným tělesným kontaktům, které jsou potenciálně zneužitelné.

Při hře na dece děti zápolí s cizími ženami i muži. Nemusí se přímo prát, někdy si na sebe „jen“ lehají, společně dovádějí nebo se objímají. Metoda nazývaná Originální hra (Original Play) má dětem pomoci mimo jiné zvládat rivalitu a konflikty. Vymyslel ji Američan Fred Donaldson.

Loni v létě se objevila obvinění, že v Berlíně jsou děti při hře zneužívány. Rodiče dětí chodících do dvou evangelických školek vypověděli, že jejich ratolesti zažily v souvislosti s hrou sexuální násilí. Letos v říjnu o tom informovala berlínská stanice RBB. V jiném svém příspěvku hovoří o šesti podezřeních, která se loni vynořila kromě Berlína i v Hamburku.

„Pro mě je to pozvánka k přehmatům na dětech,“ kritizovala hru expertka na traumata Manuela Huberová. „Toto sdružení musí být okamžitě zakázáno, protože usiluje o nediferencovaný fyzický kontakt s dětmi ve školce a to zcela nekontrolovaným způsobem,“ udeřil dětský psychiatr z rakouského Salzburgu Karl-Heinz Brisch.

Právě v Rakousku je hlášen spolek, který nabízí workshopy, na nichž hru učí. Zájemci mohou workshop absolvovat za přibližně 250 eur (6 400 Kč). Tito takzvaní „učni“ pak hru organizují ve školkách.

V Česku hru propagovala Waldorfská škola

Mezinárodní nadace pro originální hru má i českou sekci webu. Nelze z ní ale vyčíst, zda hru provozují některá tuzemská zařízení. Policie obvinila samozvaného krále pedofilů. Učil 10 let tanec ve školkách. Hru nicméně propagoval Institut pro podporu inovativního vzdělávání.„Pro velký zájem k nám do ČR již počtvrté přijede Fred Donaldson a bude nás učit Original play, metodu uznanou UNICEF jako prevence násilí,“ inzeroval institut loni v březnu.

„Budeme se učit jak komunikovat beze slov, jak láskyplně přijímat, jak si hrát bez vítěze a poraženého. Sebezkušenostní seminář rozvíjí schopnost otevřeně komunikovat, tvořit prostor důvěry a bezpečí. Original play umožňuje jednat i s agresivním komunikačním partnerem,“ dodal. Seminář s podtitulem Důvěra místo strachu se uskutečnil v brněnské Waldorfské základní škole. Podle organizátorů rozvíjí originální hra sociální dovednosti a odbourává agresi. V jiném příspěvku na svém webu o ní institut hovoří jako o „hře pro život“.

SOROSOVA NADACE: OBAVA VÝCHODU Z OHROŽENÍ DEMOKRACIE

Podle výzkumu, který provedla nadace Open Society Foundations při příležitosti třicátého výročí pádu železné opony, se lidé ze zemí bývalého východního bloku stále bojí o demokracii. Také spíše nedůvěřují vládám a médiím. Češi jsou ze sedmi zemí, kde průzkum proběhl, nejvíce optimističtí. V šesti ze sedmi zkoumaných zemí se podle Open Society Foundations více než polovina dotázaných domnívá, že je demokracie v ohrožení.

ejvyšší počet nedůvěřivců je na Slovensku (61 procent) a v Maďarsku (58 procent). Výjimku tvoří Češi – o občanské svobody má strach jenom 47 procent lidí. Pouze tři z deseti dotázaných Čechů však podle průzkumu nadace věří, že mohou v Česku žít tak, jak chtějí, bez ohledu na své zázemí, etnický původ nebo sexuální orientaci.

Pochybnosti mají dotazovaní i ohledně voleb. Přes tři čtvrtiny Bulharů a polovinu Maďarů nevěří, že volby v jejich zemi jsou „svobodné a spravedlivé“, naopak ve volební systém mají důvěru Češi a Němci (21, respektive 19 procent). Více než polovina ze všech dotázaných, znovu s výjimkou Čechů a Němců, si zároveň myslí, že veřejná kritika vlády by pro ně mohla mít negativní důsledky.

Lidé nedůvěřují médiím

Většina občanů východní a střední Evropy je přesvědčena, že média v jejich zemi neposkytují důvěryhodné zpravodajství, o poctivosti médií má pochybnosti například 69 procent Čechů a 72 procent Slováků. Nedůvěru má většina obyvatel zkoumaných zemí kromě Německa také vůči informacím od vlády, o kterých si myslí, že „jsou zkreslené a chybí jim faktická správnost“.

Více než třetině Čechů nad 40 let se podle průzkumu žilo za socialismu lépe

Obyvatelé bývalého východního bloku, jehož součástí byl i komunistický východ Německa, přesto s nadějí hledí do budoucna a mnoho z nich se angažuje v občanských aktivitách, obzvlášť mladí mezi 18 až 23 lety a lidé narození ke konci či těsně po pádu komunistického režimu. Nejvíce optimistické jsou z tohoto pohledu mladé ženy, které podle autorů průzkumu „razí cestu“. Jsou tolerantnější než mladí muži a více jich věří, že mají nyní lepší příležitosti, než lidé v roce 1990.

Aktivismus a angažovanost jsou nejsilnější na Slovensku, kde se na na chodu občanské společnosti – alespoň podpisem petice – za poslední rok podílelo více než 70 procent dotázaných. Autoři studie ovšem podotýkají, že v zemích bývalého východního bloku jsou v posledních letech čím dál tím častější protivládní demonstrace, včetně Česka, Slovenska či Rumunska, kde za několik posledních měsíců protestovaly proti korupci ve vládě desetitisíce lidí.

ZTROSKOTALA NA ŠIRÉM MOŘI, PŘEŽILA JN DÍKY LÍZÁTKŮM A IGELITKÁM

Turistka z Nového Zélandu strávila dva dny v Egejském moři jako trosečnice v malém gumovém nafukovacím člunu. Pětačtyřicetiletou Kushilu Steinovou zachránila po 37 hodinách intenzivního pátrání řecká pobřežní hlídka přibližně sto kilometrů severně od Kréty, uvedla BBC. Trosečnice přežila díky cukrátkům a igelitovým taškám.

Pětačtyřicetiletá Kushila Steinová se živila jen hrstkou lízátek a pomohly ji také plastové tašky, které použila, aby se alespoň částečně udržela v teple. Původně Kushila Steinová pomáhala jednomu Britovi, uvedeném v médiích jen křestním jménem Mike, přepravit asi desetimetrovou jachtu z jihu Turecka do Atén. Během této plavby se v pátek rozhodla „protáhnout si nohy“, a tak se ve člunu vypravila na ostrov Folegandros.

Při zpáteční cestě z ostrova na jachtu ale přišla o jedno veslo a silný vítr ji zavál na širé moře.To, že se pohřešuje, ohlásil majitel plachetnice řeckých úřadům v sobotu ráno. Do pátrání se zapojilo šest plavidel, vrtulník i podmořský dron.

Matka trosečnice Wendy Steinová řekla novozélandským novinářům, že dceři zřejmě zachránila život skutečnost, že jako zkušená námořnice měla povědomí o přežití na moři. Na hlavu si uvázala červenou tašku a snažila se také zrcátkem, sloužícím k odrazu slunečních paprsků, upoutat pozornost.

V obavě, že nepřežije, napsala matčino jméno a kontaktní údaje na bok člunu. Záchranáři nakonec trosečnici našli na půl cestě mezi Folegandrosem a Krétou a přepravili dehydrovanou Novozélanďanku do nemocnice. „Pořád mám jedno lízátko, které mi zbylo pro tebe, mami,“ vzkázala matce podle webu deníku The New Zealand Herald.