iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ÚS: Soudci s listinami advokátů seznámit jen na zasedání

Při přerušení či odročení jednání soudu se mají věci opět zapečetit a uložit tak, aby bylo ověřitelné, že s nimi do dalšího zasedání nepřišel nikdo do styku. Rozhodují-li soudy o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory (ČAK) pro zpřístupnění písemností, zajištěných policií při prohlídce u advokáta, musí veškeré úkony činit při veřejném zasedání.

Policií zajištěné věci musí soud navíc uchovávat tak, aby byl vyloučen přístup mimo veřejné zasedání. Seznamovat se s jejich obsahem mimo toto zasedání nesmí ani sám soudce. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (ÚS), který byl zveřejněn 31. října.

Senát ÚS ve složení Jiří Zemánek, Radovan Suchánek (soudce zpravodaj) a Josef Fiala vyhověl ústavní stížnosti, kterou proti postupu Krajského soudu v Praze (KS) podal advokát a člen prezídia Unie obhájců Lukáš Trojan. KS rozhodoval o nahrazení souhlasu zástupce ČAK podle §85b trestního řádu ohledně zajištěných věcí z prohlídky u advokáta Marka Bánského, provedené v listopadu před třemi lety. V dané trestní věci provádí dozor Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ).

Stížnost směřovala proti postupu soudkyně KS v Praze, která se s obsahem zajištěných písemností seznamovala i mimo veřejné zasedání, kdy řízení za tímto účelem odročila, což však podle stěžovatele znemožňuje stranám řízení možnost kontroly. Postup soudkyně akceptovalo i vedení KS, neboť podle něj rozsah spisového materiálu neodpovídá možnostem veřejného zasedání. Dále podle stěžovatele soud dostatečně nezajistil, aby s věcmi nepřišly do styku také další osoby.
Vedení soudu však namítlo, že zákon neukládá přímo zapečetění takto zajištěných věcí. Soudkyně je uložila a uzamkla v oddělené místnosti, kam mimo ni nemá nikdo jiný přístup.

V tomto se za soudkyni i vedení soudu postavilo jak Ministerstvo spravedlnosti, tak VSZ v Praze. Podle VSZ v Praze není nezbytné před soudem načítat zajištěné listiny za přítomnosti advokáta, u kterého byla provedena prohlídka, a dozorového státního zástupce. Soud je podle VSZ garantem zákonnosti, odpovídá tak za řádný průběh řízení a „nelze proto připustit, aby se soud při studiu spisového materiálu ocitl v postavení jakéhosi kontrolovaného a ostatní osoby v pozici kontrolora“.

Podle názoru ministerstva je primárně na odpovědnosti soudce, aby zajistil, že se zajištěnými věcmi nepřijdou do styku neoprávněné osoby. Soudce má mít také dostatečný prostor, aby se seznámil s projednávanou věcí, tudíž i mimo veřejné zasedání. Opak by s ohledem na rozsah materiálů neúměrně prodlužoval soudní řízení.

Problém nespatřuje ministerstvo ani v přizvání znalce, který by soudci pomáhal v jakémsi primárním výběru, což má být běžnou soudní praxí. „Soudce se sice s materiály neseznamuje přímo před „očima dotčených osob“, je však třeba vzít v úvahu, že s obsahem vydaných materiálů se dotčené osoby sami seznamovat nemohou a nemohou tudíž ani kontrolovat, s čím se soudce seznamuje, nýbrž pouze jakým způsobem tak činí, přičemž i tato možnost je omezena.
Podle názoru ministerstva v tomto případě nejde o natolik významný aspekt veřejného projednání věci, že by jím mělo dojít k porušení práva stěžovatele, natož pak k porušení jeho práv na ústavní úrovni, zejména, je-li tento aspekt dán do kontrastu s právem na rychlé projednání věci a zájmem na tom, aby advokát nebyl omezován ve výkonu svých práv dlouhodobým znemožněním přístupu ke klientským spisům,“ podává se v nálezu argumentace ministerstva.

ÚS však ve zmíněném nálezu došel k závěru, že v této části ústavní stížnosti, tedy co se seznamování se zajištěnými věcmi mimo veřejné zasedání a přístupu jiných osob týče, došlo k porušení Ústavou zaručených práv. Soud je v tomto řízení podle ÚS „jednak v postavení státního orgánu, jemuž je při zájmu státu na vedení konkrétního trestního řízení zvláště uložena povinnost ochrany základních práv a svobod (čl. 4 Ústavy), jednak v postavení ochránce fakticky neznámé skupiny osob, jež skrze mlčenlivost advokáta čerpají základní právo na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny“. ÚS v nálezu taktéž připomíná, že advokátní mlčenlivost není primárně výsada advokáta, která by měla založit jeho vynětí z právního řádu, nýbrž jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a „svým významem je tedy mlčenlivost advokáta součástí práv na právní pomoc a na spravedlivý proces“.

Nelze vyjmout ani datové nosiče

Smyslem zákonné úpravy zakotvené v § 85b trestního řádu je podle ÚS ochrana listin a práv třetích osob, kterým advokát poskytuje právní služby. Soud nerozhoduje, která z listin je či není důležitá pro trestní řízení, ale má určit, zda zajištěná listina obsahuje skutečnost, na kterou se vztahuje povinnost mlčenlivosti. „Jenom u takových listin, u kterých povinnost mlčenlivosti není soudem shledána, může být souhlas zástupce ČAK nahrazen, a tyto následně předány orgánu vykonávajícímu úkony v daném trestním řízení pro obeznámení se s jejich obsahem,“ popisuje se v nálezu. V něm se také výslovně určuje, že nelze z takto definovaného režimu vyjmout datové nosiče, ty jsou součástí zajištěných a posuzovaných věcí.

Podle ústavních soudců pak není pochyb o tom, že s takto zajištěnými věcmi se má soud seznámit výhradně při veřejném zasedání. „Je to totiž právě advokát, kdo je nejrelevantněji schopen vyjádřit se k povaze zajištěných listin a dat a k tomu, zda se na ně vztahuje nebo nevztahuje povinnost mlčenlivosti. Postupem rozhodující soudkyně krajského soudu, když se s obsahem listin seznamovala mimo veřejné zasedání, nebylo umožněno stěžovateli jeho procesní práva řádně a bezprostředně realizovat, čímž bylo porušeno jeho právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny na veřejné projednání jeho věci v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit, jako součást spravedlivého procesu,“ podává se v nálezu.

A obdobná povinnost seznamovat se s materiály pouze při veřejném zasedání se podle ústavních soudců vztahuje i na přizvaného znalce.Při přerušení či odročení jednání soudu se mají věci opět zapečetit a uložit tak, aby bylo ověřitelné, že s nimi do dalšího zasedání nepřišel nikdo do styku. „V situaci, kdy vznikne potřeba odročit veřejné zasedání, je nezbytné zajištěné listiny po dobu odročení veřejného zasedání zabezpečit takovým způsobem, který neumožní nikomu (ani soudci nebo znalci) se s nimi seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit, a současně zvolený způsob zabezpečení musí umožnit, aby v odročeném veřejném zasedání bylo možné prověřit, zda v období mezi konáním veřejných zasedání nebylo zabezpečení listin porušeno,“ určuje se v nálezu.

Soudci zároveň rozhodli, že v ústavní stížnosti napadené věci není možné vadu řízení zhojit jinak, než aby se zajištěné materiály vrátily zpět advokátovi Michalu Bánovi. „Krajskému soudu v Praze se zakazuje, aby pokračoval v porušování práv stěžovatele, a přikazuje se mu, aby obnovil stav před porušením tím, že k návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory podanému v řízení sp. zn. Nt 1151/2016 nebude přihlížet a listiny a nosiče dat, ohledně kterých byl návrh podán, vrátí bezodkladně České advokátní komoře za účelem jejich vrácení stěžovateli,“ rozhodli ústavní soudci. Petr Dimun ceskajustice.cz

SOUD EU PROTI POLSKÉMU ZÁKONU SNIŽUJÍCÍMU DŮCHODOVÝ VĚK SOUDCŮ

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Nejvyšší justiční orgán unie vyhověl žalobě Evropské komise, která proti Polsku vede řízení kvůli několika částem sporné justiční reformy.

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků. Loni pak Varšava přistoupila k některým dílčím změnám.

Soud v Lucemburku dnes konstatoval, že stanovením rozdílného věku zákon porušuje unijní pravidla proti diskriminaci na základě pohlaví. Problematický je podle unijní justice rovněž fakt, že polský ministr spravedlnosti může u některých soudců na základě jejich žádosti nástup do důchodu odložit. Tato úprava sice podle soudu přímo neohrožuje nezávislost polské justice, ale může vyvolávat pochybnosti o neovlivnitelnosti soudců.

„Kritéria, na základě kterých má ministr přijmout rozhodnutí, jsou totiž příliš vágní a neověřitelná; uvedené rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nelze jej napadnout soudní žalobou,“ zdůvodnil unijní soud své rozhodnutí v tiskové zprávě.
Komise v souvislosti s justičními zákony vede s Polskem téměř dva roky řízení kvůli obavám z ohrožení vlády práva v zemi.

Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené podpoře od Maďarska je tento závěr nepravděpodobný.
Již v červnu soud na podnět komise rozhodl, že proti unijnímu právu je i norma, jež umožňuje vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu a která snižuje důchodový věk u členů nejvyššího soudu.

V říjnu zase EK zažalovala Varšavu kvůli novému disciplinárnímu řádu, který umožňuje trestat soudce na základě jejich rozhodnutí a tím podle komie omezuje jejich nezávislost. „Je to významný verdikt, který podporuje nezávislost justice v Polsku i jinde, stejně jako prevenci diskriminace na základě pohlaví,“ uvedla EK v reakci na rozsudek.

Polská vláda odmítá postup komise jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu loni učinila některé změny v kritizovaných zákonech včetně sjednocení důchodového věku soudců a soudkyň na 65 let. Varšava také omezila některé kritizované pravomoce ministra spravedlnosti. Brusel nicméně považoval úpravy za nedostatečné a na své žalobě trval.

„V souladu se současnou politikou Evropské komise měla být žaloba stažena ve chvíli, kdy vstoupily v platnost dodatky k zákonu,“ uvedlo dnes v reakci na verdikt polské ministerstvo zahraničí. Dřívější stížnosti Evropské komise podle něj byly zohledněny v dodatku k zákonu o obecných soudech z 12. dubna 2018. Podle mluvčí EK Miny Andreevové také Varšava dosud neumožnila nastoupit zpět do práce soudcům odvolaným na základě původní verze zákona ani je jinak neodškodnila.

„Míč je nyní na straně polských úřadů. Očekáváme, že nám sdělí, jak chtějí zajistit nápravu,“ řekla mluvčí komise novinářům. Dodala, že EK nestanovila žádný termín, do něhož by Varšava měla problémy odstranit.

Pokud komise dospěje k závěru, že se Varšava verdiktem soudu neřídí, může podat novou žalobu se žádostí o udělení finanční sankce. Toto krajní řešení však dosud Brusel nepoužil a EK podle mluvčí i nyní očekává, že k němu nebude muset sáhnout.

Podle kritiků se polská vláda snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Konzervativně nacionalistická vládní strana Právo a spravedlnost, která v říjnu vyhrála druhé volby v řadě a má opět většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

PODEZŘELÍ Z DAŇOVÝCH ÚNIKŮ ZA 270 MILIONŮ VĚDĚLI O ZÁSAHU PŘEDEM

Jeden z hlavních obviněných Vladimír Hendl v kauze za více než čtvrt miliardy údajně dopředu věděl, že si pro něj přijde policie. Zachytily to odposlechy. S informací přišel Radiožurnál. Generální inspekce podle něj nyní zjišťuje, kdo podnikatele varoval a zda stihl zničit klíčové důkazy.

V pondělí 19. srpna před sedmou večer seděl podnikatel Vladimír Hendl v autě a bez jakýchkoliv obav si přepočítával štos bankovek. Poté odešel domů a právě tehdy dostal podle nezávislých zdrojů z bezpečnostního prostředí informace, že si pro něj ráno přijde policie.

„Musel mu to někdo říct v čase mezi 19:14 až 19:44. Ještě v devatenáct hodin to nevěděl, to víme jistě, protože si přepočítával poměrně hodně peněz v hotovosti,“ popsal Radiožurnálu sled událostí zdroj obeznámený s vyšetřováním.
Kolem osmé večer se ukázalo, že Hendl o policejním zásahu ví. Právě kolem osmé večer totiž začal obvolávat další podezřelé z daňového úniku celkem za 270 milionů korun.

Hendlův telefon však monitorovali celníci a policisté. Velitelé se tedy kvůli vyzrazení informací rozhodli celou razii urychlit a zasáhnout ještě v noci. Podle Radiožurnálu se obávali, že podnikatel Hendl uteče, zničí důkazy či případně varuje další podezřelé.

Advokát tvrdí, že varování bylo nevinným žertem

Hendl měl před razií podle Radiožurnálu informovat dalšího podezřelého podnikatele Vladimíra Poláka. Polákův advokát Jiří Teryngel však přišel s vysvětlením, že se jednalo o žert.

„Pokud jde o inkriminovaný hovor, tak to pan Handl volal do holicího centra, o kterém věděl, že se tam nechává pak Polák stříhat, ale on už tam nebyl. A tak si dělal srandu a říkal jim, že kdyby ho ještě chytli, tak ať nechodí domů, že tam na něj čeká policie. On je rád středem pozornosti. Bylo to žertem,“ prohlásil s tím, že jeho klient podezření odmítá. Oba podnikatelé jsou momentálně ve vazbě.

Podezřelí z daňových úniků

• Policie z krácení daní obvinila celkem 24 lidí, mezi nimi i podnikatelé Vladimír Hendl a Vladimír Polák.
• Kriminalisté mají podezření na daňový únik ve výši 270 milionů korun.
• Podle vyšetřovatelů podezřelí obcházeli kontrolní hlášení.

„Mohu potvrdit, že informace unikla a z našeho podnětu bylo podáno oznámení generální inspekci. Realizace se musela spustit dřív, hlavní osoby věděly, že pro ně jdeme. Doufám, že to generální inspekce objasní,“ řekl Radiožurnálu šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel Robert Šlachta. Generální inspekce nyní zjišťuje, kdo zásah mohl vyzradit. Nebude ale mít jednoduchou práci. Věděli o něm totiž desítky policistů z Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem (NCOZ).

Šlachta rovněž striktně odmítl, že by informace o zásahu unikla od celníků. „Určitě to nebylo od nás. My jsme tu kauzu přes rok zpracovávali, drželi jsme to mezi sebou a celou dobu ta informace venku nebyla,“ řekl Šlachta s tím, že i toto je jedním z důvodů, proč na konci listopadu odchází do civilu.

Policisté z NCOZ, stejně jako Bezpečnostní inspekce, odmítli situaci komentovat.

Podezřelí obcházeli kontrolní hlášení a obchodovali s cigaretami. Celkem policisté z krácení daní obvinili 24 lidí. Podle vyšetřovatelů našli způsob, jak obejít kontrolní hlášení. Skupina prostřednictvím uměle založených společností nakupovala cigarety, které následně prodávala vietnamské komunitě, a to bez dokladů.

Kvůli krácení daní zadrželi policisté 24 lidí. Škoda přesáhla 270 milionů

„Poté tyto uměle vytvořené obchodní společnosti poskytovaly fiktivní faktury reálným obchodním společnostem, převážně pracovním agenturám, čímž si tyto společnosti fiktivními fakturami snižovaly daňový základ,“ vysvětlila mluvčí celníků Martina Kaňková.

Podle Radiožurnálu firmy zapojené do celého systému platily za faktury převodem na účet a peníze jim pak hlavní podezřelí vraceli v hotovosti. Obchodních společností, které si takto mohly samy krátit daně a zároveň pomáhat hlavním podezřelým zakrývat nelegální cigaretový byznys, byly desítky. Kriminalisté se zaměřili především na manažery, kteří mohli k placení faktur dávat pokyny.

SOUDCI: KAREL HABSBURSKÝ NESMÍ POUŽÍVAT ŠLECHTICKOU PŘEDLOŽKU VON

Vnuk posledního rakouského císaře Karel Habsburský prohrál soudní spor o podobu svého jména. Soud ho již dříve pokutoval za používání šlechtické předložky von. Na vlastní webové stránce uváděl své jméno v němčině jako Karl von Habsburg, čímž se dopustil porušení zákona o zrušení šlechty z roku 1919. Rozsudek nyní potvrdil i ústavní soud.

Na ústavní soud se potomek starého evropského rodu obrátil kvůli rozsudku vídeňského správního soudu, který jej před časem odsoudil za porušení zákona z roku 1919 a uložil mu pokutu 70 eur (téměř 1 800 Kč). Verdikt vynesl poté, co na Habsburka přišlo anonymní udání kvůli tomu, že na internetu využívá doménu karlvonhabsburg.at.

Rakousko zakázalo šlechtu krátce po první světové válce, spolu s tím zakázalo - na rozdíl třeba od Německa - i používání předložky „von“ v přídomcích, která odpovídá českému „z“. Jméno Karla Habsburského tak v Rakousku zní oficiálně Karl Habsburg a nikoli Karl von Habsburg.

Ústavní soud shledal rozhodnutí nižších soudů v souladu s rakouskou ústavou. Ztotožnil se i s rozhodnutím odvolacího soudu, který sice potvrdil odsouzení za porušení zákona, zrušil ale původní 70eurovou pokutu. V zákoně z roku 1919 je totiž stanovena pokuta až na „20 000 rakouských korun“. Podle ústavního soudu dnes již takovou pokutu nelze uložit.
Karel Habsbursko-Lotrinský se narodil v roce 1961 jako nejstarší syn Otty Habsburského a vnuk posledního rakouského císaře Karla I., který byl také českým a uherským králem.

TELEVIZE BRITŮ POBOUŘILA LIDI SHOW O MRTVÝCH V KAMIONU

Značnou kritiku vzbudila ve Velké Británii reality show, jejíž účastníci si vyzkoušejí, jaké je to cestovat ilegálně do země. Veřejnoprávní stanice Channel 4 odvysílala první díl nedlouho poté, co na jihovýchodě Anglie našli v nákladním voze 39 mrtvých lidí, podle všeho migrantů z Vietnamu.

V nové reality show Smuggled (Propašováni) si osm Britů vyzkouší, jaké obtíže musejí překonat migranti, pokud se chtějí do Británie dostat nelegálním způsobem. Na cestu se vydávají z různých zemí Evropy. Stanice Channel 4 odvysílala premiérový díl v pondělí. V prvním díle pořadu se objevila důchodkyně z Readingu, která se schovala při přejezdu hranic v mobilním domě. Přes hraniční kontrolu ve Francii i Británii se jí podařilo bez problémů dostat.

Podle britského ministerstva vnitra se žádný z osmi britských občanů, kteří se reality show zúčastnili, nedopustil pokusem o nelegální přechod hranice trestného činu, neboť se všichni mohou prokázat platným cestovním dokladem. První část nové reality show se měla původně vysílat už minulý týden, Channel 4 ji ale odsunul kvůli nálezu 39 mrtvých v kamionu v průmyslové zóně ve městě Grays na jihovýchodě Anglie. Podle dosavadního vyšetřování se zřejmě jedná o Vietnamce, kteří se pokusili dostat do Británie nelegálně.

Ministerstvo: Je to necitlivé a nezodpovědné

I přes odklad vysílání britské ministerstvo vnitra stanici Channel 4 kvůli reality show kritizuje. „Vysílání tohoto pořadu tak brzy po tragické události v Grays je necitlivé a nezodpovědné,“ uvedla mluvčí úřadu. „Organizovaný zločin nemá úctu k lidskému životu, je tedy bezohledné poskytovat (vysílací) prostor nelegálním aktivitám, kterým napomáhají,“ dodala.
Ve Vietnamu zatkli další lidi kvůli mrtvým v kamionu v Británii

Ke kritice se na sociálních sítích přidali i někteří diváci. „Blahopřeji Channel 4 k nejvíce necitlivému pořadu roku,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru. „Špatné načasování nebo jen špatný vkus, kdo ví?“ položil řečnickou otázku další. Našla se ale i řada uživatelů sociálních sítí, kteří novou reality show ocenili.

Stanice Channel 4 se kritice brání. Téma pašování lidí do Británie je právě nyní „předmětem naléhavého veřejného zájmu“. Před odvysíláním prvního dílu pořadu se navíc na obrazovce objevilo upozornění, že se série natáčela před tím, co se 39 mrtvých v kamionu našlo. Pořad podle stanice přitom odhalil závažné nedostatky hraničních kontrol, které by britští občané měli vidět.

„Jediným překvapením celého pořadu je, jak jednoduché je dostat se do Spojeného království, aniž by na to někdo přišel,“ dodala mluvčí britské veřejnoprávní televize.

FALEŠNÍ VOJÁCI ZMIZÍ Z CHECKPOINTU CHARLIE, ZA FOTA S TURISTY CHTĚLI PENÍZE

Krátce před třicátým výročím pádu berlínské zdi zakázalo město jednu z turistických atrakcí, která připomínala jeho rozdělení. Bývalé kontrolní stanoviště Checkpoint Charlie už tak nebudou smět „střežit“ muži v uniformách amerických vojáků. Za společné fotografie od turistů totiž požadovali peníze. Za jeden den si mohli přijít až na 128 tisíc Kč.

„Provozovateli jsme sdělili, že s okamžitou platností přestáváme atrakci trpět,“ uvedla radnice berlínské části Friedrichshain-Kreuzberg, na jejímž území se Checkpoint Charlie nachází. K zákazu městská část přistoupila kvůli stížnostem turistů i místních. Muži převlečení za americké vojáky totiž na návštěvníky německého hlavního města nevybíravě naléhali, aby jim za společnou fotografii u kontrolního stanoviště zaplatili.

Podle bulvárního listu Bild, který o konci jedné z nejznámějších berlínských turistických atrakcí informoval, žádali falešní vojáci za jednu fotografii čtyři eura. Denně si tak mohli přijít na 1 500 až 5 000 eur (zhruba 38 tisíc až 128 tisíc Kč). „Vojáci“ navíc nabízeli orazítkované papíry připomínající víza, za které turisté rovněž platili.

Ředitel společnosti, pro kterou zhruba desítka mužů v amerických uniformách na někdejším kontrolním stanovišti pracovala, listu Bild řekl, že kvůli zákazu z radnice musel už propustit šest zaměstnanců. Na místo se ale chce Tom Luszeit pokusit vrátit.

Německá demokratická republika (NDR) začala 13. srpna 1961 oddělovat západní Berlín ostnatým drátem a budovat Berlínskou zeď, aby zabránila svým občanům v útěku přes propustnou hranici do druhé části města. O měsíc později americká armáda postavila Checkpoint Charlie, aby umožnila vojákům a diplomatům pohyb mezi oběma částmi Berlína.

ROTAVINY ROČNĚ POTRÁPÍ TISÍCE DĚTÍ A JEJICH RODIČŮ

Kvůli dehydrataci končí každé desáté v nemocnici: Opakované zvracení, průjem, horečka – to jsou typické příznaky rotavirové infekce, kvůli které přibližně jedno z deseti dětí končí v nemocnici – nejčastěji v kojeneckém, batolecím a předškolním věku. Virová infekce je umí i v řádu hodin připravit o tekutiny a natolik oslabit, že je nutné podávat infuze, aby tělo získalo sílu s infekcí bojovat. Léčit lze jen příznaky, jedinou ochranou před rotaviry je preventivní vakcína, kterou je dětem možné podat pouze v rozmezí od šesti týdnů do šesti měsíců, přitom první dávku by dítě mělo dostat od 6 do 12 týdnů.

„S rotaviry se v ordinacích setkáváme poměrně často – jsou vysoce nakažlivé a pro malé děti mohou být nebezpečné. Protože jde o virovou infekci, léčíme pouze projevy jako horečku nebo se snažíme zastavit zvracení, průjem. Bohužel většinou – zvlášť malé děti – končí v nemocnici, protože do nich rodiče nemohou dostat tolik tekutin, aby zabránili dehydrataci,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Ročně skončí v nemocnicích asi 4 000 dětí do pěti let, přibližně 30 000 dětí projde léčbou ambulantní.

Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo kvůli ní na nemocničním lůžku. „Tomu se chce vyhnout každý rodič,“ říká MUDr. Hülleová. Odborníci odhaduji, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, pak by již druhý rok byla proočkována polovina, a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.

Že jsou rotaviry nejčastější příčinou dehydratace a důvodem proč děti končí v nemocnici potvrzuje infektolog MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. Podle něj nelze příliš předvídat, jaký průběh může tato infekce u dětí mít. „Některé děti ji zvládnou bez větších obtíží a nemoc je imunitně posílí, ale některé zkrátka nemoc natolik zdevastuje, že je potřeba aby strávily několik dní u nás na oddělení, abychom jim zkorigovali vnitřní prostředí a doplnili tekutiny infuzní cestou. Samozřejmě tato zkušenost není příjemná ani pro ně, ani pro rodiče. Musíme jim zavést infuzi do žíly, což může být u úplně malých dětí obtížné, a někdy se zavedení infuzní kanyly podaří až na několikátý vpich.

Současně jim odebíráme krev kvůli základním vyšetřením. Rodiče chtějí být většinou s dětmi, ale když mají druhé doma nebo neúplné rodinné zázemí, bojují s tím, kde mají být dříve,“ popisuje praxi MUDr. Mikolášek. Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, leží podle něj především na rodičích a jejich zhodnocení situace – například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení. „Očkování rozhodně doporučujeme dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší,“ doplňuje infektolog.

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem zdravým kojencům v ČR, a doporučuje i očkování nedonošených dětí. Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale je možná i vzduchem, a v drtivé většině onemocní celá rodina. Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v únoru až květnu. „Tato infekce probíhá většinou v délce dva až sedm dní.

Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí. Rodiče by určitě neměli váhat a raději dítě přivézt,” apeluje MUDr. Mikolášek. Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích. „Výjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní – její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace,“ doplňuje MUDr. Mikolášek. Lékaři odhadují že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně 16 % dětí.

V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020. Plošné očkování zavedlo 14 evropských zemí, například Rakousko, Nizozemí, Německo či Itálie. Česká republika mezi těmito zeměmi není. V Belgii došlo po zavedení plošného očkování proto rotavirům k poklesu komplikací této infekce o 75 %, podobně jako v Rakousku. Ve Finsku data ukazují, že bezplatné očkování proti rotavirům zapříčinilo snížení počtu dětí, vyžadujících nemocniční léčbu, o 93 %. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV OCENILO HEJTMANA NETOLICKÉHO

V Havlíčkově Brodě se na přelomu října a listopadu uskutečnilo VII. Republikové shromáždění doprovázené tematickou konferencí zabývající se střetem zájmů, budoucím programovým obdobím a dalšími tématy, která se přímo dotýkají starostů měst a obcí. Při této příležitosti byly vyhlášeny výsledky soutěže Počin roku 2019, kde byl jedním z nominovaných hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který nakonec v hlasování členů SMS ČR obsadil druhé místo.

„Velmi si vážím samotné nominace do soutěže Počin roku 2019. Nemohu se totiž smířit s trendy, které se objevují v poslední době na české politické scéně. Stát vyvíjí snahu centralizovat celou řadu agend, které odebírá jak městům, tak i obcím. Matriční úřady, finanční úřady nebo stavební úřady by měly být v některých místech zrušeny čí výrazně omezeny, avšak za všechny mohu říci, že největší úspory v žádném případě nenastanou rušením právě malých úřadů. Snížením počtů by měly projít především ústřední orgány státní správy, a to nejen ministerstva,“ sdělil hejtman Martin Netolický, který patří dlouhodobě mezi zastánce zachování služeb v menších městech a obcích.

„Před časem jsem řešil problematiku České pošty, dále rušení malých prodejen, nyní se zabýváme snahou centralizovat některé úřady, což bude znamenat horší dostupnost pro naše občany,“ doplnil hejtman konkrétní příklady. Nejen za tyto aktivity obdržel v hlasování členů Sdružení místních samospráv ČR druhé místo v soutěži Počin roku 2019. Cena se uděluje člověku či obci, jež se zasadí o rozvoj samospráv v zemi, ať už formou prosazování nějakého návrhu či například v uplatňování dobré praxe.

V rámci konference měli zástupci obcí možnost debatovat například na téma střetu zájmů, budoucího programovací období, eGovernmentu, kybernetické bezpečnosti či budoucnosti geoinformačního portálu AGIS.

Sdružení místních samospráv ČR je nevládní apolitickou organizací s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst. Ze širokého spektra aktivit ve prospěch samospráv lze zmínit především prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města (rozpočtové určení daní). Agenda SMS ČR zahrnuje připomínkování nejrůznějších legislativních návrhů, prezentace a prosazování potřeb menších obcí a měst, hájení zájmů venkova a jeho obyvatel a spolupráce v boji proti korupci ve veřejné správě. SMS ČR je silným partnerem vlády, parlamentu i krajů v ČR. Martin Madejewský, DiS., oddělení komunikace a vnějších vztahů

V RYBITVÍ SE VAŘILO PODLE RECEPTU NAŠICH BABIČEK

Snahou Pardubického kraje je, aby se ve školních jídelnách připravovaly chutné a zdravé pokrmy. Proto již počtvrté připravil v rámci propagace moderního zdravého vaření projekt "Kuchyně našich babiček". Po Svitavách, Žamberku a Chroustovicích se nyní dočkali strávníci školní jídelny Střední průmyslové školy stavební Pardubice, která je od začátku letošního roku opravena a vybavena moderním gastronomickým vybavením. Kraj na její modernizaci investoval zhruba 16,5 milionu korun.

„Pardubický kraj letos provedl na této škole rekonstrukci kuchyně a jídelny. Náklady na opravu budovy činily více než 9 milionů korun a za 7,5 milionu korun bylo nakoupeno vybavení kuchyně,“ řekl radní pro školství Bohumil Bernášek, který se opět aktivně zapojil do přípravy a výdeje obědů. „Toto nové zařízení bylo vyzkoušeno v rámci projektu Kuchyně našich babiček, při kterém tým kuchařů ze Školní jídelny Kojetín předvádí žákům, učitelům i rodičům, že se v našich školních jídelnách vaří chutně, zdravě, bez náhražek a z regionálních surovin,“ doplnil radní Bohumil Bernášek.

Obědové menu se skládalo ze zeleninové polévky s černou čočkou a vejci, vepřových nugetek v pepřové omáčce se šťouchanými bramborami s pastinákem, slaninou a cibulkou, trhaného salátu s dijonskou hořčicí a medem. Jako moučník se podávala perníková roláda s povidly a k pitnému režimu posloužil mošt z jablek a dýně.

Pod vedením ředitelky Školní jídelny Kojetín Hany Rohové a hlavního kuchaře Oldřicha Szedláka společně s personálem jídelny a radním Bohumilem Bernáškem obědy připravovali a vydávali ředitelka Střední průmyslové školy stavební Pardubice Renata Petružálková, ředitelka Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Eva Malinová, vedoucí odboru školství Martin Kiss a ředitelka Základní školy a mateřské školy Rybitví Markéta Hujerová. Hostem akce byla starostka obce Rybitví Eva Šmeralová.Tomáš Drechsler, oddělení komunikace a vnějších vztahů