iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hudební skladatel Petrov dostal od Putina vyznamenání

Český hudební skladatel Vadim Petrov obdržel od ruského prezidenta Vladimira Putina Řád přátelství, který je nejvyšším státním vyznamenáním pro cizince. Informovalo o tom ruské velvyslanectví v Praze. Petrov podle ambasády přispěl ke sbližování české a ruské kultury, připomněla jeho symfonická díla založená na ruských lidových písních.

„Ve své tvorbě se Vadim Petrov často obracel k ruskému hudebnímu dědictví, vytvořil originální symfonická díla založená na ruských lidových písních a tvorbě ruských skladatelů: Ruské evangelium, Stříbrná serenáda, Obrázky staré Rusi, Ruské balady a romance,“ uvedlo velvyslanectví. Sedmaosmdesátiletý Petrov je absolventem skladby a hry na klavír na pražské AMU. V 60. letech založil pražskou Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka) a byl jejím prvním ředitelem.

Po roce 1968 měl zákaz umělecké i pedagogické činnosti, později vyučoval na Konzervatoři Jaroslava Deyla a na Pražské konzervatoři. Během své umělecké kariéry se věnoval různým žánrům, od vážné hudby až po populární. Složil hudbu k řadě filmů, inscenací, divadelních a rozhlasových her. Loni mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.
Podle ruské ambasády podepsal Putin výnos o udělení řádu 26. října. Řád získal Petrov za zásluhy o upevnění přátelství a spolupráce mezi národy a plodnou činnost pro sbližování a vzájemné obohacování národních kultur.

Řád přátelství patří k nejvyšším ruským vyznamenáním, uděluje se od roku 1994. V sovětských dobách neslo vyznamenání název Řád přátelství národů. Ocenění dostávají řád za „velký přínos k upevnění přátelství a spolupráce s Ruskou federací,“ dále za rozvoj obchodních, ekonomických a vědeckých styků a za zachování a popularizaci ruštiny a ruské kultury v zahraničí.

Řád přátelství v minulosti získali například polský režisér Andrzej Wajda, francouzská zpěvačka Mireille Mathieuová nebo srbský režisér Emir Kusturica. V roce 2016 jím byl vyznamenán i český europoslanec Jiří Maštálka (KSČM), který byl v té době místopředsedou delegace Evropského parlamentu ve výboru parlamentní spolupráce Evropská unie - Rusko.

ÚŘEDNÍKŮM MAĎARSKA NAVLÉKNOU UNIFORMY

Nacionalistický maďarský premiér Viktor Orbán propaguje národní módu. Založil kvůli tomu agenturu, kterou vede známá jeho dcery. Agentura má nyní navrhnout uniformy pro statisíce státních úředníků. Vláda zřídila Národní agenturu pro módu a design před dvěma lety. Dnes je v ní zaměstnáno 21 lidí. Od státu již dostala v přepočtu 231 milionů korun. Peníze slouží propagaci maďarských návrhářů a to na domácí i zahraniční scéně. Agentura pořádá například
Budapešťský týden módy, který se zaměřuje na turisty.

Podobné agentury provozují i jiné země, například Británie. Ta maďarská na sebe však upozorňuje tím, že ji vede žena, která se v dětství spřátelila s Orbánovou dcerou Rachel.

Rachel má zase na starosti maďarskou strategii cestovního ruchu.

„To je docela typické pro Orbánovu vládu: vytváří nové organizace nebo pomáhá vzniku nových podniků. Do jejich čela staví přátele či příbuzné. A pak prší objednávky od státu. Veřejné zakázky se zadávají bez soutěže. Je to řízený kapitalismus,“ uvedl francouzský rozhlas RFI.

Agentura nyní nabírá stylisty, kteří navrhnou uniformy státních úředníků. Jako první je začnou nosit zaměstnanci úřadu, který zajišťuje on-line státní služby a IT bezpečnost ministerstev. Pracuje v něm přibližně 1 600 civilních zaměstnanců.
Orbánovi kamarádi zázračně bohatnou z eurofondů

Po této zkušební fázi se počítá s tím, že uniformy obléknou i zbývající státní zaměstnanci. Těch je celkem kolem 800 000. Dalších zhruba 300 000 lidí pracuje pro státní podniky, ale nemá status úředníků. Není jasné, zda se povinnost nosit uniformu bude vztahovat i na ně. Otazník visí také nad možným rozšířením uniforem na učitele.
Zástupci agentury nevyhověli žádosti RFI o rozhovor. Rozhlas míní, že úředníky zamýšlené uniformy asi příliš nezajímají, protože mají jiné starosti. Upozorňuje, že jim dlouho stagnují platy a vláda je navíc připravila o stravenky.

HOYLE NOVÝM ŠÉFEM BRITSKÉ DOLNÍ SNĚMOVNY

Dolní komora britského parlamentu, Dolní sněmovna, vybrala v tajném hlasování nového předsedu. Stal se jím labourista a jeden ze tří dosavadních místopředsedů Lidsay Hoyle. O funkci se ucházelo sedm kandidátů, dva ale nepostoupili z prvního kola. Ve čtvrtém a posledním kole hlasování člen opozičních labouristů Lidsay Hoyle obdržel 325 hlasů z celkových 540.

Dvaašedesátiletý Hoyle ve sněmovně zasedá od roku 1997. Poslancem byl už jeho otec, který svého syna pojmenoval po australském hráči kriketu Lindsaym Hassettovi. Místopředsedou Dolní sněmovny se stal v roce 2010.
Hoyle je podle britského tisku oblíbený i mezi vládními konzervativci a před hlasováním se dal slyšet, že chce být „stabilní volbou pro nepředvídatelné časy“.

Hoyle je oproti extrovertnímu a bojovnému Johnu Bercowovi, kterého ve funkci vystřídá, znám pro svou umírněnou rétoriku. Před volbou slíbil, že bude bojovat proti agresivním projevům v Dolní sněmovně a bude dbát na to, aby byly vyslyšeny i hlasy řadových poslanců. Jeho postoj k brexitu podle tisku není znám.

„Doufám, že tato sněmovna bude znovu respektovaným orgánem, a to nejen v Británii, ale také ve světě,“ řekl Hoyle po svém zvolení. „Tato sněmovna se změní, a to k lepšímu,“ dodal s tím, že bude neutrální a transparentní.
Do posledního kola tak postoupilo pět uchazečů. Zákonodárci svého budoucího šéfa vybírali v tajné volbě. Vítězný kandidát potřeboval obdržet nadpoloviční většinu.

Vítěz klání Hoyle nahradí Johna Bercowa, který po více než deseti letech působení vedl poslaneckou schůzi naposledy ve čtvrtek. Dolní sněmovna bude kvůli prosincovým volbám již ve středu rozpuštěna, nově zvolený předseda má ale velkou šanci, že ho noví poslanci ve funkci potvrdí.

Kromě Hoylea byla za favoritku považována i labouristka Harriet Harmanová, která nese čestný titul „matka sněmovny“. Je totiž nejdéle sloužící poslankyní v dolní komoře, kde zasedá již od roku 1982. V prvním kole ale skončila až čtvrtá.
Mezi uchazeči o křeslo předsedy sněmovny byl také bývalý anglikánský vikář Chris Bryant, který otevřeně hovoří o své homosexualitě a bojuje za práva sexuálních menšin.

O vedení se ucházel i Edward Leigh, který je nekompromisním zastáncem odchodu Británie z Evropské unie. Získal však jen 12 hlasů. Spolu s ním ještě v prvním kole vypadla labouristka Meg Hillierová, která získala jen 10 hlasů.
Nekontrolovatelná smršť smečí. Předseda britského parlamentu Bercow končí

Už ve středu bude Dolní sněmovna rozpuštěna. Po mnohaměsíčních zásadních rozporech ohledně odchodu země z EU minulý týden poslanci totiž na návrh vlády schválili vypsání předčasných parlamentních voleb na 12. prosince. Podle zákona musí být sněmovna rozpuštěna nejpozději 25 pracovních dní před volbami.

Po volbách budou muset poslanci předsedu Dolní sněmovny ve funkci potvrdit, což udělali v letech 2015 i 2017. Teoreticky se ale může stát, že si noví poslanci budou chtít zvolit nového předsedu. Zvláště pokud získá v pondělí zvolený předseda jen velmi malou většinu hlasů. Někteří zákonodárci proto dosavadního předsedu Bercowa minulý týden vyzývali, aby setrval ve své funkci až do středečního rozpuštění parlamentu.

Bercow výrazně ovlivnil budoucnost své země

John Bercow na chod zákonodárného sboru dohlížel z křesla předsedy naposledy minulý čtvrtek. Funkci zastával od roku 2009.Předseda Dolní sněmovny má důležitou funkci, mimo jiné uděluje a odnímá poslancům slovo. Snad nikdy se ale jeho volba netěšila takovému zájmu jako nyní.

Konzervativci chtějí sesadit předsedu sněmovny Bercowa

Bercow totiž v posledních měsících dokázal ze své funkce výrazně ovlivnit budoucnost své země - především to, jak odejde z Evropské unie. Předseda sněmovny má právo vybírat dodatky k zákonům, o kterých budou poslanci hlasovat. Bercow toho svého práva letos několikrát využil - často k nelibosti vlády. Mimo to také letos několikrát využil dávno zapomenuté parlamentní procedury, čímž podle kritiků nahrával do karet odpůrcům brexitu.

ZÁVAŽNÉ CHYBY U ELEKTRONICKÉHO GENERÁTORU PŘIDĚLOVÁNÍ VĚCÍ

Firma CCA ministerstvu spravedlnosti i přes opakované žádosti o nápravu předala Elektronický generátor přidělování věcí, který vykazuje kritické vady. „To představuje závažnou technickou závadu, díky níž nejsme schopni systém k 1. listopadu 2019 provozovat,“ řekl České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka s tím, že firma CCA by měla být za zpoždění a chyby sankcionována. Ta namítá, že jde o testovací verzi a pracuje se na spuštění od ledna 2020.

Elektronický generátor rozdělování věcí měl zlepšit transparentnost přidělování případů a měl být náhradou za dosud fungující tzv. kolečko. Kvůli silnému odporu justice exministr spravedlnosti Robert Pelikán generátor prosadil pouze na rozdělování insolvenčních věcí. I v této oblasti ale projekt zatím skončil fiaskem. Odložení se nekoná poprvé. Ministerstvo už jednou termín pro spuštění generátoru posouvalo. „Máme velké problémy s IT, přiznávám se k tomu. Je nové řízení na šéfa IT, odchází pan Ladin. Máme problém s firmou, bude se dávat penále, budeme je honit,“ prohlásila ve svém projevu na sněmu Soudcovské unie ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Zákonná úprava nicméně pamatuje na situaci, kdy nebude možné generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí použít. V takovém případě mají být insolvenční věci přidělovány podle jiného jasného a transparentního pravidla obsaženého v rozvrhu práce. „Soudy tedy mají možnost až do odstranění technické poruchy postupovat tak jako doposud. Ministerstvo zahájilo proces uplatňování smluvních sankcí vůči zhotoviteli,“ dodal Řepka.

Verze ze dne 25.9. byla podle zástupce společnosti CCA pouze jako první testovací verze, která nikdy nebyla určena pro ostrý provoz systému. „Naopak měla odhalit případné nedostatky, které se v řádném termínu odstraní dle běžného postupu. Od této doby bylo nasazeno několik dalších verzí k testování se zapracovanými připomínkami zákazníka,“ reagoval pro Českou justici.

V průběhu října se podle něj Ministerstvo spravedlnosti, po dohodě se zástupci soudců, rozhodlo zahájit ostrý provoz od nového kalendářního roku. „Aktuálně společně s Ministerstvem spravedlnosti pracujeme na testování a přípravě finální verze systému k ostrému nasazení k 1.1. 2020,“ dodal zástupce firmy.

Podle ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu. „Nabytí účinnosti k 1.11.2019 části páté čl. VIII bodů 2 až 15 zákona č. 296/2017 Sb. a části třetí zákona č. 31/2019 Sb., jimiž se zavádí generátor přidělování insolvenčních věcí, nepředstavuje potřebu nového rozdělení prací u soudu, a proto se generátor přidělování použije až v rozvrhu práce pro kalendářní rok 2020,“ dodává místopředseda ústeckého krajského soudu pro insolvenční úsek Tomáš Zadražil.

Už na konci září ministerstvo rozeslalo předsedům soudů dopis, v němž přiznalo fatální vady. „Předané verze systému testuje tým ministerstva, který při posledním testování ke dni 25.9. identifikoval přes 30 vad kategorie A, což jsou zásadní vady znemožňující užívání systému“, stojí v dopise, který je podepsaný náměstky Klárou Cetlovou a Zbyňkem Spoustou.
Navrhovaná novinka spočívá v tom, že v konečné fázi výběru případ soudci přidělí počítačový systém. Podle exministra Pelikána je nynější způsob přidělování manipulovatelný, kauzu tedy může dostat ‚ten správný‘ soudce. , ceskajustice.cz

EXŘEDITELI VoZP HROZÍ 10 LET VĚZENÍ

Obvodní soud pro Prahu 9 začal v pondělí řešit kauzu údajně zmanipulovaných zakázek Vojenské zdravotní pojišťovny. Její bývalý ředitel Karel Štein podle obžaloby za úplatky ovlivňoval zadávání veřejných zakázek na propagaci pojišťovny. Štein ani další obžalovaný Martin Lafek s obviněním nesouhlasí. Josef Svoboda vypovídat nechtěl.

Poslední obžalovaný Pavel Vondruška naopak jednání, které obžaloba popisuje, přiznal. Lafkova a jeho firma se podle něj nemohla zúčastnit soutěže o zakázky opakovaně, získávala je proto prostřednictvím dalších firem.

Vondruška také popsal, že Lafkovi dával peníze, o nichž se domníval, že jsou pro Šteina. Přímo u předání ale nikdy nebyl. Obžalovaný také řekl, že z každé zakázky měla jeho firma zisk kolem deseti procent. Doplnil však, že podle jeho názoru vzhledem k přínosům, které pojišťovně zakázkami zajistili, obžalovaní nezpůsobili žádnou škodu.
Za zmanipulování tendrů VoZP navrhla policie obžalovat čtyři lidi

Podle obžaloby pojišťovna nejméně od ledna 2014 do července 2015 vypisovala jako tendry malého rozsahu marketingové zakázky na propagaci svého dobrého jména při sportovních přenosech či na koncertech českých umělců a uzavírala k tomu nevýhodné, finančně nadhodnocené smlouvy. Státní zástupkyně Helena Kroupová uvedla, že šlo o 35 zakázek s plněním do 500 tisíc korun.

Obžaloba tvrdí, že Lafek po dohodě se Svobodou a Vondruškou oslovil Šteina s nabídkou, aby pojišťovna realizovala zakázky, ke kterým vždy osloví předem vybrané dodavatele. Z těch pak prý vyhrála firma, kterou obžalovaní určili, účast zbylých byla podle vyšetřovatelů pouze formální. Čtveřice obviněných pojišťovnu podle znalců připravila o více než devět milionů korun.

Štein u soudu řekl, že s obžalobou nesouhlasí. Uvedl, že zakázky nemohl nijak ovlivnit, podepisoval prý jen smlouvy, které vždy prošly právním oddělením. Popřel také, že by kdy od Lafka převzal nějaké peníze. K propagaci pojišťovna podle něj přistoupila kvůli tomu, že na počátku roku 2014 byly zakázány externí nábory pojištěnců. „To nebyl marketing, šlo o pokračování náborů,“ řekl mimo jiné Štein.

Lafka soudu řekl, že se nikdy nepodílel na hodnocení nabídek či na rozhodování o tom, jaká nabídka by měla být vítězná. S Vondruškou podle svých slov podnikal. Svoboda, který v pondělí vypovídat nechtěl, v jejich firmě působil v právní oblasti.

Obviněným hrozí až 10 let vězení

Obžaloba čtveřici viní ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Štein je stíhán také kvůli přijetí úplatku, zbylí tři muži kvůli podplácení. Za zjednání výhody by mužům hrozilo maximálně osm let vězení, protože však podle obžaloby jednali jako organizovaná skupina, zvyšuje se hranice trestní sazby o třetinu. Za braní úplatků může soud Šteina potrestat až deseti lety ve vězení. Hlavní líčení je zatím nařízeno do 15. listopadu.

VoZP se k trestnímu řízení připojila jako poškozená s nárokem na 12,7 milionu korun. Zástupce pojišťovny uvedl, že rozdíl oproti škodě, kterou uvádí obžaloba, vychází z jiné kalkulace škody. Štein vedl pojišťovnu od roku 2009. Správní rada pojišťovny ho na podzim 2016 nadvakrát odvolala. Pražský městský soud ovšem v létě nepravomocně rozhodl o tom, že rozhodnutí o prvním odvolání je neplatné.

INFORMACE ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB MOHOU BÝT POUŽITELNÉ U SOUDU

Informace získané zpravodajskými službami možná budou moci být používány v trestním řízení jako důkazy. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou dnes schválila vláda. Novináře o schválení materiálu informoval ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Návrh jeho resort předložil spolu s novelou zákona o Policii ČR, jejímž cílem je upravit zastaralá či nedostatečná ustanovení. Materiálem se nyní bude zabývat Sněmovna, kritice ho podrobil poslanec opoziční ODS Marek Benda, podle kterého hrozí vznik nové Státní bezpečnosti (StB).

Použitelnost informací má novela omezit na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šlo jiným způsobem obtížně zjistit. „Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat,“ stojí v důvodové zprávě. Trestní řízení bude muset být vedeno pro trestný čin, u kterého je možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu.

Nyní mohou zpravodajské služby pouze upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a při prověřování opatřit vlastní důkazy. Využívání informací od zpravodajských služeb omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle kterého takovéto informace nebyly ve smyslu trestního řádu získány zákonným způsobem.

„Jsme přesvědčeni, že postupujeme v rámci tohoto judikátu. Jde o to, aby když v případě nějakého teroristického činu zajistí tajná služba důkazy, aby byly použitelné a nehrozilo, že bez nich tento pachatel odejde od soudu,“ uvedl Hamáček. Podle něj se u závažných trestných činů už nejednou stalo, že tajné služby informace měly, ale nebyly použitelné u soudu. „Z mého pohledu je to dostatečně vyvážené a jsou tam dostatečné pojistky,“ řekl.

Ředitel BIS Michal Koudelka označil v červenci v rozhovoru s ČTK novelu umožňující použití informací tajných služeb u soudů za žádoucí. Podle novely by měl být zachován princip, podle kterého zpravodajská služba zváží, zda informace pro účely trestního řízení předá, nebo zda dá přednost ochraně zpravodajské informace.

Šéf sněmovního ústavně právního výboru Benda považuje novelu za nejzásadnější změnu postavení tajných služeb od roku 1989. „Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb – tedy model novodobé StB. Spolupráce mezi zpravodajskými službami a policií dosud fungovala bezproblémově a já nevidím důvod, proč zavedený model měnit,“ uvedl v tiskové zprávě.

Novela zákona o Policii ČR se zabývá aktualizací některých předpisů, které jsou podle vnitra zastaralé. Upravuje například způsoby, kterými je možné zasáhnout proti bezpilotním systémům, zakotvuje také možnost rozšíření okruhu tzv. chráněných osob. „Zákon se dlouho neměnil a objevují se nové hrozby jako kyberkriminalita nebo riziko využití dronů pro teroristický útok,“ řekl Hamáček.

NOVOU ČLENKOU RADY ČTÚ BUDE ADVOKÁTKA TOVÁRKOVÁ

Továrková vystudovala studijní obor Právo a právní věda na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Foto: HKomora
Novou členkou Rady Českého telekomunikačního úřadu bude advokátka Hana Továrková. Její jmenování dnes schválila vláda. V pětičlenné radě nahradí Jana Dubna, kterému na konci září vypršel mandát.

„Hana Továrková splnila veškeré předpoklady dané zákonem o elektronických komunikacích. Ze své advokátní praxe má bohaté zkušenosti s mediací a mimosoudním řešením sporů, dlouhodobě se angažuje v rozvoji telekomunikačního sektoru, mimo jiné je předsedkyní Platformy pro rozvoj vysokorychlostního internetu,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Továrková vystudovala studijní obor Právo a právní věda na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a studijní obor Podnikové finance na Podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně. Od roku 2009 působí jako advokát, je společníkem společnosti Továrek, Horký a partneři, advokátní kancelář. Je také členkou představenstva a předsedkyní Sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory České republiky.

„Jsem ráda, že budu moci navázat na svoji snahu o rozvoj vysokorychlostního internetu v České republice. Dlouhodobě se snažím o rozvoj telekomunikačního sektoru u nás. V nové pozici bych se ráda zasadila nejen o včasné a transparentní budování sítí 5G, které jsou bezesporu nutným předpokladem pro rozvoj digitální ekonomiky a společnosti jako takové, ale předpokládám, že vhodným způsobem přispěji i k řešení otázky cen mobilních dat,“ uvedla Továrková.
Radní ČTÚ jmenuje vláda na pět let. V příštím roce vyprší mandát nezávislému telekomunikačnímu odborníkovi a vysokoškolskému pedagogovi Jiřímu Peterkovi.

POLICIE MŮŽE SESTŘELIT DRON, VYUŽÍT DŮKAZY OD TAJNÝCH SLUŽEB

Policie bude moci zasáhnout proti bezpilotním letounům, pokud budou představovat bezpečnostní hrozbu. Bude ho moci zastavit, případně i sestřelit. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou posílá do Sněmovny vláda. Nově také bude možné použít jako důkazy v trestním řízení informace získané tajnými službami.

.Drony bude moci policie zachytit, zastavit s pomocí dravců nebo v krajním případě bezpilotní letouny sestřelit.
„Pokud by policie získala informaci, že k Václavskému náměstí míří dron, který má podvěšenou pětikilovou bombu, tak to je asi přesně ten moment, kdy by ho policie sestřelila,“ řekl novinářům ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.
Jako důkazy nově i informace od tajných služeb

Nově mají podle vlády v trestním řízení pomáhat i informace od tajných služeb. „To, co získá tajná služba, bude moci policie využít,“ řekl také ministr vnitra. Má se to týkat přísně vymezeného spektra trestných činů, například terorismu či vyzvědačství.

Nyní mohou zpravodajské služby pouze upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že někteří lidé páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a při prověřování opatřit vlastní důkazy. Využívání informací od zpravodajských služeb omezuje rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle kterého takovéto informace nebyly ve smyslu trestního řádu získány zákonným způsobem.

„Jsme přesvědčeni, že postupujeme v rámci tohoto judikátu. Jde o to, aby když v případě nějakého teroristického činu zajistí tajná služba důkazy, aby byly použitelné a nehrozilo, že bez nich tento pachatel odejde od soudu,“ řekl Hamáček.
Opoziční ODS varuje před modelem novodobé StB Navržená změna pobouřila opoziční ODS, která varuje před novodobou StB. Státní bezpečnost byla tajná policie minulého komunistického režimu.

„Vláda schválila nebezpečnou novelu zákona, která v určitých případech umožňuje využití informací získaných tajnými službami jako procesního prostředku při případném trestním řízení. Jde o nejzásadnější změnu postavení tajných služeb od sametové revoluce. Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb, tedy model novodobé StB,“ uvedl poslanec ODS Marek Benda.

„Spolupráce mezi zpravodajskými službami a policí dosud fungovala bezproblémově a já nevidím důvod, proč zavedený model měnit. Obzvlášť s vědomím toho, že tajným službám zadává úkoly vláda a prezident republiky a hrozí tak trvalé podezření z úkolování služeb proti politickým oponentům,“ uvedl jménem ODS v tiskové zprávě strany Benda.

PIRÁT MICHÁLEK UHÁJIL FUNKCI MÍSTOPŘEDSEDY

Jakub Michálek ustál pokus části Pirátů sesadit ho z pozice místopředsedy strany. Jedné z nejvýraznějších tváří Pirátů, šéfovi jejich poslaneckého klubu, vytkli někteří kolegové, že šikanuje podřízené a chová se arogantně ke kolegům. V internetovém hlasování bylo pro odvolání Michálka 294 členů Pirátů. Hlasovalo 770 z 1 008 členů strany.

Výsledek hlasování znamená, že by mohl ve ve funkci místopředsedy Pirátů skončit naopak europoslanec Mikuláš Peksa. Ten dopředu avizoval, že to udělá, když Michálek svou pozici uhájí.

Sám Michálek říká, že se o funkci místopředsedy nebude už ucházet na lednovém jednání celostátního fóra Pirátů v Ostravě a soustředí se na funkci šéfa poslaneckého klubu.„Nyní chci pracovat na usmíření s lidmi, kteří tento podnět založili a vrátit pozornost zpět k našemu poslání,“ reagoval na výsledek hlasování na své facebookové stránce Michálek.

Člence, která navrhovala odvolání, se z Michálka zvedá žaludek

„To, v čem žiju, je trvalý nátlak a obviňování. Chování Jakuba Michálka je to, co mi bere chuť i sílu nadále pro Piráty pracovat. Stojí mne velké úsilí tyhle jeho projevy ustát,“ zdůvodnila svůj podnět k sesazení Michálka na veřejně přístupném diskusním fóru Pirátů vedoucí personálního odboru Pirátů Jana Koláříková. „Dostal mě do stavu, kdy se klepu a zvedá se mi žaludek kdykoli s ním přijdu do kontaktu,“ popsala jednání s Michálkem.

Podpořil ji místopředseda strany a europoslanec Mikuláš Peksa, který prohlásil, že by rezignoval na svou stranickou funkci, když Michálek nepadne. „Nikoho jsem nešikanoval. Mám vysoké nároky na výkon lidí. „Je pravda, že jsem na lidi tvrdý, ale současně nejsem bezohledný,“ reagoval Michálek. Snahu sesadit ho spojil s tvrdým vyjednáváním o rozpočtu Pirátské strany na příští rok. Má na starost stranickou kasu a řekl, že musí činit některá nepříjemná rozhodnutí.

„Nebudeme si nic nalhávat. Jakubovy silné stránky jsou pracovitost, tvrdost ve vyjednávání. Na druhou stranu sociální vazby nebo empatie není silnou stránkou Jakuba Michálka,“ hodnotí Michálka šéf Pirátů Ivan Bartoš. Členové strany mohli v minulých dnech vybírat ze tří možností. Hlasovat mohli pro a proti odvolání Michálka nebo pro možnost odročení projednávaného rozhodnutí na jednání celostátního fóra v Ostravě.

O Michálkově odvolání z pozice místopředsedy strany hlasovali členové Pirátů i před dvěma lety. Část straníků Michálkovi tehdy vyčítala, že z Nejvyššího správního soudu potají stáhl stížnost na sněmovní volby. I tehdy pozici obhájil.

POLICIE ODLOŽILA STAŇKOVO TRESTNÍ OZNÁMENÍ NA ŠÉFY MUZE

Policie odložila vyšetřování trestního oznámení, které na jaře podal exministr kultury a bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk z ČSSD na bývalé ředitele Muzea umění Olomouc Pavla Zatloukala a Michala Soukupa. Žádný trestný čin se podle vyšetřovatelů nestal.„Kriminalisté tato trestní oznámení na konci října odložili s tím, že nebyl spáchán trestný čin,“ uvedl policejní mluvčí Libor Hejtman.

Kauza SEFO

Spis je tak podle něj definitivně uzavřený. Policie totiž nenašla žádné důvody k zahájení trestního řízení, ani v jednom případě tak není možné podat odvolání či jiný opravný prostředek.

Trestní oznámení, jež Staněk podal letos v dubnu, souviselo s přípravou stavby Středoevropského fóra v Olomouci (SEFO), které Muzeum umění chystá víc než deset let. Na projekt obrovské moderní přístavby, jež má v centru města stát vedle muzea v proluce v Denisově ulici, vláda před časem uvolnila téměř 600 milionů korun. V celé kauze šlo především o nákup pozemků pro tuto stavbu. Staňkovo ministerstvo trestní oznámení vysvětlovalo i tím, že muzeum mělo parcely nakupovat za přemrštěné ceny.

Představitelé muzea jakékoli pochybení a podezření od začátku striktně odmítali. Mimo jiné i kvůli tomu, že pořizování pozemků vždy posvětila ministerstva kultury a financí. Redakce iDNES.cz nyní shání Staňkovu reakci. Politik, jenž resort kultury řídil od loňského června do letošního července, prozatím nebere mobilní telefon a nereaguje na nepřijaté hovory.

Žádné překvapení, reagovali bývalí ředitelé

Zakladatele a historicky prvního ředitele Muzea umění Pavla Zatloukala rozhodnutí kriminalistů nepřekvapilo. „Celá záležitost s trestním oznámením byla od začátku nesmyslná,“ shrnul Zatloukal, který muzeum vedl 23 let.
Obdobně vnímá závěr vyšetřování Michal Soukup, kterého z postu ředitele Muzea umění odvolal právě Antonín Staněk. „Nic jiného jsem nečekal, neboť jsme se žádných ,závažných ekonomických pochybení‘ nikdy nedopustili,“ řekl Soukup, který nyní zastává místo zástupce ředitele muzea.

Odložení trestního oznámení přivítal také současný ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal. „Je to první a zásadní krok k rehabilitaci nejen obou bývalých ředitelů, ale i celé instituce,“ ohodnotil Zatloukal

Ten se do čela instituce, kterou založil jeho otec, dostal letos v září, když ministerstvo kultury převzal Lubomír Zaorálek z ČSSD. V křesle tak nahradil Staňka, který s Muzeem umění několik měsíců válčil a mimo to odvolal i šéfa Národní galerie Praha Jiřího Fajta. Proti Staňkovi se pak spojila podstatá část kulturní scény, proti jeho krokům vznikla petice s řádově tisíci podpisy.„Jsem rád, že celá tato nešťastná záležitost je nyní definitivně uzavřena a vedení muzea se může opět plně soustředit na svou práci,“ podotkl k odložení trestního stíhání Zaorálek

VOLENÍ SYSTÉM KOALIC SE ZMĚNÍ?

Tři čtvrtě roku tehdy mluvili o společné předvolební koalici, která by mohla „zatopit“ hnutí ANO. Čtyři měsíce před volbami do Sněmovny ji však šéfové KDU-ČSL a hnutí STAN odpískali. Především lidovci se totiž obávali, že by společně kvůli hranici pro vstup do Sněmovny nemuseli uspět. Hranice úspěšnosti by se ale v budoucnu koalicím sčítat nemusel

Zatímco totiž jedné straně stačí pro vstup do Sněmovny procent pět, když vytvoří koalici, kvorum nutné pro zvolení se zvyšuje. O pět procent za každý další subjekt. To ostatně brzdí i vznik nynější širší „antibabišovské“ předvolební koalice, o které už několik měsíců mluví menší strany v čele s ODS

Brzy by však tato překážka mohla padnout. U Ústavního soudu totiž už téměř dva roky leží návrh skupiny senátorů z hnutí STAN, který navrhuje zrušení některých bodů volebního zákona včetně takzvané načítací klauzule požadující pět procent za každou stranu koalice.

Podle zdrojů MF DNES by Ústavní soud mohl stížnost v dohledné době projednávat. A soudě podle kuloárních informací mají hnutí STAN a ostatní menší strany velkou naději, že soud načítací klauzuli zruší.

Pokud by se tak stalo, mohly by si strany domlouvat předvolební koalice bez omezení. I kdyby ji tvořily třeba čtyři strany, stačilo by jim pro vstup do Sněmovny pouhých pět procent. Přičemž by v rámci volebního systému braly mnohem víc poslaneckých mandátů, než kdyby kandidovaly roztříštěně.

Verdikt soudu o načítací klauzuli se blíží

Že by se verdikt soudu mohl blížit, naznačuje i aktivita vlády. Kabinet v čele s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem totiž změny ve volebním zákonu odmítá. Byť není účastníkem řízení, využila vláda možnosti poslat proti požadavku hnutí STAN stanovisko, v němž požadované změny odmítá.

Model voleb do Poslanecké sněmovny pro říjen 2019

Europoslanec STAN Stanislav Polčák byl následně soudem požádán o takzvanou repliku, což je reakce na stížnost vlády. Zatímco obvykle by na ni měl mít měsíc, stálo v žádosti soudu, ať Polčák repliku zpracuje do čtrnácti dnů.„Již jsem to odeslal. Očekávám, že rozhodování bude v řádu několika málo týdnů,“ řekl Polčák. Mluvčí soudu Miroslava Sedláčková uvedla, že termín projednávání nebyl stanoven. O možném vytvoření předvolební koalice menších stran proti Babišovu hnutí ANO začal hovořit v červenci předseda ODS Petr Fiala s tím, že by byl rád kandidátem na premiéra takového uskupení.

„Chci sestavit vítězný tým, abychom porazili Andreje Babiše (ANO) ve volbách do Sněmovny 2021,“ napsal tehdy Fiala. „Všechny formy spolupráce mají své klady i zápory. Budu jednat se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Budeme hledat, co nás spojuje, ne co nás rozděluje,“ dodal.

Martin Kupka (ODS): „Já osobně bych současnou úpravu přepočtu neměnil. Jsem obecně pro co nejmenší účelové úpravy zákonů. A platí to pro situaci v roce 2000 i teď. Pro vítěze voleb je při nezbytném koaličním vládnutí aditivní kvorum nespornou výhodou.“
Podle kuloárních informací od té doby vyjednávají především ODS a lidovci na jedné a TOP 09 s hnutím STAN na druhé straně. S tím, že pokud by se dohodli mezi sebou, mohly by se nakonec spojit všechny zmíněné strany. Od možného projektu se zatím z protibabišovské opozice distancovali pouze Piráti.

Paradoxně právě ODS tvrdí, že jí na verdiktu Ústavního soudu v této věci příliš nezáleží, její místopředseda Martin Kupka dokonce tvrdí, že by dnešní stav neměnil.

„I s ohledem na aktuální preference ODS by to ani dnes nebylo nijak limitující,“ odpovídá Kupka na dotaz, zda by občanským demokratům při tvorbě případné předvolební koalice zrušení načítacího kvora pomohlo.
Mimochodem, v roce 2000 to paradoxně byla právě ODS, jež se s ČSSD v době opoziční smlouvy mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem na načítací klauzuli dohodla. Tehdy tím chtěla zkomplikovat situaci Čtyřkoalici tvořené Unií svobody, lidovci, ODA a DEU.

Andrej Babiš (ANO): „Aditivní klauzule je opatření proti ’černým pasažérům’, kteří by mohli vstoupit do Sněmovny na základě popularity jiného subjektu. Současné nastavení klauzule je spravedlivé, jelikož každý subjekt musí překonat pětiprocentní klauzuli bez výjimky.“

To ostatní předsedové menších stran by zrušení aditivního kvora uvítali. A dle některých informací z okolí Ústavního soudu mají nezanedbatelnou naději, že se tak stane.

„Podporuji to. Není důvod, proč by politické strany, když se dají dohromady, měly mít ztížený vstup do Sněmovny. Volič, který volí koalici, je diskriminován oproti voliči, který volí samostatnou stranu,“ míní šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. „Voliči vnímali pozitivně, když jsme se domlouvali se STAN,“ dodal.

Předseda lidovců Marek Výborný tvrdí, že „načítací kvorum je nejpřísnější v Evropě“, jeho zrušení tedy podporuje. Zároveň říká, že zrušení či ponechání nebude mít na snahy lidovců o vytvoření širší předvolební koalice vliv.
KDU-ČSL chystá vlastní novelu

Lidovci nicméně podle Výborného budou „v průběhu listopadu předkládat i novelu volebního zákona, která řeší jak načítací kvorum, tak přepočet hlasů na mandáty“. Se změnami naopak výrazně nesouhlasí premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. I proto vláda poslala vůči podnětu STAN k Ústavnímu soudu odmítavé stanovisko.

„Pokud se strany bojí, že v koalici o dvou či třech členech nepřekonají 10, potažmo 15 procent, pak problém není ve volebním zákonu, ale v jejich naprosté neschopnosti oslovit občany,“ sdělil Babiš.

Poslanci odmítli snížit laťku stranám i koalicím pro vstup do Sněmovny

„Riziko, že by koalicí mohli ztratit dobře placená místa v Poslanecké sněmovně, je pro ‚demokratický blok‘ asi příliš velké, proto se snaží upravit pravidla hry a riziko snížit. V tomto zbabělém jednání jim vláda rozhodně pomáhat nebude,“ dodal s tím, že jeho kabinet nesouhlasí ani s návrhem na zrušení takzvaného d’Hondtova systému pro přepočítávání hlasů na mandáty, který prý diskriminuje malé strany v malých krajích. „Máme pochyby o politologické expertize hnutí STAN, jelikož d’Hondtova metoda za disproporci výsledků malých stran primárně nemůže,“ konstatoval premiér Babiš.

VATIKÁNU HROZÍ BANKROT?

Vatikán zažívá těžkou finanční krizi, která by ho mohla už za čtyři roky přivést do bankrotu. Ve své nové knize nazvané Giudizio Universale (Poslední soud) to tvrdí italský investigativní novinář Gianluigi Nuzzi. Své závěry vyvozuje z nezveřejněných dokumentů. Vatikán problémy popírá. Nuzzi vychází z několika tisíců dokumentů a z rozhovorů s představiteli Vatikánu. Ty podle něho dokazují klientelistické sítě, klesající příjmy a netransparentní obchody církevního státu.

Novinář, který se Vatikánem zabývá dlouhodobě, tvrdí, že hospodaření Správy majetku apoštolského sídla (APSA) se v uplynulém roce poprvé propadlo do minusu. ,Celkový schodek vatikánských financí loni činil 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč), o rok předtím to bylo 32 milionů eur. Může za to zejména zvyšování výdajů, jež se vymklo kontrole, a zároveň podstatné snížení příjmů.

Důležitou součástí příjmů Vatikánu jsou totiž finanční příspěvky katolíků z celého světa, kterým se říká Svatopetrský haléř. Zatímco v roce 2006 tímto způsobem do Vatikánu připutovalo 101 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč), loni to bylo už jen 51 milionů (1,3 miliardy Kč).

Nuzzi také upozornil na nehospodárnost při správě majetku. Vatikán podle něho vlastní 4421 nemovitostí v hodnotě 2,7 miliardy eur, 800 z nich je ale nevyužívaných. Zbytek je pronajímán buď zdarma, nebo hluboko pod tržní cenou.
Hospodaření církevního státu navíc zatěžují i deficity fondů určených na výplatu penzí a úhradu nákladů za zdravotní péči. Bobtnají i personální výdaje - za zaměstnance podle Nuzziho Vatikán loni utratil 140 milionů eur, což je o dva miliony více než v předchozím roce. Jen oddělení komunikace podle novináře nyní platí 563 lidí.

Bankrot nehrozí, tvrdí Vatikán

Šéf APSA, arcibiskup Nunzio Galantino, katolickému listu Avvenire řekl, že Vatikánu rozhodně nebezpečí bankrotu nehrozí, církevní stát ale prý pracuje na tom, aby zachoval finanční rovnováhu. „Musíme omezit výdaje, jako se to děje v každé dobré rodině nebo seriózním státě,“ uvedl Galantino.

Papež František dorazil pozdě na bohoslužbu, hasiči ho zachraňovali z výtahu

Stejně to vidí kardinál Óscar Rodríguez Maradiaga, šéf papežova poradního kruhu pro reformu vatikánských struktur.
„Je nesprávné tvrdit, že Vatikán je na pokraji bankrotu,“ řekl deníku La Repubblica. Podle něho je důležité si uvědomit, že Vatikán má i jiné zdroje příjmů než klesající příspěvky v rámci Svatopetrského haléře, například tržby ze vstupenek do hojně navštěvovaných vatikánských památek.

Papež František se od nástupu do čela katolické církve snaží prosadit reformy, které by vedly k transparentnějšímu hospodaření. Zatím se mu to ale nedaří. „Františkovy reformy vatikánských financí nedostačují, je to jako byste chtěli zastavit silné krvácení náplastí,“ tvrdí Nuzzi. Soudí, že vinu za to nesou zejména vysocí církevní hodnostáři, kteří prý změny sabotují.

Gianluigi Nuzzi se zaměřuje na skandály uvnitř církevního státu dlouhodobě, nejvíce se zviditelnil po propuknutí kauzy zvané Vatileaks 2. Ta se rozhořela v roce 2016, když Nuzzi a jeho kolega Emiliano Fittipaldi vydali knihy o plýtvání, zneužívání peněz a nadměrných výdajích vatikánských úředníků.

VE VIETNAMU ZATKLI DALŠÍ LIDI KVŮLI MRTVÝM V KAMIONU V BRITÁNII

Vietnamská policie zadržela dalších osm lidí v souvislosti s říjnovým nálezem 39 mrtvých v kamionu na jihovýchodě Anglie. Vietnamské úřady již v pátek zatkly v souvislosti s případem dva muže, které podezírají z pašování lidí. Britští policisté minulý týden uvedli, že oběti z kamionu jsou pravděpodobně Vietnamci. O zatčení dalších podezřelých ve Vietnamu informovala agentura Reuters s odvoláním na místní média.

„Na základě toho, co se dozvíme od podezřelých, zahájíme vyšetřování ve snaze zlikvidovat zločinecké gangy, které ilegálně přepravují lidi do Británie,“ řekl vietnamské oficiální tiskové agentuře VNA šéf policie v provincii Nghe An.
Právě z této vietnamské oblasti, která patří v zemi k nejchudším, by mohla pocházet řada obětí. Další jsou zřejmě i ze sousední provincie Ha Tinh. Vyplývá to z výpovědí místních rodin, jež pohřešují své blízké.

Těla 31 mužů a osmi žen se v chladírenském kontejneru našla 23. října krátce poté, co byl kamion odstaven v průmyslové zóně ve městě Grays nedaleko Londýna. V souvislosti s tragickou smrtí migrantů byli kromě podezřelých vietnamských pašeráků lidí zatčeni také dva muži ze Severního Irska, kteří si již před soudem vyslechli obvinění ze zabití 39 lidí, z obchodování s lidmi a porušení imigračních zákonů.

Jedním z obviněných je 23letý Maurice Robinson, který řídil kamion, v jehož návěsu se oběti našly. Zadržen byl v Británii krátce poté, co bylo vozidlo ve městě Grays odstaveno.

Druhý obviněný, 22letý Eamonn Harrison byl zatčen v irské metropoli Dublinu. Britské úřady ho podezírají, že řídil kamion cestou do belgického přístavu Zeebrugge. Zatímco tahač kamionu se z Belgie dostal do Británie přes Irsko, chladírenský kontejner putoval podle policie z Belgie na trajektu přímo do anglického přístavu Purfleet.

Britská policie nadále pátrá po Irech Ronanovi a Christopherovi Hughesových, bratrech ve věku 40 a 34 let, které podezřívá z podílu na smrti 39 lidí z kamionu. Ronan Hughes si zmíněný chladírenský kontejner pronajal a předpokládá se, že také najal řidiče Robinsona, aby kontejner z přístavu Purfleet vyzvedl.

Identifikace obětí je složitá kvůli tomu, že u mrtvých bylo nalezeno jen velmi málo dokladů. Policie doufá, že se mrtvé podaří ztotožnit prostřednictvím otisků prstů, zubních záznamů, vzorků DNA a rovněž díky fotografiím od přátel a příbuzných.