iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soros z USA: Mám velké ego. Asi něco dělám dobře

Při pohledu na jména těch, kdo na něj útočí, má George Soros pocit, že určitě dělá něco dobře. Miliardář a filantrop maďarského původu to řekl v obsáhlém rozhovoru pro britský list The Guardian. Je hrdý na to, jaké má nepřátele. Radost mu prý dělá vývoj na Ukrajině, vyzdvihl také kandidátku na prezidenta USA Elizabeth Warrenovou.

„Když se podívám na seznam lidí nebo hnutí či zemí, které na mě útočí, vyvolává to ve mně pocit, že musím něco dělat správně. Jsem hrdý na to, jaké mám nepřátele,“ prohlásil devětaosmdesátiletý rodák z Budapešti. Výpady svých oponentů si prý nebere osobně. „Neshody mezi námi nejsou osobní, ale ideologické, jsme zastánci opačných světonázorů,“ míní. Americký miliardář už několik desetiletí investuje obří sumy do své nadační sítě Open Society Foundations (OSF), která po celém světě podporuje ochranu lidských práv či rozvoj občanské společnosti.

Jak ale připomíná The Guardian, nacionalisty a populisty bývá v posledních letech běžně prezentován jako „nemilosrdný padouch z bondovky“, jehož cílem je rozvracet národy nebo posilovat nelegální migraci. Nejčastěji jej kritizuje maďarský premiér Viktor Orbán, s protivládními demonstracemi jej spojovali expremiér Slovenska Robert Fico nebo ruský prezident Vladimir Putin. Z nekalých úmyslů jej obvinil i šéf Bílého domu Donald Trump či jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan.

V reakci na otázku, který z jeho projektů mu přináší největší potěšení, hovořil Soros o Ukrajině, kde jeho nadace v minulosti podporovala řadu různých iniciativ.

„Vezměte si zemi, jako je Ukrajina: prošla několika revolucemi, přičemž každá z nich selhala, a teď tam měli svobodné a spravedlivé volby,“ řekl. Zkušenost jej prý naučila, že k dosažení skutečného úspěchu jsou potřeba desetiletí.
Podle agentury DPA Soros do loňského roku vložil do svých nadací více než 30 miliard dolarů (okolo 700 miliard korun). Od roku 1992 funguje pobočka OSF i v Praze a prostředky z finančníkovy nadace získala před svým vstupem do politiky také dnešní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Soros je osobností roku. Brání liberální demokracii, míní Financial Times

Sorosovy filantropické aktivity však podle jeho slov nevychází z altruismu. „Mám velké ego, a skrze snahu učinit svět lepším místem toto ego uspokojuji,“ řekl miliardář. V posledních letech se podle The Guardian také stal jedním z hlavních finančních podporovatelů kampaní a kandidátů americké Demokratické strany. V novém interview se nechtěl oficiálně postavit za některého z potenciálních volebních soupeřů prezidenta Trumpa.

Velmi pozitivně se však vyjádřil o senátorce Warrenové. „Má na tu práci dostatečné zkušenosti a energii. Rozumí nedostatkům přetrvávajícího systému a má hodně inovativních nápadů o tom, jak je napravit. Trumpa by si v debatách namazala na chleba,“ míní.

SOUD ZABLOKOVAL TRUMPOVI VÍZA PRO UPRCHLÍKY

Federální soud ve státě Oregon v sobotu dočasně zablokoval proklamaci amerického prezidenta Donalda Trumpa, která by znamenala zpřísnění pravidel pro vydávání přistěhovaleckých víz - zelených karet. Vláda chtěla zablokovat vydávání povolení k pobytu těm, kteří nemají zdravotní pojištění ani peníze na lékařskou péči.

Soud bude nyní kauzu dále projednávat, podle agentury AP však zatím není jasné, kdy padne finální verdikt. Trumpova proklamace z 5. října měla vstoupit v platnost v neděli. Soud ji svým rozhodnutí zablokoval na 28 dní. Žalobu proti opatření ve středu podalo sedm amerických občanů a jedna nevládní organizace s odůvodněním, že by znemožnilo příchod do USA téměř dvěma třetinám budoucích žadatelů.

Podle žaloby by také hrozilo značné omezení možností pro sjednocování rodin, jejichž část už ve Spojených státech žije.
„Jsme vděční, že soud uznal nutnost okamžitě zablokovat zákaz týkající se zdravotní péče. Omezení by rozdělilo rodiny a snížilo počet migrantů přicházejících se zelenými kartami o dvě třetiny počínaje dnešním (sobotním) večerem, kdyby nebylo zastaveno,“ uvedl právník žalobců.

Trumpova proklamace se týká pouze lidí usilujících o zisk přistěhovaleckého víza ze zahraničí, ne těch, kteří v USA už jsou. Nemá vliv ani na lidi s trvalým pobytem, žadatele o azyl, uprchlíky či děti.

Trump učinil z omezení legální a ilegální imigrace klíčovou součást své politiky. Minulý měsíc jeho administrativa uvedla, že hodlá v příštím fiskálním roce přijmout maximálně 18 tisíc uprchlíků. To představuje nejnižší roční strop od spuštění novodobého programu přesídlování uprchlíků v roce 1980.

Soudy před necelým měsícem zablokovaly jiné obdobné Trumpovo opatření, podle nějž by úřady přestaly udělovat povolení k pobytu migrantům, kteří by byli považováni za potenciální příjemce sociální podpory.

140 TISÍC DOMÁCNOSTÍ VE FRANCII BEZ ELEKTŘINY, ŘÁDÍ BOUŘE AMÁLIE

Jihozápad Francie v noci na neděli zasáhla bouře Amélie. Kvůli mimořádně silnému větru o rychlosti až 160 kilometrů v hodině a intenzivním srážkám ochromila život hlavně u pobřeží Atlantiku. Kvůli poškozeným sloupům elektrického vedení zůstalo bez proudu na 140 tisíc domácností. Silný déšť a vítr trápí i severoitalskou Ligurii.

Hasiči už v noci vyjížděli ke stovkám popadaných stromů, které na mnoha místech zablokovaly silnice i železniční tratě.
Distribuční společnost Enedis uvedla, že proud dočasně nefunguje ve 140 tisících domácnostech, dodávky se však budou postupně obnovovat.S nepříznivým počasím se potýká i italský region Ligurie. Městečko Sestri Levante zasáhly přívalové deště a vítr s poryvy až 166 kilometrů v hodině. Starostka varovala obyvatele, aby v neděli raději vůbec nevycházeli.

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ V RUSKU, DĚTI SI POVÍDALY S GAYEM A PORNOHVĚZDOU

Ruští federální vyšetřovatelé ohlásili, že začali jako případ „sexuálního násilí“ vyšetřovat pořad internetové televize, ve kterém děti ve věku deseti až třinácti let zadávali otázky muži a ženě, kteří o sobě tvrdili, že jsou gay a pornoherečka. V případě usvědčení hrozí autorům až 20 let za mřížemi.

Cenzurní úřad Roskomnadzor už zablokoval internetové vysílání televize Real Talk, která pořad vyrobila. „Vyšetřovatelé podrobili výslechu organizátora natáčení, zjišťují okruh obětí a podnikají další procesní úkony,“ uvedla mluvčí vyšetřovatelů Julija Ivanovová. Případ „šíření destruktivních informací mezi nezletilci“ je podle ní vyšetřován podle paragrafu o sexuálním násilí, za což pachateli či pachatelům hrozí tresty v rozpětí 12 až 20 let.

Na video, které zaznamenalo dva miliony zhlédnutí na internetu, si už v září postěžoval místopředseda dolní komory ruského parlamentu Pjotr Tolstoj. Ten také požádal úřady, aby prověřily „eticky nepřípustný a amorální“ pořad.
Televize Real Talk je nyní také podezřelá z porušení zákona, který od roku 2013 zakazuje propagovat „netradiční“ sexuální vztahy mezi nezletilci pod hrozbou pokuty až 100 000 rublů (asi 36 000 korun).

Podle Valentiny Dechťarenkové z nevládního hnutí Otevřené Rusko si vyšetřovatelé předvolali rodiče dětí účinkujících v pořadu k výslechu. Matky nejméně dvou dětí si podle aktivistky stěžovaly, že jim policisté vyhrožovali odebráním dětí a že jejich domácnosti navštívily kontroly z odboru sociální péče.

ŠÉF OSN VYZVAL ASIJSKÉ STÁTY, ABY UKOČILY ZÁVISLOST NA UHLÍ

Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu v Thajsku vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN rovněž prohlásil, že klimatická změna je „určující otázkou naší doby“.

Guterres citoval výsledky studie zveřejněné v úterý v prestižním časopise Nature. Podle ní bude do roku 2050 v důsledku globálního oteplování ohroženo záplavami u pobřeží o miliony lidí více, než se původně předpokládalo. Nejvíce postižené přitom budou rozvojové státy v Asii.

Indonésie i Hamburk. Rostoucí hladiny oceánů ohrozí až 300 milionů lidí

Generální tajemník uvedl, že „ačkoliv mohou lidé diskutovat o přesnosti těchto čísel, je patrné, že je tu určitý trend“. Problém je podle něj naléhavý v Asii také kvůli tomu, že se tam v současnosti plánuje výstavba „významného počtu“ uhelných elektráren.

„Musíme uhlíku určit cenovku. Musíme přestat dotovat fosilní paliva. A musíme do budoucna zabránit vzniku nových uhelných elektráren,“ prohlásil Guterres. Podle studie vědecké a mediální organizace Climate Central zabývající se změnami klimatu bude žít v roce 2100 pod hladinou přílivu 190 milionu lidí.

I v případě, že se podaří celosvětově mírně snížit produkce skleníkových plynů, bude řada oblastí v šesti asijských státech čelit každoročním záplavám pobřeží. Celkově bude vysokou hladinou oceánů ohroženo na 237 milionů lidí. Varování se týká konkrétně Číny, Bangladéše, Indie, Vietnamu, Indonésie a Thajska.