iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zákon o znalcích: Jak paralyzovat českou justici?

V září tohoto roku byl po odmítnutí senátem opětovně odhlasován v dolní komoře parlamentu zákon o znalcích. Dne 26. 9.2019 jej podepsal i president republiky. Účinnost nabyde zákon 1.1.2021. Důsledky tohoto zákona „v odchodu znalců“ odhadují někteří odborníci za fatální. Zákon v některých částech připomínající spíše vězeňský řád než normu, která by byla znalci pomocí a ochranou, nemůže jiné důsledky přinášet.

V současné době existují znalci, kterým nebylo za posledních 17 let zvýšeno znalečné. Vydrželi a mají tak 140 Kč na režii a 210 Kč hrubou hodinovou odměnu před zdaněním. Takové lidi lze považovat spíše za nadšence pro jejich obor než za lidí prahnoucí po penězích. Zásadními otázkami je ale to, proč o znalcích bude rozhodovat politická moc v parlamentu a nikoliv justice, která znalce potřebuje? Proč zákon odmítl senát, ale dolní komora ho uznala za správný? Proč tomu tak je? A obligátní otázka, „Cui bono? Komu to poslouží“.

Jaká je situace nyní?

Jednou ze skupin lidí, které pro své řádné konání potřebuje justice, jsou právě soudní znalci. Každý Krajský soud v současné době jmenuje znalce. Předseda Krajského soudu má svůj poradní sbor složený z osvědčených znalců a spolu s místopředsedou Krajského soudu pro správní věci kontroluje tyto znalce a řeší stížnosti na ně podané. Již z funkce předsedy i místopředsedy Krajského soudu lze dovodit, že jde o lidi s patřičným vzděláním, potřebnými lety praxe i bohatými životními zkušenostmi a v neposlední řadě i zkušenostmi, jak napadnout znalce, aby se soudní řízení znevážilo.

Místopředseda Krajského soudu je právě ten, kdo může po zralé úvaze a prostudování souvisejícího soudního spisu udělit znalci výstrahu a po opakování stejného prohřešku může, opět po zralé úvaze, znalce zbavit oprávnění pracovat jako znalec. Větší trest pro znalce si lze představit jen těžko. Na druhou stranu si je dobré uvědomit, že se za tímto místopředsedou Krajského soudu může vydat znalec s žádostí o radu v procesních věcech a věcech, které souvisejí s právními předpisy, které musí podle znaleckého slibu přesně dodržovat, ale kterým jako neprávník nerozumí vždy úplně přesně.

Tyto, velmi stručně popsané skutečnosti, po převodu evidence znalců z Krajských soudů na Ministerstvo Spravedlnosti odpadnou. Znalec tak přijde o poslední a mnohdy jedinou velmi kvalitní odbornou i psychickou oporu ve svém konání. Jestliže totiž stojí znalec u soudu v zahrádce, stvrzuje svůj posudek a je obžalováno 20 ne vždy právě svatých obžalovaných a za nimi sedí 20 jejich obhájců, může takovou situaci ustát pouze někdo velmi otrlý, ale i tomu se kvalitní odborná i psychická podpora vždy velice hodí.

Z toho vyplývá pravděpodobně důvod číslo 1, proč někteří znalci před nabytím účinnosti nového zákona o znalcích, tedy 1.1.2021 znaleckou činnost ukončí. Nebudou mít za kým jít. Stížnost na znalce nebude posuzovat soudce s patřičným vzděláním i potřebnou délkou praxe, nýbrž možná právě včera přijatý úředník na ministerstvu. Při počtu znalců 8.500 si jinou praxi nelze představit.
Situace po převodu evidence znalců na Ministerstvo spravedlnosti

Předně je důležitá skutečnost, že znalci nebudou evidování pod JUSTICÍ, tedy nezávislým orgánem, jak jsem uvedl již výše, ale budou patřit pod politickou moc. Pokud si představíme situaci „ad absurdum“, je možné, aby premiér dal ministru spravedlnosti pokyn a znalec už nebude pracovat jako znalec. Vzniká tak další psychický tlak na znalce a z toho pravděpodobně důvod číslo 2, proč někteří znalci před nabytím účinnosti nového zákona znaleckou činnost ukončí.

S převodem evidence na Ministerstvo spravedlnosti vyvstávají důležité otázky, z nichž zde uvedu jen některé.
1. Kdo z ministerstva bude kontrolovat technické vybavení znalců, které je v zákoně předepsáno jako podmínka jmenování znalce?
2. Kdo na ministerstvu bude vědět, jaké technické vybavení májí znalci pro svou činnost mít a bez kterého tedy nemohou řádně vykonávat svou činnost v případě více než 60 oborů?
3. Kdo bude na Ministerstvu spravedlnosti provádět pravidelné roční kontroly náhodně vybraných znaleckých posudků při současných 8 500 znalců ve více než 60 oborech, odvětvích a specializacích nepočítaně? Pakliže se smrskne kontrola posudku na umístění razítka a následné přidělení pokuty úředníkem, půjde zcela jistě o důvod číslo 3, proč někteří znalci znaleckou činnost ukončí. Jen těžko si lze představit znalce, který byl potrestán pokutou kvůli špatně použité znalecké pečeti a bude nadále nestranný.

4. Proč není odměna znalce stanovena v zákoně stejně přesně jako pokuty. Pokuty jsou co do výše stanoveny velmi přesně, jen zákon neuvádí, jaká pokuta bude udělena, za který z 15 mnohdy formálních přestupků? Takže znalec neví, jaké bude dostávat v budoucnu znalečné. I tak si je nutné uvědomit, že 40 % ze znalečného jde na režii a pouze 60 % je hrubou hodinovou odměnou znalce. Zákon znalci nezaručuje žádnou, tedy ani minimální mzdu. V zákoně je uvedeno, že znalečné bude upřesněno vyhláškou tedy jako dalších 8 věcí, které zákon v současném znění neřeší. I zdánlivě významné navýšení znalečného na avizovaných 500 až 700 Kč za hodinu ale ve své podstatě pohltí navýšení administrativních prací nařízených, tímto zákonem. U menších posudků půjde až o dvojnásobek práce. Práce znalecká + práce administrativní. Tato pokračující nejistota v odměňování bude pravděpodobně důvod číslo 4, proč někteří znalci před nabytím účinnosti nového zákona znaleckou činnost ukončí.

Co ale důležitého v zákoně chybí

Zcela nepochybně nejdůležitější věc, která v zákoně chybí je určení odpovědnosti toho, kdo bude předávat znalci podklady pro vypracování objednaného posudku. Absence takové jednoznačné odpovědnosti byla vždy podhoubím pro nekonečné a nikdy jednoznačně nedořešené spory. Znalec svou kapacitou nemá možnost kontrolovat doklady např. z oblasti ekonomie a finančních analýz popisujících hospodaření velkých korporací jejichž, hospodaření má analyzovat. Výsledkem práce znalce může být po předání nepravdivých podkladů, nepravdivý znalecký posudek. Kdo je bez jednoznačného určení odpovědnosti za předané podklady znalci pak odpovědný nejen za nepravdivý posudek, ale i za prodlužující se a prodražující se soudní řízení? Kdo je pak odpovědný za eventuálně vzniklý patový stav, jaký pouze schematicky a příkladně popisuji na následujících řádcích?

Dne 8.8.2008, tedy před 11 lety, narazil rychlík EC Comenius jedoucí rychlostí 134 km/h do konstrukce mostu spadlého na drážní těleso ve Studénce několik vteřin před příjezdem rychlíku. Následky byly fatální. 8 lidí bylo usmrceno nebo zemřelo na následky zranění a 95 lidí bylo zraněno, mnozí z nich těžce a s významnými zdravotními následky. Jen těžko lze odhadnout, kolik rodin, příbuzných a kamarádů je nešťastných spolu s postiženými. Od té doby běží soud na plné obrátky, ale bez jednoznačného výsledku. Řeší, kdo zavinil spadnutí mostu a povolává znalce na stavební záležitosti. Můj názor je jiný. Zákonů a nařízeních, které řeší to, aby se na pracovištích nebo staveništích neděly dvě rozporuplné věci, tak jako ve Studénce, jsou tři. Zákoník práce 262/2006 Sb.,

Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví 309/2006 Sb. a Nařízení vlády č. 591/2006. Všechny tři právní normy se vzájemně tak dlouho upřesňují, až z nich vypadl institut generálního dodavatele stavby. A právě tento generální dodavatel stavby (historicky velmi významný) by sám nebo přes někoho přesně určeného zajistil 7.8.2008, aby po drážním tělese nejel následující den žádný vlak. Nemusí jít vždy o spadlý most. Jede-li rychlík rychlostí 134 km/h je pro něj neštěstím i „pouze“ jednokilové kladivo spadlé do kabiny kde sedí jediný člověk. Energie takového tělesa je vzhledem k vlaku srovnatelná s pomalou střelou.

Druhá věc, která je mimořádně důležitá, je, že do dnešního dne výše uvedené právní normy nebyly změněny tak, aby se situace nemohla opakovat.Toto je velmi smutný příklad, co nepřesný zákon může způsobit. Proto je důležité, aby byla jasně definována odpovědnost osoby, která bude znalci předávat podklady. Nebude-li v zákoně přesně definován institut nebo osoba, které odpovídají za podklady předané znalci, nemůže se nikdo divit, že se to stane pravděpodobně důvodem číslo 5, proč někteří znalci před nabytím účinnosti nového zákona znaleckou činnost ukončí. Tuto potřebu potvrzuje konkrétně § 28, viz níže.
• 28 Náležitosti posudku v bodě 1) konstatuje následující:

(1) Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.
Proto, aby tento požadavek mohl znalec splnit, musí obdržet od odpovědné osoby úplné, pravdivé a přezkoumatelné informace. Nemůže obdržet pouze pokyn, aby si potřebné podklady našel v archivu např. u Přelouče.
Druhým významným problémem, vybraným náhodně ze zákona, je kontrola centralizované evidence znaleckých posudků definované § 29, opět viz níže.
• 29
Evidence posudků

(2) Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků.
(3) Znalec do evidence posudků zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,
1. a) den zadání znaleckého posudku,
2. b) den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku,
3. c) předmět znaleckého posudku,
4. d) obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek,
5. e) označení zadavatele znaleckého posudku,
6. f) označení znalce a osob, které se podílely na jeho zpracování,
7. g) termín pro vyhotovení znaleckého posudku,
8. h) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci
9. i) údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečném.
Poznámka: Body 1, 4, 5 a 6 jsou zde vědomě vynechány jako nyní nepodstatné. Bod 7) je níže uveden jako právě velmi důležitý.
(7) Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znalců.

Z toho vyplývá následující

Jde o zapsání devíti informací ohledně každého vyhotoveného posudku. Jestliže je nyní cca 8.500 znalců a každý vypracuje 10 posudků za rok. Musí Ministerstvo spravedlnosti překontrolovat 85.000 zápisů do evidence znaleckých posudků. Při povinnosti zapsat do evidence 9 informací, (a až i), jde o 765.000 kontrolovaných údajů. To znamená překontrolovat každý pracovní den cca 3.500 údajů. To je ovšem pouze jeden (neřešitelný) problém. Druhý, stejně důležitý problém, je oproti čemu bude Ministerstvo spravedlnosti všechny tyto údaje uvedené v evidenci každý den, u každého znalce a u každého posudku kontrolovat? A jsme u posledního mého důvodu číslo 6 proč pravděpodobně někteří znalci po prostudování zákona o znalcích přestanou tuto činnost vykonávat. Dělat něco, co mě zatěžuje a k ničemu to není se nikomu nechce.

Závěrem bych chtěl vyjádřit podezření, že zákon nevypracovali výhradně právníci, kteří mají dlouholetou zkušenost s specializací na tvorbu právních předpisů a už vůbec ne věci znalí znalci, ale někdo podobný jako „poslanec“ Dominik Feri, který svou účast v Parlamentu i přes složení poslaneckého slibu považuje za dobře placenou brigádu. Neměli bychom si právě v tomto bodě vzpomenout na slova prof. Vojtěcha Cepla (majícího 21.11. letošního roku bohužel desáté smutné výročí úmrtí), který mnohokrát varoval před amaterizací mnoha profesí a pohrdání vzděláním?

Myslím si, že by bylo vhodné se zamyslet, nad tím, kdo by měl v zákonodárném orgánu našeho parlamentu sedět? Kolik by mu mělo být let, jaké vzdělání by vzhledem k jeho poslání v zákonodárném orgánu měl mít a uvědomit si, že jde o velmi a velmi závažnou věc. Znalci slibují ve svém slibu v současném zákoně, že budou přesně dodržovat právní předpisy. V novém zákoně, který bude teprve platit, se požaduje po znalcích, aby měli vysokou školu příslušného oboru a odvětví a 5 let praxe. Proč by minimálně stejné podmínky neměli splňovat i poslanci u zákonodárného orgánu? My nemáme v České republice dostatek příslušných odborníků pro tvorbu zákonů s celoživotní nebo alespoň dlouholetou praxí? Jsem si stoprocentně jist, že ano.

Vedle všeho výše uvedeného si jsem jist, že by bylo dobré, kdyby se zákonodárný orgán řídil zákony. Např. § 159 Občanského zákoníku, ve kterém je uvedeno, mimo jiné, že když někdo příjme volenou funkci a zjistí, že nemá na to, aby ji řádně vykonával a nevyvodí z toho pro sebe důsledky, že se chová nedbale. Rudolf Doucha, ceskajustice.cz

PILOTNÍ SCREENING ODHADUJE JEDNU PLICNÍ NEMOC ZA DRUHOU

Více než polovině kontrolovaných nefungují plíce dobře:Téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou při pilotním screeningu, má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Dalších 28 % jiné postižení plic, nejčastěji chronickou bronchitidu. Důvodem screeningu, při kterém praktičtí lékaři posílají svoje rizikové pacienty za plicními lékaři, je najít co nejvíce lidí, kteří mají CHOPN a neví o tom. Akci odstartovalo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a během dvou let chce docílit vyšetření 7 000 rizikových Čechů.

„Překvapilo nás, jak je číslo záchytu plicních nemocí vysoké. Normální plicní funkce mělo dosud jen 40 % vyšetřených,“ říká PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra ÚZIS. Programem zatím prošlo 250 lidí, zapojilo se 66 ordinací praktických lékařů a 27 pneumologických ambulancí. Dosud se nechalo vyšetřit více mužů – 59 %, průměrný věk pacientů je 56 let.

Onemocnění CHOPN v Česku ročně stojí život 3 500 lidí. Fatálním následkům se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. Právě rychlé odhalení nemoci umožní efektivnější léčbu, což by mohlo zkvalitnit život nemocných a snížit úmrtnost na tuto plicní nemoc. Podle zapojeného praktického lékaře MUDr. Norberta Krále ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) to v praxi funguje tak, že praktik vytipuje ve své kartotéce pacienty, kterým je 40–69 let, kouří průměrně jednu krabičku cigaret denně po dobu deseti let, zadýchávají se při klidné chůzi do schodů nebo při rychlejší chůzi po rovině. Ty pak pošle ke „spřátelenému“ plicnímu lékaři a ten je vyšetří na přítomnost CHOPN. Podle Hejduka každý zapojený plicní lékař úzce spolupracuje se 4–5 praktickými lékaři ve stejném kraji

. „Pacient, který splňuje kritéria, ale může oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu přímo, dle místa svého bydliště. Tedy i v případě, že se jeho praktický lékař projektu neúčastní,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, který je zároveň odborným garantem projektu. Do projektu se nejčastěji zapojují praktičtí lékaři z Prahy a Středočeského kraje, u plicních lékařů vévodí Praha, Jihočeský kraj a Vysočina. Seznam zapojených plicních lékařů zveřejnil ÚZIS na stránkách https://nsc.uzis.cz/zdraveplice/index.php?pg=zapojena-pracoviste. Národní screeningové centrum ÚZIS na něm spolupracuje s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) a praktickými lékaři ze SVL.

„Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli naši kolegové CHOPN u 10–25 % účastníků,“ dodává doc. Koblížek. Ve světě se roční úmrtnost na CHOPN šplhá ke třem milionům. Největším nebezpečím pozdě diagnostikované CHOPN je akutní exacerbace (výrazné zhoršení příznaků), která je spojena se zvýšením rizika smrti či invalidity. „Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože většině těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Každá taková příhoda navíc snižuje plicní funkce konkrétního pacienta,“ doplňuje doc. Koblížek.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, více mužů než žen. Odborníci odhadují, že dalších přibližně 300 000 o své nemoci neví. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma nebo její projevy ignorují. CHOPN mají z 80 % kuřáci.
Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v České republice celoplošně. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

HEJTMAN NETOLICKÝ: UDRŽET LÉKAŘE V NEMOCNICÍCH ČR

Poslední říjnový den se na Ministerstvu zdravotnictví ČR uskutečnilo pracovní setkání hejtmanů s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Mezi diskutovaná témata patřila personální situace poskytovatelů zdravotní péče, rezidenční místa, podmínky získávání a uznání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Dále se řešilo například zaměstnávání zdravotnického personálu ze zahraničí.

„V České republice je různá situace nemocnic, ale to také platí přímo o nemocnicích jednotlivých krajů. Úhrady za nemocniční péči jsou za takřka stejné výkony hodnoceny všude jinak. Tak by to dle mého názoru fungovat nemělo,“ sdělil hejtman Martin Netolický a reagoval na dotace nemocnic Ministerstvem zdravotnictví: „Nemocnice by bez vložených krajských investic nefungovaly tak, jak by měly. Troufnu si tvrdit, že některé by nefungovaly vůbec, pokud bychom jako kraje finančně nepomohli a nechali vše pouze v kompetenci státu.“

Dlouhodobě je velkým tématem personální situace ve zdravotnictví. Přítomní se shodli, že jedním z úkolů je podpora mladých lékařů, kteří se často po studiích vydávají za lépe placenou prací do zahraničí. Dnes je pociťována především nouze o plicní lékaře. Dalším z problémů je i nedostatek školitelů těchto mladých lékařů, což se Pardubický kraj snaží řešit svým dotačním programem. V plánu resortu zdravotnictví je tedy podpora regionů, mladých lékařů a jejich vzdělávání. Důležité je namotivovat mladé a získat jejich působnost do méně atraktivních lokalit, což je jedním z cílů.

Mnohé nemocnice v rámci nedostatku českých lékařů a sester využívají služeb zdravotníků ze zahraničí. Ti však musí prokázat svou jazykovou schopnost. Pro přijetí mezi naše pracovníky musí obstát v písemném testu, v šestiměsíční praktické části a závěrečné zkoušce. „Je nešťastné, že nedokážeme udržet naše lékaře a musíme angažovat pracovníky ať už z Ukrajiny, Portugalska nebo dalších zemí. Nicméně v tuto chvíli je nutné, abychom se zaměřili na zrychlení přijímání těchto zahraničních lékařů či sester, pokud nemáme alternativu na českém trhu práce," doplnil hejtman Netolický. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraj

V RADVANICÍCH MODERNIZACE LÉČEBNY

Po zhruba tři čtvrtě roce skončila modernizace Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) a Domu sociálních služeb v Radvanicích, která zajišťuje vyšší komfort jak klientům, tak zaměstnancům obou zařízení spadajících pod Městskou nemocnici Ostrava (MNO). Objekty v radvanickém areálu mají zateplené obvodové pláště, vyměněná okna i dveře a opravené balkóny, rekonstruovaná je plynová kotelna a navazující energetické hospodářství. Stavební úpravy přišly na 53,6 milionu korun, úprava kotelny na dalších 6,259 milionu korun.

„Modernizace objektů probíhala za plného provozu zhruba tři čtvrtě roku, což především pro zaměstnance bylo velmi náročné období. Moc jim děkuji za vstřícnost a trpělivost. Jsem rád, že se nám vedle stálého zvyšování komfortu pacientů v oblasti nemocniční péče daří významně zlepšovat i prostředí pro pacienty, klienty a v neposlední řadě i pro personál v zařízeních, zajišťujících tak potřebnou a nedostatkovou následnou péči.

Považuji to za velmi důležité a v tomto trendu budeme i nadále pokračovat,“ řekl náměstek primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Zbyněk Pražák. Projekt Energetické úspory LDN Ostrava – Radvanice je financován z Fondu pro rozvoj MNO. Z celkové částky téměř 60 milionů korun má být pokryta z prostředků Evropské unie z Operačního programu Životní prostředí zhruba čtvrtina nákladů - 14,864 milionu korun. Objekty rekonstruovala firma Bystroň group, dokumentaci zpracovala společností PPS Kania.

Součástí stavebních úprav byla kompletní modernizace technicky nevyhovující a výkonově předimenzované plynové kotelny, ve které jsou tři nové kondenzační plynové kotle. Rekonstruovaný je přívod plynu, odvod spalin, instalovány jsou nové napojovací uzly pro vytápění všech čtyř pavilonů v areálu. Nová je elektroinstalace i zařízení pro ohřev vody včetně ochranné dezinfekce systému teplé vody. Celé energetické hospodářství je nyní řízeno a monitorováno novým počítačovým systém. Rekonstrukci energetického hospodářství realizovala firma I.G.B. Holding podle dokumentace zpracované Ing. Radimem Prouzou.

„Pro naše pacienty je tepelný komfort velmi důležitý, senioři jsou daleko citlivější na změny teplot, vnímají jako nepříjemné, pokud na ně například táhne. Důležitým aspektem projektu jsou nejen energetické a s tím spojené finanční úspory, ale jednoznačně také větší pohoda našich pacientů,“ doplnil ředitel MNO Petr Uhlig.

Radvanický odborný léčebný ústav zajišťuje komplexní péči o pacienty v oboru geriatrie. Disponuje 124 lůžky ve třílůžkových, dvoulůžkových a jednolůžkových pokojích rozdělených do čtyř stanic, které jsou smíšené. Veškeré přístupy jsou bezbariérové. Péči v LDN poskytuje šest lékařů a 70 nelékařských zdravotnických pracovníků. V areálu sídlí také Dům sociálních služeb. I jeho tři stanice s 66 lůžky prošly modernizací. O klienty se v objektu stará 43 nelékařských zdravotnických pracovníků.

Předválečné soukromé sanatorium v Radvanicích bylo přiděleno nemocnici v roce 1958 k umístění plicního oddělení. V roce 1976 v něm vznikla LDN. V roce 1996 zahájil provoz nový lůžkový pavilon LDN Radvanice (124 lůžek), který funguje dodnes. Původní budova LDN s 66 lůžky se rekonstruovala v roce 1998. V roce 2007 došlo k rozdělení a vznikl nově Dům sociálních služeb, který poskytuje pobytovou sociální službu po dobu, než se klient může vrátit do domácího ošetřování, či přejít na jiný druh služeb. Obě budovy jsou propojeny stavebním krčkem.
Aktuálně je ve Fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava, který město zřídilo v červnu 2016, více než 570 milionů korun. Bc. Petr Havránek, redaktor

V NEMOCNICI V TIŠNOVĚ STAVÍ NOVÝ AMBULANTNÍ TRAKT

Nový ambulantní trakt, moderní lékárna nebo parkoviště pro pacienty, zaměstnance a sanitky – to vše by mělo do konce příštího roku vzniknout v areálu Nemocnice Tišnov. Slavností poklep základního kamene díla, jež přijde na více než 51 milionů korun, se uskutečnil ve čtvrtek 31. října 2019 za přítomnosti představitelů Jihomoravského kraje, města Tišnov a vedení zdejší nemocnice.

Podle hejtmana Bohumila Šimka je zahájení výstavby Ambulantního traktu Nemocnice Tišnov významným krokem v rekonstrukci tohoto krajem zřizovaného zdravotnického zařízení. „Záměrem projektu je vybudování moderních prostor, které mají sloužit ke každodennímu poskytování odborné ambulantní péče pacientům a odpovídají současným evropským standardům a moderním trendům pro objekty v oblasti poskytování nemocniční péče,“ uvedl hejtman Bohumil Šimek.

Cena díla činí celkem 51 298 557 Kč bez DPH. Jak upřesnil krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta, stavební realizaci ambulantního traktu zajišťuje společnost PS Brno, s. r. o., a bude dokončena v listopadu 2020. „Výstavbou ambulantního traktu se v Nemocnici Tišnov zahajuje rekonstrukce celého tohoto krajského zdravotního zařízení, v následujících letech na ni má navázat vybudování nového rehabilitačně-lůžkového pavilonu,“ dodal radní Milan Vojta.

Ambulantní trakt vzniká v těsném sousedství stávajícího nemocničního areálu, a to mezi stanicí Zdravotní záchranné služby Jihomoravského kraje a Dětským domovem Tišnov. Po dokončení zde vznikne dvoupodlažní pavilon o zastavěné ploše více než 800 m2. V budově o stranách 30 x 27 metrů bude umístěna centrální nemocniční evidence, nemocniční lékárna, zázemí autodopravy a především nové ordinace lékařů. Dům, který bude plně bezbariérový, se stane pracovištěm pro 25 osob. Součástí výstavby je také vytvoření parkoviště pro pacienty a zaměstnance nemocnice o celkové ploše větší než 500 m2. Mgr. Petr Holeček, odbor kancelář hejtmana

KNIHOVNÍCI NA CELOSTÁTNÍM SEMINÁŘI

Jednou za dva roky se scházejí knihovníci v krajském městě. Účastníci celostátního semináře Regionální funkce knihoven zaplnili včera a dnes Kulturní dům Hronovická. O zkušenosti se přijeli podělit s českými kolegy zástupci partnerského Prešovského kraje. Konferenci zahájil 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

„Knihovny mají nezastupitelnou roli v naší společnosti. Jsou nositeli kultury a vzdělávání, a to jak ve městech, tak na vesnicích. Pardubický kraj si tuto skutečnost uvědomuje a v letošním roce navýšil částku na jejich fungování na 6,5 miliónů korun. Také připravujeme Koncepci rozvoje regionálních funkcí knihoven v Pardubickém kraji,“ sdělil Roman Línek, náměstek hejtmana zodpovědný za investice, majetek a kulturu.

Dvoudenní program byl zaměřený nejen na funkci knihoven, ale také na jejich provoz nebo jejich vzájemnou spolupráci. Seminář zorganizovaly Sdružení knihoven ČR, Knihovnický institut NK ČR ve spolupráci s Krajskou knihovnou v Pardubicích.

„Za poslední čtyři roky jsme rozpočet krajské knihovny navýšili o 7 miliónů korun na částku 22,5 miliónů korun. Jsme rádi, že na její podpoře jsme se dohodli s městem Pardubice. Za zmínku také stojí obnova tří památkově chráněných objektů na Příhrádku za 54,6 miliónů korun, kde budou zřízeny například depozitáře hudebnin a knihovního fondu nebo prostory pro nové expozice v Knihovním centru U Vokolků,“ dodal náměstek Roman Línek.

V loňském roce navštívilo knihovny v Pardubickém kraji 1 274 971 lidí, z toho třetina připadá na krajskou knihovnu. Počet čtenářů byl necelých 70 tisíc. Ve 420 knihovnách bylo k dispozici 2,9 miliónů knih. Počet výpůjček pak byl 2,3 miliónů.
PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

HRAD RYCHMBURK SE OTEVÍRÁ VEŘEJNOSTI

Klienti sociálních služeb v Pardubickém kraji se postupně stěhují do komunitních forem bydlení. Do konce příštího roku opustí definitivně také hrad Rychmburk. Tam se tento týden znovu sešla pracovní skupina pro další využití hradu.

„Od našeho minulého zasedání došlo k zásadnímu posunu. Obci Předhradí se podařilo získat v dražbě památkově chráněný areál bývalého pivovaru, který s hradem bezprostředně sousedí a je tak přirozeným zázemím pro hrad a jeho návštěvníky. Pardubický kraj v tom pomohl obci dotací ve výši půl milionu korun,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek, který pracovní komisi řídí.

Na dalším využití se musí dohodnout Pardubický kraj jako majitel hradu zejména s okolními obcemi, pro které tu mohou vzniknout zajímavé příležitosti. „Jsme zde určitými průkopníky, protože je to jeden z prvních případů v republice, kdy veřejná správa navrací památkový objekt využívaný doposud sociálními službami ke společenským a turistickým účelům. Věříme, že se nám podaří nastartovat na hradě Rychmburk nový a atraktivní život. Nebude to ale najednou, musíme být realisté, ale v postupných krocích to při dobré vůli určitě půjde,“ dodal Línek.

Komise spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT Praha, kde v loňském roce vypracovaly dvě studentky svou diplomovou práci na téma obnovy hradu. Jedna z nich, Dominika Dašková, za ni dokonce získala Cenu Břetislava Štorma za první místo v soutěži o nejkvalitnější koncepční studie a projektů studentů v ateliérech Ústavu památkové péče fakulty. S oběma projekty se nyní seznámí také zastupitelé Předhradí a v lednu se komise na základě společné debaty účastníků rozhodne, kterým směrem se bude obnova hradu ubírat.

„Na začátku příštího roku vypíšeme výběrové řízení na člověka, který bude částečně kastelánem a také projektovým manažerem. V prvních letech bude mít v pracovní náplni podobný transformační proces i na zámku Bystré u Poličky. V Podhradí se chceme ve spolupráci s obcí také připravit na zajištění parkovacích kapacit, které mohou při výjimečných příležitostech výrazně překročit současné možnosti,“ sdělil Línek.

Už v letošním roce si návštěvníci hrad Rychmburk při svých cestách po kraji našli. „Během prázdninových víkendů jsme tu přivítali skoro tisícovku lidí, kterým jsme umožnili prohlídku gotických sklepů a výstup na věž. Velký zájem byl také o hradní slavnosti, letní kino, soutěže loveckých psů a nově vznikající hudební festival. Již nyní společně s obcí Předhradí plánujeme příští turistickou sezónu,“ řekl ředitel Domova na hradě Rychmburk Jakub Vávra.

„V lednu příštího roku se vedení organizace přesune z hradu Rychmburk do zrekonstruovaných prostor ve Skutči. Nový název Domov Na cestě symbolizuje také kvalitativní změnu poskytování sociálních služeb pro lidi s duševním onemocněním. Na hradě zůstává ještě posledních 12 klientů, kteří se koncem příštího roku přestěhují do dvou domků na Předhradí, jejichž stavba podpořená z prostředků Evropské unie, je v plném proudu. Myslím, že klienti, kteří jsou na hradě odkázáni na jednu společnou koupelnu, se u těší na nové bydlení,“ informoval radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

NOVÉ ZNAČENÍ DÁLKOVĚ HŘEBENOVÉ TRASY

Turisté mohou od dnešního dne vyrazit na nově vyznačenou trasu, která brzy spojí Ještěd s Pradědem. Na Zemské bráně bylo slavnostně předáno, za účasti krajských radních Hany Štěpánové a René Živného, 59 kilometrů trasy Hřebenovky, které prochází Pardubickým krajem. Vyznačení trasy novým logem realizoval Klub český turistů.

„Díky vynikajícímu systému značení českých turistických tras můžeme putovat krajinou bez obav, že se ztratíme. Na Hřebenovce si přitom užijeme i kouzlo přírody Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. Jsem rád, že můžu být u toho, když se realizuje dobrý nápad, který bude dlouhodobě sloužit široké veřejnosti,“ sdělil René Živný, radní Pardubického kraje odpovědného za sport, cestovní ruch, volnočasové aktivity a informatiku.

Otevření trasy se neuskutečnilo na Zemské bráně náhodou. Místo leží v blízkosti krajské hranice, a tak se slavnostního aktu zúčastnili zástupci Pardubického i Královehradeckého kraje. „Jedná se o unikátní projekt, do kterého se zapojilo celkem 18 partnerů z České republiky a Polska. Z toho čtyři kraje: Pardubický, Královehradecký, Liberecký a Olomoucký. Poděkování patří všem zúčastněným, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na vzniku takto rozsáhlého projektu,“ sdělila Hana Štěpánová, radní Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace.

„Úsek na území Pardubického kraje ze Zemské brány přes Kralický Sněžník k chatě Franciska v blízkosti pramene řeky Moravy měří 59 kilometrů. Finanční náklady na proznačení turistické trasy na tomto území byly 420 tisíc korun. Z 85 % jej hradila Evropská unie. Pardubický kraj se podílel 10 % a státní zdroje tvořily zbývajících 5 %,“ dodala Hana Štěpánová.

V rámci projektu Česko – polská Hřebenovka vzniknou kromě nové turistické trasy také nové rozhledny, vyhlídková místa, informační centra nebo nový most Neratově. Tomáš Drechsler, oddělení komunikace a vnějších vztahů

NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA TRÁPÍ I HASIČE A PAMÁTKÁŘE

V sále Jana Kašpara v budově Reálky na Krajském úřadě Pardubického kraje se ve středu uskutečnilo tradiční setkání členů krajské rady s představiteli institucí působících na území regionu. S radními tak debatovali zástupci složek IZS, katastrálního a finančního úřadu, Univerzity Pardubice, Hospodářské komory ČR či Krajské hygienické stanice. Společným tématem byla připravovaná novela stavebního zákona. Zazněly však také aktuální informace z činnosti každé z přítomných organizací.

Hejtman Martin Netolický v rámci svého úvodního slova seznámil přítomné s problematikou novely stavebního zákona. „Jedná se z mého pohledu o jednoznačnou centralizační snahu, kterou jako celoživotní regionalista odmítám. Navíc jde zcela v rozporu s principem subsidiarity, tedy rozhodování co nejblíže občanům,“ řekl mimo jiné hejtman Martin Netolický, se kterým mimo jiné v této věci na jednání souhlasila také ředitelka územního pracoviště Národního památkového ústavu či ředitel Krajské hygienické stanice.

Hejtman se v rámci informačního bloku, který se týkal finančních úřadů, vyjádřil také k plánovanému omezování sítě poboček v regionu. „V našem kraji jsou v tuto chvíli ohrožena čtyři pracoviště v Hlinsku, Holicích, Litomyšli a Moravské Třebové, která by měla nadále fungovat v režimu 2+2, což znamená, že činnost pracovišť má být zajištěna v úředních dnech dvěma pracovníky. Vedle matričních úřadů a stavebních úřadů je to další centralizační tendence, která vzdálí službu od občanů,“ doplnil hejtman Netolický.

Náměstek hejtmana Roman Línek hovořil především o investiční činnosti kraje a problematice pozemkových vypořádání především v rámci dopravních staveb. Radní pro zemědělství životní prostředí a venkov Václav Kroutil informoval o činnosti krajského kůrovcového štábu a plánovaných dotacích pro malé vlastníky lesů do 50 hektarů. Novinky z krajského zdravotnictví a školství prezentovali také radní Ladislav Valtra a Bohumil Bernášek.

Zástupci každé ze zúčastněných jednotek či složek prezentovali aktuální informace ze své činnosti. Český statistický úřad například představil plány na chystané sčítání lidu v roce 2021, kde bude kromě online podání umožněno také papírové ve spolupráci s Českou poštou. Krajská pobočka finančního úřadu informovala o výběru daní a jejich přerozdělení na kraj a obce. V roce 2018 činil výběr daní v regionu 22 miliard, což bylo o šest miliard korun více, než v roce 2017. Ředitelka Krajské hospodářské komory Eva Malinová zmínila problematiku změny výběru mýtného, kdy právě KHK je kontaktním místem pro dopravce, kteří však nejsou v této věci prozatím příliš aktivní.

Složky IZS hovořily především o vzájemné spolupráci, ale také množství jednotlivých zásahů či personální situaci. Ředitel ZZS Pardubického kraje Igor Paar seznámil s investiční činností do výjezdových stanic. „Před dokončením jsou stanice ve Starých Čívicích a Chrudimi, dále řešíme Holice, Vysoké Mýto, Moravskou Třebovou a Seč. Jedná se jak o projekty s přispěním evropských fondů, tak o investice našeho zřizovatele, tedy Pardubického kraje,“ uvedl ředitel Paar.Tomáš Drechsler, oddělení komunikace a vnějších vztahů

SLAVNOSTNÍ ZVONĚNÍ 28. ŘÍJNA 2019

V pondělí 28. října 2019 ve 21h zazněly dva pyšelské zvony na paměť vzniku samostatného Československa a památce všech padlých již po sedmnácté. Svým vyzváněním se přidala naše obec Pyšely k akci Zvon míru v Roveretu. V letošním roce společně s námi se zvonilo na těchto místech: V Bukovci u Plzně se akce zúčastnili všichni hasiči a jejich rodiny. Sešlo se tak 40 lidí všech generací. Zvonili na místní kapličce proti pomníku obětem 1. světové války. Připomněli si tak jejich oběti a seznámili se s historií Zvonu míru. V Praze Řepích zvonění zajistil pan Žáček. Obec Doubravčice zvonila již druhým rokem.

Mohutný hlas zvonu zazněl z podhůří Orlických hor. Již šestnáctým rokem zde zvonil v Novém Městě nad Metují v děkanském kostele Nesvětější Trojice pan Ing. Prouza. Ve zvonici kostela Všech svatých zvonil emeritní místostarosta Ing. Karel Nývlt. Dvěma zvony zvonil v městské části Krčín ředitel muzea pan Jiří Hladík se svým otcem.

V Machově v kostele Sv. Václava zvoní nepřetržitě pan Weissar od roku 2007. Pan Krištof zajistil zvonění v Lysé nad Labem. Od roku 2008 zvoní na soutoku Labe s Vltavou v Mělníku díky panu Maleckému. V Brtnici u Jihlavy se zvoní díky paní Zelené od roku 2016. Hasiči v Dolní Dobrouči zajistili letošní zvonění i přesto, že v květnu navždy odešel pan Pavel Matějíček, dlouholetý aktivní organizátor zvonění, který vždy považoval za svou čest přípravu tohoto zvonění. Spoluobčané byli informování předem rozhlasem i plakáty o této tradici. Původně začínal sám, později, když mu nemoc toto znemožnila, tak díky svým ochotným kamarádům. Můžeme být hrdí, že naše zem má tak obětavé lidi.

Iniciátor této tradice město Říčany organizovala zvonění od roku 2001 paní Pangrácová v chrámu sv. Petra a Pavla. Ke zvonění se také připojily Velké Popovice, Vranov a Vranovská Lhota na okrese Benešov, kde zvoní pan Šusta s kolegy. U kapličky na Borové Lhotě , okres Benešov, se sešli pouze dva lidé, ale nezapomněli za své padlé zapálit svíčku.

Den vzniku samostatného československého státu si připomněli lidé zvoněním také na Bílé věži zvonem Augustin v Hradci Králové. Spolek kolem pana Ing. Novotného v Bolkově zvonil letos podruhé na malé zvoničce, kterou postavili, jako repliku původní stavby podle dobových fotografii. Informace a podklady ke zvonění získaly od pana profesora A. Bezděka, který je od začátku této krásné tradice jejím velkým a aktivním propagátorem a šiřitelem v celé republice.

O mnoha místech, kde se i v letošním roce zvonilo, se bohužel nedozvíme, nedá nám nikdo vědět. Ale to nevadí, krásné je, že se lidé k této akci přidávají spontánně a dle svého vlastního rozhodnutí chtějí touto cestou poděkovat všem, kdo se zasloužil o vznik našeho samostatného státu a kteří za tuto myšlenku obětovali to nejcennější, svůj život.

V minulých letech se také zvonilo v Teplýšovicích okr. Benešov, Plesné u Chebu, Rovné u Stříbrné Skalice, Jablůnkově nad Bečvou, městě Nový Bor, Zábřehu na Moravě, Mrači, Mezihoří a Žíňánkách, Bezděkově, Benešově, Mýtě u Rokycan, Kobylí na Moravě a Rejvizu v Jeseníkách. Všem, kteří zvonili a zvoní děkujeme.
Věříme, že v příštím roce 2020 se k nám přidají další místa a hlasy zvonů se ponesou nad krajem. Pokud se rozhodnete připojit, dejte nám o sobě vědět. Jan Kostrhou, SDH Pyšel u Prahy

SEZONA ZÁVODNÍKŮ NA SILNICÍCH 2019, VÝHLED NA ROK 2020

Letošní sezóna v českých silničních motocyklových šampionátech skončila a proto komise SZM Autoklubu ČR zasedla a zhodnotila uplynulé závodní podniky. Zároveň nastínila plány pro příští rok. Během letošní třetí schůze komise silničních závodů motocyklů (SZM) Autoklubu České republiky zhodnotila uplynulou sezónu a zároveň představila předběžné plány pro nadcházející rok 2020.

Mezinárodní mistrovství České republiky - Miniracing

V letošní sezóně proběhly v MMČR - Miniracing zásadní změny, které se osvědčily. Závodní podnik se vměstnal do jednoho dne - závodní soboty - s tím, že v pátek mohou jezdci dobrovolně využít tréninků. Zároveň byly sníženy vklady do závodů. V neposlední řadě se výrazně zlepšila komunikace šampionátu v médiích a na sociálních sítích.
Díky tomu v šampionátu startovalo 118 jezdců ve všech disciplínách, čímž byl nárůst o 31 jezdců. Letos se našich závodů neúčastnili jezdci ze Slovenska a Maďarska (cca 30 jezdců), kteří dříve závodili ve společném seriálu. Díky tomu je celkový nárůst českých jezdců ještě větší, než se na první pohled do statistiky zdá. V letošní sezóně se osvědčily volné jízdy akademií v doprovodném programu.

Zde závodily děti mladší šesti let, které ještě nemůžou mít závodní licence. Pro příští sezónu se komise SZM AČR shodla na tom, že se v zavedeném konceptu bude s drobnými změnami pokračovat a připravuje kalendář závodů pro rok 2020. V letošní sezóně byly některé podniky vypsány pro minibiky a větší motorky zvlášť. To v příští sezóně nebude a pojedou všichni dohromady. O spolupráci projevili zájem i slovenští zástupci, se kterými probíhá jednání. Díky tomu by mohl být kalendář závodů rozšířen o Slovakiaring a Dlhou a zároveň další jezdce. Pořadatelé připravují předsezónního oficiální víkendový test, kde by od pátku probíhaly tréninky, v sobotu velké školení a v neděli nehodnocené závody.

Aleš Eder - zástupce Miniracing v komisi SZM

"Letošní sezóna se vydařila. Máme více jezdců a šampionát dobře nastartován. Potřebujeme ho udržet a doladit drobné detaily. Důležité je, že koncept nám funguje, že nám téměř ve všech třídách jezdí dostatek jezdců a že víme, kde jsme udělali chyby. To se budeme snažit odstranit a věřím, že sezóna 2020 bude ještě lepší, než ta letošní. Zároveň bych chtěl poděkovat všem pořadatelům, lidem na okruzích a činovníkům za jejich skvělou práci. A největší dík patří závodníkům a jejich týmům. Díky a uvidíme se na vyhlášení vítězů!"

Dragstery

Zástupkyně dragsterů, Yvona Kneblová, se z osobních důvodů ze schůze omluvila a tak tuto disciplínu krátce okomentoval Matěj Smrž – předseda komise SZM: "Dragstery jsou nyní ve složité situaci, kdy se hlavně řeší, kde by se závody daly odjet a kdo by je organizoval. V letošní sezóně se museli čeští jezdci zúčastnit pouze zahraničních závodů, protože se u nás žádné závody nekonaly. Věřím tomu, že se paní Kneblové situaci podaří vyřešit."
Mezinárodní mistrovství ČR a přebor ČR na přírodních okruzích

Závody na přírodních tratích jsou v silničním motocyklovém sportu dlouhodobě divácky i jezdecky nejoblíbenější disciplínou u nás. V letošním roce se šampionát pro moderní třídy změnil z přeboru na mezinárodní mistrovství ČR, což bylo přijato jezdci a veřejností pozitivně. Některé závody byly ovlivněny incidenty, kvůli kterým byla přijata další opatření, hlavně v otázce bezpečnosti. Po tragické události v Radvanicích vznikla bezpečností komise, která dohlíží na zabezpečení tratí a jejími členy jsou nejen ředitel závodu a předseda Jury, ale také zástupci jezdců. Ta začala působit od závodů v Těrlicku a ukázalo se, že má smysl. Pro příští sezónu bude stanovena na všech tratích. Zároveň se během roku komise shodla na vytvoření bezpečnostních plánů pro každý okruh díky inspiraci v rallye.

Závody v Těrlicku musely být ukončeny dřív kvůli několika událostem, které nemohl pořadatel ovlivnit. Celkově závody navštívilo 10 tis. diváků. Vrcholem sezóny jsou vždy závody v Hořicích. Přestože byla Česká Tourist Trophy vždy divácky trochu slabší, než 300 zatáček Gustava Havla, letos se do východních Čech sjelo 18 tis. diváků. Ti sledovali jedny z nejlepších závodů, které se na této trati odjely. Závody na pravidelnost v Nepomuku a Branné měly také velice dobrou jezdeckou účast a diváckou návštěvnost, i když například v Branné závodům nepřálo počasí.

Zástupci pořadatelů a AČR jednají o kalendáři na příští rok, pracuje se na zlepšení soutěžního systému a také úpravě technických pravidel. Více informací o novinkách na přírodních okruzích uvedeme v další tiskové zprávě.
Tomáš Jenčovský - člen komise SZM za přírodní okruhy a ředitel některých závodů

"Druhá část letošní sezóny nám začala závody v Radvanicích, které bohužel skončily tragicky. Musím ještě jednou vyzdvihnout profesionální práci záchranných složek. Následovaly závody v Těrlicku, kde se spolu s moderními kategoriemi jely i závody IRRC. Zde jsme se setkali s okolnostmi, které byly velice nenadálé a kvůli kterým se nemohly dojet poslední závody. Pro příště doporučuji omezit počet vypsaných tříd. Skvělý víkend jsme si užili v Hořicích při České Tourist Trophy, kde se také jely další závody IRRC. Bohužel i zde jsme se setkali s incidentem, na který musíme do budoucna reagovat. Závody v jízdách pravidelnosti historických závodních motocyklů nemají problém s počtem jezdců a zároveň je navštěvuje dost diváků. Za letošní rok se na všech tratích zlepšilo zabezpečení, vznikla bezpečností komise a pracujeme na vytvoření bezpečnostních plánů. Děkuji všem pořadatelům za organizaci závodů."

Mezinárodní mistrovství České republiky na závodních okruzích

V letošní sezóně bylo v kalendáři MMČR SZM na závodních okruzích vypsáno sedm závodních podniků. Šest z nich se odjelo ve spolupráci s mezinárodním motocyklovým šampionátem Alpe Adria promotéra Lutec a jeden ve spolupráci se slovenskou motocyklovou federací. Před sezónou byly doladěny technické řády a na závodních podnicích dobře fungovaly rozpravy s jezdci. Nově byl v kalendáři vypsaný okruh v Assenu, což se jezdcům líbilo, protože jde o okruh z MotoGP. Trať poskytla výborné zázemí, organizovanost a diváci vytvořili hezkou atmosféru. S šestým závodem se šampionát vrátil do Mostu po dvouleté pauze. Zde se jel zároveň memoriál Gerharda Ittnera a k tradičním třídám byly vypsány závody i pro kategorii Supermono. Dobře zorganizovaný byl také poslední podnik na Slovakiaringu, kterého se zúčastnilo 149 jezdců z Čech, Slovenska, Maďarska a Polska.

Dušana Harvanová - členka komise SZM za závodní okruhy

"V letošní sezóně jsme měli vypsáno sedm závodních podniků a velkou radost jsem měla z Assenu, ale i Oscherslebenu, kde jsou hezké okruhy poskytující dobré zázemí a profesionální organizátorský tým. Třešničkou na dortu tohoto roku byly závody v Mostě, kam jsme se po dvou letech vrátili. Chci poděkovat Autoklubu ČR za spolupráci při memoriálu Gerharda Ittnera. Kromě stálých jezdců ve třídách Supersport 300, Superstock 600, Superstock 1000 a Superbike se do Mostu a na závěrečný Slovakiaring sjelo mnohem více jezdců, kteří si tyto závody nenechali ujít. Na Slovensku se mi také líbila třída 125 ccm, do které se nakonec přihlásilo dost jezdců i přes to, že šlo o volný závod. Pozitivně hodnotím celkový nárůst počtu jezdců a medializaci šampionátu. Kladné hodnocení mělo také předsezónní testování na Slovakiaringu zdarma pro jezdce s licencí a testování před závody v Mostě. Obojí by chtěli jezdci i v příštím roce a my se jim to budeme snažit umožnit. V této chvíli se jedná o další sezóně a i když po třech sezónách skončila Lutecu smlouva o promotérství, neobávám se toho, že šampionát nebude pokračovat v zlepšující se tendenci."

Závěrem Matěj Smrž - předseda komise SZM

"K velké silnici, ať na závodních okruzích, tak přírodě, bylo řečeno již dost a já mohu jen všem poděkovat za jejich práci. Jedná se o vrchol závodění na české půdě a i když „peníze jsou až na prvním místě“, letos se určitě povedlo dost věcí zlepšit. Ve stejném duchu chci pokračovat i nadále a věřím tomu, že v cestě nebude více překážek, než by si naše královna motocyklového sportu zasloužila! U Miniracingu bych rád poděkoval Alešovi Ederovi a sestře Kláře za organizaci, komunikaci a administrativu spojenou s pořádáním závodů Miniracing CZ. Děkuji také Autoklubu ČR, který v letošní sezóně malou silnici finančně zajistil!

Přímé náklady na pořádání deseti podniků byly bezmála 1,5 milionu korun a na startovném se vybralo 410 tis. Kč. Nebýt podpory Autoklubu, jakožto autority motocyklového sportu, odjely by se tři závody a konec... Podpora juniorské silnice je zásadní a nezbytná proto, aby u nás silnice měla jakoukoli budoucnost a Autoklub tímto prokázal nepostradatelnou úlohu v motocyklovém sportu. Chválím také videa ze sedmi podniků Miniracing, fotografy a PR pro všechny disciplíny SZM, o které se stará Eva Koňáková! Víme, co máme zlepšit, pracujeme na tom a očekávám, že v příštím roce to bude ještě lepší."//amk/