iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Moskva: Brzy vyprší dohoda START, nové zbrojení?

Rusku a Spojeným státům už nezbývá dostatek času na to, aby vypracovaly novou smlouvu, která by nahradila nynější dohodu o omezení strategických útočných zbraní START. V pátek to podle agentury Interfax uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Platnost dohody START, kterou na jaře 2010 v Praze podepsal americký prezident Barack Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem, vyprší v roce 2021.

„Už teď je zřejmé, že nám nezůstalo dost času na to, abychom vypracovali plnohodnotný dokument, který by smlouvu nahradil,“ řekl Vladimir Leonťjev z ruského ministerstva zahraničí. Ruský prezident Vladimir Putin se v srpnu k váznoucím jednáním o nové smlouvě vyjádřil poměrně pesimisticky. Vypršení dohody by podle něj mohlo mít vážné následky.

„Takový scénář (vypršení dohody) by znamenal obnovení nezadržitelných závodů ve zbrojení,“ řekl Putin.
Sovětsko-americká dohoda SALT Před 40 lety, 18. června 1979, uzavřeli americký prezident James Carter a jeho sovětský protějšek Leonid Brežněv dohodu o omezení strategických zbraní, známou jako SALT 2. Dokument podepsaný ve Vídni však nikdy nevstoupil v platnost, protože po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu americký Kongres odmítl dohodu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.

Jednání o smlouvě SALT 2 začala koncem roku 1972 ve švýcarské Ženevě. Klíčovým výsledkem rozhovorů byla dohoda, že si obě strany mohou ponechat maximálně 2250 strategických bombardérů a odpalovacích zařízení strategických balistických raket. Ve finálním dokumentu byla zakotvena i řada dalších kvantitativních a technických omezení, týkajících se jak jaderných hlavic, tak jejich nosičů. V červenci 1991 byla smlouva SALT 2 nahrazena novou smlouvou o snížení stavu strategických zbraní známou jako START-1.

TRUMP RADÍ BRItTŮM: JOHNSON A FARAGE BY SPOLU DOKÁZALI NĚCO SKVĚLÉHO

Americký prezident Donald Trump dal Britům pár rad k předčasným volbám. Neměli by prý volit labouristy, protože jejich lídr Jeremy Corbyn by byl špatný premiér. Současný předseda vlády Boris Johnson by se zase měl spojit s „brexitářem“ Nigelem Faragem. Ten ovšem Johnsona v pátek vyzval, aby ve vlastním zájmu ještě před volbami opustil brexitovou dohodu.

Corbyn by byl pro vaši zemi velmi špatný. Byl by velmi špatný, vedl by vás špatnou cestou. Zavedl by vás na špatná místa,“ prohlásil Trump ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru v rádiu LBC, který s ním vedl právě dlouholetý europoslanec a nyní šéf britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage. Johnson spolu s ním podle amerického prezidenta nakonec uskuteční něco skvělého. „Pokud se vy a on dáte dohromady, bude to nezastavitelná síla,“ míní.

Současného britského premiéra Trump také pochválil za úsilí dovést do konce odchod Velké Británie z Evropské unie.
„Ano, mluvil se mnou a ví, jak je to těžké, je ve velmi těžké pozici. A myslím, že je ochoten udělat to, co by nikdo jiný neudělal,“ dodal Trump. Johnson je podle něj „fantastický člověk“ a „správný muž pro tyto časy“.

Podle stanice Deutsche Welle Trump také řekl, že „Evropská unie Británii omezuje“. „Vaší zemi by bez ní bylo mnohem lépe, protože by pak mohla udělat mnohem víc pro obchod se Spojenými státy. S Bruselem se velmi špatně jedná,“ prohlásil.

Americký prezident totiž zároveň uvedl, že objem obchodu mezi Británií a USA by se mohl až zpětinásobit, ale že by uzavření bilaterální obchodní dohody mohly zabránit podmínky obsažené v budoucí obchodní dohodě mezi Londýnem a Bruselem. O té však budou oba celky jednat až po brexitu. „Chceme obchodovat se Spojeným královstvím, a oni chtějí obchodovat s námi,“ řekl Trump. Podle něj je však možné, že to některé aspekty budoucí obchodní dohody mezi Británií a EU neumožní.

„Nebrexit“ unavil Brity. Jen 23 procent věří, že bude do nového termínu

Úřad britského premiéra ovšem podle televize ITV v reakci na Trumpovo prohlášení ujistil, že Londýn bude moci s USA dohodu o volném obchodu bez potíží dojednat. Británii čekají předčasné volby 12. prosince. Návrh zákona o jejich uspořádání schválily tento týden obě komory parlamentu a ve čtvrtek získal souhlas královny, čímž vstoupil v platnost.

Johnson volby označuje za poslední šanci, jak více než tři roky po britském referendu o EU prolomit parlamentní pat kolem brexitu. Spojené království mělo opustit společenství ve čtvrtek, sedmadvacítka mu však poskytla další odklad do ledna 2020. Podle šéfa labouristů Corbyna se Trump vměšuje do britských voleb, aby pomohl ke zvolení svému příteli Johnsonovi:

Farage: Johnson dohodu nečetl pořádně a měl by ji opustit

Britská média píší, že Farageova Strana pro brexit se patrně stáhne ze stovky volebních obvodů, aby tím pomohla konzervativcům získat v dolní komoře parlamentu většinu. Farage to označil za „čirou spekulaci“.V pátek pak při zahájení kampaně oznámil, že v případě, že Johnson bude dál prosazovat svou brexitovou dohodu, postaví kandidáty po celé Anglii, ve Skotsku i Walesu. Jeho Strana pro brexit chce odchod země z Evropské unie bez „rozvodové“ dohody.

Podle Farage nová smlouva vzešlá z říjnového summitu unijních lídrů „není brexit“. Johnson jí prý dosáhl tím, že obětoval Severní Irsko, kde by na základě nového uspořádání i po brexitu platila pravidla unijního jednotného trhu týkající se cel a výrobků.

Dlouholetý europoslanec naznačil, že Johnson se možná ani se všemi podrobnostmi neseznámil, když se dohodu rychle snažil prosadit v parlamentu. Požaduje proto, aby Johnson opustil svou brexitovou dohodu a usiloval pouze o „skutečnou“ dohodu o volném obchodu s EU, s níž by se Británie mohla odklonit od unijních regulací pro zboží a služby.

V opačném případě „budeme bojovat o každé křeslo v Anglii, Skotsku a Walesu,“ avizoval Farage. „Nepochybujte o tom, že jsme připraveni,“ dodal. Předsedovi vlády dal na rozhodnutí čas do 14. listopadu. „Jsem přesvědčen, že jediným způsobem, jak tuto věc vyřešit, je vybudovat po celé zemi alianci za odchod,“ prohlásil.

Jeho strana by podle něj v 650členné Dolní sněmovně mohla získat 150 tradičně labouristických obvodů, v nichž „Konzervativní strana nikdy nevyhrála a z kulturních důvodů ani nikdy nevyhraje“.

Konzervativci o spolupráci s Faragem nemají zájem

Vládní konzervativci, které by Farageova partaj mohla oslabit, jakýkoli předvolební „pakt“ odmítají. Postoj v pátek v rozhovoru se zpravodajskou společností BBC zopakoval ministr pro bydlení a místní samosprávu Robert Jenrick. „Nemáme zájem o vystupování do jakýchkoli paktů se Stranou pro brexit nebo s kýmkoli jiným. Jdeme do toho, abychom vyhráli,“ řekl.

Farage je prominentní postavou britské politiky už řadu let a v brexitovém procesu hraje jednu z hlavních rolí od samého počátku. Stranu pro brexit však spustil teprve na počátku letošního roku, načež s ní suverénně v Británii opanoval květnové volby do Evropského parlamentu.

Následně ale její preference poklesly a nyní se její podpora v průzkumech pohybuje lehce nad 10 procenty. Strana pro brexit prý do termínu voleb učiní vše pro to, aby se „v každém domě v této zemi“ vědělo o tom, co obsahuje vládní brexitová dohoda. „Jestli si Boris Johnson myslí, že dokáže přežít šest týdnů s tím, co v těch dokumentech stojí, pak ho čeká pořádné překvapení,“ řekl Farage.

MINISTR PLAGA: ODBORY MĚLY STÁVKOVAT DŘÍV

„Neviděl jsem důvod pro stávkovou pohotovost, a už vůbec nevidím důvod pro stávku. Přijde mi to naprosto absurdní,“ řekl na mimořádném briefingu ministr Plaga poté, co školské odbory vyhlásily stávku. Podle šéfa resortu putuje do školství tolik peněz jako už dlouho ne. Odbory ale chtějí fixních 10 procent do tarifu učitelů. Ministr představil čísla, která podle něj dokazují, že za čtyři roky vzrostou platy učitelů o 50 procent a dodal, že se takhle se nikdy předtím nepřidávalo.

„V roce 2018 šlo na platy přes 12 miliard korun, letos více než 15 miliard korun a v letech 2020 a 2021 v tom chceme pokračovat. Jsem si vědom toho, že objem prostředků na vzdělávání bude muset růst dál a také tak postupujeme. Stávka opravdu není na místě, stávkovat měly odbory v době, kdy se školství peníze braly a ne v době, kdy se přidává,“ argumentoval Plaga.

Učitelé vyhlašují jednodenní stávku. Většina škol se možná zavře

Podle ministra školství se navíc nedohadují s odbory o výši peněz, ale o jejich rozdělení. Odbory chtějí deset procent do fixní složky platu, takzvaného tarifu. Vláda v čele s ministerstvem chce dát 8 procent do tarifu a 2 procenta na odměny pro učitele.

Miliarda sem, miliarda tam

„Ty peníze nikam nemizí a opakuji, že jdou na ty školy a díky reformě financování budou pro ředitele známé ještě o tři měsíce dřív,“ vysvětloval Plaga a dodal, že odbory ve čtvrtek znovu jednali s ekonomickou náměstkyní Zuzanou Matuškovou, která je upozornila, že počítají každý s jinými čísly.

Jde o pracovníky, které zaměstnává ministerstvo prostřednictvím přímo řízených organizací. „To je ale zhruba miliarda korun, která v tom objemu peněz nehraje takovou roli, aby se plánované zvýšení platů tak změnilo,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík. Ministr na briefingu řekl, že miliarda je v balíčku 11 miliard velké číslo a dodal, že chyba v počtech už mu nepřijde nahodilá.

Stávka školských odborů je naplánovaná na středu, 6. listopadu. Zapojení je dobrovolné a školy to musí dát dopředu vědět. Jak dlouho v předstihu ale není jasně řečeno, v předpisu se hovoří pouze o dostatečném předstihu.
„Chci ubezpečit rodiče, že školy nebudou zavřené všechny. Kdo se ke stávce připojí, má povinnost to oznámit. Záleží také na tom, jak se k tomu každá škola postaví. Že budou zavřené všechny školy, je poplašná zpráva, která by se neměla šířit dál,“ uzavřel ministr školství.

JEDNODENNÍ STÁVKA UČITELŮ

České školy ochromí jednodenní stávka učitelů. Potvrdila to iDNES.cz místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová, podle níž se na centrále sešla většinová podpora z krajů, na kterou se čekalo. Většina škol se patrně uzavře ve středu. Pokud zůstanou otevřené, budou v omezeném provozu.

Ministr školství Robert Plaga oznámil, že se ke stávce vyjádří ve tři odpoledne na speciální tiskové konferenci.
Návrh se středečním termínem rozeslaly odbory školám prostřednictvím mailu. Na centrálu svazu se během pátečního poledne sešlo více než 50 procent souhlasných odpovědí, a proto Seidlová potvrdila, že plánovaný termín platí.

„Jak to bude vypadat potvrdíme v pondělí. Středu 6. listopadu jsme navrhli proto, abychom dodrželi třídenní termín pro případné vyhlášení stávky a byli tak fér vůči dětem i rodičům. Proto jsem termín oficiálně nepotvrdil už ve čtvrtek večer, kdy jsme neměli většinovou podporu,“ vysvětlil Dobšík důvody.

Odboráři nesouhlasí s navrhovaným růstem základů platů učitelů o osm procent, na kterém se tento týden domluvili premiér Andrej Babiš a ministr Plaga. Odbory požadovaly zvýšení tarifů o deset procent, proto jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti. Ministr důvod ke stávce nevidí.

Odborářům z řad učitelů došla trpělivost. Vláda podle nich neplní předvolební program ani další sliby, které oznámila. Původně se mluvilo o 15procentním zvýšení, teď chce přidání vláda rozdělit na osm procent do tarifů a dvě procenta na odměny.

Pravidla stávky: dobrovolná, školy se k ní nemusí připojit

Odbory dlouhodobě požadují zvýšení platů a trvaly na zvýšení o deset procent. Premiér Andrej Babiš ve středu po jednání vlády oznámil konečný návrh kabinetu.

Vláda chce ale podle premiéra procentuálně zvýšit platy proto, aby se přidání dostalo zkušeným, déle sloužícím učitelům. Ministr školství Robert Plaga poté řekl, že se s odboráři shodli na návratu ke koncepci procentuálního zvýšení platů. Podle ministra to bylo také na žádost zaměstnavatelů. Resort si od toho slibuje větší jistotu pro ředitele a učitele, kteří mají už na přelomu ledna s novou platností změny financování regionálního školství vědět, kolik peněz přesně dostanou.

BOHATNUTÍ AFRIKY EXODUS NEZASTAVÍ, EVROPA PŘITAHUJE UPRCHLÍKY

Více než 90 procent migrantů z Afriky, kteří přišli do Evropy neregulérními cestami, by svou pouť uskutečnilo znovu i při vědomí všech rizik. Vyplývá to z nové studie OSN. Na cestu na sever by se podle studie většina Afričanů vydala, i kdyby doma vydělávali více peněz. Láká je hlavně evropský blahobyt a zázemí, které nacházejí u příbuzných žijících v evropských zemích.

Cílem studie, která byla zpracována pod patronátem Rozvojového programu OSN (United Nations Development Programme), bylo zjistit, jaké jsou motivace afrických migrantů, kteří se vydali do Evropy neregulérními cestami a navíc s vědomím, že nemají nárok na azyl. Pro tyto účely tazatelé vyzpovídali 1 970 lidí z 39 afrických zemí. Podle obecně rozšířených představ jsou afričtí migranti nevzdělaní a bez práce. Podle studie 49 procent respondentů vydělávalo a 9 procent bylo ve škole v době, kdy ze svého rodiště odešli.

Zbylých 42 procent nebylo ani v zaměstnání ani ve škole. Třicet čtyři procent těch, kteří si nevydělávali (včetně těch ve škole) uvedlo, že by nezůstalo doma, i kdyby peníze vydělávali. Čtyřiačtyřicet procent dotázaných migrantů by zůstalo doma, pokud by vydělávali.

Ti, kteří vydělávali, měli většinou konkurenční platy. Podle autorů studie patří do takzvané „generace odrazového můstku“, tedy lidí, kteří těží ze znatelného ekonomického rozvoje v Africe během posledních dvou dekád. Nicméně 50 procent z těch, kteří finanční příjmy měli, v průzkumu uvedlo, že to stále není tolik, kolik by si představovali.
Studie ekonomické migrace poukazují, že migranti jsou většinou v aktivním pracovním věku (24-49 let), žijí v metropolitních oblastech a mají větší vzdělání, než jaké má zbytek populace v jejich domovské zemi.

Všechno je v rukou Alláha

Na cestu se migrantům skládají celé rodiny, případně i vesnice. Pro ně migranti představují cennou investici. Když jeden člen rodiny při cestě do Evropy přijde o život, rodina sice truchlí, ale ihned posílá dalšího, uvádí britský list The Guardian.
„Když můj bratr Sleiman zemřel, byla to Boží vůle,“ řekl listu farmář Ebrima Danso, který žije v obci Sabaa – hluboko v gambijském vnitrozemí. Rozhodně si nevyčítá, že na sever posílá dalšího ze svých bratrů. „Pokud to dokáže, zajistí přežití naší matky a zbytku rodiny. Pokud ne, je to Boží vůle. Všechno nechávám v rukou Alláha,“ dodal Danso.
Podle studie OSN, většina migrantů, kteří v Evropě našli práci, domů posílají peníze. Průměrný respondent domů posílá jednu třetinu svého evropského příjmu, což je 85 procent jejich celkového příjmu v Africe.

Migranti proto zůstávají v Evropě, i když v ní nejsou takové podmínky, jaké si představovali, protože se jim to vyplatí. „Je to stále lepší, když jsem zde,“ sdělil televiznímu kanálu National Geographic Yussuf, který už 14 let nelegálně žije a pracuje ve Španělsku. Yussuf přiznává, že z peněz utržených z práce načerno mohou jeho děti v Mali studovat a mají dostatek jídla. Česko se nepřipojí k solidárnímu přebírání migrantů, řekl Hamáček v Lucemburku

Stephen Smith, profesor afrických a afroamerických studií na Duke University, upozorňuje, že cesta do Evropy není levná záležitost, proto nelze vnímat absolutní chudobu jako faktor, kvůli kterému Afričané odcházejí ze svých domovských zemí. Podle něj se dá očekávat, že bude-li se prosperita v afrických zemí dál zvyšovat, bude se zvyšovat také touha africké střední třídy jít do Evropy, protože k podniknutí cesty budou mít stále více zdrojů.

Motivy migrantů pro opuštění země jsou podle studie různé. 60 procent lidí tvrdilo, že nejdůležitějším důvodem jejich odchodu do Evropy byla „práce a finanční podpora domova“. Dalších 18 procent uvedlo, že se vydali na cestu hlavně kvůli „rodinným příslušníkům nebo přátelům“, kteří už jsou v Evropě. Mezi dalšími motivy patřilo „vzdělání“ (8 procent), „osobní důvody či svoboda“ (7 procent), a „dobrodružství“ (1 procento).

Teorie migrace rozlišují mezi dvěma typy faktorů, na jejichž základě se migranti rozhodují, že odejdou ze své domovské země. Migranti buď mohou odejít ze země kvůli faktorům, které je nutí země odejít (push faktory), nebo kvůli faktorům, které je přitahují do nové země (pull faktory).

Mezi push faktory patří například nízká úroveň životních podmínek, nedostatek ekonomických a pracovních příležitostí, znečištěné životní prostředí, politická represe, přírodní katastrofy nebo válečné konflikty. Jako pull faktory jsou zmiňovány ekonomická prosperita, lepší pracovní příležitosti, politické svobody nebo přítomnost příbuzných, přátel či lidí ze stejné komunity.

Zatímco dřívější bádání považovalo za určující push faktory, podle novějšího bývají podstatnější pull faktory. Studie OSN se zdá tento předpoklad potvrzovat, kdy to je právě ekonomická přitažlivost Evropy či přítomnost příbuzných migrantů v evropských zemí, co nutí africké migranty, aby postupovaly nebezpečné cesty do Evropy.

Ačkoliv média neustále referují o rizicích spojených s neregulérními cestami do Evropy, jen 56 procent respondentů očekávalo na cestě nebezpečí. 93 procent migrantů uvedlo, že při své cestě zažilo nebezpečí. 54 procent mužských respondentů přiznalo, že skutečné nebezpečí bylo větší, než očekávali. V případě žen to uvedlo 66 procent respondentek.

Kamiony, které vezou smrt. Nejhorší případy pašování migrantů v náklaďácích

Jen dvě procenta migrantů by údajně změnilo své rozhodnutí a nešlo do Evropy, kdyby věděli, jak nebezpečná cesta bude. A jen jedno procento dotázaných by se rozhodlo zůstat doma, kdyby věděli, jaký bude život v Evropě. 41 procent by cestu uskutečnilo znovu bez ohledu na cokoliv, pro 24 procent respondentů by zlepšení domácích ekonomických podmínek bylo dostatečně přesvědčivým důvodem, aby se na cestu nevydávali. 77 procent respondentů byli muži, 23 procent ženy. Průměrný věk migrantů v době jejich odchodu do Evropy byl 24 let. 14 procent jich bylo ve věku osmnácti let a méně.

Podle nedávného výzkumu africké výzkumné skupiny Afro Barometer více než jeden ze tří Afričanů zvažuje, že opustí svou rodnou zemi a odjede žít do zahraničí. Většina z těch, co skutečně odejdou, nakonec skončí v jiné africké zemi. Do Evropy chce nicméně odejít 27 procent respondentů. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu. 70,8 milionů migrantů jsou uprchlíci, kteří uvádějí, že odešli z domovů kvůli válkám nebo pronásledování.

PŘEDSEDA PARLAMENTU BRITŮ KONČÍ

Plánovaný brexit sice nenastal, konec jedné éry však Brity ve čtvrtek přece jen čeká. Po deseti letech se loučí předseda Dolní sněmovny John Bercow. Ve své funkci proslul hlasitým pokynem „klid!“, pestrobarevnými kravatami a nadhledem, s jakým parlamentní jednání řídil. Jeho nástupce se bude volit v pondělí. Kolegové v parlamentu Bercowovi vzdali hold už ve středu, když předsedal svým posledním interpelacím na premiéra Borise Johnsona. Ten muži, s nímž podle svých slov často nesouhlasil, za dlouholetou službu poděkoval.

Bercow je podle něj inovátor a „skvělý služebník“ Dolní sněmovny. Předsedovy výkony ve funkci přirovnal k tenisu, jehož je někdejší konzervativec ve velkém křesle velikým fanouškem.„Každé zasedání jste opepřil svými vlastními myšlenkami a názory. Jste jako nekontrolovatelný podavač míčků, který nabízel série doslova nehratelných, formálně neodehratelných volejů a smečů,“ řekl Johnson za smíchu ostatních poslanců i samotného Bercowa.
)
První muž sněmovny se podle premiéra vždy staral o práva všech „backbencherů“, tedy poslanců bez dalších funkcí. „Nikdo jiný od dob Stephena Hawkinga neudělal pro natažení času víc než vy,“ dodal žertem Johnson s odkazem na slavného fyzika.

Za poskytnutí silnějšího hlasu backbencherům Bercowovi poděkovali i další členové dolní komory včetně lídra opozičních labouristů Jeremyho Corbyna, který podle BBC předsedu Dolní sněmovny ocenil za snahu modernizovat podobu jednání i za propagaci parlamentní demokracie v zahraničí.

Je mi jedno, zda jste vděčná. Při hlasování o brexitu zářil šéf sněmovny

Vyzdvihl rovněž častější používání institutu urgentních otázek, díky kterému se mohou poslanci přímo ptát členů vlády. U všech ministrů je to neuvěřitelně populární. A co je ještě víc, to je množství naléhavých debat, které jste otevřel,“ poznamenal ironicky Corbyn. „Postavil jste se za parlament vždy, když to potřeboval, a my vám za to děkujeme,“ dodal.
Dojatý Bercow pak poděkoval nejen za tato „milá slova“, ale i za skvělou spolupráci všem svým současným i minulým kolegům a především své ženě Sally a jejich třem dětem za podporu. „Nikdy na to nezapomenu a vždy za to budu vděčný,“ řekl se slzami v očích.

Nástupce bude v těžké pozici, funkci si zkusí na den

Nový předseda Dolní sněmovny se bude volit v pondělí. Navržený kandidát zpravidla nemívá vyzyvatele a problémy se tak nečekají. Nástupce Bercowa však bude v těžké situaci. Nevyhne se srovnání s mužem, který za deset let ve funkci proslul svým smyslem pro humor a nadhledem, s jakým tamní provoz vedl, svými barevnými kravatami a především zvučným „order!“ (pořádek či klid, pozn. red.), s nímž umravňoval hlučné poslance. Podle BBC jej vyslovil zhruba čtrnácttisíckrát.

Zklamal nás. Konzervativci chtějí sesadit předsedu sněmovny Bercowa

Miláček diváků televizních přenosů z jednání parlamentu však v průběhu let čelil obviněním, že šikanuje své spolupracovníky, což Bercow odmítá, nebo že ohýbá nastavená pravidla. „On neohnul pravidla, on je úplně zničil,“ poznamenala také členka Konzervativní strany Andrea Leadsomová.

Řekla to poté, co Bercow umožnil opozici projednat zákon proti brexitu bez dohody a v důsledku tak přiměl Johnsona požádat o další odklad odchodu země z Evropské unie. Konzervativci se tehdy kvůli „flagrantnímu zneužití moci“ rozhodli Bercowa z velkého křesla odstranit.

Bercow je však předběhl a oznámil svůj konec. V plánu ho měl už loni, ovšem poté, co začalo hrozit, že Británie z EU odejde bez dohody, změnil názor a prohlásil, že bude „bojovat do posledního dechu“, aby tomu zabránil. Nedovolí prý, aby vláda obešla parlament.

Sám v referendu před třemi lety údajně hlasoval proti vystoupení z Evropské unie. Proti původním plánům se nakonec datum jeho odchodu nakonec s brexitem nesešlo. Nový předseda Dolní sněmovny si svou pozici vyzkouší jen na den. Pak se totiž parlament rozpustí kvůli předčasným volbám, které jsou v plánu na 12. prosince a které podle představ vlády rozseknou brexitový pat takt.

BRITSKÁ KOMISE, VE STUDIU I RASISMUS VŮČI BĚLOCHŮM

Britská vládní Komise pro rovnost a lidská práva čelí vlně kritiky ze strany prominentních akademiků, kterým se nelíbí, že v nové studii nahlíží ekvivalentně na rasismus vůči bělošským a černošským studentům univerzit. Podle komise by ale školy neměly tyto problémy ignorovat, ale naopak rasismus řešit ve všech jeho podobách.

Podle průzkumu Komise pro rovnost a lidská práva (EHRC) zažilo rasové obtěžování 9 procent britských bělošských studentů, 27 procent asijských studentů a 29 procent černošských studentů. Studie uvádí také několik příkladů anglofobie neboli protianglického sentimentu na skotských a velšských univerzitách.

Experti na rasismus ale komisi obvi

ili, že srovnává nesrovnatelné. Studie brala kromě studentů v potaz také rasismus vůči zaměstnancům univerzit.
Anglický bělošský zaměstnanec jedné z univerzit se například vědcům svěřil, že jeho velšští kolegové pomlouvali Angličany. „Mluvili anglicky, ale poté přešli do velštiny a pomlouvali mě. Mysleli si, že jim nerozumím. Nikdy jsem se nesetkal s takovým rasismem jako po přestěhování do Walesu,“ uvedl.

Podle profesorky Heidi Mirzaové nicméně začlenění anglofobie bagatelizuje rasismus proti lidem tmavé pleti. Mirzaová se na Londýnské univerzitě věnuje otázkám náboženství, rasy a kultury. „Protičernošský, protiasijský, islamofobický a antisemitský rasismus je v úplně jiném měřítku než anglofobie. Zkušenost, kterou mohou zažít skotští a velšští studenti, nebude odpovídat tomu, co zažívají studenti s odlišnou barvou pleti nebo dalšími viditelnými rozdíly,“ myslí si Mirzaová.

Komise nechce rasismus vůči bělochům ignorovat

Podle EHCR je však ve zprávě jasně uvedeno, že rasové obtěžování postihuje převážně černošské a asijské studenty. „Na skotských a velšských univerzitách jsme obdrželi několik příkladu protianglického sentimentu, urážlivé komentáře na adresu irských studentů, Romů nebo židů,“ uvedla pro The Guardian EHCR. Podle ní by nebylo správné tyto problémy ignorovat a univerzity by měly umět řešit rasové obtěžování ve všech jeho podobách.

Se studií nesouhlasí ani Fope Olaleyeová zastupující černošské studenty v Národní unii studentů. Podle ní EHCR ignorovala požadavek vznesený před začátkem výzkumu, že má ze studie vyloučit rasové obtěžování bělošských studentů. „Předsudky proti bílým lidem by neměly mít místo ve zprávě o rasovém obtěžování,“ prohlásila Olaleyeová.

VRAZI SE STĚHUJI DO HRADCE, POLITICI JIM NEBRÁNÍ SKÁKAT Z VĚŽE

Z Bílé věže v centru Hradce Králové skočil za poslední tři roky již čtvrtý sebevrah. Minulé vedení města přitom ještě loni mluvilo o tom, že na ochoz dominanty umístí zábrany. Pak od toho však ustoupilo. Současný primátor Alexandr Hrabálek říká, že situaci bude třeba řešit.

Z padesát metrů vysoké renesanční památky skočila ve čtvrtek dopoledne šestapadesátiletá žena. „Cizí zavinění policisté nezjistili. S velkou pravděpodobností šlo o sebevraždu. Bude však ještě nařízena pitva,“ řekla policejní mluvčí Iva Kormošová.„Bohužel to není první událost tohoto typu. Budeme se muset zamyslet, jakým způsobem věž zabezpečit. Samozřejmě to bude strašně složitá záležitost, ale nějak na to, co se stalo, musíme reagovat,“ řekl k tomu primátor Alexandr Hrabálek (ODS) .

O sítích či jiných zábranách, které by skokům sebevrahů z Bílé věže zabránily, mluví vedení města po každém takovém případu. Poprvé to bylo před dvěma lety, kdy z věže skočila pětadvacetiletá žena, pak v květnu 2016, když přímo před očima policistů skočil pětačtyřicetiletý muž a dopadl do Rokitanského ulice, a naposledy po loňské sebevraždě, kdy podobně ukončil život třiačtyřicetiletý muž.Tehdejší primátor Zdeněk Fink (HDK) dokonce řekl, že o zábranách nechá rozhodnout občany v anketě. „Součástí ankety by měla být i statistika, například kolik lidí u nás zemře sebevraždou a jaký způsob k tomu zvolili,“ řekl loni v únoru.

Nyní od záměru dává ruce pryč a zdůvodňuje to paradoxně snahou předejít dalším sebevraždám.

„Když se o něčem takovém začne hodně mluvit, akorát přilákáte další. To je problém. S tím někdo přišel v době, kdy se otázka ohledně zábran řešila. Mohlo by to lidi aktivizovat. To byl důvod, proč se to nakonec neřešilo. Ale to je i na památkářích a dalších, já o tom nebudu rozhodovat,“ sdělil Fink. Že bývalé vedení nakonec plán zábran shodilo ze stolu, potvrdil i Miroslav Franc, ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, jež dominantu provozuje.

„Záležitost se projednávala ve vedení města, ale stanovisko bylo zamítavé. Objekt je ve vlastnictví města, takže to o něm také rozhoduje. Předpokládám, že se otázka zábran znovu otevře. Přiznám se, že nejsem úplně nakloněn k řešení, aby se daly na věž zábrany. Je to však na rozhodnutí města,“ řekl.

Podle France by památka po instalaci sítí nebo zábran ztratila na atraktivitě. „Když se z ochozu díváte přes nějakou síť, není to úplně nejpříjemnější. Současně by nám to hodně znepříjemnilo pořádání ohňostrojů, protože sítě by se musely demontovat. Bezpečnost je však prioritou,“ zdůraznil Franc.

Příklady zabezpečených věží v Česku existují

Vedoucí odboru památkové péče na hradeckém magistrátu Jan Falta už loni upozornil, že existují věže, kde jsou zábrany již dlouhodobě.„Není to v žádném případě věc, ze které bych měl mít radost, ale budeme to řešit, pakliže k tomu dostaneme návrh. Samozřejmě se budeme snažit, aby to byl co nejméně negativní zásah pro kulturní památku. Už při poslední rekonstrukci se řešila otázka bezpečnosti a na Bílé věži je už zvýšené zábradlí nad normovou míru,“ upozornil.

Například v Českých Budějovicích brání skoku z Černé věže ocelová lanková síť už od roku 2004, ochoz věže plzeňské katedrály svatého Bartoloměje zase kryje pletivo. I to však mladý sebevrah prostříhal, skok mu nakonec rozmluvil policejní vyjednavač. Nejradikálnější byl patrně zatím farář, jenž nechal v listopadu 2016 kvůli sebevrahům uzavřít věž kostela svatého Mořice v Olomouci. Otevření oblíbené vyhlídky si však o pět měsíců později znovu vymohli obyvatelé.

DOZORCE: ŽÁDNÉ ÚPLATKY JSEM NEBRAL

Dozorci Petr Frumar a Roland Augustin v pátek u soudu popřeli obvinění, že zneužívali své pravomoci vězeňských dozorců a nechávali v rozporu s předpisy telefonovat vazebně stíhané lidi. Frumar ovšem připustil, že Libanonci Alímu Fajádovi dovolil v pankrácké věznici na jedinou žádanku telefonovat i pětkrát nebo šestkrát.

To podle něj „nebylo košer“. Zdůvodnil to však tím, že si chtěl zjednodušit složitou administrativu. Jejích případ začal projednávat pražský městský soud. Za zneužití pravomoci a přijímání úplatků hrozí oběma strážným až deset let vězení.

Státní zástupce Michal Muravský tvrdí, že oba dozorci pouštěli od září 2015 do března 2016 některé vězně k telefonním automatům umístěným na chodbě věznice. Mezi privilegovanými byl údajně nejen obchodník se zbraněmi Fajád, ale i jeho spoluobžalovaní Chálid Marabí a Faouzi Jaber. Vydání této trojice požadovaly Spojené státy.

Telefonáty na žádanku

Muravský četl obžalobu přes 30 minut. V několikastránkovém dokumentu byl detailně zaznamenán konkrétní seznam konkrétního automatu, čísel a dnů, ve kterých dozorci ve věznici Pankrác umožnili vězňům volat. Obžaloba klade za vinu šestapadesátiletému Frumarovi čtyři skutky. U soudu byl velmi výřečný a rozporoval každý popsaný skutek. „Všechny telefonáty byly povolené, na žádanku,“ uvedl před soudem.

Zároveň ovšem přiznal, že na jednu žádanku nechal vazebně stíhané volat i víckrát. „Nebylo to košer, ale trpělo se to,“ uvedl. S ohledem na četné telefonáty u Fajáda přiznal, že jeho časté telefonáty byly s jeho právníkem v USA.

„Čeští vězni měli advokáta v podstatě za plotem. On měl druhého advokáta v Americe, řešil vše o telefonu,“ prozradil.
Fajád byl z české vazby nakonec propuštěn výměnou za pět Čechů unesených v Libanonu. Tamní soud ho později osvobodil. USA vinily Fajáda a další dva zadržené z toho, že chtěli prodat kokain a zbraně americkým agentům, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC.

Právě při vyšetřování únosu Čechů přišla policie na Fajádovy telefonáty z pankrácké věznice. Podle některých médií Fajáda ve vazbě navštívil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a nechal ho volat ze svého mobilního telefonu. Tuto informaci později popřel arabista Petr Pelikán, ministrův bratr, který výměnu Fajáda za Čechy vyjednal.

Eskorta přivádí Aliho Fajáda k soudu.

Hovory na čísla, která vazebně stíhaným lidem schvaluje soud, mohou trvat do deseti minut. Ohledně Fajáda bylo podle Frumara dozorcům ze strany vedení věznice naznačeno, ať mu nechají delší časový prostor. A to zejména kvůli technickým komplikacím, které spojení přerušovalo.

Krabička cigaret jako úplatek

Obžaloba tvrdí, že dozorce Frumar Fajádovi nabídl, že za milion amerických dolarů, tedy přibližně 23 milionů korun, ovlivní soud v jeho prospěch. To před soudem v pátek odmítl. „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohl ovlivnit nějaké jednání,“ hájil se. Podle státního zastupitelství měl navíc se stejnou nabídkou oslovit samotného právního zástupce Fajáda Jiřího Švarce. Ten ovšem odmítl.

Frumarovi je v obžalobě také vytýkáno, že v lednu v roce 2016 přijal od tehdy vazebně trestně stíhaného Lukáše Foldiny načatou krabičku cigaret výměnou za telefonát. Frumar soudu v pátek sdělil, že ani nekouří, takže cigarety by mu byly k ničemu.

Fajád je doma v bezpečí. Libanon odmítl jeho vydání do USA

Obdobně rozporoval žalobu i Augustin. „Nic, co zde zaznělo, není pravda.“ Nedokázal ale soudu vysvětlit, proč obžaloba tvrdí takové skutky. Podle státního zastupitelství v lednu v roce 2016 také při výkonu služby ve dvou případech přijal od vazebně stíhaného člověka krabičku cigaret za telefonní rozhovor.
V rámci soudního líčení má být vyslechnuto přes 50 svědků. Mezi nimi jsou i zaměstnanci Vězeňské služby i samotný Fajád. Soudkyně další jednání odložila na 12. listopad.