iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Selucká novou profesorkou občanského práva ÚK

Vědecká rada Univerzity Karlovy odsouhlasila návrh vědecké rady pražské právnické fakulty (PF UK) na jmenování bývalé děkanky brněnské právnické fakulty Markéty Selucké profesorkou občanského práva. Návrh na jmenování Selucké do nejvyšší vědecké hodnosti přijala vědecká rada PF UK již 14. února letošního roku. Podle vysokoškolského zákona ale muselo ještě následovat projednání a schválení tohoto návrhu univerzitní vědeckou radou.

„Dnes proběhlo jednání vědecké rady Univerzity Karlovy, která navrhla mé jmenování profesorkou občanského práva. Tématem mé profesorské přednášky byla Ochrana spotřebitele v soukromém právu. Tomuto tématu se věnuji celou svou vědeckou kariéru,“ potvrdila České justici Selucká. Od členů univerzitní vědecké rady obdržela čtyřicet sedm hlasů pro své jmenování, dva hlasy proti a jeden neplatný. „Na vědecké radě proběhla živá a zajímavá diskuse,“ přiblížila Selucká.

Na základě souhlasu univerzitní vědecké rady se nyní rektor pražské univerzity Tomáš Zima obrátí na ministra školství, aby jmenování Selucké navrhl prezidentu republiky. Ten jediný může podle zákona o vysokých školách jmenovat vysokoškolské profesory, byť tak v posledních letech nechce činit osobně.

V jeho zastoupení tak proto v Karolinu profesory vysokých škol obvykle jmenuje ministr školství. Podle vysokoškolského zákona se jmenování profesorů vysokých škol uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok.

Letos osmačtyřicetiletá Selucká stála po jedno volební období (1. dubna 2015 – 31. března 2019) v čele brněnských práv. Poté, co ji od letošního 1. dubna ve funkci děkana naší druhé nejstarší právnické fakulty vystřídal Martin Škop, se začala věnovat advokacii, kterou vykonává se společníkem Ludvíkem Matouškem. Jejich advokátní kancelář například před Krajským soudem v Ústí nad Labem zastupuje soudkyni děčínského okresního soudu Radku Mazurkovou.

Ta se domáhá zneplatnění výtky, kterou jí v roce 2016 udělila její tehdejší nadřízená, pověřená předsedkyně děčínského okresního soudu Zdeňka Hošková. Mazurková v žalobě kromě jiného zpochybňuje samotné pověření Hoškové funkcí předsedkyně soudu, jež podle ní bylo učiněno v rozporu se zákonem o soudech a soudcích, neboť ten zná jen jmenování do funkce předsedy soudu, a nikoli dočasné pověření touto funkcí.

Zjara letošního roku Selucká dvakrát neúspěšně kandidovala do funkce zástupkyně veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Selucká dříve působila též jako asistentka ústavních soudců Pavla Rychetského (2008 – 2010) a Jiřího Muchy (2011 – 2013). ,Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz

PODMÍNĚNÝ TREST VITÁSKOVÉ

Jihlavský soud dnes uložil bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové za zneužití pravomoci podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců. Soud tím zopakoval loňský verdikt zrušený později odvolacím soudem. Soudce nyní čte odůvodnění. Uvedl mimo jiné, že nové dokazování nepřineslo žádný posun.

Vitásková, která se k dnešnímu jednání ze zdravotních důvodů nedostavila, čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku. Místopředsedkyní úřadu totiž v minulosti jmenovala bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou. To bylo v rozporu se zákonem, neboť Vesecká neměla patřičnou praxi v energetice.

Vitásková před soudem během líčení řekla, že podmínka praxe nebyla v době nástupu Vesecké důsledně definovaná. Odmítla, že pozici místopředsedkyně úřadu vytvořila účelově pro někdejší nejvyšší státní zástupkyni Veseckou. Úřad podle ní čelil nárůstu právní agendy a potřeboval zkušeného právníka zejména z oblasti státní správy, což Vesecká splňovala. Personální otázku podle svých slov řešila Vitásková se Soudcovskou unií nebo Unií státních zástupců.
Vitásková stála v čele úřadu v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015.

MINISTR NĚMECKA NAVRHUJE ZPŘÍSNIT TRESTY ZA ÚTOKY NA ZÁCHRANÁŘE

„Počet útoků na lékaře a pracovníky zdravotnické záchranné služby se ve velmi krátké době zvýšil o více než polovinu,“ řekl agentuře DPA spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). „Už tomu nechceme dále přihlížet, a proto chceme zpřísnit tresty za napadení zdravotnického personálu,“ dodal. Podle Spahna musí být útočníkům jasné, že zdravotníci požívají zvláštní ochrany celé společnosti.

Spahnovu iniciativu podporuje podle portálu Pharmazeutische-zeitung.de také spolková ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová (SPD). „Tyto skutečnosti jsou také proto součástí srovnávacího dokumentu pro boj proti pravicovému extremismu a zločinům z nenávisti. V blízké budoucnosti předložíme návrh, jak hodláme v tomto ohledu změnit trestní zákoník,“ uvedla Lambrechtová.

Spahn má podporu lékařů

Spolkový ministr zdravotnictví zdůraznil, že lékaři pohotovostních služeb, zdravotní sestry a jejich pomocníci jsou obzvláště ohroženi. Pacienti či osoby, které je doprovázejí nebo jsou jinak účastny úrazu, nehody a podobně, jsou vystresovaní, často také agresivní, nebo dokonce pod vlivem návykových látek.

„Bohužel se to (násilí, pozn. red.) děje nejen v sanitce, ale také na pohotovostních odděleních zdravotnických zařízení. Výjimkou nejsou ani útoky při poskytování rychlé pomoci v místě bydliště pacienta,“ řekl také Spahn. Odkázal se při tom na statistiku, ze které vyplývá, že až tři čtvrtiny nemocnic tvrdí, že k útokům někdy došlo na jejich půdě. „To je nepřijatelné,“ řekl šéf zdravotnického rezortu ve Spolkové republice.

Jak vysoké by tresty měly být, není zatím jasné. Nicméně v kuloárech se hovoří o tom, že by měly být přísnější než u násilných činů spáchaných na „běžných občanech“. Přitom už před dvěma lety spolkový parlament přísnější ochranu nejen zdravotnických záchranářů, ale i hasičů či policistů schválil. Za současných podmínek útočníkovi hrozí trest odnětí svobody na tři měsíce až pět let.

Podle koaličních politiků jsou však takové tresty zjevně nedostatečné. „Kdo pomáhá pacientům, má právo na maximální zákonnou ochranu,“ řekl například portálu Ärztezeitung.de Alexander Krauss, další politik CDU, který se zaměřuje na oblast zdravotnictví. Iniciativu zmíněných členů spolkového kabinetu podporuje také Dirk Heinrich, šéf nezávislého lékařského svazu NAV-Virchow-Bund. „Každý den dojde nejméně k pětasedmdesáti případům fyzického násilí vůči lékařům či jejich týmům. Je proto naléhavě nutné tresty zpřísnit,“ řekl.

Přísnější tresty nejsou samospasitelné

Ne každý ale toto nadšení sdílí. Například šéfka zdravotnického výboru Spolkového sněmu Kirsten Kappert-Gontherová (Zelení) si myslí, že zpřísnění trestního zákoníku je až tou poslední možností. „Rozhodně to není všelék,“ uvedla pro Ärztezeitung.de. Podle ní by se měl spolkový ministr zdravotnictví soustředit na reformu pohotovostní péče tak, aby poskytnutí rychlé pomoci přišlo rychle a přesně, čímž by se snížil stres při zásahu a tím i pravděpodobnost agresivního chování pacientů. „To vyžaduje integrovaná pohotovostní centra v rámci klinik,“ dodala Kappert-Gontherová.

Faktem nicméně zůstává, že podle studie Univerzity aplikovaných věd ve Fuldě z loňského roku počet násilných útoků skutečně v posledních letech dramaticky stoupl. V roce 2013 se jich vůči lékařům a pečovatelům událo 435, zatímco v roce 2017 jich bylo již 692. Vůči zdravotním sestrám bylo vedeno 1725 útoků v roce 2013 a o čtyři roky později už bezmála 2,5 tisíce. To představuje nárůst o šedesát, respektive čtyřicet procent.

Nejčastějšími spouštěči tohoto násilí jsou alkohol, drogy a čekací doby, jak uvedl Wolfgang van den Bergh, šéfredaktor portálu Ärztezeitung.de. Rovněž on si proto není zcela jist, zda přísnější tresty dokáží tento problém řešit. Petr Musil, ceskajustice.cz

ŽALOBCI PRAHY ZASTAVÍ STÍHÁNÍ SYNA BABIŠE V KAUZE HNÍZDA?

Městské státní zastupitelství v Praze eviduje návrh na zastavení trestního stíhání premiérova syna Andreje Babiše mladšího, který je obviněn v kauze kolem dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Návrh podali policie i o obhájce obviněného, sdělil v pátek na dotaz iDNES.cz mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. V současné chvíli o zastavení trestního stíhání nebylo rozhodnuto. Státní zástupce se bude věci zabývat v rámci zpracovávání své agendy, dodal mluvčí. Posoudut věc má státní zástupce Jaroslav Šaroch.

kauze čelili kromě Babiše a jeho syna obvinění také premiérova manželka Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Martin Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál. Stíhání zbylých obviněných zastavil Šaroch v září. Část, která se týkala Babiše mladšího byla na jaře vyloučena k samostatnému řízení. Návrh na zastavená stíhání podle Seznamu poslali policisté státním zástupcům před několika dny.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Šaroch v usnesení o zastavení trestního stíhání uvedl, že ke změně společnosti na akciovou s akciemi na majitele došlo z Babišova podnětu. Anonymní akcie byly následně prodány předem vybraným osobám, Babišovým dětem Adrianě a Andrejovi a také premiérově ženě. Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv.

Účelové tvrzení?

Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové. Účelovým byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci. Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a středního podniku.

Šaroch stíhání zastavil zejména proto, že se nepodařilo opatřit důkazy o tom, že by obvinění uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé údaje, nebo by takové údaje zamlčeli. Protože akcie společnosti byly akciemi na majitele, nelze podle Šarocha také prokázat, kdo je v době podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vlastnil.

Policie také v současnosti prověřuje oznámení Babiše mladšího o tom, že byl unesen na Krym. Syn premiéra poslal loni v lednu policii e-maily, v nichž psal, že byl kvůli kauze Čapí hnízdo unesen. Policisté z Prahy 1 pak ale prověřování případu ukončili, žádný zločin se podle nich nestal, za chybu byli kázeňsky potrestáni. Premiér nařčení popřel, jeho syn podle něj trpí schizofrenií.

SPOR O VYŠŠÍ DANĚ SKONČÍ U ÚS, SPOR O EET

O daňovém balíčku, od nějž si vláda slibuje vyšší příjmy, budou poslanci hlasovat 6. listopadu dopoledne bez ohledu na to, zda budou chtít poslanci ještě o daních diskutovat. Opozice se chce proto obrátit na Ústavní soud, vláda se ale opírá o rozhodnutí soudu o zákonu o elektronické evidenci tržeb z prosince 2017, kdy soudci také posuzovali předčasné ukončení rozpravy.

Ústavní soud v nálezu k EET totiž konstatoval, že předčasné ukončení rozpravy při schvalování elektronické evidence bylo v rozporu s jednacím řádem, nicméně opozice měla prostor uplatnit své názory, tudíž není důvod pro zrušení zákona. To, že se o daňovém balíčku, jímž chce vláda prosadit vyšší zdanění alkoholu, tabáku či hazardu, bude hlasovat 6. listopadu v 10 hodin, odhlasovali na návrh šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka to odhlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

KDU-ČSL se kvůli tomu podle předsedy Marka Výborného obrátí na Ústavní soud. Na Ústavní soud se podle něj obrátí, pokud se skutečně bude ve středu dopoledne o daních hlasovat, poslanci KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a STAN. „Bude to společná ústavní stížnost,“ řekl Výborný.

Hamáček odmítl obstrukce, poukázal na rozhodnutí o EET

Ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček odmítl, že by pevné zařazení hlasování o daních na příští týden bylo protiústavní. Poukázal na to, jak dlouho opoziční strany brání projednání vládního daňového balíčku. Připomněl i na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který řešil předčasné ukončení rozpravy, když vládní koalice přes odpor opozice prosadila zákon o elektronické evidenci tržeb. Opozice podle Hamáčka vsadila na obstrukci.

K jednání o vládním daňovém balíčku se poslanci vrátili počtvrté poté, co se pohádali o vládní návrh zákona, podle nějž má rodičovský příspěvek vzrůst od ledna z 220 na 300 tisíc korun. I o něm bude Sněmovna hlasovat ve středu.
Vládní daňový balíček počítá se zvýšením zdanění tabákových výrobků, lihu a z hazardu a se zdaněním technických rezerv pojišťoven. „Kritická oblast je oblast životního pojištění. Tady má vlastně pojišťovna zaplatit daň ze zisků, které ještě nenastaly,“ kritizoval to ve Sněmovně při předchozím jednání šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Opozice vznesla velké množství pozměňovacích návrhů. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek usiluje o zrušení superhrubé mzdy, další politici opozičních stran o zvýšení slevy na dani. ODS se pokouší o zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti a o zvýšení hranice pro přihlášení k DPH z jednoho milionu na dvojnásobek. V pátek se poslanci k hlasování o daňové balíčku nedostali. Kalousek si vzal před jedenáctou dopoledne slovo a nepustil už nikoho ke slovu až do 14 hodin, kdy skončil jednací den Sněmovny.

V SR ZAČALA PLATIT DREZURA NĚKTERÝCH ZVÍŘAT, ZRUŠÍ SE I DOSTIHY?

Na Slovensku jsou od začátku listopadu zakázána veřejná vystoupení mnohých druhů zvířat. Lidé už tak v cirkusech neuvidí drezuru například lvů, tygrů, slonů nebo delfínů. Začala totiž platit nová vyhláška ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. Za její porušení hrozí pokuta v přepočtu až půl milionu korun.

Slovenská vyhláška stanovuje podrobnosti toho, se kterými zvířaty už není možné veřejně vystupovat či je k takovému vystupování cvičit. V pátek o tom informovala slovenská agentura TASR. Ze seznamu, který je součástí vyhlášky, plyne, že v cirkusech nebudou smět vystupovat šelmy – s výjimkou psů, koček a fretek. Dále pak primáti, sloni, hroši, nosorožci, delfíni a žirafy.

Ministerstvo zemědělství také specifikuje pravidla plynoucí z novely slovenského veterinárního zákona. Ten obecně zakotvuje zákaz používání zvířat k veřejným vystoupením a k výcviku k těmto vystoupením s odkazem na seznam zvířat zveřejněný ve všeobecně závazném prováděcím předpisu – tedy právě ve vyhlášce. Kontrolu dodržování zákona a vyhlášky mají provádět veterinární inspektoři. V případě porušení zákazu hrozí provinilcům pokuta ve výši až 20 000 eur, přepočtu asi 510 000 korun.

Čeští poslanci projednají novelu zákona o týrání zvířat

V České republice je drezura zakázaná od roku 2004 u primátů, ploutvonožců, nosorožců, hrochů a žiraf narozených po tomto datu. Poslanecká sněmovna se nyní zabývá vládním návrhem novely zákona na ochranu zvířat, která by zákaz rozšířila i na nově narozené slony a delfínovité. Ochránci zvířat by ovšem chtěli zakázat využívání všech druhů volně žijících zvířat v cirkusech.

„Budou se vydávat licence, nebude to úplně volné, tak jako teď. A bude to kontrolováno Státní veterinární správou, velmi přísně. Cirkusy, které se o ta zvířata dobře starají, s tím zásadní problém mít nebudou,“ řekl na konci října k připravované novele ministr zemědělství Miroslav Toman.

Zákaz drezury v cirkusech? Předčasná iniciativa, říká ministr Toman

Na listopadové schůzi Sněmovny se tak začne projednávat změna zákona, která dá cirkusům šanci pokračovat i se zvířaty. Jen nově nebude možné, aby si cirkusy pořídily a cvičily mláďata slonů či delfínů.Návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání také zakazuje takzvané množírny. Chovatelé, kteří zvířata prodávají pro peníze, nebo ti, kteří mají tři a více fen, budou při prodeji nebo darování štěněte do jeho půl roku muset zavést evidenční list vrhu štěňat.

Zákazy vystupování zvířat v cirkusech platí v různé míře zhruba v pěti desítkách států. Zákaz pro všechna zvířata nebo pro všechna divoká zvířata zavedlo přes dvacet zemí, mezi nimiž jsou například Bosna, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko nebo Slovinsko.

SPADL ZE SKÁLY, ZA ZÁCHRANU MUŽE V RUMUNSKU SE VOLALO AŽ Z ČR

Poměrně komplikovaně, ale se šťastným koncem, proběhl zásah na záchranu českého turisty, který se zranil v horách v Rumunsku. Pomoc přivolal jeho kamarád, ale přes několik prostředníků v Praze. Teprve poslední „článek“ řetězce se domluvil anglicky a mohl se tedy obrátit na rumunskou záchrannou službu.

Česky hovořící žena v Moravskoslezském kraji se obrátila na tísňovou linku 112, protože její český kamarád se nacházel s dalšími sedmi lidmi v horách v Rumunsku, přiblížila situaci Kateřina Suchánská z operačního střediska pražských hasičů. Jeden člen skupiny spadl ze skály z výšky zhruba 60 metrů a visel zraněný na laně. Volající na zraněného viděl a jelikož neuměl anglicky a s místními záchranáři by se nedomluvil, zavolal o pomoc kamarádce, která se obrátila na českou tísňovou linku.

Operátorka Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje se telefonicky spojila s Čechem v Rumunsku, aby mu zavolala pomoc. Ale protože neměla na svém pracovišti volného anglicky hovořícího kolegu a sama jazyk také neumí, požádala o překlad svou pražskou kolegyni.

Ta se spojila s rumunskou tísňovou linkou, přetlumočila jim všechny informace a z rumunské strany byla přislíbena pomoc a ještě během hovoru byly informace předány záchranným složkám. Zhruba o dvě hodiny později se operátoři dozvěděli, že vrtulník, který vzlétl krátce po přijetí tísňového hovoru, horolezce nalezl a byla pro ně vyslána záchranná skupina.

VNITRO: PACHATEL VÁŽNÉHO TRESTNÉHO ČINU NEMÁ ŠANCI NA AZYL

Připravovaná novela azylového zákona, na které pracuje ministerstvo vnitra v čele s Janem Hamáčkem, budí smíšené pocity. Tento týden před ní varovala strana Václava Klause mladšího Trikolóra. Novelu stačil zkritizovat i šéf SPD Tomio Okamura. Úprava legislativy však rozšiřuje důvody pro neudělení azylu.

Novela přináší v zásadě tři hlavní změny. Kromě nového druhu zrychleného azylového řízení, které bude vláda spouštět v případě migračního tlaku spolu s případným znovuzavedením kontrol na vnitřních hranicích, rozšiřuje i důvody pro vyloučení z azylového řízení, a to kvůli spáchání vážného trestného činu a ohrožení bezpečnosti státu.

Reakce na situaci v roce 2015

V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno na 30 dní, a to včetně soudního přezkumu. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol.

V současné době zákon funguje tak, že i když žadatel spáchá trestný čin, pořád ještě může azyl dostat. Nově by ho ale z řízení rovnou vyloučili a po uklidnění situace v jeho rodné zemi by jej poslali hned zpátky.To má zaručit takzvaný institut strpění. Prohřešky a trestné činy žadatelů o azyl v Česku se ovšem stávají pouze výjimečně.

„Novela znamená zásadní zrychlení návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se tamější situace uklidní. Strpěné osoby bude možné navracet hned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které by se mohlo protáhnout na roky,“ uvedl ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Institut strpění přitom v azylovém řízení již existuje. Jen se využívá převážně u lidí, kteří nemohou Česko opustit kvůli svému zdravotnímu stavu.

Poslední velkou změnou je přezkumné soudní řízení, které je v současné době zdlouhavé. „Novela se proto snaží zpružnit postup soudu během zkoumání postupu a v některých situacích jej omezit pouze na přezkum krajským soudem – tedy omezit tím další ověřování Nejvyšším správním soudem,“ okomentovala mluvčí vnitra Hana Malá. Podle ní tak bude možné rychleji vracet neúspěšné žadatele, kteří azylový systém pouze zneužívají.

Důvodem novely je reakce na květnový rozsudek Soudního dvora Evropské unie, na který se český Nejvyšší správní soud obrátil kvůli řízení s recidivistou z Čečenska. Nebyl si jistý, zda odebrání mezinárodní ochrany v případě spáchání zločinu je v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících.

Soudní dvůr EU jen potvrdil, že odebrání azylu je možné, uvedl také, že je možné kvůli spáchání závažného trestného činu právní ochranu neudělit. Místo toho lze využít strpění. V České republice žádá o azyl velký počet cizinců z bezpečných zemí, které podmínky pro získání ochrany nesplňují, proto je i výsledný počet udělených azylů poměrně nízký.

Podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné zhruba třetina žadatelů o právní ochranu v Česku pochází od lidí ze zemí, se kterými má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce je Ukrajinců a Gruzínců. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, které doposud sice bezvízový styk nemají, ale nejsou nebezpečné.
V roce 2017 Česko ze 1450 žádostí udělilo 27 azylů a 118 doplňkových ochran. V loňském roce ze 1 702 žádostí udělilo 47 azylů a 118 doplňkových ochran. K 31. prosinci loňského roku se na území Česka pohybovalo 928 lidí se statusem azylanta.

Podle dat Eurostatu je Česko v rámci Evropské unie velmi přísným udělovačem mezinárodní ochrany. Šance na získání azylu či doplňkové ochrany v celé EU je třikrát vyšší než u nás. Například sousední Rakousko v loňském roce udělilo mezinárodní ochranu téměř 21 tisícům lidí.

Změny, které přináší novela

Ministerstvo nyní čeká, jak se v rámci připomínkového řízení postaví k jejich návrhu ostatní instituce. Na připomínky mají instituce čas do konce října.

Kritika ze strany Trikolóry i SPD

Strana Václava Klause mladšího Trikolóra minulý týden v reakci na zákon uvedla, že chystané rozšíření standardu strpění neumožní ani v případě nebezpečných migrantů jejich vyhoštění. Mezinárodní ochrana je pojem, který český zákon o azylu používá ke společnému označení azylu a doplňkové ochrany. Ochrana se uděluje cizincům, kteří se nacházejí na území Česka a nemohou se vrátit do vlasti.

Důvody k udělení azylu jsou: pronásledování za uplatňování politických práv a svobod z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo pro zastávání určitých politických názorů.

Dalším důvodem udělení mezinárodní ochrany je sloučení s rodinným příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem), kterému již byl azyl udělen. Posledním důvodem k udělení azylu jsou takzvané humanitární důvody. Na humanitární azyl není právní nárok a je čistě na uvážení ministerstva vnitra, komu jej udělí a z jakých důvodů.

Ozval se i šéf SPD Tomio Okamura. Ten na svém Facebooku uvedl: „Musíme zavést institut dočasného strpění. To znamená nemožnost okamžitě vyhostit migranta, který nemá, nebo pozbyl nárok na azyl. Fakticky na našem území bude zůstávat každý migrant včetně zločinců, který se k nám dostane,“ napsal.

Jeho pocity ohledně změny legislativy pak uklidňoval v otevřeném dopise sám Hamáček. „Vítám Váš zájem o legislativní návrhy připravované Ministerstvem vnitra, především o novelu azylového zákona. S překvapením jsem však podle Vašich reakcí na sociálních sítích zjistil, že jste špatně pochopil cíle této legislativní změny,“ napsal.

„Pro migranty to znamená mnohem tvrdší podmínky, protože strpění, které existuje v našem právním řádu už celých 20 let, a nejedná se tedy o žádnou novinku, jak se zcela mylně snažíte prezentovat. (...) Vždy jsem se domníval, že SPD nesouhlasí s tím, aby zločinci dostávali azyl. Tento zákon udělení azylu zločincům znemožňuje, nechápu proto Váš nesouhlas,“ dodal Hamáček s tím, že novela se rozhodně netýká nelegálních migrantů, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu a musí se do své země vrátit tak jako tak.