iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman ocenil 42 lidí, Klause i Baťu, škoda, že tu není dnes

Ve Vladislavském sále Pražského hradu byla slavnostně předána státní vyznamenání, prezident ocenil 42 osobností. Vyznamenání dostal například poslední žijící stíhací pilot RAF Emil Boček, bývalý prezident Václav Klaus či hokejista Jaromír Jágr. In memoriam ocenění získal kynolog Tomáš Procházka, který před rokem zahynul na misi v Afghánistánu. Slavnostního večera se účastnil i jeho pes Doky.

Prezident Miloš Zeman krátce po osmé hodině vstoupil do Vladislavského sálu na Pražském hradě v doprovodu první dámy Ivany a také členů hradní stráže. Společně prošli kolem desítek čestných hostů a vyznamenaných. Prezident Zeman se rozhodl projev pronést v sedě. Vysvětlil, že je to kvůli bolestem nohou, kterými trpí. Prezident vyznamenal 42 osobností, mezi kterými bylo šest žen.

„Pokud někdo dostává státní vyznamenání, měla by to být vždy první třída,“ řekl v projevu Zeman. Vysvětlil, že se necítí být kompetentním k tomu, aby rozlišoval jednotlivé třídy a nechtěl by, aby ocenění mohlo být považováno za neadekvátní. Všichni vyznamenaní tak letos ve své kategorii získají nejvyšší ocenění.

„Rád bych s úctou a obdivem vzpomenul na Václava Havla, který byl v čele revoluce a který byl v čele Charty 77,“ zavzpomínal Zeman v projevu na první porevoluční hlavu státu. Prezident krátce připomněl zásluhy všech oceněných, kterým se rozhodl udělit Řád Bílého lva.

„Často se zapomíná na lidi, kteří se opravdu podíleli na této (Sametové, pozn. red.) revoluci a na něž tedy platí slavná otázka: Kde jsi byl když hřmělo? Tito lidé jsou často upozaďováni někým, kdo byl k revoluci lhostejný, nebo stál proti ní,“ upozornil prezident.

Nejvyšším státním vyznamenáním, tedy Řádem Bílého lva, bylo letos vyznamenáno osm významných osobností. V občanské kategorii ocenil prezident řádem Jana Antonína Baťu, který převzal vedení světoznámé firmy po smrti svého bratra Tomáše. Stejné vyznamenání získali také dva nejvyšší představitelé států. Bývalý český prezident Václav Klaus a také bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster. Dalším oceněným byl rovněž politik, tentokrát ale rakouského původu. Helmut Zilk se nejvýrazněji zapsal do veřejného povědomí jako starosta Vídně a zasadil se o zlepšování vztahů mezi Českem a Rakouskem.

Mezi vojáky byli oceněni Řádem Bílého lva armádní generál Emil Boček, poslední žijící československý pilot, který bojoval proti nacistickému Německu ve službách Britského královského letectva (RAF). Im memoriam byli oceněni generál justiční služby profesor Bohuslav Ečer, pilot RAF Josef Ocelka a Jaroslav Selner, který bojoval u Tobruku a velel 3. československé samostatné brigádě v SSSR.

PŘEHLEDNĚ: Boček, Jágr, Saudek a další. Prezident vyznamenal i šest žen

Řád Tomáše Garrigua Masaryka byl letos udělen pouze jednomu člověku a to evangelickému kazateli Janu Jelínkovi, který v ukrajinském Kupičově ukrýval na své faře nacisty pronásledované Židy a později také Ukrajince a Poláky, které pronásledovala ruská armáda.

Mezi šesti lidmi oceněnými medailí Za hrdinství byl také Tomáš Procházka, vojenský kynolog, který přišel o život na misi v Afghánistánu. Spolu s ním byl oceněn také jeho pes Doky.

Medaili Za zásluhy letos získalo získalo 27 osobností veřejného života. Mezi sportovci prezident ocenil hokejistu Jaromíra Jágra, mistra světa ve freestyle motokrosu Libora Podmola, nebo automobilovou závodnici Elišku Junkovou. Za svůj umělecký přínos získali ocenění například zpěvák Josef Zíma a fotograf Jan Saudek, který zisk vyznamenání oslavil vítězným zdvižením pěsti.

Nepozvaní politici

Prezident stejně jako minulý rok na ceremoniál ani následnou recepci nepozval několik politiků. Chybět bude třeba opoziční Miroslav Kalousek z TOP 09, Petr Fiala a Marek Benda z ODS nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš. To, že prezident na slavnostní večer nepozval ani dva z místopředsedů Sněmovny, zkritizovali i někteří politici (viz článek 28. říjen není prezidentova soukromá párty, kritizují politici Zemana).

Na Hrad se již druhým rokem nedostaví ani nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Na rozdíl od minulého roku naopak dorazí rektoři některých českých univerzit, například Tomáš Zima z Univerzity Karlovy nebo Martin Bareš z Masarykovy univerzity.

„Občas registruji, že si někdo stěžuje, že nebyl pozván. Já si myslím, že jde o lidi, kteří nemají příliš vlídný vztah k tomuto státnímu svátku a osobě prezidenta, a tak jim nebudu působit duchovní trauma, že by tam museli trpět,“ vyjádřil se ke kritice Zeman. Slavnosti doprovázející stoprvní výročí vzniku samostatného československého státu začaly už dopoledne. Politici tradičně položili květiny k hrobu neznámého vojína na pražském Vítkově, prezident Zeman pak jmenoval sedm nových generálů.

Již v neděli proběhla slavnostní přísaha vojáků české armády a nastupujících studentů brněnské Univerzity obrany na pražském Hradčanském náměstí. Kromě prezidenta Zemana slavnostnímu aktu přihlížel i premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar, náčelník generálního štábu Aleš Opata či kardinál Dominik Duka.

POLITICI NA VÍTKOVĚ POLOŽILI VĚNCE

Před 101 lety vznikl samostatný československý stát, v Praze si to lidé připomínají několika pietními akcemi. Čelní politici dopoledne tradičně položili u hrobu neznámého vojína na Vítkově věnce. V poledne prezident Miloš Zeman jmenoval sedm nových generálů. Ředitele BIS Michala Koudelku povýšit odmítl, ačkoliv to již čtyřikrát navrhla vláda.

Politici, zástupci armády, váleční veteráni i zástupci spolků si dopoledne u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) i předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově tradičně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Nad památníkem prolétly armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách, a za nimi stíhací letouny Gripen.

Zeman se ceremoniálu zúčastnil v doprovodu dvou bodyguardů. Jeho věnec byl podobně jako dřív položen samostatně, zástupci Parlamentu věnce opět položili společně, stejně jako zástupci armády nebo spolků. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva.

„Pro každého je to připomínka samostatnosti. Hlavně, ono je to už takové klišé, my si myslíme, že už svobodu máme, ale my ji ještě nemáme. Stále se na svobodu útočí ze všech stran pod různými bohulibými záminkami. A jestli si někdo myslí, že už to máme vybojované, tak nemáme,“ řekl po ceremoniálu předseda Senátu Kubera.

„Je to pro mne čest a já si myslím, že je dobře, že tady byla celá politická špička, protože to je samozřejmě důležité výročí a musíme si připomínat lidi, kteří přinesli oběti za naši samostatnost a vznik naší republiky a hlavně v těchto časech, kdy bezpečnost ve světě je velké téma,“ prohlásil premiér Babiš.

Koudelka ani počtvrté nezískal generálskou hodnost

Prezident v poledne jmenoval sedm nových generálů včetně ředitele Hasičského záchranného sboru Drahoslava Ryby nebo šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radima Dragouna. Rovněž jmenoval šéfy krajských ředitelství policie v Jihočeském a Jihomoravském kraji Luďka Procházku a Leoše Tržila.

Brigádními generály se stali ředitel Agentury personalistiky Vratislav Beran, velitel Kybernetických sil a informačních operací Miroslav Feix a ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) návrh na jejich jmenování zdůvodnil slovy, že jde o příkladné profesionály, kteří se významně podílejí na plnění úkolů armády a výrazně přispěli k uskutečnění reformy ozbrojených sil.

Při povyšování prezident navrhl ministrovi vnitra Hamáčkovi, aby byla příští rok generálkou jmenována Šárka Havránková, nová viceprezidentka pro evropskou mezinárodní policejní organizaci Interpol. Stala by se druhou generálkou v historii České republiky.

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, kterého navrhla na povýšení již čtyřikrát vláda Andreje Babiše (ANO), podle očekávání v sále na Pražském hradě chyběl. Zeman odmítl Koudelku jmenovat již třikrát, i když to podle premiéra Babiše slíbil.

O řediteli BIS v minulosti prohlásil, že není člověkem na svém místě. Výroční zprávu BIS, ve které tajná služba varovala například před ruskými a čínskými agenty, označil za „plácání“. Naposledy BIS kritizoval, že by se měla zaměřit na ekonomickou kriminalitu v Česku místo na fiktivní honbu ruských a čínských špionů. BIS a její pracovníky naopak v minulosti řada českých i zahraničních institucí ocenila.

„Sloužit vlasti je jako sloužit rodině. Je to stejně nezištné a samozřejmé. Přesto děkuji Vládě ČR za generálskou nominaci. Je to čest a závazek. BIS bude chránit tuto zemi stejně jako dnes povýšení generálové, kterým z celého srdce gratuluji,“ poděkoval za nominaci Koudelka na twitterovém účtu BIS.

Koncert, státní vyznamenání i pochod

Zhruba stovka lidí oslavila výročí založení Československa pochodem z Malostranského na Hradčanské náměstí v Praze. Akci pořádala TOP 09. Za slunečného počasí prošli Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí, kde položili květiny k soše Tomáše Garrigua Masaryka.

Večer prezident předá ve Vladislavském sále státní vyznamenání. Oceněn by měl být například válečný veterán Emil Boček, hokejista Jaromír Jágr, bývalý prezident Václav Klaus, vojenský kynolog Tomáš Procházka, který loni padl v Afghánistánu, katolický kněz Petr Piťha nebo srbský režisér Emir Kusturica.

Zeman opět na slavnostní večer nepozval řadu svých názorových odpůrců. Pozvánku nedostala řada opozičních politiků včetně místopředsedů Sněmovny nebo předsedů stran. Pozván nebyl ani nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Společnost Post Bellum večer pořádá ve Foru Karlín Koncert pro Paměť národa, kterým si chce připomenout i 30. výročí pádu komunismu. Vystoupí například Hudba Praha, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta nebo Jan Burian s Anetou Langerovou.

POSLANCI BRITÁNIE ODMÍTLI NOVÉ VOLBY

Dolní sněmovna britského parlamentu potřetí odmítla návrh premiéra Borise Johnsona na rozpuštění parlamentu a vypsaní předčasných voleb. Členské státy Evropské unie se také v pondělí dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020.

Muž, který protestuje proti Brexitu drží v ruce ceduli s nápisem „Brexit bude bolet“. (29. srpna 209) | foto: Reuters
Návrh potřeboval dvoutřetinovou podporu, tedy hlasy 434 poslanců, hlasovalo pro něj ale jen 299. Většina opozičních zákonodárců se zdržela.

Johnson se o rozpuštění parlamentu pokoušel potřetí za poslední dva měsíce. Navrhované prosincové předčasné volby však ani po dnešním nezdaru nejsou vyloučené. Předseda vlády oznámil, že se je pokusí prosadit pomocí stručného zákona, který eliminuje potřebu dvoutřetinové podpory. Takový návrh nicméně na rozdíl od toho dnešního může být poslanci upravován a musí projít všemi fázemi legislativního procesu.

„Později tento večer vláda oznámí představení krátkého návrhu zákona ohledně voleb 12. prosince, abychom konečně mohli dotáhnout brexit do konce,“ uvedl Johnson po večerním hlasování. I za takového scénáře by se Johnson neobešel bez podpory některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana drží v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.
Brexit se opět odložil na konec ledna 2020

O odkladu brexitu informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek.

„Rozhodnutí by mělo být formálně potvrzeno písemnou procedurou,“ napsal Tusk na Twitteru s odkazem na písemný souhlas lídrů jednotlivých států, kteří musejí odklad stvrdit. Očekává se, že tak učiní nejdříve v úterý.

Posunutí britského odchodu si zákonem vymohl britský parlament. Johnson chtěl opustit evropský blok tento čtvrtek ať už s dohodou, nebo bez ní. V pondělí v dopise Tuskovi potvrdil, že Británie odkladem brexitu souhlasí, označil ho však za škodlivý pro demokracii a vztah s EU.

Proti odkladu dosud vystupovala Francie, která od Británie požadovala závazné sdělení pádného důvodu prodloužení britského členství v unii. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž přestala záměr ostatních zemí blokovat.

Přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii. O Johnsonově návrhu, aby se takové volby konaly 12. prosince, má v pondělí hlasovat britská Dolní sněmovna. Opoziční labouristé se podle médií plánují hlasování zdržet. Bez jejich podpory návrh britské vlády neprojde.

Opoziční liberální demokraté a skotští nacionalisté chtějí předložit vlastní návrh na vypsání předčasných voleb, i oni však požadovali od EU záruku vyloučení neřízeného odchodu Británie. Podle jednoho z diplomatů byla právě jejich podpora pro předčasné volby zásadním motivem změny francouzského postoje.

O dohodě už nechceme znovu slyšet, uvedla Evropská unie

Unijní země v podnělí prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu.

Češi říkají brexitu ne. Odchod Britů z EU nás poškodí, myslí si

Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince. Schválený text rovněž uvádí, že „odklad vylučuje jakékoli nové otevírání dohody o (britském) odchodu“, a zároveň upozorňuje, že Británie si své rozhodnutí opustit EU může kdykoli během odkladu rozmyslet.

Británie může odejít dřív, pokud parlament dohodu schválí

Vyjednavači obou stran dospěli k brexitové dohodě předminulý týden po vleklých jednáních, jejichž předmětem byly především spory o budoucí podobě irské hranice a celních vztahů.

Brexit jen s dohodou, nejlépe až za dva roky, přála by si Věra Jourová

Britský parlament však dohodu zatím neratifikoval, protože nejprve chce přijmout příslušný prováděcí zákon. K jeho posouzení však poslanci požadují více času, než jim původně vláda navrhovala. Pokud se brexitovou dohodu podaří v britském a následně v Evropském parlamentu schválit před vypršením odkladu, tedy před 31.lednem, odejde Británie z EU první den následujícího měsíce. Jako nové termíny brexitu tedy vedle konce ledna přichází v úvahu 1. prosinec či Nový rok.

Předseda EP David Sassoli ocenil pondělní rozhodnutí členských států, které podle něj dává Londýnu dost času jasně ukázat, co vlastně chce. „EP bude mezitím dále analyzovat výstupní dohodu,“ uvedl Sassoli. Brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že brexitová nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.

KELLNER NOVOU A MARKÍZOU NECHCE OVLIVŇOVAT POLITIKU EVROPY A SVĚTA?

Společnost PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera odmítla spekulace, že by nákupem televize Nova chtěla ovlivňovat politiku v Česku. Skupina v neděli oznámila, že se chystá koupit společnost Central European Media Enterprises (CME), která vlastní mimo jiné i právě Novu.

„Tvrzení, že nákup CME míří na ovlivňování politiky, je mylné. Při nákupu (telekomunikačního operátora) O2 také někteří psali nesmyslná obvinění, že ji kupujeme pro někoho dalšího, že přestaneme v O2 vyplácet dividendy, nebo že PPF nerozumí telco byznysu. Nic z toho nebyla pravda,“ uvedla PPF.

O podpisu smlouvy o převzetí CME informovala PPF v neděli večer. Za firmu provozující televizní stanice v Česku, Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku zaplatí 2,1 miliardy dolarů (48,3 miliardy Kč). Obchod ještě podléhá schválení regulačních orgánů.

Propojování telekomunikací a obsahu je světovým trendem, uvedla také PPF. Poukázala na to, že americká telekomunikační firma AT&T loni převzala mediální společnost Time Warner. „Televize je stále lukrativní byznys, jehož spojení s telekomunikacemi dává velký smysl. Vidíme nákup CME jako dobrou příležitost pro investici,“ napsala PPF. CME označila za jednoho z nejlepších výrobců televizního obsahu ve střední a východní Evropě.

Možnost vnímat akvizici CME skupinou PPF nejen jako klasický obchod, ale i jako snahu získat důležité vlivové médium, v pondělí zmínil mediální expert Jan Potůček. „Každá silná investiční skupina v České republice má vlastní média a rozhodně je nelze považovat za hlavní zdroj zisků. U médií se vlastnický efekt neměří pouze na peníze, ale především na vliv,“ uvedl.

Podobně se vyjádřil mediální analytik Milan Šmíd. „Podle mého názoru zde jistý politický důvod může být, ale zda se tato spekulace potvrdí, na to musíme vyčkat, zda se na Nově opět objeví politická publicistika,“ napsal.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky varoval před dalším podkopáním důvěry v nezávislost médií. „Poslední roky ukázaly, že situace, kdy největší podnikatelé a jejich skupiny skupují nejvlivnější média v zemi, zásadním způsobem podkopává důvěru v jejich nezávislost a vytváří tlak i na samotné novináře. Poslední transakce Petra Kellnera pokračuje v této cestě,“ uvedl ředitel fondu Josef Šlerka. Vyzval zároveň PPF k vyjádření, že pro ni vysílání Novy a televizních stanic v dalších zemích nebude nástrojem prosazování obchodních, finančních a politických zájmů.

MATKA NEHODOU ZAVRAŽDILA DVĚ DCERY?

Marie H., matka čtyř dětí, si v pátek domluvila nedělní oběd s rodiči. Poté vzala své dvě nejmladší dcery a společně se vypravily do obchodu pro kostýmy pro děti na maškarní. Na silnici z Liberce do Frýdlantu se však její starší seat srazil s popelářským vozem. Marie, Anička i Lucinka zemřely. Rodina se okamžitě začala hádat, zda matka své dcery nezabila úmyslně.

Už rok se totiž Marie s otcem malých dívek o děti soudila a ten spolu s jednou z jejích starších dcer teď tvrdí, že soud právě na konci týdne dvě malé děti přiřkl do péče jemu a matka tak reagovala zkratkovitě. Naopak rodina ženy tvrdí, že je to nesmysl, že by holčičkám nikdy neublížila.

Automobily se srazily v mírné levotočivé, avšak přehledné zatáčce. Seat vyjel ke středu silnice a srazil se s levou částí náklaďáku. Soudní znalci, kteří střet vyšetřují, zatím nechtějí dělat oficiálně závěry. „Nicméně pokud chce někdo spáchat sebevraždu, nemá problém narazit do nákladního automobilu přímo čelně, protože střetu se většinou nedá zabránit. V tomto případě se auta srazila svými levými rohy,“ říká zdroj blízký vyšetřování MF DNES.

Nebyla to nehoda, matka vjela do popelářů úmyslně, tvrdí dívka ve videu

Policie nehodu vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti a pracuje s několika verzemi. Ty hlavní jsou, že žena přejela do protisměru proto, že se nevěnovala řízení - ať už třeba kvůli používání mobilu za jízdy nebo třeba proto, že se mohla otočit dozadu na své dvě dcery. Další verzí je třeba nepozornost a vyloučen zatím není ani úmysl.

Nicméně jedna věc je už teď jasná - automobil rozhodně nejel podle informací MF DNES rychlostí 180 kilometrů v hodině, což byla cifra, na které se po střetu zastavila rafička tachometru zdemolovaného seatu. Bouraná vozidla zůstala po střetu zhruba dvacet metrů od sebe a policie ví z výslechu svědků, že rychlost vozu mohla být zřejmě mezi 80 až 90 kilometry v hodině.

Žena obvinila muže z týrání, on ji z psychických problémů

Marie H. se od svého přítele, se kterým měly dvě dcery, odstěhovala z Mladoboleslavska loni před Vánocemi - přesně 21. prosince. Nastěhovala se do malé obce Bulovka ve Frýdlantském výběžku ke svým rodičům a tady také začala pracovat. Jako asistentka pedagoga ve zdejší základní škole. Zhruba před dvěma měsíci si našla nového přítele. S bývalým přítelem Martinem K. žila osm let, jejich boj o děti byl složitý a plný vzájemného obviňování.

Žena jej obvinila z psychického týrání dětí, sexuálního zneužívání a on zase ji z toho, že má psychické problémy, je výbušná a impulsivní. Nutno dodat, že policie všechna obvinění Martina K. odložila.
Střet auta s popeláři nepřežily žena a dítě, druhé zemřelo ve vrtulníku

Ačkoliv není zatím jasné, proč k nehodě došlo, nejstarší dcera mrtvé řidičky Martina H. je přesvědčena, že její matka spáchala i s dětmi sebevraždu. Ve sporu o děti stála na straně Martina K., muže, který je jejím otčímem. Nahrála na sociální síť video, ve kterém tvrdí, že úřady její matce ve sporu o děti nadržovaly. „Veškeré státní orgány včetně kriminální policie byly několikrát upozorněny mnou, sestrou a otčímem, i jinými členy rodiny, že máma není zcela psychicky v pořádku a je schopna dětem vážně ublížit,“ tvrdí dívka.

Dívka ve svém videu tvrdí, že nehoda její matky možná nebyla nehoda | (5:12) | video: FBVIDEO: Dívka ve svém videu tvrdí, že nehoda její matky možná nebyla nehodaPro zobrazení videa musíte mít zapnutou podporu JavaScriptu

Písemné posudky psychologů či psychiatrů, které by její slova dokládaly, ale zatím rodina nezveřejnila, otec mrtvých dívek jen zveřejnil fragment jakéhosi e-mailu, ve kterém údajně 20. srpna upozorňoval na to, že dětem může hrozit nebezpečí. „E-mail“ ale nemá žádnou hlavičku, žádného adresáta a jde jen o obyčejný vytištěný text.

„Již několikrát jsem dokládal a nabízel podklady (fotky, nahrávky, svědectví), které by vám přiblížily stavy, do kterých se matka dostává. Výhrůžky smrtí vlastní a dětí nebyly ojedinělé. Mám důvodné obavy, aby matka neublížila dětem ve snaze ublížit mě, tak jak to dělala v domácnosti, když jsem spolu žili,“ stojí v textu.

Případem se zabývá i radnice

Ověřit, zda jde skutečně o e-mail a zda byl odeslán na úřady či policii či zda vůbec vznikl před samotnou tragédií, v tuto chvíli nelze. Stejně tak to, zda měla žena psychické problémy.

I když policie už pokročila ve vyšetřování nehody, sdělit v tuto chvíli jakékoliv informace nechce. „Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nebudeme poskytovat žádné informace,“ řekla policejní mluvčí Dagmar Sochorová.
Případ chce nyní vyšetřovat i radnice ve Frýdlantu. Právě její sociální odbor péči o děti řešil. „OSPOD Frýdlant nefiguroval v kauze jako kolizní opatrovník, pouze prováděl jednotlivé úkony, které si od něj vyžádal OSPOD Magistrátu města Mladá Boleslav a Okresní soud v Mladé Boleslavi. Nicméně osobně budu požadovat, aby správnost a zákonnost těchto úkonů, které OSPOD Frýdlant prováděl, prošetřil nadřízený orgán, kterým je odbor sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje,“ řekl starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

PŘED MEŠITOU NA JIHU FRANCIE SE STŘÍLELO

Při střelbě před mešitou ve městě Bayonne na jihu Francie byli dnes vážně zraněni dva starší muži. Útočník proti nim obrátil zbraň ve chvíli, kdy se mu snažili zabránit v pokusu mešitu podpálit, informovala agentura AFP. Údajného střelce už policie zatkla.

Při střelbě před mešitou ve městě Bayonne na jihu Francie byli v pondělí zraněni dva lidé. (28. října 2019) | foto: AP
Při střelbě před mešitou utrpěli zranění 74letý a 78letý muž, oba byli převezeni do nemocnice. Na místě podle agentura Reuters explodoval zapálený kanystr s benzínem, jednalo se ale pouze o slabý výbuch. Střelec při útěku z místa činu rovněž zapálil stojící auto.

Údajný útočník, muž ve věku 84 let, utekl, brzy byl však zatčen v blízkosti svého bydliště. V jeho autě se našla střelnázbraň. Motiv činu je zatím nejasný. Podle policejního zdroje agentury Reuters měl muž konexe mezi zástupci krajní pravice. Podle jiného zdroje agentury kandidoval v roce 2015 za nacionalistickou stranu Národní sdružení (tehdy Národní fronta) vedenou političkou Marine Le Penovou.

Čin už na svém twitterovém účtu odsoudila právě šéfka Národního sdružení Le Penová. „Útok na mešitu ve městě Bayonne je neomluvitelný skutek, který jde proti všem hodnotám našeho hnutí,“ napsala. Ministr vnitra Christophe Castaner v první reakci vyjádřil podporu rodinám zraněných a muslimské komunitě. Útok odsoudila také Le Penová, která řekla, že takový čin odporuje hodnotám jejího hnutí.

IS NEKONČI, VZNIKNE NOVÁ ORGANIZACE?

Smrt lídra teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Bakra Bagdádího, který zemřel o víkendu při útoku USA v severozápadní Sýrii, je spíše symbolickou ranou pro IS a neměla by se přeceňovat, míní analytici. Podle nich vdechla politika amerického prezidenta Donalda Trumpa IS znovu život. IS má podle informací listu Newsweek už nového lídra.

„Je více než pravděpodobné, že se zrodí jiná podobná organizace s neméně charismatickým lídrem, jako byl Bagdádí, která může být ještě brutálnější než IS, lze-li si vůbec něco horšího ještě představit,“ uvedl izraelský analytik Avi Issacharoff pro deník The Times of Israel.

I on si, stejně jako řada dalších expertů, myslí, že smrt lídra IS neznamená konec této organizace. „Po rozpadu jeho územního impéria je Islámský stát už spíše jen idea než realita, ale jako takový bude pokračovat, ve změněné formě, a bude Západ ohrožovat i v příštích letech,“ míní Issacharoff.

Nahradit Bagdádího bude obtížné, ale IS přežil už smrt řady svých vysoce postavených velitelů, míní analytik Joseph Krauss. Podle něj jsou hrozbou tisíce bojovníků IS ve věznicích, včetně těch na východě Sýrie, které střeží či donedávna střežili Kurdové.

„Je možné, že budoucí šéf IS má teď na sobě vězeňskou kombinézu a v klidu rekrutuje nové bojovníky za betonovými zdi s ostnatým drátem a promýšlí strategii, jako to kdysi dělal Bagdádí,“ poznamenal Krauss.

Rovněž připomněl, jak IS získával příznivce mezi sunnitskými muslimy na Blízkém východě, kteří byli nespokojení se svými vládami. V posledních týdnech propukly protivládní protesty mimo jiné v Iráku, kde v předchozích letech rovněž IS ovládl rozsáhlá území.

IS má možná nového vůdce

List Newsweek s odvoláním na propagandistickou agenturu islamistů Amak v neděli informoval, že IS má už nového vůdce, kterým má být Abdalláh Kardaš, známý též jako hadži Abdalláh Afari. Podle prohlášení agentury Amak, které však organizace veřejně nepotvrdila, Bagdádí už v srpnu Kardáše pověřil, aby řídil „muslimské záležitosti“.

Nejmenovaný regionální zpravodajský činitel Newsweeku řekl, že Kardáš, který za diktátora Saddáma Husajna býval důstojníkem irácké armády, měl převzít úlohu Bagdádího.

Význam Bagdádího byl přitom v době jeho úmrtí výrazně menší. „Bagdádí byl loutka. Neúčastnil se operací ani každodenních aktivit. Všechno, co Bagdádí dělal, bylo, že říkal ‚ano‘ nebo ‚ne‘ - nic neplánoval,“ řekl citovaný zdroj.
Trumpova politika znovu vdechla Islámskému státu život

Také deník The Independent v neděli napsal, že Trumpova politika možná znovu vdechla život IS. Americký prezident si může říkat, co chce, ale IS se už obnovuje, napsal v souvislosti s oznámením o Bagdádího smrti.„Tato skupina už brzy oznámí nějakého nástupce, bude pokračovat v obnově a pokusí se ukázat svou sílu dalšími útoky,“ poznamenal Indepedent. Přes triumfální tón, jímž Trump s děsivými podrobnostmi oznamoval konec vůdce teroristů, smrt Bagdádího nebude znamenat konec IS.

Americké síly během operace, při které zahynul vůdce Islámského státu Bagdádí, zadržely dva muže, uvedl americký generál Mark Milley. „Chaotické částečné stažení amerických jednotek ze syrské hranice začátkem tohoto měsíce vyvolalo nové kolo konfliktu na severovýchodě Sýrie, jen několik měsíců po porážce chalífátu,“ napsal Independent. Bagdádí zemřel jako pes, odpálil se i s dětmi, popsal Trump smrt vůdce IS

List v této souvislosti poukázal na to, že turecké jednotky zahájily útok na kurdské síly, které byly klíčovým spojencem USA v boji proti IS, několik dnů poté, co Trumpova administrativa dala najevo, že tomu nebude bránit. „Více než 200 tisíc lidí se od té chvíle muselo kvůli bojům přemístit. Desítky civilistů byly zabity a více než 100 vězněných bojovníků IS zřejmě uteklo.“

„Islámský stát je větší než Bagdádí a tato operace sama o sobě nikterak nepřibližuje překonání strategické chyby, kterou Trump udělal opuštěním hlavních partnerů Ameriky v boji proti IS - v boji, který zdaleka není u konce,“ uvedl Joshua Geltzer, bývalý ředitelem protiteroristického oddělení americké Národní bezpečnostní rady za vlády prezidenta Baracka Obamy.

DURYNSKO OVLÁDLA LEVICE, ZA NÍ AfD

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku poprvé vyhrála strana Levice se ziskem 31 procent hlasů. Druhá skončila výrazně posílená protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,4 procenta a až třetí křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, kteří si s 21,8 procenta značně pohoršili.

Současná durynská vláda Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených v novém parlamentu nebude mít většinu. Nová koalice se bude rodit jen těžko. Do zemského sněmu směřují také sociální demokraté s 8,2 procenta, Zelení s 5,2 procenta a svobodní demokraté (FDP), kteří o pouhých pět hlasů překonali pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Hlasování se zúčastnilo 64,9 procenta oprávněných voličů. Pro Levici populárního ministerského předsedy Ramelowa, s jehož prací je spokojeno 70 procent obyvatel, výsledek představuje nejen dosavadní maximum v Durynsku, ale také v jakýchkoli zemských volbách.

AfD v Durynsku uspěla navzdory tomu, že i její příznivci mají pochybnosti o kontroverzním lídrovi kandidátky Björnu Höckem, který má podle 44 procent z nich příliš blízko pravicově extremistickým pozicím. Höckeho pravicově-národovecké křídlo AfD je navíc pod dohledem civilní kontrarozvědky.

Nový zemský sněm bude mít 90 křesel. Levice obsadí 29, AfD 22 a CDU 21. Sociálním demokratům připadne osm mandátů a Zeleným a FDP po pěti. Dvojice stran na okraji politického spektra - Levice a AfD - tak bude mít poprvé v některé ze 16 německých spolkových zemí nadpoloviční většinu křesel.

Úspěch AfD pobouřil německé židovské organiazce. „Pro přeživší německých koncentračních táborů je masivní nárůst hlasů pro AfD v Durynsku novým signálem hrůzy, po němž rostou obavy z dalšího upevnění krajně pravicových postojů a tendencí v Německu,“ uvedl viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner.

Německá média pochybují o koalici CDU/CSU a SPD

Německá média po volbách v Durynsku nešetří slovy „první“ a „historický“. Zamýšlejí se nad tím, jak dlouho ještě po tomto hlasování bude fungovat koalice CDU/CSU a SPD německé kancléřky Angely Merkelové.

„Poprvé je Levice nejsilnější politickou silou v některé spolkové zemi,“ začíná výčet zásadních změn deník Die Welt. Pokračuje úspěchem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která v Durynsku poprvé porazila CDU. Ta zase poprvé od znovusjednocení Německa v roce 1990 v této menší spolkové zemi s 2,1 milionu obyvatel volby nevyhrála.
Pokoření Merkelové. V Německu by nyní vyhráli volby Zelení

List Thüringer Allgemeine v podobném duchu píše o „večeru rekordů“, komentář veřejnoprávní televize ARD zase upozorňuje, že volební výsledek v Durynsku skoncoval se starými politickými zvyklostmi.„Co je ještě normální? Po volbách v Durynsku se zdá, že už nic,“ podotýká o hloubce politických změn. Zdůrazňuje, že jednou z nich je fakt, že pro většinovou vládu nyní často nestačí koalice dvou stran, ale jsou potřeba tři, nebo dokonce čtyři.
Merkelová by měla uvažovat o koalici s Levicí

Vzhledem k nastalé situaci, kdy se v Durynsku jen těžko bude hledat parlamentní většina, by se CDU kancléřky Merkelové měla podle komentáře ARD zamyslet, zda neprolomit dosavadní tabu a neuvažovat o koalici s Levicí.
Úspěch AfD považuje ARD za skutečný zlom v tom, co bylo v politice běžné, a varuje před tím, aby se taková podpora křídla strany nestala novou normou.

Merkelové CDU míří v Sasku a Braniborsku za nejhorší volební porážkou

Server Spiegel Online, podle něhož by si CDU i svobodní demokraté (FDP) měli uvědomit, že „nepřítel stojí napravo“, považuje nyní v Durynsku za nejpravděpodobnější pokračování dosavadní vlády Levice, SPD a Zelených, která sice už nebude mít většinu, ale může dál vládnout jako úřednická. Server se také zabývá budoucností celoněmecké koalice CDU/CSU a SPD v době, kdy CDU a SPD v každých dalších volbách ztrácejí.

V CDU podle Spiegel Online výsledek dále oslabí postavení šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, zatímco SPD, která se znovu propadla pod deset procent, jde na východě Německa o holé přežití. Ve straně tak znovu mohou posílit hlasy požadující ukončení současné celoněmecké vlády.

ODKAZ ČS LEGIONÁŘŮ VE FRANCII

Zástupci Pardubického kraje v čele s hejtmanem Martinem Netolickým vzdali v společně s vojenským přidělencem Armády ČR v Paříži Jaroslavem Sejpkou a představiteli Krajského vojenského velitelství Pardubice hold padlým československým vojákům nejen v první, ale také ve druhé světové válce. Nejprve navštívili jediný samostatný československý vojenský hřbitov ve Francii La Targette nedaleko Arrasu a následně se přesunuli na pařížský hřbitov La Targette. Stalo se tak den před oslavami 101. výročí od vzniku Československa.

„Českoslovenští legionáři bojující v první světové válce ve Francii přispěli velkou měrou ke vzniku samostatného státu, což si uvědomoval také prezident T. G. Masaryk, který jejich zásluhy s těmi sokolskými neustále připomínal. Jsem rád, že osudy padlých nejsou zapomenuty ani dnes, a to díky Ministerstvu obrany, ale především Československé obci legionářské, která na jejich odkaz dlouhodobě upozorňuje,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Považuji pietní akty na obou místech za velmi důstojné připomenutí vzniku našeho samostatného státu. Bohužel v posledních letech se z tohoto významného výročí stala spíše debata o došlých či nedošlých pozvánkách, což rozhodně není důstojné. Jsme proto rád, že jsme mohli v poklidu uctít památku všech hrdinů, jejichž jména jsou ve většině veřejnosti neznámá,“ doplnil hejtman Netolický.

Hřbitov La Targette

Jedná se o jediný samostatný československý hřbitov ve Francii. Hřbitov i památník jsou věnovány padlým, kteří bojovali na západní frontě v první, ale i druhé světové válce. V roce 1919 přeživší vojáci z Roty Nazdar společně s dalšími příslušníky československé armády ve Francii založili „Sdružení čs. dobrovolníků ve Francii“. Pomník v La Targette byl odhalen 31. května 1925. Na přilehlý vojenský hřbitov bylo následně v dalších letech přeneseno celkem 206 ostatků vojáků ze 73 vojenských a obecních hřbitovů v celé Francii. Slavnostního otevření se hřbitov dočkal v září 1959.

Hřbitov Père Lachaise

Největší pařížský hřbitov s rozlohou 44 hektarů je patrně neznámějším francouzským hřbitovem. Jsou zde pochování například Honoré de Balzac, Edit Piaf, Georges Bizet, Auguste Comte či Édouard Daladier. České vojáky v první světové válce připomíná velký pomník sousedící s památníky upomínající další zahraniční vojáky bojující ve Francii. Svůj hrob zde má také malíř František Kupka, který byl rovněž členem Roty Nazdar. Dominik Barták