iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rusko se zlobí na USA: Ukradli jste velkou část ropy Sýrie

Moskva v sobotu obvinila Spojené státy z rozsáhlé krádeže syrské ropy. Vyplývá to vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany generálmajora Igora Konašenkova, který se odvolal na snímky pořízené ruskou kosmickou rozvědkou. Rusko nicméně tvrdí, že nechce ropu pro sebe, ale že pouze brání vlastnictví Sýrie.

„Jak dokazují zveřejněné snímky kosmické rozvědky ruského ministerstva obrany, syrská ropa se před a po porážce teroristů Islámského státu (IS) v oblasti za řekou Eufrat pod spolehlivou ochranou vojáků USA aktivně těžila a hromadně odvážela cisternami ke zpracování za hranicemi Sýrie,“ prohlásil Konašenkov. Ministerstvo kritizovalo i rozhodnutí Spojených států poslat na východ Sýrie americká obrněná vozidla a vojáky, kteří mají chránit tamní ropná pole.

V této souvislosti mluvčí ministerstva obrany rovněž poznamenal, že veškeré tamní zásoby této energetické suroviny jsou výlučným vlastnictvím Sýrie, „nikoli teroristů, ani amerických ochránců před teroristy IS“, napsal TASS.„Proto to, co Washington nyní dělá - ukořistění a držení ropných polí na východě Sýrie pod svou vojenskou kontrolou - je jednoduše řečeno mezinárodní státní banditismus,“ prohlásil generál Konašenkov.

Agentura Reuters v pátek s odvoláním na prohlášení nejmenovaného představitele Pentagonu napsala, že Spojené státy jsou odhodlány posílit své vojenské postavení v Sýrii „o další vojenské prostředky“, aby zabránily možnému převzetí ropných polí na východě Sýrie Islámským státem či jinou teroristickou organizací.

Později opětovný přesun vojáků do Sýrie potvrdil i ministr obrany Mark Esper. V sobotu se americký konvoj, který čítá přes deset vozidel, pohyboval jižně od města Kámišlí a nejspíš směřoval do oblasti východosyrské provincie Dajr az-Zaur, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Agentura DPA k této zprávě dodala, že podle propočtů ruského ministerstva obrany „americké struktury“ tímto ilegálním obchodem vydělávají měsíčně 30 milionů dolarů (téměř 700 milionů korun).

Podle Reuters americký prezident Donald Trump změkčil své původní odhodlání stáhnout veškeré americké vojáky ze Sýrie poté, co musel čelit silné kritice Kongresu, a to i z řad „svých“ republikánů, že stažením ze severní Sýrie uvolnil cestu turecké invazi, posílil postavení Ruska v regionu a zvýšil riziko, že se opětovně aktivizuje Islámský stát.

Erdogan znovu pohrozil vypuštěním uprchlíků

V sobotu se k situaci v Sýrii vyjádřilo také Turecko. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan opět pohrozil evropským zemím, že pokud nepodpoří plány Ankary na bezpečnostní zónu na severu Sýrie, pustí uprchlíky do Evropy.
Erdogan tvrdí, že chce v Sýrii u turecké hranice zřídit bezpečnou zónu. Do ní má být přemístěna velká část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se momentálně nacházejí v Turecku.

Jak Erdogan v sobotu rovněž prohlásil, v případě, že Rusko nesplní své povinnosti vyplývající z úterní bilaterální dohody uzavřené mezi Ankarou a Moskvou, Turecko samo „vyčistí“ oblast na syrsko-turecké hranici od kurdských milic YPG.
Turecko řadí kurdské oddíly YPG k teroristům a zahájilo kvůli jejich přítomnosti u hranice 9. října v severní Sýrii ofenzivu. Minulý týden přistoupila Ankara na příměří, jež má umožnit stažení kurdských milic z 30 kilometrů širokého pásma. Na stažení podle dohody mezi Ruskem a Tureckem dohlíží ruští vojenští policisté.

KATALÁNCI BOJUJÍ ZA SAMOSTATNOST, ŠÉFOVÉ EU MLČÍ K VINÍKŮM Z MADRIDU

V Barceloně Katalánci znovu demonstrují za propuštění separatistických politiků z vězení. Na protest jich přišly statisíce. Ze začátku byl pokojný, později však došlo ke střetům s policií. Několik stovek převážně maskovaných demonstrantů obklíčilo policejní ústředí a házelo na policisty lahve a kameny, napsala agentura AP. Podle listu La Vanguardia byli nejméně dva demonstranti zadrženi. Zatím není jasné, zda při střetech demonstrantů s policisty došlo k nějakým zraněním, napsala agentura Reuters.

Odpor přitom nepřichází jen od lidu, ve stejný den vyzvala drtivá většina z téměř tisícovky katalánských starostů centrální vládu v Madridu, aby regionu na severovýchodě Španělska přiznala právo na sebeurčení. Starostové po jednání s katalánským premiérem Quimem Torrou v Barceloně podepsali dokument, ve kterém požadují dialog s Madridem a propuštění politických vězňů, za něž považují nedávno odsouzené katalánské politiky.

Setkání bylo podle agentury Reuters začátkem dne protestů, které svolaly dvě velké separatistické organizace. „Vaše přítomnost je známkou nutné jednoty, kterou potřebujeme proti represi udržet,“ prohlásil Torra do výkřiků za nezávislost. Dokument podepsalo 814 z 947 starostů.

Policie účast na sobotních protestech odhadla na 350 tisíc lidí. Řada demonstrantů nesla katalánské vlajky a transparenty se slogany jako „Vězení není řešení“ či „Svobodu pro politické vězně“.Nepokoje v Katalánsku vypukly v polovině října, když španělský nejvyšší soud vynesl vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti regionu z roku 2017.

Torra v rozhovoru s Reuters z minulého týdne vyzval Madrid, aby s ním zahájil rozhovory o možném konání druhého referenda o nezávislosti regionu. Všechny hlavní španělské strany, včetně vládních socialistů, však opakovaně osamostatnění regionu odmítají. Budoucnost Katalánska je ale jednou z ústředních otázek nadcházejících předčasných parlamentních voleb plánovaných na 10. listopadu.

Sami Katalánci však nejsou ohledně nezávislosti zajedno. V neděli se má v Barceloně uskutečnit pochod zastánců jednotného Španělska, jehož se mají zúčastnit i představitelé dvou hlavních středopravicových stran Ciudadanos a Lidové strany.

NATO: ISLAMISTÉ CHTĚJÍ AFGHÁNISTÁN, NOVÝ CHALIFÁT NEPŘIPUSTÍME

Fyzická porážka takzvaného Islámského státu v Iráku a Sýrii neznamená, že je boj proti teroristům u konce, tvrdí šéf NATO Jens Stoltenberg. Islamisté hledají útočiště v Afghánistánu a spojenci podle něj nedopustí, aby tam dostali prostor pro vznik nového chalífátu.

Přítomnost teroristů takzvaného Islámského státu na afghánském území podle Stoltenberga podtrhuje význam stále trvající mise NATO v zemi. Odmítl spekulace, že by Spojené státy nebo spojenci chystali úplné stažení ze země.
„Vidíme, že ISIS se v Afghánistánu opravdu snaží získat oporu. Jsou zodpovědní za některé strašné útoky a násilí proti civilistům. A samozřejmě nechceme, aby dostali v Afghánistánu prostor pro vytvoření chalífátu,“ prohlásil Stoltenberg po schůzce ministrů NATO v Bruselu.

Podle odhadu Organizace spojených národů v zemi působí na 2 500 až 4 000 příslušníků takzvaného Islámského státu v Chorásánu, jak se afghánská odnož nazývá s odkazem na historické území, rozděleného v současnosti mezi Írán, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán. Islamisté také rekrutují další bojovníky z řad Talibanu. Hlavní baštou je provincie Nangarhár s hlavním regionálním městem Džalálábádem v těsném sousedství Pákistánu. Analytici se obávají, že s možným uzavřením mírové dohody s Talibanem může ještě posílit.

Češi v Afghánistánu

V Afghánistánu působí v současnosti zhruba 250 českých vojáků.

Většina zajišťuje ochranu základny Bagrám. Další působí v metropoli Kábulu a v provinciích Herát a Lógar.

Alianční mise Resolute Support v Afghánistánu patřila mezi hlavní témata jednání dvoudenní schůzky ministrů NATO v Bruselu. „NATO z Afghánistánu neodejde, dokud to neumožní tamní bezpečnostní situace. Zároveň všichni věříme, že USA a Taliban se vrátí zpět k jednacímu stolu,” uvedl český ministr Lubomír Metnar.

Spojenci podle něj ocenili ocenili plán Česka nasadit do Kábulu příští rok na jaře desetičlenný polní chirurgický tým.
Podle Stoltenberga ministři potvrdili, že mise v Afghánistánu bude pokračovat. „Společně jsme šli do Afghánistánu, společně jsme se rozhodovali o naší přítomnosti a až bude čas, společně odejdeme,“ řekl. Jak podotkl, spojenci nechtějí v zemi zůstávat déle, než to bude nutné. „Ale pokud odejdeme příliš brzy, cena může být velmi vysoká,“ dodal.

Americké ministerstvo obrany nedávno připravilo plány na urychlené stažení vojáků z Afghánistánu pro případ, že by jej prezident Donald Trump, podobně jako v Sýrii, náhle nařídil. Případný odsun by podle plánů měl zabrat maximálně několik týdnů. Podle Pentagonu jde ovšem pouze o preventivní opatření a žádná nařízení ohledně stažení jednotek z Afghánistánu nejsou v platnosti.

Stoltenberg připustil, že určitě korekce počtu zahraničních vojáků směrem „dolů i nahoru“ probíhají, podle aktuálního vývoje bezpečnostní situace. V zemi v současnosti působí zhruba 17 tisíc zahraničních vojáků, z toho zhruba polovinu tvoří Američané. Starají o výcvik afghánských bezpečnostních sil, radí jim, pomáhají s přípravou akcí a podporují zvláštní operace namířené proti IS a teroristické síti Al-Káida.

SVĚT NENÍ PŘIPRAVENÝ NA PANDEMIE

Nebezpečí nové pandemie číhá vždy a všude a lidstvo na něj není připravené, upozorňuje žebříček Global Health Security Index. Země z celého světa jsou v něm seřazené podle toho, jak jsou vybavené pro boj s biologickými hrozbami. První jsou Spojené státy, Česko skončilo dvaačtyřicáté. V rámci Evropy má rozhodně co dohánět.

Infekční choroby jako chřipka či ebola mohou vést k mezinárodním epidemiím i pandemiím, upozorňují autoři žebříčku Global Health Security Index. Kromě toho se mohou objevit i záměrně vypuštěné viry, které mohou způsobit ještě větší škody. V roce 2001 to například byly útoky smrtelnými bakteriemi antraxu.

Budíčkem prý pro svět byla epidemie eboly na západě Afriky z roku 2014. Ta nebyla první a ani poslední. Od loňského srpna, kdy nemoc propukla v Demokratické republice Kongo, na ni zemřelo už víc než 1 700 lidí.

Právě před pěti lety si však podle autorů žebříčku politici i Světová zdravotnická organizace (WHO) uvědomili, že mají v ochraně veřejného zdraví mezery, jenže neví kde, ani jak je „vyplnit“. Sestavený seznam má proto ukázat, jak je která země připravená na případnou pandemii. A žádná z nich není připravená dostatečně, upozorňují autoři.

„Je pravděpodobné, že svět i nadále bude čelit nemocem, se kterými většina zemí nebude umět bojovat. Kromě klimatické změny a urbanizace vytvoří ideální podmínky pro vznik a šíření patogenů také masové přesuny a migrace - ta se dnes děje téměř v každém koutě světa,“ píše se ve zprávě k nové stupnici.

Žebříček připravenosti zemí na pandemie.

Jen osm procent hodnocených zemí například prokazatelně vyžaduje bezpečnostní prověrky u lidí, kteří mají přístup k nebezpečnému biologickému materiálu a jedům. Pouhá tři procenta států také myslí na zřízení služeb pro zdravotníky, kteří při vykonávání své profese onemocní.

Celkem výzkumníci posuzovali 195 států po celém světě podle 140 kritérií. Ty rozdělili do šesti kategorií nazvaných Prevence, Detekce, Reakce, Zdraví, Normy a Riziko. Prevence hodnotí, jak se země chrání před vznikem a šířením patogenů. Detekce zase to, jak rychle jsou schopné zachytit epidemie a nahlásit je dalším potenciálně ohroženým zemím.

Nemocnice v Těchoníně. Tajné místo, kde zatočí se smrtelnou nákazou

Třetí kategorie posuzuje každou zemi podle toho, jak rychle je schopná zareagovat a epidemii začít krotit. Hodnotitele pak zajímalo i zdravotnictví každého konkrétního státu, jeho robustnost a schopnost léčit nemocné i chránit zdravotníky. Kategorie Normy je zřejmá - schopnost vylepšovat svůj systém zdravotní péče a držet se mezinárodních závazků.
Posledním kritériem je obecná zranitelnost dané země vůči biologickým hrozbám. Nutno podotknout, že autoři hodnocení zohlednili i ekonomickou vyspělost dotyčných států. Při tom se u některých zemí ukázalo, že peníze rozhodně nezaručují výborný výsledek. Třeba Lichtenštejnsko je až na 71. příčce.

Česko v kategoriích Prevence a Detekce

V rámci Evropy si Česko příliš dobře nevede, lepší je i Srbsko. Na prvním místě jsou Spojené státy, uspěly v pěti kategoriích ze šesti. Minusové body dostaly třeba za riziko nepokojů ve společnosti a hrozbu terorismu, ale i za špatný přístup ke zdravotní péči nebo nízkou důvěru občanů ve svou vládu.
Na druhém místě je Velká Británie a na třetím Nizozemsko. Úplně poslední je pak africká Rovníková Guinea následovaná Somálskem a Severní Koreou. Nejméně připravenou evropskou zemí je Andorra.

První desítka: 1. USA, 2. Velká Británie, 3. Nizozemsko, 4. Austrálie, 5. Kanada, 6. Thajsko, 7. Švédsko, 8. Dánsko, 9. Jižní Korea, 10. Finsko.

Česko je na 42. místě ze 195., což na první pohled vypadá dobře. V rámci Evropy však je na 26. místě ze 43. Lépe než Češi na tom jsou Srbové, Albánci, Chorvaté i Maďaři. V celosvětovém hodnocení pak Českou republiku předběhlo také Turecko, Mexiko nebo Thajsko. Slovensko je v rámci Evropy hned pod Českem, v rámci světa pak o deset příček níž než Češi. Obecně je Česko hodnocené druhým, prostředním stupněm připravenosti. Nejlépe si vedlo v kategorii Riziko, kde skončilo 28., nejhůře naopak v kolonce Detekce, kde je až 60.

I v rámci každé kategorie osciluje od výborného po velmi špatné umístění. Typickým příkladem jsou Normy, kde je Česko v závislosti na konkrétním ukazateli na 1. i na 101. místě. První příčku tam má díky účasti v evropské skupině European Medical Corps, která vznikla před třemi lety a která zajišťuje rychlou spolupráci napříč státy Evropské unie.

První místo si Češi vysloužili i za schopnost rychle omezit přesun lidí a zboží v případě, že se v potravinách objeví třeba listerie, u drůbeže pseudomor či africký mor u prasat. Jedno stoprocentní skóre má Česko také v kategorii Reakce, a to díky přísně střeženému výzkumnému centru Těchonín, ve kterém si umí poradit s pacienty nakaženými těmi nejhoršími přenosnými chorobami.

Česko v kategoriích Reakce a Zdraví.

Naopak nelichotivé 101. místo má Česko třeba kvůli tomu, že v posledních pěti letech neprošlo procesem zvaným Joint External Evaluation (JEE) v rámci WHO, které hodnotí právě připravenost země na přírodní či záměrně vyvolané hrozby.
Za žebříčkem stojí odborníci z organizace Nuclear Threat Initiative, kteří se spojili s kolegy Johns Hopkinsova centra pro bezpečnost zdraví a s novináři serveru The Economist. Více než stovce výzkumníků zabral sběr dat celý rok. Výsledky podle listu The Washington Post zveřejnili ve čtvrtek.

Beth Cameronová z Nuclear Threat Initiative říká, že musí světoví lídři především pochopit, že biologické katastrofy jsou „obrovským rizikem pro mír a bezpečnost“. „Země musí vědět, jak jsou připravené. A potřebují vědět, jak jsou připravení jejich sousedé. Jinak se nikdy nezlepšíme,“ dodává.

MRTVÍ Z KAMIONU V ANGLII VIETNAMCI, PŘED SMRTÍ PSALI PŘÍBUZNÝM

Většinu z 39 mrtvých lidí objevených v kamionu na jihovýchodě Anglie pravděpodobně tvoří Vietnamci. Konstatují to zahraniční agentury, které se odvolávají na informace z venkovské oblasti, odkud oběti podle všeho pocházejí. Lidé z kamionu totiž před svou smrtí psali domů příbuzným. Identifikace obětí ale podle policie nějakou dobu potrvá.
Identifikace obětí zdlouhavější i kvůli tomu, že u mrtvých bylo nalezeno jen velmi málo dokladů. Policisté přitom nevyloučili, že mezi mrtvými mohou být i občané jiných zemí než je Vietnam.

Kvůli obavám o osud svých příbuzných ale policii nejvíce kontaktují právě Vietnamci. Policisté v této souvislosti spolupracují s vietnamskou komunitou jak v Británii, tak mimo ni a zástupci vyšetřovatelů se již setkali i s vietnamským velvyslancem v Londýně.

Do řešení případu se zapojila i vietnamská vláda, premiér Nguyen Xuan Phuc nařídil místním úřadům, aby zjistily, zda mohou být mezi 39 mrtvými skutečně vietnamští občané. Předseda vlády rovněž nařídil policii, aby začala vyšetřovat údajné případy obchodování s lidmi.

Těla našla policie hrabství Essex v noci na středu v průmyslové zóně Waterglade v Grays východně od Londýna. Policie zpočátku uvedla, že se zřejmě jedná o Číňany, nicméně Peking tuto informaci nepotvrdil. Policie v souvislosti s případem zatím zadržela už čtyři lidi. Z nich je už od středy ve vazbě pětadvacetiletý řidič kamionu ze Severního Irska.

Katolický kněz Dang Huu Nam z vietnamského města Yen Thanh, ležícím v provincii Nghe An,řekl, že je ve spojení s rodinami obětí tohoto neštěstí. „Celý okres je ve smutku. Pro naši komunitu je to katastrofa,“ poznamenal.
Dodal, že od rodin z oblasti ví, že jejich členové nebo příbuzní v této době cestovali do Británie a že s nimi teď není možné navázat spojení. Podle Nama část obětí může být i ze sousední provincie Ha Tinh.

Mami a tati miluji vás, psala umírající dívka rodičům

Právě odsud pocházela podle CNN šestadvacetiletá Pham Thi Tra My, které cestu do Británie zaplatili rodiče. Oba jsou nyní přesvědčení, že jejich dcera je mezi mrtvými nalezenými v kamionu. Naposledy se jim ozvala v úterý večer, když se náklaďák nacházel na cestě do anglického přístavu Purfleet. „Mami a tati, moc se omlouvám. Způsob, jakým jsem se chtěla dostat do zámoří, nakonec nebyl úspěšný. Oba vás hrozně moc miluji. Umírám, protože nemohu dýchat. Mami, je mi to hrozně moc líto,“ napsala dívka rodičům.

První těla z kamionu v Británii odvezli k pitvě, policie zatkla tři lidi

Britské úřady zatím nepotvrdily, jestli je Pham Thi Tra My skutečně mezi mrtvými, její rodina o tom však nepochybuje. „Přišel jsem o svoji milovanou dceru i o naspořené peníze,“ říká její otec Pham Van Thin. Pašeráci jim údajně neprozradili, jakým způsobem budou lidi do Velké Británie přepravovat. „Pašeráci říkali, že je to bezpečná cesta, že budou lidi přepravovat letadlem a autem. Kdybych věděl, že pojede takovým způsobem, nikdy bych ji nenechal odejít,“ dodává Pham.

Vietnamci spolupracují na identifikaci obětí

Vietnamské ministerstvo zahraničí v sobotu sdělilo, že dalo ambasádě v Londýně pokyn, aby pomohla britské policii při identifikaci obětí. K možné státní příslušnosti mrtvých se ale odmítlo jakkoli vyjádřit.

Reuters s odvoláním na březnovou zprávu americké organizace Pacific Links Foundation napsal, že Nghe An patří k nejchudším vietnamským provinciím. Pochází z ní řada obětí obchodování s lidmi, které skončily v Evropě.
Podle údajů zveřejněných ve státních médiích za prvních osm letošních měsíců z této provincie odešlo hledat práci jinde, včetně zámoří 41 790 lidí.

V MĚSTEČKU ZAHRÁDKY U LEDČE ZNOVU ZVON

V sobotu se po čtyřech desítkách let se opět roztlouklo srdce kostela svatého Víta ve zrušeném a vysídleném městečku Zahrádka u Ledče nad Sázavou. Nový zvon pořídil Spolek Přátelé Zahrádky z veřejné finanční sbírky. Městečko Zahrádka neexistuje již několik desetiletí. Zatopila jej voda z vodní nádrže Švihov. Lidé se museli vystěhovat a po vzkvétajícím městečku zbyl jenom kostel, kašna, socha Panny Marie, a také množství rodáků, pamětníků a přátel, kteří se do zaniklé obce pravidelně vracejí vzpomínat.

Právě oni stáli za tím, že kostel svatého Víta v sobotu dostal zvon nový.

Nese jméno Josef a byl věnován spolkem Přátelé Zahrádky k 800. výročí první písemné zmínky o Zahrádce, která na letošní rok připadá, a také komunisty umučenému knězi Josefu Toufarovi, který zde v letech 1940 až 1948 působil.
Zvon vznikl ve zvonařské dílně Petra Rudolfa Manouška. Jeho pořízení přišlo na 320 tisíc korun. Další desetitisíce stály úpravy ve věži.

„První jednání s organizátory jsme měli v únoru tohoto roku. Já jsem si to zde byl obhlédnout a udělal návrh zvonu. Vlastní výroba zabrala tři měsíce. Zvon má základní ladění v tónu d2. Hmotnost samotného zvonu je 198 kilogramů. Společně s hlavicí a se srdcem váží 260 kilogramů,“ popsal zvonař Petr Rudolf Manoušek.

Zvon byl odlit v holandském Astenu, odkud putoval nejprve do Ledče nad Sázavou, kam se odstěhovala řada původních obyvatel městečka. Do Zahrádky jej přivezla slavnostně ozdobená bryčka tažená koňmi. Vůz udělal po trase několik zastávek. Cestu zvonu sledovaly stovky lidí a jeho příjezd uctily i nastoupené jednotky dobrovolných hasičů.

Iniciátorkou pořízení nového zvonu byla Lenka Lhotková. „Mám k tomuto místu vztah. Můj děda s babičkou zde měli hotel s kinem. Děda byl komunisty pronásledován a o vše tady přišli. Cítila jsem k tomuto místu dluh. A komu jinému udělat zvon, než páteru Toufarovi a místním rodákům? Když ten zvon tady bude bít, tak je vidět, že pravda a láska zvítězí. A páter Toufar tu bude s námi napořád,“ říká Lenka Lhotková, která byla na slavnosti v kostýmu kněžny Vilemíny z Auerspergu a ze Žleb. Kněžna byla se svým manželem Vincencem Karlem patronem tohoto kostela a stála za jeho obnovou a pořízením zvonů po ničivém požáru v roce 1850.

Zahrádka o své zvony přišla minimálně čtyřikrát. Dvakrát se zvony roztavily při velkých požárech v letech 1783 a 1850. Zabaveny byly i za obou světových válek v letech 1915 a 1942. Od druhé světové války tak byl kostel svatého Víta bez vlastního zvonu. „Páter Toufar, který zde působil po svém vysvěcení až do roku 1948, hned po válce do kostela zapůjčil jeden zvon z kostela v Ježově. Ten zde sloužil až do roku 1975, kdy se Zahrádka likvidovala,“ popisuje historii zvonů v kostele Jan Čihák, člen výboru Spolku Přátelé Zahrádky.

Na věži kostela byla zachována zvonová stolice, kde jsou místa pro dva zvony. „My jsme zvolili zvon rozměrově menší. Z toho důvodu, aby bylo do budoucna možno zakoupit případně zvon další. Ale to není teď aktuální. Nyní chceme zaměřit své síly na obnovu kostela. Opravovat by se měl interiér i fasáda kostela, obnovu však potřebuje také kašna i socha Panny Marie. Na co sbírku zaměříme v dalším období, ještě budeme upřesňovat. Ve sbírání finančních prostředků stále pokračujeme,“ doplnil Čihák.

Zvon následně posvětil královéhradecký biskup Jan Vokál. Poté byl zvon za pomoci jeřábu vyzvednut do věže a po mši svaté se poprvé rozezněl nad hladinou vodní nádrže Švihov. Zvonit bude pravidelně každý den v poledne a při večerním klekání.

PARDUBICKO SLAVILO 28. ŘÍJEN V PAŘÍŽI

Ne na Hradě, ale v Paříži, si letos připomínali představitelé Pardubického 28. říjen 1918. Společně s Velvyslanectvím ČR v Paříži a partnerským regionem Centre Val de Loire se náš kraj podílel na mezinárodní stání recepci na naší ambasádě. Ve spolupráci s Českým centrem v Paříži pak otevřel výstavu Od českého tolaru k dolaru a zorganizoval koncert žáků pardubické Konzervatoře.

„Letos jsme byli po dobré zkušenosti z roku 2011 opět osloveni českým velvyslanectvím ve Francii, zda bychom spolu s našimi školami mohli připravit v Paříži významnou státní recepci ke státnímu svátku. Je to výjimečná šance prezentovat Pardubický kraj nejen Francouzům, ale také velvyslancům a dalším zástupcům zemí téměř z celého světa. Toto město je pro nás jedinečné tím, že právě tady jsou kořeny našeho samostatného státu.

V domě, kde sídlí České centrum, vznikla Národní rada československá, která dala následné události do pohybu,“ řekl hejtman Martin Netolický a pokračoval: „Jsem rád, že zde mohli představit svůj um žáci našich tří škol z Poličky, Litomyšle a Pardubic, pro které to byla také příležitost podívat se do této historické evropské metropole. Na jejich práci jsme tu byli spolu s dalšími přítomnými zastupiteli opravdu hrdí.“

Recepci zahájil jako hostitel velvyslanec ČR ve Francii Petr Drulák. Připomenul, že kromě vzniku republiky slavíme letos také 30 let od návratu demokracie. Ve svém projevu k téměř pětistovce hostů ze zahraničních ambasád a diplomatických zastoupení a také k českým krajanům v Paříži se věnoval třem pilířům – svobodě, sociální spravedlnosti a patriotismu, jako hrdosti na vlastní kulturní kořeny. Zdůraznil, že paradoxně dnes svobodu ohrožují nejvíce ti, kteří to „myslí dobře“. Proto je potřeba více o aktuálních hrozbách, jako jsou například migrace nebo klimatické změny, ve společnosti debatovat. Vyzdvihl spolupráci Pardubického kraje s francouzským regionem. Právě v takových projektech se podle něj rodí duch Evropy.

Na recepci se podílelo deset žáků ze Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Poličce, kteří připravili rautové občerstvení a tři žákyně ze Střední školy zahradnické a technické v Litomyšli, které připravily obdivovanou květinovou výzdobu. O hudební doprovod se starali žáci pardubické Konzervatoře.

Část recepce se odehrála v režii regionu Centre Val de Loire. „Když jsme v roce 2003 podepisovali smlouvu o spolupráci, ani jedna strana netušila, kolik zajímavých projektů se díky tomu zrodí,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek. „Dnes spolupracují naše školy, velký přínos má velmi konkrétní spolupráce v sociální oblasti a od loňského roku se inspirujeme také v kulturních projektech a využití průmyslových staveb pro kulturní účely,“ dodal Línek. To potvrdila i viceprezidentka regionu Centre Val de Loire Agnès Sinsoulier-Bigot. Zmínila letošní rozsáhlý regionální projekt 500 let renesance, kterým si na Loiře připomenuli 500 let od úmrtí Leonarda da Vinciho, a připravovaný projekt na rok 2020 zaměřený na místní gastronomii.

Důležitými partnery recepce byly také Destinační společnost Východní Čechy, Destinační společnost Pardubicko a Východočeské muzeum v Pardubicích. Mnoho zejména zahraničních hostů zaujala videa a materiály o Pardubickém kraji, zatím ne příliš známé krásy Zámku Pardubice i nově oceněný areál na seznamu UNESCO – hřebčín v Kladrubech nad Labem. Většina návštěvníku si na památku vyrazila malý groš z 16. století a odcházela s vůní pardubického perníčku, který je regionální specialitou. Zuzana Nováková

VÝSTAVA PARDUBICKA V PAŘÍŽI

Důležitým hráčem v rozšiřování povědomí o České republice ve Francii je jednoznačně České centrum v Paříži. Na stejné adrese spolu s ním sídlí také další české agentury jako CzechTourism a CzechTrade. S těmito institucemi se v rámci cesty do Francie setkali také zástupci Pardubického kraje, Destinační společnosti Východní Čechy a Východočeského muzea, které právě v prostorách Českého centra obnovilo numizmatickou výstavu „Od tolaru k dolaru.“

„České centrum je velmi aktivní v rámci prezentace české kultury a to v rámci různých výstav, koncertů a akcí pro Francouze a krajany, kteří v Paříži žijí. Důležitou roli sehrává také v rámci propojování francouzských umělců pro jejich možnou prezentaci u nás. Jedou z těchto akci je také festival Frankoscény, který se každoročně koná v Pardubicích,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který společně s ředitele Východočeského muzea Tomášem Libánkem a ředitelem Českého centra Jiřím Hnilicou znovuotevřel numizmatickou výstavu s názvem „Od tolaru k dolaru“, která již v Paříži slavila velký úspěch, když ji během dvou dní vidělo téměř tisíc lidí.

České centrum v Paříži je součástí sítě, do které spadá dalších 22 příspěvkových organizací Ministerstva zahraničních věcí. Kromě samostatného pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních akcí spolupracuje na řadě dalších aktivit včetně propojování divadelních souborů, hudebníků a umělců. Celkově ročně pořádá centrum 180 kulturních akcí. Velmi známým místem nejen pro krajany, ale také místní, je Paris Prague Jazz Club, ve kterém každý pátek České centrum organizuje koncerty především českých interpretů.

CzechTourism

S ředitelkou francouzské pobočky CzechTourismu Marií Muchovou byla řeč o možné prezentaci Pardubického kraje pro francouzské turisty, kterých v posledním roce dorazilo do České republiky na 290 tisíc. Tomu napomáhá také devět destinací, které jsou letecky propojené s Prahou. „Česká republika samozřejmě není pro Francouze na předních příčkách žebříčku, ale i tak po několika letech stagnace počet turistů narostl. Jedná se o tři skupiny, mezi kterými hrají prim starší lidí, poté páry přijíždějící většinou na prodloužené víkendy a následně mladí lidé, kteří jezdí především do Prahy za zábavou,“ uvedl hejtman Netolický, který se zajímal také o nastavení komunikace s Destinační společností Východní Čechy. Zuzana Nováková

ZÁVODNÍK SALAČ PO SOBOTĚ V AUSTRÁLII

Velká cena Austrálie šampionátu MotoGP byla dnes značně ovlivněna počasím. Kvůli velkému větru a nakonec i dešti bylo obtížné na Phillip Islandu jezdit. Filip Salač den rozjel druhým místem v tréninku a poté v kvalifikaci obsadil 22. místo.

Sobotní program Grand Prix Austrálie mistrovství světa silničních motocyklů dost ovlivnilo nepříznivé počasí. Na Phillip Islandu dnes hodně foukal vítr, což značně znepříjemňovalo jízdu všech jezdců, zejména těch v nejslabší třídě Moto3. Filip Salač i přes to hned ráno podal výborný výkon, když ve třetím volném tréninku zajel čas 1:38,694 a se ztrátou 0,202 s obsadil druhé místo. Časy ale celkově nebyly lepší, než ve včerejším odpoledním tréninku, takže se nedostal do druhé části kvalifikace. Odpoledne byly na programu kvalifikace, kdy se přepokládalo, že bude sucho. Bohužel se předpověď počasí nevyplnila a jelo se na mokré a poté osychající trati. Filip Salač nakonec v první části kvalifikace obsadil 8. místo, což znamená zítřejší start z 22. místa.

Filip Salač

"Dneska to bylo hlavně o počasí. Vítr dosahoval až 70 km/h a s motorkou Moto3 to dělá opravdu hodně. Tím, že je malá a lehká, tak to s námi hodně cloumá a je to dost nebezpečné. Ve třetím volném tréninku jsem měl dobré tempo a měli jsme i docela dobré nastavení. Zkoušeli jsme několik věcí, které fungovaly a věděl jsem, že můžu zajet rychlé kolo. Bylo jasné, že asi nezlepším čas ze včera, protože vítr byl opravdu silný a bylo to těžké. Dojel jsem druhý, navíc bylo dobré, že jsem podobné časy zajížděl ve více kolech. Podle předpovědi počasí jsme předpokládali, že bude suchá kvalifikace.

Po prvním kole byla nakonec vyvěšena červená vlajka. To mě mrzí, protože jsme byli na sucho dobře připraveni a měl jsem dobré šance postoupit do druhé části kvalifikace. Jeli jsme na mokru a každé kolo to usychalo, takže jsme nakonec jeli s mokrými pneumatikami na suchu. Jelikož jsem jel sám a nejel ve skupině, tak to nebylo jednoduché. Neměl jsem dobrý pocit a moc mě mrzí, že jsem nepostoupil a hlavně, že nebylo sucho od začátku. Vím, že jsme na suchu byli hodně silní a kluci, kteří jeli ve druhé části kvalifikaci, zajížděli pomalejší časy, než já ráno. Zítra dám do závodu všechno. Uvidíme, jak se nám bude dařit, ale myslím si, že tohle je jedna z dobrých tratí na dobrý výsledek. Děkuji všem, co mě podporují a zítra mi držte palce!" Ing. Eva Koňáková