iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudkyně Mazurková z Děčína odmítá výtky Dr. Hoškové

Senát Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) v čele s předsedkyní Markétou Lehkou včera projednával případ soudkyně Okresního soudu v Děčíně (OS) Radky Mazurkové. Mazurková se domáhá neplatnosti výtky, kterou jí udělila v roce 2016 tehdejší pověřená předsedkyně OS Zdeňka Hošková. V žalobě také zpochybňuje samotné pověření Hoškové výkonem funkce předsedkyně, které bylo podle soudkyně Mazurkové učiněno v rozporu se zákonem.

Žaloba byla u KS podána již v roce 2017, nicméně nejdříve musely být vyřešeny Nejvyšším správním soudem (NSS) námitky podjatosti, včetně námitky systémové podjatosti KS. Soudkyní zpochybněný akt pověření výkonem funkce předsedkyně totiž provedl současný předseda KS Luboš Dörfl a předsedkyně senátu Lehká je zároveň místopředsedkyní KS pro správní úsek.

Právní zástupce Mazurkové Ludvík Matoušek uvedl tři základní body žaloby, kterým je rozporována uložená výtka. Tu měla soudkyně Mazurková obdržet v souvislosti s průtahy, které zjistila prověrka její práce tehdejším vedením soudu.
Předně měla být výtka uložena nezákonně obsazeným orgánem. Učinila tak totiž pověřená, nikoliv jmenovaná předsedkyně soudu, přičemž výkonem funkce jí pověřil předseda KS.

Podle Matouška tím byla porušena ústavní zásada, že státní moc je možné vykonávat pouze v mezích zákona. Dále měla být tímto postupem porušena zásada právní jistoty, kdy soudkyně si nemohla být jistá, kdo a za jakých podmínek se stane jejím nadřízeným, a tedy kdo bude například rozhodovat o rozvrhu práce, což se dotýká i účastníků řízení. Porušena měla být také zásada ochrany nezávislosti soudní moci, s níž se pojí ochrana nejen před vnějšími vlivy, ale i zevnitř soudu.

V rámci argumentace pak žaloba zmínila role předsedy krajského soudu a ministra spravedlnosti při výběru předsedů okresních soudů, kdy předseda KS toliko navrhuje kandidáta a jmenování náleží ministrovi. Tedy mělo-li by k pověření výkonem funkce předsedy docházet, pak by tak mělo být činěno ze strany ministra spravedlnosti a nikoliv předsedou KS. Vyplňování mezer v zákoně pomocí analogie se používá v právu soukromém, ale nikoliv ve veřejném právu, kde lze moc vykonávat jen v mezích zákona. U konstitutivních aktů by pak měla být taková praxe podle názoru Matouška vyloučena zcela.

V konkrétním případě pak soudkyně Mazurková upozornila, že ze strany předsedy KS Dörfla se nemělo jednat ani o řádný výkon státní správy soudu. Podle ní totiž měl Dörfl vědět řadu měsíců dopředu, že tehdejší předsedkyně soudu se chystá rezignovat. Mělo to být zřejmé i z toho, že si předsedkyně upravila s předstihem nápad na plný počet případů. Předseda Dörfl však měl vyčkávat až na její písemnou rezignaci a řádné výběrové řízení vyhlásil až po více jak osmi měsících, během nichž úřadovala pověřená předsedkyně Hošková.

V žalobě se původně řešily i údajně špatné pracovní podmínky na OS v Děčíně, tuto část však Mazurková stáhla. Nicméně u soudu zaznělo, že v udělení výtky lze spatřovat vůči soudkyni bossing a odplatu, neboť měla být uložena poté, co měla Mazurková pověřenou předsedkyni kritizovat za organizaci práce soudu.

Ohledně samotného jednání, za které měla být výtka uložena, Mazurková uvedla, že kontrola byla účelová a nebrala v potaz, že soudkyně dostala ony spisy již průtahy zatížené od jiných soudců, kterým byly předchozí předsedkyní odebrány.

Nová předsedkyně OS v Děčíně Diana Fujdiak navrhla žalobu zamítnout. Podle jejího názoru byla udělena oprávněným orgánem, kterým byla pověřená předsedkyně soudu. Podle jejího výkladu totiž ten, v tomto případě předseda KS, kdo do funkce kandidáta navrhuje, může i pověřit výkonem funkce. Je tomu tak v justici z důvodu operativnosti, neboť pokud by se čekalo na rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, byl by ohrožen řádný výkon státní správy soudů. Pověřený předseda pak má všechny povinnosti i odpovědnost a může být i kárným žalobcem, sám je i kárně odpovědný.

Jako svědkyně byla vyslechnuta někdejší pověřená předsedkyně děčínského soudu Zdeňka Hošková, dnes soudkyně KS v Ústí nad Labem. Uvedla, že provedené kontrole, po níž byla uložena výtka, předcházela kontrola ze strany KS. Ta shledala obdobná pochybení a byla dokonce zvažována kárná žaloba. Od ní bylo nakonec upuštěno, neboť se přihlédlo k tomu, že Mazurková je začínající soudkyní. O problémech i závěrech kontroly tedy Mazurková musela vědět a pokud by při projednávání závěrů kontroly projevila sebereflexi, výtku by jí neuložila. Rozhodnutí výtku udělit padlo po reakci Mazurkové na vytýkanou nečinnost.

Měla reagovat tak, že ‚proč by to dělala, třeba to vezmou zpátky, třeba se to zastaví‘.

Jednání soudu bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na listopad. Výsledek bude tudíž znám ještě před jednáním kárného senátu NSS, který má v prosinci rozhodnout o žádosti o obnovu řízení, kterou z obdobných důvodů, pro jaké napadá Mazurková uložení výtky, podal její kolega soudce Radomil Bajer. I on podle informací České justice namítá nezákonnost pověření Hoškové výkonem funkce předsedkyně soudu. Hošková Bajera v roce 2016 úspěšně kárně žalovala u NSS.

Radka Mazurková patří mezi 12 soudců, které jako poslední ve funkci prezidenta republiky jmenoval Václav Klaus na konci února 2013. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 2004, pak pracovala ve státní správě, bance i v advokacii. Jako vyšší soudní úřednice a následně asistentka soudce působila u Městského soudu v Praze v letech 2009 – 2012. Petr Dimun, ceskajustice.cz

EXŽALOBCE GRYGÁREK BUDE ŽÁDAT ODŠKODNĚNÍ

Zastavení stíhání Libora Grygárka, bývalého náměstka pražského vrchního státního zástupce, je pravomocné. Rozhodnutí potvrdil po čtvrtečním neveřejném zasedání pražský vrchní soud. Vyplývá to z justiční databáze Infosoud. Na posun v případu dnes upozornil server SeznamZprávy.

Někdejší náměstek Vlastimila Rampuly čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Grygárkovo stíhání však letos v červenci zastavil pražský městský soud – zčásti z důvodu, že žalovaný skutek není trestným činem, zčásti kvůli promlčení. „Pravomocně skončilo moje téměř šest let trvající trestní stíhání, jehož délka je sama o sobě skandální a neobhajitelná,“ napsal Seznamu Grygárek s tím, že bude po státu v této souvislosti žádat odškodnění.

Dozorové Vrchní státní zastupitelství v Olomouci si proti rozhodnutí podalo stížnost k pražskému vrchnímu soudu, která však nebyla úspěšná. „Rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno,“ zapsal dnes ráno vrchní soud v databázi u příslušné spisové značky s datem 24. října.

O propojení Rampulova náměstka a pražského podnikatele Janouška v minulosti opakovaně psala média. Švýcarská prokuratura Janouškovi zablokovala tamní účty kvůli podezření z praní špinavých peněz v celkové výši dvou miliard korun. Švýcaři ale případ v roce 2010 odložili.

Olomoučtí státní zástupci tvrdili, že Grygárek v ČR v rámci právní pomoci vyžádané ze švýcarské strany nedal pokyn k řádnému objasnění případu a že existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobním vztahům. Exnáměstek čelil stíhání od roku 2013, vinu od počátku odmítal.

KOLIKRÁT ÚS KONSTATOVAL PORUŠENÍ PRÁVNÍHO STÁTU?

Nález, jímž Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí, není zdaleka prvním, v němž konstatoval porušení principů demokratického právního státu. Ústavní soudci kvůli porušení prvního ústavního článku v minulosti vyhověli už víc než třem stovkám navrhovatelů. Přesnému zjištění počtu vyhovujících nálezů brání nedostatečná indexace těch starších, pocházejících ještě z doby před zprovozněním databáze NALUS.

Odborníci minulý týden vyzdvihovali, že zákon uvalující od počátku příštího roku na církevní restituce devatenáctiprocentní daň z příjmů musel být velmi protiústavní, když ho plénum ústavních soudců zrušilo pro porušení úvodního ústavního článku. Česká republika je podle něj svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Nálezů, jimiž ústavní soudci navrhovatelům vyhověli v řízeních o individuálních ústavních stížnostech i v rámci přezkumu právních norem bez vztahu ke konkrétním právním případům, a napadaná rozhodnutí nebo zákony zrušili pro porušení Čl. 1 odst. 1 Ústavy, je však mnohem víc.

Česká justice se pokusila počet těchto nálezů zjistit. Vyhledávání v databázi NALUS omezila na vyhovující nálezy vydané Ústavním soudem v obou typech výše uvedených řízení. Porušení Čl. 1 odst. 1 Ústavy vyhledávala ve výrocích nálezů i v argumentaci ústavních soudců. Výsledkem bylo tři sta třicet nálezů. Nejstarší pocházel z roku 2001, tedy z první dekády Ústavního soudu. Řešil otázku dopadu změny stavebních předpisů na posouzení restitučního nároku.

Přesné zjištění počtu těchto nálezů je velmi obtížné. V zásadě k němu vede jen cesta pročíst naprosto všechny nálezy Ústavního soudu. Příčinou může být nedostatečné oindexování mnoha set nálezů z doby před rokem 2007, v němž došlo ke zprovoznění databáze NALUS.

To potvrzuje i šéfanalytik Ústavního soudu Ľubomír Majerčík: „Vyhledávání podle předmětu řízení je jistě jednou z metod, kterou je dobré využít, nicméně nemusí být stoprocentně spolehlivá. Stovky nálezů z devadesátých let se doindexovávaly dodatečně, bez dostatečného časového prostoru, který se indexaci rozhodnutí věnuje dnes,“ uvedl.

Všechna porušení úvodního ústavního článku nemusí být v databázi NALUS vyhledatelná i proto, že nemusela být zmíněna ve výroku nálezu, ale ani výslovně v jeho odůvodnění. Mohla z něj však vyplývat. Formulace nálezového výroku a textu jeho odůvodnění je v konečné fázi vždy dílem konkrétního soudce zpravodaje, není-li přehlasován zbývajícími soudci a neujme-li se sepsání nálezu jiný soudce.

Je-li Česká republika podle svého úvodního ústavního článku demokratickým právním státem, znamená každé porušení práva vždy i porušení principů demokratického právního státu? Odpovědět na tuto otázku kladně by na konec znamenalo zahrnout do množiny hledaných vyhovujících nálezů úplně všechny.

„Takhle ale podle mne Ústavní soud s Čl. 1 odst. 1 Ústavy nepracuje. Ta linka není tak jednoduchá, že je-li Česká republika demokratický právní stát, musí být každé porušení zákona, natož toho ústavního, vždy porušením demokratického právního státu. Ústavní soud po vzoru Rakouska, Německa nebo Francie chrání teprve až určité principy demokratického právního státu. Teprve až jsou-li tyto principy porušeny, pak zasáhne. Příkladem budiž přílepkový nález, chránící pravidla zákonodárného procesu, neboť proces přijímání zákonů je principy demokratického právního státu bezpochyby determinován. Produktem zákonodárné moci má být obecné pravidlo, a pokud tomu tak třeba v kauze Melčák nebylo, pak Ústavní soud zasáhl. Principy demokratického právního státu hrály svou roli v obou případech,“ vysvětlil pro Českou justici ústavní právník Jan Kysela.

Ústavní soud minulý týden vyhlásil nález, jímž zdanění církevních restitucí zrušil. Nález ale své právní účinky vyvolá až dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Do její redakce však podle zjištění České justice nebyl dosud odeslán. Důvodem jsou probíhající jazykové korektury. Nález bude paralelně publikován i v oficiální Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu.Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz

ODBORNÍCI: ZDRAVOTNÍ OBTÍŽE ZEMANA PROBLÉMY S NOHAMA

Dvacetikilogramový úbytek váhy za dva roky, nechutenství a problémy s nohama. To jsou některé ze závěrů, které odhalila lékařská zpráva prezidenta Miloše Zemana. Tu ve čtvrtek zveřejnila Ústřední vojenská nemocnice. Právě neuropatie nohou a úbytek svalové hmoty jsou Zemanovými největšími zdravotními problémy, shodují se odborníci.

„Nyní je zcela jednoznačnou největší obtíží pacienta postižení nervů dolních končetin a úbytek svalové hmoty, což způsobuje nestabilitu, nejistou chůzi a stoje, nutnost chůze s oporou,“ komentovala lékařka Diainmedu a diabetoložka Jana Psottová. Prezident už dříve uvedl, že trpí neuropatií, kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů.

Lékařská zpráva o zdravotním stavu prezidenta republiky

S tím souhlasí i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Ty ostatní výsledky, které tam jsou, jsou bezvýznamné, vesměs úplně normální a většina z nás by si k takovým výsledkům mohla gratulovat, kdybychom je měli,“ dodal. Těmi jsou například cukrovka druhého typu, která se získává věkem, nechutenství či sklon k nízkému tlaku.

Úbytek svalové hmoty je podle Kubka důsledkem špatně léčené cukrovky. „Pan prezident se léta chlubí tím, jak nezdravý životní styl má, jak ignoruje rady lékařů, takže se není čemu divit, že ta cukrovka se takto zkomplikovala,“ přiblížil. V případě neléčení podle něj hrozí i nemožnost se hýbat a umístění na invalidní vozík. „Ale to jsou spekulace,“ uvedl.
Podle nemocnice byla zahájena léčba zaměřená na rehabilitaci a nácvik stereotypů chůze a stoje. Efekty léčebného programu lze podle lékařů Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) očekávat v řádu týdnů až měsíců.

Dieta a rehabilitace

Podle zprávy má Zeman cukrovku kompenzovanou dietou, nikoliv léky. „Zaujala mě velmi dobrá koncentrace glykovaného hemoglobinu, svědčící o výborné kompenzaci diabetu, kterou lze dosáhnout jen velmi přísnou dietou. Je to hodnota u diabetiků velmi dobrá,“ okomentoval zprávu profesor vnitřního lékařství a senátor Jaroslav Malý (za ČSSD).
Medikace

Podle zprávy by Zeman měl dostat do svalu léčivý přípravek Milgamma, který obsahuje vitamíny skupiny B. Používá se jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém.

Kromě toho ředitel nemocnice a lékař Miroslav Zavoral prezidentovi doporučil například další léky obsahující vitamíny B a D a probiotika. Při nespavosti má Zeman brát lék Trittico, který patří mezi antidepresiva. Na diabetickou polyneuropatii doporučil lékař prezidentovi Thioctacid.

Podle diabetoložky Psottové je nenasazení léků v souladu se současnými doporučeními. Léčba bude kvůli podvýživě podle ní zaměřená zejména na vhodnou stravu s dostatkem všech složek, především bílkovin a vitamínů, a vhodnou rehabilitaci.

ÚVN zveřejnila zprávu o prezidentově zdravotním stavu ve čtvrtek večer. Podle Kubka však měla být prezidentova zdravotní dokumentace zveřejněná mnohem dřív. Občané podle něj mají právo vědět, jaký je zdravotní stav hlavy státu. „Pan prezident má obrovský vliv na vládu, a tím na celé naše životy. Je vrchní velitel ozbrojených sil,“ vysvětlil.

VOJÁCI ČR SE ZNIČÍ V ČR SAMI? VÝBUCH GRANÁTU

Lékaři brněnské nemocnice propustili do domácí péče druhého vojáka zraněného při pondělním výbuchu granátu ve vojenském újezdu Březina u Vyškova. Dnes o tom informovala mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Při incidentu byl jeden voják zraněn těžce, druhý utrpěl lehká poranění a další středně těžká.

Neštěstí se stalo v pondělí po poledni. Vážně zraněného muže přepravil vrtulník ve stabilizovaném stavu do Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Dva další s lehčími až středně těžkými zraněními byli převezeni do Vojenské nemocnice Brno. Armáda ve středu uvedla, že těžce zraněný muž je ve stabilizovaném stavu mimo ohrožení života. Lehce zraněný voják byl z nemocnice propuštěn už dříve.

Vojenská policie případ prověřuje jako podezření z obecného ohrožení z nedbalosti a z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Výbuchem munice se armáda zabývala i v září 2017, při incidentu tehdy zemřel ve vojenském areálu ve vyškovských Dědicích jeden člověk. Druhý utrpěl zranění oka. Podle vyšetřování za tehdejší explozi v budově Jugo mohla neodborná manipulace s municí.

Neštěstí se odehrálo ve veřejnosti nepřístupných sklepních prostorách, které využívala Vojenská policie. Trestní stíhání vyšetřovatelé odložili, protože hlavní podezřelý při explozi zemřel. Podle tisku vybuchl granát.

ČESKO-ČÍNSKÁ KONFERENCE UK V PRAZE

Tajemník Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloš Balabán rezignoval na sovu funkci poté, co se ukázalo, že lhal o financování česko-čínských konferencí. Původně tvrdil, že je platilo samotné centrum, ve skutečnosti však peníze pocházely od čínské ambasády. V pátek o tom informoval portál Aktuálně.cz na základě vyjádření pořadatelů konference. Balabán na další dotazy serveru neodpověděl a následně rezignoval na funkci tajemníka.

Na UK také Balabán vede Středisko bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd (FSV) a spoluzaložil stejnojmennou soukromou firmu, které podle serveru čínská ambasáda a další organizace posílají peníze na akce pořádané na univerzitě. FSV nyní prověřuje, zda tím nebylo porušeno opatření děkanky fakulty.

Velvyslanectví Číny zaplatilo soukromé firmě Středisko bezpečnostní politiky, kterou založil a vede Balabán s dalšími pracovníky UK, například za letošní zářijovou výroční konferenci Česko-čínského centra přes 600 tisíc korun. „Částky od velvyslanectví Čínské lidové republiky byly alokovány na úhradu přímých nákladů spojených s konferencí,“ řekl Aktuálně.cz Libor Stejskal, který s Balabánem a dalšími lidmi firmu vlastní.

Balabán ale původně tvrdil, že náklady na konferenci činí asi 590 tisíc korun a z většiny je ze svých zdrojů zaplatilo centrum univerzity. „Hlavní organizátor akce, Česko-čínské centrum UK, pokrývá rozpočet částkou cca 530 tisíc korun, ostatní subjekty podílející se na konferenci ji podpořily celkovou částkou přibližně 60 tisíc korun,“ uvedl podle portálu Balabán. Čínská ambasáda financovala konferenci i dříve. Loni na ni poslala Balabánově firmě přes 676 tisíc korun.
Chceme odstoupení rektora Zimy, žádají akademici

Česko-čínské centrum vede sám rektor UK Tomáš Zima, který také zaštiťuje konference centra. Na letošní konferenci centra vystoupil prorektor UK Aleš Gerloch a čínský velvyslanec v Česku Čang Ťien-min. Mluvčí univerzity Václav Hájek v rozporu s tvrzením pořadatelů konference tvrdí, že UK peníze od čínské ambasády na akci nevyužila.

„O existenci Střediska bezpečnostní politiky s. r. o. se univerzita dozvěděla v posledních dnech v souvislosti s medializací tohoto tématu, o jakýchkoliv fakturacích dalším subjektům ze strany s. r. o. vedení UK tedy nevědělo. UK neměla s SBP s. r. o. nikdy v minulosti uzavřenu žádnou smlouvu a zmíněná společnost se na jakémkoliv financování univerzity nepodílela,“ řekl serveru Hájek.

Že o aktivitách střediska nic nevěděl, říká i rektor UK Tomáš Zima. „Okamžitě poté, co jsem se o těchto informacích z médií dozvěděl, jsem zadal prověření veškerých aktivit Střediska bezpečnostní politiky včetně auditu financování konferencí, které mělo toto centrum v gesci, pořádalo je či se na nich podílelo,“ uvedl v pátek Zima. Dodal, že požádal své spolupracovníky, aby přerušili spolupráci s Balabánem i dalšími pracovníky firmy.

Balabán však po dotazech na financování konference rezignoval. „Doktor Balabán dnes (ve čtvrtek) zaslal rezignační dopis tajemníka Česko-čínského centra k rukám pana rektora Zimy, který rezignaci přijal,“ uvedl mluvčí UK.
Home Credit po kritice zruší smlouvu s Univerzitou Karlovou

Podle serveru Seznam zprávy například inkasovala Balabánova firma 200 tisíc korun na konferenci od Národního institutu pro další vzdělávání za pořádání konference Bezpečnost na českých školách. Akce přitom byla pořádána na univerzitě a s oficiálním logem výzkumného střediska UK. Soukromá firma také uzavřela smlouvy na příspěvek 50 tisíc korun od státního podniku Lesy ČR na konferenci Boj o vodu konanou v prostorách UK.

„Takové podnikání považuji za neospravedlnitelné. V těchto dnech probíhá prošetřování aktivit společnosti Středisko bezpečnostní politiky s. r. o. ve vztahu ke konferencím pořádaným v rámci Fakulty sociálních věd UK. Na základě jeho výsledků přijmeme odpovídající opatření,“ citoval server Aktuálně.cz děkanku FSV Alici Němcovou Tejkalovou.
Připravený jednat je i Zima. „V případě, že kontroly UK odhalí další vážné pochybnosti ohledně fungování SPB s.r.o. ve vztahu k Univerzitě Karlově, jsem připraven obrátit se na orgány činné v trestním řízení,“ řekl.

Vedení UK čelilo v poslední době kritice kvůli smlouvě s firmou Home Credit ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, která patří mezi největší poskytovatele spotřebitelských úvěrů ve světě. Firma má silné zastoupení i v Číně. Home Credit se ve smlouvě o spolupráci zavázal UK po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Ve smlouvě ale byla i pasáž o tom, že se smluvní strany „zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Home Credit po kritice od smlouvy odstoupil s prohlášením, že nechce být vtahován do iracionálních debat. Rektor Zima se pak omluvil, že neodhadl reakci na uzavření smlouvy.

CLINTONOVÁ BUDE ZNOVU KANDIDOVAT NA PREZIDENTKU USA?

Politička Hillary Clintonová je ochotna znovu kandidovat na prezidentku USA, ale jen za předpokladu, že bude mít reálnou šanci na vítězství. Vyplývá to z jejích soukromých rozhovorů, o kterých informoval list The New York Times. Podle něj se demokratičtí politici obávají, že jejich současní kandidáti na prezidenta nejsou úplně ideální.

Clintonové se sice před třemi lety podařilo vyhrát demokratické primárky, ale nakonec těsně prohrála s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem. Podle listu The New York Times (NYT) zvažuje kromě někdejší ministryně zahraničí kandidaturu také bývalý starosta New Yorku Michael R. Bloomberg.

Demokratům by se zamlouvala také bývalá první dáma Spojených států Michelle Obamová, která ale možnost své kandidatury opakovaně vyloučila. Navzdory dění uvnitř demokratické strany je ale podle NYT nepravděpodobné, že by se Clintonová nebo Bloomberg do primárek nakonec opravdu zapojili.

Oba totiž během soukromých rozhovorů uvedli, že si nejsou jisti tím, jestli by měli na současné demokratické kandidátce šanci. Podle nich už zahrnuje silné liberální kandidáty, mezi kterými vyčnívá někdejší viceprezident Joe Biden.
Jejich zapojení do boje o prezidentské křeslo je podle demokratů možné za předpokladu, že by Biden odstoupil nebo utrpěl zásadní oslabení. Zároveň by k němu nedošlo dřív než po Novém roce.

Zpráva NYT poukazuje na hluboké znepokojení demokratického establishmentu i dárců přispívajících na kampaně jednotlivých kandidátů. Strana v roce 2016 velmi brzy podpořila Clintonovou na úkor vermontského senátora Bernieho Sanderse, a to vedlo k dohadům, že primárky byly zmanipulované. Demokraté proto nechtějí podle listu The Independent opakovat stejnou chybu a zatím nikoho otevřeně nepodpořili.

Hillary Clintová s dcerou Chelsea vstupují do Hollywoodu

Velká část demokratického neklidu pramení z dosud nevýrazné kampaně Bidena, který sice vede před Sandersem, massachusettskou senátorkou Elizabeth Warrenovou i starostou South Bendu Petem Buttigiegem, ale v porovnání s Trumpem se může voličům jevit nezajímavě.

Biden má navíc značné potíže s financováním kampaně a vůbec není jisté, že bude mít dost peněz na její zdárné dotažení. Momentálně má někdejší viceprezident po ruce 9 milionů dolarů (206 milionů korun), to ale není ani polovina toho, co mají někteří jeho demokratičtí soupeři.

Biden je podle demokratů nemastný neslaný

„Od poslední debaty se mě už šest lidí zeptalo, jestli nemáme v záloze ještě někoho jiného,“ říká dlouholetá demokratka Leah Daughtryová, která vedla dvě poslední konference demokratické strany. Podle NYT někteří demokraté upírají naděje k Buttigiegovi, kterému se sice nepodařilo na začátku kampaně pasovat do role favorita, ale považují ho za centristu s podobnými názory jako má Biden. Impeachment? Podle Američanů největší politický cirkus v historii

Všechno ale bude záležet na tom, jestli Buttigieg dokáže získat podporu afroamerického obyvatelstva, které je pro demokraty klíčovou skupinou voličů. Zatím je ale více nakloněno Bidenovi. O vstupu do demokratických primárek uvažuje také bývalý ministr zahraničí John Kerry, který Bidena opakovaně kritizoval. Ještě před čtyřmi lety to byl přitom právě Biden, kterého někteří demokraté vybízeli ke kandidatuře, aby nabídl lepší perspektivu než Clintonová nebo Sanders.

PROTI EU A USA PROTESTOVALY TISÍCE LIDÍ V ZIMBABWE

Tisíce lidí v pátek protestovaly v zimbabwském hlavním městě Harare, aby vyjádřily podporu vládě a nespokojenost se sankcemi, které na zemi uvalily Spojené státy a Evropská unie. Sankce podle nich ničí místní hospodářství. Podle opozice se vláda snaží demonstracemi odpoutat pozornost od vlastní neschopnosti vyvést zemi z hospodářské krize.

Sankce Západu proti Zimbabwe jsou v platnosti od roku 2002 kvůli porušování lidských práv a zásad demokracie. Zmrazení účtů a zákaz cest do USA a zemí EU se týká některých představitelů vládnoucí Vlastenecké fronty (ZANU-PF), včetně prezidenta Emmersona Mnangagwy a vysoce postavených armádních činitelů.

Podle vlády je to trest od západních zemí za to, že zimbabwský režim zabavil farmy bělošským majitelům, uvádí agentura Reuters. Podporovatelé prezidenta a vlády v pátek v ulicích skandovali a mávali transparenty s nápisy „Bylo toho dost, ihned zrušte sankce“.„Kvůli sankcím nemáme práci. Amerika chce s jejich pomocí ZANU-PF sesadit, my ale stranu i našeho prezidenta budeme bránit,“ uvedl jeden z demonstrujících.

Vláda na pátek vyhlásila den pracovního klidu. Na místo navíc vypravila autobusy. Očekává se také, že prezident Mnangagwa pronese před demonstranty řeč, napsal zpravodajský server BBC. Zatímco vláda v pátek kritizovala sankce v oficiální tisku, americký velvyslanec Brian Nichols napsal článek do soukromého deníku, ve kterém uvádí, že „největšími sankcemi pro Zimbabwe jsou omezení, která si na sebe země uvalila sama“. Spojené státy jsou podle něj největším sponzorem této jihoafrické země, původcem hospodářské krize je korupce a nedostatek reforem.

Podobný názor zastává i šéf zimbabwské opozice Nelson Chamisa, který na twitteru uvedl, že Zimbabwe trpí „neschopným vedením, korupcí, špatnou správou a podvodnými volbami“, nikoliv sankcemi.

Míra inflace je nyní v Zimbabwe nejvyšší od roku 2009, kdy kvůli hyperinflaci, jež dosáhla 500 miliard procent, země opustila vlastní měnu a přijala jako oficiální platidlo americký dolar a další zahraniční měny.
Vláda ale na konci letošního května náhle zakázala platby v zahraničních měnách, jediným oficiálním platidlem se tak stal nový zimbabwský dolar. Jeho hodnota od té doby klesla už o 28 procent. Prudce rostou ceny základních potravin, je nedostatek chleba, pohonných hmot a léků.