iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ÚVN Praha: Prezident Zeman se léčí pro poruchu výživy

Prezident Miloš Zeman se v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) léčil a po propuštění stále léčí pro poruchu výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů, zejména nohou. Nemocnice to uvedla na webu. Zeman se rozhodl informovat o svém zdravotním stavu a nemocnici zprostil mlčenlivosti. Podle nemocnice prezident absolvoval rehabilitační cvičení a byla mu aplikována intenzifikovaná výživa. Hrad označil čtyřdenní hospitalizaci minulý týden za rekondiční pobyt.

V lékařské zprávě se uvádí, že Zeman má cukrovku druhého typu a trpí neuropatií obou nohou. Laboratorní hodnoty, včetně hladiny krevního cukru a dalších parametrů hodnotících cukrovku, jsou podle nemocnice v normě. Prezident za dva roky zhubl 20 kilogramů a trpí nechutenstvím. Lékaři u něho objevili známky dehydratace. Zeman si podle nemocnice stěžuje na nestabilní chůzi a v poslední době má sklon k nižšímu krevnímu tlaku.

Lékař, kterým je ředitel nemocnice Miroslav Zavoral, Zemanovi doporučil každodenní rehabilitaci, měl by také dbát na hydrataci a výživu. Určil prezidentovi dietu s vyšším podílem proteinů. Hlava státu by měla podle lékaře absolvovat pravidelné kontroly klinického stavu.

Podle zprávy by Zeman měl dostat do svalu léčivý přípravek Milgamma, který obsahuje vitamíny skupiny B. Používá se jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém. Kromě toho Zavoral prezidentovi doporučil například další léky obsahující vitamíny B a D a probiotika. Při nespavosti má Zeman brát lék Trittico, který patří mezi antidepresiva. Na diabetickou polyneuropatii doporučil lékař prezidentovi Thioctacid.

Prezident ve středu uvedl, že nemocnice zveřejní jeho kompletní zdravotní dokumentaci. Nemocnice později upřesnila, že ke zdravotnímu stavu prezidenta vydá vyjádření.

„Byla zahájena komplexní léčba zaměřená na nácvik stereotypů chůze a stoje, doplněná dalšími rehabilitačními procedurami. Rovněž proběhla aplikace intenzifikované výživy, a to i nitrožilně. Jejím cílem je podpořit rekonstituci svalové hmoty a ovlivnit narušenou funkci nervových vláken na periferii dolních končetin,“ uvedla nemocnice dále.

ÚVN po ukončení prezidentova pobytu uvedla, že Zeman byl v neděli v dobré kondici a nepodstoupil žádný zákrok. Jeho mluvčí pobyt zdůvodnil přípravou na státní svátek 28. října, při kterém chce být prezident „absolutně fit“. Zeman minulý týden řekl, že jeho jediným problémem jsou bolavé nohy.

Nemocnice v aktuální tiskové zprávě uvedla, že kromě zpřístupněné lékařské zprávy se nebude k Zemanovu zdravotnímu stavu vyjadřovat. Bližší komentář nechce vydávat ani Hrad, uvedl na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Tisková zpráva, kterou Ústřední vojenská nemocnice Praha (ÚVN) zveřejnila na svých stránkách:

Lékařská zpráva o zdravotním stavu prezidenta republiky

Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl informovat o svém zdravotním stavu. V té souvislosti zprostil ÚVN povinného zachování mlčenlivosti a požádal ji o zveřejnění zprávy (v souladu s § 51 Zákona o zdravotních službách, bod 2b) tohoto paragrafu).

Lze shrnout, že pan prezident během pobytu v ÚVN i v dalších dnech byl sledován a léčen pro poruchu výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů, zvláště na dolních končetinách. Současně je také přítomno postižení nervových vláken, projevující se ztrátou čití, tedy dotykového vnímání podnětů na periferii dolních končetin. Obě tyto skutečnosti se manifestují poruchou mechanismu chůze i prostého stoje, nejistotou při chůzi a nutností částečné mechanické opory.

Laboratorní hodnoty, včetně hladiny krevního cukru a dalších parametrů hodnotících diabetes mellitus, jsou v normě.
Byla zahájena komplexní léčba zaměřená na nácvik stereotypů chůze a stoje, doplněná dalšími rehabilitačními procedurami. Rovněž proběhla aplikace intenzifikované výživy, a to i nitrožilně. Jejím cílem je podpořit rekonstituci svalové hmoty a ovlivnit narušenou funkci nervových vláken na periferii dolních končetin.

Léčebný a rehabilitační program má dlouhodobý horizont. Jeho efekt lze očekávat v rozmezí týdnů až měsíců. Zpřístupnění lékařské zprávy prezidenta republiky je jediná forma vyjádření k jeho zdravotnímu stavu, které ÚVN poskytne.
Ostře sledované zdraví prezidenta

Zdravotní stav prezidenta Zemana budí pozornost dlouhodobě. Již v době, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny a premiérem, Zeman neskrýval vášeň pro tabák, nezříkal se pití alkoholu a jeho jídelníček často obsahoval nepříliš zdravá jídla.

V době, kdy předsedal vládě, se opakovaně potýkal s ledvinovou kolikou, v září 2001 byl kvůli ní několik dní hospitalizován. K mála známým výraznějším zdravotním potížím patřil i úraz z března 2001, kdy si při státní návštěvě Indie natáhl šlachy na noze a několik dní používal hůlku.

Bolesti, arytmie, porucha erekce. I tak se projevuje „Zemanova nemoc“

V době, kdy se chystal vstoupit do přímé prezidentské volby, absolvoval Miloš Zeman malé chirurgické zákroky. Nejprve mu v únoru 2012 v nemocnici Na Bulovce operovali šlachu v palci levé nohy, o půl roku později se pak podrobil operaci očí, při níž mu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze odstranili šedý zákal. Mezi prvním a druhým kolem volby pak vzbudilo pozornost jeho přiznání, že denně vypije „pět nebo šest skleniček vína a skleniček slivovice tak dvě nebo tři“.

Zemanova životospráva se opět stala věcí veřejnou po převzetí funkce prezidenta v březnu 2013. Například v květnu téhož roku, když při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. V srpnu 2013 pak lékaři nově ustaveného koncilia oznámili, že Zeman trpí polyfunkční neuropatii, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy.

Během prvního roku prezidentského mandátu se Miloš Zeman potýkal i se zraněním, které si koncem října 2013 přivodil doma, když v noci upadl a narazil kolenem do skříně. Šéf jeho lékařského koncilia Martin Holcát vyloučil, že by za úrazem mohl být alkohol nebo mrtvice, jak spekulovala některá média. Se zraněním se tehdy prezident léčil více než měsíc, zpočátku se pohyboval na vozíku, později s pomocí berlí, od prosince pak začal jako oporu používat hůlku.

Během roku 2017 působil Zeman mnohokrát unaveně, zřejmé to bylo především při jeho cestě do Číny a Vietnamu. Hrad přičítal únavu náročnému programu. Sám Zeman se již v září 2016 svěřil, že se mu zlepšily hodnoty cukrovky, zatímco neuropatie zůstává na stejné úrovni, v listopadu 2017 pak hovořil o tom, že mu „odešla cukrovka“. Jeho lékař Miloslav Kalaš vysvětlil, že ke snížení hodnot glykemie přispělo dodržování diety a prezidentovo výrazné zhubnutí. Za velké riziko ovšem Kalaš označil to, že Zeman „hodně kouří“.

V listopadu 2017 se na veřejnosti objevily spekulace o tom, že prezident trpí rakovinou, napsal to třeba na sociálních sítích brněnský politik Svatopluk Bartík. Hrad to rázně odmítl a argumentoval mimo jiné tím, že Zeman v září 2017 podstoupil preventivní prohlídku na tomografu, která neodhalila žádný nový problém. Bartík sice tvrzení brzy stáhl, Zeman nicméně oznámil, že na něm bude požadovat omluvu a pět milionů korun. Nyní se případem zabývá soud; policie v minulosti pravomocně odložila trestní oznámení Hradu pro podezření z pomluvy.

Tlačenku už ne, raději něco sladkého

Loni v lednu před volbou hlavy státy, v níž Zeman obhájil funkci, šéf konzilia Holcát řekl, že Zeman je v dobré fyzické a psychické kondici a cítí se dobře. Prezidentův lékař Miloslav Kalaš řekl, že Zemanův stav je takový, aby mohl nadále vykonávat funkci. Společně s dalšími lékaři znovu odmítl, že by Zeman onemocněl rakovinou. Prezident, který mívá při veřejných vystoupeních problémy s chůzí a od prvního zvolení na Pražský hrad výrazně zhubl, se ke svému zdraví vyjádřil letos v červnu. Řekl tehdy, že chce omezit kouření, protože kvůli němu trpí nechutenstvím. Nechutná mu maso a jí jen sladké.

MAJITEL NEMOCNICE SE OMLUVIL ZEMANOVI

Majitel soukromé Nemocnice Šumperk se omluvil prezidentu Miloši Zemanovi za ironický tweet z minulého týdne, v němž zařízení v nadsázce nabídlo lidem rekondiční pobyty. Autor tweetu narážel na Zemanovo čtyřdenní setrvání v pražské nemocnici, které Hrad nazval právě rekondičním pobytem.

„Vážený pane prezidente, dovolte mi tímto vyjádřit politování nad nevhodným neoficiálním stanoviskem Nemocnice Šumperk z minulého týdne. Ačkoli se společnost již oficiálně omluvila, věřte prosím, že mne nastalá situace mrzí,“ uvádí majitel nemocnice Martin Polach v dopise, který zveřejnil na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Původní tweet, který později nemocnice stáhla.

„Významnou část svého života jsem pracoval jako lékař a z celého srdce věřím, že zdraví jakéhokoliv člověka nemá být ze strany lékařů předmětem vtipu či nadsázky. Tím spíše, pokud se jedná o nemocnici a tím spíše, pokud se jedná o zdraví prezidenta České republiky. Tímto se Vám, pane prezidente, omlouvám,“ dodává Polach.

Ovčáček na svém twitterovém účtu uvedl, že prezident omluvu s poděkováním přijal.

Mluvčí nemocnice Hana Hanke potvrdila autenticitu dopisu. „Vzhledem k tomu, že šlo o dopis výhradně osobní povahy, který zveřejnil mluvčí prezidenta na svém soukromém účtu, nikoliv o oficiální dopis Nemocnice Šumperk, nemohu se k jeho zaslání či obsahu blíže vyjádřit,“ uvedla. Na dotaz, zda bude autor tweetu nějak postihován, odpověděla, že takovou informaci nemá.

Tweet se na účtu šumperské nemocnice objevil ve stejný den, kdy Miloš Zeman nastupoval na interní kliniku Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Podle oznámení Hradu to bylo kvůli rekondičnímu pobytu. Mluvčí Ovčáček uvedl, že prezident chce být „fit“ na oslavy státního svátku 28. října.

Rekondiční pobyt v nemocnici je rarita, my to nenabízíme, tvrdí lékaři

Na tweet poté zareagoval Ovčáček. „Tak tohle už je hodně přes čáru. Že se nechutně chovají opoziční politici a někteří novináři, to už je konstanta. Ale aby se neeticky chovala nemocnice, to je skandál. Co na to říká ministr zdravotnictví?“ napsal na svém twitterovém účtu a ve statusu označil ministra Adama Vojtěcha. Šumperská nemocnice svůj tweet následně stáhla a v novém vzkazu uvedla, že byl myšlen jen v nadsázce a nejde o oficiální nabídku nebo stanovisko.

„Stáhli jsme to z důvodu velkého mediálního zájmu, navíc se objevovaly dotazy, zda jde tedy o skutečně nabízenou službu. Nebylo to kvůli kritice pana Ovčáčka. Je ovšem paradox, že navzdory stamilionovým investicím do vybavení a služeb nemocnice vyvolá mnohem větší pozornost jeden nadsazený tweet,“ uvedla mluvčí nemocnice Hana Hanke.

Nemocnici Šumperk v devadesátých letech zprivatizovala skupina lékařů. Od nich ji později odkoupila zdravotnická skupina Agel vlastnící nebo provozující na Moravě řadu nemocnic. V roce 2015 se pak stal novým majitelem šumperský lékař Martin Polach a to výměnou za to, že majiteli Agelu, miliardáři Tomáši Chrenkovi, prodal svůj čtvrtinový podíl v Agelu.

O ZDRAVÍ PREZIDENTA NEJVÍCE VĚDÍ V USA

Ve světě jsou podmínky a pravidla pro lékařskou péči o hlavy států různé. Informování veřejnosti o zdravotním stavu prezidentů nebo premiérů však není ve světě výjimkou, a to včetně světových velmocí. Nejvíce informací o kondici hlavy státu mají zřejmě Američané, naopak Rusové se o zdravotním stavu prezidenta ani dalších státních činitelů moc nedozvědí.

Ve Spojených státech amerických nejsou zdravotní kontroly pro prezidenty povinné, hlavy státu je však pravidelně podstupují a po prohlídkách zveřejňují lékařské zprávy s konstatováním, že jsou pro výkon funkce způsobilí. Zprávy, které o zdravotním stavu vydává Bílý dům, jsou značně podrobné. Američané se z nich například dozvědí, jak si prezident vede na zátěžovém EKG, jaký má krevní tlak, kolik váží a jakou má hladinu cholesterolu.

V případě, že by bylo třeba prezidenta hospitalizovat či sestavit pro jeho léčení tým odborníků, prezident by o tom rozhodoval sám. Péči si přitom hradí ze zdravotního pojištění. Současný prezident Donald Trump je podle poslední zprávy z letošního února celkově „ve velmi dobrém zdravotním stavu“.

Britská Downing Street zveřejňuje informace o zdraví předsedy vlády v případě konkrétních obtíží, ale nepublikuje pravidelné zprávy, jak je to běžné u amerických prezidentů. Premiérův úřad například v minulosti informoval o srdečních obtížích Tonyho Blaira či o zraku Gordona Browna, který od úrazu v mládí nevidí na jedno oko. Bývalá premiérka Theresa Mayová zase otevřeně popsala svoje potíže způsobené cukrovkou.

Ve Francii zavedl pravidelné každoroční informování veřejnosti o svém zdravotním stavu až prezident François Hollande, který se k tomu zavázal ve své předvolební kampani v roce 2012. První zpráva byla zveřejněna krátce po jeho nástupu do funkce, což učinil i jeho předchůdce Nicolas Sarkozy, který ale další zprávu zveřejnil až po dvou letech.

V Rusku dosud trvá tradice, podle které informace o zdravotním stavu hlavy státu patří ke střeženým tajemstvím. Povinnou kontrolu prezidentovi zákon neukládá. Současný prezident Vladimir Putin je podle informace kremelského mluvčího Dmitrije Peskova z ledna 2018 absolutně zdráv a „mnohé by předehnal“. Putin také pečlivě dbá o svou pověst aktivního sportovce a příležitostného dobrodruha.

V Německu není zvykem zveřejňovat informace o zdravotním stavu vrcholných politiků. Kancléřku Angelu Merkelovou v poslední době při oficiálních příležitostech několikrát postihl nekontrolovatelný třes těla, což vyvolalo spekulace o jejím zdravotním stavu. V průzkumu ale 59 procent Němců uvedlo, že do zdravotního stavu předsedkyně vlády nikomu nic není. V červenci Merkelová uvedla na tiskové konferenci, že se cítí být plně zdravotně způsobilá k výkonu své funkce.

ZEMAN: PODPOROVATELÉ ÚSTAVNÍ ŽALOBY BY MĚLY Z POZVÁNÍ TRAUMA

Ti zákonodárci, kteří podpořili ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, by měli z pozvání na oslavy státního svátku 28. října na Pražském hradě trauma. Ve čtvrtek to prohlásil Zeman v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. Pozvánku na udílení státních vyznamenání na Hradě zatím nedostala řada politiků ze stran, které žalobu podporovaly.

Prezident zopakoval svůj výrok z minulých let, že na oslavy 28. října nezve lidi, kterým by působilo utrpení, kdyby poslouchali jeho projev. „Občas registruji, že si někdo stěžuje, že nebyl pozván. Já si myslím, že jde o lidi, kteří nemají příliš vlídný vztah k tomuto státnímu svátku a osobě prezidenta, a tak jim nebudu působit duchovní trauma, že by tam museli trpět,“ řekl.

Na otázku, zda se seznam nepozvaných shoduje se seznamem podporovatelů ústavní žaloby, odpověděl, že se jedná o stejný případ.„Jestliže podpořili ústavní žalobu na prezidenta, pak lze opět očekávat ono psychické trauma, které by utrpěli, kdyby museli poslouchat můj projev, udělování státních vyznamenání a tak dál,“ prohlásil.

Pozvánku na udělování státních vyznamenání na Hradě 28. října letos zatím nedostal například předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska, zatímco v minulých letech byl pozván vždy. Láska byl jedním z iniciátorů přípravy ústavní žaloby na Zemana. Podle Lásky se Zeman snaží změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský.

Jágr, Boček i kontroverzní kněz. Říjnová vyznamenání opět budí emoce

Pozváni na udílení vyznamenání nebyli také třeba místopředsedové Sněmovny Petr Fiala (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti) či představitelé sněmovních stran TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Právě poslanci ODS, Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL a STAN na konci září hlasovali pro předložení žaloby. Poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD, kteří mají ve Sněmovně dohromady pohodlnou většinu, však žalobu nepodpořili. Sněmovna tak souhlas s předložením žaloby nedala.

CHAOS KOLEM BREXITU, FRANCIE CHCE DŮVOD PRO ODKLAD

Do zatím platného termínu brexitu zbývá týden a chaos kolem něj je čím dál větší. Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek večer řekl, že na 12. prosince navrhne předčasné volby. Vyzval opozici, aby je podpořila. Ta trne, jak rozhodne EU. Národní pokladna už možná mezitím vyrazila „brexitové“ mince, které k ničemu nebudou. A přes 350 tisíc Britů chce nové referendum.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn ve čtvrtek prohlásil, že počká na rozhodnutí EU o odkladu brexitu, až pak se rozhodne, zda podpoří Johnsonův návrh na předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle Johnsona podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla delší čas na debatu o prováděcím zákoně o brexitu.

„Pokud poslanci skutečně chtějí delší čas na to, aby mohli tuto skvělou dohodu prostudovat, pak ho mohou mít, ale musejí schválit parlamentní volby 12. prosince. To je cesta vpřed,“ řekl Johnson. Návrh na konání předčasných voleb hodlá Johnson předložit zákonodárcům začátkem příštího týdne. Britská vláda ještě ve svých optimističtějších chvilkách oznámila, že důležitou historickou událost uctí vyražením nových padesátipencových mincí. A nikoli jen pár set památečních, ale miliony kusů, které měly jít do oběhu. „Mír, prosperita a přátelství se všemi národy,“ mělo znít jejich motto.

Vedle něj by se pak skvělo datum 31. října 2019. Právě kvůli němu však nyní nastal problém. Vzhledem k tomu, že nikdo na světě netuší, jestli brexit za týden opravdu nastane, není jasný ani osud nových mincí. Britská národní pokladna listu The Independent na dotaz, zda už se pence začaly vyrábět, odmítla odpovědět. Podle serveru Evening Standard také dodala, že „jde o obchodně citlivou informaci“.

Podle původního plánu však k prvnímu pobrexitovému dni měla být hotová první várka čítající tři miliony mincí. Dalších sedm milionů padesátipencí pak údajně pokladna měla dodat během prvního roku po odchodu Británie z EU.
Údajná podoba plánovaných mincí:

Z nelehké situace národní pokladny si na sociálních sítí začali Britové dělat legraci, a zatímco někteří už je nabízejí k prodeji za statisíce liber, další navrhují, aby se mince vyrazily s volným prostorem pro datum. A každý by si ho tam dopsal perem.„A nyní pravidelné památeční roztavení všech památečních padesátipencových mincí,“ posmívají se lidé na Twitteru a přemýšlejí, kolikrát už asi mince byly vyraženy a zase roztaveny.

Seberte odvahu, vyzval Johnson opozici

Drobné mince jsou však ten nejmenší problém. V současné situaci už se ztrácejí i členové Johnsonovy vlády. Pro schválení předčasných voleb je třeba souhlas dvou třetin poslanců. Pokud by návrh získal v Dolní sněmovně podporu, pak by podle pravidel byl parlament rozpuštěn 6. listopadu. Členové kabinetu jsou však podle deníku The Guardian rozdělení. Zastáncem předčasných voleb je údajně především kontroverzní Johnsonův poradce Dominic Cummings. Mnozí ministři se naopak chtějí soustředit na schválení prováděcího zákona k brexitu.

Britský eurokomisař

Pokud bude Velká Británie po 31. říjnu stále členem Evropské unie, bude Londýn muset navrhnout svého zástupce v nové Evropské komisi (EK) Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová po příletu na návštěvu do Finska.

Předseda vládních konzervativců James Cleverly zase prohlásil, že se vláda nadále připravuje na odchod 31. října bez dohody. A rozhodnutí, že pro volby zvednou ruku, zatím nejsou ani opoziční labouristé.„Upřímně se domnívám, že nastal čas, aby opozice sebrala odvahu a předstoupila před našeho společného vůdce, jímž jsou občané Spojeného království,“ uvedl ve čtvrtek Johnson.

V dopise adresovaném vůdci labouristické opozice Jeremyho Corbyna vyzval, aby jeho strana předčasné volby podpořila. „Předpokládám, že... se mnou budete spolupracovat na tom, abychom mohli novou dohodu o brexitu ratifikovat, tak abychom mohli odejít s touto dohodu spíše než bez dohody,“ napsal premiér. Johnson slíbil Corbynovi, že pokud labouristé pro volby zvednou ruku, pak vláda poskytne veškerý myslitelný čas na debatu o prováděcím zákoně, a to včetně pátků, víkendů a jednání od časných do pozdních hodin.

Podle něj by pak mohla být dohoda schválená do prosincových voleb. Pokud by dohoda schválena nebyla, tak podle premiéra existuje cesta z patové situace právě jen skrze volby. „Nemůžeme riskovat, že zahodíme další tři měsíce a pak si frašku v lednu 2020 zopakujeme dalším odkladem a země stále nebude vědět, jak se pohnout z místa,“ dodal premiér.
„Zásadní je dostat ze stolu brexit bez dohody; EU odpoví zítra (v pátek), pak se můžeme rozhodnout,“ řekl ve čtvrtek Corbyn novinářům. Labouristická poslankyně Valerie Vazová řekla, že ve chvíli, kdy bude jisté, že EU schválila odklad data brexitu, labouristé volby podpoří. Kriticky se k návrhu zatím vyjádřila Skotská národní strana (SNP) i velšská strana Plaid Cymru.

Dovolte nám rozhodnout o dohodě, žádají statisíce Britů

Za pouhé čtyři dny se navíc sešlo víc než 350 tisíc podpisů pod otevřeným „Dopisem od lidu pro mocné“, ve kterém Britové žádají nové referendum. Chtějí mít „poslední slovo“ a sami schválit Johnsonovu dohodu.

„Za víc než tři roky od posledního referenda se brexit z vágní myšlenky na hlasovacím lístku změnil ve velmi reálné a zničující vyhlídky. Poslední navržená dohoda nemůže splnit dané sliby ani reprezentovat vůli lidu,“ píší lidé v dopise.
„Nechceme, aby mocní lidem vnutili takový brexit, který zničí ekonomiku tady i v Evropské unii, ohrozí mírový proces v Severním Irsku a povede k rokům další nejistoty a chaosu,“ pokračují.

Lidé žádají, aby se mocní k této poslední šanci neotáčeli zády. „Dovolte nám zjistit, jestli chce pokračovat v tomto brexitu. Nechte nás rozhodnout v lidovém hlasování. Vašich 359 653 lidí,“ končí dopis ve 14:21 SELČ. Počet podepsaných však narůstá každou minutou. Signatáři dopisu se tak přidali k milionu lidí, kteří podle listu The Independent minulou sobotu přišli k britskému parlamentu a také žádali druhou volbu.

Johnson pozastavil projednávání dohody, zrychlí přípravu na tvrdý brexit

Johnson při interpelacích v Dolní sněmovně ve středu řekl, že odchod Británie z Evropské unie k 31. říjnu by byl v nejlepším zájmu země. Zároveň ovšem zdůraznil, že je nyní potřeba počkat, jak ostatní země Evropské unie rozhodnou o žádosti o odklad brexitu.

To by mohlo být jasné už v pátek, kdy se sejdou velvyslanci unijních zemí. Schválení odkladu jim doporučil také předseda Evropské rady Donald Tusk. Není však jisté, že se tím bude řídit i Francie, která v EU platí za nejméně ochotnou brexitovou agonii prodlužovat.

Prozatím ve čtvrtek večer vzkázala, že je ochotná schválit odložení říjnového data brexitu, pokud Británie jasně odůvodní, proč potřebuje pro přijetí dohody o vystoupení z Evropské unie více času. Řekla to francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová.

„Francouzský postoj je takový, že poskytneme delší čas, pokud to bude odůvodněné, pokud pochopíme, proč to udělat,“ řekla de Montchalinová v rozhovoru pro stanici RTL. „Nejde tady o žádná ultimáta, ale o otázku srozumitelnosti,“ dodala.
Schválení odkladu musí být jednomyslné, takže by bez francouzského souhlasu stále hrozil neřízený brexit. A i v případě, že se Evropa shodne na odkladu, nemusí tato varianta spadnout pod stůl, upozornila BBC. Jen se odsune dál do budoucnosti.

SLUŽBA PRO ZÁVISLÉ, NAHRADÍ PRÁCI NEZISKOVKY?

Vláda Andreje Babiše ve státním rozpočtu podle organizací na příští rok seškrtala peníze pro boj se závislostmi. Částka má klesnout o 35 milionů korun oproti letošnímu roku. Pro mnohé organizace to tak může znamenat ukončení preventivních služeb, či prací v terénu. Ministerstvo zdravotnictví ovšem chystá vlastní síť služeb, které by práci neziskové organizace mohly nahradit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tento plán nastínil už v pořadu Reportéři ČT. „Je také třeba si uvědomit, že neziskové organizace tady nemusí být věčně,“ řekl. Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Gabriely Štěpanyové chce totiž budovat síť adiktologických ambulancí jako zdravotnických zařízení, kde bude dostupný kromě odborníka na závislosti psychiatr, klinický psycholog nebo zdravotně-sociální pracovník.

„Jejich vznik chceme nastartovat v rámci projektu Podpory nových služeb pro duševně nemocné. Už během roku 2020 vzniknou první dvě ambulance s rozšířenou péčí specializované na adiktologii, které budou 18 měsíců financovány z Evropských fondů,“ uvedla. Celkem by jich mělo být 20, nejméně jedna v kraji. V rámci zařízení by měl být i program výměny injekčních stříkaček.

Třetina Čechů pod vlivem drog

V Česku má podle poslední Evropské výroční zprávy o drogách zkušenost s užitím nelegální drogy aspoň jednou za život celá jedna třetina lidí ve věku 15 až 64 let. Mezi legálními drogami “kralují” alkohol a tabák.

Podle Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky denně kouří přibližně dva miliony Čechů, odhadem 100 tisíc lidí konzumuje denně nadměrné dávky alkoholu, tedy 5 a více sklenic. Téměř 900 tisíc lidí v Česku zneužívá sedativa a hypnotika. Přes 40 tisíc lidí spadá odhadem mezi problémové uživatele pervitinu a opioidů. Většina z nich užívá drogy injekčně.

Právě těmto lidem pomáhá široká síť neziskových organizací, které zajišťují nejen prevenci, ale například i léčbu. Jejich činnost je závislá na dotacích ze státního rozpočtu. Dosud se na protidrogové prevenci podílel úřad vlády prostřednictvím Rady vlády pro protidrogovou politiku a ministerstev práce, zdravotnictví, školství a vnitra. Nově bude peníze rozdělovat jen úřad vlády a resort sociálních věcí.

Peníze dávají taktéž obce a kraje, některé služby hradí zdravotní pojišťovny. Už letos jde z resortu zdravotnictví na dotace na protidrogovou prevenci méně peněz než loni. Rozdělených 30,5 milionu je o 29 procent méně než loni, z nich 22 milionů jde neziskovým organizacím, zbytek příspěvkovým organizacím ministerstva. Ministerstvo uvedlo, že loňská částka byla rekordní. V roce 2017 šlo 35 milionů korun, v letech 2016 a 2015 kolem 20 milionů korun.

Některé kraje již omezily peníze pro organizace již letos. “Ve Středočeském kraji hejtmanka Jermanová a její stranický náměstek Robert Bezděk škrtli na letošní rok 7 milionů. V důsledku čehož již za pár dní zavře jedna služba pro více než sto klientů,” řekl ředitel Asociace nestátních organizace Matěj Hollan.

Česko tak podle organizací čelí zničení ambulantní péče pro závislé na alkoholu, či drogách. Ambulantní péči přitom stát zajistit nyní nedokáže. Tu nyní nabízí pouze neziskové adiktologické organizace a některé psychiatrické ordinace. A současná zařízení jsou již nyní přeplněná. Jen v Praze se čeká na adiktologickou ambulanci až 4 měsíce.

Peníze tak budou zřejmě chybět nejen na služby, ale i na zdravotnický materiál. Příkladem je výměna injekční stříkaček. “Neodhazovat použité stříkačky na veřejnosti, ale měnit si je v rámci kontaktní center či terénních programů, učily neziskovky uživatele drog přes dvacet let,” uvedla mluvčí společnost Magdaléna Petra Martínková. Ročně jich zaměstnanci terénních programů vymění zhruba 6,4 milionů ročně.

Žádný kolaps nebude, tvrdí Vedralová

Pokud si nebudou mít uživatelé kde stříkačky měnit, hrozí, že je budou nechávat volně na ulicích či v parcích. “Hrozí tak epidemie infekčních nemocí, jako je například žloutenka,” dodala Martínková. Likvidace jedné stříkačky se pohybuje okolo 10 korun, naopak léčba pacienta se žloutenkou může vyjít až na 200 tisíc. Protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová se ovšem žádných negativních dopadů popisovaných neziskovými organizacemi neobává. K poklesu financí podle ní totiž reálně nedojde.

“Celková dotace všech ministerstev včetně Úřadu vlády, který dal na příští rok na protidrogovou problematiku o 20 milionů korun víc než na letošní rok, dosahuje pro rok 2020 výše 226,5 milionu korun. To je celkově o 13 milionů víc než pro rok 2019,” uvedla. Rozpočet roku 2019 ale navýšilo 40 milionů převedených nevyčerpaných finančních prostředků z roku 2018.

V boji za větší objem financí nejsou neziskové organizace samy. Problému podfinancování protidrogových služeb si je vědoma i místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politu Olga Richterová. Částka pro neziskové organizace se tak ještě může změnit. Návrh zákona o státním rozpočtu čekají ještě další dvě čtení.

V PERNÉ NA BŘECLAVSKU VYBUCHLA PALÍRNA ALKOHOLU?

Výbuch, který ve středu otřásl vinařstvím v Perné na Břeclavsku, vyšetřují policisté jako obecné ohrožení z nedbalosti. Odhad škody zvýšili na čtyři miliony korun. Ranní výbuch v Perné a následný požár výrazně poškodily budovu zdejšího soukromého vinařství, u něhož hrozilo sesunutí části střechy. Na místě zasahovalo víc než třicet hasičů, kteří zůstali až do 15 hodin. „Na místo byl povolán statik a dále síly a prostředky určené ke stabilizaci domu. Jednotky objekt pomocí výdřevy a dalšího vybavení zabezpečily,“ popsal mluvčí hasičů Filip Venclovský.

Co bylo příčinou exploze, hasiči stále vyšetřují. Podle Venclovského to může trvat i měsíc. Dům dnes prohledávali také policisté, kteří zahájil úkony trestního řízení pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Podle policejní mluvčí Kamily Haraštové je to standardní postup.

„Neodbornou manipulací mohlo být vystaveno nebezpečí více lidí,“ podotkla Haraštová bez bližších podrobností.
Podle místních se uvnitř domu nacházela palírna alkoholu. Tuto informaci mluvčí nepotvrdila, ani nevyvrátila.
Škodu policisté nejprve vyčíslili na tři miliony korun, dnes ji zvýšili na čtyři miliony.

Při explozi byli zraněni dva muži, podle starosty Karla Studénky to byl majitel budovy a jeho syn. Mladší z mužů utrpěl popáleniny druhého stupně, starší na tom byl hůř a musel být uveden do umělého spánku.Mluvčí fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích, kam záchranáři oba zraněné přivezli, sdělil, že není oprávněn sdělovat podrobnosti o jejich zdravotním stavu.

V ČR VÍCE PŘÍPADŮ HIV, V NÁRŮSTU ČR PÁTÉ NA SVĚTĚ

Česko je za roky 2010 až 2018 zemí s pátým největším nárůstem počtu nově nakažených virem HIV. Nelichotivý žebříček zveřejněný evropskou mutací portálu Politico vedou Filipíny, následované Egyptem, Madagaskarem a Černou Horou. Na šestém místě za Českem skončilo Slovensko. Zvýšení počtu nakažených na Filipínách činí 203 procent, v Egyptě 196 procent, na Madagaskaru 193 procent a v Černou Hoře 129 procent. V Česku počet nemocných vzrostl o 128 procent a na Slovensku o 106 procent.

Z evropských států v první desítce zemí s největším nárůstem HIV pozitivních jsou ještě Severní Makedonie s Polskem (shodně 88 procent) a Bulharsko (73 procent). Desítku pak uzavírá Pákistán (57 procent). Největší pokles počtu nových diagnóz ve stejném období zaznamenaly ostrovní federace Komory (o 67 procent méně), Singapur (o 66 procent méně), Vietnam (o 64 procent méně) a Rwanda (o 61 procent méně). Do desítky zemí s největším snížením počtu nových diagnóz se z evropských zemí dostalo jen Portugalsko, které je na desátém místě s poklesem o 52 procent.

Politico nicméně k těmto přehledům poznamenalo, že 23 zemí monitorovaných organizací UNAIDS, která při OSN koordinuje celosvětový program boje proti HIV/AIDS, nedodalo vyžádaná data za rok 2018. Mezi státy, které tak neučinily, jsou mimo jiné Rusko, Indie, Čína a několik členů Evropské unie.

Situace v Rusku je kritická

Pokud jde o Rusko, HIV je zde velkým problémem, který postihl zhruba jedno procenta celé populace. Zapojení Ruska do regionálních statistik tak podle Politico ovlivňuje celý všeobecný přehled. Příkladem je 29procentní nárůst nových diagnóz HIV v letech 2010 až 2018 ve východní Evropě a střední Asii. Pokud by ale ze statistiky bylo Rusko vyjmuto, celý region by v daném období dosáhl čtyřprocentního poklesu.

Mladé Jihočechy už AIDS nestraší. Lidí s HIV každým rokem přibývá

Statistika, kterou portál Politico zveřejnil, zohledňuje nárůst počtu nových případů, nehodnotí ale celkové rozšíření viru mezi populací. Na Filipínách, které měly největší nárůst nových diagnóz, je podle přehledu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) z roku 2016 mezi dospělou populací 0,1 procenta lidí s HIV, stejný podíl má i Černá Hora.
Naopak Portugalsko, které vykazuje pokles v počtu nových případů, se potýká s velkým rozšířením HIV mezi populací. V desetimilionovém Portugalsku, které je s počtem obyvatel srovnatelné s Českem, žilo v roce 2018 podle statistiky UNAIDS 41 000 nakažených virem HIV. V přepočtu na dospělou populaci ve věku 15 až 49 let podíl činil 0,5 procenta infikovaných.

V Česku je nakaženo HIV téměř tři a půl tisíce lidí

V Česku na konci roku 2018 žilo podle výroční zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 3 368 lidí s HIV. V přepočtu na celou populaci je pak poměr výrazně pod 0,1 procenta.

Průlom v léčbě AIDS. Vědcům se poprvé podařilo zničit HIV u nakažených myší

SZÚ ke stavu v Česku v roce 2010 uvádí, že zde žilo 1 522 lidí s HIV, u 321 z nich se pak infekce rozvinula v onemocnění AIDS. Na konci roku 2018 bylo v Česku registrováno 3 368 lidí s HIV, z nichž 636 trpělo onemocněním AIDS. Proti viru HIV dosud neexistuje lék, vědci však registrují nejméně dva případy lidí, u kterých po transplantaci kostní dřeně virus zmizel. Odborníci vedou debatu, zda tito pacienti jsou skutečně vyléčení, či jen funkčně vyléčení, tedy v takzvané remisi, což je stav, kdy zmizely příznaky a projevy onemocnění, ale nikoli nemoc jako taková.

SMRT V KAMIONECH, PAŠOVÁNÍ UPRCHLÍKŮ V NÁKLAĎÁCÍCH

Ve středu v anglickém městě Grays v Essexu policie nalezla v kamionu 39 mrtvých lidí. Není to první případ tohoto druhu, patří však mezi tři nejděsivější, co se týče počtu obětí. Zatím není jisté, zda mrtví nalezení v návěsu byli migranti, obvykle ale právě oni bývají obětmi. Zatím nejhorším případem, kdy byli v nákladním vozidlu nalezeni mrtví lidé, se stal v srpnu roku 2015 v Rakousku. Na dálnici A4 u rakouské obce Parndorf, která leží nedaleko maďarských hranic, policie našla odstavený chladírenský vůz se 71 mrtvými těly v pokročilém stadiu rozkladu.

Mezi mrtvými migranty bylo 59 mužů, osm žen a čtyři děti. Co se týče země původu, 29 z nich pocházelo z Iráku, 21 z Afghánistánu a pět z Íránu. U jedné z obětí se nikdy nepodařilo zjistit totožnost. Oběti se zřejmě v hermeticky uzavřeném nákladním prostoru návěsu udusily, a protože lidé uvnitř zemřeli ještě před hraničním přechodem, převzalo vyšetřování včetně soudního řízení Maďarsko.

Letos v červnu byl odsouzen na doživotí afghánský vůdce gangu lidí a tři bulharští spolupachatelé. Druhý nejhorší podobný incident se stal v červnu roku 2000, kdy byla v nákladním voze s nizozemskou poznávací značkou v britském přístavu Dover nalezena mrtvá těla 58 udušených čínských uprchlíků. Britský soud rok na to odsoudil ke 14 letům vězení nizozemského řidiče za neúmyslné zabití, soud v Rotterdamu následně odsoudil k 30 měsícům až k devíti letům vězení dalších sedm členů převaděčské skupiny.

V roce 1995 maďarská policie objevila v kamionu s bulharskou poznávací značkou, který přijel z Rumunska, 18 rozkládajících se těl. Dalších 19 uprchlíků putujících ze Srí Lanky přežilo.Do první pětice nejhorších případů zemřelých migrantů v kamionech patří také ten z roku 2001, kdy v irském městě Wexford policisté nalezli těla osmi ilegálních imigrantů. Spolu s nimi cestovalo dalších pět migrantů, kteří pocházeli z Rumunska, Turecka a Arménie.

Pašerácké sítě

Výčet mrtvých by mohl být mnohem větší, kdyby se na tento druh zločinné činnosti nezaměřovaly policejní složky. Ty jsou často na hranicích i mimo ně schopny objevit kamion s pašovanými lidmi a zabránit tak nejhoršímu. V Česku byl u hranice s Německem v únoru minulého roku zadržen rumunský kamion, v němž se převáželo osmadvacet nelegálních migrantů.

Skutečnost, že pocházel právě z Rumunska, není náhodná. Podle německého deníku Die Welt se právě v rumunském městě Temešvár nachází centrum rozsáhlého byznysu z lidmi. Důvodem je zpřísnění hraničních hlídek na „balkánské cestě“ (cesta vedoucí přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko), která představovala hlavní stezku, kudy migranti putovali do Evropy, respektive do Německa.

Zatímco hranice Maďarska se Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem jsou přísně střežené, hranice s Rumunskem jsou mnohem propustnější. Temešvár je poslední velké rumunské město před maďarskými hranicemi a migranti, kteří se dostanou až sem, odtud mohou cestovat do Německa relativně snadno.

Podle studie Centra pro studium demokracie se sídlem v bulharské Sofii také bulharští pašeráci v posledních letech rozšířili šíři svých aktivit v reakci na zvýšenou poptávku od migrantů, kteří čelí stále zpřísňujícím se podmínkám na hranicích. Bulharští pašeráci jsou údajně schopni převést migranty až přes tři nebo čtyři různé hranice.
Migranti vyskákali z návěsu ve firmě u Rychnova, kamion přijel přes Balkán

Policejní síly na červnové konferenci v Sofii uvedly, že jedna pašerácká skupina byla schopna převést během týdně do západní Evropy 30 až 40 lidí. Jejími klienty byli většinou Afghánci a Iráčané.

Operace skupin pašeráků jsou podle policistů velmi sofistikované. Někteří její členové pracovali jako řidiči, další jako koordinátoři. Ne vždy jsou však využívaní řidiči stálými členy skupiny, někteří bývají najímáni jen na specifickou akci.
Podle statistik projektu Missing Migrants (Zmizelí migranti) spravovaného Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) bylo v Evropě zaznamenáno již 55 smrtí migrantů, největší část z nich zemřela utonutím. Tři Afghánci zahynuli na následky udušení v kamionu v Srbsku. Jeden muž z Etiopie zemřel stejným způsobem v kamionu ve Francii.