iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš zklamal Zemana, miliony lidí, nezrušil poplatky ČT

Premiér Babiš měl letos jedinečnou možnost udělat pořádek v ČT, kterou sám často napadal a kritizoval. Často sliboval a slibuje, jak vše napraví, ale stále to jsou jen sliby a žádné skutky. Přesto, že má v parlamentu většinu, na celé čáře zklamal, protože neodmítl výroční zprávu ČT, i když prezident Zeman, ale i další odborníci už delší období také volají po novém vedení ČT a výměně generální ředitele Dvořáka s vysokým platem, a další zbytečné vyhazování milionů za platy jiných oblíbených pracovníků ČT.

V ČT je nadbytek zaměstnanců, na což už před několika lety upozorňoval i zakladatel TV Nova Železný, Bobošíková a další novináři, politici a experti. Generální ředitel Dvořák a spol. jsou ještě tak drzí, že na to používají poplatky od mnohých chudých občanů ČT, kteří se ani na ČT nedívají. Z poplatků ČT jsou placeni i členové Rady ČT, což jsou vyhozené další miliony.

V SR o zrušení poplatků za televizi také jednají, a navíc mají jen jednoho generálního ředitele pro televizi a rozhlas SR. Kromě toho v SR nemají ani Senát, jako v ČR, kde se také zbytečně vyhazují miliardy. Pokud senátoři v ČR chtějí existovat, pouze bez platů.

POLITIK KLAUS MLADŠÍ NAVRHNE POPLATKY ČT DOBROVOLNÉ

Do České televize se při projednávání jejích výročních zpráv pustili poslanci za SPD, KSČM, někteří z ANO i Václav Klaus mladší. „Proč si máme platit něco, co nám škodí?“ ptal se Miloslav Rozner z SPD. Klaus řekl, že jeho Trikolóra navrhne, aby koncesionářské poplatky byly dobrovolné. Většina Sněmovny pak ale kývla na zprávy o činnosti i hospodaření ČT za roky 2016 i 2017.

Václav Klaus mladší navrhuje, aby poplatky pro veřejnoprávní Českou televizi byly dobrovolné. | foto: iDNES.cz
Pro televizi je to zásadní. Pokud by dvakrát za sebou nebyla některá výroční zpráva o činnosti či o hospodaření ČT schválena, vedlo by to i k pádu Rady České televize, která také volí generálního ředitele veřejnoprávní televize.
Schválení zpráv znamená, že se televize momentálně takového otřesu nemusí bát. Ve Sněmovně zůstávají ještě dvě výroční zprávy za loňský rok.

Do problematiky televize se rozhodl zabrousit Rozner

Velmi kriticky vůči veřejnoprávní televizi v rozpravě vystoupil Miloslav Rozner z hnutí SPD Tomia Okamury. „K čemu je nám Česká televize? Aby nám selektovala informace na ty, které smíme slyšet, a které ne? Aby nám vnucovala eurohujerskou a neomarxistickou propagandu? Aby místo hlavních zpráv vysílala podivně nastavovaný spotřebitelský magazín? Aby nás ještě třicet let po velké sametové krmila seriály z dob reálného socialismu? Na tohle posíláme na Kavčí hory 7 miliard ročně?“ rozčiloval se poslanec.

„Generální ředitel České televize pan Petr Dvořák dnes na ČT24 před osmou hodinou z ničeho nic při moderované debatě o programu televize k oslavám výročí 17. listopadu začal náhle hovořit o schvalování zpráv České televize ve Sněmovně. K mému obrovskému úžasu sdělil, že poslanci již neveřejně přiznali, že útočí na hospodaření České televize z důvodu, že se jim nelíbí zpravodajství, ale že on bude Českou televizi proti politikům bránit. No, to je tedy velice úsměvné,“ osočil šéfa televize komunista Jiří Valenta. Za „kardinální problém“ považuje i nemožnost zjistit platy některých moderátorů.

„Rady České televize naprosto neplní své poslání a místo, aby byly zástupci veřejnosti a případně i zvolených zástupců, tak se chovají jako obranný val managementu České televize. Tento stav považuji dlouhodobě za neudržitelný,“ kritizoval televizi lídr Trikolóry Václav Klaus mladší. „Skutečně ta televize se chová jako stát ve státě,“ tvrdil Klaus. A vyhlásil, že jeho Trikolóra navrhe, aby koncesionářské poplatky byly dobrovolné.

Kriticky k hospodaření veřejnoprávní televize vystupoval i poslanec vládního hnutí ANO Pavel Juříček a Milan Feranec, rovněž z ANO, prosadil doprovodné usnesení. Poslanecká sněmovna v něm „doporučuje Radě České televize, aby při schvalování rozpočtu na rok 2020 a další roky důkladně a s péčí řádného hospodáře prověřovala jednotlivé nákladové položky rozpočtu, a to za účelem efektivního využití finančních prostředků získaných od koncesionářů“.

České televize se zastali Gazdík ze STAN i Dolínek z ČSSD

České televize se v debatě ve Sněmovně zastal místopředseda STAN Petr Gazdík. Vyslovil obavy z toho, kdyby přestala Česká televize existovat. „O tom, aniž bych chtěl komukoliv z vás křivdit, si myslím, že někteří z vás prostě usilují,“ řekl Gazdík.

„ČT 24 je z hlediska podílu na publiku v Evropě nejúspěšnější zpravodajský kanál, stejně jako ČT sport, který dominuje mezi evropskými sportovními programy,“ řekl poslanec ČSSD Petr Dolínek.

Pro zprávu o činnosti televize za rok 2016 bylo 120 ze 154 přítomných poslanců. Proti byli zástupci SPD, KSČM, Pavel Juříček z ANO a nezařazení poslanci Ivana Nevludová a Lubomír Volný. Obdobně dopadlo i hlasování o zprávě o hospodaření ČT za rok 2016. Pro ni zvedlo ruku 117 ze 151 přítomných. K poslancům, co byli proti zprávě o činnosti, se přidala Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolóry.

Dětský kanál ČT D chválila při projednávání výroční zprávy o činnosti za rok 2017 bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD. „Jiné země něco takového nemají,“ řekla. Pro zprávu pak hlasovalo 107 ze 139 poslanců. Proti byly znovu SPD, KSČM a nezařazené poslankyně Majerová Zahradníková z Trikolóry a Ivana Nevludová. Obdobně dopadlo hlasování o zprávě k hospodaření, kde se k odpůrcům veřejnoprávní televize přidal ještě Jaroslav Foldyna ze sociální demokracie. I tato zpráva ale hladce prošla.

NA CO JE NATO? SÝRII A TURECKO NECHCE ŘEŠIT

NATO podporuje politické řešení situace po turecké vojenské operaci v Sýrii. Po prvním dni schůzky ministrů obrany v Bruselu to oznámil šéf Aliance Jens Stoltenberg s tím, že Německo představilo spojencům svůj plán na zřízení bezpečné zóny na severovýchodě země s širším mezinárodním zapojením. Nejde však o misi NATO, upozornil.

„Mezi spojenci jsou různé názory a měli jsme upřímnou a otevřenou diskusi. Soustředili jsme se na další postup,“ řekl bezprostředně po jednání Stoltenberg. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová představila kolegům návrh bezpečnostní zóny na severu Sýrie pro jejíž zřízení chce souhlas Rady bezpečnosti OSN.

Určitou podporu takových snah potvrdily Spojené státy i Turecko, ale i někteří další spojenci. „Nejde o žádné konkrétní výzvy vyslání jednotek NATO, ale o silnější mezinárodní zapojení pro podporu politického řešení situace,“ řekl Stoltenberg. Diskuze se týkaly možného zapojení některých spojenců pro vytvoření a zabezpečení takové zóny. Žádný konkrétní výsledek ale šéf NATO neoznámil.

Podle německé ministryně by vytvoření zóny, ochrana vracejících se syrských uprchlíků a zároveň pokračování boje proti takzvanému Islámskému státu vyžadovalo také zapojení Ruska, jakožto v současnosti dominantní síly v Sýrii. „Hledáme řešení, které by zahrnovalo mezinárodní společenství,“ uvedla Kramp-Karrenbauerová. Americká velvyslankyně při NATO Kay Bailey Hutchisonová předtím uvedla, že by evropští spojenci mohli v tomto ohledu sehrát významnou roli jako součást mírových jednotek.

„Pokud by Turecko požádalo o další pomoc od mezinárodního společenství, myslím, že by Evropané mohli k tomu přistoupit,“ prohlásila. Výzva by to mohla podle ní být především pro Británii a Francii k podpoře německého plánu.
Ankara 9. října spustila rozsáhlou ofenzívu na severovýchodě Sýrie se snahou vytlačit z pásma u své hranice kurdské bojovníky, které označuje za teroristy, ale kteří dosud byli hlavním spojencem spojencem USA v boji proti Islámskému státu. Tureckou vojenskou akci odsoudila řada evropských spojenců Turecka a vedla k zákazu vývozu zbraní do Turecka.

Šéf Pentagonu Mark Esper krátce před jednáním v Bruselu uvedl, že Turecko dostalo všechny spojence „do velmi obtížné situace“. Tureckou invazi do Sýrie označil za „neopodstatněnou“. Právě americký prezident Donald Trump ale i přes odsouzení turecké akce a uvalení sankcí čelí ostré kritice na domácí politické scéně, že svým nedávným rozhodnutím o stažení amerických jednotek ze Sýrie turecký vojenský vpád prakticky umožnil.

Napětí mezi oběma spojenci - USA a Tureckem zmírnila překvapivá dohoda o příměří na severu Sýrie a odvolání sankcí. Turecko skutečně zastavilo vojenské operace. Navázala na ní další dohoda o příměří mezi Tureckem a Ruskem. Jejího hodnocení se ale ministři NATO zatím zdrželi.

ŠÉF NS ŠÁMAL: VÝROKY SOUDKYNĚ ŠPERLICHOVÉ ZA HRANOU, POŠPINILA ADVOKÁTA

Před kárným senátem v čele s předsedkyní Miluší Doškovou stanul podruhé jako kárný žalobce osobně předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal. Obhajobu kárně obviněné soudkyně Ivety Šperlichové vedl Jaroslav Brož, manžel předchůdkyně Šámala ve funkci Ivy Brožové. A advokát, kterého měla soudkyně Šperlichová počastovat neuctivými poznámkami, je Jan Růžek. Ten býval spojován s dnešní ministryní spravedlnosti Marií Benešovou ještě z dob, kdy působila v ČSSD.

Soudkyně zlínské pobočky Krajského soudu v Brně (KS) Iveta Šperlichová byla před dvěma lety tajně nahrána, jak se hanlivě vyjadřuje mj. o účastnících řízení ve věci, v níž byla předsedkyní senátu. Na poradě měla označit členy představenstva obžalované z nelegální výroby cigaret a jejich obhájce za společenský odpad. Nahrávka unikla na veřejnost a stala se předmětem námitky její podjatosti, kterou na ni podali obžalovaní.

Ani KS, ani následně Vrchní soud v Olomouci (VS) neshledal, že by byla podjatá, neboť k tajně pořízené nahrávce nepřihlédly jako k důkazu. Hlavním argumentem bylo, že se jednalo se o nezákonně pořízenou nahrávku. Sama Šperlichová pak konstatovala, že se nevyjadřovala ke konkrétnímu případu, pouze obecně hodnotila situaci a VS navíc připojil pochybnost o autentičnosti nahrávky.

Ve věci tak soudkyně Šperlichová nadále činila úkony, včetně vyloučení některých obžalovaných k samostatnému řízení. Někteří z obžalovaných však podali ohledně její podjatosti ústavní stížnost, která byla úspěšná.

Ústavní soud (ÚS) svým rozhodnutím z 31.7. 2018 (III. ÚS 4071/17, soudce zpravodaj Josef Fiala) stěžovatelům vyhověl a konstatoval, že tajně pořízenou nahrávku lze použít jako důkaz v řízení o podjatosti soudce. Testem proporcionality totiž dospěl ÚS k tomu, že „nelze upřít převahu veřejného zájmu na uplatnění informací v trestním řízení před ochranou soukromí předsedkyně senátu, jde-li o její tvrzení způsobilá vyvolat pochybnosti o nepodjatosti“.

ÚS pak dovodil, že „pejorativní vyjádření na adresu obhájce stěžovatele opodstatňuje závěr, že přinejmenším z hlediska objektivního testu nelze předsedkyni senátu považovat za nestrannou, což ke zrušení napadeného usnesení vrchního soudu postačuje“.

Předmětem kárného návrhu předsedy NS Pavla Šámala bylo až následné jednání soudkyně Šperlichové spočívající v tom, že se sama nevyloučila z projednávání vyloučené věci, v níž obžalovaní stížnost k ÚS nepodali. Nebylo přitom sporu, a sama soudkyně Šperlichová to ani nenamítala, že by o rozhodnutí ÚS nevěděla.

Ve svém písemném stanovisku pro kárné řízení (soud akceptoval jednání v její nepřítomnosti) Šperlichová vyjádřila „podmíněnou lítost“, pokud svým jednáním ohrozila důvěru v justici. Nahrávku z porady opět označila za tajnou s tím, že bylo porušeno její právo na soukromí.

Nově argumentovala i veřejným zájmem, spočívajícím v ochraně tajnosti rozhodování soudního senátu. Soudkyně trvala na tom, že se nezpronevěřila své profesní integritě a výkonu činnosti zákonného soudce. Výroky na nahrávce pak měly vyplývat z momentální frustrace ze zobecněného poznatku z chování účastníků řízení. Nevyloučení se z věci poté, co se seznámila s nálezem ÚS, nebylo výrazem úmyslu ho nerespektovat, ale projevem profesní nedůslednosti, kdy si neuvědomila, že by tak učinit měla.

Trpká zkušenost a poučení do budoucna

Věc byla vyloučena k samostatnému řízení, obžalovaný nepodal ústavní stížnost, ani nevznesl námitku podjatosti, ušlo to pozornosti i státního zástupce, pochybnost o dopadu nálezu na věc vznesl i obhájce. Právní věta nálezu podle Šperlichové navíc explicitně neřešila otázku podjatosti soudce, ale primárně použitelnost nahrávky.

Nevyloučení se tedy nebyl projev její arogance, neměla zájem na projednání věci a námitky kárného žalobce, že chtěla rozhodnout rychle, aby nerespektovala nález ÚS, označila za čirou spekulaci.

Navíc obžalovaný přijal její rozhodnutí s důvěrou a nepodal opravný prostředek. Případ na závěr označila za trpkou zkušenost a poučení do budoucna. Chápe ji jako nedbalost, profesionální nedůslednost, v její praxi ojedinělou, přičemž byla již dostatečně potrestána okolnostmi po zveřejnění nahrávky

Obhájce Šperlichové Jaroslav Brož k tomu dodal, že se nejednalo o vědomé nerespektování rozhodnutí nadřízeného soudu. Kauza je podle něj zatížena obsahem nahrávky, přičemž on sám je z nálezu ÚS rozpačitý. Tajná porada senátu je totiž podle jeho názoru tajná z principu. Jde o ochranu výkonu soudní moci, tajnost porady senátu je chráněna zákonem a platí, že z bezpráví nemůže povstat právo. Odvolal se také na zásadu, že právo svědčí bdělým: obžalovaný sice na počátku vznesl námitku podjatosti, ale nadále se nedomáhal opakovaně námitky podjatosti, neučinil tak ani státní zástupce.

Je tak podle Brože otázkou, zda jednání soudkyně dosahuje intenzity kárného provinění. Navrhl proto soudkyni Šperlichovou kárné žaloby zprostit, maximálně by postačilo napomenutí.

Podle Šámala šlo o úmysl

Předseda NS Šámal však trval na svém návrhu, že se jednalo o vědomé a úmyslné jednání, které způsobilo ohrožení důvěry v justici. Nejde podle něj o samotné výroky, ale o to, že vědomě nerespektovala nález ÚS. Polehčující okolnost obhajoby, že účastníci nevznesli námitku podjatosti opakovaně, odmítl. Z celoživotní praxe soudce vím, že platí, že námitka platí pro celé řízení, pokud byla podána, tak trvá, není potřeba jí vznášet opakovaně a pokud zde byl nález ÚS, pak se jí měla opět zabývat, shrnul Šámal.

„Navíc z mé vlastní praxe je mi známo, že otázka, jakým způsobem vystupuje obhajoba v trestním řízení je věcí taktiky, to není jenom otázka toho, jakým způsobem uplatňuje svá práva, ale i kdy to předkládá a v jaké fázi řízení, aby dosáhla nejpříznivějšího rozhodnutí. Toto je velmi důležité si uvědomovat a nelze klást rovnítko, když nebyla námitka opakována, tak to nemá žádný význam,“ uvedl předseda NS.

Když podle jeho názoru soudce dostane takový nález, je to červené světlo, které musí soudci zablikat. Poukázal i na negativní dopad jednání kárně obviněné, kdy se věc musela vrátit na samý počátek a nový senát musí věc projednávat od počátku, což celé řízení prodlouží.

Z mého hlediska právě tyto přístupy soudců jsou daleko horší než provinění soudce z důvodu vyhoření, to já dovedu pochopit, uzavřel Šámal. Na dotaz předsedkyně senátu pak rozvedl důvody, proč považuje jednání soudkyně Šperlichové za úmyslné.

Výroky byly za hranou

Podle Šámala jde v tomto případě o otázku srozumění. Ona velmi dobře věděla o všech peripetiích případu a nález ÚS tak nebyl překvapivý. Odůvodnění VS nebylo o tom, že výroky nejsou závažné, ale že nahrávku nelze použít jako důkaz. Šperlichová si tedy podle Šámala musela dobře uvědomovat, že její výroky byly za hranou. Každý soudce, který by byl přistižen při stejném jednání, si musí být vědom, že když se to „prolákne“, tak to nemůže soudit, uvedl Šámal. „Nedovedu si představit soudce, který za těchto podmínek řekne, že podjatý není. Pokud ano, pak je to pro mě něco nepředstavitelného,“ uzavřel Šámal.

Podle něj si tedy soudkyně byla celou dobu vědoma možnosti vývoje, neboť odmítnutí podjatosti bylo postavené jen na argumentu, že se nahrávka nedá použít. Musela si být tedy celou dobu srozuměna s tím, že jestliže se nevyloučí, pak poruší zákon.

Obhájce Brož to ovšem označil za čirou spekulaci. Požádal v závěrečné řeči kárný senát o empatii. Soudkyně neměla žádný důvod lpět na tom, aby ve věci rozhodovala, to by opravdu bylo zneužití, selhala z pouhé nedbalosti. V případu podle něj selhal každý. „Divím se, proč obhájce obžalovaného, ani státní zástupce nevznesl námitku, také selhali,“ uvedl Brož s tím, že soudkyně Šperlichová „nejen, že ráda soudí, ona ráda soudí spravedlivě“.

Kárný senát pak sice uznal, že se soudkyně Šperlichová, která kariéru soudkyně začala v roce 1989 u OS Litoměřice a dlouhá léta působila u soudů v obvodu KS v Ústí nad Labem, dopustila kárného provinění, nicméně neshledal v jejím jednání úmysl. Nebylo totiž pro něj dostatek důkazů. Kárný senát naopak přihlédl ke kárné bezúhonnosti soudkyně a kladným hodnocením její společenských aktivit. Snížil jí tedy plat o 10 procent, jak navrhoval Šámal, ale pouze na dobu tří měsíců. Petr Dimun, ceskajustice.cz

SPOR O CESTU SE VLEČE, KÚ HRADEC ODMÍTÁ ŘEŠENÍ

Krajský úřad Královéhradeckého kraje podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka selhává v pozici nadřízeného správního orgánu. V konkrétním sporu o cestu přesouvá rozhodování z úřadu na úřad, a podílí se tak na průtazích trvajících roky. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Krajský úřad pochybení odmítá.

V případu jde o cestu k rekreačním chatám. Majitelé chat v roce 2014 požádali o určení, zda je přístupová cesta k jejich nemovitostem veřejnou účelovou komunikací. Vlastníci jednoho z pozemků, po němž cesta vede, jim totiž přístup znemožnili a chataři ho nemají zajištěný dosud. Krajský úřad Královéhradeckého kraje totiž podle mluvčí ombudsmanky řízení dvakrát předal k rozhodnutí jinému úřadu poté, co zrušil rozhodnutí příslušného úřadu a po stížnostech na průtahy. Nyní ve věci rozhoduje třetí úřad, kterému věc krajský úřad přidělil.

Podle Křečka krajský úřad volí postup, který vyhovuje pouze jeho vlastním zájmům a z účastníků řízení dělá nedobrovolná rukojmí. Křeček úřadu vytkl především to, že nerespektoval zásadu rychlosti řízení. „Dvakrát delegoval věc k rozhodnutí na jiný úřad a řešení věci tím jen oddaloval, místo aby sám záležitost převzal a pravomocně rozhodl, což zcela jednoznačně upřednostňují správní soudy,“ uvedla Hrazdílková.

Krajský úřad pochybení odmítá. Ředitelka krajského úřadu Ivana Křečková zástupci ombudsmanky podle mluvčí sdělila, že úřad bude i nadále preferovat zrušení rozhodnutí a vrácení věci, než aby rozhodnutí měnil, protože judikatura správních soudů není podle jejího názoru argumentačně přesvědčivá. Tento konkrétní případ navíc podle mluvčí považuje za „marginální spor chalupářů“. Podobné kauzy podle ředitelky krajského úřadu běžně trvají dlouho, takže pětileté čekání na rozhodnutí je z jejího pohledu normální, uvedla mluvčí ombudsmanky.

„Takový názor považuji za naprosto nepřijatelný. Správní orgán si nevolí postup či rychlost jednání libovolně podle toho, jakou váhu případu dává. Principy právního státu úřadům zakazují libovůli a nerovné zacházení a ukládají jim naopak povinnost dbát na právní jistotu a předvídatelnost jednání,“ uvedl Křeček. Doplnil, že doporučil krajskému úřadu, aby tam, kde zákonné podmínky umožňují změnit rozhodnutí a věc pravomocně ukončit, neprodlužoval nejistotu účastníků řízení tím, že věc bude dál předávat jiným úřadům.

KLIENTŮM H-SYSTÉMU SLIBOVAL ŘEŠENÍ I BABIŠ, UŽ OD TOHO UPUSTIL?

Část klientů H-Systemu shání hypotéku na nákup, rozhodnutí výboru vítá: Bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů zkrachovalé společnosti H-System, uvítalo rozhodnutí věřitelského výboru. Ten chce domy v Horoměřicích prodat současným uživatelům. Podle předsedy Martina Junka tak družstvo aktuálně hledá vhodnou hypotéku.

Podle deníku Právo musí současnou cenu objektů určit znalec, která má zohlednit investice současných uživatelů. Správce konkurzní podstaty Josef Monsport ve čtvrtek řekl, že se jednání věřitelského výboru nezúčastnil, protože byl u soudu. Rozhodnutí výboru proto nechtěl komentovat.

Vyjádření právničky Hany Kordové Marvanové, která zastupuje další část klientů zkrachovalé firmy a má své zástupce ve výboru, se redakce snaží získat. Družstvo Svatopluk své zástupce ani jako druhý největší věřitel H-Systemu ve věřitelském výboru nemá.

„Vítáme to, je to skvělé, je to pro nás dobrá zpráva. Samozřejmě záleží na tom, jestli ten soudní znalec, který by měl odhadovat cenu, hlavně byl o tom všem dobře informován, takže doufám, že se k nám přijde informovat,“ řekl Junek.
Družstvo nyní doufá, že znalec správně posoudí skutečnou cenu objektů i současnou výši investic, které do domů vložili současní uživatelé. „Když jsme dostavovali, tak v některých případech tady byly pouze základové desky, jinde obvodové zdi. Hodnota toho, co jsme dostavili, je enormní,“ řekl Junek. Uvedl, že členům družstva patří například sítě, silnice, ale i veřejné osvětlení.

Družstvo shání peníze, kterými by lidé mohli za doby zaplatit. „Jednal jsem s několika makléři, kteří dělají tyto úvěry. Vzali jsme v úvahu jak komerční úvěr, tak i různé jiné varianty,“ řekl Junek. Podle něj stále platí prosba družstva, aby se u banky za úvěr zaručila vláda.

Družstvo hledá hypotéku s nízkým úrokem a dlouhou dobou splatnosti. Junek podotkl, že hypotéku by si nemohlo brát družstvo Svatopluk, ale pouze takzvané menší sdružení, které sdružuje jen bývalé klienty H-Systemu žijící v Horoměřicích. Družstvo Svatopluk má více než 500 členů, současná situace se ale týká zhruba 60 rodin v Bytovém sdružení Horoměřice, které by zřejmě bylo příjemcem hypotéky.

V Česku je soudcovská mafie, říkají zděšení obyvatelé domů H-Systemu

Ústavní soudci na začátku října odmítli stížnost družstva Svatopluk na verdikt Nejvyššího soudu, podle něhož mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích. Horoměřičtí s rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasí a chtějí se obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ústavní soud uvedl, že v kauze nebylo možné vyhovět všem. Zároveň apeloval na správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta, aby k výkonu rozsudku Nejvyššího soudu přistoupil rozumně a bral v potaz dopady na osobní a rodinné poměry lidí z Horoměřic.

Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.
Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Podle Junka ale lidé měli souhlas bývalého konkurzního správce, který jim dostavbu domů dovolil.
Kauza H-System

PIRÁT WAGENKNECHT NEMÁ CO DĚLAT, NAPADÁ BABIŠE

Senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht podává žalobu k civilnímu soudu, u kterého se domáhá posouzení, zda proběhlo založení svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše podle zákona o střetu zájmů. Wagenknecht tvrdí, že je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen. Mluvčí Pirátů Karolína Sadílková ve čtvrtek řekla, že se Wagenknecht obrátil na obvodní soud pro Prahu 8 a okresní soud v Rožnově pod Radhoštěm podle místa bydliště správců fondu.

Babiš vložil holding Agrofert kvůli českému zákonu o střetu zájmů do svěřenského fondu předloni a tvrdí, že na něj nemá žádný vliv. Podezření, že Babiš porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, vznesla Transparency International ČR (TI), připojili se k ní opoziční Piráti. Případný střet zájmů prověřují na základě podnětu od TI od poloviny ledna auditoři Evropské komise.

„Jelikož Andrej Babiš převedl do svěřenských fondů svůj vlastní majetek, tedy své akcie Agrofertu, a zároveň zůstal se svěřenskými fondy velmi úzce spjat, nespravuje svěřenský správce cizí majetek, ale vlastní majetek Andreje Babiše pro Andreje Babiše,“ uvedl Wagenknecht v tiskové zprávě.

Zřízením svěřenských fondů pro sebe samého Andrej Babiš podle Wagenknechta obchází nejen účel občanského zákoníku, ale i účel zákona o střetu zájmů, aby mohl pokračovat v čerpání veřejných prostředků. Svěřenské fondy by měly být podle senátora pro namítanou nezákonnost zrušeny takzvaně od počátku, kdy by se na ně hledělo, jako kdyby nikdy nevznikly. „Akcie Agrofertu by se pak měly vrátit ze svěřenských fondů do přímého vlastnictví Andreje Babiše,“ uvedl.

V červnu u soudu neuspěl

Podle Wagenknechta ho na zahájení občanskoprávního řízení odkázal v rámci stanoviska nejvyššího správního soudu bývalý předseda a v současnosti řadový soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. V červnu NSS zamítl senátorovu stížnost, který zpochybňoval mandáty nových europoslanců zvolených za ANO s poukazem na údajný střet zájmů premiéra

Babiš není ve střetu zájmů, nezasahuje do médií, rozhodl Středočeský kraj

Předseda ANO podle Wagenknechta prostřednictvím svěřenských fondů dál ovládá skupinu Agrofert včetně řady médií, což mělo ovlivnit kampaň. Volební senát NSS zdůraznil, že posuzování toho, zda je Babiš ve střetu zájmů, je mimo jeho kompetence. Wagenknecht prý nijak konkrétně nedoložil, jak dopadly jím popisované skutečnosti na výsledek voleb.
Agrofert je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v ČR. Holding podle výročních zpráv získal předloni na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun, o rok dříve zhruba 1,5 miliardy Kč. Přislíbeny měl v daných letech dotace přibližně o sto milionů vyšší.

ROZPORY U PIRÁTŮ, VYHODÍ MICHÁLKA?, ROZPADNOU SE JAKO VÉČKAŘI?

Piráti rozhodnou o tom, zda odvolají místopředsedu strany Jakuba Michálka. Hlasovat o tom budou od 1. do 4. listopadu. Podnět k odvolání Michálka z funkce místopředsedy strany dala Jana Koláříková, ředitelka personálního odboru Pirátů, podle níž se chová arogantně k podřízeným a psychicky je šikanuje. Michálek tvrdí, že je jen náročný na podřízené.

V diskusním fóru Pirátů také napsal, že Koláříková navrhla sama sobě zvýšit odměnu o 120 tisíc korun ročně, což odmítl jako rozpočtově nerealistické, protože by to vedlo k zadlužení strany. Sám rezignovat nehodlá, jen už za dva měsíce nebude kandidovat do vedení strany a povede dál pouze poslanecký klub Pirátů.

„Za mě mluví výsledky mé práce za posledních deset let, z toho dva roky jako předseda klubu a několik let jako místopředseda strany. Dotáhli jsme stranu do úspěšných voleb s deseti procenty. Od té doby máme výrazně vyšší podporu mezi voliči, cca 14 procent. Jsme druhá nejsilnější opoziční strana,“ napsal Michálek členům strany.
„Nikoho jsem nešikanoval. Mám vysoké nároky na výkon lidí,“ řekl už ve středu šéf poslaneckého klubu Pirátů. „Je pravda, že jsem na lidi tvrdý, ale současně nejsem bezohledný,“ uvedl Michálek.

V soukromé mailové korespondenci se o Koláříkově velmi vulgárně vyjadřovala Michálkova partnerka, bývalá šéfka pražských pirátských zastupitelů Michaela Krausová.„Ať si políbí pr*el zas*aná pí*a a přestane argumentovat stanoviskem, který jsme kvůli její svaté válce s Magdalénou museli kvůli damage control napsat. Nevím, co si s ní Martina (ne)domluvila. Já s tímhle končím, ve straně plné kreténů, kteří mají větší slovo než normální lidi, pracovat nebudu,” napsala Krausová.

„Nebudeme si nic nalhávat. Jakubovy silné stránky jsou pracovitost, tvrdost ve vyjednávání. Na druhou stranu sociální vazby nebo empatie není silnou stránkou Jakuba Michálka,“ uvedl šéf Pirátů Ivan Bartoš.