iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Zeman podpořil schodek rozpočtu 40 miliard

Návrh státního rozpočtu na příští rok podpořila Sněmovna v prvním čtení. Kývla tak na schodek 40 miliard korun, který se už nemůže měnit. Rozpočet přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Vláda ANO a ČSSD se mohla opřít o podporu KSČM, takže bylo dopředu jasné, že rozpočet Sněmovna podpoří. Opozice kritizovala schodek i nedostatečnou podporu investic.

„Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky. Ať již investicemi do infrastruktury nebo do vzdělání, vědy výzkumu či inovací,“ hájila ve Sněmovně rozpočet ministryně financí za ANO Alena Schillerová.

Prezident Zeman ve svém vystoupení před poslanci, které trvalo asi dvanáct minut, řekl, že má výhrady k podpoře obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků. Vyslovil se také za zrušení daňových výjimek.
„Česká ekonomika má rezervy ve výši tři sta osmnácti miliard korun. Zdroje jsou. Ale tyto zdroje by byly dosažitelné pouze v případě, kdyby byly zrušeny všechny daňové výjimky,“ prohlásil Zeman. Zopakoval, že rozpočet podepíše, což slíbil již při jednání vlády, když jednala o rozpočtu.

Podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy se prezident zachoval jako gentleman, když přišel podpořit rozpočtový paskvil. „Ve svém projevu takřka nic neřekl, ale ani se mu vlastně nedivím, chválit na rozpočtu není co. Kdyby měl mluvit pravdu, musel by ho paní ministryni hodit na hlavu,“ napsal na Twitteru Fiala.

Prezident Zeman se dnes paradoxně zachoval jako gentleman, když přišel do Sněmovny podpořit tento rozpočtový paskvil. Ve svém projevu takřka nic neřekl, ale ani se mu vlastně nedivím, chválit na rozpočtu není co. Kdyby měl mluvit pravdu, musel by ho paní ministryni hodit na hlavu

Jediné, co v Zemanově projevu stálo podle exministra financí a šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska za pozornost, bylo to, že prezident doporučil zvýšit daňovou zátěž právnických i fyzických osob o 318 miliard za rok. Kalousek před poslanci řekl tomu, že ani současná vláda něco takového neudělá.

Rozpočet podle něj neobsahuje výdaje na nutné reformy penzí a zdravotního systému a je v něm málo peněz na investice. Navrhl, aby vláda rozpočet přepracovala a snížila navržený schodek o dvacet miliard korun.
„Andrej Babiš kdysi sliboval vyrovnaný rozpočet, ale to se nekoná,“ vyčetl vládě rozpočtový expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Rozpočet počíná s ještě neschválenými příjmy,“ prohlásil Ferjenčík.

Bartošek i Stanjura označili rozpočet za šedivý a bez ambicí „Je to rozpočet šedivý, nudný, bez ambicí,“ řekl šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Za bezbarvý, šedivý a úřednický označil rozpočet i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Připomněl, jak šla ministryně financí Schillerová šla spolu s premiérem Andrejem Babišem za komunisty, aby vládě pomohli, a řekl, že ho zajímá, co kdo z vlády bude vystupovat 17. listopadu, v den třicátého výročí událostí, které v roce 1989 vedly k pádu komunistického režimu. Dělal si legraci z toho, že to byli komunisté, kdo dokonce původně chtěli o deset miliard nižší schodek než vláda. Opoziční strany ale nemají dostatečnou sílu, aby to proti spolupracujícímu bloku poslanců ANO, ČSSD a KSČM prosadily.

Prvnímu místopředsedovi ČSSD Romanu Onderkovi připomnělo jednání Sněmovny o schodku rozpočtu název knihy Milana Kundery Monology. „Každý ví dopředu, jak bude hlasovat,“ řekl Onderka. Rozpočet označil za velký kompromis.
Zeman řekl. že nechá zveřejnit svou zdravotnickou dokumentaci

Největší pozornost tak při jednání o návrhu rozpočtu vzbudila sama cesta prezidenta Zemana do Sněmovny. Byla sledovaná i kvůli tomu, že mezi poslance dorazil krátce poté, co strávil několik dnů v pražské Ústřední vojenské nemocnici, podle oficiálního sdělení Hradu kvůli „rekondičnímu pobytu“.

Zeman slíbil, že zveřejní zdravotní dokumentaci. Neuvažuje o abdikaci

„Moje okolí mně teď říká, že vypadám dobře. A já mu odpovídám, že lidský život má tři fáze. Mládí, dospělost a vypadáte dobře,“ řekl Zeman už při příchodu do Sněmovny. Když odcházel, slíbil, že ve čtvrtek bude zveřejněna jeho zdravotní dokumentace. Mluvil o tom, že ho bolí jen nohy a na dotaz, zda neuvažuje o abdikace, opáčil, že bude ve funkci pokračovat. „To víte, že ano. K vaší radosti,“ řekl novinářům.

Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vlády zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a investice.

Důchody vzrostou v průměru o 900 korun a právě výdaj na ně ve výši 509 miliard korun je největším rozpočtovým výdajem. Podle ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jany Maláčové se při sestavování rozpočtu podařilo odvrátit kolaps některých služeb a faktickou likvidaci dotačních programů v sociální oblasti. V prvním čtení Poslanecká sněmovna schvaluje jen základní čísla rozpočtu. Příjmy státu by podle vládního návrhu měly příští rok činit téměř 1,58 bilionu korun, výdaje pak 1,62 bilionu korun.

Komunisté označili rozpočet za „pragmatický kompromis“

Komunisté kývli Babišovi na čtyřicetimiliardový schodek, i když původně požadovali nižší. „Nepovažujeme rozpočet za úžasný ani levicový, ale v podstatě za pragmatický kompromis,“ řekl rozpočtový expert komunistů Jiří Dolejš. Rozpočet podle něj plní politické priority vlády i priority komunistů v tolerančním patentu vůči vládě.

Babiš, který se jednání o rozpočtu nezúčastní kvůli cestě do Japonska, se kvůli tomu, aby měl zajištěné hlasy pro rozpočet, musel vypravit i na jednání širšího vedení KSČM. K tomu ještě musel šéfovi komunistů Vojtěchem Filipem kývnout na to, že do zdravotnictví půjde o 4,9 miliardy korun navíc. Při dalším projednávání rozpočtu, když bude schválena výše plánovaných příjmů, výdajů i schodku, budou moci poslanci už jen navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

ZEMAN SLÍBIL ZVEŘEJNIT ZDRAVOTNÍ DOKUMENTACI

Prezident Miloš Zeman řekl, že Ústřední vojenská nemocnice zveřejní ve čtvrtek jeho zdravotní dokumentaci. Nemocnice pak jeho slova korigovala, zveřejní jen shrnutí Zemanova zdravotního stavu a aktuální výsledky. Zeman také ve Sněmovně, kam přišel podpořit státní rozpočet na příští rok, řekl novinářům, že neuvažuje o abdikaci. Na dotaz jednoho z novinářů, zda tedy hodlá ve funkci hlavy státu vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pokračovat, Zeman odvětil: „To víte, že ano. K vaší radosti.“

Zeman také slíbil, že jeho zdravotní dokumentaci zveřejní šéf nemocnice. „Pan doktor Zavoral zítra zveřejní moji kompletní zdravotní dokumentaci, ze které vyplývá, že můj jediný problém jsou bolavé nohy,“ řekl prezident. Trpí polyfunkční neuropatií, což je nevyléčitelné autoimunitní onemocnění.

„Lidský život má tři fáze. Mládí, dospělost a vypadáte dobře“

Vystoupení prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně bylo jeho první veřejné vystoupení poté, co strávil několik dnů v pražské Ústřední vojenské nemocnici.„Moje okolí mně teď říká, že vypadám dobře. A já mu odpovídám, že lidský život má tři fáze. Mládí, dospělost a vypadáte dobře,“ řekl Zeman už při příchodu do Sněmovny. Nemocnici, ve které byl necelé čtyři dny, opustil Zeman v neděli. Podle Hradu tam byl na „rekondičním pobytu“.

Stejně jako loni, kdy také přišel do Sněmovny kvůli rozpočtu, nešel od slavnostního vchodu do Sněmovny po schodišti, ale využil výtah a pomáhala mu ochranka. Jeden z bodyguardů stál také poblíž Zemana, když byl u řečnického pultu.
Ve svém vystoupení k rozpočtu Zeman řekl, že má výhrady k podpoře obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků. Před poslanci se vyslovil za zrušení daňových výjimek.

Zeman podpořil kurdský národ proti turecké okupaci

Prezident Zeman také podpořil stanovisko Sněmovny, která před týdnem odsoudila tureckou invazi do oblasti Sýrie obývané Kurdy jako porušení mezinárodního práva. „Plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci,“ řekl Zeman.

Sněmovna odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Uložila premiérovi Andreji Babišovi, aby prosazoval v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit. Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Odmítli výhrůžky Turecka státům Evropské unie, že uvolní cestu migrantům do Evropy.

Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před dvěma týdny poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce údajně u turecko-syrské hranice vytvořit bezpečnostní pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

TRUMP CHCE ALJAŠKU OTEVŘÍT TĚŽBĚ

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje zrušení dlouhodobých omezení těžby dřeva v části Aljašky přezdívané „americká Amazonie“. Ačkoli by změna pravidel vytvořila nové pracovní příležitosti, podle ochránců přírody by zásah do místních deštných lesů zásadním způsobem prohloubil klimatické změny.

Federální lesy má na starosti americké ministerstvo zemědělství, které doporučilo, aby aljašský Tongasský národní les na Alexandrových ostrovech dále nepodléhal pravidlům zavedeným za vlády prezidenta Billa Clintona. Podle nich se v této oblasti nesmí těžit dřevo, stavět silnice nebo dolovat nerostné suroviny.

Tongass je s rozlohou 68 tisíc kilometrů čtverečních největším nedotčeným mírným deštným pralesem na světě. Současně je také největší lesní rezervací ve Spojených státech a sídlem hlavního aljašského města Juneau.
Tongass je domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. Žije tu například poddruh vlka obecného, který je endemitem jihovýchodního pobřeží Aljašky.

Návrh je součástí Trumpovy strategie, v rámci níž chce zpětně odvolat ochranu různých míst v USA s cílem podpořit průmysl. Ochránci přírody ale s tímto krokem zásadně nesouhlasí, podle nich aljašští politici prodali své voliče.
„Zvolení aljašští úředníci prodávají své voliče a okrádají budoucí generace tím, že se pokoušejí zbavit ochrany jeden z nejzachovalejších pralesů na světě,“ říká Randi Spivaková z amerického Centra pro biologickou rozmanitost, která dohlíží na to, jakým způsobem se vláda chová k veřejným pozemkům.

Podle ní už nyní Aljaškou zmítají dopady klimatických změn a pokácení zbývajících starých stromů v Tongassu by způsobilo uvolnění značného množství uhlíku do atmosféry a celou situaci jen zhoršilo. Ohrožený vlk Canis lupus ligoni, známý také jako vlk z Alexandrových ostrovů:„Tento katastrofální plán by způsobil kumulaci sedimentů v tocích, které jsou životně důležité pro divoké lososy. Je špatné dávat přednost soukromým ziskům před zdravím a budoucností Aljašanů,“ myslí si Spivaková.

Aljaška chce více pracovních míst i turistů

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo svůj návrh ve federálním registru na konci minulého týdne. Nyní podléhá 60dennímu veřejnému připomínkovému období. Pokud bude přijat, podle listu The Independent to bude znamenat zásadní vítězství pro aljašské státní představitele požadující změnu pravidel.

Aljašský guvernér Mike Dunleavy a senátorka Lisa Murkowskiová se shodují na tom, že zákaz těžby dřeva z roku 2001 vedl ke snížení počtu pracovních míst. Podle nich omezil příležitosti pro rozvoj průmyslových odvětví, jako je kromě těžby dřeva i hornictví, cestovní ruch nebo energetika.

Podle Centra pro biologickou rozmanitost ale Tongass slouží jako pomyslný nárazník proti změnám klimatu a ukládá obrovské množství oxidu uhličitého. Současná ochrana Tongassu se navíc vztahuje také na posvátná místa místních domorodců, kteří je dodnes využívají pro různé duchovní obřady. Podle ředitele organizace Liga pro aljašskou divočinu Andyho Moderowa bude zákaz těžby dřeva zrušen „na úkor rekreace a rybolovu, domorodých komunit a volně žijících živočichů“.

VÉČKAŘ BÁRTA NEDOSTANE 20 MILIONŮ

Někdejší ministr dopravy Vít Bárta nedostane od státu 20 milionů, kterých se domáhal jako nemajetkové újmy za své trestní stíhání v kauze obálek pro tehdejší poslance Věcí veřejných. Podle soudu je nárok promlčený. Verdikt je pravomocný.

„Odvolací soud sdílí názor, že nárok žalobce je promlčen,“ řekl předseda odvolacího senátu René Fischer. Bývalý vrcholný politik byl zproštěn obvinění po dvouletém stíhání. V souvislosti s kauzou rezignoval na funkci ministra. V trestním řízení se hájil tím, že peníze poskytnuté tehdejším poslancům Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí byly půjčky, nikoliv úplatky, kterými si chtěl zajistit loajalitu spolustraníků.

Bárta dostal už dříve od ministerstva spravedlnosti 335 000 korun za náklady na právní zastoupení v trestní kauze, úřad se mu také omluvil. Muž však zažaloval stát o více než 23 milionů korun. Dvacet milionů chtěl za zásah do svého osobního i politického života, další tři miliony požadoval za nesprávný úřední postup po pravomocném zproštění obžaloby. Druhý z nároků soudy pravomocně zamítly už dříve.

Bártův právník argumentoval mimo jiné dopisem, kterým se ministerstvo jeho klientovi omluvilo za trestní řízení. Dovozoval, že úřad touto listinou uznalo právo Bárty na zadostiučinění. Soud ale dospěl k opačnému závěru.
„K žádnému uznání nedošlo, žalovaný (ministerstvo spravedlnosti) pouze vyjadřuje lítost nad tím, že byl žalobce (Bárta) nezákonně trestně stíhán. Není tam uvedena výše dluhu, takže se v žádném případě nemůže jednat o uznání dluhu,“ konstatoval Fischer.

Aféra začala v roce 2011, když tehdejší poslanci VV Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí obvinili Bártu z uplácení. Kočí prý předal 500 tisíc korun, Škárkovi 170 tisíc Bárta tvrdil, že to byly pouze půjčky, přesto rezignoval na funkci ministra. Za uplácení dostal nejprve podmíněný trest, později ale odvolací soud verdikt zrušil. Bárta byl zproštěn obžaloby, což posléze potvrdil i Nejvyšší soud

TŘI PIVA DENNĚ JSOU NORMÁLNÍ

Škodlivost alkoholu podceňuje téměř každý druhý Čech, zjistil průzkum Národní linky pro odvykání. Problémové je pití podle necelé poloviny respondentů až od třetího alkoholického nápoje denně. Z průzkumu také vyšlo, že si lidé často neuvědomují dopady alkoholu na zdraví.

Hranice, od které má člověk problémy s alkoholem, je podle většiny dotázaných (43,95 procenta) více než 3 sklenice piva či vína nebo více než 3 panáky tvrdého alkoholu denně. Od stejného množství je alkohol podle necelé poloviny (45,64 procenta) respondentů škodlivý.

Podle adiktologů je však maximální denní příjem lihu, který by měl člověka poškodit jen minimálně, daleko nižší – pro ženy jeden standardní alkoholický nápoj, pro muže dva. „Říkáme tomu pití s nízkým rizikem,“ vysvětlil prezident České koalici proti tabáku Lukáš Kohoutek. Dva dny v týdnu by však člověk neměl pít alkoholické nápoje vůbec. „V okamžiku, kdy tam pauza není, člověk se přesouvá do rizikového pití,“ dodal. Alkohol je však pro organismus škodlivý vždycky.

„Problémoví konzumenti jsou ti, kteří překračují dvojnásobně zdravotně přípustné dávky a navíc ještě pijí často velké dávky alkoholu při jedné konzumní příležitosti,“ dodal Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Tato skupina je podle něj nejproblémovější, představuje ji přibližně 6,7 procenta Čechů. Konzumentů s vysokým rizikem je 11,9 procenta. Tyto dvě skupiny dohromady mají na svědomí 67,8 procenta vypitého alkoholu v Česku.

Denních konzumentů žije v Česku kolo 690 tisíc, vysoce rizikových 800 tisíc. Průzkum se v průběhu října dotazoval 1 768 lidí. Kromě jejich vztahu k alkoholu se však zabýval také jejich představami o škodlivosti pití.

Někoho, kdo má problémy s alkoholem, zná každý druhý

Jen každý čtvrtý (28 procent) dotázaný si uvědomuje, že nadměrné pití má u žen vliv na možný vznik rakoviny prsu. „Což je téma, které se v poslední době má za již zcela prokázanou souvislost,“ doplnil Kohoutek.To, že alkohol může přispět k neplodnosti či rakovině tlustého střeva a žaludku, si uvědomují téměř dvě třetiny dotázaných. Nadměrnou konzumaci alkoholu váže k možné demenci, kornatění cév, cirhóze jater či onemocnění ledvin většina (více než 80 procent) dotázaných.

Nepít alkohol je normální, vzkazuje kampaň. K abstinenci nenutí

Někoho, kdo má problémy s alkoholem, zná více než polovina dotázaných (58 procent). Povědomí o instituci, která by jejich blízkým mohla při problémech s alkoholem pomoci, si nevybavil každý sedmý (15 procent). Mohou jimi být například Národní linka pro odvykání (800 350 000), adiktologické ambulance, detoxifikační jednotky, protialkoholní léčebny či psychiatrické nemocnice.

Na rizika alkoholu prostřednictvím televizních spotů upozorňuje i nová kampaň Nepít je normální. Podílely se na ní úřad vlády, ministerstvo zdravotnictví, Česká televize a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Podle Vojtěcha náklady spojené s následky pití alkoholu převyšují 59 miliard korun ročně. Ministerstvo zdravotnictví také připravuje návrh zákona na regulaci reklamy na alkohol. V budoucnu by měl být nabízen jen jako produkt, bez přítomnosti lidí. Návrh má být hotový do konce roku. Poslanci teď projednávají také daňový balíček, jehož součástí je vyšší zdanění tvrdého alkoholu.

ETIOPSKÝ NOSITEL NOBELOVY CENY MÍRU ČELÍ PROTESTŮM

Stovky mladých lidí ve středu demonstrovaly proti etiopskému premiérovi a letošnímu vítězi Nobelovy ceny za mír Abiyovi Ahmedovi. Protestující přišli podpořit aktivistu a mediálního vlastníka Jawara Mohammeda, jehož dům v noci obklíčili policisté. Během nepokojů zemřeli tři lidé, píše BBC s odkazem na místní úřady. Policie aktivistův dům obklíčila v noci na středu. Jeho bodyguardům podle samotného Mohammeda řekla, aby odešli. Podle mediálního magnáta není jasné, kdo nasazení policejních jednotek nařídil. „Kdokoli to udělal, plánoval mou vraždu,“ řekl.

Nejméně 400 lidí přišlo aktivistu podpořit k jeho domu v metropoli Addis Abeba, když o události Mohammed informoval na sociálních sítích. Mladí muži a ženy skandovali aktivistovo jméno, další křičeli „pryč s Abiyem“.Další lidé protestují také ve městech státu Oromia. Na jednom z míst mladíci pálili premiérovu knihu, která vyšla těsně poté, co Ahmed získal na začátku října Nobelovu cenu za mír za ukončení konfliktu se sousední Eritreou a zahájení procesu demokratických reforem v Etiopii.

Podezření z nasazení policejních jednotek padá na Ahmeda, protože ten aktivistu Mohammeda, jež má také americký pas a donedávna žil v exilu, zmínil během úterní řeči v parlamentu.„Ti mediální vlastníci, kteří nemají etiopský pas, to hrají na obě strany. V době míru jste tady, v době neklidu jste pryč. Snažili jsme se být trpěliví. Ale pokud to bude ohrožovat mír a existenci Etiopie..., pak musíme přijmout opatření. Nemůžete to hrát na obě strany,“ uvedl nový nositel Nobelovy ceny míru.

ZELENSKYJ POSÍLÁ POSLANCE NA DETEKTOR LŽI

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval členy finančního a daňového výboru parlamentu, aby podstoupili test na detektoru lži. Zkouška má podle něj znemožnit korupci. Situace na Ukrajině se ve středu probírala i v americkém parlamentu, a to v souvislosti se snahou sesadit prezidenta Donalda Trumpa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na 74. zasedání Valného shromáždění OSN. (25. září 2019). | foto: Reuters
„Pokud zkouška ukáže sebemenší možnost úplatného hlasování, ujme se takových případů protikorupční úřad. Nedovolím nikomu z poslanecké frakce ani mimo ni, aby vrhl stín na politické hnutí, které od ukrajinského lidu získalo ve volbách většinový mandát,“ citovala prezidenta agentura Unian.

Pověstí Zelenského strany Sluha národa, která má v ukrajinském parlamentu většinu, nedávno otřásla korupční aféra.
Několik poslanců této strany údajně přijalo úplatek až 30 tisíc dolarů (přes 690 tisíc korun), aby odhlasovali zákon usnadňující podnikání jednoho z jejich stranických kolegů.

Případu se ujala kyjevská prokuratura, která vyšetřuje jedenáct zastupitelů Sluhy národa. V létě ukrajinský parlament schválil zákon o zrušení poslanecké imunity. Podle informace listu Ukrajinska pravda už téměř všichni členové finančního a daňového výboru se zkouškou na detektoru souhlasili.

„Bez vyšetřování Bidena Ukrajina pomoc nedostane“

Dění na Ukrajině se nyní probírá i ve Spojených státech. Vysoce postavený americký diplomat působící na Ukrajině totiž výborům americké Sněmovny reprezentantů řekl, že americká vojenská pomoc Ukrajině závisela na tom, zda Kyjev veřejně prohlásí, že zahájí vyšetřování bývalého viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna.
Trump vyzýval Zelenského, aby spolupracoval při vyšetřování Bidena

Joe Biden je demokratickým rivalem amerického prezidenta Donalda Trumpova v nadcházejících prezidentských volbách. Podle agentury AP byli poslanci slyšením ohromeni, Trumpova vina je podle demokratů jasná.
„Je nad slunce jasné, co se stalo. Bylo to něco za něco,“ komentovala slyšení kongresmanka Dina Titusová.

Americký chargé d’affaires na Ukrajině William Taylor při úterním neveřejném slyšení podle amerických médií uvedl, že Trump požadoval, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně oznámil, že nařizuje vyšetřování namířené proti Joeovi Bidenovi a jeho synovi Hunterovi.

Biden mladší byl do letošního jara členem správní rady ukrajinského plynárenského koncernu Burisma, jehož vedení ukrajinská prokuratura vyšetřovala pro podezření z korupce. To se nepotvrdilo.

Americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland údajně Taylorovi v jednom telefonátu řekl, že na tom, že Zelenskyj začátek vyšetřování ohlásí veřejně, závisí „vše“ – vojenská pomoc ze strany USA pro Ukrajinu i plánovaná návštěva Zelenského v Bílém domě.

Zelenskyj s americkou žádostí souhlasil a USA vojenskou pomoc ve výši 391 milionů dolarů uvolnily, připomíná agentura Reuters. Taylor se tak přesvědčil, že Trumpova vláda vytvořila na Ukrajině paralelní diplomatické kanály, které spravoval prezidentův osobní právník Rudy Giuliani.

Okolnosti takových kontaktů označil Taylor za „nanejvýš alarmující“ a ohrožující vztahy Washingtonu s Kyjevem.
„Cítil jsem cosi podivného,“ napsal americký diplomat v otevřené písemné výpovědi. Podle agentury AP skandál zasahuje do nejvyšších pater americké vládní exekutivy a týká se i viceprezidenta Mikea Pence a personálního šéfa Bílého domu Micka Mulvaneye, kteří se ve věci angažovali.

Trump chce odhalit whistleblowera, který upozornil na telefonát s Ukrajinou

Aféra rovněž odhalila podíl lidí, které jeden z amerických diplomatů označil za „three amigos“ (tři přátele) – velvyslance Sondlanda, ministra energetiky Ricka Perryho a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu Kurta Volkera. Všichni prosazovali „alternativní politiku“ vůči Ukrajině.

Bílý dům s takovým hodnocením zásadně nesouhlasí, řekla novinářům mluvčí prezidenta Stephanie Grishamová.
„Prezident Trump se ničím neprovinil. Je to koordinovaná pomlouvačná kampaň krajně levicových poslanců a radikálních, nikým nevolených úředníků, kteří vyhlásili válku ústavě. Žádné ‚něco za něco‘ nebylo,“ prohlásila mluvčí.