iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman otevře Český dům v SR, Dr. Rath lékařem v base

Prezident Miloš Zeman 16. listopadu navštíví Slovensko. V Bratislavě se sejde s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a společně otevřou budovu Českého domu. Organizátoři cesty zvažují i pietní připomenutí událostí z roku 1989, kdy v Bratislavě o den dříve než v Praze vyšli do ulic studenti. Den po Zemanovi navštíví Slovensko Andrej Babiš.

Zeman se o vznik Českého domu v Bratislavě snažil dlouhodobě. Při červnovém setkání s Čaputovou v Praze slovenské prezidentce poděkoval za podporu této snahy. Řekl, že se dohodli na společném otevření budovy. Byl by rád, aby v ní byla umístěna hospoda s českým pivem a kuchyní.

Na otevření Českého domu byli podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka pozváni i bývalí slovenští prezidenti, tedy Rudolf Schuster, Ivan Gašparovič a Andrej Kiska.

Česká republika provozuje české domy i v dalších zemích, například v Moskvě, New Yorku nebo v Jeruzalému.
Organizátoři Zemanovy cesty na Slovenska uvažují i o pietním připomenutí listopadových událostí z roku 1989. Pád komunismu v Československu odstartoval 17. listopadu brutální zásah bezpečnostních složek proti demonstrantům na pražské Národní třídě. V Bratislavě ale studenti proti komunistickému režimu protestovali již o den dříve, tedy 16. listopadu.

Oslavy pádu komunismu se v Bratislavě, stejně jako v Praze, chystají na 17. listopadu. Zúčastnit by se jich měl i předseda české vlády Babiš. Zeman si chce tehdejší události připomenout doma.

Jeho mluvčí Jiří Ovčáček dnes v této souvislosti připomněl prezidentovo vyjádření v rozhovoru na Blesk.cz. „Zavzpomínám si doma, zapálím svíčku, a protože to byla snad nejkrásnější a nejzajímavější a také tak trošku nejdramatičtější fáze mého života, tak budu rád, že prošla dobře, že teď každý, kdo chce demonstrovat, si může vyjít na Letnou a nic se mu nestane,“ řekl v září Zeman.

Výročí sametové revoluce po celé ČR připomenou výstavy, koncerty, besedy, přednášky, divadelní představení, filmové projekce nebo happeningy. Prahou projde průvod kopírující trasu studentské manifestace ze 17. listopadu 1989, na olomoucké univerzitě zopakují okupační stávku. Již 16. listopadu pořádá na Letné masovou demonstraci spolek Milion chvilek pro demokracii.

PREZIDENT ZEMAN PŘIJDE PODPOŘIT ROZPOČET

Podpořit návrh státního rozpočtu přijde ve středu do Sněmovny prezident Miloš Zeman. Do Sněmovny dorazí krátce před desátou hodinou dopoledne a bude mít projev k poslancům. Při jednání bude naopak chybět premiér Andrej Babiš, který je na návštěvě Japonska. To, že poslanci podpoří schodek 40 miliard korun, garantuje vládě dohoda s komunisty.

Zeman se zúčastnil už schvalování rozpočtu při jednání vlády a na jednání Sněmovny chodí při projednávání zákonu roku opakovaně. Tentokrát budou v centru pozornosti i proto, že byl v minulých dnech v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, podle oficiálního vyjádření Hradu šlo o „rekondiční pobyt“.

Prezident republiky Miloš Zeman navštíví ve středu dne 23. října 2019 od 10.00 hodin Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a zúčastní se zde 35. schůze Poslanecké sněmovny. Prezident republiky zde vystoupí se svým projevem:

Hlasy patnácti poslanců KSČM jsou pro vládu Andreje Babiše při schvalování rozpočtu na příští rok klíčové. Bez nich by ho neprosadila. „Nepovažujeme rozpočet za úžasný ani levicový, ale v podstatě za pragmatický kompromis,“ řekl rozpočtový expert komunistů Jiří Dolejš. Rozpočet podle Dolejše plní politické priority vlády i priority komunistů v tolerančním patentu vůči vládě.

To ale ještě neznamená, že dávají komunisté vládě bianco šek pro konečné schvalování rozpočtu v prosinci. „Logicky budeme přemýšlet, jestli by se některé detaily nedaly zlepšit,“ řekl Dolejš. Jako jeden z příkladů, kde ještě jeho strana bude chtít rozpočet vylepšit, zmínil zajištění financování sociálních služeb. Dolejš dodal, že se k tomu třeba přidají i další strany.

Politici dalších opozičních stran ale v úterý prohlásili, že pro rozpočet ve středu, kdy do Sněmovny dorazí i prezident Miloš Zeman, hlasovat nebudou.

TOP 09 navrhne snížení schodku i deficitu o 20 miliard korun

TOP 09 bude navrhovat snížení výdajů i deficitu státního rozpočtu na příští rok o 20 miliard korun a to, aby podíl investičních výdajů vůči celkovým činil alespoň deset procent. Jen v takovém případě by byla TOP 09 ochotna jednat o podpoře návrhu rozpočtu, v opačném případě ji vylučuje, řekl exministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

V případě rozpočtu schvaluje dolní komora v prvním čtení jeho základní parametry, tedy příjmy, výdaje a výši schodku.
„V rozpočtu nejsou peníze na nezbytné systémové v penzijním a zdravotním pojištění. Všichni včetně vlády víme, že důchodový systém je udržitelný do roku 2030 a pak se začne propadat do neřešitelné situace,“ řekl Kalousek.
„V případě návrhu rozpočtu na příští rok předvedla vláda tak slabý výkon, že ho považuji za zpronevěru úspěšných let ekonomického růstu a proto za rozpočtově-kriminální trestný čin.

V polovině volebního období je státní rozpočet vrcholným výkonem vlády. Ještě není pod tlakem voleb. A už se úterý předseda ODS Petr Fiala. „Předložíme konkrétní návrhy, jak v rozpočtu ušetřit 43,45 miliard korun,“ uvedl lídr občanských demokratů

„Ani se nedivím, že se pro tu ostudu premiér jednání neúčastní, jelikož by se musel červenat nebo zalézt pod lavici. Všichni si vzpomínáme na rok 2014, kdy říkal, že sestavit rozpočet s deficitem je ostuda,“ uvedl poslanec za ODS Jan Skopeček. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš je na návštěvě Japonska a jednání o rozpočtu v prvním čtení se tak ve středu nezúčastní.

Zdanění práce pod vládou ANO narostlo, kritizoval Pirát

„Podpoříme vrácení rozpočtu k přepracování,“ uvedl člen rozpočtového výboru za Piráty Mikuláš Ferjenčík. „Zdanění práce pod vládou ANO dále narostlo,“ vyčetl vládě Ferjenčík.

Ani lidovci návrh rozpočtu nepodpoří. Podle nich neobsahuje dostatečné investice do dopravní infrastruktury. Vláda se podle KDU-ČSL také málo zaměřuje na digitalizaci, která by umožnila ušetřit až deset procent státních zaměstnanců.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana je rozpočet hokynářský a bez ambicí. „Je ze zásady špatně koncipovaný, opisují se položky z minulých let, místo aby se přizpůsobovaly výdaje ambiciózním plánům,“ řekl.

Ministryně financí za ANO Alena Schillerová podle něj hokynářským způsobem občas někde přihodí nějaké peníze podle toho, co si řeknou komunisté. SPD uvedla, že rozpočet nepodpoří, protože vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM nehospodaří s péčí řádného hospodáře. Návrh by podle hnutí měl být vyrovnaný či přebytkový. Další zadlužování je podle SPD zbytečným zatížením budoucí generace. „Navíc pak chybí peníze na razantnější zvýšení invalidních a starobních důchodů a podporu pracujících rodin s dětmi,“ uvedlo hnutí Tomia Okamury

JOHNSON: PŘÍPRAVA NA TVRDÝ BREXIT

Britská vláda pozastaví projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě a musí zrychlit přípravy na variantu brexitu bez dohody. Prohlásil to premiér Boris Johnson poté, co v úterý večer dolní komora parlamentu odmítla vládní harmonogram pro schvalování zmíněného zákona. Zároveň řekl, že Británie "tak nebo onak" opustí Evropskou unii na základě dohody, kterou minulý týden uzavřel se zbytkem společenství.

„Musím vyjádřit zklamání nad tím, že tato sněmovna odhlasovala zdržení, namísto harmonogramu, který by zajistil, že by Spojené království mohlo odejít 31. října s dohodou,“ uvedl Johnson. „Nyní čelíme tomu, že potrvá nejistota. Vláda musí přijmout jediný odpovědný kurz a zrychlit naše přípravy na vyústění bez dohody,“ dodal.

Poslanci britské Dolní sněmovny v úterý neschválili vládou navrhovaný harmonogram projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Návrh prováděcího zákona prošel, další fáze legislativního procesu se však podle očekávání zadrhla. Podle Johnsona by Británie měla opustit EU na konci tohoto měsíce. Řekl, že vláda nyní pozastaví schvalování prováděcího zákona k brexitové dohodě.

Poslanci měli výhrady k tomu, že jim vláda Borise Johnsona na schvalování vyhradila pouhé tři dny. Vláda návrh zákona, který zavádí do britského práva opatření z dohody o brexitu vyjednané v Evropské unii minulý týden, zveřejnila v pondělí večer. Chtěla, aby jej poslanci definitivně schválili už ve čtvrtek, protože cílem Johnsona je vyvést Británii z Evropské unie 31. října, tedy za devět dnů. Dokument přitom čítá 115 stran a dalších 126 stran vysvětlujících poznámek.

Návrh prováděcího zákona prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Další fáze legislativního procesu se však podle očekávání zadrhla.

Britský premiér uvítal, že poslanci při prvním hlasování úterního večera upravenou brexitovou dohodu podpořili, když posunuli prováděcí zákon do další fáze legislativního procesu. Neuvedl však, zda jeho projednávání definitivně končí, jak naznačoval v odpoledním vystoupení před poslanci. ¨

Lídr labouristické opozice Jeremy Corbyn Johnsona vyzval, aby spolupracoval s opozicí a dohodl „rozumný“ harmonogram pro projednání „nesmírně důležitého“ prováděcího zákona. „Myslím, že tato sněmovna schválí projednávání tohoto zákona,“ dodal.

Johnson však v reakci uvedl, že legislativní proces bude pozastaven, dokud státy EU nerozhodnou o britské žádosti o nový odklad brexitu. Bude s nimi prý o tomto kroku hovořit. Premiér zopakoval svůj názor, že Británie by unii měla opustit v aktuálním termínu na konci října. Odpoledne avizoval, že pokud zbytek EU přistoupí na požadované tříměsíční odsunutí data brexitu, bude usilovat o předčasné volby.

Poslanci prvním úterním hlasováním pouze dávali najevo, zda souhlasí s hlavními principy vládního návrhu. Jeho podrobnější zkoumání včetně projednávání pozměňovacích návrhů mělo přijít na řadu až v dalších fázích legislativního procesu.

Extrémně krátký schvalovací proces vláda navrhla kvůli opakovanému slibu o tom, že Británii vyvede z EU bez dalšího odkladu, tedy už za devět dní. Premiér Boris Johnson byl nicméně o víkendu nucen o nový odklad požádat, ačkoli v září prohlásil, že by radši byl „mrtvý ve škarpě“ než přistoupit k tomuto kroku. Pokud zbytek EU žádosti vyhoví, termín britského odchodu z unie bude odsunut na 31. leden 2020.

Tvrdá ruka Borise Johnsona

Když Dolní komora britského parlamentu začala projednávat prováděcí zákon o brexitové dohodě s EU, premiér Boris Johnson hned rázně udeřil. Pokud poslanci odmítnou harmonogram legislativního procesu dohody, vláda zákon stáhne a začne usilovat o předčasné volby, prohlásil.

„Jestliže parlament odmítá umožnit uskutečnění brexitu a místo toho prosadí svou a rozhodne, že se všechno odsune do ledna nebo možná i dál, za takových okolností s velkou lítostí musím říct, že by (prováděcí) zákon musel být stažen a museli bychom se posunout k parlamentním volbám,“ prohlásil před poslanci premiér Boris Johnson.

Předčasné volby se Johnson opakovaně snažil vyvolat už minulý měsíc poté, co parlament proti jeho vůli prosadil zákon namířený proti brexitu bez dohody. Jeho záměr ale neměl potřebnou podporu dvou třetin poslanců Dolní sněmovny.
Média předtím s odvoláním na nejmenované zdroje z premiérova týmu informovala, že vláda plánuje ukončit projednávání ratifikačního zákona, pakliže v úterý neprosadí svůj plán a Evropská unie následně navrhne odklad brexitu do 31. ledna. Johnson prohlásil, že nedopustí „další měsíce tohohle“.

„Prosadíme-li tuto (brexitovou) dohodu a legislativní opatření, budeme moci otočit list a umožnit tomuto parlamentu a této zemi, aby se začaly uzdravovat a sjednocovat,“ prohlásil na úvod úterní rozpravy Johnson. Navržený zákon podle premiéra umožní Británii opustit Evropskou unii na konci měsíce, tedy už za devět dní.

Corbynova kritika

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn oznámil, že jeho strana nepodpoří dojednané podmínky brexitu ani plán dalšího postupu při schvalování ratifikačního zákona. „Labouristická strana bude požadovat více času na pečlivé zkoumání. (...) Říká se, že ďábel se skrývá v detailech, a poté, co jsme detaily viděli, se potvrdilo vše, co jsme si o této prohnilé dohodě mysleli,“ řekl Corbyn.

Podle předsedy labouristů je premiérem navrhovaný třídenní schvalovací harmonogram „zneužití parlamentu a hanebný pokus vyhnout se odpovědnosti, kontrole a jakékoli řádné debatě. Podle něj se Johnson pokouší prosadit takový typ Brexitu, který „bude dobrý pro manažery hedgeových fondů a spekulátory, ale špatný pro komunity, které reprezentujeme.“

Britská média si všímají, že Corbyn nereagoval na Johnsonova slova, že bude usilovat o uspořádání předčasných voleb. Namísto toho vyzval premiéra, aby uspořádal nové referendum o Brexitu. EK vzala na vědomí výsledek hlasování v britském parlamentu, Brusel nyní očekává, že britská vláda dodá informace o dalších krocích.

„Předseda Evropské rady nyní konzultuje s (unijními) lídry britskou žádost o odklad do 31. ledna 2020,“ uvedla na twitteru mluvčí EK. Johnson dopis žádající o odklad odeslal do Bruselu v sobotu, avšak po úterním hlasování zopakoval své dřívejší tvrzení, že chce EU opustit koncem měsíce, tedy za devět dní. Unijní diplomaté přitom mluví i o možnosti kratšího technického odkladu do doby, než se prováděcí zákon podaří v Londýně schválit. Poté ještě musí dohodu potvrdit Evropský parlament.

Britská libra poté, co Dolní sněmovna odmítla harmonogram schvalování zákona k brexitu, klesla vůči dolaru i euru. Kolem 20:50 SELČ libra vůči dolaru odepisovala bezmála 0,6 procenta na 1,2888USD. Euro ve stejnou dobu vůči libře posílilo o 0,4 procenta na 0,8632 GBP.

MUDr. RATH LÉKAŘEM VE VĚZNICI

Za korupci odsouzený David Rath má za sebou dva týdny ve vězení. Zatím je stále v Teplicích, kam nastoupil. Jelikož má vydělávat i na úhradu desetimilionové finanční sankce, začala se mezi lékaři na severu Čech šířit zvěst, že půjde pracovat do nemocnice v Duchcově. To se ale s největší pravděpodobností nestane. V půl šesté ráno budíček, třikrát denně jídlo a dvakrát denně vycházka. Večerka v půl desáté. Dvakrát týdně nárok na teplou sprchu a jednou měsíčně nárok na tříhodinovou návštěvu blízkých.

Tak vypadá režim bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha ve vazební věznici v Teplicích.
Odpykává si tam sedmiletý trest za korupci a kromě něj musí ještě uhradit pokutu deset milionů korun. Pokud ji nezaplatí v době výkonu trestu, hrozí mu dalších dva a půl roku za mřížemi. Jeden z momentálně nejznámějších českých trestanců se nechal před nástupem za mříže slyšet, že by se tam rád věnoval své profesi, tedy práci lékaře.

Novinářům sdělil, že k nástupu do věznice dostal pokyn, aby si s sebou zabalil doklady o profesní způsobilosti. Odsouzený sice nemůže vykonávat ve vězení práci lékaře, může však působit pod dozorem vězeňského lékaře jako zdravotník.

Někteří tepličtí vězni odcházejí za prací i ven, většinou na úklid

Osazenstvo teplické věznice do práce chodí běžně. „Část vězňů je zaměstnána uvnitř objektu, například v kuchyni či ve skladech. Věnují se úklidu a podobně,“ vysvětlil mluvčí věznice Michal Kruťa.„Někteří pak odcházejí za prací ven, například do školek, škol, ale i soukromých subjektů. Vždy se jedná o pomocné práce, například s úklidem či stěhováním,“ dodal Kruťa.

Že by však konkrétně Rath mohl vykonávat mimo věznici práci lékaře, mluvčí zapochyboval: „Taková praxe prozatím z minulosti není známá, ale zcela vyloučit to asi nemůžeme.“

Mezi lékaři na Teplicku v posledních dnech dokonce kolovaly spekulace, že by Rath mohl v rámci výkonu trestu působit v duchcovské nemocnici. „Mě osobně by to nedráždilo. Není to žádný vrah nebo násilník, není nebezpečný svému okolí. V nemocnici by mu navíc těžko někdo dal úplatek,“ pousmál se starosta Duchcova Zbyněk Šimbera této myšlence.

Nejen nemocnice, také vězeňská služba má málo lékařů

Ředitel nemocnice Jaroslav Míč ale tyto úvahy rázně vyvrátil. „S nikým jsme o tom nekomunikovali. Teplická věznice je vazební, takže je pravděpodobné, že pana Ratha někam pošlou. Navíc i vězeňská služba má málo lékařů, takže si ho jistě s radostí zaměstnají sami,“ sdělil.

Připustil, že teoreticky by Ratha klidně zaměstnal. „Asi by bylo lepší, kdyby se věnoval tomu, co umí, než aby někde hrabal listí,“ podotkl. Zda Rath zůstane v Teplicích i v dalších měsících, zatím není jasné. Rozhodnout o tom musí ředitel věznice.

„Je to záležitost nástupní procedury, která trvá obvykle zhruba měsíc. Pak se rozhodne, jestli zůstane, nebo odcestuje jinam,“ prozradil mluvčí věznice Michal Kruťa.

Teplická věznice slouží i jako vazební věznice. Má kapacitu 81 míst pro vězně a dalších osmdesát pro vazebně stíhané. V minulosti tam byl z Pankráce přesunut například soudce Ondřej Havlín odsouzený za korupci a ovlivňování případů.
Na stejném místě si pak odpykával trest i bývalý senátor ODS Alexandr Novák, který byl odsouzený za přijetí úplatku.

VS V OLOMOUCI PROPUSTIL SOUDCE ELISCHERA Z VAZBY

Vrchní soud v Olomouci (VS) rozhodl o propuštění soudce Ivana Elischera z vazby. České justici to bez bližších podrobností sdělila Elischerova obhájkyně Lucie Kýčková. Mluvčí VS Stanislav Cik České justici pouze potvrdil, že příslušný senát dnes v neveřejném zasedání rozhodl. Že je soudce Vrchního soudu v Praze na svobodě České justici potvrdila i jeho manželka Areta.

Senát VS v Olomouci tak zrušil předchozí rozhodnutí senátu Městského soudu v Praze (MS) ze 16. září. Soudce Elischer byl vzat do vazby poté, co advokátka jedné ze svědkyň v jeho případu oznámila státnímu zástupci, že jí soudce volal a měl se zajímat o okolnosti svědecké výpovědi. V telefonátu také Elischer advokátku Michaelu Pretschovou informoval o zákonné možnosti svědkyně odepřít výpověď. Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s předsedkyní Veronikou Cukerovou v tom ovšem spatřoval ovlivňování a vazební důvod. „Tím, že zdůraznil možnost, aby svědkyně využila svého práva a nevypovídala vůbec v trestní věci, kde je jedním z obžalovaných, ovlivňoval její osobu k podání svědecké výpovědi,“ uvádí jako hlavní argument senát soudkyně Cukerové, proč akceptoval návrh státního zástupce, aby na soudce Elischera opět uvalil vazbu.

Soudce Elischer byl tak přímo z jednání soudu eskortován příslušníky Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem (NCOZ), kteří již čekali připraveni na chodbě do vazby. S rozhodnutím a odůvodněním senátu soudkyně Veroniky Cukerové veřejně polemizovala například Unie obhájců, která upozornila na některé aspekty rozhodnutí nebezpečné pro svobodný výkon advokacie, cskajustice.cz

SOUDKYNĚ ŠPERLICHOVÁ ZE ZLÍNA: ADVOKÁT ODPADEM, POSTIH, NIŽŠÍ PLAT

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil zlínské soudkyni Ivetě Šperlichové plat o deset procent na tři měsíce, v konkrétní kauze rozhodovala navzdory podjatosti v souvisejícím případu. Šperlichová se projednávání kárné žaloby neúčastnila. Ve čteném vyjádření pochybení uznala. Případem možné podjatosti soudkyně Šperlichové se v minulosti zabývalo několik soudů, kdy její nestrannost zpochybnil Ladislav Lebánek, kterého Šperlichová odsoudila za nelegální výrobu cigaret.

Firma Vltava Holding žádala vyloučení soudkyně z jednání ve věci proto, že soudkyně měla na poradě senátu krajského soudu označit členy představenstva obžalované z nelegální výroby cigaret a jejich obhájce za společenský odpad.
Soudy ve Zlíně ani Olomouci jeho námitce nevyhověly, protože zpochybnily jak okolnosti pořízení nahrávky z porady, tak pravost jejího obsahu. Ústavní soud ale rozhodl, že Vrchní soud v Olomouci se musí námitkou podjatosti Šperlichové znovu zabývat, což v konečném důsledku vedlo až ke zrušení původního rozsudku.

Kárnou žalobu na soudkyni podal předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal. Podle něj v konkrétní věci rozhodla vědomě i přes nález Ústavního soudu. „Zaviněně porušila povinnosti soudce, ohrozila důvěru v nestrannost, nezávislost a spravedlivost soudu,“ uvedl Šámal. Důvěra veřejnosti tak podle něj byla kvůli tomu minimálně ponížena. Šámal původně navrhoval, aby soud Šperlichové snížil plat o deset procent na šest měsíců.

Čtěte také: ÚS rozhodne o podjatosti soudkyně, která měla na nahrávce nazvat obžalované a obhájce odpadem
Soudkyně v zaslaném stanovisku vyjádřila upřímnou lítost, pokud důvěru v soudy ohrozila. Podle ní ale šlo o tajnou nahrávku. Její zveřejnění z porady senátu označila za zásah do ochrany práv. Podle ní šlo v nahrávce o její výraz momentální frustrace, přičemž připustila, že se mohla dotknout cti některých adresátů. Její obhájce Jaroslav Brož uvedl, že pokud jde o předmětné pochybení, nešlo o úmysl, ale o nedbalost. Podle něj soudkyně neměla zájem poškodit obžalovaného, šlo jen o přehlédnutí.

Kárný senát soudkyni uznal vinnou, podle předsedkyně senátu Miluše Doškové ale nebylo prokázáno, že ze strany soudkyně šlo o úmysl. Senát tak pochybení vyhodnotil jako nevědomou nedbalost. Proti rozsudku NSS se nelze odvolat, ceskajustice.cz

ÚS: SOUDCI SE MUSEJÍ PTÁT I NA NÁZOR DÍTĚTE

Justice má podle nálezu Ústavního soudu zjišťovat během procesu názory dětí. Reagoval na kauzu, kdy Krajský soud v Brně zamítl žádost matky sedmiletého chlapce na změnu příjmení, aniž by se dítěte zeptal na jeho názor.

O změnu pro syna požádala matka, která se sama vrátila k příjmení za svobodna. Krajský soud v Brně nyní musí rozhodovat znovu. „Krajský soud v dané věci tím, že nerespektoval ani názor orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ani přání nezletilého, kterého ani nevyslechl, postupoval přespříliš paternalisticky,“ stojí v úterním nálezu. Paternalismus se podle slovníkové definice vyznačuje přesvědčením nadřazené osoby, že ona sama ví, co je pro podřízenou osobu nejlepší.

„Z napadených soudních rozhodnutí a z obsahu vyžádaného soudního spisu však nelze vyvodit, že postup obecných soudů byl pro nezletilého v jeho nejlepším zájmu,“ uvedl ÚS. Připomněl, že v rozhovoru s opatrovníkem chlapec řekl, že si přeje změnu příjmení, aby se jmenoval stejně jako matka.

Soudy musí ve sporech rodičů zjišťovat názor dítěte na změnu školy

Podle nálezu soud nemůže učinit závěr o neschopnosti nezletilého docenit dosah případné změny jeho vlastního příjmení bez toho, aby s nezletilým hovořil. Je zapotřebí dítě vyslechnout, a teprve pak hodnotit jeho duševní a rozumový vývoj.
Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, že i nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Loni například soud rozhodl, že soudy musí zjišťovat názor dítěte ve sporech rodičů ohledně výběru základní školy.

ZÁVODNÍK SALAČ: JSEM RÁD, ŽE JSEM ZÁVOD NEVZDAL

Po zranění z pátečního tréninku, po kterém to vypadalo na konec závodního víkendu v Japonsku, nakonec Filip Salač i přes bolesti vyrazil do závodu šestnácté Grand Prix.

Šestnáctá Velká cena mistrovství světa silničních motocyklů se o uplynulém víkendu odjela na okruhu Twin Ring Motegi v Japonsku. Pro českého závodníka Filipa Salače byla velice náročnou, protože se v pátek při druhém volném tréninku zranil. Kvůli dvakrát zlomenému malíčku na pravé noze, natrženému svalu na zádech a dalším pohmožděninám nakonec vynechal celý sobotní program. V neděli se rozhodl do sedla své KTM vrátit. Ráno si motorku vyzkoušel při krátkém tréninku a poté už byl na programu hlavní závod. Kvůli penalizaci musel startovat z pit lane. I přes to, že nebyl ve 100% formě a měl v posledních kolech velké bolesti, dokázal své konkurenty dohnat a závod dokončil na 22. místě. Nyní se intenzivně připravuje na další závody, které jsou hned za sebou v Austrálii a Malajsii.

Filip Salač

"V neděli jsem nastoupil do Warm Upu, ve kterém jsem se necítil úplně dobře. Tempo nebylo dobré, ani jsem nejel rychle a na prvního měl velkou ztrátu. Neměl jsem z toho radost a přemýšlel o tom, zda mám dál jet. Bolela mě hodně noha, ale i záda, kde mám natržený sval. Do závodu jsem startoval z pit lane a od začátku jsem zajížděl rychlá kola. Nevěděl jsem, jak rychle jedu oproti ostatním, ale zdálo se mi, že jsem pořád ve stejné vzdálenosti. Nakonec to bylo tak, že jsem je stahoval. Šest kol před koncem závodu jsem chtěl odstoupit, protože jsem chytil velké vibrace do nohy, která se mi úplně klepala a nemohl jsem jet. Na rovinkách jsem ji musel protahovat.

Kromě velkých bolestí v noze mě také bolela záda, hlavně při brzdění. Závod jsem dokončil na 22. místě. Pozice to není dobrá, ale tempo jsem měl stejné, jako skupinka, která bojovala o 6. místo. Jsem rád, že jsem to nevzdal, protože jsem nakonec jel dobře. Do dalšího závodu budu pracovat na zlepšení mého stavu. Děkuji všem, co mi pomáhají a co mi věřili. V neděli slavil můj táta narozeniny, kterému na dálku přeji všechno nejlepší a zároveň mu moc děkuji za všechno, protože bez něj bych nebyl tam, kde jsem teď."

Sedmnáctá Velká cena mistrovství světa silničních motocyklů se jede již tento víkend od 25. do 27. října 2019 na okruhu Phillip Island v Austrálii. Ing. Eva Koňáková

HAMÁČEK: VOLBY BĚHEM JEDNOHO DNE

Stěsnat dobu voleb do jednoho dne, elektronizovat volby, pro zahraničí zavést korespondenční hlasování a také zrušit povinné doručování volebních lístků do domácností plánuje ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb. První změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021.

Normu poslal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček do připomínkového řízení, první změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například ve volbě nového prezidenta v roce 2023.

Návrh, na rozdíl od předchozích pokusů o sjednocení různých typů voleb v jednom kodexu, upravuje pouze administrativní část agendy. „Otevření všech částí volebního práva by znamenalo otevření diskusí, jež by ustrnuly v dohadech o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování na úkor svižného řešení méně zapeklitých partií administrativní části volebního práva,“ vysvětlují autoři návrhu, proč se zaměřili pouze na správu voleb.

K zjednodušení přípravy voleb by měla vést elektronizace volebního procesu včetně zavedení elektronického seznamu voličů, registru kandidátních listin a registru okrskových volebních komisí. S korespondenčním hlasováním počítá předpis, který chce Hamáček představit na tiskové konferenci v pátek, pouze pro hlasování ze zahraničí.

Návrh pracuje také s možností vyzkoušet ve volbách roku 2021 v některých okrscích strojové sčítání hlasů.
„Účinnost zákona bude značnou měrou předurčena načasováním spuštění podstatné novinky - informačního systému správy voleb. Časová náročnost vybudování nového informačního systému si vyžádá postupný náběh účinnosti. V plném rozsahu se zákon bude vztahovat na volby až v roce 2022. S dřívější účinností se naopak počítá například u korespondenčního hlasování - rok 2021 ve volbách do Poslanecké sněmovny,“ uvádí předloha.

Jednou z nejviditelnějších má být omezení termínu otevření volebních místností pouze na pátek, a to od 7:00 do 22:00. To lze podle návrhu připravit také už na rok 2021. Výpadek jednoho volebního dne autoři návrhu kompenzují zavedením možnosti hlasovat v předstihu v pondělí a ve středu týdne, v němž se uskuteční volby, a to v každém dni alespoň v průběhu dvou hodin určených k tomu obecním úřadem.

Voliči by v předstihu chodili volit do zvláštní volební schránky na obecním úřadu. Využil by se princip dvou obálek obdobně jako u korespondenčního hlasování. Práce okrskové volební komise s hlasy odevzdanými v předstihu by byla podobná práci zvláštní okrskové komise při korespondenčním hlasování v zahraničí.

V den voleb - v pátek - by celková doba hlasování, počítáno na hodiny, byla ještě o jednu hodinu delší než v současném dvoudenním hlasování. Nesníží se proto náklady na odměny členů okrskových volebních komisí. Naopak úspory by mělo přinést zrušení doručování volebních lístků do domácností.

Třetí komunální volby během roku, v severočeské obci skončilo bezvládí

„Informovanost voličů zajistí distribuce přehledů volebních stran do domácností. Tyto materiály v rozsahu jednoho listu novinového formátu budou obsahovat informace o konání voleb, způsobu hlasování a o kandidujících subjektech a nebudou se doručovat v obálkách. Informace o volbách a kandidátech si voliči mohou opatřit též na internetu,“ uvádí důvodová zpráva s tím, že kvůli složitosti systému musí zůstat zachováno doručování lístků u voleb do zastupitelstev obcí.

Poprvé by se hlasovací lístky nedoručovaly do domácností ve volbách vyhlášených v roce 2023.

Nově by po schválení zákona mělo být možné díky jednotnému seznamu voličů požádat o voličský průkaz na portálu občana, písemně nebo osobně u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu a určit si úřad, kde si žadatel průkaz vyzvedne nebo který ho žadateli zašle. Zákon má také zavést možnost jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrsku. Obcím norma umožní úpravu volebních okrsků.

IZRAEL NEMÁ NOVOU VLÁDU, ŠANCI DOSTANE GANC?

Izraelské volby v září přinesly vyrovnaný výsledek. Pravicový Likud vedený premiérem Benjaminem Netanjahuem skončil těsně za opozičním hnutím Modrá a bílá. Netanjahu přesto dostal jako první možnost sestavit vládu, to se mu však nepovedlo. Prezident Reuven Rivlin oznámil, že šanci nyní dostane lídr Modré a bílé Benny Ganc.

Zářijové předčasné volby v Izraeli skončily pro Netanjahuův pravicový Likud i pro centristické uskupení Modrá a bílá vyrovnaným výsledkem. Sestavením vlády byl sice pověřen právě dosluhující premiér Netanjahu, nepodařilo se mu však získat podporu nadpoloviční většiny poslanců.

Netanjahu nakonec v pondělí oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici, a mandát na sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi, z neúspěšného vyjednávání premiér obvinil Gance. Netanjahu, který je nejdéle vládnoucím izraelským premiérem (kabinet řídí od března 2009 a předtím byl předsedou vlády v letech 1996-1999) je politicky oslaben v důsledku obvinění z korupce, které odmítá.

Někdejší náčelník generálního štábu izraelské armády Ganc se zatím nechal slyšet, že nebude ve vládě s trestně stíhaným premiérem. Generální prokurátor by měl nyní do poloviny prosince oznámit, zda Netanjahua obžaluje.
Likud v zářijových volbách získal 32 křesel ve 120členném parlamentu, Modrá a bílá 33. Jelikož měl ale Likud o něco větší koaliční potenciál, byl nejprve sestavením vlády pověřen Netanjahu.

NĚMECKO: V SÝRII VYTVOŘIT BEZPEČNOSTNÍ ZÓN U

Německo navrhlo vytvoření mezinárodní bezpečnostní zóny v severní Sýrii, která by zajistila ochranu civilistů i pokračování boje proti Islámskému státu. Stanici Deutsche Welle to v pondělním rozhovoru sdělila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Na kroku by se podle ní podílelo i Turecko a Rusko.

„Můj návrh je, že ve spolupráci s Tureckem a Ruskem vytvoříme mezinárodně kontrolovanou bezpečnostní zónu,“ řekla Krampová-Karrenbauerová, která je rovněž předsedkyní vládní strany Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Podle agentury Reuters je to poprvé, co německá vláda navrhuje vojenskou misi na Blízkém východě.
„Bezpečnostní zóna má za cíl pokračovat v boji proti Islámskému státu, který v současnosti ustal. Zajistila by také stabilizaci regionu, aby v něm mohl být obnoven civilní život a aby se ti, co uprchli, se mohli dobrovolně vrátit,“ řekla ministryně.

Dodala, že plán konzultovala s kancléřkou Angelou Merkelovou a předložila jej také západním spojencům. Pokud by s návrhem souhlasila i Ankara a Moskva, od Berlína by se očekávalo vyslání vlastních vojáků do Sýrie. Zahraničněpolitický expert Roderich Kiesewetter k tomu již dříve poznamenal, že by státy Evropské unie do bezpečnostní a humanitární zóny vyslaly 30 tisíc až 40 tisíc vojáků.

Kurdské milice informovaly Američany, že se stáhly z bezpečnostní zóny na severu Sýrie předtím, než má vypršet příměří s Tureckem.

Iniciativa Krampové-Karrenbauerové může podle Reuters způsobit nárůst napětí v rámci vládní koalice, kterou konzervativní CDU tvoří se sociálními demokraty (SPD). Ti jsou vůči přímému vojenskému angažmá Německa v Sýrii skeptičtí. Spolková ministryně obrany, která je považována za možnou nástupkyni Merkelové v kancléřském úřadě, také uvedla, že už nechce poslouchat německé politiky, kteří pouze vyjadřují znepokojení nad násilím v Sýrii, aniž by podnikli jakékoliv konkrétního kroky.

Znásilněná a zavražděná Kurdka se stala symbolem brutality turecké invaze

Německo a jeho vládnoucí strany musí učinit víc, aby pomohli řešit mezinárodní krize, řekla Krampová-Karrenbauerová.
Ankara zahájila invazi na sever Sýrie 9. října. Tvrdí, že cílem operace je „vyčistit“ oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Turecký útok následoval nedlouho po rozhodnutí Spojených států stáhnout ze severní Sýrie většinu svých vojáků. Kurdové pak ve snaze čelit drtivé převaze Turecka uzavřeli dohodu se syrskou vládou o rozmístění jejích jednotek poblíž syrsko-turecké hranice. Své vojáky do severní Sýrie následně poslalo i Rusko, které stojí na straně syrského prezidenta Bašára Asada. Do úterního večera platí v oblasti pětidenní příměří, které s Tureckem následně vyjednaly Spojené státy.

VOLBY V KANADĚ, TRUDEAU NEMÁ VĚTŠINU

Kanadské parlamentní volby vyhrála Liberální strana vedení dosavadním premiérem Justinem Trudeauem, ztratila však absolutní většinu v parlamentu a země směruje k menšinové vládě. Trudeau nejspíše najde podporu u sociálnědemokratické Nové demokratické strany. NDP již možnou podporu Liberální strany naznačila. Volební zisk Trudeauovy strany sice na parlamentní většinu nestačí, je ale větší, než se očekávalo.

Podle takřka konečných výsledků získají liberálové 157 ze 338 poslaneckých mandátů, což je výrazně pod hranicí 170 křesel nutných pro zformování většinového kabinetu. V průzkumech veřejného mínění měli premiérovi liberálové jen minimální náskok před konzervativci vedenými Andrewem Scheerem, kteří nakonec skončili s odstupem 36 křesel na druhém místě.

Scheera volební výsledek podle médií očividně zaskočil, neboť průzkumy nevylučovaly ani jeho vítězství. Odstoupit však odmítl a prohlásil, že Kanada je kvůli Trudeauově přístupu rozdělena více než kdy jindy.

Třetí pozice s 32 mandáty připadla straně Québecký blok, která se orientuje především na provinční záležitosti a nebývá oslovována jako partner na federální úrovni. Levicová Nová demokratická strana (NDP) syna indických přistěhovalců Jagmeeta Singha je čtvrtá s 24 mandáty, nejmenší parlamentní stranou jsou pak Zelení se třemi křesly.

Příští menšinovou vládu pravděpodobně podpoří NDP, přestože její volební zisk je oproti minulým volbám z roku 2015 výrazně menší. Očekává se nicméně, že tato levicová strana bude mít na budoucí menšinový kabinet poměrně velký vliv a posune vládní politiku doleva. Šéf NDP Singh v úterý oznámil, že s Trudeauem už hovořil. Bude prý „tvrdě pracovat na realizaci státních priorit“ a pro liberály bude v parlamentu „konstruktivním partnerem“.

Později Singh vystoupil s dalším prohlášením, ve kterém uvedl, že Trudeau musí respektovat realitu menšinové vlády, kdy je třeba spoléhat se na spolupráci s ostatními stranami. „Musíme spolupracovat,“ řekl Singh. Za priority své strany označil sociální otázky včetně bydlení, zdravotní péče a studentských půjček, chce také podniknout důraznější akce na ochranu klimatu.

Předvolební kampaň poznamenala aféra 47letého liberála a příznivce reforem Trudeaua, který se v mládí nechal vyfotografovat se začerněným obličejem na večírku pořádaném na téma arabské noci; před nynějšími volbami kvůli tomu čelil obviňování z rasismu. Trudeau se rovněž dočkal kritiky za řešení korupční aféry týkající se velké kanadské stavební společnosti SNC Lavalin. Ministryni spravedlnosti údajně nabádal k zastavení soudního stíhání zmíněné québecké firmy, podezřelé z podplácení v Libyi.

„Jsem překvapen, jak dobře Trudeau dopadl,“ zhodnotil podle agentury AP kanadský politolog Nelson Wiseman dosavadní volební výsledky. Nikdo podle něj neočekával, že si liberálové udrží absolutní většinu. Politolog také míní, že NDP Trudeaua podpoří. Volebním právem disponovalo na 27 milionů kanadských voličů. Poslanci jsou voleni většinovým volebním systémem.