iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Erdogan v Soči s Putinem o Sýrii, delší příměří odmítl

Prezident USA Trump prchl ze Sýrie a nechal Kurdy, s nimiž bojoval proti IS, bez ochrany. Co bude dál, nikdo neví.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v úterý sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. V Soči spolu řeší další postup na severu Sýrie, kde večer skončí příměří uzavřené mezi USA a Tureckem. To už téměř dva týdny vede invazi proti syrským Kurdům. Syrský prezident Bašár Asad v úterý Erdogana nazval zlodějem. Schůzka začala po poledni středoevropského času v černomořském Soči. Erdogan v pondělí na fóru v Istanbulu avizoval, že Turecko po schůzce s Putinem „učiní potřebné kroky“ na severu Sýrie.

Oficiální web Kremlu pak uvádí, že se mítink kromě „normalizace situace v severovýchodních regionech země“ zaměří na „boj proti mezinárodnímu terorismu a podporu politických řešení“. Syrský prezident Bašár Asad v úterý Erdogana za jeho počínání v severní Sýrii označil za zloděje. „Je to zloděj, který vykradl továrny, ukradl obilí a benzin a teď krade území,“ citovala Asada syrská média.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov upozornil, že Turecko potřebuje k rozmístění svých vojáků v Sýrii souhlas syrské vlády. Ankara chce zřídit v zóně u hranice deset hlídkovacích postů. Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý Turecko vyzval, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo a vojenskou operaci v Sýrii ukončilo natrvalo.

Erdogan už před setkáním odmítl návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na prodloužení příměří, které v úterý večer skončí. Šéf Elysejského paláce to nadhodil při telefonátu s Putinem. Erdogan pak prohlásil, že jemu nic takového nenabídl.

„Macron se stýká s teroristy a touto cestou nám chce předat návrhy teroristů,“ uvedl Erdogan před odletem do Soči. Naopak řekl, že se vojenská operace „s rozhodností“ obnoví, pokud nebude dohoda o příměří splněna. Kurdové podle ní musejí své bojovníky stáhnout od hranice, kde chce Turecko zřídit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků ze svého území. Podle Erdogana se musí stáhnout ještě 1 300 zbývajících kurdských bojovníků, 800 už jich odešlo.

Pojďme v Sýrii vytvořit mezinárodní bezpečnostní zónu, navrhlo Německo

Američtí vojáci, kteří se nařízením jejich prezidenta Donalda Trumpa stahují ze Sýrie, dorazili do Iráku. Tamní armáda však v úterý oznámila, že Spojené státy nemají od Bagdádu povolení své vojáky v Iráku ponechat. „Všichni američtí vojáci, kteří se stáhli ze Sýrie, dostali povolení vstoupit do iráckého Kurdistánu, aby mohli být odvezeni mimo Irák. Nemají povolení zůstat v Iráku,“ uvedla armáda.

MÉDIA RUSKA KRITIZUJÍ BIS, ÚTOK NA RUSKO

Za nepodložený útok na Rusko inspirovaný západními mocnostmi označují ruská média pondělní oznámení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky o odhalení ruské špionážní sítě v České republice. Komentáře poukazují na dřívější kritické stanovisko prezidenta Zemana vůči české kontrarozvědce, kterou „rozbil napadrť“.

Prokremelský portál Vzgljad napsal, že „nečekané prohlášení pana Koudelky není možná nic jiného, než pokus obhájit se tváří v tváří naprosté bezmoci úřadu v posledních letech“. Autor komentáře dodává, že výhrady zásadního charakteru má vůči BIS Miloš Zeman. Český prezident „s pomocí argumentů a faktů rozbil napadrť jak Koudelku, tak i úřad, který vede“.

Koudelka, známý podle Vzgljadu svými těsnými vazbami na americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA), se lekl a odhalením ruské agenturní sítě reagoval na Zemanovu kritiku.„Velký diplomatický skandál z toho nebude. Zároveň ale není důvod očekávat, že Zemanovi se podaří tohoto nenávistného šéfa kontrarozvědky svrhnout,“ uvedl ruský portál.
„Protiruská hysterie na bázi špionománie nabyla už takových forem a měřítek, že osoby typu Koudelky skutečně nepotřebují uvádět žádná fakta ani důkazy,“ uzavírá autor.

Česko kopíruje chování USA, píše Olečenko

Šéfa BIS tvrdě kritizuje i web Gazeta, podle něhož je Koudelka posedlý obviňováním Ruska. „S jeho vývody kategoricky nesouhlasí prezident Miloš Zeman,“ který odolává návrhům premiéra Andreje Babiše povýšit Koudelku do generálské hodnosti, napsal portál.

Islamistických útoků v Evropě ubylo. Roste ale počet krajně pravicových

Podle prezidenta ruského Ústavu národní strategie Michaila Remizova se v zemích, kde má Rusko „vcelku dobré pozice,“ jako je Rakousko, Itálie nebo Česká republika, projevují snahy torpédovat vztahy s Moskvou. „Jsou to pokusy zdiskreditovat politiky považované za příliš proruské, například českého prezidenta nebo některé rakouské liberály,“ napsal politolog v komentáři pro podnikatelský portál BFM. Skandály, které se týkají Ruska, mají podle Remizova komplikovat vztahy těchto politiků s Moskvou.

Analytik ruského Střediska evropských studií Vladimir Olenčenko v komentáři pro ruskou zpravodajskou síť Rambler napsal, že „Česko se uchýlilo k propagandě, aby zostřilo vztahy s Ruskem. Chce se zapojit do obecnějšího západního trendu, jehož podstatou je šířit nepodložená obvinění na adresu Ruska“.Halasná prohlášení dodaly Koudelkovi Spojené státy a Británie, „jejichž chování prostě Česko kopíruje bez nároku na jakoukoli samostatnost,“ uvádí Olenčenko.

Jsou to „čučkaři“

Prezident Zeman se dříve o české kontrarozvědce opakovaně vyjadřoval kriticky. Na konci loňského roku třeba řekl, že podle něj selhává v odhalování islámských teroristů na českém území. Zpravodajce také označil za „čučkaře“.
BIS na argumentovala tím, že má za sebou úspěšné období a předložila výroční zprávy. Rozvědky se zastalo několik politiků, včetně premiéra Babiše. Jan Hamáček tehdy na Twitter napsal, že je s prací BIS spokojen: „Naše kontrarozvědka patří mezi nejprofesionálnější v Evropě. Kritice prezidenta nerozumím.“

V pondělním prohlášení Koudelka před poslanci řekl, že loni byla odhalena a rozbita síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB a která byla financována z Ruska a ruské ambasády. Markéta Adamová v reakci na to napsala, že by Koudelka měl být generálem. Návrh na jeho povýšení prezident Zeman už několikrát odmítl.

MOSKVA: 12 VĚZNIC S TERORISTY Z IS KVŮLI INVAZI NIKDO NEHLÍDÁ

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály, řekl v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Od čtvrtka jsou boje mezi kurdskými jednotkami a tureckou armádou na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu v pondělí řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států. Ankara ofenzivu zahájila 9. října na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly.

Západ se přidal na stranu teroristů, když podporuje syrské Kurdy a kritizuje Turecko za ofenzivu v Sýrii. Prohlásil to v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara považuje kurdské odíly YPG, klíčového člena arabsko-kurdské koalice SDF za teroristy. „Celý Západ se postavil po bok teroristům a útočí na nás. Týká se to NATO a zemí Evropské unie, všech,“ řekl turecký prezident.

Americký ministr obrany Mark Esper v pondělí uvedl, že se zvažuje možnost ponechat část vojska poblíž ropných polí v severovýchodní Sýrii. Vojáci by tam byli spolu s členy arabsko-kurdské koalice SDF. Cílem by bylo zabránit tomu, aby se teroristická organizace Islámský stát (IS) dostala k ropným polím. Esper už v sobotu řekl, že se američtí vojáci přesunou do Iráku, odkud budou pokračovat v boji proti IS.
zobrazit celou online reportáž

Koordinovaný postup Ruska, Turecka a Spojených států v Sýrii podle ministra může pomoci zajistit regionu stabilitu a bezpečnost. V úterý se mají k jednáním o Sýrii sejít prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin. Islámský stát podle Šojgua také rozšiřuje svůj vliv v jihovýchodní Asii.

Spojené státy nyní stahují ze severu Sýrie své vojáky, kteří dosud byli spojenci syrských Kurdů a pomáhali jim zabezpečit syrský sever. Turecko chce, aby se kurdské oddíly stáhly od hranice, kde podle Ankary vznikne prostor pro bezpečný návrat syrských uprchlíků z Turecka.

Kurdové v neděli odešli z pohraničního města Rás al-Ajn. Stažení z pohraničí mají stihnout do úterý, kdy vyprší 120hodinové příměří dojednané mezi Tureckem a USA. Ankara kromě jiného oznámila, že Turecko u hranice na syrském území zřídí dvanáct pozorovacích postů.

Spojencem Damašku je v syrské válce vedle Ruska také Írán. Ten v pondělí oznámil, že je proti zřizování tureckých stanovišť v Sýrii. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl, že je třeba respektovat územní celistvost Sýrie.
„Jsme proti tomu, aby Ankara v Sýrii zřizovala vojenská stanoviště. Mělo by se to řešit diplomatickou cestou, měla by se respektovat územní celistvost Sýrie,“ prohlásil mluvčí před novináři. Írán se už dříve nabídl jako prostředník jednání mezi syrskými Kurdy, syrskou vládou a Tureckem o zajištění bezpečnosti na jižní turecké hranici.

TRUMP NA VIDEU BRUTÁLNĚ ZAVRAŽDIL SOROSE A OBAMU

Na konferenci příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa v Miami zveřejnili kontroverzní video, v němž je hlava USA zobrazena, jak brutálním způsobem zabíjí představitele médií a politické oponenty. Snímek ostře odsoudili mimo jiné američtí novináři.

Video je editovaným úryvkem akční scény z filmu Kingsman: Tajná služba. Špion ztvárněný britským hercem Colinem Firthem v kostele zabijí desítky šílených farníků. Ve videu, o jehož existenci poprvé referoval list The New York Times, Firthovu tvář nahradili obličejem amerického prezidenta. Stejně tak se zabíjených stali Trumpovi političtí soupeři či tváře postav obsadila loga mediálních společností.

Trump je zobrazen, jak v chrámu „falešných zpráv“ likviduje různá média, např. Politico, Vox, NPR, BBC, BuzzFeed, ABC či HuffPost. Zvláště brutálním způsobem je zabit „představitel“ Trumpem obzvláště neoblíbené stanice CNN, jemuž falešný Trump probodne hlavu.

Ve videu též Trump ničí některé politické organizace, například aktivistické hnutí za práva Afroameričanů Black Lives Matter nebo televizní osobnosti, jako jsou moderátorka a známá Trumpova kritička Rosie O’Donnellová či herečka a komediantka Kathy Griffinová.

Smrtonosnému Trumpovu řádění neušli ani jeho političtí odpůrci a protivníci, a to i z jeho vlastní strany. Trump ve videu zabije republikánského senátora Johna McCaina (který zemřel minulý rok) nebo někdejšího Trumpova protivníka o nominaci na republikánského kandidáta Mitta Romneyho.

Mezi dalšími oběťmi jsou bývalý ředitel FBI James Comey, neúspěšná Trumpova soupeřka v prezidentské volbě Hillary Clintonová, bývalý americký prezident Barack Obama, levicový demokratický senátor Bernie Sanders či americký finančník židovského původu a oblíbený terč konspiračních teorií, George Soros.

Rozhořčené reakce

Video vzbudilo silné reakce. „Jsem zobrazena, jak jsem zavražděna prezidentem Spojených států,“ napsala na Twitteru Griffinová. „Ne, toto video není vtip pro jeho následovníky. A nebude tak bráno,“ uvedla herečka. Podle Demokrata Beta O’Rourkea může video vést k tomu, že někdo bude zabit.

Sdružení zpravodajů Bílého domu (WHCA) napsalo, že je videem „zděšeno“ a že „by všichni Američané měli odsoudit líčení násilí zaměřené proti novinářům a prezidentovým politickým oponentům“, uvádí britský deník The Guardian. „Už dříve jsme prezidentovi sdělili, že jeho výroky mohou vyprovokovat násilí,“ uvedlo sdružení a vyzvalo prezidenta, ať video odsoudí.

„Bohužel, není to poprvé, co podporovatelé prezidenta propagovali násilí proti médiím ve videu, které zřejmě považují za zábavné, ale je to zdaleka nejhorší,“ uvedla stanice CNN, která Trumpa též vyzvala, ať video co nejdůrazněji odsoudí. „Cokoliv menšího se rovná tichému uznání násilí, a to by neměl tolerovat nikdo,“ dodala stanice.

Ve videu se objevuje logo Trumpovy kampaně. Mluvčí Tim Murtaugh popřel, že by s tím měla kampaň cokoli společného. „Odmítáme násilí,“ řekl listu The New York Times. Vůči snímku se vymezila i organizace American Priority, která konferenci příznivců organizovala. Tvrdí, že video dodala třetí strana a umístila do sekce „memů“.

Konference se zúčastnili někteří čelní Trumpovy spolupracovníci jako jeho syn Donald Trump mladší či bývalá mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Oba prý záznam na konferenci neviděli. Trump je znám svými ostrými útoky proti médiím, která často označuje za zdroje falešných zpráv. Velké pobouření vzbudil, když na Twitter umístil video z roku 2007, v němž je znázorněn, jak sráží k zemi postavu s logem CNN místo hlavy. Televize snímek ostře odsoudila s tím, že vyzývá k nepřátelství vůči novinářům.

Kritický vztah k médiím sdílí americký prezident se svým českým protějškem Milošem Zemanem. Ten vzbudil pobouření, když prohlásil, že „české novináře se zatím vyhubit nepodařilo.“ Na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Pekingu zase řekl, že „novinářů je příliš mnoho a je třeba likvidovat“. Za nepřátele lidstva označil novináře i Zemanův předchůdce na Hradě Václav Klaus.

V TÁBOŘE VUČJAK V BOSNĚ VYPNULY PŘÍVOD VODY, CHTĚJÍ MÉNĚ UPRCHLÍKŮ

Úřady v bosenském městě Bihač vypnuly přívod vody do nedalekého tábora Vučjak. Chtějí tak přimět vládu, aby snížila množství migrantů žijících v přeplněném táboře. Podle humanitárních pracovníků bude krok úřadů znamenat jen další utrpení pro asi tisíc obyvatel tábora. Mnoho migrantů v pondělí prostor opustilo a vydali se s prázdnými plastovými lahvemi prosit o vodu nedaleko žijící bosenské občany, popsala agentura AP.

„Je zřejmé, že situaci je třeba dohnat do absurdna, aby ji někdo začal řešit,“ stěžoval si novinářům starosta Bihače Šuhret Fazlić. Jak představitelé OSN, tak i zástupci EU vyzvali místní úřady, aby migranty z Vučjaku přemístili. Tábor se nachází asi deset kilometrů od města na místě bývalé skládky. V přilehlé oblasti jsou navíc stále miny nastražené za války v letech 1992 až 1995.

Jeden z migrantů, Usmán Alí z Pákistánu, popsal podmínky v táboře jako „velmi špatné“. Starosta Fazlić přitom pohrozil, že úřady mohou rovněž přestat z tábora odvážet odpadky. Město tak chce donutit vládu, aby problém tábora řešila a přesunula některé z migrantů do jiných částí země.

Podle zástupce Červeného kříže Selama Midžiče odstřihnutí od dodávek vody vyvolá jen další napětí mezi migranty a zhorší jejich vztahy s humanitárními pracovníky a místními občany. „V táboře budou migranti tlačit na zástupce Červeného kříže, kteří tam pracují a nemají žádnou ochranu. Budou požadovat pitnou vodu po nich,“ varoval Midžić.
Do Bosny už letos vstoupily tisíce migrantů ve snaze dostat se do západní Evropy. Chorvatsko, stejně jako Maďarsko a Slovinsko, uzavřelo pro utečence hranice.

PO ODCHODU BRITŮ SE BUDE V EU VÍC HOVOŘIT FRANCOUZSKY A NĚMECKY?

Dominanci angličtiny v institucích Evropské unie nenaruší nejspíš ani brexit. Evropská rada může jednomyslným rozhodnutím seznam jazyků upravit a to, že angličtinu zachová, zatím formálně nepotvrdila. Každopádně lze očekávat, že Francouzi a Němci budou chtít, aby jejich národní jazyky hrály v Unii významnější roli. Českou eurokomisařku, europoslance i euroúředníky možná čeká doučování – většinou totiž francouzsky a německy plynně nemluví.

Británie má EU opustit 31. října, spekuluje se o dalším odkladu. „Britové odejdou. Možná. Někdy. Ale jedno je jisté. Jejich jazyk zůstane,“ míní německá stanice Deutsche Welle.

V prostředí EU je angličtina již dlouho nejdůležitějším jazykem. Upřednostňují ji úředníci, diplomaté i novináři. Například v Evropské komisi je většina předloh v angličtině, přestože pracovními jazyky tohoto výkonného orgánu jsou i francouzština a němčina.

Angličtinou v Bruselu nejčastěji hovoří i Danuta Hübnerová, bývalá polská eurokomisařka a nyní europoslankyně. „Ať se nám to líbí nebo ne, angličtina se po druhé světové válce stala Lingua francou ve světě a také v Evropě,“ řekla.
„Když se podíváme na jazyky, které používají k dorozumění lidé v EU, angličtina je nejdůležitější. Myslím, že by bylo velmi těžké zdůvodnit, proč bychom se měli angličtiny vzdát,“ dodala.

V pokračující nadvládu angličtiny věří i německý europoslanec Daniel Freund. Podle něj se již v EU stala „nejmenším společným jmenovatelem“. „Dnes tu mluvíme s mladými Italy, Španěly a také některými Francouzi anglicky,“ uvedl.
„Jazykem Evropy je tlumočení,“ říkal Umberto Eco. Jak pracují tlumočníci v evropských institucích:

Němci šli kvůli své mateřštině až k soudu

Větší roli francouzštiny v každodenní práci EU opakovaně podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron. A také dosluhující předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který je bývalým premiérem frankofonního Lucemburska.
V EU stále diktuje Německo a Francie. Chce to více demokracie, soudí tisk

„Rovněž ten či onen německý ministr má někdy nápad, že se v Evropě bude znovu mluvit německy,“ přiznal Freund. Sdružení pro německý jazyk se dokonce obrátilo na soud EU kvůli tomu, že v Evropské komisi jsou některá označení jen v angličtině a francouzštině. Soud stížnost zamítl.

Rivalita mezi angličtinou a francouzštinou má historické kořeny. Francie stála u zrodu evropského integračního projektu a Británii zpočátku bránila v přistoupení k němu. Německo-francouzský tandem je páteří EU již nyní a po brexitu se jeho význam ještě zvýší. A to by se mohlo projevit i v jazykové oblasti.

Evropská komise utratí víc za létání. Vzdor své rétorice i stávkám mládeže

Každý z 28 členských států směl přihlásit jeden svůj jazyk do seznamu těch, které se budou v EU používat. Nyní je těchto jazyků 24. Irsko a Malta nahlásily irštinu a maltštinu, ačkoli se u nich hovoří i anglicky. Z právního hlediska by tedy měla angličtina po brexitu jako úřední jazyk EU odpadnout. Evropská rada zastupující členské státy může jednomyslným rozhodnutím seznam jazyků upravit. Ponechání angličtiny zatím formálně nepotvrdila. Určitě to však udělá, je přesvědčena Hübnerová. Dodává ale, že by si v Bruselu přála vidět více těch, kteří mluví francouzsky.

Mnohojazyčnost jako obohacení nebo přítěž?

Mnohojazyčnost v EU je vyzdvihována jako projev kulturního bohatství a respektu k malým národům. Současně však vyžaduje vydržování armády překladatelů. Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT) přímo zaměstnává kolem 100 překladatelů a 100 dalších pracovníků.

Kritici EU si spletli terč, říká autor hvězdy na Letné

EU podporuje výuku jazyků na školách. Každý občan EU by měl ovládat alespoň dva cizí jazyky, zní jeden z cílů kulturní politiky osmadvacítky. Česká eurokomisařka Věra Jourová v době svého působení v české vládě v roce 2014 neuváděla mezi svými jazyky ani francouzštinu, ani němčinu. Nejvýše postavený český euroúředník Ladislav Miko zmiňuje ve svém životopise „uspokojivou“ znalost němčiny a základní znalost francouzštiny.

OBŘÍ MEDVĚD Z PRAHY V ČESKÉM KRUMLOVĚ

Radní v Českém Krumlově v pondělí ve vyhlášce o pouličním umění nově zakázali vystoupení ve zvířecích kostýmech a bublináře. Ve městě se o víkendu totiž objevili lidé převlečení do kostýmu ledního medvěda a bublinář, kteří se fotografují s turisty a vybírají od nich za to peníze. Přesunuli se do města z Prahy, jež taková vystoupení zakázala nedávno.

Vyhlášku, která má platit od 1. listopadu, musí ještě příští týden schválit zastupitelé.

„Jedná se o důsledek právní úpravy vyhlášky o buskingu v Praze, kde byla tato pouliční vystoupení zakázána, a řada provozovatelů se tak přesunula do Českého Krumlova. Kromě fotografování se s kolemjdoucími za peníze žádné umění neprodukují, někdy dokonce odměnu vymáhají. To opravdu nemá s pouličním uměním nic společného, proto budeme trvat na zákazu takových masek ve městě,“ řekl starosta Dalibor Carda (SNK-Město pro všechny).

V metropoli od 15. října nesmí v centru vystupovat lidé v obřích kostýmech zvířat a nesmí se tam ani dělat bubliny, po nichž jsou chodníky podle vedení města znečištěné a kluzké. Krumlovští strážníci si poprvé všimli člověka převlečeného do kostýmu ledního medvěda v sobotu 18. října večer. Dosavadní krumlovská vyhláška, která upravovala hudební, divadelní a artistická vystoupení, pohyb zvířecích maskotů a bublinářů neregulovala. Carda dodal, že obří maskoti narušují estetický vzhled města a bublináři znečišťují veřejné prostranství, fasády budov, výlohy i šaty kolemjdoucích.

Českokrumlovská vyhláška tak nově zakazuje pouliční vystoupení v převlecích za zvířata či postavy z filmů, televizních pořadů nebo počítačových her a v převlecích, jež rozměry zjevně přesahují proporce dospělého člověka.
Zakázaná budou i vystoupení, která poruší práva jiných hlukem, pachem či znečišťováním. „Za zjevně nepřiměřená se považují zejména hlasitá vystoupení, vystoupení zahrnující vytváření bublin nebo výtvarná vystoupení s použitím aerosolových rozprašovačů,“ uvedla mluvčí radnice Petra Nestávalová.

Do Českého Krumlova přijedou ročně asi dva miliony turistů. Řada míří na zámek, který loni přilákal 429 tisíc návštěvníků. Kastelán Pavel Slavko řekl, že se už dřív objevily pokusy různých rádoby umělců zpestřit dění na ulici.
„Považuji to za parazitování na kulturním prostředí. Jde to cestou nejjednodušší komerce, ať postříbřené sochy, bubliny až po plyšáčky, nebo výřezy a průhledy na fotografování. Myslím, že většina návštěvníků víc ocení kulturní, čisté, přívětivé, inspirativní prostředí historického města, než prostředí, které se svým charakterem blíží zábavnímu parku,“ uvedl Slavko.

POKUTA SPD? CHYBOVALO PŘI KAMPANI DO SNĚMOVNY?

Hnutí SPD chybovalo v kampani při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 v 17 případech. Zjistil to Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Hnutí například pozdě převedlo nevyužité peníze z volebního účtu nebo nezveřejnilo údaje o všech kandidátech hradících náklady kampaně. Strana může zaplatit až stovky tisíc korun.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura hovoří k poslancům při hlasování o pozměňovacích návrzích na schůzi Sněmovny. Poslanci mají mimo jiné schvalovat vládní daňový balíček. (18. 10. 2019). | foto: ČTK
SPD už v minulosti dostala pokutu 45 tisíc korun za to, že si předčasně převedla peníze z volebního účtu na účet provozní. Po uložení pokuty je hnutí vrátilo na volební účet. Nyní však chybovalo v tom, že nevyužité peníze z volebního účtu odeslalo 252 dní po konci zákonem stanovené lhůty, která vypršela loni 23. dubna.

Hnutí také nezahrnulo do zprávy o financování kampaně část nákladů, nezveřejnilo údaje o všech kandidátech hradících náklady kampaně, nezahrnulo tam některé faktury, neuvedlo zadavatele ani zpracovatele tiskovin, neuvedlo všechny poskytovatele bezúplatného plnění.

Hnutí dále včas nezveřejnilo údaje o některých dárcích nebo užilo peníze z volebního účtu na něco, co nesouviselo s kampaní. Úřad podle mluvčí Lindy Hrubešové zvažuje další postup. Může zahájit klasické správní řízení, nebo jen zadat příkaz o uložení pokuty. Ze zákona hrozí pokuta s horními hranicemi pohybujícími se ve stovkách tisíc korun.

SPD dostalo nejvyšší pokutu od dohledového úřadu, musí zaplatit 100 tisíc

„U sankcí je zatím těžké říct, jakou úřad vyměří. Záleží na povaze nejzávažnějšího přestupku, počtu přestupků a podobně,“ uvedla Hrubešová. Zatím ani nelze říct, kdy úřad rozhodne. Dohledový úřad už na jaře informoval, že kvůli pochybnostem provede přímou kontrolu u šesti stran v souvislosti s kampaní do sněmovních voleb v roce 2017. Kromě SPD se to týkalo ANO, ČSSD, ODS a mimo Sněmovnu také Realistů a Zemanovců. Podle Hrubešové u ostatních politických subjektů nejsou zatím závěry hotové.

NOVÝ PŘÍSTROJ NA PŘEVÁŽENÍ BIJÍCÍ SRDCE K TRANSPLANTACI

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt pro transplantaci bijící srdce. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes 70 srdcí, v IKEM letos 33. Operací však není kvůli nedostatku dárců potřebný počet.

Zkušenosti ze světa podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka ukazují, že nový přístroj by mohl nedostatek dárců zlepšit až o 20 procent. „Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost,“ uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.

Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého. „Srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak ho musíme zchladit a zastavit. Následně napojíme na přístroj, aby se znovu roztepalo. Před transplantací je třeba je zase zchladit a zastavit,“ řekl Netuka. Srdce je uvnitř promýváno teplou plně okysličenou krví. „Pasivně bije, ale nemusí čerpat krev, což umožňuje, aby si srdce odpočinulo,“ dodal.

Srdce, na kterém si lékaři z IKEM novou metodu vyzkoušeli, patřilo mladé ženě z jedné z nemocnic v Ústeckém kraji. Srdce nebylo metabolicky ideální a bylo za hranicí standardních medicínských kritérií. Během čtyř hodin se zotavilo a mohlo být transplantováno pětašedesátiletému muži.

„Pacient, který srdce dostal, je ve velmi dobré kondici, probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké budoucnosti bude z IKEM propuštěn domů,“ doplnil Netuka.

Za 35 let lékaři v Česku transplantovali přes dva tisíce srdcí. Asi 40 procent pacientů se nyní dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře, dříve jich téměř třetina na čekací listině zemřela. Podle ředitele IKEM Michala Stiborka stojí v institutu transplantace srdce mezi 700 tisíc až 3,8 milionu korun. Průměrně je to asi 1,7 milionu korun. Průměrný věk transplantovaných je 51 let, deset let od operace přežívá 59 procent nemocných a jejich podíl stoupá.

V Jihlavě zemřel muž, který žil nejdéle s transplantovaným srdcem

Nejčastějším důvodem k transplantaci srdce je podle Pirka srdeční selhání, kdy srdce nestačí nárokům organismu, kterým trpí asi dvě až tři procenta populace. Typickými příznaky je dušnost, snížená tolerance zátěže a přibývání na váze způsobené otoky nohou.

Ve věku nad 70 let s příznaky selhání srdce žije přes 100 tisíc Čechů. Způsobuje ho ischemická choroba srdeční nebo kardiomyopatie. Přístroj zakoupily nadační fondy Kapka Naděje a Shell za 7,5 milionu korun. Na každý převoz je třeba speciální sada za 1,5 milionu korun. IKEM se dohodl s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na úhradě osmi až deseti za rok. Metoda je podle Netuky mezinárodně respektovaná a systém má všechny potřebné registrace a certifikace.

HAMÁČEK PRODÁ DŮM MERCUR V MARIANKÁCH? MÍSTO ZBRANÍ OPRAVOVAT DOMY VNITRA

Opravu by potřebovaly i lázeňské domy vnitra ve Františkových lázních. Vojáci jsou chytřejší, doma mají opravené.

Ministerstvo vnitra chce závěrem letošního roku ukončit provoz lázeňského domu Mercur na dohled od kolonády v Mariánských Lázních a předat ho Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Důvodem je hlavně vysoká finanční náročnost potřebných investic a oprav, lázeňskému domu navíc chybí vlastní kuchyň. Informace vyplývá z interpelace poslance Zdeňka Ondráčka ministru vnitra Janu Hamáčkovi.

Místní lidé se teď bojí, že lázeňský dům zůstane opuštěný. Jedním z nich je i mariánskolázeňský patriot Robert Charvát. V minulosti se zasloužil například o záchranu Lesního mlýna, řadu dalších objektů se snaží zbavovat náletových dřevin. Pozorně sleduje, jak se majitelé budov chovají.

„V Mercuru jsem byl asi před měsícem a uvnitř není ošklivý, jen takový komunistický, fasáda nebyla kvalitně udělaná, a proto rychle opadává,“ popisuje jeho stav. Informace o případném prodeji už k němu také dorazila. „Je to smutné, ale domnívám se, že dům bude koupený na spekulaci a bude chátrat, ideální by bylo přistavět dům vedle něho a propojit to,“ dodává.

„Z několika na sobě nezávislých zdrojů se ke mně dostala informace o chystaném prodeji,“ uvádí ve své interpelaci Zdeněk Ondráček (KSČM). Podle něj dokonce záměr prodat lázeňské domy ministerstva vnitra pochází ještě z dob, kdy byl ministrem Ivan Langer.

Z odpovědi ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyplývá, že provoz LD Mercur má skončit 31. prosince letošního roku. „Důvodem ukončení je především vysoká finanční náročnost na investice a opravy, a to jak do budovy samotné, tak do vybavení,“ odpovídá ministr vnitra na interpelaci.

Na jídlo chodí pacienti dva kilometry daleko

Zdůraznil také nutnou investici do vlastní kuchyně a jídelny, protože LD Mercur nemá vlastní stravovací provoz. Pacienti tak musí za jídlem docházet do dva kilometry vzdálené Tyršovy ulice do hotelu Agricola. Respektive docházet nemusí, mohou použít místní hromadnou dopravu. Lázeňský dům disponuje kartami, které poskytuje svým pacientům. Navíc je tam pro ně zajištěno i sportovní vyžití.

V minulosti měli pacienti z lázeňského domu ministerstva vnitra možnost stravování v bývalém Vojenském lázeňském ústavu, který byl vzdálený jen pár desítek metrů. Jenže z něj je dnes luxusní hotel, a klienti tak musí chodit do smluvního zařízení, které je velmi daleko. Celková rekonstrukce LD Mercur má podle ministra vnitra přijít na zhruba 300 milionů korun. Pokud Mercur ukončí svůj provoz, tyto prostředky pomohou v ostatních lázeňských domech Tosca Karlovy Vary, Luna Františkovy Lázně, Hubert Pozlovice.

Dalším důvodem pro ukončení provozu mariánskolázeňského zařízení je také požadavek na snižování počtu zaměstnanců. „Není přesné tvrzení, že by ministerstvo vnitra chystalo prodej LD Mercur. V souladu s příslušnými ustanoveními zákona bude po ukončení provozu rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti majetku. Tento bude povinně převeden do příslušnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ doplnil informace ministr Hamáček.
Lázeňský dům Mercur leží na jednom z nejkrásnějších míst Mariánských Lázní - na dohled od kolonády. Jeho kapacita je 91 lůžek ve 27 jednolůžkových a 31 dvoulůžkových pokojích a jednom apartmá. Lázeňský dům nemá nejen stravovací provoz, ale ani vlastní parkoviště.

V PRAZE NA VÁCLAVÁKU ZNOVU POJEDOU TRAMVAJE

Vedení hlavního města zveřejnilo aktualizovanou podobu přeměny Václavského náměstí, která se připravuje na nejbližší roky. Tramvaje, jejichž návrat do horní části náměstí schválili radní letos v lednu, budou jezdit po stranách stávajících vozovek okolo chodníků. Začátek rekonstrukce je v plánu na rok 2022.

Tramvaje přestaly na náměstí jezdit na začátku 80. let minulého století. V minulosti byly koleje ve středu náměstí.
„Koleje nepovedou středem náměstí, jako to bylo dřív. Naopak chceme, aby tam vznikl kvalitní veřejný prostor. Koleje by měly vést po okrajích, v podstatě v prostoru, kde dnes jezdí automobily. Když se tam vrátí tramvaje, umožní to, že prostor, který máme spojen s taxikáři a veksláky, vrátíme místním,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Architektonickou soutěž na proměnu celého náměstí vyhrála před více než deseti lety kancelář Cigler-Marani.
Podle jejího původního návrhu se měly tramvaje vrátit do své někdejší trasy ve středu náměstí. To se nyní změní.
„Vozovky budou sdílené pro auta a tramvaje a střed náměstí je určen pěšákům. Vznikl tam patnáct metrů široký prostor,“ řekl architekt Vladimír Vacek. Křížení tramvají se severojižní magistrálou provoz automobilů podle Scheinherra nezkomplikuje.

V horní části náměstí přibude druhé stromořadí, ubude parkovacích míst a rozšířen bude proti původnímu plánu střední prostor. „Takže taková standardní demonstrace tam může být, když tak se tramvaje zastaví,“ řekl náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09).

Na základě upravené studie město nyní nechá vypracovat dokumentaci nutnou pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. „Očekávám, že na konci roku 2021 bychom mohli mít všechna potřebná povolení. Na začátku roku 2022 bychom mohli začít stavět a na přelomu let 2022 a 2023 by mohlo být hotovo,“ řekl Scheinherr. Náklady by se podle odhadů měly pohybovat okolo 250 milionů korun, přesná částka není známa. Na jaře příštího roku by měla začít rekonstrukce spodní části náměstí od křížení s Vodičkovou a Jindřišskou ulicí směrem na Můstek. „Je zřejmé, že to místo potřebuje revitalizaci. Je málo tak padlých území, jako je spodní část Václavského náměstí,“ řekl Hlaváček.

OPRAVÍ CÍRKEV SCHODY DO NEBE U ORLICKÝCH HOR?

Městečka a vesnice v podhůří Orlických hor formovaly svoji tvář v období baroka. Vznikaly v nich unikátní stavby, které po Bílé hoře projektovali architekti nových majitelů panství. Mezi ně patřila i místa náboženského kultu, kam za zázraky směřovaly tisíce věřících. A v Homoli tomu je tak dodnes. Lidé všech náboženství odjakživa chodili na posvátná místa. Pouť pro ně znamenala cestu tam, kde hledali duchovní sílu, spásu duše, činili pokání nebo prosili o uzdravení.

Stejně tomu bylo i v křesťanství, kdy věřící navštěvovali především lokality spojené se životem Ježíše Krista a se zázraky Panny Marie. Bohabojností se také koncem sedmnáctého století inspirovala hraběnka Terezie Eleonora Ugarte a na osamoceném návrší u Orlických hor nechala vybudovat poutní místo Homole (některé zdroje uvádějí název Homol).

Lokalita vzdálená jedenáct kilometrů od Kostelce nad Orlicí se tak stala centrem zbožných poutí obyvatel jejího panství a lidí ze širokého okolí. Tím energická a podnikavá šlechtična pozvedla nejen náboženskou horlivost poddaných, ale i své hospodářství, které z návštěvníků ekonomicky těžilo.

Baroko na kopci

Jádrem celého komplexu je kostel Panny Marie Bolestné, hřbitov, budova kaplanky, kostnice a zvonice, ke kterým vede unikátní schodiště. Má mimořádnou délku, měří dvě stě metrů. Skládá se ze sto padesáti tří schodů a šestnácti odpočívadel (takové schody jsou v Evropě pouze dvoje – jedny v Itálii a druhé v Homoli), přičemž tento počet není náhodný.

Byl určen symbolickou myšlenkou, aby se poutníci při stoupání do chrámu mohli pomodlit růženec. Počet schodů přesně odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci se třemi úvodními Zdrávasy, množství odpočívadel pak Otčenášům.
Lidé na Homoli putovali zejména za uzdravením, hledali zde energii a vnitřní sílu. Často celé schodiště vystoupali po kolenou a každý schod políbili. Poté vstoupili do kostela Panny Marie Bolestné, jehož průčelí je netradičně orientované na sever.

V božím příbytku se před svatým obrazem Panny Marie Ústecké pomodlili a doufali ve splnění svých přání. Stejně jako zázračně uzdravený muž, který se po tři dny a noci modlil, aby mu bylo odpuštěno, že se opilý posmíval soše sv. Jana, a zchroml. Jeho berle jsou dodnes zachovány na památku v kostele. Poutní místo Homole je tak východočeským skvostem a díky svatým schodům Scala sancta se řadí k unikátním památkám nejen v České republice, ale i v Evropě.

Čekání na mecenáše

Schodiště zhotovené z kvádrů pískovce a opuky původně zdobilo deset velkých soch, čtrnáct andílků (s krumpáči a lopatami) a dvacet váz v rokokovém stylu. Dnes zbylo z výzdoby nevyčíslitelné hodnoty jen minimum. Sochy podlehly zubu času, vandalismu nebo se staly kořistí zlodějů, kteří po otevření hranic na počátku devadesátých letech minulého století vykrádali české památky.

Bohužel se nájezdu lupičů nevyhnul ani kostel. V současnosti je svatostánek zabezpečen a střežen. Zbytek soch zůstal na schodišti, v depozitáři a v kostele. Přestože byl celý areál před rokem vyhlášen národní kulturní památkou a v rámci „Programu záchrany architektonického dědictví“ byly na opravu kostela poskytnuty dva miliony, na obnovu své krásy stále čeká.

Lokalita vzdálená jedenáct kilometrů od Kostelce nad Orlicí se stala centrem zbožných poutí obyvatel jejího panství a lidí ze širokého okolí. Schodiště se skládá ze sto padesáti tří schodů a šestnácti odpočívadel.

Výlet za klidem duše

Čím víc se k Homoli blížíte, tím víc si uvědomujete výjimečnost této stavby. Místo uchvacuje svojí polohou, je nádherně zasazené do přírody (ve výšce tři sta devadesát metrů nad mořem) a patří k nejhezčím ukázkám komponované české barokní krajiny.

„Svaté schody“ vám nabídnou výhled na okolní vesnice (Svídnice, Chleny, Borovnice, Velká a Malá Lhota), v dálce pak rozeznáte Ještěticko-vyhnanický hřbet, za nímž se rýsují Krkonoše. Homole vyzařuje silný genius loci a svoji tajuplnou atmosféru s pocity uvolnění a pokoje získává především v podvečer.