iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman a Babiš navrhují zrušit poplatky ČT, mají většinu

Jestliže to letos premiér Babiš ve Sněmovně nedokáže, když mají s ČSSD a KSČM většinu, odborníci i obyčejní lidé mohou směle prohlašovat, že je Babiš špatný premiér. O zrušení poplatků za televizi jednají i v SR, kde není ani Senát, jako je v ČR, a stojí to zbytečně náš stát miliardy, které nejsou na nové silnice, dálnice, na vyšší platy sester, lékařů, učitelů, na vyšší důchody a domy pro lidi, kteří spí na ulicích atd.

Přitom kočky a psi se v ČR mají lépe, protože mají střechu nad hlavou a plno žrádla. Tím se Babiš a spol. také nezabývají. Nevyhazovat ani miliony na uprchlíky, protože by se měli o ně postarat především bývalí kolonizátoři, Anglie, Francie, Holanďané, Belgičané a spol. Babiš musí jednat rázněji. Už dávno měl být nový žalobce místo NSZ Zemana. Nejspravedlivější by byl podle odborníků dr. Šaroch, který hned rozpozná, co by se mělo stíhat, žalovat a uspět u soudců. NSZ Zeman přes mnohaletou kritiku nebyl schopen řešit největší tunel v ČR, OKD. Znovu ho teď na to musela upozornit až parlamentní komise. Co je to tedy za experta, když na to nemá potřebné znalosti, vědomosti a hlavně odvahu? Přitom vynikajících právníků je v ČR dost.

Prezident Miloš Zeman v odpovědích na dotazy čtenářů PL uvedl, že je načase uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků. Tento návrh s upřesněním konkrétních okolností má podporu premiéra. Babiš to řekl ParlamentnímListům.cz.
Debata o podobě či samotné existenci koncesionářských poplatků, tedy faktické daně, prostřednictvím které financují povinně čeští občané veřejnoprávní televizi, probíhá dlouhodobě.Nyní pro ParlamentníListy.cz v reakci na dotaz čtenáře řekl prezident Miloš Zeman, že „je načase uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků“.

Redakce se zeptala premiéra Andreje Babiše, co o takovém návrhu soudí. Předseda vlády s prezidentem do značné míry souhlasí. Podle něho by se mohlo zvážit, jestli nezrušit tyto dosud povinné poplatky pro seniory, samoživitelky a další nízkopříjmové skupiny.

„Pro důchodce, zdravotně postižené, samoživitelky a další málomajetné skupiny o tom můžeme uvažovat,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Andrej Babiš na přímou otázku. Česká televize coby veřejnoprávní instituce hospodařící každoročně s rozpočtem kolem sedmi miliard korun, je dlouhodobě terčem kritiky významné části politického spektra i veřejnosti.

Předmětem kritiky jsou jak pochybnosti o tom, zda televize s lehce nabytými prostředky nakládá hospodárně, ale i obsah a styl veřejnoprávního zpravodajství. Obvinění z neobjektivity v různých konkrétních případech netřeba opakovat.

Babiš pro PL: Koněv? Je to jinak. Rusko zpět do hry. Nový úder neziskovkám. Bakalova sekta. Vzkaz Petříčkovi
V minulosti se hojně diskutovalo též o platech vrcholných manažerů a top moderátorů České televize, které nejsou zveřejňovány, přestože jsou tito lidé placeni z peněž daňových poplatníků. Generální ředitel ČT Petr Dvořák k tomu už dříve poznamenal, že česká veřejnost podle něho dosud není připravena na to, aby se informace o platech dověděla.
Jaký názor na existenci či úpravu koncesionářských poplatků mají politici v Poslanecké sněmovně či Senátu, přineseme během středečního večera v rámci ankety.

REDAKTOŘI ČT NEOBJEKTIVNÍ, V ČT SE VYHAZUJÍ MILIARDY

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD řekl, že za spory o výroční zprávy České televize se ve skutečnosti skrývá něco zcela jiného. „Člověk si musí rozmyslet. Buď bude dělat redaktora v ČT, nebo politiku,“ řekl Zaorálek ve Sněmovně na semináři Média a role státu v jejich kontrole.

„Mně se zdá, že problém u ČT spočívá v tom, že pokud máme nějakou takovou instituci, aby ti, kteří v této instituci působí, nebyli očividně nositeli politických postojů,“ prohlásil Zaorálek. Stížnosti některých poslanců na veřejnoprávní televizi jsou tak podle něj do jisté míry korektní. Uvedl vlastní zkušenost s Českou televizí, kdy měl pocit, že se vůči němu televize nezachovala korektně, a to když jel jako poslanec do komunistické severní Koreje.

Měl jsem pocit, že jsem dopředu odepsán, popisoval Zaorálek

Zaorálek tvrdí, že kvůli přístupu moderátora odjížděl z ČT s pocitem, že jeho cesta do severní Koreje byla a priori omyl a že neměl šanci ji vysvětlit. „Měl jsem pocit, že jsem dopředu odepsán,“ řekl doslova Zaorálek. Podobný pocit, kdy je redaktor dopředu přesvědčen, že má pravdu a že se k nim televize nechovala férově, mají podle něj občas i jiní politici.

S kritikou ministr kultury vystoupil právě v době, kdy se politici dohadují o výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za roky 2016 a 2017. Minulý týden je schválit nedokázala, když poslanci debatou o nich strávili pět hodin. Vrátit se k nim Sněmovna má znovu ve čtvrtek.

Poslanec za ANO Aleš Juchelka na semináři Média a role státu v jejich kontrole řekl, že výroční zprávy o činnosti a hospodaření ČT by měla Sněmovna schválit. Ve veřejnoprávní televizi je podle něj více profesionálů než aktivistů.
„Drtivá většina klubu ANO je pro schválení zpráv,“ uvedla také poslankyně Barbora Kořanová, pod jejíž záštitou se seminář ve Sněmovně konal.

Čtveřice poslanců sociální demokracie - Alena Gajdůšková, Petr Dolínek, Ondřej Veselý a bývalý ministr kultury Antonín Staněk - předložila ve Sněmovně návrh, aby hospodaření veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

LÉKAŘI PRAKTICI: E-NESCHOPENKY NESCHOPNÉ

Místo aby šetřily čas, přináší další zbytečné papírování – tak podle českých praktiků vypadají současné elektronické neschopenky, které hodlá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) spustit v lednu příštího roku. Podle lékařů přinesou chaos jak nemocným lidem, tak lékařům a ve finále i zaměstnavatelům. Vybízejí proto ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k rychlému jednání. Do spuštění e-neschopenek totiž zbývají pouhé dva měsíce.

„Současné e-neschopenky jsou dalším typickým příkladem elektronizace na český způsob a rozhodně nejsou plně elektronické. Nadále budeme muset část neschopenky tisknout, a dokonce vypisovat ručně. Tento nedotažený projekt navíc dva měsíce před svým spuštěním vykazuje značné nedostatky a vyvolává řadu otázek, na které jsme nedostali jednoznačné odpovědi. Žádáme proto ministerstvo o rychlé jednání,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.

Jak systém funguje: lékař vyplní elektronickou neschopenku tak, že se přihlásí do aplikace ČSSZ s pomocí elektronického certifikátu. Po vyplnění informací o stavu pacienta odešle neschopenku na „sociálku“. Tím ale administrativa nekončí. Lékař musí vytisknout poslední stranu neschopenky a ručně do ní bude vypisovat údaje například o příští kontrole či změně vycházek, stejné údaje ale musí odesílat také elektronicky. Neschopenku lékař vyplní jak elektronicky, tak ručně.

Po skončení neschopenky má tiskopis zůstat založený v kartě pacienta. „V době, kdy řada lékařů vede plně elektronickou dokumentaci, je to úsměvné,“ vysvětluje MUDr. Šonka. Takový polotovar postrádá podle doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc., předsedy Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP smysl. „Zásadním kritériem smysluplnosti jakékoli elektronizace je snížení administrativní zátěže, což stávající e-neschopenka rozhodně nesplňuje. Je polovičatým řešením a dalším typickým příkladem toho, jak elektronizace nesmí vypadat.“

Podle praktiků by se měla e-neschopenka stát co nejdříve plně elektronickou. Pacient by dostal kód, s pomocí kterého by se přihlásil do aplikace a měl svou neschopenku vždy k dispozici.

Lékaři také upozorňují, že projekt e-neschopenek není dostatečně vyzkoušený. Problém, který denně řeší, je například stornování neschopenek. S tím ale ČSSZ v elektronické verzi nepočítá. „Je běžné, že pacientovi vystavíme pracovní neschopnost, ale ve firmě namísto ní nabídnou například náhradní volno. Pacient pak po nás chce ještě ten samý den neschopenku stornovat. Papírovou verzi jsme mohli jednoduše roztrhnout a na ČSSZ vůbec neposlat. S její elektronickou obdobou, která se odesílá on-line, to ale nejde. Nikdo nám doposud neřekl, jak máme postupovat. Na nedomyšlenost projektu proto zřejmě doplatí i pacienti,“ upozorňuje MUDr. Petr Šonka.

Lékařům také vadí to, že dva měsíce před spuštěním e-neschopenek není jasné, kdo bude vedení pracovní neschopnosti hradit. Požadují, aby jim práci proplácelo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), stejně jako je tomu u ostatních administrativních činností, které stát lékařům ukládá. „Nedostatečná komunikace ze strany MPSV a ČSSZ způsobí to, že e-neschopenku lékaři kvůli nejasnostem špatně přijmou. Poškodí to celou myšlenku elektronizace zdravotnictví, kterou my plně podporujeme,“ uzavírá doc. Býma. Mgr. Veronika Ostrá, Bc. Dominika Cardová,