iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident nezve NSZ Zemana na Hrad, nestíhá viníky OKD

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. „Pan nejvyšší státní zástupce pozvánku na slavnostní ceremoniál zatím neobdržel,“ řekla České justici Lenka Jirgalová ze sekretariátu NSZ. Pozvání Pavel Zeman nedostal ani loni.

Nejvyšší státní zástupce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. Nejvyšší státní zastupitelství totiž tehdy dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány spadající pod prezidentskou kancelář. Pavel Zeman tehdy podle zjištění serveru Seznam Zprávy nechtěl ohrozit integritu vyšetřování.
„Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá,“ řekl tehdy mluvčí Petr Malý.

Pracovníci Kanceláře prezidenta republiky už začali pozvánky hostům rozesílat. Kapacita Vladislavského sálu je podle šéfa hradního protokolu Vladimíra Kruliše asi 800 lidí. Přední místa budou mít, jako každoročně, zajištěni například předsedové Senátu a Sněmovny Jaroslav Kubera a Radek Vondráček nebo bývalý prezident Václav Klaus s chotí Livií. Pozvánku také dostanou diplomaté, osobnosti církevního, kulturního a společenského života i zástupci integrovaného záchranného systému. Místa v sále jsou vyhrazena i pro příbuzné oceněných.

Další pozvánky Hrad rozesílá na následnou recepci do Španělského sálu. Týkají se asi 2000 lidí a zvány jsou další významné osobnosti včetně vyznamenaných z předchozích let, ceskajustice.cz

SOUDCI ÚS FIALA A SUCHÁNEK SPRAVEDLIVÍ, BYLI PRO ZDANĚNÍ MILIARD CÍRKVÍ

Vladimír Sládeček se rozhodování nezúčastnil. Se zrušením zdanění církevních restitucí nesouhlasili ústavní soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek. Své důvody shrnuli v disentech připojených k většinově usnesenému. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je po zásahu Ústavního soudu zbytečné, aby se Komise nadále zabývala podnětem, který jí předal na konci léta. Zdechovský ho proto vezme zpět. Je podle svých slov rád, že principy právního státu nakonec uhájili čeští ústavní soudci, když minulý týden zdanění církevních restitucí zrušili nálezem.
Česká justice přinesla v polovině července informaci, že europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) požádá
Evropskou komisi o prošetření, neporušuje-li Česká republika zdaněním církevních restitucí principy právního státu.

Dodatečným zdaněním náhrad vyplácených církvím namísto majetku, který nemohou restituovat, český stát podle Zdechovského porušil smlouvy, které s církvemi sám uzavřel. „Když se státu tyto smlouvy nepodařilo změnit po dobrém, rozhodl se zneužít své oprávnění vydávat zákony a náhrady církvím zdanil zákonem. Tak se ale právní stát nechová. Právní systém a důvěra v právo se tím v České republice nutně znevěrohodnily pro všechny investory, kteří mají s českým státem uzavřenou nějakou smlouvu. Ti teď neví, zda stát příštím zákonem neobejde právě jejich smlouvu,“ vysvětloval v létě Zdechovský.

Eurospolanec svůj podnět ke Komisi podal na konci léta. Komise jej dosud nevyrozuměla, jak s ním naložila. Přestože se jím primárně zabývají evropští úředníci, a nikoli politici, je možné, že na prodlevu s jeho vyřizováním může mít vliv dosud neskončené sestavování nové Komise.

„Jsem rád, že Ústavní soud zdanění církevních restitucí zrušil. V době, kdy jsem svůj podnět Komisi podával, nebylo známo, kdy soud rozhodne. Pochopitelně, že zabývat se mým podnětem je nyní ve světle nálezu Ústavního soudu zbytečné. Vezmu ho proto zpět,“ řekl České justici europoslanec.

Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí minulý týden. Rozhodoval v plénu složeném ze třinácti soudců, protože patnácté místo není po lednovém odchodu soudce Jana Musila stále obsazeno a ústavní soudce Vladimír Sládeček se rozhodování nezúčastnil. Se zrušením zdanění církevních restitucí nesouhlasili ústavní soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek. Své důvody shrnuli v disentech připojených k většinově usnesenému nálezu. Ústavní soud o návrhu na zrušení zdanění církevních restitucí rozhodl bez veřejného jednání. Svůj nález vynesl po 144 dnech od obdržení prvního návrhu. Návrhy zbývajících dvou skupin zákonodárců odmítl pro překážku běžícího řízení o tom prvním. Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz

SOUDCE ŠPIČKA Z PŘÍBRAMI POTRESTÁN

Soudce trestního úseku Okresního soudu v Příbrami (OS) Jaroslava Špičku v pondělí kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Tomášem Langáškem potrestal výrazným snížením platu. Vzhledem k rozsahu kárných provinění přitom kárný senát uvažoval i o odvolání z funkce soudce.

Kárný žalobce, předseda OS Miloslav Boudník, kladl mj. Špičkovi za vinu, že v jednom případě svým rozhodnutím způsobil nezákonnou vazbu v délce 49 dnů, v pěti případech měl překročit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o podmíněné propuštění, a v pěti případech se měl soudce dopustit průtahů. Za tyto prohřešky mu Boudník navrhl kárné opatření v podobě snížení platu o 25 procent na půl roku.

Soudce Špička, který v justici působí už od devadesátých let a příští rok dosáhne maximálního věku pro výkon funkce soudce, se ke skutkům doznal a navrhnul dohodu. Tu ovšem předseda soudu podmínil projednáním věci před kárným senátem v jeho přítomnosti, což Špička neakceptoval a dnes proto také u soudu chyběl.

Specifickým je případ soudce Špičky, vedle rozsahu provinění, i tím, že velmi kriticky se k jeho práci vyslovil odvolací krajský soud a podání kárné žaloby se dožadovala také soudcovská rada příbramského soudu. Soudci Špičkovi byla totiž v posledních osmi letech opakovaně vedením soudu udělována výtka za obdobné prohřešky, za které byl dnes kárným senátem potrestán.

Vedení příbramského soudu mu přitom vycházelo vstříc, opakovaně mu snižovalo či dokonce zastavovalo nápad a nepřidělovalo mu rozsáhlé a složité věci, což logicky negativně dopadalo na ostatní soudce. Výtkou bylo v jednom případě „přikryto“ i nezákonné překročení maximální doby pro vazbu o 8 dnů. V hodnocení krajského soudu pak zaznělo i to, že s ohledem na rozsah a závažnost jeho chyb není srovnání s ostatními soudci v obvodu krajského soudu vůbec možné, či hodnotit jej jako podprůměrného soudce je naprosto neadekvátní a mírné.

„Bezduchý automatismus“ bez znaku sebereflexe

Jak sdělil po jednání České justici kárný žalobce, který se stal předsedou soudu před dvěma lety, chtěl po nástupu do funkce dát soudci Špičkovi šanci. Po první výtce v roce 2018 však již nebylo kárné žalobě vyhnutí.

Předseda kárného senátu Tomáš Langášek ve zdůvodnění rozhodnutí kárného senátu, kterým o půl roku zvýšil kárným žalobcem navržený trest v podobě snížení platu o 25 procent, zmínil právě selhání vedení příbramského soudu. Nelze totiž podle soudce Langáška přehlédnout, že udělovalo Špičkovi výtky i za mnohem závažnější prohřešky, než za které jiní soudci stojí před kárnými senáty a jsou potrestáni.

Za „bezduchý automatismus“ bez znaku sebereflexe pak označil Langášek Špičkovo doznání, které se pravděpodobně nevymykalo jeho praxi při akceptování výtek od vedení soudu. Kárný senát proto zvažoval i odvolání z funkce soudce, k čemuž nakonec nepřikročil jen proto, že o to nežádal kárný žalobce. Polehčující okolnost, že před kárný senát byl soudce Špička pohnán poprvé, tak zhodnotil soudce Langášek tváří v tvář kvantu výtek spíše jako z nouze ctnost. Petr Dimun, ceskajustice.cz

OBŽALOVANÝ EXEKUTOR MAKARIUS STÁLE KONTROLUJE KOLEGY

Bývalý předseda kontrolní komise Exekutorské komory Milan Makarius stojí před soudem kvůli obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Za úplatek 150 tisíc korun ve spolupráci s dalšími obžalovanými údajně zmanipuloval exekuci. Jak upozornil pořad Reportéři ČT, Makarius je stále členem kontrolní komise profesní komory exekutorů a kontroluje své kolegy, zda neporušují předpisy. „Exekutorská komora by podle mého názoru měla zvážit, zda to je vhodné a zda zde nejsou důvodné pochybnosti o tom, že je pan Makarius tou správnou osobou pro práci v kontrolní komisi,“ míní právní expert a předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek.

Podle obžaloby plzeňský exekutor Milan Makarius za úplatek se dvěma dalšími obviněnými podnikateli zmanipuloval dvě exekuční řízení. Hrozí mu až deset let vězení. Obžalobě čelí u Městského soudu v Praze 19 lidí, mezi nimi i notáři, advokáti nebo insolvenční správci.

Kontrolní komise je po prezidiu nejdůležitějším orgánem Exekutorské komory.

Makarius ale i v takto citlivé situaci stále zůstává členem komise. V pozici jejího předsedy skončil v roce 2017. V případě, že je proti soudnímu exekutorovi zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s exekuční činností, může ministr pozastavit dotčenému exekutorovi výkon exekutorského úřadu, což se také u Makariuse stalo. Výkon funkce mu pozastavil již exministr spravedlnosti Robert Pelikán.

To má za následek, že tento exekutor nemůže vykonávat exekuční činnost a jeho agendu vykonává ustanovený zástupce, ustanovený Exekutorskou komorou z řad soudních exekutorů nebo exekutorských kandidátů. „Jmenovaný však zůstává nadále exekutorem, který je členem Exekutorské komory ČR, a podílí se na stavovském životě této profesní komory, což je výrazem toho, že je potřeba na něj hledět stále jako na nevinného. Exekutorská komora ctí presumpci neviny.

Podle Článku 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. V případě, by byl exekutor pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s exekuční činností, zaniká mu automaticky výkon exekutorského úřadu a dotčená osoba přestává být exekutorem a tím pádem i členem Exekutorské komory. V takovém případě by Exekutorská komora ČR na uvolněný exekutorský úřad vyhlásila v zákonné lhůtě výběrové řízení,“ reaguje mluvčí Komory Lenka Desatová. Podle ní reportér v pořadu Reportéři ČT „zjevně nectil presumpci neviny a přisvojil si pravomoc mediálně odsuzovat namísto soudu“.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že je věcí Exekutorské komory, zda obžalovaný exekutor zůstává činný v kontrolních orgánech. Resort v takovém případě nemá pravomoci do věci jakkoliv zasahovat. „Detaily případu neznám, nicméně čistě v obecné rovině bych považoval za standardní, aby do vyřešení případu exekutor Makarius měl pozastavené členství v kontrolní komisi. Nicméně je to rozhodnutí komory, či pana exekutora,“ domnívá se vedoucí dluhového poradenství Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Postoji Exekutorské komory se nediví poslanec STAN Jan Farský. „Jak jinak mohli odpovědět, když v čele státu mohla držet většina ve sněmovně dva roky trestně stíhaného premiéra?,“ reagoval na dotaz České justice.

MANŽELÉ KOTTOVI V PRAZE VE VĚZENÍ NA 6 LET

Manželé Petr a Kateřina Kottovi v pondělí nastoupili do vězení v Ruzyni, kde si bude každý z nich odpykávat šest let za ovlivňování tendrů. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice podle rozsudku zmanipulovali zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia, přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun.

Podle informací se manželé dostavili v pondělí zhruba půl hodiny před polednem do ruzyňské věznice. Informaci o jejich nástupu ovšem Vězeňská služba ČR nepotvrdila. „Nemohu podávat informace k nástupu konkrétních osob,“ uvedla mluvčí Petra Kučerová. Odsouzení se mohli dostavit do kterékoliv z dvanácti nástupních věznic v Česku, museli však dodržet nařízenou dobu nástupu.

Vrchní soud v červnu šesti lety ve vězení potrestal bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a tehdejšího náměstka středočeských nemocnic Petra Kotta. Každý z nich má podle rozsudku navíc zaplatit státu 15 milionů korun. Pokud nezaplatí, budou ve vězení déle, a to o tři roky.

Soud manželům udělil také zákaz činnosti v řídících orgánech společností. Podle soudu žádali úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali bývalému hejtmanovi Davidu Rathovi. Peníze si hejtman v květnu 2012 odnášel z jejich domu v krabici od vína. Právě tehdy jej zadržela policie. Všichni tři aktéři kauzy následně putovali do vazby. Kott v ní strávil 18 měsíců, jeho žena o dva měsíce méně.

Kottovi, kteří mají oba lékařské vzdělání, byli podle rozsudku hlavními organizátory manipulování tendrů. Za Rathova vědomí i aktivní podpory přizpůsobovali krajské veřejné zakázky „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.

Odvolací pražský vrchní soud poslal také Ratha na 7 let do vězení. Soud mu uložil také peněžitý trest ve výši 10 milionů korun. Rath nastoupil k výkonu trestu do věznice v Teplicích již začátkem října.

Kottovi a Rath figurují i ve druhé části korupční kauzy, kterou začal soud projednávat letos v lednu. Podle obžaloby si domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalováni jsou i další podnikatelé, manažeři a několik firem.

HRAD ODMÍTL AKTIVISTOVI SDĚLIT INFORMACE, POKUTU ZAPLATIL STÁT

Ministerstvo financí zaplatilo víc než 70 tisíc korun jako pokutu za nezákonný postup prezidentské kanceláře, která řadu měsíců odmítala zlínskému aktivistovi Luďkovi Maděrovi sdělit informace o výši platů hradních úředníků. I když ministerstvo mělo vymáhat zaplacení částky po skutečném viníkovi z prezidentské kanceláře, neučinilo tak.

Maděra v roce 2015 požádal prezidentskou kancelář podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení výše hrubých příjmů kancléře Vratislava Mynáře, tehdejšího šéfa protokolu Jindřicha Forejta a mluvčího Jiřího Ovčáčka za roky 2013 a 2014. Hrad mu požadované informace poslal až po 19 měsících od žádosti a krátce před tím, než se měl věcí zabývat soud.

Maděra poté zažaloval prezidentskou kancelář o takzvané zadostiučinění za dobu, kdy mu údaje nedala.
Soud rozhodl, že kvůli obstrukcím při poskytování informaci o výši platů spolupracovníka prezidenta Miloše Zeman má stát, respektive ministerstvo financí zaplatit 47 tisíc korun a navíc uhradit náklady řízení 26 tisíc korun. Při svém rozhodnutí vyšel z verdiktu Nejvyššího soudu, který již dříve řekl, že nemateriální újma za nemožnost domoci se správného úředního postupu se dá vyčíslit penězi.

Informace o platech zaměstnanců státu v řídících pozicích je třeba žadatelům poskytovat podle verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS) z října 2014 bez dalších úvah a bez omezení. Podle NSS je svobodný přístup k informacím klíčový pro kontrolu veřejné a politické sféry.

Hrad zaplatit odmítl

Ministerstvo financí se po soudním verdiktu obrátilo na prezidentskou kancelář, která ale škodu zaplatit odmítla.
Ministerstvo odmítá tvrzení o nečinnosti. Ministerstvo financí odmítá tvrzení o nečinnosti v kauze Maděra. „Podle zákona o náhradě škody by vymáhání bylo možné jen v případě zavinění porušení právní povinnosti konkrétní osobou. K tomu ale v tomto případě nedošlo.

Kancelář Prezidenta republiky při vyřizování žádosti pana Maděry musela v rámci testu proporcionality posoudit, zda právo na informace ve veřejném zájmu převažuje nad právem na ochranu soukromého života. Tato práva jsou rovnocenná a v každém jednotlivém případě mezi nimi musí být dodržena spravedlivá rovnováha. To ostatně uznal i Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2017. Ten jasně potvrzuje, že Kancelář Prezidenta republiky při posuzování žádosti pana Maděry na požadované informace postupovala věcně správně.

Odškodnění bylo nařízeno za průtahy při vyřizování žádosti. Tyto průtahy přitom neměl na svědomí konkrétní zaměstnanec, ale byly způsobeny především složitostí, citlivostí a nejasnou rozhodovací praxi v podobných případech. Tu vyjasnil až následně právě Ústavní soud. Nedošlo tedy k pochybení konkrétního úředníka, za které by bylo možné regresní náhradu za uhrazenou pokutu vymáhat.“

„Kancelář prezidenta republiky nepovažuje rozsudek za spravedlivý, protože nezohledňuje naše relevantní argumenty, jimiž je zdůvodňováno, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a nemajetková újma nevznikla,“ znělo její stanovisko.

Ministerstvo se poté rozhodlo, že úhradu nebude požadovat. Odůvodnilo to tím, že neví, kdo je konkrétní viník a zda vůbec nějak pochybil. Mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík uvedl, že hradní úředníci právní předpisy neporušili, protože šlo o jejich právní názor. „Právní názor nelze ztotožnit se zaviněným porušením právních povinností,“ dodal.
S tím nesouhlasí Maděrova advokátka Petra Bielinová.

Poukázala mimo jiné na to, že nakonec informaci Hrad poskytl pár dní před jednáním soudu, který by mu to podle ní nařídil. Kancelář si musela být chybného postupu vědoma, soudí. Vymáhat škodu ministerstvo po Hradu už kvůli promlčení nemůže. Podle experta na poskytování informací Oldřicha Kužílka nyní naopak úředníkům ministerstva hrozí, že ji budou muset zaplatit sami. „Ten, kdo nechal na ministerstvu škodu promlčet, je odpovědný, že státní rozpočet přišel o nějakou částku. A může tak hradit až do čtyřapůlnásobku své mzdy,“ uvedl.