iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zaorálek OKD nevyřeší, jen Zeman, Babiš, Benešová, EK

Nepouštět Zaorálka k OKD, protože už za vlády Sobotky prezident Zeman navrhoval řešení, zajištění miliard Bakaly, ale Sobotka, Zaorálek a spol. k tomu mlčeli. Neudělal nic ani NSZ Zeman, jemuž jde jen o koryto na NSZ. Zaorálek se nikdy nezmínil o řešení NSZ v čele se Zemanem. Zaorálek mlčel i k chybám Sobotky, když vedl ČSSD ke dnu. Teď chytil opět výnosný flek ministra kultury u Hamáčka a bude opět jednat tak, aby se tam udržel. A pokud tam přijde někdo jiný, Zaorálek opět bude znovu usilovat o výnosný kšeft politika ČSSD.

Zaorálek a všichni zkrachovali politici z doby Sobotky už dávno měli být pryč. Zaorálek je jen tlučhuba a slibotechna, jak
se o něm vyjadřují mnozí politici a obyčejní lidé. Když byl ministrem zahraničí, sliboval rodině, jejíž žena byla zavražděna v Egyptě, že dohodne s ministrem Egypta určité finance. Dosud není známo, že by rodina zavražděné ženy dostala nějaké odškodnění.

Největší tunel v ČR, OKD, může vyřešit jedině tým nejlepších právníků ustavený Babišovou vládou, prezident Zeman, ministryně Benešová, EK a poslanci vyšetřovací komise OKD, jak navrhli ve Sněmovním dokumentu 3516 ze dne 8. října 2019.

ZAORÁLEK NESCHOPNÝ, SE SOBOTKOU POTOPIL ČSSD

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se dlouhodobě angažuje v kauze privatizace těžební společnosti OKD, se v souvislosti s nedávno prezentovanými výsledky sněmovní vyšetřovací komise chce obrátit na státní zastupitelství. Někdejší člen komise nesouhlasí s podáním trestních oznámení na aktéry sporné privatizace, jak je komise avizovala. Chce, aby zprávu i s odbornými stanovisky dostalo k přezkumu státní zastupitelství. Státním zástupcům se chystá předložit i analýzu, kterou připravuje.

„Jsem přesvědčen, že státní zástupce dokáže na rozdíl od poslanecké komise odborně a apoliticky posoudit, zda je trestní oznámení adekvátní. Svou zprávu předám státnímu zástupci v nejbližších týdnech,“ sdělil.

Sněmovní vyšetřovací komise podá trestí oznámení například na expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), na bývalého ministra ČSSD Milana Urbana a bývalého ministra za ODA Vladimíra Dlouhého. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni. Podle poslanců by měly orgány činné v trestním řízení posoudit i roli advokátů Radka Pokorného nebo Richarda Wagnera.

Sobotka, Urban, nynější prezident Hospodářské komory Dlouhý i Bakala tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustili. Celkem komise podle Zaorálka počítá se 14 trestními oznámeními.

Postup, že zpráva vyšetřovací komise může být předána státnímu zástupci, vyplývá podle Zaorálka z jednacího řádu Sněmovny. Nasvědčují-li skutečnosti, zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení, citoval Zaorálek. ČSSD podle něj podporuje vyšetření všech podezření a nechce nic zametat pod koberec, ale trestní oznámení by neměla nahrazovat politiku.

Problém podle moravskoslezského politika vznikl v druhé polovině 90. let za vlád Václava Klause, které připustily, aby stát v OKD ztratil majoritu a součástí majetku důlní společnosti bylo i 40.000 bytů. „Daroval Karbon Investu akcie za 3,5 miliard za jednu korunu,“ popsal chvíli, od které se podle něj začal příběh odvíjet a kde je třeba hledat viníky.

Členové komise zkoumali snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat, ale i prodej minoritního státního podílu OKD. Předmětem 20měsíčního šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Součástí OKD tehdy již nebyly desetitisíce hornických bytů. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.

JOHNS NEPROSADIL DOHODU S EU, ODEJDE BRITÁNIE BEZ...?

Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další hlasovací porážku a nyní bude zřejmě nucena dojednat se zbytkem Evropské unie další odklad britského odchodu z bloku. Předseda vlády večer potvrdil, že o odklad požádá.

Strategie vlády ale po dění v Dolní sněmovně nebyla zcela jasná, premiér Johnson prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu. Na očekávané hlasování o dokumentu jako takovém nakonec vůbec nedošlo poté, co vláda prohrála úvodní hlasování o pozměňovacím návrhu. Sněmovna poměrem 322 hlasů ku 306 odsouhlasila, že s definitivním schválením brexitové dohody se musí počkat, dokud její obsah nebude převeden do britského práva.

Tím pádem vstoupil do hry zákon z minulého měsíce, který stanovuje, že vláda musí požádat o tříměsíční odklad brexitu, pakliže do dnešního data parlament neschválí „rozvodovou“ úmluvu, případně odchod z EU bez dohody.
Přijatý pozměňovací návrh podle médií reagoval na obavu, že kdyby v sobotu poslanci podmínky brexitu podpořili, Británie by pak stejně mohla na konci měsíce vystoupit z EU bez dohody, protože by se do té doby nemuselo stihnout schválení příslušného ratifikačního zákona.

Zákon zní jasně

Podle zářijového zákona musí britská vláda o nový odklad brexitu požádat do půlnoci. Premiér Johnson se k tomu konkrétně nevyjádřil, po porážce v parlamentu ale prohlásil: „Nebudu s EU dojednávat odklad a ani nejsem ze zákona nucen tak učinit.“ Večer však během telefonátu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem potvrdil, že ještě v sobotu odešle dopis s žádostí o odklad odchodu Británie z EU.

Tusk po telefonátu s Borisem Johnsonem prohlásil, že na dopis s žádostí o odklad odchodu Británie z EU čeká. Francouzský prezident Emmanuel Macron Johnsonovi vzkázal, že pozice Británie kolem brexitu by se měla rychle vyjasnit. Zopakoval, že odklad nikomu neprospěje, píše Reuters.

Vláda prý plánuje příští týden předložit legislativní opatření pro ratifikaci nové „rozvodové“ dohody, která je podle Johnsona v současné situaci nejlepším možným řešením. O její prosazení v Dolní sněmovně se podle všeho bude znovu pokoušet už v pondělí.

Evropská komise v reakci uvedla, že je nyní na Londýnu, aby co nejdříve informoval o svých dalších krocích. Podle deníku The Guardian nejmenovaní vysoce postavení unijní diplomaté potvrdili, že země EU nový odklad brexitu odsouhlasí, pokud z Londýna dorazí příslušná žádost.

Francouzský diplomatický zdroj nicméně agentuře Reuters řekl, že další odložení brexitu by nikomu neprospělo. Podle irského premiéra Lea Varadkara dnes britský parlament odložil přijetí dohody, která je v zájmu Irska. Český premiér Andrej Babiš sdělil, že dnešního rozhodnutí britských poslanců velmi lituje.

Dohoda o brexitu závisí na sobotním hlasování v britském Westminsteru

„A Boris Johnson trvá na tom, že o prodloužení nepožádá, takže nezbývá než doufat, že britský parlament za týden stihne domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody. EU chce brexit s dohodou a ne tvrdé vystoupení na Halloween,“ dodal Babiš.

Ve snaze zpečetit výsledek brexitového referenda z roku 2016 britská vláda svolala sobotní zasedání parlamentu poprvé od roku 1982. Britští poslanci letos třikrát odmítli původní návrh brexitové dohody, rozuzlení vleklé britské snahy opustit EU však zatím nepřináší ani upravená podoba dokumentu, kterou potvrdil poslední unijní summit.

Brexit zároveň nadále rozděluje britskou veřejnost, jak ukázala i dnešní masivní demonstrace v Londýně, kde pochodovaly nejméně desetitisíce zastánců členství v EU. Podle organizátorů se manifestace za nové brexitové referendum zúčastnil milion lidí. Zpravodajská společnost BBC uvedla, že účastníci odložení rozhodnutí o brexitové dohodě přijali s nadšením.

Nepříjemná pravda

Televize Sky News vydala k brexitu analýzu s názvem „Nepříjemná pravda o dohodě Borise Johnsona“. Stanice míní, že Johnson by jako poslanec odmítl i svoji současnou brexitovou dohodu, kdyby ji vyjednala Mayová. Zas tak odlišné totiž ony dohody prý nejsou.

Změnilo se spíš to, že radikální euroskeptici v konzervativní straně mají nyní svého premiéra, kterého nechtějí jako Mayovou potopit. A proti další obstrukci hraje i faktor času. Mnoho poslanců už je z brexitu unavených a čelí útokům znejistěných voličů, uzavřela Sky News.

MADRID LIKVIDUJE KATALÁNSKO, 182 LIDÍ ZRANĚNO, ZASÁHNE EU?

V centru Barcelony, kde v pátek vyvrcholily několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky, demonstranti zaútočili na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily a nejméně deset demonstrantů zadrželi. Zranění utrpělo 182 lidí.

Do katalánské metropole dorazilo odpoledne několik pochodů z jiných měst a v ulicích bylo podle policie k večeru na 525 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra na místo poslalo posily. Demonstrace za propuštění vězněných separatistických politiků, jejichž vysoké tresty oznámil španělský nejvyšší soud v pondělí, se konají v Katalánsku celý týden. Kromě protestních pochodů byla také vyhlášena stávka, do níž se v pátek zapojily velké skupiny zaměstnanců.

Úřadující španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska večer oznámil, že od zahájení protestů bylo zadrženo 128 lidí. Zároveň sdělil, že při střetech s demonstranty bylo doposud zraněno 207 policistů. Podle španělských úřadů byly potyčky mezi demonstranty a členy bezpečnostních sil hlášeny v pátek kromě Barcelony z dalších katalánských měst Girony, Tarragony a Lleidy. Podle sobotních zpráv ministerstva vnitra jenom v Barceloně bylo zraněno 152 lidí.

Přes den se akce konaly v klidu, i když za přítomnosti velkého počtu policistů. K večeru ale bylo z barcelonského centra ohlášeno násilí. Skupina maskovaných lidí tam začala házet kamení a plechovky na policejní zásahové jednotky. Doprostřed hlavní třídy pak demonstranti přitáhli popelnice a zapálili je.

Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska také pohrozil rychlým zásahem proti těm, kdo budou vyvolávat nepokoje. „Tento týden se odehrály v Katalánsku násilné incidenty. Jsou za nimi skupiny, které jsou malé, ale velmi dobře organizované. Neprojde jim to bez trestu,“ řekl ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska. Jeho úřad poslal gardisty na barcelonské předměstí a ministr řekl, že do města vysílá posily jednak k udržení pořádku, jednak aby vystřídaly ty, kdo tam zasahovali dosud.

Na všech záběrech z Barcelony je vidět mohutný dav, v němž lidé mávali katalánskými vlajkami a volali Nezávislost, svobodu pro politické vězně! Na jedné ulici se policejní auta rozjela velkou rychlostí ve snaze lidi rozehnat. Podle listu La Vanguardia napětí neopadá.

Zavřené obchody, zablokované silnice

Manifestace blokují už od pondělka v Katalánsku řadu silnic, v pátek krátce po poledni přerušily provoz na více než dvou desítkách silnic i několika dálnicích. Komplikace vznikaly také na hranici s Francií. Kvůli protestům před polednem zavřela i bazilika Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek. Kvůli demonstracím byl odložen i fotbalový zápas El Clásico mezi Barcelonou a Realem Madrid.

Na pátek navíc vyhlásila část katalánských odborů stávku, třetím dnem stávkují v regionu studenti. Deník La Vanguardia po poledni informoval, že do stávky v Katalánsku se zapojilo ve většině sektorů méně než 50 procent lidí, ve zdravotnictví je to jen zhruba čtvrtina, naopak univerzity stávkují téměř všechny. Zavřena zůstala v centru Barcelony velká část obchodů, situace se podle deníku El País liší v různých čtvrtích. Uzavřené jsou v katalánské metropoli i některé výstavy.

NA SARDINII TURISTÉ V KONCÍCH, VOLAJÍ ZÁCHRANKU

Ne vždy mapy na Googlu pomohou najít hledané místo. Na vlastní kůži se o tom přesvědčily desítky turistů na italském Sardinii, kteří hledali „skryté" půvabné pláže. Namísto toho skončili v neprůjezdných stezkách, odkud je museli vytahovat záchranáři.

Sto čtyřicet čtyři. Tolik nouzových hovorů musely řešit záchranné služby v sardinské obci Baunei během posledních dvou let. Volali jim automobiloví řidiči či pěší turisté, kteří zůstali zaseknutí na neprůchozích horských cestách, kam je zavedly Google mapy. Jeden z posledních případů zahrnoval dva turisty v Porsche, kteří hledali neposkvrněné bílé pláže, jimiž je tento kus Sardinie proslulý. Skutečně skončili v písku, ale na cestě, odkud je museli zachraňovat.

Naštěstí pro ně za záchranu nemuseli platit. Záchranné služby jsou financovány místní správou, uvádí stanice CNN.
Počet ztracených turistů však dosáhl takového stupně, že se úřady rozhodly zakročit. Vztyčily na cestách varovné cedule v italštině a angličtině, které radí turistům, aby „nesledovali pokyny na Google mapách“ a že cesty jsou vhodné jen pro terénní vozidla. Obec též plánuje posílit informační kampaň na sociálních sítích.

„Příliš mnoho sedanů a hatchbacků se zasekne v neprůjezdných cestách –někdy i terénní vozidla. A to proto, že sledují Google mapy, jejichž instrukce jsou často na našich cestách zavádějící,“ poukazuje starosta Baunei, Salvatore Corrias.

Cesta z sardinské obce Baunei na pláž Cala di Pedra Longa (17. října 2019)

„Stal se z toho opravdový problém. Není pro nás možné, abychom zakázali jejich použití, takže toto je varování: neužívejte Google mapy, jinak skončíte na obskurním místě. Vyžaduje to jen trochu zdravého rozumu,“ řekl starosta britskému listu The Guardian.

Turisté se pokoušejí dosáhnout „skrytých“ a velmi těžko přístupných půvabných pláží, obklopených pohořím Supramonte. Cesta přes hory je obtížná i pro zkušené trekaře. Zvláště proslulý je mimořádně náročný trek zvaný Selvaggio Blu (Divoká Modrá).

Společnost Google uvedla, že o problému ví a řeší ho. „Jsme si vědomi problému na Sardinii, kde Google mapy vedou některé řidiče na cesty, které mohou být obtížné pro navigaci kvůli terénu. Momentálně zkoumáme způsoby, jakými bychom mohli lépe varovat řidiče před těmito typy cest,“ uvedl Google.