iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Boj Katalánie za samostatnost, pomůže EU, jako Britům?

V centru Barcelony, kde v pátek vyvrcholily několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky, demonstranti zaútočili na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily a nejméně deset demonstrantů zadrželi. Zranění utrpělo 35 lidí.

Do katalánské metropole dorazilo odpoledne několik pochodů z jiných měst a v ulicích bylo podle policie k večeru na 525 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra na místo poslalo posily. Demonstrace za propuštění vězněných separatistických politiků, jejichž vysoké tresty oznámil španělský nejvyšší soud v pondělí, se konají v Katalánsku celý týden. Kromě protestních pochodů byla také vyhlášena stávka, do níž se v pátek zapojily velké skupiny zaměstnanců.

Úřadující španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska večer oznámil, že od zahájení protestů bylo zadrženo 128 lidí. Zároveň sdělil, že při střetech s demonstranty bylo doposud zraněno 207 policistů. Média nezaznamenala, že by se zmínil o počtu zraněných civilistů.

Přes den se akce konaly v klidu, i když za přítomnosti velkého počtu policistů. K večeru ale bylo z barcelonského centra ohlášeno násilí. Skupina maskovaných lidí tam začala házet kamení a plechovky na policejní zásahové jednotky. Doprostřed hlavní třídy pak demonstranti přitáhli popelnice a zapálili je.

Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska také pohrozil rychlým zásahem proti těm, kdo budou vyvolávat nepokoje. „Tento týden se odehrály v Katalánsku násilné incidenty. Jsou za nimi skupiny, které jsou malé, ale velmi dobře organizované. Neprojde jim to bez trestu,“ řekl ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska. Jeho úřad poslal gardisty na barcelonské předměstí a ministr řekl, že do města vysílá posily jednak k udržení pořádku, jednak aby vystřídaly ty, kdo tam zasahovali dosud.

Na všech záběrech z Barcelony je vidět mohutný dav, v němž lidé mávali katalánskými vlajkami a volali Nezávislost, svobodu pro politické vězně! Na jedné ulici se policejní auta rozjela velkou rychlostí ve snaze lidi rozehnat. Podle listu La Vanguardia napětí neopadá.

Zavřené obchody, zablokované silnice

Manifestace blokují už od pondělka v Katalánsku řadu silnic, v pátek krátce po poledni přerušily provoz na více než dvou desítkách silnic i několika dálnicích. Komplikace vznikaly také na hranici s Francií. Kvůli protestům před polednem zavřela i bazilika Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek. Kvůli demonstracím byl odložen i fotbalový zápas El Clásico mezi Barcelonou a Realem Madrid.

Na pátek navíc vyhlásila část katalánských odborů stávku, třetím dnem stávkují v regionu studenti. Deník La Vanguardia po poledni informoval, že do stávky v Katalánsku se zapojilo ve většině sektorů méně než 50 procent lidí, ve zdravotnictví je to jen zhruba čtvrtina, naopak univerzity stávkují téměř všechny. Zavřena zůstala v centru Barcelony velká část obchodů, situace se podle deníku El País liší v různých čtvrtích. Uzavřené jsou v katalánské metropoli i některé výstavy.

PROKURÁTOR SE DOHODL O TRESTU S OBVINĚNÝM?

Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka, v pátek uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu. Její podmínky však advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zprostředkovatel Kuciakovy vraždy píše jeho rodičům: Odpusťte mi, prosím

Podle právního zástupce Kuciakovy rodiny Daniela Lipšice padla ohledně Andruskóa dohoda na mimořádném snížení trestu, tedy výrazněji než o jednu třetinu, jak to umožňuje obvyklá dohoda o vině a trestu.„Jeho výpověď byla klíčová pro identifikaci a obvinění dalších pachatelů, zejména zprostředkovatelky a finálního objednavatele,“ řekl Lipšic o roli Andruskóa při vyšetřování dvojnásobné vraždy. Z Lipšicova dalšího vyjádření vyplynulo, že Andruskóovi by měl být uložen trest mezi osmi až 16 lety vězení.

Uzavírání dohod o vině a trestu, jejímž předpokladem je doznání pachatele, není na Slovensku neobvyklé. Obviněný se tak vyhne soudnímu líčení a dostane nižší trest, než mu podle trestního zákona hrozí.

V případě dalších čtyř obviněných, podnikatele Mariana Kočnera, Aleny Zsuzsové, Tomáše Szabóa a Miroslava Marčeka prokurátoři připravují obžalobu. Podat by ji měli v příštích týdnech. V procesu s touto čtveřicí má Andruskó vystupovat jako svědek.

Podle vyšetřovatelů si Kuciakovu vraždu objednal Kočner, o jehož kontroverzních podnikatelských aktivitách investigativní reportér psal. Zsuzsová podle dostupných informací objednávku předala Andruskóovi, který najal bývalého vyšetřovatele a bývalého vojáka. Policie původně jako vraha označila expolicistu Tomáše Szabóa, později se ke střelbě přiznal bývalý voják Miroslav Marček. Ten dříve v případu vystupoval jako vrahův řidič. Slovenská policie vydala dokument o vraždě Kuciaka (únor 2019):

ERDOGAN GENTLEMAN, KURDOVÉ A TURCI SE POPRALI

Bylo to sice nekonvenční řešení, ale bylo potřeba. Americký prezident Donald Trump je spokojen s příměřím uzavřeným s Tureckem, které podniklo protikurdskou invazi do Sýrie. Občas je musíte nechat se poprat jako děti na hřišti, řekl svým fanouškům Trump a tureckého prezidenta označil za gentlemana za to, že na příměří přistoupil. Boje ale stále pokračují.

„Shodli jsme se na pauze či příměří v syrském pohraničí. To, co jsem udělal, bylo nekonvenční. Řekl jsem: Na chvíli se pobijte. Občas je musíte nechat se poprat. Oni pak zjistí, jak drsné to je. Jako děti na hřišti. Dovolíte jim, aby se poprali, a pak je odtrhnete,“ líčil Trump svým fanouškům na mítinku v Dallasu.

Ti nadšeně tleskali. „Pár dní se tam teď bojovalo a bylo to celkem zlé. Kurdové jsou naši přátele a Turecko také,“ pokračoval americký prezident s tím, že se patnáct dvacet let nedařilo mezi oběma stranami uzavřít žádnou dohodu.
„Není to žádná legrace, když ze všech stran létají kulky. Tak jsme tam přišli a řekli, že chceme přestávku,“ vysvětloval šéf Bílého domu.

Pětidenní příměří, na kterém se dohodly Spojené státy s Tureckem, budou kurdské jednotky podle svých posledních prohlášení dodržovat. Turecko ovšem prohlásilo, že totéž udělají až ve chvíli, co kurdské milice YPG opustí své pozice a odevzdají těžké zbraně. Dohoda navíc Turecku neukládá stáhnout své vojáky, všímá si agentura AP

V oblasti se tak stále bojuje. Nejméně pět civilistů přišlo v pátek o život u severosyrského příhraničního města Rás al-Ajn, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Zvuk kulometů podle agentury Reuters vycházel z tureckého příhraničního města Ceylanpinar. Nad částí Rás al-Ajnu se mezitím vznášel hustý dým.
Znásilněná a zavražděná Kurdka se stala symbolem brutality turecké invaze

„Kurdové byli skvělí, trochu se posunou a my budeme dál držet Islámský stát pěkně zamknutý (zajaté vězně z IS, které dosud střežili Kurdové, pozn. red.). Najdeme další. Turecko je připravené. A prezident (Recep Tayyip) Erdogan byl skvělý. Všechny ty hrozné sankce a tarify, které jsem uvalil na jeho zemi, vezmeme zpět. Myslím, že by to ekonomicky nepřežili. Ale na tom nezáleží, prezident Erdogan se zachoval jako gentleman,“ míní přesto Trump.

Turecký prezident „to pochopil“, řekl také. „Ale bez trochy tvrdé lásky by nikdy neuzavřeli tuto dohodu,“ dodal.
Podle kurdských údajů zemřelo kvůli turecké ofenzivě více než 218 civilistů včetně dětí. Invaze začala minulý týden poté, co Trump rozhodl o odchodu amerických vojáků ze severní Sýrie. Turecku v postupu pomáhají spojenci ze Syrské svobodné armády (FSA), kterou z velké části tvoří radikální islamisté.

Během invaze uteklo nejméně 800 příbuzných teroristů IS z kurdských zajateckých táborů a také neupřesněný počet samotných členů IS. Své domovy po příchodu tureckých vojáků opustilo téměř 300 tisíc lidí.

VENEZUELA V RADĚ PRO LIDSKÁ PRÁVA

Valné shromáždění OSN zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva. Prezident Venezuely Nicolás Maduro to označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Caracas lidská práva dlouhodobě a soustavně porušuje. Čtvrteční hlasování bylo tajné, socialistickou a na ropu bohatou Venezuelu ale nejspíš podpořili její tradiční spojenci jako Rusko, Čína a Kuba. Madura se v minulosti zastal i autoritářský turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Podle serveru BBC Mundo pomohly Venezuele státy sdružené v organizaci Hnutí nezúčastněných zemí, jimž od roku 2016 předsedá Maduro. Většinu v této organizaci se 120 členy tvoří asijské a africké země.

„Vítězství v OSN! Se 105 souhlasnými hlasy vstupuje Venezuela do Rady pro lidská práva Spojených národů jako svobodná a suverénní země,“ pochvaloval si na Twitteru Maduro. Podle analytiků je to pro něj diplomatický úspěch, který autoritářský prezident nepochybně využije ve snaze smazat image „zavrhnutého vůdce“.

Ještě více tak může zamrznout nynější politická situace ve Venezuele, kde začátkem roku mnozí věřili ve změnu režimu. Tehdy totiž lídra opozice Juana Guaidóa uznalo za prozatímního prezidenta přes 50 zemí světa, včetně USA, Británie, Německa, Francie i Česka, které je rovněž členem rady.

Guaidó uvedl, že OSN ztrácí důvěryhodnost. Venezuelská vláda podle něj křeslo v HRC získala ve stejný den, kdy zavraždila opozičního zastupitele Caracasu Edmunda Radu. Jeho tělo bylo nalezeno ve čtvrtek „spálené, se dvěma kulkami v týlu“. Opozice viní z vraždy zvláštní jednotky venezuelské policie FAES. Vláda se k případu zatím nevyjádřila.
Madurův boj o moc. Komanda vtrhala do domů a popravovala odpůrce

„Je to ostuda a výsměch,“ udeřila Guaidóova velvyslankyně v Británii Vanessa Neumannová.

„To, že jeden z nejhorších světových porušovatelů lidských práv získá křeslo v orgánu, který má lidská práva bránit, je naprosto otřesné,“ pranýřovala výsledek hlasování americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová. USA loni Radu opustily, protože ji vnímají jako pokryteckou a zaujatou vůči Izraeli.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci vydala zprávu, v níž upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení ve Venezuele. Začátkem září před radou prohlásila, že milionům Venezuelanů jsou upírána jejich práva.

Venezuela je bez elektřiny a zbídačení lidé rabují

Rada následně schválila vyslání mezinárodní vyšetřovací mise do Venezuely. Pro příslušnou rezoluci zvedlo ruku 19 států včetně Česka, sedm jich bylo proti. Ostatní nehlasovali. Ve Venezuele je kromě politické i ekonomická a humanitární krize. Obyvatelstvo čelí hyperinflaci, nedostatku léků i potravin a vysoké kriminalitě. Odhaduje se, že z vlasti už proto uprchlo až 4,5 milionu Venezuelanů. Další kontroverzní volbou byla Brazílie

POLICISTKA HAVRÁNKOVÁ Z ČR VÍCE PREZIDENTKOU INTERPOLU V LYONU

Novou vice prezidentkou pro Evropu mezinárodní policejní organizace Interpol se na příští tři roky stane plukovnice Šárka Havránková z Policejního prezidia ČR. Organizace to uvedla na Twitteru. Mluvčí českého policejního prezidia Kateřina Rendlová řekla, že do vedení Interpolu se česká policistka postaví poprvé.

„Pro českou policii to je rozhodně obrovský úspěch, protože je to poprvé v historii, co se něco takového povedlo. Je to pro nás opravdu velká čest,“ řekl policejní prezident Jan Švejdar. Havránková dosud zastávala pozici vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce policejního prezidia. Švejdar uvedl, že ve své funkci v ČR zůstane, více povinností však bude mít v Interpolu.

Do nové funkce Havránkovou dnes zvolilo Valné shromáždění organizace, hlasovalo pro ni 135 států ze 141 přihlášených. Plukovnice ve funkci nahradí Rusa Alexandra Prokopčuka, který se loni v listopadu neúspěšně ucházel o pozici prezidenta Interpolu. Organizace má tři viceprezidenty, jedním z nich nyní bude Havránková.

Interpol je největší mezinárodní policejní organizací. Byl založen za účelem výměny informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických akcích v členských zemích. Česká republika se stala jeho členem v září roku 1993. Sídlo organizace je v Lyonu.alné shromáždění je orgánem 193 členských států OSN. Ve čtvrtek zvolilo celkem 14 nových členů rady. Jejich tříletý mandát v Radě začne v lednu.

OSN příští měsíc možná nezaplatí zaměstnancům, mohou za to dlužící státy

OSN dodržuje princip regionální různorodosti, takže i v radě musí být vždy přesné množství zemí z Latinské Ameriky, Afriky a dalších částí světa. Z daných regionů často kandiduje stejný počet států jako je volných křesel, hlasování tedy nebývá skutečnou volbou.

Soutěživými volbami nebyl výběr členů rady za Afriku ani západní Evropu, upozornila samotná OSN. Z regionu Latinské Ameriky ale kandidovaly tři státy na dvě křesla. Kromě Venezuely byla zvolena ještě Brazílie, která porazila Kostariku. Brazílie získala 153 hlasů, Venezuela 105 a Kostarika 96, oznámila BBC.

Upřednostnění Brazílie vyvolalo také kritiku nevládních organizací, podle nichž pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro opakovaně vyjádřil nad myšlenkou lidských práv opovržení. Bolsonaro chválil bývalou brazilskou vojenskou diktaturu a hájil mučení. Policii vyzýval k provádění mimosoudních poprav, připomněl britský deník The Guardian.
Zemřeš pomalu, spisovatele Coelha mučili. Teď varuje před Bolsonarem

„Navzdory Bolsonarově špatné pověsti a rétorice zaměřené proti lidským právům je Brazílie stále ještě demokracie. Justice, nezávislá média a nevládní organizace se tam statečně brání,“ uvedl José Miguel Vivanco, ředitel organizace Human Rights Watch pro severní a jižní Ameriku.

„Venezuela je na druhou stranu za hranou. Tamní úřady jsou zodpovědné za systematické nehorázné porušování lidských práv a humanitární stav nouze v zemi,“ dodal.

Problematickým se může jevit i zvolení Libye, Súdánu a Indonésie. Libye je stále nestabilní v důsledku bojů po svržení diktátora Muammara Kaddáfího. Podle kritiků země krutě zachází s migranty. Súdán zažívá nepokoje po pádu diktátora Umara Bašíra. Indonésie má zákon proti rouhání a chtěla kriminalizovat nemanželský sex.

Demokracie je jen na překážku, kázal syn Bolsonara

Systém tajného hlasování kritizoval diplomat Diego Arria, který byl v 90. letech zástupcem Venezuely při OSN. „Kdyby bylo hlasování veřejné, mnohé země by si netroufly hlasovat pro narkotyranii,“ řekl v narážce na obvinění, že Madurův režim získává příjmy i z obchodu s drogami.

Rada OSN pro lidská práva (HRC) sídlí v Ženevě. Pravidelně hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Vznikla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však HRC začala čelit obdobné kritice. Jejími členy totiž byly nebo jsou i Kuba, Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Afghánistán, Eritrea a Burundi.

POLICISTKA HAVRÁNKOVÁ Z ČR VÍCE PREZIDENTKOU INTERPOLU V LYONU

Novou viceprezidentkou pro Evropu mezinárodní policejní organizace Interpol se na příští tři roky stane plukovnice Šárka Havránková z Policejního prezidia ČR. Organizace to uvedla na Twitteru. Mluvčí českého policejního prezidia Kateřina Rendlová řekla, že do vedení Interpolu se česká policistka postaví poprvé.

„Pro českou policii to je rozhodně obrovský úspěch, protože je to poprvé v historii, co se něco takového povedlo. Je to pro nás opravdu velká čest,“ řekl policejní prezident Jan Švejdar. Havránková dosud zastávala pozici vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce policejního prezidia. Švejdar uvedl, že ve své funkci v ČR zůstane, více povinností však bude mít v Interpolu.

Do nové funkce Havránkovou dnes zvolilo Valné shromáždění organizace, hlasovalo pro ni 135 států ze 141 přihlášených. Plukovnice ve funkci nahradí Rusa Alexandra Prokopčuka, který se loni v listopadu neúspěšně ucházel o pozici prezidenta Interpolu. Organizace má tři viceprezidenty, jedním z nich nyní bude Havránková.

Interpol je největší mezinárodní policejní organizací. Byl založen za účelem výměny informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických akcích v členských zemích. Česká republika se stala jeho členem v září roku 1993. Sídlo organizace je v Lyonu.

POLICISTÉ A HASIČI ZASAHOVALI V BUDOVÁCH VNITRA, ZAKÁZKY ZA 40 MILIONŮ?

Policisté ve čtvrtek provedli domovní prohlídky v budovách ministerstva vnitra a generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Informoval o tom server iROZHLAS.cz. Zásah měl souviset s kauzou údajných manipulací s nemocničními zakázkami, v níž čelí obvinění mimo jiné severočeský podnikatel Tomáš Horáček. Po prohlídkách nebyl nikdo obviněn.

Podle iROZHLAS.cz je v povolení k prohlídce zmíněna zakázka na simulaci zásahů u leteckých nehod za 40 milionů korun. O zakázce ve své výpovědi mluvil Horáček, který usiluje o statut spolupracujícího obviněného. Ve výpovědi podle serveru jmenoval bývalou náměstkyni Moniku Pálkovou, kterou do funkce uvedl někdejší ministr Milan Chovanec (ČSSD).

„Vrbovská se domluvila s paní Pálkovou, že paní Pálková zajistí prostřednictvím své funkce na ministerstvu vnitra grant pro tehdejšího blízkého přítele dr. Vrbovské. Domluvily se, že nastaví a vypíšou grant, který bude předem nastaven na daného uchazeče nebo zájemce,“ citoval web Horáčka z policejního protokolu.

Bývalá ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská byla stejně jako Horáček obviněna v kauze manipulací se zakázkami, Pálková je podle webu manželkou Daniela Pálky z firmy TSB, který je také stíhán kvůli tendru na úklid na Bulovce. Obviněna je i firma jako právnická osoba. Pálková podle serveru označila Horáčkovu výpověď za nepravdivé „úvahy“.

Zásah serveru potvrdil dozorující státní zástupce Zdeněk Matula, neuvedl ale, zda souvisí s kauzou zakázek. Sdělil, že policisté nikoho neobvinili, šlo podle něj primárně o dokumenty. Prohlídky potvrdili i mluvčí ministerstva vnitra a hasičů. „Policii poskytujeme maximální součinnost. Podle našich informací se kauza netýká současného vedení ministerstva,“ řekla webu mluvčí vnitra Hana Malá. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prohlídky podle serveru komentovat nechtěl.
Horáček je ústřední postavou celé kauzy, podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což údajně žádal úplatky.

POLITICI ČR: TLAK NA TURECKO A EU, PŘESTAT ZABÍJET LIDI

Pětidenní klid zbraní v severní Sýrii, na kterém se ve čtvrtek dohodly Turecko a Spojené státy, řeší situaci v aktuální chvíli. Důležité je však dál vyvíjet tlak na Turecko, aby s agresí přestalo definitivně. Řekl to předseda zahraničního výboru Sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD). Šéf evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) apeluje na to, aby do jednání aktivně vstoupila i Evropská unie, tlačit by na to podle něj měl premiér Andrej Babiš (ANO).

Pětidenní klid zbraní oznámil v Ankaře americký viceprezident Mike Pence po jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Cílem je, aby se z určeného pásma od syrsko-turecké hranice mohli stáhnout bojovníci kurdských milic. Klid zbraní následuje po osmi dnech turecké operace Pramen míru, jejíž cíl byl obdobný - vytlačit kurdské milice YPG od hranic.

„Pokud jde o klid zbraní, pak pokud bude dodržován, situaci to v tuto chvíli řeší. Nicméně je nutné dále vyvíjet tlak na Turecko, aby přestalo s agresí a stáhlo svá vojska ze Sýrie. A v tomto směru toho Spojené státy mnoho nevyjednaly,“ napsal Veselý, který se ve středu stal předsedou zahraničního výboru.

Benešík považuje za jediné dlouhodobé řešení trvalý mír. „Nyní zaplať pánbůh alespoň za to pětidenní příměří, kdy nebudou trpět zejména civilní obyvatelé,“ řekl. Unie se ale nesmí nechat aktuální dohodou ukolébat. „Měla by aktivně vstoupit do jednání. Pan premiér by měl i tlačit na kolegy v Evropské radě, aby zaúkolovali Evropskou komisi, aby vypracovala do budoucna páky na Turecko, aby se situace v regionu trvale uklidnila,“ uvedl.

Žádné zbraně Turecku. Lidé v Praze a Brně demonstrovali na podporu Kurdů

Pirátský poslanec Jan Lipavský vnímá příměří čistě jako humanitární akt, který dává šanci obyvatelstvu opustit oblasti bojů. „Pokud Kurdové přistoupí na podmínky a stáhnou se, tak je to jejich prohra. Dlouhodobě je naprosto nepřijatelné, aby Turecko okupovalo sever syrského území. Evropa musí pokračovat v hledání jednotného postoje k agresivnímu tureckému režimu prezidenta Erdogana,“ napsal Lipavský.

Předseda poslanců Starostů a nezávislých Jan Farský má o příměří pochybnosti. „Kurdské síly se mají stáhnout, nechat na místě těžké zbraně, zatímco turecké jednotky se stahovat nebudou. Přijde mi to jako výzva ‚dobrovolně se odzbrojte a vypadněte‘. Nevím, ale takto si operaci ‚Pramen míru‘, jak si ji Turecko, dle mého cynicky, pojmenovalo, nepředstavuji,“ napsal Farský.

Znásilněná a zavražděná Kurdka se stala symbolem brutality turecké invaze

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek upozornil na informace agentury Reuters, že u pohraničního města Rás al-Ajn je dnes i dál slyšet střelba a ostřelování. „Příměří určitě zabrání masakru Kurdů a dalším obětem civilistů. Znamená to ale také, že turecký diktátor získal kus Sýrie bez boje a splnilo se mu to, kvůli čemu to 9. října rozpoutal,“ konstatoval.
Sněmovna v úterý tureckou invazi do Sýrie odsoudila jako porušení mezinárodního práva. Babiš má podle usnesení, pro které hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit.

POLITICI, POLICISTÉ V CHÁNOVĚ SI NEDOKÁŽI PORADIT S VANDALI, K ČEMU TAM JSOU?

Mostecké technické služby na zkoušku deset dní neuklízely odpadky kolem domů na sídlišti Chanov. Výsledek byl katastrofální. Za blokem 13 to rázem začalo vypadat jako na smetišti. Místní totiž odpadky házejí z oken přímo na trávník a chodníky. „Tohle je realita. Takto to vypadá, když se přestane na deset dní uklízet za blokem 13 v Chanově, kde dochází k neustálému vyhazování drobného i neskladného odpadu ven přímo z oken za dům,“ komentuje nepořádek mluvčí magistrátu Klára Vydrová.

„Přitom lidé v této lokalitě, ale samozřejmě i v ostatních lokalitách našeho města, mají dost možností, jak se odpadů vyprodukovaných jejich domácnostmi zbavit. Bez toho, aby je museli vyhazovat z okna,“ dodává Vydrová.
O úklid veřejných prostranství na sídlišti v Chanově se jinak Technické služby města Mostu starají každý pracovní den.
„Město se rozhodlo deset dní za bytovým domem neuklízet, aby se přesvědčilo o přístupu obyvatel k nakládání s odpady,“ vysvětlil primátor Mostu Jan Paparega.

„Výsledek je naprosto alarmující. Přesvědčili jsme se o tom, že zde není vůle k běžnému nakládání s odpady, natož k jejich třídění,“ zhodnotil experiment. Problémy s odpadem však nejsou jenom v Chanově, upozorňuje mluvčí Vydrová. „Upozornění, jak se lidé chovají při ukládání odpadu, je zaměřené na celé město. V různých lokalitách, například na Stovkách, dochází k tomu, že lidé místo toho, aby smetí odnášeli do kontejneru, hází je z okna,“ říká.

„Snažíme se proto jít preventivní cestou a lidem ukázat, jak jejich nezodpovědnost dopadá. Chceme, aby se sami zamysleli a nedělali to,“ doplnila Vydrová s tím, že další podobný pokus zatím město nechystá. Na chanovském sídlišti žije kolem tisícovky obyvatel. Několik vybydlených paneláků už město zbouralo, nyní se chystá demolice bloku 3. Zanedbané bloky 6 a 10 by si chtěli podle některých dřívějších vyjádření místní opravit svépomocí.

KAREL SRP POŽADUJE OMLUVU OD HUTKY

Spolupráce Karla Srpa s komunistickou státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, shodli se při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek. Srp požaduje po Hutkovi omluvu za tvrzení, že donášel StB.

Soudce odročil projednávání na 21. ledna 2020, kdy bude pokračovat dokazování. Soud se začal sporem zabývat před rokem. Srpova žaloba na ochranu osobnosti se týká Hutkova facebookového statusu a navazujících výroků, kterými v roce 2017 komentoval Srpovu nominaci do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Mimo jiné napsal, že „má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa“.

Srp byl veden ve dvou svazcích Státní bezpečnosti, vystřídali se na něm tři řídící důstojníci. S tajnou policií se podle nich sešel 151krát, pořídila z nich 299 záznamů. Pod krycím jménem Hudebník byl ve svazku veden jako důvěrník, což značí, že si StB jeho spolupráce považovala a hodnotila jej jako hodnověrného, uvedl předvolaný svědek, bývalý disident a nyní badatel ÚSTR Miroslav Vodrážka. Někdejší šéf Jazzové sekce podle archivních spisů, s nimiž pracoval, bezpečnosti předával informace i k dalším osobám kromě Hutky.

Srp byl zakladatelem Jazzové sekce, která se za komunistické éry podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Byl kvůli tomu i vězněn. Objevil se však také v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. Soudy dříve rozhodly, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, protože se nepodařilo prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu. Srp tvrdí, že si tehdejší řídící důstojníci zprávy vymysleli.

„Vymyslet si informační zprávy v takovém rozsahu jako v Srpově případě, nebylo možné,“ uvedl Blažek. Dodal, že metoda vymýšlení zpráv samotnými pracovníky StB nemá podle jeho informací ekvivalent v žádném dalším státu bývalého východního bloku. „Soud je ostuda Karla Srpa, probírají se věci, které jsou jasné,“ dodal. Věrohodnost Srpa podle něj snižuje i to, že v minulosti podobně zamlčoval i jasně doložené členství v KSČ.

Prezident Miloš Zeman v roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Proti prezidentově snaze o prosazení muže do etické komise se v roce 2017 ozvali také někteří historici, sama komise i současní členové Jazzové sekce. Nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což Zeman označil za ubohé. V roce 2017 hlava státu navrhla Srpa také do Rady ÚSTR, nominaci však odmítl Senát.

REKTOR UK ZIMA SE OMLUVIL, NEODHADL REAKCI

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se na zasedání akademického senátu omluvil za to, že neodhadl reakci, která vznikne kvůli smlouvě s úvěrovou společností Home Credit. Zopakoval také, že je pro vznik pracovní skupiny, která bude definovat parametry pro spolupráci školy s komerčními partnery. Senát se následně po téměř dvouhodinové diskusi jednoznačně shodl na zřízení pracovní skupiny, která bude definovat parametry pro spolupráci školy s komerčními partnery.

Její výstupy požaduje nejpozději do zasedání senátu 24. ledna 2020. Home Credit, který patří mezi největší světové firmy poskytující spotřebitelské úvěry a do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, se ve smlouvě o spolupráci zavázal univerzitě po dobu tří let poskytovat ročně půl milionu korun. Společnost od smlouvy po kritice odstoupila.

Vedení univerzity čelilo za partnerství s firmou Home Credit od minulého týdne kritice. Společnost následně odstoupila od smlouvy z důvodu, že nechce být nadále vtahována do iracionálních debat o smyslu spolupráce. Podle rektora rozhodnutí společnosti pouze urychlilo řešení, ke kterému univerzita směřovala.

Stovky studentů a pracovníků univerzity tehdy vyzvaly rektorát, aby od smlouvy odstoupil a aby se věcí zabýval akademický senát. Přes 600 signatářů požadovalo, aby senát nastavil jasná etická kritéria, s kým a za jakých podmínek univerzita může navazovat komerční spolupráci tak, aby tím nebylo poškozováno její dobré jméno. V podobném duchu se nesl i otevřený dopis, který podepsal zhruba stejný počet studentů a akademiků. V dalším dopise akademickému senátu zhruba 850 studentů a akademiků vyzvalo k odvolání rektora Zimy.

Před podepsáním smlouvy se podle Zimy zástupci univerzity podívali na dva nezávislé zdroje, podle kterých se Home Credit v rámci úvěrů chová bezpečně. „Smlouvu jsem uzavíral v dobré víře, protože víte sami, že je potřeba získávat zdroje na aktivity, které nelze hradit z jiných prostředků. Moje motivace byla podpora těchto činností,“ řekl Zima na zasedání senátu.

„Omlouvám se za to, že jsem neodhadl reakci, která proti smlouvě vznikla,“ uvedl Zima. Dotklo se jej, že někteří kritici uvedli, že by smlouva měla omezovat akademická práva a svobody. „To je věc pro mě klíčová a rozhodující a hned jsem se veřejně vyjádřil, že jakýkoli partner a kdokoli nesmí akademická práva a svobody na naší univerzitě ani jinde omezovat,“ poznamenal Zima.

Vznikne pracovní skupina, připraví standardy pro financování

Akademický senát se v pátek v usnesení také shodl na tom, že považuje postup při uzavření smlouvy za nešťastný a vyjádřil nesouhlas s komunikací těchto záležitostí ze strany rektora s ostatními orgány UK a s vedením fakult. Do budoucna požaduje nastavení transparentních mechanismů při uzavírání strategických partnerství a spoluprací s externími subjekty. Usnesení senát přijal 53 hlasy, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti.

Pracovní skupina bude mít zpočátku devět členů, jejich počet či okruh lidí podílejících se na její aktivitě se ale postupně může rozrůstat. Čtyři nominoval Zima, mimo jiné prorektora Jana Konvalinku nebo Jiřího Přibáně z britské univerzity v Cardiffu, který UK také za smlouvu kritizoval a vzdal se členství v Čestné radě absolventů. Akademický senát následně hlasoval o pěti dalších členech.

Před jednáním senátu uspořádala zhruba desítka studentů happening před budovou Karolina, který nazvala Konec zimy, požadovali tak odstoupení rektora z vedení UK. V letním oblečení rozdávali příchozím akademikům a studentům letáky a nanuky. Přesunuli se později také k Malé aule Karolina, v níž senát zasedal. Rektor Zima se se studenty pozdravil.