iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: Soudci ÚS připravili ČR o 54 miliard, pro církve

Premiér Andrej Babiš trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54 miliard korun. Ústavní soud, který se v úterý postavil proti zdanění finančních náhrad církvím, podle něj záležitost posuzoval jen z právní stránky. Předseda vlády při návštěvě Nemocnice Na Bulovce také řekl, že se příjmy mají danit.

Babiš také řekl, že restituce byly tunelem. „Bylo to schváleno v půl jedné v noci. Paní předsedkyně (Sněmovny Miroslava) Němcová vyhlásila přestávku, potom ukončila přestávku. Bylo to schváleno o jeden hlas, velice nestandardně nějakým poslancem, který byl stíhán nevím za co,“ uvedl.

Stát tak podle Babiše přišel o 54 miliard korun. „Trvám na tom, že to bylo předraženo. Nemovitosti, pozemky, zemědělská půda i lesy. Nezpochybňuji, že tam byly nějaké staré křivdy. Restituce se měly řešit po revoluci, ne že to tak dlouho trvalo,“ konstatoval.

Ústavní soud podle něj posuzoval věc jen z právní stránky. „Já si myslím, že příjmy se mají danit. My toto respektujeme (rozhodnutí soudu), ale to nic nemění na tom, že příjmy se mají danit a že to bylo předražené,“ dodal premiér.

Sněmovna v listopadu 2012 přehlasovala veto Senátu hlasy 102 poslanců. Mezi nimi byl i Roman Pekárek (ODS), kterého komora o necelý měsíc později vydala k trestnímu stíhání. Pekárek byl v prosinci stejného roku pravomocně odsouzen k pěti letům vězení kvůli přijetí úplatku. V období mezi hlavním líčením a odvolacím jednáním nahradil ve Sněmovně jednoho z rebelujících poslanců ODS.

K Ústavnímu soudu pak směřovaly podněty, které mimo jiné kritizovaly, že byl zákon schválen v době, kdy byla vyhlášena přestávka na jednání poslaneckého klubu. Zmiňovaly také, že Sněmovna zákon neprojednala na nejbližší schůzi po vrácení předlohy Senátem. Vládní koalice podle opozice omezovala diskusi a porušovala jednací řád.

ÚS ale v nálezu v červnu 2013 neshledal, že by legislativní proces ve svém celku neumožňoval otevřenou diskusi včetně menšinových názorů. Některé postupy sice podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka vykazovaly určitý stupeň morální pokleslosti, to ale nemůže být důvodem ke zrušení důležitého zákona. Balík zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury, morálním arbitrem či vychovatelem politické reprezentace.

Ústavní soud se postavil proti zdanění náhrad v církevních restitucích

Soud v úterý vyhověl návrhu senátorů a zrušil spornou část zákona, který prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD. Konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu. Zástupci církví jsou s rozhodnutím spokojeni. Prezident Miloš Zeman, Babiš i další vládní politici v úterý uvedli, že rozhodnutí je třeba respektovat.

Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013, do konce loňského roku bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

BABIŠ NA EU NAVRHNE OPATŘENÍ VŮČI TURECKU

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v závěru týdne přednese návrh na přijetí společných evropských opatření vůči Turecku kvůli postupu Ankary vůči Kurdům v severní Sýrii. Je ale skeptický k tomu, zda se podaří najít společnou pozici. Řekl to na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Sněmovna v úterý jednomyslným hlasováním Babiše vyzvala, aby o prosazení ekonomicko-politických opatření vůči Turecku usiloval.

Babiš poslancům evropského výboru slíbil, že výzvě Sněmovny vyhoví. „Evropská rada rozhoduje konsenzem, všichni musí souhlasit,“ upozornil ale premiér. Vyjádřil pochybnosti, zda se ke společnému postoji proti Turecku připojí například Německo, pro které je podle Babiše klíčovým exportním trhem pro německý zbrojní průmysl.

Sněmovna v úterý hlasy všech přítomných poslanců odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Vyzvala Babiše, aby prosazoval v EU přijetí takových opatření, která by donutila Turecko vojenské operace zastavit. Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál.

Babiš ve výboru čelil také kritice kvůli svému zářijovému komentáři po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, kdy vyjádřil jménem zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) podporu plánu na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii, kam by Turecko přesunulo migranty.

Poslanec Jan Farský (STAN) premiéra obvinil, že tím přímo podpořil Ankaru v jejím záměru zahájit ofenzivu vůči Kurdům. Podle předsedy výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) bylo od počátku zřejmé, že plán na přesídlení milionů lidí vyvolá konflikty a že cílem Ankary je zasáhnout proti kurdským jednotkám, které pokládá za teroristy. Poslanec Jiří Kobza (SPD) přirovnal ofenzivu vůči Kurdům k turecké genocidě Arménů na počátku 20. století.

Babiš se proti kritice ohradil. Podle něj nebylo z Erdoganových slov jasné, že vytvoření bezpečné zóny bude znamenat vojenskou operaci. Vinu za současnou situaci připsal do velké míry Evropské unii, která se podle něj od začátku málo angažovala v řešení syrského konfliktu a nevyjednávala dost intenzivně s Tureckem.

Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem potom, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

RUSKO U SRPNOVÉHO VÝBUCHU RAKETY ZADRŽELI 3 DIPLOMATY USA

Ruská policie v pondělí nakrátko zadržela tři americké diplomaty, kteří cestovali ve vojenské oblasti nedaleko místa srpnové exploze ruské rakety u Severodvinska. Napsala to ve středu agentura TASS s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Při nepovedeném testu rakety tehdy zahynulo pět lidí a v oblasti se zvýšila radioaktivita.

Ambasáda USA tvrdí, že o cestě diplomatů na sever ruské úřady předem informovala. Podle Moskvy ale o Severodvinsku nebyla řeč. Američané byli podle moskevského rozhlasu vyvedeni z vlaku na trati mezi Severodvinskem a obcí Ňonoksa, u níž je střelnice ruského vojenského námořnictva. Agentura TASS napsala, že jsou podezřelí z pobytu na území, kam je cizincům vstup bez povolení zapovězen.

K takovým územím patří i celé město Severodvinsk, kde jsou velké armádní loděnice. Podle ruského trestního zákoníku mohou být Američané pokutováni do výše 5 000 rublů (1 800 korun) a vyhoštěni. Agentura Interfax uvedla, že byli diplomaté po prověrce osobních dokumentů propuštěni.

Mluvčí amerického velvyslanectví v Moskvě novinářům řekla, že američtí diplomaté byli na severu Ruska na oficiální cestě, o níž předem náležitým způsobem informovali ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax pracují všichni tři ve vojenské sekci ambasády.

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že americké oznámení obdrželo. Hovořilo se v něm ale prý o Archangelsku, nikoli o Severodvinsku, kam cizinci nesmějí. „Zřejmě zabloudili. Pošleme americkému velvyslanectví mapu Ruské federace,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Podle ruské oficiální zprávy v oblasti 8. srpna došlo k explozi během „inženýrsko-technických prací“ spojených s „izotopovými zdroji“ pohonu raketových motorů na kapalné palivo. Ruské úřady krátce po explozi informovaly o krátkodobém, až šestnáctinásobném zvýšení radioaktivity v okolí incidentu.

Podle západních expertů tehdy šlo o test nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Norský odborník na jadernou bezpečnost Nils Bøhmer však upozornil, že u Severodvinska zřejmě vybuchl jaderný reaktor. Podle něj to potvrzují důkazy, které poskytli samotní Rusové. Ruská státní meteorologická služba Roshydromet totiž oznámila, že se ve vzduchu objevily izotopy barya, stroncia a lanthanu. Právě to podle Bøhmera usvědčuje ruskou vládu ze lži.

PREZIDENT ZEMAN DO NEDĚLE V ÚVN V PRAZE, FIT NA 28. ŘÍJNA

Prezident ve čtvrtek odpoledne nastoupí na čtyři dny do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Půjde o rekondiční pobyt, uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. Miloš Zeman byl naposledy v nemocnici na konci září, tehdy přiznal, že se jeho zdraví horší.

„Pan prezident má naplánován rekondiční pobyt v Ústřední vojenské nemocnici, který bude zahájen ve čtvrtek odpoledne a nejdéle potrvá do této neděle,“ řekl serveru Blesk.cz Ovčáček. Dodal, že „nejde o nic akutního, o žádný vážný zdravotní problém, kdy by bylo potřeba nějakého lékařského zákroku“. Prezident chce být podle něj „fit“ na oslavy státního svátku 28. října.

Prezident Miloš Zeman podstoupil pravidelnou lékařskou prohlídku už 24. září. Ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral po vyšetření konstatoval, že lékaři nenašli žádný zdravotní problém.

Preventivní prohlídka tehdy trvala zhruba pět hodin. „S potěšením můžu oznámit, že jsme nenalezli žádné chorobné stavy. Byl velmi důkladně vyšetřen a až na mírné známky dehydratace a určité únavy jsme nenašli žádný zdravotní problém. Myslím, že to je dobrá zpráva pro všechny, když je prezident republiky zdráv,“ řekl Zavoral.

Podle Pražského hradu prezident špatně chodí kvůli diabetické polyfunkční neuropatii. Na veřejnosti někdy působí unaveně. Problémy má také s nízkým tlakem a hůř slyší. Kvůli svému zdraví omezil kouření.

V KOJENECKÝCH ÚSTAVECH CHYBĚJÍ ODBORNÍCI

Téměř tři čtvrtiny dětských domovů a center pro děti do tří let nemají potřebný personál tak, jak jim ukládají předpisy. Chybí jim lékaři, psychologové či fyzioterapeuti. Požadavky na minimální personální zajištění splňovalo sedm z 25 takzvaných kojeneckých ústavů. Zjistila to Asociace Dítě a rodina.

Ministerstvo zdravotnictví se podle své mluvčí Gabriely Štěpanyové snaží nedostatek zdravotníků řešit. Zvýšil se počet studentů lékařských fakult a chybějící specializace mají podpořit dotace na rezidenční místa, upřesnila mluvčí. Resorty práce a zdravotnictví připravují také přeměnu systému péče, a to od roku 2023. Počet zařízení by měl klesnout na třetinu.
„Chceme, aby v ústavech končily děti jen ze zdravotních, nikoliv ze sociálních důvodů. Pro ně budou vybudovány jiné služby jako třeba pěstounská péče,“ dodala mluvčí. Podotkla, že úbytek domovů pomůže řešit i nedostatek personálu.
Stále velký počet dětí v českých ústavech

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Dětské domovy a centra pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení a spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Postupně jich ubývá.
Mezi léty 2009 a 2011 jich podle statistik fungovalo 34, předloni 27 a letos na začátku roku 25. Asociace dlouhodobě usiluje o zákaz posílat malé děti do ústavů. Domovy podle svých zastánců poskytují ucelenou a odbornou zdravotní péči, kterou děti potřebují. Ministerstva práce a zdravotnictví připravují přeměnu systému, a to od roku 2023.

Asociace zastřešuje sedm desítek organizací na pomoc dětem. Ve své analýze vycházela z údajů, které získala od všech 25 domovů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zjišťovala, kolik mají lékařů, sester, klinických psychologů, fyzioterapeutů či sociálních pracovníků. Minimální počet úvazků upravuje vyhláška.

„Stanovuje personální požadavky na 50 lůžek. Protože většina zařízení není naplněna, upravili jsme podmínky podle reálného počtu dětí. Přestože to je k ústavům vstřícnější, potřebnou péči je schopen zajistit jen každý třetí,“ uvedla jedna z autorek analýzy Anna Krbcová.

Podle zjištění požadavky vyhlášky splnilo sedm zařízení. Zbývajícím 18 domovům chyběl minimálně jeden stanovený specialista. V pěti centrech scházely dva obory, ve třech pak tři. Šest domovů nesplnilo pravidla u lékařů, 17 u klinických psychologů a pět u fyzioterapeutů, uvádí závěrečná zpráva.

„Děti v ústavech dojíždějí ke specializovaným lékařům mimo svá zařízení. Ani v oblasti zdravotní péče jim tak ústavy nenabízejí nic navíc proti rodinám, ať už biologickým, nebo pěstounským,“ uvedla předsedkyně asociace Věduna Bubleová.

Ústavy dětem nesvědčí

Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a další život dětí. Prokázaly to před víc než půl stoletím české výzkumy profesora Zdeňka Matějčka.

Počátkem roku náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula řekl, že by ministerstva měla návrh transformace péče připravit do konce letoška a reforma by se měla provést příští rok. Zůstat mělo sedm zařízení. Ministerstvo práce ale pak v červnu informovalo o tom, že kojenecké ústavy by se měly začít měnit od roku 2023. Do té doby bude resort společně s ministerstvem zdravotnictví připravovat analýzy a transformační plány.

Jako první v republice zrušil v září 2016 kojenecké ústavy Zlínský kraj, využívá náhradní rodiny. Podle strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, měl zákaz posílat děti do tří let do ústavů v Česku platit od roku 2014. Od roku 2016 se měl pak týkat dětí do sedmi let. Minulé kabinety záměr neprosadily.

VÝDAJE NA VÉDU VZROSTLY O 12 MILIARD

Výdaje na výzkum a vývoj v České republice loni vzrostly meziročně o 12,3 miliardy na rekordních 102,8 miliardy korun. Podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) byl 1,93 procenta. Česko se tak přiblížilo průměru Evropské unie.
Česká republika nadále zaostává za sousedními Rakouskem a Německem, které spolu se Švédskem a Dánskem vydávají jako jediné země Evropské unie na vědu více než tři procenta HDP.

Naopak ČR je v tomto ohledu před státy jižní Evropy nebo Velkou Británií. Na středeční tiskové konferenci výsledky prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ). Výzkumu a vývoji se v Česku na konci loňského roku na plný či částečný úvazek věnovalo 113 500 lidí. Za posledních pět let jejich počet vzrostl zhruba o 20 000.

Největší měrou se o nárůst výdajů zasloužily podnikatelské zdroje, z nichž se loni vynaložilo na vědeckou činnost 59,9 miliardy, na celkových výdajích se tak podílely z 58 procent. Stát se v posledních letech podílí na financování domácího výzkumu a vývoje přibližně z jedné třetiny.

„Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj vynaloženo rekordních 35 miliard korun, což je o 3,8 miliardy více než v roce 2017,“ uvedl Martin Mana z ČSÚ. Ze zdrojů EU šlo do vědy 6,3 miliardy korun. „Od roku 2016 výdaje na výzkum a vývoj rostou v ČR rychleji než naše ekonomika,“ řekl Mana. Podíl výdajů z podnikatelských zdrojů na HDP činil 1,12 procenta, podíl vynaložených peněz z tuzemských i zahraničních veřejných zdrojů byl 0,78 procenta.

Nejrychleji v odvětví rostou mzdové náklady, které se za posledních pět let zvýšily o dvě třetiny z 34 miliard v roce 2013 na loňských 54 miliard korun. Mzdové náklady se na výdajích na výzkum a vývoj loni podílely z 53 procent, před pěti lety to bylo 43 procent. „Naopak klesl podíl investic a to především kvůli tomu, že pokleslo financování ze zdrojů Evropské unie,“ doplnil Mana.

Podniky investují zejména do vlastního vnitropodnikového výzkumu a vývoje. Stát směřoval největší část peněz do vědecké činnosti na veřejných vysokých školách (15,9 miliardy) a v ústavech Akademie věd ČR (deset miliard). Podniky obdržely z domácích veřejných zdrojů 4,5 miliardy, tedy o půl miliardy více než předloni.

V roce 2018 firmy vynaložily na v nich prováděný výzkum, ať už ze svých, nebo z veřejných zdrojů, téměř 64 miliard korun. „To je o dvě třetiny více, než bylo vynaloženo ve vládním a vysokoškolském sektoru,“ řekl Mana.

Zatímco v roce 2018 pracovalo ve vědě zhruba 75 000 lidí, o deset let později to bylo 113 500. Muži tvoří 70 procent, ženy 30 procent. V podnicích bylo v roce 2018 mezi vědeckými pracovníky 17 procent žen, na vysokých školách 42 procent, ve vládním sektoru téměř polovina. Výzkum a vývoj se loni prováděl na 3106 pracovištích. Zhruba třetina z nich vydává na výzkum a vývoj deset a více milionů korun.

Více než třetina výdajů, loni 36,9 miliardy, se dlouhodobě spotřebovává v Praze. S velkým odstupem následují Jihomoravský a Středočeský kraj se zhruba šestnáctiprocentními podíly na celkových výdajích.

V PRAZE A BRNĚ DEMONSTRACE NA PODPORU KURDŮ

Na podporu Kurdů se ve středu v podvečer sešlo v Praze na Klárově asi sedm set demonstrantů. Chtějí podpořit zákaz vývozu zbraní do Turecka a vyzývají k uvalení ekonomických sankcí na Turecko s cílem zastavit vojenskou agresi na severu Sýrie. Za stejným účelem se lidé sešli také v Brně, podle strážníků jich bylo kolem čtyř stovek.

Průvod demonstrantů se z Klárova kolem 18:45 vydal za doprovodu policistů na Malostranské náměstí. Akci pořádal Výbor na obranu revoluce v Rojavě. Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem.

„Bezprostředně poté, co americký prezident Donald Trump vydal pokyn ke stažení amerických vojáků, zahájilo Turecko a jím podporované džihádistické milice minulou středu invazi do severní Sýrie, konkrétně autonomní oblasti známé jako Rojava. Kurdsko-arabské syrské demokratické síly čelí na více než 400 kilometrů dlouhé frontě ohromné přesile druhé nejsilnější armády NATO. Každým dnem přibývají civilní oběti,“ uvedli organizátoři demonstrace.

Odsoudit invazi podle nich nestačí, demonstranti požadují okamžité zavedení bezletové zóny nad severní Sýrií, uvalení ekonomických sankcí vůči Turecku a embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka. Na demonstraci v Praze byly vidět kurdské a české vlajky a transparenty s hesly jako „Žádné zbraně Turecku“, „Svobodný Kurdistán, pryč se všemi tyrany“, „Ekonomické sankce pro Turecko“ nebo „Erdogan je terorista“. Lidé také skandovali „Ať žije mezinárodní solidarita a svobodný Kurdistán“.

Ankara tvrdí, že cílem vojenské operace v Sýrii je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Turecko vede pozemní útok proti Sýrii, po dělostřelecké a letecké přípravě

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) ve středu informovala, že při turecké operaci na severovýchodě Sýrie proti syrským kurdským milicím zemřelo za týden 71 civilistů, včetně 21 dětí. Podle této organizace, která dění v Sýrii monitoruje z Londýna prostřednictvím svých místních zdrojů, muselo také už na 300 000 lidí v oblasti opustit své domovy.
Podle organizátorů středeční demonstrace se objevují důkazy o páchání válečných zločinů, například popravy civilistů bez soudu. „Započalo etnické čištění severní Sýrie podobné tomu, které Erdoganova armáda provedla před rokem a půl v Afrínu. Turecká ofenzíva navíc povzbudila spící buňky takzvaného Islámského státu, které zintenzivnily své útoky,“ uvádí organizace Výbor na obranu revoluce v Rojavě.

V Brně na Dominikánském náměstí se na podporu kurdské Rojavy sešlo podle odhadu strážníků kolem 400 lidí, akce podle mluvčí strážníků Terezy Kadrnožkové byla klidná. Na náměstí byly k vidění syrské vlajky. Řečníci mimo jiné podpořili zákaz vývozu zbraní do Turecka. Požadovali také mezinárodní prošetření podezření z válečných zločinů, kterého se na území Rojavy turecké jednotky podle nich mohou dopouštět.

BABIŠ: PRAHA BY MĚLA PŘEVÉST NEMOCNICI NA BULOVCE NA STÁT

Praha by měla podle premiéra Andreje Babiše převést své budovy v Nemocnici Na Bulovce na stát, a to za symbolickou jednu korunu. Na rozdíl od ostatních krajů podle něj neplatí zdravotnictví, ale Pražané využívají státní nemocnice. Jednat je ale podle Babiše možné i o směně, například za státní podíl v Kongresovém centru Praha.

„Pokud se neumíme domluvit na Letňanech, tak doufám, že si magistrát bude vědom toho, že tady všechno stojí,“ řekl Babiš. Narážel tím na Prahou preferovanou možnost postavit novou nemocnici na pozemcích v Letňanech, kde premiér prosazuje úřednickou čtvrť.

Dvě třetiny budov v areálu patří hlavnímu městu, zbytek nemocnici. V městských platí nájem. Situaci se dlouhodobě nedaří vyřešit. „Budeme hledat řešení směny, nemůžeme ale dlouho čekat. A Praha by se měla podílet na investicích, například do chirurgie,“ uvedl Vojtěch. Do rekonstrukce pavilonu chirurgie by bylo třeba investovat asi 500 milionů korun.

Podle vedení nemocnice je třeba investovat do areálu asi 6,5 miliardy korun. Asi 2,8 miliardy investic potřebují městské budovy. Investovat chce nemocnice také do rozšíření centra porodní asistence, kde ženy rodí jen za pomoci porodní asistentky, lékař je ale okamžitě k dispozici v případě komplikací. Letos se očekává asi 600 porodů, zájem podle ředitele nemocnice Jana Kvačka výrazně převyšuje kapacitu. Na základě zkušeností z Bulovky připravuje i ministerstvo zdravotnictví pokyn pro zavádění podobného přístupu v dalších porodnicích.

Nemocnice skončila vloni ve ztrátě téměř 260 milionů korun, dluhy měla přes 960 milionů korun, z toho více než tři čtvrtiny po splatnosti. Pohledávky za 450 milionů korun odkoupila jedna banka a splátky nemocnici rozložila na osm let. Podobně chce vyřešit dalších 500 milionů závazků. Roční obrat má 3,2 miliardy Kč.

Kvůli dluhům, které jsou podle vedení nemocnice, způsobené i nízkými úhradami od zdravotních pojišťoven, nemá nemocnice peníze na vlastní investice. Připravený má ale projekt už z roku 2007 na výstavbu urgentního příjmu, kam by mohli přicházet pacienti na pohotovost a zároveň by je tam přivážely sanitky.

Podobné projekty za poslední dva týdny představily Babišovi a Vojtěchovi už tři pražské nemocnice. Budova traumacentra pro léčení nejvážnějších úrazů ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady by měla stát asi sedm miliard korun, přesune se tam skoro polovina lůžek. Babiš přislíbil na stavbu hledat i státní peníze.

Při návštěvách pražských nemocnic se premiér seznámil s dalšími chystanými projekty. Thomayerova nemocnice v Krči chystá objekt urgentního příjmu za miliardu korun, zateplení budov a opravu plicní kliniky. V pátek při návštěvě Všeobecné fakultní nemocnice mluvil o odprodeji některých budov mimo areál u Karlova náměstí a stavbě nových. Také VFN zahájila stavbu urgentního příjmu. Ty jsou jednou z priorit ministerstva, podpoří je i z evropských peněz.

PODVODNÍCI VYLÁKALI OD LIDÍ 280 MILIONŮ?

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) začali stíhat dvojici údajných podvodníků, kteří podle nich vylákali od nejméně 367 lidí přes 280 milionů korun. Slíbili jim, že peníze investují do společnosti Investment and Trading Capital Limited se sídlem na Novém Zélandu.

Kriminalisté dvojici obvinili z podvodu, za což jim hrozí až desetileté vězení. Policie stíhá kvůli případu dalších sedm lidí, kteří minimálně 151 milionů korun z těchto podvodně vylákaných peněz takzvaně vyprali. Obviněni jsou z legalizace výnosů z trestné činnosti. Při vyšetřování pak detektivové zajistili majetek v hodnotě 60 milionů.

„Kriminalisté NCOZ doporučují občanům zvýšenou obezřetnost a ostražitost v souvislosti s investicemi finančních prostředků do produktů, které slibují neobvykle vysoké zhodnocení, neboť s podobným druhem trestné činnosti se policie stále setkává,“ uvedl Ibehej.

Na činnost společnosti Investment and Trading Capital Limited se sídlem na Novém Zélandu upozornila už počátkem srpna 2017 Česká národní banka. Firma prostřednictvím internetové prezentace a oslovování potenciálních investorů nabízela možnost investovat do bankovních garancí.

„Nabízená investice vykazuje znaky neoprávněného shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, tedy činnosti, která je v České republice plně regulována,“ uvedla centrální banka. Firma Investment and Trading Capital Limited podle ní potřebné povolení neměla, a nebyla tak oprávněná peníze od lidí vybírat. Následně začala společnost prověřovat policie. Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze

MNOZÍ UČITELÉ SI NEVĚDÍ RADY SE SEXUÁLNÍ VÝCHOVOU

Děti přemítají o významu antikoncepce, používání kondomu, menstruačním cyklu žen nebo prevenci proti pohlavním chorobám. Sexuální výchova byla na školách léta tabu, někteří ministři o její výuce nechtěli slyšet a dodnes se neučí ideálně. „Nejméně třetina pedagogů není k výuce sexuální výchovy vhodná,“ říká sexuolog Radim Uzel.

Učitelka v deváté třídě rozdává test s otázkami opakující učivo osmého ročníku. Najdeme v něm otázky na typy svalstva u lidí, kolik je v těle kostí nebo stavbu srdce. Jedna se také ptá, před čím chrání hormonální antikoncepce. Sotva třetina dětí však odpoví správně a zbytek se zakoktává při vysvětlování.

„Chtěla jsem hned další den nakoupit okurky, banány i kondomy a učivo geologie začít netradičně, ale nakonec jsem se rozhodla to vzít víc od základu. Děti totiž nebyly schopné smysluplně odpovědět, jak to s tou antikoncepcí je. A to jsem to zkoušela na dvou třídách deváťáků. Takže probíráme, co k čemu slouží, jak tělo funguje a co sex pro život znamená,“ říká učitelka z jedné základní školy, která sdílí svoje zkušenosti anonymně na sociálních sítích.

„Podle mě si učitelé přehazují téma mezi sebou s tím, že to probere někdo jiný. Spousta škol ani nemá předmět Výchova ke zdraví, kde je na to více času. Proto obětuji pár hodin mineralogie a probereme více sexuální výchovu. Podíváme se na video ‚Souhlas s čajem‘ a nasazování kondomů si necháme na později. Ono je docela problém sehnat a nanosit do školy šedesát kondomů a okurek najednou,“ dodává začínající učitelka.

Citlivé téma, které někteří učitelé probírají neradi

Konkrétně antikoncepce je učivo konce osmého ročníku, ale je na něj málo času i kvůli akcím na závěr školního roku. Současně jde o průřezové téma, je tedy povinné sexuální výchovu probrat, ale v rozvrhu nejsou pevně stanovené hodiny. Často se tak probírá především tělesná stránka věci.

Sexuální výchova ve škole

Oslovení odborníci se shodují na tom, že:
• děti předškolního věku by se měly učit o svém těle, co jiným nedovolit dělat s jejich tělem, že mohou být oběti sexuálně míněných deliktů a učit se slovníku a vyjadřování
• na základní škole přidávat základy reprodukční biologie, tělesných pochodů nebo jak bránit svoje soukromí na internetu a sociálních sítích
• na střední škole se věnovat rodičovství, prevenci nechtěného těhotenství a sociálnímu aspekt sexu, který je součástí vztahů a zdrojem potěšení
• na vysoké škole pak probírat prevenci sexuální trestné činnosti

„Pro některé pedagogy může být složité mluvit o sexu, takže se raději soustředí na jednoduchou biologii a jak neotěhotnět. To je samozřejmě důležité, ale stejně tak je důležité mluvit o potěšení, orgasmu a sociálních aspektech sexuálního života,“ říká Johanna Nejedlová ze spolku Konsent, který pořádá ve školách workshopy zaměřené na sexuální osvětu.

Odpovědi na otázky o sexu nejsou podle dětské psycholožky Jitky Jeklové jen v režii školy, ale především rodičů. Ne každé rodině je také příjemné, aby se o tak citlivé tématu mluvilo ve škole a chtějí s ním začít raději doma sami.
„Důležitá je komunikace mezi rodiči a školou, aby například rodina věděla o tom, že se téma bude probírat. Tak důležitá věc, jakou je sexuální výchova, nemá být jen na škole. Dítě může chybět a informace by pak nedostalo vůbec. Rodiče by naopak neměli na otázky odpovídat ‚na to máš ještě čas‘. Protože později už může být pozdě,“ doplňuje brněnská psycholožka a spolupráci radí také ministerstvo školství.

O sexu učit už malé děti, ale přiměřeně

Ideálně by měla podle sexuologů probíhat výuka od mateřské školy po vysokou, kontinuálně během celé doby studia a přiměřeně věku. Sexuální výchova je zařazená na první i druhý stupeň základní školy. Na prvním stupni se mu věnují dvanáct vyučovacích hodin, na druhém deset.

„V oblasti Člověk a jeho svět se probírají témata jako partnerství, manželství nebo vztahy v rodině. Součástí je také problematika osobního bezpečí a různých forem zneužívání, včetně toho sexuálního,“ popisuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Na druhém stupni se probírá puberta, sexualita nebo choroby přenosné krví a pohlavím stykem, které jsou tématicky propojené do několika předmětů. Škola má v pojetí výuky volnost. Jestli využije konkrétní pomůcky, učebnice nebo externí odborníky záleží na vedení a vyučujícím. Často například organizují besedy se sexuology, psychology, neziskovými organizacemi nebo policií.

Průzkumy o znalostech sexu chybí

Rozsáhlejší data o vědomostech v oblasti sexuální výchovy nejsou, a to jak mezi školáky, tak dospělými. Poslední větší průzkum dělal Jaroslav Zvěřina a Petr Weiss z České sexuologické společnosti v roce 2013, který měl od roku 1993 pravidelné pětileté intervaly. Na rok 2018 už ale nesehnali peníze.

„Od roku 1993 se za deset let zvýšil podíl informovanosti o sexuální výchově ve škole téměř na dvojnásobek. Nicméně stále vedou informace od kamarádů a z internetu. Právě zavádějící webové informace by ale měly školy uvádět na pravou míru,“ říká Zvěřina a přikládá k tomu získaná čísla.

Před internetem varuje i sexuolog Radim Uzel. „Děti otázkám okolo sexu bohužel většinou nerozumí, nebo rozumí špatně. Často je to právě v důsledku ovlivnění dezinformacemi šířenými internetem. Před takzvaným kybersexem by ovšem měla být varována mládež všech věkových kategorií,“ dodává Uzel.

Sexuální výchova u nás a v zahraničí

„Neexistuje země, která by byla s úrovní své školní sexuální výchovy spokojená. Ve srovnání s Evropou jsme někde v polovině. Tradičně kvalitní je výuka v severských zemích. Existují ale i státy, kde sexuální výchova buď neexistuje, nebo je naprosto nedostatečná, jako například v Polsku či na Slovensku,“ doplňuje sexuolog Radim Uzel.

Sexuální výchova rezonovala ve vzdělávání několikrát. Už v roce 1995 se církev proti výuce sexuální výchovy bouřila a v tuzemských kostelích se předčítalo stanovisko biskupů k zavedení choulostivého tématu do škol. Církev měla tehdy jiný názor než ministerstvo. V té době byl ministrem školství křesťanský politik Ivan Pilip. Jeho předchůdce byl katolický kněz Petr Piťha, kterému si nikdo nedovolil nápad o výuce sexuální výchovy ani předložit.

Například ve Švédsku funguje sexuální výchova jako povinný školní předmět už od roku 1945 a děti soutěží v nafukování kondomů už ve školce. V českých školách je doporučení ministerstva platné od roku 2010, kde ji chce resort pojímat komplexně a v souvislostech, tedy nejen biologicky, ale i sociálně.