iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministryně Benešová nevěří elektronickým náramkům?

Již rok mají české soudy v praxi možnost využívat trest domácího vězení s využitím tzv. Elektronického monitorovacího systému (EMS), tedy náramků pro vězně. U domácího vězení byly náramky zatím využity u 250 osob, u vazby pouze u 47 osob. „Soudci jsou velmi konzervativní, než se začnou zacházet s novým instrumentem, tak to trvá,“ komentovala situaci ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nejvíce jsou náramky využity u trestu, kdy je uloženo domácí vězení.

Nyní náramky hlídají 152 lidí, probační služba má k dispozici 280 zařízení a jejich počet se v dohledné době navýší na čtyři stovky. Podle ministryně je justice konzervativní a tak si na ukládání trestů s náramky teprve zvyká. Benešová na pracovní snídani s novináři uvedla, že tento týden absolvovala seminář se státními zástupci a podobně plánuje působit na soudce, aby náramky využívali více. „Velký prostor je nejen v tom podmíněném propouštění, ale také u neplatičů výživného,“ uvedla s tím, že zatím je spokojená, ale chce počet náramků v provozu navýšit a přeje si, aby zástupci justice byli více iniciativní. Nejlépe s nimi podle Benešové naložila severočeská justice, kde bylo využito 61 náramků.
________________________________________
Důvody pro nasazení elektronického monitoringu:
• Trest domácího vězení (TDV) – 250 osob (209 mužů a 41 žen)
• Nahrazení vazby dohledem (NVD) – 47 osob (46 mužů a 1 žena)
• Podmíněné propuštění s dohledem (PPD) – 7 osob (6 mužů a 1 žena)
________________________________________
Ministryně spravedlnosti na pracovní snídani k využití EMS
Ředitelka Probační a mediační služby (PMS) přiznala Andrea Matoušková, že využití náramku u vazby je obtížné, protože vazba z důvodu hrozby pokračování páchání trestné činnosti nebo vazba útěková se náramkem v zásadě nedá nahradit. „Náramek zejména poskytuje informace o chování odsouzeného. O využití náramků při vazbě se vede velká diskuze,“ reagovala na dotaz České justice.

Nejčastější využití náramků je podle Matouškové u trestných činů maření výkonu spravedlnosti, krádež, řízení pod vlivem návykové látky nebo neplacení výživného. Největší podíl tvoří lidé, kteří by dostali trest domácího vězení i bez náramku.
Stávají se i případy, kdy soudce trest s využitím náramku nařídí, ale není jej možné vykonat například ze zdravotních důvodů nebo neslučitelnosti s výkonem povolání. Probační a mediační služba dohlíží, aby odsouzený byl například v určitý čas v místě svého bydliště, takže odsouzený nemůže pracovat jako dálkový řidič. Někteří odsouzení neměli v místě bydliště elektřinu, pak je také použití náramku vyloučeno, protože přístroj je třeba pravidelně dobíjet. Odsouzený na akci ministerstva a PMS přiznal, že při dobíjení se někdy potýká s problémy a přístroj se vybije rychleji, než bylo původně deklarováno.
________________________________________

________________________________________
Celkem bylo za rok používání zjištěno 858 porušení stanovených povinností, z tohoto počtu připadlo 450 porušení na pouhých 15 osob. Ne každé porušení lze klasifikovat jako natolik intenzivní, aby bylo nutné přistupovat k další represi (například nedodržení stanoveného režimu v řádu minut, opomenutí včasného nabíjení baterie, atd.). Zpracováno bylo 57 zpráv o neplnění, které byly postoupeny soudům. Tyto zprávy se týkaly celkem 29 osob.

V 9 případech již bylo pravomocně rozhodnuto, z toho u 7 případů jde o přeměnu TDV na trest odnětí svobody a ve 2 případech o vzetí do vazby. U zbývajících 20 případů ještě k vydání pravomocného rozhodnutí nedošlo. „Lze tedy konstatovat, že porušení se vyskytují u přibližně 10 % monitorovaných osob, přičemž u 5 % monitorovaných osob dochází k takovým porušením opakovaně,“ uvádí zástupci ministerstva.

Dodavatelem elektronických náramků je izraelská společnost SuperCom, která vyhrála soutěžní dialog. V první fázi dodávky se jedná 280 náramků za 15,6 milionu korun. Firma SuperCom také zajistila příslušné vybavení a software řešení včetně spuštění provozu a zaškolení pracovníků. Eva Paseková, ceskajustice.cz

KONFERENCE O NENÁVISTI

Ústavní soudci, ombudsmanka, státní zástupci, odborníci z neziskového sektoru nebo zahraniční hosté – ti všichni přijeli do Brna na jednodenní konferenci o nenávistných projevech na sociálních sítích. Diskutují o jejich příčinách a o tom, jak takovým postům předcházet a jak je trestat. Hledají hranici mezi svobodou projevu a respektu k druhým. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je tvz. hate crime nemocí naší doby.

„Je to především masovost a částečná anonymizace sociálních sítí, která lidem umožňuje chrlit odporné a nehumánní příspěvky, nad nimiž, kdyby je měli říct druhým do očí, by váhali,“ uvedla v zahajovacím proslovu ombudsmanka Anna Šabatová. „Z našich statistik vyplývá, že autory těchto příspěvků jsou z devadesáti čtyř procent muži, a to dříve netrestaní,“ doplnila. Nenávist na internetu podle ní ovlivňuje nejen vztahy mezi lidmi, ale také jejich vlastní vztah k právnímu státu.

Existuje vůbec právo nenávidět? To byla řečnická otázka, kterou si v úvodu svého příspěvku položil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Připomněl, že lež se na internetu šíří až sedmkrát rychleji než pravda. Stát by podle něj měl vytvořit prostor pro ochranu těch, co jsou k projevům nuceni, jako i těch, které někdo v jejich projevech poškozuje. Zákazy a regulace však podle Rychetského mohou vytvářet mylný dojem, že stát, než aby svobodu projevu chránil, ji spíše potlačuje.
Podle nejvyššího státní zástupce Pavla Zemana je hate crime (trestná činnost spočívající v nenávistných příspěvcích na sociálních sítích pozn. red.) nemocí naší doby. „Sociální sítě v kombinaci s funkcí CTRL+C a CTRL+V vedou k inflaci postů.

Lidé v nich často zmiňují víc, než kolik by řekli v běžných situacích. Málo si uvědomují, že internet není anonymní a že to, co tam napíší, tam i zůstane a orgánům činným v trestním řízení umožňuje leccos vyhledat,“ uvedl Zeman. Zajišťování důkazů trestné činnosti páchané prostřednictvím hejtů (nenávistných příspěvků – pozn. red.) však podle něj není ničím novým. „Jde o totéž, co známe, jen je to pácháno na jiném místě,“ řekl nejvyšší státní zástupce.

Posouzení osobnosti Hitlera

Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty počet nenávistných příspěvků na sociálních sítích vzrostl v době migrační krize. Jejím důsledkem byla kauza komentáře pod fotografií teplických prvňáčků. „Název ulice, v níž základní škola sídlí, vedl pisatelku k rádobyvtipným, fakticky však nenávistným výrokům,“ uvedl Lata. Problém při stíhání hate crime spatřuje Lata v neochotě orgánů činných v trestním řízení spoléhat se na své vlastní závěry. „Setkáváme se s tím, že znalec byl přibrán i k tomu, aby posoudil osobnost Adolfa Hitlera. K tomu ale přece postačuje středoškolská znalost historie na gymnaziální úrovni,“ namítl Lata.

Dalším problémem je otázka místa spáchání trestné činnosti prostřednictvím internetu. „Vzhledem ke globálnímu pokrytí zemského povrchu internetem, je, striktně vzato, místně příslušných všech osmdesát šest okresních státních zastupitelství. Praxe se ale ustálila tak, že poté, co je hater ztotožněn, je věc postoupena okresnímu státnímu zastupitelství příslušnému podle místa jeho bydliště,“ doplnil Lata.

Podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové je svobodný projev součástí hodnotového řádu, na němž stojí svobodná společnost. „Systém, ve kterém žijeme, by bez svobodného projevu nemohl vůbec existovat,“ uvedla. K nenávistným projevům podle ní zdaleka nejvíce přistupují lidé nešťastní ve svých životech a společnost by se jim podle Šimáčkové měla snažit pomoci. Připomněla, že facebook podle rozhodovací praxe Ústavního soudu nemá jednoznačně soukromou nebo veřejnou povahu.

V odpolední části konference zazní například příspěvky o předsudečné nenávisti v praxi české policie, rozhodovací praxi slovenského Specializovaného trestního soudu o trestných činech z nenávisti. Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz

ZÁKON O REALITNÍCH MAKLÉŘÍCH DO ZÁVĚREČNÉHO KOLA

Sněmovna propustila do závěrečného schvalování vládní návrh nového zákona o realitním zprostředkování, který má především stanovit požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti. Zákon má podle vlády také více chránit klienty a kultivovat realitní trh. Poslanci chtějí především upravit podmínky, za nichž by mohly realitní kanceláře poskytovat úschovu peněz. Podle vládního návrhu nebudou smět realitní kanceláře nabízet úschovu peněz, ale budou smět nabízet její zprostředkování u banky, notáře nebo advokáta.

Ústavně právní výbor chce vládou navrhované pravidlo upravit tak, aby zprostředkovatelé mohli poskytovat úschovu peněz, ale nemohli ji přímo nabízet. Nabízet by mohli pouze její zprostředkování u bank, advokátů, notářů a v některých případech i u soudních exekutorů. Pokud by chtěl klient úschovu přímo od realitní kanceláře, musel by o ni písemně požádat. Peníze by musely být na samostatných účtech, realitní kanceláře by vedly jejich evidenci.

Naproti tomu Dominik Feri (TOP 09) a Věra Kovářová (STAN) navrhují, aby realitní kancelář poskytovat úschovu peněz nemohla. Mohla by jen zprostředkovat úschovu u banky, zahraniční banky, advokáta nebo notáře. Milan Pour (ANO) chce omezit možnost úschovy do 890.000 korun. Částka vychází z údajů vlády, podle nichž představovala průměrná hodnota zprostředkované transakce v letech 2015 až 2017 u vybraných realitních kanceláří právě zmíněnou sumu.

Jan Zahradník (ODS) navrhuje, aby mohli realitní zprostředkovatelé nabízet úschovu peněz, museli by být ale pojištěni, a to nejméně na 50 milionů korun. Adam Kalous (ANO) chce, aby realitní zprostředkovatelé mohli mít i bakalářské vysokoškolské vzdělání, ale doplněné alespoň rokem praxe a absolvováním mezinárodně uznávaného kurzu zaměřeného na nemovitosti.

Makléři by měli být podle vládního návrhu bezúhonní, kvalifikovaní a pojištění, měli by mimo jiné sdělit klientům výši své provize za zprostředkování prodeje či pronájmu nemovitosti. Zákon má mimo jiné zamezit tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti, což ale podle kritiků není v praxi splnitelné.

Návrh zákona chce zamítnout Vojtěch Munzar (ODS). Občanským demokratům podle něj vadí že zdraží realitní služby a přenáší neúměrně odpovědnost za stav nemovitosti z prodávajícího na makléře. Také podle nich zamezuje vzniku nové konkurence.

Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že jeho hnutí bude proti zákonu. I podle něj povede zákon jen k omezení konkurence na trhu a ztěžuje přístup na trh novým uchazečům o práci makléře. Za zákon podle něj lobbují zahraniční firmy, které pracují na principu franšízy a snaží se z trhu vytlačit větší i menší české firmy.

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ VE FRANCII INSPIRUJE PARDUBICKO

Zástupci Pardubického kraje řeší s partnerským regionem Centre-Val de Loire jižně od Paříže už několik let problematiku sociálního podnikání, ve které jsou Francouzi o pořádný krok napřed. Nyní se do francouzských sociálních podniků podívali přímo zástupci podobných podniků z našeho kraje spolu se zástupci neziskových organizací a dalších institucí, které se sociálním podnikáním v kraji zabývají.

„Cílem cesty bylo zprostředkovat zástupcům sociálních podniků a dalším organizacím z našeho kraje zkušenosti, které mají Francouzi v oblasti sociálního podnikání a navázat případnou spolupráci,“ říká radní Pavel Šotola a pokračuje: „Před několika lety to byly právě zkušenosti z Francie, které nás inspirovaly k nastavení forem podpory pro sociální podnikání a vytvoření krajského dotačního programu, který je jedinečný v rámci republiky.“

Pozitivně návštěvu hodnotí Marek Lustyk z družstva invalidů Ergotep Proseč „Překvapivá pestrost sociálně zaměřených podniků vede k různorodosti jednotlivých aktivit. Na první pohled je vidět, že sociální myšlení má ve Francii dlouhodobou tradici. Některé podniky, například ISA Groupe, mě vyloženě šokovaly. Je neuvěřitelné, kam lze posunout lidi ze znevýhodněných skupin a dát jim tak nový impuls do života. Těším se, až s těmito firmami budeme rozvíjet obchodní spolupráci,“ dodává Lustyk.

O sociálním podnikání ve Francii se mluví jako o sociální a solidární ekonomice a spadá do ní jak neziskový sektor, tak sociální podniky. Často se jedná o subjekty, které získávají finanční zdroje z různých směrů. Jedná se zejména o zdroje vládní a regionální, nicméně v mnoha případech většinovou část tvoří příjem z podnikatelských aktivit. Dnes tvoří tato část francouzské ekonomiky 10 procent HDP.

Mezi těmito subjekty najdeme organizace typu našich výrobních družstev pro lidi s menším postižením a organizace typu našich sociálně terapeutických dílen pro lidi s větším hendikepem. V těch druhých mají nižší tempo, potřebují častější přestávky a další výhody, které by v běžném podnikatelském subjektu nebyly možné.

Pro založení sociálního podniku ve Francii je potřeba si nejprve zodpovědět tři zásadní otázky: Dává ekonomický smysl? Má projekt společenský dopad? Splňuje environmentální požadavky? „Na základě tohoto filtru jsme obnovili třeba pěstování plodin, jež byly v minulosti pro náš region typické. Dnes pěstujeme starou odrůdu fazolí a vyrábíme z nich oblíbené francouzské makronky. Další aktivitou je mytí osobních automobilů bez vody. Za použití necelého litru vody a roztoku rostlinného oleje myjeme na objednávku automobily. Klient si službu objedná, ráno zaparkuje své auto u podniku, kde pracuje a o zbytek se již postará ISA Groupe. Další aktivitou je pěstování zeleniny s důrazem na krátkou cestu ke spotřebiteli. To má pozitivní dopad na celý region,“ říká ředitel ISA Group Renaud Chenon o poznatcích z jedné z francouzských firem.

Ve společnostech typu výrobních družstev mají všichni zaměstnanci svůj podíl, začíná na 20 procentech z prvního platu. Tím mají zaručeno každoroční pravidelné přerozdělování části zisku. Francouzská legislativa pamatuje na to, že lidé se sníženou pracovní schopností mají nižší produktivitu práce a tak stát dotuje mzdu lidí s lehčím postižením. Ve společnosti fungují tzv. zaučovací stáže na 15 dní, posléze dostávají zaměstnanci smlouvu na dobu určitou na 6-18 měsíců a následně na dobu neurčitou.

„Na studijní cestě ve Francii mě nejvíce zaujal předmět podnikání několika sociálních podniků. Nadšená jsem byla z nápadu recyklace použitých věcí, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně. Použité věci se opraví nebo „přetvoří“ na něco jiného a mohou tak sloužit dál, třeba nízkopříjmové sociální skupině lidí,“ dodává Jana Machová, ředitelka Koalice nevládek Pardubicka.

Zástupci firem a institucí z Pardubického kraje navštívili také Regionální školu sociální práce nedaleko historického Orleán, která se zabývá vzděláváním lidí pracujících v sociální sféře. Škola má poměrně široký záběr. Nabízí vzdělávací kurzy všech úrovní od jednoletých až po víceleté zakončené magisterským titulem. Jedním z hlavních cílů je snaha propojovat odborné vzdělávání přímo s praxí, proto má škola velký zájem o pravidelné umisťování svých studentů do sociálních podniků, a to i mimo francouzský region. Škola je soukromá a zpoplatněná a podobné vzdělání není možné ve Francii získat na státních školách.

Návštěva v partnerském regionu byla přínosem i pro Lenku Loučkovou ze společnosti CzechInvest: „Provázanost jednotlivých institucí v oblasti sociální a solidární ekonomiky ve Francii se jeví jako zásadní pro fungování celého systému. Právě díky partnerství s Pardubickým krajem se daří vytvářet funkční spolupráci mezi institucemi i v našem regionu. Rolí CzechInvestu je posilovat ekonomické uvědomění sociálních podniků, které se mnohdy zaměřují na vlastní činnost a pomoc sociálně znevýhodněným skupinám, ale chybí jim důraz na podnikatelskou část jejich existence.“PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

MINISTR TOMAN V EU O V4 A KALAMITĚ V LESÍCH A MORU PRASAT

Klíčové aspekty Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 z pohledu zemí Visegrádské skupiny dnes na zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství v Lucemburku představil ministr zemědělství Miroslav Toman. Zmínil především požadavek na jednodušší pravidla, silný rozpočet a dostatečnou flexibilitu, která zohlední specifika jednotlivých členských států. Představil také společné prohlášení rozšířené skupiny V4 ke kalamitě v lesích a také k problematice afrického moru prasat (AMP).

„Velké riziko v současném návrhu nových pravidel Společné zemědělské politiky vidím v definici takzvaného skutečného zemědělce. Již v současném programovém období se podobná podmínka aktivního zemědělce ukázala jako nefunkční a po dohodě byla v roce 2018 zrušena. Je pro mě nepochopitelné, že se nyní navrhuje v ještě přísnější podobě. Nechci, abychom se každý rok museli zemědělců ptát, zda jsou skutečně zemědělci, to je opravdu nepochopitelná byrokracie,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V diskuzi s ostatními ministry zemědělství evropské osmadvacítky představil výsledky společné debaty z nedávného zasedání rozšířené skupiny V4 v Praze. V oblasti SZP je to především požadavek na jednoduchou a realisticky nastavenou politiku, která poskytne dostatečnou flexibilitu pro jednotlivé členské státy a nezvýší administrativní zátěž.
„Společným zájmem nejen Visegrádské skupiny je i zachování dostatečně silného rozpočtu. Také proto jsem dnes podpořil prohlášení Francie, které se týká právě financování Společné zemědělské politiky v novém programovém období,“ uvedl ministr Toman.

Důležitým tématem dnešní Rady je také debata nad strategií EU pro lesnictví, kterou na jednání zařadilo finské předsednictví. Ta by měla reagovat na změny klimatu a zajistit konkurenceschopnost lesnického sektoru.
„Česká republika podporuje významnější úlohu lesnictví v rámci Společné zemědělské politiky, a to především prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Je také nezbytné urychlit proces schvalování státních podpor, abychom mohli pružně reagovat na kalamity v lesích, způsobené například suchem nebo kůrovcem,“ řekl ministr Toman.

Ten dnes také představil Společné prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření v lesích a přizpůsobení změně klimatu. To podepsali na začátku října v Praze zástupci České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Bulharska, Chorvatska a Slovinska. Zdůraznili v něm naléhavost přijetí nové strategie EU pro lesnictví, která bude klást důraz na podporu vlastníků lesů v jejich snaze adaptovat lesy na klimatickou změnu.

Ministři dnes v Lucemburku diskutují také o aktuální situaci afrického moru prasat. Ten má obrovské dopady na celý sektor vepřového masa a je nutné hledat cesty boje s touto nákazou.

„I proto jsme toto téma zařadili, jako předsedající země, na poslední jednání zemí V4. Výstupem je společné prohlášení k boji proti africkému moru prasat, kde se shodujeme na nutnosti přijmout jasná pravidla pro tlumení nákazy, ale i pro soustavné a systematické snižování počtu divokých prasat, a to nejen na národní, ale také celoevropské úrovni,“ uvedl ministr Toman.

Evropská komise by dle zemí V4 měla také více finančně podporovat opatření na boj proti AMP. Jde například o opatření zaměřená na zabránění šíření AMP do oblastí, kde se nákaza nevyskytuje, biologickou bezpečnost chovů domácích prasat nebo utrácení divokých prasat v zamořených oblastech. Intenzivněji by se měla celá EU věnovat i vědecké a výzkumné spolupráci, zejména v epidemiologii AMP.

Ministři zemědělství dnes diskutují také o situaci na komoditních trzích, o vlivu vlků na zemědělské hospodaření, Evropském námořním a rybářském fondu, rybolovných právech v Baltském moři, biohospodářství nebo o ohlášených amerických clech na vývoz z EU. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství