iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Benešová dělá pořádek, kárné senáty u vrchních soudů

Ministerstvo spravedlnosti zásadním způsobem změnilo svůj pohled na to, jak má vypadat kárné řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Předsedům soudů totiž nedávno rozeslalo k připomínkám nový návrh, který nahrazuje novelu, která byla připravena za ministra Jana Kněžínka a již prošla připomínkovým řízením. Česká justice má nový návrh k dispozici.

Nejnovější úprava počítá s dvouinstančním kárným řízením, avšak oproti původnímu návrhu mají být první instancí kárné senáty vrchních soudů v Praze a v Olomouci. Odvolání pak mají projednávat kárné senáty Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu (NS a NSS). Návrh také reaguje na problém při sjednocování kárné judikatury, což je agenda, o níž nedávno odmítl rozhodovat rozšířený senát NSS. Nově se pro tyto účely ustanovuje speciální rozšířený senát, složený paritně ze šesti soudců obou nejvyšších soudů. Jeho předsedou má být vždy po půl roce střídavě soudce NS a NSS.

Kárné senáty vrchních soudů pak budou projednávat kárné žaloby na soudce, státní zástupce a exekutory, spadající do obvodu těchto soudů, křížově pak kárné žaloby na soudce a státní zástupce soudů a státního zastupitelství téhož stupně. Kárné senáty Vrchního soudu v Olomouci pak i kárné žaloby na soudce NS a NSS a státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).

O odvoláních pak budou rozhodovat kárné senáty NS v případě, že bude jednat o kárná řízení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, státních zástupců a exekutorů. NSS pak bude rozhodovat o odvoláních v kárném řízení soudců obecných soudů.

Senáty prvoinstančních kárných senátů vrchních soudů mají být složeny ze tří profesionálních soudců a tří přísedících z řad státních zástupců, advokátů a osob vykonávajících jiná právnická povolání. Předsedou těchto senátů má být soudce vrchního soudu, jeho zástupcem pak soudce krajského soudu a další soudce okresního soudu, oba pak z obvodu tohoto vrchního soudu.

Senáty odvolacích senátů obou nejvyšších soudů mají být tříčlenné, složené ze soudců těchto soudů. Po pětiletém funkčním období bude moci člena kárného senátu navrhnout opět až po uplynutí pěti let, což je podle informací České justice terčem kritiky některých předsedů soudů, kteří argumentují zbytečným plýtváním specifickými zkušenostmi člena kárného senátu.

Další změnou je modifikace objektivní lhůty pro podání kárné žaloby (dosud tříletá), která se přerušuje v případě trestního řízení, a prodloužení subjektivní lhůty z dnešního půl roku na rok. Tuto novinku podle informací České justice podpořilo také poslední kolegium předsedů krajských soudů.

Návrh zachovává základní prvky původního Kněžínkova návrhu v tom, že upřednostňuje dohodu o kárném provinění a opatření, včetně regresivní náhrady podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, která má být podmínkou každého úspěšného návrhu. Regresivní úhrada je podmínkou i podmíněného zastavení kárného řízení, kdy se počítá s až tříletou lhůtou. Ovšem i v případě, že se ministerstvo v kárném řízení nedomáhá regresivní úhrady, návrh počítá s tím, že tím není dotčeno pozdější právo státu takovou úhradu požadovat. I to je, podle informací České justice, terčem kritiky některých předsedů soudů.Petr Dimun, ceskajustice.cz

UNAVENÍ SOUDCI, CHTĚJÍ ODPOČINEK, DOSTANOU HO I DALŠÍ LIDÉ?

Soudci nejsou perpetuum mobile a občas potřebují odpočinek k tomu, aby mohli dlouhodobě dobře vykonávat svoji práci. Na úvod 29. shromáždění delegátů Soudcovské unie v Přerově to řekla prezidentka profesního sdružení Daniela Zemanová. Jedním z hlavních témat sněmu je psychická odolnost soudce jako předpoklad řádného plnění povolání.
Na úvod sněmu vystoupil novopečený předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Představil typický obraz dnešního soudce, který čelí extrémnímu zatížení a tlaku a obává se chyb s fatálními následky. Jeho situaci navíc zhoršují neustále se měnící podoba zákonů. V praxi tak studuje judikaturu pouze v momentě, kdy mu nadřízený soud vrátí či zruší rozhodnutí. Takový soudce neustále balancuje na hranici vyhoření. „Shodneme se na tom, že se nejedná o dobrý stav,“ řekl Novák na závěr.

To, že soudci nejsou perpetuum mobile, by si podle Daniely Zemanové měla uvědomit také společnost. „Musíme po soudcích chtít, aby byli silní a něco vydrželi. Síla a odolnost ale má své meze,“ varovala prezidentka Soudcovské unie. Pokud podle ní společnost chce silné soudce, musí jim umožnit, aby mohli zůstávat silní po celou dobu výkonu funkce. Většina soudců odchází do důchodu až po dosažení 70 let. Věkem soudce navíc získává na hodnotě. „Pokud se soudce po dobu své služby nemá šanci regenerovat, jeho síla se snižuje,“ dodala Zemanová.

Podle ní by bylo vhodné diskutovat o tom, aby soudci měli možnost čerpat tvůrčí volno nebo placenou nemocenskou dovolenou. „V zahraničí je to zcela běžné. V ČR se ale stalo nepřijatelné, chtít prosadit jakýkoliv benefit pro soudce,“ uvedla prezidentka Unie s tím, že politici se bojí, že takové snahy by jim uškodily u voličů. Ve svém projevu také ocenila nárůst pozornosti lidí o dění v justici v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo a s výměnou exministra spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová ve svém projevu ocenila, že vláda schválila novelu zákona o soudech a soudcích. Dalším tématem shromáždění soudcovské unie je tvorba etického kodexu pro soudce. Zástupci justice kritizovali před časem Benešovou za to, že se snažila na ministerstvu vytvořit pracovní komisi, která by měla na vytvoření dokumentu pracovat. Podle soudců se ale na tvorbě kodexů moc výkonná nemá podílet. „Trochu jsme se poškorpili, nikdo vám etický kodex nechce ordinovat násilím. Budu ráda, že na tom budete pracovat. Nejsou to požadavky, které si vymýšlí ministerstvo,“ zdůraznila ministryně. K vytvoření kodexu vyzývá ČR dlouhodobě Protikorupční skupina Rady Evropy GRECO.

Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala snahy ministerstva ohledně etického kodexu není možné považovat za perspektivní ani v mezinárodním kontextu. Pokud by se podle něj na přípravě kodexu pracovalo způsobem nastíněným ministerstvem spravedlnosti, nedokázali by se s ním soudci ztotožnit. „Budilo by to dojem, že exekutiva působí na justici a že justice si nedokáže tuto otázku vyřešit sama,“ vysvětlil Šámal s tím, že je na místě resortu poděkovat za aktivitu a pokračovat v tvorbě dokumentu v rámci neformální skupiny zástupců soudů.

S příspěvkem na sněmu vystoupil i bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který zastupoval současného předsedu Michala Mazance. Zmínil zejména přetížení správního soudnictví a připomněl, že v Poslanecké sněmovně již několik měsíců leží návrh, který by omezil možnost podávání kasačních stížností.

Jako hosté dále v Přerově první den sněmu vystoupila ombudsmanka Anna Šabatová, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ředitelka Justiční akademie Ludmila Vodáková, prezident Unie státních zástupců Jan Lata či zástupci dalších právnických spolků.

Na letošním sněmu se také poprvé udílela Cena Jana Vyklického za mimořádné výkony v soudnictví. První cenu, spojenou se jménem zesnulého bývalého prezidenta Soudcovské unie, obdržel trestní soudce a někdejší prezident Zemského soudu ve Vídni Günther Woratsch. Eva Paseková, ceskajustice.cz

HROMADNÉ ŽALOBY, POČKAT NA SMĚRNICI EU

Výhrady k investorskému charakteru, vnucování ochrany tam, kde není veřejný zájem nebo zbytečné „předhánění“ evropské směrnice o reprezentativních žalobách. To jsou jen některé z výtek, které zazněly z úst odborníků na posledním jednání Legislativní rady vlády k návrhu zákona o hromadných žalobách. Vládní legislativci nakonec jednání přerušili a Ministerstvu spravedlnosti vrátili zákon k dopracování.

Návrh zákona představuje v českém civilním procesu revoluci, když zavádí institut hromadných žalob a v porovnání s jinými zeměmi EU představuje i zneužitelný systém opt-out (odhlašovací žaloba). Největší výtka směřuje k tomu, že takový charakter hromadných žalob může sloužit ke konkurenčnímu boji. Skládanou jistinu na případnou újmu ze zpřístupnění důkazních prostředků stanovuje soud, standardní výše je ale pouhých 100 000 Kč. Nabízí se otázka, zda je taková částka adekvátní například v případě vyzrazení obchodního tajemství. „K návrhu zákona o hromadných žalobách byla vedena rozsáhlá diskuze, která vyústila s ohledem na množství připomínek, které byly k návrhu zákona ze strany členů Legislativní rady vlády, včetně zpravodajů, vzneseny, v přerušení projednávání návrhu zákona za účelem jeho dopracování,“ sdělil České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Obecně se podle něj diskutovala otázka rozsahu odhlašovacího hromadného řízení, kde bylo navrhováno zúžení jen na spotřebitelské spory, nebo použitá terminologie, kritizováno bylo například využití pojmu „strana řízení“ namísto „účastník řízení“. Z koncepčního hlediska se řešil i osud finančních prostředků, které byly složeny do soudní úschovy a poškození se o ně ve lhůtě nepřihlásili. „Část LRV podporuje stávající řešení, podle kterého mají být prostředky využity na ochranu spotřebitele, část požaduje vrácení žalovanému,“ dodal Řepka.

„Základní připomínka je, že dosud není platná evropská směrnice v této oblasti a že je tedy na místě počkat na její definitivní schválení,“ řekl po jednání pro Týden v justici prorektor Právnické fakulty Univerzity Karlovy a člen legislativní rady Aleš Gerloch. Na evropské úrovni se totiž v současné době dokončuje návrh směrnice o reprezentativních žalobách a ČR ji bude muset v budoucnu implementovat. Čeští zákonodárci tak nyní zřejmě tvoří zákon, který bude potřeba brzy měnit, aby byl v souladu s evropskou směrnicí. Podle dalšího člena poradního orgánu vlády Víta Jáska hrozí, že současný návrh povede ke spekulativním žalobám, jako se tomu děje například v Americe. „Chceme to raději tak, jak to navrhuje Evropská komise, tedy zákon o reprezentativních žalobách, který je založen na neziskovém principu,“ uvedl Jásek, který je též ředitelem Unie zaměstnavatelských svazů.
________________________________________
Nejčastější výhrady odborníků k návrhu zákona o hromadných žalobách
• investorský charakter
• nedokončená evropská směrnice o reprezentativních žalobách
• hrozba zneužití a byznys se žalobami
• absence praxe v právu kontinentálního typu
• opt-out (odhlašovací režim) a řízení s nejasně vymezeným předmětem
• nesoulad s civilním procesním právem
________________________________________
K investorskému charakteru hromadných žalob má výhrady řada odborníků. Autor občanského zákoníku, profesor Karel Eliáš, České justici řekl, že má obavy z toho, že se nikdo nezabýval tím, co hromadné žaloby udělají s trhem byznysově. Upozornil také na to, že zákon o hromadných žalobách je zvláštní předpis, přičemž obecným je občanský soudní řád. Návrh by se tak měl podle něj spíše soustředit na to, co civilní kodex neupravuje.

Princip odměňování správce skupiny by podle pracovní skupiny pro soukromé právo Legislativní rady vády neměl být ve všech případech založen na postavení správce jako podnikatele, jehož předmětem podnikání je zprostředkovávat uplatňování nároků s kolektivním prvkem v hromadném řízení. „Toto postavení je spíše představitelné v režimu přihlašovacího hromadného řízení, naopak v případech režimu odhlašovacího hromadného řízení by byl vhodný jiný režim financování, který by zohledňoval smysl a účel tohoto řízení,“ uvádí pracovní skupina ve svém stanovisku. Proti pojetí hromadných žalob jako investorské příležitosti pro správce skupiny se již dříve vymezil Nejvyšší soud nebo Česká advokátní komora.

Další člen legislativní rady Bohumil Havel kritizoval přepracování zákona. Ten totiž byl předložen v poměrně výrazně jiné podobě, než „odcházel“ z Ministerstva spravedlnosti do meziresortního připomínkového řízení. „Jinými slovy, text, který byl tvůrcem presentován jako hotový, se následně 2x významně měnil a neodpovídá tak materiálu, který byl původně předkládán a v připomínkovém řízení projednáván. Současně je zjevné, že z připomínkového řízení vyplynula cela řada nevyřešených rozporů,“ uvedl Havel v podkladech pro jednání vládních legislativců. Konstrukce hromadných žalob podle něj hybridně spojuje prvky žalob reprezentativních a žalob hromadných. Pro zavedení „komerčního stylu“ hromadných žalob pak nevidí důvod. „Víme navíc, že se v současné době dokončuje návrh evropské směrnice, který má řešit právě a jen žaloby reprezentativní.

Přikláním se k tezím doc. Lavického, které jsem obdržel (byla vytvářena pro kolokvium civilního práva při ÚSP AV ČR) a které poukazují mj. na to, že ochrana soukromých práv má být vystavena na aktivitě soukromých osob a předvídatelnosti nástrojů, které se nabízí. Systémově tak má smysl uvažovat o regulaci reprezentativních žalob, které sledují veřejný zájem, totiž detailněji ochranu spotřebitele, nikoliv obecnou hromadnou žalobu vystavenou na systému odhlašovacím. Ač se zákon snaží preferovat přihlašovací systém, reálně nabízí jak stranám, tak soudu možnost volit druhou metodu, tedy zákonná preference je pouze formální,“ uvedl Havel s tím, že dnes má tuzemský spotřebitel řadu možností, jak domáhat svých práv i bez nového zákona.

Přestože resort na poslední chvíli v návrhu upřednostnil přihlašovací žalobu (opt-in), varianta odhlašovací žaloby (opt-out) za určitých podmínek zůstává. Návrh zákona tak podstatně omezuje dispoziční volnost stran a dává silnou roli soudu. Jedna z hlavních výhrad, která zazněla na civilistickém kolegiu Ústavu státu a práva ta k zůstává – kolektivní ochrana by neměla být univerzálním prostředkem, ale měla by být pouhým doplňkem civilního procesu. „Celý návrh zjevně vnucuje ochranu i tam, kde není dán veřejný zájem, kde není aktivní zájmová osoba, tedy tam, kde soukromý subjekt vyhodnotí a nabídne možné soudní hromadné řízení,“ uzavírá Bohumil Havel své stanovisko. Eva Paseková, ceskajustice.cz

SPOR ŽALOBCŮ V OSTRAVĚ, ANDĚLOVÁ - KORNASOVÁ

Dozor u „píchaček“ a oběd na 30 minut: Soud řeší podivné poměry u ostravských žalobců: U Okresního soudu v Ostravě (OS) probíhá spor mezi bývalou vedoucí okresní státní zástupkyní v Ostravě Tamarou Kornasovou a státem, který zastupuje nový vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) Libor Malý. Ten nahradil letos ve funkci dlouholetou šéfku ostravských krajských žalobců Zlatuši Andělovou. Česká justice měla možnost seznámit se s podrobnostmi soudního jednání.

U soudu ve dnech 16. až 18. září vypovídali svědci, mezi kterými byl i vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Ivo Ištvan, náměstci nejvyššího státního zástupce Igor Stříž a Pavel Pukovec, ředitel Odboru závažného hospodářské kriminality a korupce VSZ v Olomouci Petr Šereda či ředitel odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Roman Hájek. Vedle nich pak svědčili i další státní zástupci z obvodu KSZ v Ostravě.
Švejkologům by poměry mezi ostravským žalobci připomínaly scénu ze štábu brigády v Sanoku, kdy hejtman Tayrle před hejtmanem Ságnerem péruje osazenstvo své kanceláře, volaje: „Nemyslete si, že vás tady mám jako na krmníku, prasata!“. Přičemž se mu v odpověď ozve „Dle rozkazu, pane hejtmane!“.

Z výpovědí, a to i těch státních zástupců, kteří se bývalé nadřízené či kolegyně zastávají, vyplývá, že Andělová minimálně po několik let praktikovala při vedení KSZ v Ostravě velmi neotřelé metody. Mezi ty patřilo až chorobně pedantské lpění na včasném příchodu do práce, kontrola přestávek na oběd či limitů služebních telefonů. Ostravští státní zástupci „fasovali“ dokonce speciální propustky, aby mohli navštívit lékaře, které jim pak byly odebrány a kontrolovány.
Z pokynu Andělové byl od začátku roku 2017 zaveden na OSZ v Ostravě elektronický evidenční systém docházky, který byl propojen s KSZ. Někteří ze svědků, státních zástupců, dokonce uváděli, že pokud se zpozdili byť jen o minuty, osobně jim vedoucí Andělová volala a dožadovala se vysvětlení.

„Dříve, když jsme šli na oběd, tak jsme zapsali do docházkové knihy, že jsme byli na obědě od 11:00 do 11:30 hodin, nicméně každý věděl, že tak rychle se v okolních restauracích obědvat nedá. Když však byl zaveden elektronický systém evidence docházky, tak bylo vyžadováno, abychom obědovou pauzu měli skutečně v rozsahu pouhých 30 minut a já jsem například kvůli tomu přestala chodit na obědy. V opatření krajské státní zástupkyně z března 2018 bylo jasně uvedeno, že kdo přesáhne 30 minutovou pauzu na oběd, tak si ještě v daný den bude muset tyto minuty navíc odpracovat“, popisovala poměry na pracovišti jedna ze státních zástupkyň OSZ v Ostravě.

Kvůli tomuto opatření pak dokonce získali ostravští žalobci mezi svými kolegy přezdívku „plechové huby“, protože během tak krátké doby nelze sníst ani polévku. „K tomu bych chtěl uvést, že všichni víme, že se musí dodržovat pracovní dobu, která je od nějaké doby do nějaké doby. Nicméně u doktorky Andělové docházelo k tomu, že člověk přišel do práce třeba o pět sekund později a už měl telefonát, jak to že přišel o pět sekund později do zaměstnání. Docházelo i k tomu, že když jsem šel z hlavního líčení od soudu do kanceláře, tak doktorka Andělová měřila vzdálenost a počítala, jak dlouho mi bude cesta trvat a pak mi vyčítala, že jsem se třeba minutu někde zdržel. Takto přistupovala nejenom ke mně, ale i k ostatním kolegům,“ uvedl před soudem státní zástupce, který působil dlouhou dobu na KSZ v Ostravě a z důvodu neutěšených poměrů odešel na vyšší stupeň.

Čekal v kuchyňce

Soudu popsal i událost, kdy byl sice již na stáži u jiného státního zastupitelství, ale z důvodu intervence u soudu v jednom z případů se vrátil. Soud skončil dopoledne, ale Andělová jej nenechala odjet nazpět a přikázala mu setrvat na KSZ do konce pracovní doby. Jeho kancelář však již byla obsazená, a tak musel čekat v kuchyňce. Státní zástupkyně pak popisovaly před soudem obtíže, které s takto striktním nastavením pracovních podmínek měly, když potřebovaly odvézt či vyzvednout dítě ze školky či školy. Teprve po odchodu Andělové byla zavedena u OSZ pružná pracovní doba. U soudu také vyšlo najevo, že taková praxe byla zavedena pouze u OSZ v Ostravě.

Specifický přístup Andělové při vedení KSZ připustili i ti svědci z řad státních zástupců, kteří se jí jinak zastávali a snažili se soudu vylíčit důvody, proč podle nich Kornasová jako vedoucí OSZ nepracovala dobře. „Každý má jiný styl řízení, někdo řídí instituci neformálně, někdo formálně. Paní doktorka Andělová měla takový styl práce, že spíše řídila formálně, vydávala velké množství opatření. Já jsem se vždycky smál, že na konci roku je už vydáno například 177 opatření,“ uvedl ve výpovědi náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec. I jeho kolega, Igor Stříž, připustil, že s Andělovou na toto téma jednal. „Nicméně doktorka Andělová byla známá tím, jakým způsobem vyžadovala dodržování docházky do zaměstnání. Já jsem s doktorkou Andělovou osobně několikrát mluvil, říkal jsem, že není problém, když se například sekretářka zdrží o 5 minut déle na obědě, ale doktorka Andělová mně vždy argumentovala ustanoveními zákoníku práce,“ popisoval soudu Stříž, který jinak nenechal na práci Kornasové a celého OSZ nit suchou.

„Když mohu porovnávat manažerský styl doktorky Andělové s manažerským stylem Krajského státního zástupce v Brně, tak můžu říct, že o doktorce Andělové bylo známo, že velmi dbá na to, aby se přesně dodržovaly veškeré pokyny a předpisy, což samozřejmě nutně vyvolávalo pnutí na pracovišti u řadových státních zástupců. Je pravdou, že já jakožto člověk konsenzuální jsem s doktorkou Andělovou diskutoval o tom, zda by se nedalo například ubrat v přísnosti ohledně dodržování docházky,“ uvedl vedoucí VSZ v Olomouci Ivo Ištvan s tím, že ovšem Andělová vždy jednala v rámci zákonů.

Většina svědků se také ve svých výpovědích shodla, že od roku 2016 do odchodu Andělové v roce 2019 proběhly u OSZ v Ostravě prakticky jediné mimořádné prověrky, které v obvodu KSZ v Ostravě byly vykonány v tomto období. Náměstkyně KSZ v Ostravě Dana Masná, Stříž, Hájek a, koneckonců, i Ištvan shodně popsali důvody těchto prověrek. Pro jejich provedení byly objektivní příčiny spočívající v nezákonném postupu při rušení trestních stíhání, postupu při ustanovování kolizních opatrovníků a nedostatečné využívání odklonů. Byly zmíněny i problémy s častým namítáním nepříslušnosti OSZ v Ostravě, která se posléze ukázala ve většině případů jako nedůvodná.

Jak ale také před soudem také zaznělo, výsledky těchto kontrol nebyly tak alarmující, aby vedly k nějakým rozsáhlejším opatřením či dokonce kárným žalobám. Ohledně rušení trestních stíhání místo jejich zastavování, které pak přezkoumává nejvyšší státní zástupce, nyní NSZ navíc plánuje podle informací České justice provést plošné prověrky i u dalších státních zastupitelství.

Faktem je, že i provádění těchto kontrol bylo některými svědky hodnoceno jako záměrné, s cílem odvolat Kornasovou z funkce. „Pokud jsem dotazován na to, zda jsem vysledoval nějakou zaujatost ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě vůči Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě, pak uvádím, že z porad, na kterých jsem byl přítomen, jsem dospěl k názoru, že je na Ostravu vyvíjen tlak v tom smyslu, aby odešla z funkce okresní státní zástupkyně, tedy žalobkyně, a to proto, že podle názoru KSZ neplnila ukládané úkoly a pokyny“, uvedl například před soudem vedoucí opavských žalobců Michal Koflák.

„Říkal jsem si vždycky, když jsem takovýto zápis četl, že už v Ostravě mají další dohledovou prověrku, toto mi přišlo zvláštní. Tyto dohledové prověrky byly v Ostravě tak často v období 2 až 3 let, a to asi před 4 či 5 lety. Já nevím, z jakého důvodu byly tyto časté kontroly, zda tomu předcházelo například nějaké zjištění. Nikdy mi nepřišlo, že by se Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě vytýkalo něco fatálního. Byly to nedostatky podobné jako na jiných státních zastupitelstvích. Mám za to, že se Ostrava v tomto směru nijak nevymykala“, popsal ve své výpovědi soudu Petr Šereda, který osm let vede odbor závažné hospodářské kriminality a korupce olomouckého VSZ.

Řadoví státní zástupci pak soudu popsali, jak se změna atmosféry a vyvíjený tlak negativně promítal do jejich práce. Vznikaly například tajné nahrávky z porad ostravských žalobců, které pak byly používány vedením KSZ ke kritice práce Kornasové, uvnitř OSZ narůstala nedůvěra. „Mezi státními zástupci začal narůstat strach a obavy, navzájem jsme si přestali důvěřovat, nevěděli jsme, kdo z nás bude ochoten udělat něco, co by mu mohlo pomoci na jiné pracoviště. Například se stávalo, že u „píchaček“ v době příchodů nebo odchodů na pracoviště anebo na oběd vždycky někdo z kolegů postával, přičemž bylo jasné, že tam nemá co postávat a bylo to velmi podezřelé.

Měla jsem obavy, zda tento kolega nepostává u docházkových hodin proto, aby slídil, zda je státními zástupci řádně evidována docházka. U píchaček postávali různí kolegové, nebyl to vždycky jeden a tentýž, ale já o nich vlastně nevím, zda na druhé donášeli nebo nikoliv. Jen to bylo podezřelé a zapadalo to do tehdejší atmosféry na pracovišti,“ popsala jedna svědkyně situaci na OSZ v Ostravě. A podobně se před soudem vyjadřovali i další, přičemž o nedobré atmosféře mluvili i ti státní zástupci, kteří kritizovali práci Kornasové. Soud bude pokračovat opět v prosinci, a to výslechem dalších svědků, včetně samotné Zlatuše Andělové a účastníků řízení. Petr Dimun, ceskajustice.cz