iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Itálie šetří, ruší třetinu poslanců a senátorů, dojde i na ČR?

Italský parlament v úterý schválil ústavní reformu, na základě které bude o více než třetinu seškrtán počet poslaneckých míst. Informovala o tom agentura Reuters. Opatření se bude týkat poslanecké sněmovny, která vzejde z voleb naplánovaných na rok 2023. Zákon podpořily téměř všechny politické strany. Počet poslaneckých mandátů v parlamentu norma omezuje ze současných 630 na 400, senát zeštíhlí z nynějších 315 křesel na 200.

Opatření prosazovalo vládní Hnutí pěti hvězd. Tvrdí, že díky seškrtání stovek poslaneckých a senátorských míst země ušetří stovky milionů eur a parlament bude pracovat efektivněji. Senát tuto ústavní reformu schválil už dříve.
Reuters ale připomíná, že změny mohou být ještě zvráceny v referendu. Kritici varují, že změny povedou k oslabení demokracie, když například pro lobbisty bude snazší prosadit v zeštíhleném parlamentu svůj vliv.

POSLANCI KLAUSOVI NESCHVÁLILI ŘÁDY DOŽIVOTNĚ, ZEMAN TO NAPRAVÍ

Bývalý prezident Václav Klaus dostane v den státního svátku 28. října státní vyznamenání. Před několika dny to prozradil prezident Miloš Zeman. Klaus už dvě nejvyšší česká vyznamenání z titulu své funkce měl, přišel však o ně po vypršení prezidentského mandátu. Poslanci mu je totiž nepropůjčili doživotně.

Na patnáct let staré oficiální prezidentské fotografii pózuje prezident Václav Klaus ve slavnostním fraku, pod jehož sakem prosvítá nápadná červenobílá velkostuha Řádu bílého lva I. třídy. Levou stranu fraku zdobí řádová hvězda s českým lvem a vedle ní hvězda Řádu TGM s vyobrazeným profilem prvního československého prezidenta.

Ale Klaus o ně přišel, když skončil jeho prezidentský mandát. Přitom jeho předchůdce Václav Havel i nástupce Miloš Zeman nositeli dvou nejvyšších českých vyznamenání jsou. Teď je chce Zeman Klausovi opět vrátit. I když zatím není jasné, která. Státní vyznamenání mu udělí letos u příležitosti státního svátku 28. října. Bez dalších podrobností to uvedl v neděli rádiu Frekvence 1.

Václav Havel obdržel v roce 2003 doživotně Řád bílého lva a Řád TGM. Předal mu je tehdejší šéf Senátu Petr Pithart. (14. října 2003)

Z titulu funkce

Zeman je nyní nositelem obou těchto nejvyšších českých vyznamenání ze zákona. Prezidentu republiky totiž přísluší řádová insignie I. třídy řádů včetně řádového řetězu. Ty mu po skončení úřadu mohou být usnesením obou komor parlamentu propůjčeny doživotně. To se však v případě Václava Klause nestalo.

Podle poslance Vojtěcha Pikala (Piráti), předsedy podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání Sněmovny, je plně v pravomoci prezidenta rozhodnutí, komu řád udělí a komu ne, ale u bývalé hlavy státu by to mělo být jinak.

České řády a medaile

• Řád bílého lva
Je rozdělen na občanskou a vojenskou skupinu, uděluje se nebo propůjčuje za vynikající zásluhy o stát či proslavení vlasti v zahraničí.
• Řád T. G. Masaryka
Propůjčuje se za rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.
• Medaile Za hrdinství
Uděluje se za hrdinství v boji, záchranu lidského života či značných materiálních hodnot.
• Medaile Za zásluhy

Uděluje se za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů.„Systémovější by bylo, kdyby mu ho potvrdila Sněmovna. Žádný takový návrh ale nikdy nepřišel,“ říká místopředseda Sněmovny Pikal.

Podobné hlasování se totiž zatím událo jen jednou – v případě Václava Havla na jaře roku 2003. Po odchodu z Hradu se právě rozhodnutím Parlamentu ČR stal doživotním nositelem nejvyšších státních vyznamenání. Schválili speciální zákon, který mu řády přiznává.

Bývalý prezident Václav Klaus se takového ocenění nedočkal. Ve společnosti tehdy panovala velká nespokojenost s amnestií, kterou Klaus před skončením ve funkci vyhlásil. Prominuto bylo více než 111 tisíc trestů. Kontroverzní krok tehdy provázel jeho odchod a místo zákona o propůjčení řádů se řešil návrh na žalobu na Klause pro velezradu. Podala ji tehdy skupina 28 senátorů. Ústavní soud o žalobě už nerozhodoval, Klausovi mezitím skončil mandát.

V cizině je to stejné

Hrad sice konkrétní jména ani vyznamenání, která jim mají být udělena, nekomentuje, ale ze zvyklostí, které udělování provázejí, se dá očekávat, že Klaus z Hradu neodejde jen s medailí, ale rovnou s některým z řádů. Navíc v nejvyšší třídě, protože Zeman hned na začátku svého mandátu uvedl, že nebude posuzovat zásluhy oceněných a všem bude dávat vyznamenání v nejvyšší třídě. Tak to učinil třeba před třemi roky v případě kardinála Dominika Duky nebo loni in memoriam u prvorepublikového předsedy vlády Antonína Švehly.

Podobná praxe jako v Česku panuje prakticky ve všech zemích – státní vyznamenání se automaticky propůjčuje hlavě státu, ať už korunované, nebo volené. Ti korunovaní jsou ale nositeli řádů doživotně, prezidenti je po skončení musí vracet. Českým občanům se státní řády pouze propůjčují, po jejich smrti je rodina musí vrátit Kanceláři prezidenta republiky. Pokud prezident propůjčí řád posmrtně, rodina dostane jen dekret.

ÍRÁN POSLAL ARMÁDU K HRANICÍM TURECKA

Íránská armáda zahájila předem neohlášené cvičení u hranice s Tureckem na severozápadě Íránu. Ve středu to oznámila íránská agentura ISNA. Turecká armáda právě dokončuje přípravy ohlášené vojenské operace v severní Sýrii, jejímž cílem je vyčistit toto území od kurdských oddílů. Očekává se, že operace začne do 24 hodin.

„Turecko má oprávněné obavy o bezpečnost své jižní hranice. Myslíme si, že by tyto obavy měly být řešeny náležitými prostředky. Z oblasti musejí odejít američtí vojáci a syrští Kurdové by měli podpořit syrskou armádu,“ řekl íránský prezident Hasan Rúhání podle státní agentury IRNA.

Vyzval také Turecko, aby se vyhnulo vojenské operaci v Sýrii.

Ačkoli některá média ohlásila, že první turečtí vojáci už hranici překročili, Ankara tvrdí, že operace ještě nezačala. Ministr obrany Hulusi Akar řekl, že přípravy pokračují.

Írán situaci sleduje a v minulosti se jeho představitelé vyslovili proti vojenskému řešení situace s Kurdy. Ve středu jeho armáda zahájila manévry u turecké hranice. Podle agentury ISNA se cvičení účastní oddíly rychlé reakce, mobilní a útočené brigády a vrtulníky íránského letectva.

Turecko chce na severu Sýrie východně od Eufratu zřídit 30 kilometrů širokou takzvanou bezpečnostní zónu, v níž nebudou působit oddíly syrských Kurdů. Ty Ankara považuje za teroristické. Podle představ turecké vlády se do ní budou moci přesunout syrští uprchlíci. Turecko jich přijalo na 3,6 milionu a počítá s tím, že bezpečnostní zónu využijí až dva miliony z nich. Spojené státy své specialisty začaly z oblasti stahovat na začátku týdne. V květnu měl prezident Hasan Rúhání následující projev:

Sýrie hodlá připravovanou tureckou ofenzívu na severu zmařit

Sýrie se bude snažit všemi legitimními prostředky zmařit útok, který Turecko připravuje na syrském severu. Oznámilo to ve středu syrské ministerstvo zahraničí. Turecko dokončuje přípravy ofenzívy, která má být zaměřena na oddíly syrských Kurdů a na zřízení bezpečnostní zóny na syrské straně syrsko-turecké hranice. Proti plánované akci jsou spojenci Damašku Rusko a Írán. Ke znepokojení o budoucí osud Kurdů přispěl středeční útok teroristického Islámského státu (IS) na kurdské pozice v severosyrské Rakce.

„Sýrie důrazně odsuzuje bezohledná prohlášení a nepřátelské úmysly tureckého režimu, který přesouvá svou armádu k hranici,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí v Damašku. Podle něj je Sýrie odhodlána zmařit turecký útok „všemi dostupnými prostředky“. Na adresu syrských Kurdů se v prohlášení uvádí, že je vláda „připravena obejmout své marnotratné syny, pokud se vrátí k rozumu“.

Turecko prý bude o případném útoku informovat

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ve středu sdělil, že Turecko bude všechny země, jichž se věc týká, tedy i syrskou vládu, o plánované ofenzívě na sever Sýrie informovat. Zdroje z prezidentského úřadu avizovaly, že operace začne v nejbližší době, turečtí vojáci začali na hranici odstraňovat betonové části hraniční bariéry. Po třetí hodině odpoledne se tak skutečně stalo: turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že operace Jaro míru začala.

Çavuşoglu prohlásil, že operace bude vedena v souladu s mezinárodním právem a že jejím jediným cílem jsou ozbrojenci, kteří v oblasti působí. O plánech zahájit operaci podle něj už informoval prezident Recep Tayyip Erdogan amerického prezidenta Donalda Trumpa v telefonátu o víkendu.

Trump pak ohlásil stažení amerických vojáků z míst, jichž se může ofenzíva týkat. Ve středu o zřízení bezpečnostní zóny jednali telefonicky Erdoganův poradce Ibrahim Kalin a Trumpův bezpečnostní poradce Robert O’Brien.

Koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejíž páteří jsou kurdské milice YPG, pomohla porazit IS, který od roku 2014 obsazoval sever Sýrie i sousedního Iráku. V obou zemích ale stále působí izolované skupinky této organizace, která měla v Sýrii své hlavní sídlo v Rakce.

Tam ve středu členové IS zaútočili na pozici SDF. Podle Kurdů IS do útoku nasadila tři sebevražedné atentátníky. Zpráva nehovoří o obětech. Podle exilové syrské lidskoprávní organizace SOHR použil IS dva bojovníky, kteří po přestřelce odpálili své nálože.

KURDOVÉ SE PŘIPRAVUJÍ NA INVAZI TURECKA, V SÝRII MOBILIZACE

Kurdské úřady v severní Sýrii vyhlásily třídenní všeobecnou mobilizaci a požádaly občany, aby vzdorovali hrozícímu tureckému vpádu. Turecká armáda a oddíly, které Ankara podporuje, jsou připraveny překročit hranici. Turecko u ní chce vytvořit takzvanou bezpečnostní zónu, z níž zřejmě vytlačí Kurdy a přesune tam syrské uprchlíky ze svého území.

Dosud Kurdy chránila přítomnost amerických spojenců, kteří spolu s nimi pomáhali porazit teroristický Islámský stát (IS).
„Vyzýváme náš národ, všechny etnické skupiny, aby se v této historicky citlivé době všichni přesunuli do oblastí blízkých hranici s Tureckem a zapojili se do akcí odporu,“ stojí ve výzvě kurdské administrativy. Kurdové v ní také vyzývají svět k odpovědnosti, protože občany severní Sýrie může „stihnout humanitární katastrofa“.

Ředitel tiskového oddělení prezidentského úřadu Fahrettin Altun v příspěvku, který ve středu otiskl list The Wahington Post, napsal, že armáda a Tureckem podporované oddíly syrských povstalců „zakrátko“ hranici překročí. Vyzval mezinárodní společenství, aby stálo za Ankarou. Cílem Turecka je podle něj odklidit kurdské bojovníky ze severovýchodní Sýrie a „osvobodit místní obyvatele od jha ozbrojených band“.

„Turecká armáda spolu se Syrskou svobodnou armádou brzy překročí turecko-syrskou hranici,“ stojí v Altunově článku.
Kurdové vnímají stažení USA jako zradu

Bílý dům v neděli potvrdil, že Turecko podnikne brzy vojenskou invazi do Sýrie, USA se na ní podílet nebudou.
Trumpovo rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severovýchodní Sýrie a vystavit kurdské síly turecké armádě je považováno Kurdy za zradu, které činí USA v očích spojenců nedůvěryhodnými, sdělil stanici CNN bývalý americký ambasador v NATO Nicholas Burns.

Syrské demokratické síly (SDF), hlavní spojenci USA v boji proti IS, označily krok Bílého domu za „úder do zad“.
Ačkoliv SDF stále hlídají zajaté následovníky IS, své nejlepší bojovníky poslaly k hranicím s Tureckem, sdělil deníku The Washington Post představitel SDF pod podmínkou anonymity. Vojáci byli staženi z centrálních míst IS jako je bývalé hlavní město Rakka či města Dajr az-Zaur.

„Jsme velmi zklamáni. Nemyslím si, že jsme schopni se zároveň koncentrovat i na boj s Daešem,“ řekl mluvčí SDF Kino Gabriel. Daeš je arabský akronym pro IS.

Podle Gabriela nemá SDF jinou možnost než se prioritně věnovat obraně země před tureckými invazivními silami a upozadit boj s IS. The Washington Post upozorňuje, že existuje možnost, že IS se pokusí získat zpět odkryté území.
Rusko jako spojenec Damašku nesouhlasí s postupem USA a vyzývá k zachování územní celistvosti Sýrie. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu poukázal na pochybné počínání USA v regionu a vyzval Damašek, aby s Kurdy vyjednával. Kurdové už v úterý naznačili, že budou možná jednat s vládou prezidenta Bašára Asada nebo i Ruskem.
Turecká invaze

Kurdští civilisté plánují se shromáždit v hraničních oblastech a sloužit jako „lidské štíty“ proti tureckému postupu, uvedla stanice Al Džazíra. Podle lokálních aktivistů jsou proti turecké invazi nejen Kurdové, ale i místní Arabové a syrští křesťané. Vládní Syrská arabská tisková agentura (SANA) uvedla, že Turecko v pondělí už začalo bombardovat kurdské pozice v Sýrii na hraničním přechodu Semelka. Kurdská média to popřela.

Údajné bombardování Kurdů tureckými silami.

K události mělo dojít těsně poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil, že „totálně zničí a vyhladí“ tureckou ekonomiku, pokud Ankara učiní cokoliv, co USA budou považovat za překročení určité hranice. USA uvedly, že stažení amerických vojáků se týká jen padesátky až stovky příslušníků speciálních sil, kteří působí u tureckých hranic. Vysoce postavený představitel americké vlády sdělil agentuře Reuters, že Turecko zatím neuskutečnilo svou očekávanou invazi do severní Sýrie, čímž fakticky popřel zprávy o tureckých úderech zmiňovaných syrskými médii.

Tragédie epických rozměrů

Odborníci varují, že turecká invaze povede k vyhnání tisíců lidí. Někteří Kurdové už nyní začali prchat do ostatních měst dále od hranic, podotýká Wladimir van Wilgenburg, expert na kurdskou politiku v Sýrii. Krutá osmiletá válka ze Sýrie vyhnala okolo 6,7 milionů lidí. Dalších 6,2 milionů odešlo ze svých domů do dalších koutů země. „Nová uprchlická krize na vrcholu té, co už přinutila přes 5 milionů Syřanů uprchnout z jejich země, by byla tragédie epických rozměrů,“ varuje Philippe Nassif z humanitární organizace Amnesty International.

Mnozí Syřané uprchli do Turecka. Odhaduje se, že v zemi je 3,6 milionů Syřanů. Ankara tvrdí, že Turecko chce v prvé řadě v Sýrii vytvořit „mírový koridor“ pro návrat syrských uprchlíků. Bezpečnostní zóna by měla sahat 30 kilometrů do syrského území.

Kdo jsou Kurdové a co chtějí

V čele SDF jsou kurdské Lidové obranné jednotky (YPG). Podle Ankary se jedná o teroristy, kteří jsou napojeni na v Turecku zakázanou Kurdskou stranu pracujících (PKK). Turecko si nárokuje právo na uskutečnění opatření nutných k zajištění státní bezpečnosti, uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Po rozpadu Osmanské říše bylo na konferenci v Sèvres Kurdům přislíbeno, že budou moci vytvořit samostatný Kurdistán. Jako geografická entita Kurdistán zahrnuje území spadající pod pět států: Turecko, Irák, Írán, Sýrii a Arménii.

Kurdistán

Turecko neakceptovalo plán autonomního Kurdistánu, který by měl zahrnovat turecké území. V následující Lausannské smlouvě byly ustanoveny turecké hranice v podobě, v jaké jsou známy dnes. Kurdistán nebyl ve smlouvě vůbec jmenován, což Kurdové chápou jako první ze zrad, kterých se jim dostalo od západních mocností při pokusech vytvořit vlastní stát.

Analytici však upozorňují, že Kurdové nejsou monolitní skupinou a existují mezi nimi různé představy autonomního kurdského státu. Zvláště napjaté jsou vztahy mezi PKK a kurdskou regionální vládou v Iráku. Jejich spory bývají často krvavé. Sami Kurdové se tak obávají, že by vytvoření samostatného státu vedlo k občanské válce.

Kurdové v Sýrii si na IS vydobyli autonomní území na severu země. Rojava se skládá ze tří samosprávných regionů. PKK se zde pokouší zavést myšlenky jejího ideového vůdce a zakladatele Abdullaha Öcalana známé jako demokratický konfederalismus.

Rojava bývá v levicových médiích často vyzdvihována jako příklad blízkovýchodní oblasti, kde mají ženy plná práva. Tomáš Kaválek, analytik pro Blízký východ a severní Afriku z Asociace pro mezinárodní otázky však upozorňuje, že PKK stále je radikálně levicovou organizaci, která není liberální a otevřená opozici.

VZPOURA NA LUXUSNÍ LODI, UCPANÉ WC

Dovolenou, kterou zažijí jednou za život. To si slibovali cestující výletní lodě Norwegian Spirit, kteří se vydali na plavbu po fjordech. Místo vysněné dovolené ale dva tisíce pasažérů čekal notně osekaný program – na většinu naplánovaných návštěv lokalit se vůbec nedostalo. Lodi navíc selhal odpadní systém a problémy byly i s podáváním jídla. Poté, co se jejich dovolená snů po krásách fjordů proměnila v noční můru, cestující luxusní výletní lodi začali protestovat. Měli proč. Plavba je v přepočtu vyšla na 150 tisíc korun.

Dva tisíce cestujících měly během dvoutýdenní plavby navštívit Francii, Nizozemsko, Norsko a Island. S itinerářem byly problémy od samotného začátku plavby. Kapitánovi lodě se kvůli silnému větru v prvních dnech nepodařilo zakotvit ve francouzském přístavu Le Havre ani v Amsterdamu. Loď tedy nakonec zakotvila až v malém norském městečku. Ale ani tam cestující příliš spokojeni nebyli. Město prý zelo prázdnotou a navíc bylo od září pro turisty zavřené. A slibované fjordy, kvůli kterým se na plavbu vydali, viděli jen z velké dálky.

Společnost Norwegian Cruise Line následně zrušila i zastávku na Islandu, kapitán ji chtěl nahradit ve skotském Greenocku. Tam ale zase loď nedostala povolení k zakotvení. To už pasažéři byli na moři tři dny. Lodi se navíc ucpal odpadní systém, což na pohodlí cestujících rozhodně nepřidalo. A jídlo v restauracích začalo docházet.

Stovky cestujících tak v hlavním sále uspořádali hlasitý protest. S cedulemi „Hanba vám“ požadovali vrácení peněz. Akci si natáčeli na telefony. Podle protestujících jim posádka vypnula wi-fi spojení, aby nemohli svůj protest vysílat online.
„Na lodi je spousta naštvaných lidí a nikdo nám pořádně nevysvětlil, co se děje. Tato dovolená je noční můra a teď jsou navíc záchody v kajutách plné splašků,“ uvedla podle listu Daily Mail osmačtyřicetiletá Američanka Deena Rolandová, která na lodi cestovala se svým manželem.

Nakonec se kapitánovi lodi podařilo zakotvit v irském Belfastu, kde mnozí cestující raději vystoupili a rozhodli se odcestovat do návratové destinace – Londýna – raději po vlastní ose. Přestože cestující požadují vrácení peněz, společnost Norwegian Cruis Line všem cestujícím nabídla pouze slevu 25 procent na příští plavbu. Záležitost tak bude mít soudní dohru.

ÚK PARTNERSTVÍ S HOME CREDIT, TEĎ KRITIKA

Nejstarší univerzita v republice uzavřela na konci září smlouvu o spolupráci s firmou Home Credit. Společnost ze skupiny PPF Petra Kellnera za tři roky zaplatí rektorátu UK 1,5 milionu korun. Proti novému partnerství se ohradila Filozofická fakulta UK, z Čestné rady absolventů odstoupil Jiří Přibáň. Registr smluv přitom ukazuje, že podobná partnerství nejsou výjimečná.

Uznávanému právníkovi a sociologovi Jiřímu Přibáňovi vadí především způsob a oblast, ve které Home Credit podniká. „Předmět podnikání této firmy jsou spotřebitelské úvěry, kvůli kterým se lidé dostávají do dluhových pastí,“ řekl pro iDNES.cz Jiří Přibáň.

Rektorovi Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi poslal dopis, kde se pozastavuje nad důvodem tohoto partnerství. “Nevím, jaký finanční kredit tímto partnerstvím univerzita získává, ale vím, že takovým spojením ztrácí kredit morální. V dané situaci nemohu nadále působit jako člen Čestné rady absolventů, a proto se členství vzdávám,” sdílel úryvek na Twitteru

Z mého dopisu rektorovi: ... Nevím, jaký finanční kredit tímto partnerstvím (s Home Credit) univerzita získává, ale vím, že takovým spojením ztrácí kredit morální. V dané situaci nemohu nadále působit jako člen Čestné rady absolventů, a proto se členství vzdávám.

Negativně se vůči Home Credit staví i Filozofická fakulta UK. “Filozofická fakulta UK nebyla do přípravy smluv nijak zapojena. Udělení exkluzivního označení ‚Hlavní Partner Univerzity Karlovy‘ firmě Home Credit International nepokládáme za vhodné,” okomentoval partnerství její děkan Michal Pullmann.

Uvedl, že zejména části smluv zmiňující skutečnost, že se strany zavazují zdržet se všeho, co by mohlo poškodit jejich dobré jméno, poškozují veřejný obraz univerzity. Exkluzivní ovšem není, Home Credit je pouze jeden z hlavních partnerů.

Kritika na Home Credit

“Filozofická fakulta UK žádnou spolupráci s firmou Home Credit International neplánuje,” dodal v závěru vyjádření.
„Z našeho pohledu jde mimo jiné i o procesní problém. Uvítali bychom, kdyby s námi bylo uzavření smlouvy konzultováno. V rámci této konzultace jsme mohli probrat tuto nabídku včetně finanční částky a velkých otazníků, které jsou spojené se soudními spory týkajícími se exekucí nebo podnikáním v Číně a orientací české zahraniční politiky a mohli jsme doporučit smlouvu neuzavírat nebo ji uzavřít v jiné podobě,“ dodal proděkan Filozofické fakulty UK Daniel Soukup.

Před novým partnerem Univerzity však varovali i odborníci z projektu Sinopsis, který spadá pod Ústav Dálného východu a věnují se aktuální situaci v Číně. I tam Home Credit už několik let funguje. Spolek popsal chování firmy v zemi ve své zářijové analýze. Nebankovní společnost se proti jejich textu ohradila už dříve a podle Tománka nejsou na základě uzavřené spolupráce důvody k obavám, že by zasahovali do akademických svobod a univerzitu si kupovali.

“Existují jiné způsoby toho, jak se můžeme proti útokům bránit, než je uzavírání partnerství s Univerzitou Karlovou. Pomocí argumentů se snažíme dementovat každé nařčení, které se vůči nám objeví a otevřeně diskutuje s každým, i s projektem Sinopsis. Oni mají téměř stoprocentní monitoring čínských médií, ale podle nás je často špatně překládají,” řekl ke kritice vedoucí oddělení pro styk s veřejností Milan Tománek.

Reakce Univerzity

„V reakci na dotazy, které jsme v uplynulých hodinách obdrželi, sdělujeme, že podpisem smlouvy mezi Univerzitou Karlovou a společností Home Credit International, a.s. (HCi) žádným způsobem nedošlo a nedojde k porušení zásady akademických svobod či jejich omezení. Polemické názory plně respektujeme. Podotýkáme však, že smlouva nezavazuje žádné pracoviště UK ke spolupráci. Společnost HCi se nestává „hlavním partnerem“ univerzity ve smyslu partnera unikátního, exkluzivního nebo jediného,“ uvedl tiskový mluvčí Václav Hájek.

Akademický senát má příští týden smlouvu s Home Credit řešit.

„Univerzita Karlova se bude uvedeným tématem se vší vážností dále zabývat a bude ho dále diskutovat na úrovni Akademického senátu UK a v rámci akademické obce,“ řekl mluvčí univerzity Václav Hájek.

Home Credit kritiku odmítá

Home Credit se na základě smlouvy o spolupráci stává jedním z hlavních partnerů univerzity, ale není exkluzivním, a částka ve výši 1,5 milionu korun je podle Tománka určena především pro rektorát UK. Peníze mohou využít například na zajištění výročního Plesu Univerzity, podpory vzdělávání pracovníků rektorátu nebo zajištění expertů na marketing a další strategie.

V závěrečných ustanoveních zároveň stojí, že “strany se zavazují zdržet se všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno a pověst stran nebo co by mohlo negativně ovlivnit jejich spolupráci”, která má být pojistkou ze strany univerzity.
Společnost Home Credit na konci srpna uzavřela smlouvu i s Matematicko-fyzikální fakultou UK. Podle ní tak například může Home Credit spoluvypisovat či vést bakalářské či diplomové práce. Mohou také navrhovat nové předměty a vyučovat je. Ani v této smlouvě nechybí klauzule o držení dobré pověsti stran.

Partnerství mezi soukromou firmou a veřejnou školou není nic netypického. Podle registru smluv není Karlova Univerzita jediná škola, která partnerství s Home Credit navázala. Roční smlouvu podepsalo také Vysoké učení technické, v loňském roce i Fakulta informačních technologií z ČVUT. Podle Tománka se společnost snaží o uzavření podobné spolupráce i s dalšími univerzitami v Česku.

Většinovým vlastníkem společnosti Home Credit je skupina PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Skupina Home Credit byla založena v roce 1997 a nyní patří mezi největší světové firmy poskytující spotřebitelské úvěry. Působí v Číně, Rusku, Kazachstánu, Česku, na Slovensku, v Indii, Indonésii, Vietnamu a na Filipínách.

Někteří lidé kritizují Home Credit kvůli exekucím. V České republice je podle některých odhadů vedeno až 200 tisíc neplatných exekucí. Je to hlavně kvůli neplatným rozhodčím doložkám, které v minulosti používala právě i společnost Home Credit. Právě takovými případy se nyní zabývají soudy, které ministerstvo spravedlnosti vyzvalo, aby je prověřily.

ORBÁN PŘED VOLBAMI: ŠEK NA ENERGIE, PYTEL BRAMBOR PRO DŮCHODCE

Poukázky na energie v hodnotě 774 Kč a 22 kilo brambor za hubičku. I těmito dárky si snaží pojistit přízeň důchodců vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. V Maďarsku se 13. října konají komunální volby, v nichž chce Fidesz znovu triumfovat. O „dárcích“ motivovaných novým hlasováním informoval francouzský rozhlas RFI. Podle něj se „Orbán stará o důchodce, kteří tvoří jádro jeho voličů“. Fidesz vládne v téměř všech obcích, bitva o jejich udržení ale může být někde těsná.

Vláda přispěla seniorům na zaplacení účtů za energie poukázkami v hodnotě v přepočtu 774 Kč. Radnice jedné z městských částí metropole Budapešti šla ještě dál. V sobotu nabízela důchodcům 22kilové pytle brambor za pouhých 400 forintů (31 Kč). RFI nezmiňuje, kolik tyto dárky ukrojí z veřejných rozpočtů. Cituje ale některé z obyvatel Budapešti. „Doufám, že zůstane u moci,“ řekla o městské radě Irén, která si pro brambory přišla s vozíkem na kolečkách.

„Utratím spoustu peněz za léky, takže co nejvíc šetřím na jídle. Tyto brambory mi hodně pomohou,“ uvedla bývalá učitelka Véra, která pobírá měsíční důchod v přepočtu 9300 Kč. Podle RFI jsou pro ni brambory „darem z nebe“.
Jiní se chystají hlasovat pro opozici, kterou zastupují sociální demokraté, Zelení, liberálové a pravicová strana Jobbik. „Mezi místními činiteli je hodně korupce. Změnu většiny (na radnici) bych uvítal,“ prohlásil 54letý inženýr Csaba. Od roku 2010 je starostou Budapešti člen Fidesz István Tarlós.

Důchodci jako volební buldozer

Fidesz se řadí ke středopravicovým stranám, k nimž nadstandardní sociální podpory nepasují. V Maďarsku zavedl nejnižší firemní daň v Evropské unii, čímž přetahuje podniky nejen ze sousedního Slovenska a Rakouska.

Orbánovi kamarádi zázračně bohatnou z eurofondů

Orbán buduje nacionalistický konzervativní režim „neliberální demokracie“. Zároveň ale například prodával občanství Rusům, Číňanům a Arabům. Maďarsko je tedy zvláštní směsí ideologie a pragmatismu. Kritici označují Orbána za populistu a autoritáře, který zemi vzdaluje EU. Evropská komise zahájila proti Budapešti několik řízení před Soudním dvorem EU. Vadí ji maďarské zákony o vysokých školách, nevládních organizacích a kriminalizace pomoci žadatelům o azyl.

Maďarsko se jako ostatní evropské státy potýká se stárnutím populace způsobeným hlavně nízkou porodností. Senioři se tak stávají stále významnější voličskou skupinou, která je navíc poměrně loajální a disciplinovaná. Před Orbánem už uteklo dvakrát víc Maďarů než před sovětskými tanky

V Maďarsku tento trend umocňuje exodus mladých, kteří houfně odcházejí na Západ i kvůli nesouhlasu s Orbánem. Ten se snaží porodnost povzbudit, opět prostřednictvím finančních darů od státu. V srpnu důchodcům před ruskými komunálními volbami přilepšil prokremelský starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Možná i proto udrželi většinu na radnici prokremelští politici, kteří se ale vydávali za nezávislé kandidáty

DEMONSTRACE V EKVÁTORU, DEMOLOVALI PARLAMENT

Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na 10 tisíc lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na středu. Důvodem protestů jsou úsporná opatření vlády.

Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzín a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.

Po vniknutí demonstrantů do ekvádorského parlamentu vyhlásil prezident Lenín Moreno noční zákaz vycházení v okolí veřejných budov a dalších strategických míst, které určí vedení ozbrojených sil. Kvůli protestům vyhlásil prezident už ve čtvrtek dvouměsíční výjimečný stav, který ale v úterý ústavní soud zkrátil na 30 dnů.

Poslanci v úterý v budově parlamentu v Quitu nebyli, protože už den předtím kvůli sílícím protestům přerušili zasedání. Také vláda spolu s prezidentem, který se od roku 1998 pohybuje na invalidním vozíku, už v pondělí přesídlila z Quita do 400 kilometrů vzdáleného přístavu Guayaquil.

Prezident Moreno v úterý znovu vyzval k národnímu dialogu a k dodržování ústavního pořádku. Už dříve uvedl, že je ochoten s demonstranty jednat, nikoli však o zrušení dotací na pohonné hmoty. Ty fungovaly v zemi podle serveru BBC Mundo od 70. let minulého století a státní rozpočet stály ročně přes miliardu dolarů (asi 23 miliard korun).

V čele protestů stojí domorodý národ

Protesty zažehla série úsporných ekonomických opatření, které Moreno vyhlásil minulý týden v úterý a které vláda přijímá kvůli únorové dohodě s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru. Ekvádor má od MMF během tří let dostat 4,2 miliardy dolarů (asi 98 miliard korun). Některé z úsporných opatření ještě vyžadují schválení parlamentem, zrušení dotací na benzín a naftu už ale začalo platit 3. října.

V čele protestů stojí organizace domorodých národů. Jeden z jejich lídrů Yaku Pérez řek v pondělí BBC Mundo, že cílem demonstrací je sociální spravedlnost pro lid, který podle něj všechny vlády opomíjely.

Tisíce odstínů zeleně našel Miroslav Janík v ekvádorském pralese

Demonstranti „neodpustí ani Morenovi, ani Correovi“, uvedl Pérez s odkazem i na exprezidenta Rafaela Correu. Ten stál v čele země deset let do května 2017, než se úřadu ujal Moreno, jenž byl v Correově vládě několik let viceprezidentem.
Podle Morena stojí za nynějšími sílícími protesty právě Correa, který se ho tak prý snaží svrhnout. Correa před prezidentskými volbami v roce 2017 Morena podporoval, později se ale oba začali vzájemně kritizovat.
Correa nyní žije v Belgii, odkud pochází jeho manželka, a od loňska je v Ekvádoru stíhán za pokus o únos politického oponenta v roce 2012. Correa obvinění odmítá s tím, že je politicky motivované.

ZNEUŽITÝ POLÁK KNĚZEM VYSOUDIL PŘES DVA MILIONY

Polský soud přiznal muži, kterého jako ministranta zneužíval katolický kněz, nárok na omluvu jak od církevního hodnostáře, tak od dvou církevních institucí. Ty mu musí navíc vyplatit odškodnění 400 tisíc zlotých (asi 2,4 milionu korun). O pravomocném rozhodnutí odvolacího soudu v Gdaňsku informovala polská média.

Andrzej S., který byl v roce 2016 zbaven kněžských povinností a převeden do laického stavu, Marka Mielewczyka poprvé sexuálně zneužil v roce 1982, když chlapci bylo 13 let.„Bylo to nelidské zneužívání dítěte; dítěte, které si neuvědomovalo, co se mu děje,“ citovala zpravodajská televize TVN24 soudkyni gdaňského soudu Dorotu Gierczakovou.

Podle ní je „sexuální zneužívání dětí, které si nejsou vědomy toho, že jsou na nich páchány trestné činy, ponižujícím, nelidským zacházením s druhým člověkem, které se ničím neliší od mučení“.Zneužíváním Mielewczyka, který souhlasil se zveřejněním svého plného jména, se soud nižší instance zabýval už předloni. Andrzejovi S. tehdy nařídil, aby se někdejšímu ministrantovi omluvil za porušení jeho důstojnosti a tělesné nedotknutelnosti.

Soud tehdy nepřiznal poškozenému odškodnění 10 tisíc zlotých, které požadoval. Jak advokát Andrzeje S., tak Marek Mielewczyk se proti rozsudku odvolali. Podle odvolacího verdiktu se za zneužívání musí omluvit nejen bývalý kněz, ale i farnost, v níž působil, a jí nadřazená diecéze, protože na chování kněze řádně nereagovaly.
Mielewczyk je jedním z těch, kteří o tom, jak je zneužívali duchovní, vypovídali v dokumentu Jen to nikomu neříkej novináře Tomasze Sekielského. Tento film letos na jaře šokoval polskou veřejnost v době kampaně před volbami do Evropského parlamentu.