iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Komise OKD podá trestní oznámení na Sobotku a Bakalu

Sněmovní vyšetřovací komise podá v souvislosti s privatizací OKD trestní oznámení mj. na bývalé ministry Bohuslava Sobotku, Milana Urbana, Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického. Trestnímu oznámení budu čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček.„Podle názoru komise došlo k pochybení ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, kdy samotná realizace vkládání bytového fondu do společnosti OKD neměla tehdy oporu v tehdy platných zákonech,“...

... vysvětlil na tiskové konferenci Lukáš Černohorský (Piráti), předseda vyšetřovací parlamentní komise. Takový nález může mít dalekosáhlé důsledky. Podle názoru komise by to totiž znamenalo, že byty jsou stále majetkem českého státu.

Trestní oznámení v kauze OKD označil Zaorálek za plácnutí do vody

Vyšetřovací komise rozdělila kauzu kolem privatizace OKD do několika samostatných větví za několik různých přečinů. V té první se měli nezákonného jednání dopustit dva tehdejší ministři. Konkrétně ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý a ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický.

Podle komise se dopustili porušování povinností při správě cizího majetku. Spolu s ministry jsou obviněni také Pavel Šanda, šéf sekce majetkových účastí ve Fondu národního majetku, Roman Češka, předseda fondu národního majetku a Jaroslav Jurečka, náměstek ministra pro správu národního majetku.

„Jsem přesvědčen, že jsem se žádného údajného protizákonného jednání nedopustil a rovněž věřím, že ke stejnému závěru dospějí příslušné orgány, bude-li trestní oznámení vskutku podáno,“ vyjádřil se prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Dodal, že stejně závažně vnímá i morálně-etické a politické obvinění. „Jsem připraven se obhájit a současně se nemohu ubránit pochybnostem ohledně politické motivace konání vyšetřovací komise,“ uvedl Dlouhý.
„Těžko mohu věcně reagovat, když nevím, co je mi kladeno za vinu. Mohu se jen domnívat, že zařazení mého jména na seznam lidí, které navrhuje komise stíhat, je omyl vyplývající z toho, že členové vyšetřovací komise neví zhola nic o tom, jak probíhala privatizace, respektive že jejich závěry nejsou věcné, ale politické,“ uvedl v reakci bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka.

V druhé části komise viní z pochybení tehdejšího ministra průmyslu Milana Urbana a ministra financí Bohuslava Sobotku.
„Exkluzivně jednali se společností Karbon Invest na základě pověření vlády, a dle zjištění komise to byli oni dva, kteří vyjednali výslednou cenu, která byla předkládána na vládu,“ popsal Černohorský. Sobotka s Urbanem měli za úkol vyjednat co nejvýhodnější podmínky prodeje, to se ale podle komise nestalo a na oba politiky tak podává trestní oznámení za zneužití pravomocí veřejného činitele.

„Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem. Prodej akcií OKD proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise,“ uvedl Sobotka. Doplnil, že má čisté svědomí, a že trestní oznámení považuje za politicky motivované a nepodložené.

Stát netušil že společnost prodává „finančnímu žralokovi“

Komise prošetřovala také činnost protistrany. „Došli jsme k tomu, že Viktor Koláček a Petr Votava prodali společnost Karbon Invest již v době, kdy ještě společně vyjednávali s českým státem o prodeji minoritního podílu,“ uvedl Černohorský.

Doplnil, že nakupujícím byl podnikatel Zdeněk Bakala a komise se rozhodla podat trestní oznámení na tyto tři muže pro podvodné jednání. „Stát a vláda žili totiž v domnění, že majetek prodávají osobám, které jsou spojené s regionem, nikoliv finančnímu žralokovi,“ vysvětlil Černohorský.

„Politicky ustavená komise ve své zprávě nedospěla k žádným novým informacím. Jen opakuje tvrzení, se kterými někteří politici přichází už více než deset let. Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála,“ uvedla mluvčí Zdeňka Bakaly Šárka Samková. Bakala prý vždy jednal při působení ve firmě v souladu s právem a je připraven to všemi právními prostředky prokázat.

Komise se také zabývala pádem společnosti OKD a sledovala finanční toky ze společnosti OKD do společnosti NWR. V této souvislosti podává sérii trestních oznámení na členy orgánu NWR a OKD. Mimo jiné za porušování povinnosti při správě cizího majetku a zkreslování údajů o stavu hospodaření.

Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené finančníkem Zdeňkem Bakalou. Bakalu komise nevyslechla, pozvánku na slyšení odmítl.
Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy. V roce 201

BABIŠ: VYROVNAT DŮCHODY MEZI MUŽI A ŽENAMI

Pro změnu u důchodů, aby se začaly vyrovnávat rozdíly v tom, jakou penzi dostávají muži a ženy, se v úterý po jednání vlády vyslovil premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „My apelujeme hlavně na to, aby se vyrovnaly důchody. Ženy mají podstatně nižší důchody než muži,“ řekl Babiš před koaličním jednáním špiček ANO a ČSSD.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD na jaře v souvislosti s jednáním důchodové komisi mluvila o tom, že je více možností navýšení penzí žen. Například zvýšení penzí o pevnou částku za každé dítě, možnost poukázat část daní od dětí ve prospěch rodičů či diferenciované valorizace důchodů.

„Na koaliční radě máme důchody. Měli bychom se poprvé dozvědět, co důchodová komise navrhuje, respektive, co navrhuje sociální demokracie, která to má v resortu,“ řekl v úterý Babiš. Řešit se podle něj má dřívější odchod do důchodu v některých profesích. „Na změnu důchodů, jejich financování, eventuálně jejich reformu je potřeba dohodu v celé Poslanecké sněmovně,“ uvedl premiér.

Koaliční partneři budou podle Babiše řešit i téma zálohované výživné. „Bankovní daň pro nás není vůbec téma, musíme plnit věci, které máme v programovém prohlášení vlády,“ zopakoval předseda vlády, že bankovní daň přes jeho ANO neprojde. On i ministryně financí Alena Schillerová také řekli, že kdyby bankovní daň ČSSD předložila jako svůj vlastní poslanecký návrh, vnímalo by to ANO jako porušení koaliční smlouvy.

„Bylo by to bezesporu porušení koaliční smlouvy a myslím, že by nebyla jiná cesta, než koaliční smlouvu vypovědět,“ řekla Schillerová. O možnosti, že bankovní daň navrhne sama ČSSD, před tím mluvila ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová.

ZAVINILA SMRT MLADÍKA, UPRCHLA S IMUNITOU DO USA

Američanka Anne Sacoolasová v srpnu zavinila ve Velké Británii tragickou nehodu, při níž zemřel devatenáctiletý mladík. Přestože žena tvrdila, že nemá v úmyslu zemi opustit, během vyšetřování tak učinila. Využila imunity, která se na ni vztahuje díky manželství s americkým diplomatem. Její případ nyní řeší britská i americká vláda.

Odstranění následků dopravní nehody ve Velké Británii | foto: Profimedia.cz
Manželka nejmenovaného amerického diplomata Anne Sacoolasová z nehody, která se stala v britském Northamptonu, vyvázla bez zranění. Zavinila však smrt devatenáctiletého mladíka Harryho Dunna. Ten se s autem Sacoolasové střetl při jízdě na motorce.

Rodina nejmenovaného diplomata údajně trávila v Británii tři týdny. Sacoolasová pak podle policistů nehodu poblíž letecké základny zavinila, když na silnici vjela do protisměru. To se pravděpodobně stalo vzhledem k tomu, že byla žena z Ameriky zvyklá řídit vpravo, namísto vlevo.

„Můžeme potvrdit, že dvaačtyřicetiletá Američanka je vedená jako podezřelá v případě dopravní nehody s tragickými následky,“ uvedla komisařka Sarah Johnsonová z northamptonské policie. Zároveň potvrdila, že s nimi podezřelá zpočátku spolupracovala a ujistila je, že nemá v plánu zemi opustit. To však nakonec udělala. Díky diplomatické imunitě, která se vztahuje na jejího manžela i na ni.

Mluvčí americké ambasády pro deník The Guardian uvedl, že ambasáda vyjádřila rodině své kondolence. Ujistil také, že v případě s tragickými následky, jako je tento, je zachování imunity pečlivě prověřované a ve většině případů jej úřady ruší.

Anne Sacoolasová byla nadto podle serveru Yahoo News souzená za přestupek ve své rodné zemi už v minulosti. Podle záznamů v roce 2006 „ztratila pozornost“ při řízení ve Fairfaxu ve Virginii. Zaplatila tehdy bez námitek zhruba stodolarovou pokutu (přes dva tisíce korun), k soudu se však nedostavila.

Nehoda na mezinárodní úrovni

Ve středu spolu na plánované schůzce jednali americký ministr zahraničí Mike Pompeo a Dominic Raab. Raab podle serveru The Guardian tlačil na Pompea, aby Spojené státy přehodnotily zachování diplomatické imunity Anne Sacoolasové.

Pompeo se však po schůzce na svém twitterovém účtu o diplomatově ženě nezmínil. A to i přesto, že uvedl, že si s Raabem „dobře pohovořili“ a projednávali možnou obchodní dohodu mezi oběma zeměmi, situaci v Íránu nebo turecké operace v Sýrii.

Spekuluje se, že manžel Sacoolasové není jen obyčejný diplomat, ale americký tajný agent. USA tak podle britských médií spíše nebude chtít ženu vydat z obav z jeho prozrazení. Není ale zřejmě pochyb, že investigativní novináři stejně na něho dříve či později přijdou. Charlotte Charlesová, matka zemřelého Harryho Dunna, vystoupila v úterý v televizi BBC, kde znovu apelovala na Sacoolasovou, aby se vrátila do Británie a čelila spravedlnosti.

Diplomatické pasy pomáhají bohatým být ještě bohatšími

Charlesová také uvedla, že jí denně chodí tisíce zpráv, ve kterých jí lidé vyjadřují podporu. „Lidé jsou stejně zdrcení jako my. A také jsou znechucení, že někdo může využít diplomatické imunity k něčemu takovému,“ řekla. Diplomatická imunita je podle ní určená k ochraně diplomatů před nebezpečím, ne před spravedlností. To je ostatně zapsané i v amerických zákonech.

Na podporu rodiny Harryho Dunna vystoupil i britský premiér Boris Johnson. Prohlásil, že pokud Pompeo a Raab nepřijdou na uspokojivé řešení, bude sám tlačit na Donalda Trumpa. To potvrdila i Charlesová: „Boris je na naší straně a sám včera uvedl, že to, co ta žena udělala, nebylo správné. Opravdu věřím, že se brzy dočkáme spravedlnosti,“ řekla.

ČR SE NEPŘIPOJÍ K PŘIJÍMÁNÍ UPRCHLÍKŮ

Česko nepodpoří návrh na dobrovolné přebírání migrantů, s nímž přišly čtyři země Evropské unie ve snaze odlehčit Itálii a Maltě a pomoci migrantům zachráněným ve Středozemním moři. Řekl to ministr vnitra Jan Hamáček v Lucemburku před pracovním obědem s kolegy z unijních zemí, který je věnován diskusi o budoucím přístupu k migraci.

Návrh, který unijní země vyzývá k dočasné solidaritě, je podle Hamáčka pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. Členové vlád během oběda mají na stole návrh, s nímž koncem září přišlo Německo, Francie, Itálie a Malta. Jejich iniciativa vyzývá další unijní země, aby se zapojily do provizorního dobrovolného systému, který má odlehčit dvojici jihoevropských zemí zahlcených uprchlíky a pomoci v záchraně životů.

Připravenost Česka řešit migraci se blíží nule, zlobí se ministr Seehofer

„Je to pro nás začátek cesty k tomu, aby tento materiál přešel do povinného režimu a nahradil současné dublinské nařízení, což Česká republika nemůže akceptovat,“ řekl českým novinářům Hamáček s odkazem na současný azylový systém, na jehož reformě se státy EU marně snaží shodnout již od vrcholu migrační krize. Cílem návrhu je zabránit opakování situace, při níž v minulých měsících nemohly u Itálie přistát lodě se zachráněnými migranty. Iniciátoři návrhu očekávají, že získají podporu až desítky dalších států.

Česko bude pomáhat v řešení migrace, řekl Petříček. Kvóty však odmítá

Při předběžném projednávání mezi diplomaty se k návrhu s připomínkami pozitivně stavělo Řecko či Španělsko, naopak ze strany Maďarska či Polska zazněl nesouhlas. Podle Hamáčka dávají nyní najevo odpor i některé severské státy a návrh nemá podporu většiny unijních zemí. Český ministr prohlásil, že Praha hodlá místo akceptování dobrovolného systému nabídnout finanční pomoc pro země, z nichž migranti proudí, a přispět k posílení ochrany hranic.

„Je potřeba důsledně uplatňovat návratovou politiku,“ uvedl Hamáček, podle něhož zatím nefungují dohody o navracení migrantů bez práva na azyl do zemí, odkud do Evropy zamířili. Pomoci by podle něho mohlo například i posílení libyjské pohraniční stráže.

VLÁDA ODMÍTLA NÁVRH SPD, BRÁNIT SE DOMA SE ZBRANÍ

Proti návrhu, který by umožnil bránit vlastní obydlí se střelnou zbraní, když do něj někdo násilně vnikne, se postavila vláda. Návrh podali poslanci opozičního hnutí SPD a podle předsedy bezpečnostního výboru Radka Kotena vychází ze zásady „můj dům, můj hrad“. Ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová označila po jednání vlády návrh za nadbytečný.

„To tady bylo v minulosti už mockrát. Současná úprava to řeší dobře,“ řekla ministryně spravedlnosti Benešová.
„Úprava posiluje ochranu soukromí jednotlivce, který bude oprávněn zvolit adekvátní prostředky pro ochranu svého zdraví a života stejně jako osob, které budou přítomny v obydlí,“ napsali poslanci SPD do návrhu, jímž se přes odmítavé stanovisko vlády nyní budou zabývat poslanci.

Možnost zakročit i se zbraní v ruce by měli dostat lidé podle novely v případě, že by někdo neoprávněně vnikl do jejich obydlí za použití násilí či pohrůžky násilím a vyvolal by oprávněnou obavu, že ohrožuje život či zdraví bránící se a případně i jiné osoby.

Vládní právníci poukázali na to, že tyto okolnosti se posuzují už v současnosti a napadený může v určitých situacích sáhnout k obraně, která povede případně až ke smrti útočníka. Návrh poslanců SPD by podle podkladů pro vládu bylo možné zneužít k vypořádání se s nepohodlným člověkem. Nutnou obranu definuje trestní zákoník jako čin, který by byl jinak trestný, ale protože odvrací hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestními předpisy, se za trestný čin nepovažuje.

BABIŠ SE SE ZDRAVOTNÍKY NESHODL NA POSÍLENÍ PĚČE

Premiér Andrej Babiš a zástupci krizového štábu zdravotníků se neshodli na posílení výdajů na zdravotnictví na příští rok z rezerv zdravotních pojišťoven. Premiér řekl, že slíbené dodatečné výdaje a požadavky krizového štábu se liší o téměř sedm miliard.

Obě strany se znovu sejdou začátkem příštího týdne. Novinářům to po schůzce řekla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Babiš se chce setkat s představiteli poskytovatelů všech druhů péče. Do zdravotnictví by mělo příští rok putovat 334 miliard korun. Peníze se rozdělují podle úhradové vyhlášky. Nemocnice akutní péče spotřebují víc než polovinu sumy. Krizový štáb požaduje víc peněz, a to právě z rezerv pojišťoven. Premiér už dřív oznámil, že se z nich vezme dalších šest miliard.

„Pojišťovny uvolní dodatečných šest miliard rezerv. Krizový štáb požaduje až 13 miliard. Ten rozdíl mezi námi je asi sedm miliard, přesně 6,9 miliardy. Požádal jsem pana ministra (zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO) o možnost setkat se se všemi poskytovali péče, potřebuji to vědět z první ruky,“ řekl Babiš. Podle něj může být s případnými změnami úhradové vyhlášky ale problém.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek po dnešním jednání krizového štábu s premiérem řekl, že se „diametrálně liší informace“, které dostal předseda vlády od zdravotníků a které mu dal ministr zdravotnictví. Podle štábu jsou zdravotníci přepracovaní kvůli vysokému množství přesčasů, kvůli nedostatku personálu se zavírají oddělení a pacienti neúměrně dlouho čekají na operace a vyšetření. Ministr označil přístup štábu za „nátlak a lobbing těch, kteří si nedokázali s pojišťovnami dojednat dohodu“.

Dohodu o podobě úhradové vyhlášky, tedy financování letos neuzavřely nemocnice akutní a následné péče, nedohodli se ani poskytovatelé domácí péče. Právě jim podle Žitníkové peníze chybí nejvíc. Pro domácí péči a zdravotní sestry v sociálních službách krizový štáb žádá po miliardě korun navíc, nemocnice by podle něj měly dostat navíc sedm miliard.
Další schůzka štábu s premiérem by se měla uskutečnit začátkem příštího týdne po pátečním jednání Babiše s KSČM o rozpočtu. Komunisté svou podporu podmiňují zapracováním požadavků štábu. Jednat o nich chce i ČSSD.

Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.

MERKELOVÁ: DOHODA O BREXITU TEĎ NEPRAVDĚPODOBNÁ

Británie se připravuje na kolaps brexitových jednání s Evropskou unií na konci tohoto týdne. S odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády o tom informoval časopis The Spectator. Za „krajně nepravděpodobnou“ považuje nyní podle zdroje citovaného agenturou Reuters uzavření brexitové dohody i německá kancléřka Angela Merkelová.

Podle bývalé ministryně Amber Ruddové by mohl být zdrojem kontroverzní poradce premiéra Dominic Cummings. Do termínu odchodu Británie z Evropské unie, pro který se roku 2016 vyslovili voliči v referendu, zbývá 23 dní.

Jednání tento týden pravděpodobně skončí,“ uvedl zdroj konzervativního časopisu The Spectator. Vinu na tom podle něj nese irský premiér Leo Varadkar, který „nechce vyjednávat“. „Docela dost lidí v Paříži a Berlíně by rádo jednalo o naší nabídce, ale (německá kancléřka Angela) Merkelová a (francouzský prezident Emmanuel) Macron nebudou tlačit na (hlavního vyjednavače EU Michela) Barniera, dokud Irsko neřekne, že chce vyjednávat,“ uvedl zdroj.

Minulý týden zaslal britský premiér Boris Johnson do Bruselu návrh na řešení sporu kolem takzvané irské p
ojistky. Na základě jím navrhovaného mechanismu by Severní Irsko v podstatě zůstalo v unijním jednotném trhu, ale společně se zbytkem Británie by bylo mimo celní unii EU. Celní kontroly by byly prováděny v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici. Unijní představitelé přijali návrh chladně, vyjádřili ale ochotu o něm jednat.

Merkelová: dohoda je „krajně nepravděpodobná“

Německá kancléřka Merkelová ale podle vládního zdroje, který citovala agentura Reuters, v úterním telefonickém rozhovoru s Johnsonem uvedla, že uzavření brexitové dohody na základě jeho návrhů je „krajně nepravděpodobné“. Podle zdroje je s takovouto pozicí dohoda „v podstatě nemožná“ a to „nejen teď, ale kdykoli“. „Rozhovory v Bruselu jsou na pokraji zhroucení navzdory tomu, že Spojené království hodně ustoupilo,“ dodal vládní zdroj. Mluvčí německé vlády telefonát Merkelové s Johnsonem potvrdil, k jeho obsahu se ale odmítl vyjádřit.

Opozice: vláda jen cynicky sabotuje jednání

Podle opozičních labouristů jsou výroky vládních zdrojů jen „cynickým pokusem o sabotáž vyjednávání“ s Evropskou unií. „Boris Johnson nikdy nepřijme zodpovědnost za své vlastní selhání ve snaze vyjednat důvěryhodnou dohodu,“ uvedl mluvčí strany pro brexit Keir Starmer.

„Borisi Johnsone, v sázce není to, kdo vyhraje nějakou hloupou hru na hledání viníka. V sázce je budoucnost Evropy a Spojeného království...,“ napsal v reakci na informace vládního zdroje na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. „Nechcete dohodu, nechcete odklad, nechcete zrušit brexit, quo vadis?“ dodal. Podle zdroje časopisu The Spectator nyní existují jen dvě možnosti: „Buď odejdeme z EU bez dohody 31. října, nebo budou volby a bez dohody odejdeme po nich.“

Britský vládní zdroj časopisu The Spectator rovněž uvedl, že odchod z EU bez dohody bude mít vliv na budoucí obrannou a bezpečnostní spolupráci Londýna s Bruselem. „Dáme soukromě i veřejně jasně najevo, že země, které se postaví proti odkladu (brexitu), budou první v řadě pro budoucí spolupráci,“ uvedl. V minulých dnech se objevily spekulace, že by Británie mohla přesvědčit Maďarsko, aby při hlasování odklad termínu brexitu vetovalo.

Naopak země, které budou souhlasit s odkladem brexitu, chce Londýn potrestat. „Podporu odkladu bude tato vláda vnímat jako nepřátelské vměšování do domácí politiky a více než polovina veřejnosti s námi bude souhlasit,“ uvedl zdroj s tím, že takové země se postaví „na konec řady“ při budoucí spolupráci s Británií.

Podle bývalé ministryně práce a sociálních věcí Amber Ruddové se zdá, že zdrojem časopisu The Spectator je Johnsonův kontroverzní poradce Dominic Cummings. Vyjádření je podle ní „zuřivé a zoufalé“.V Bruselu se v úterý dál jedná o možnosti uzavření „rozvodové“ dohody. Pondělní rozhovory podle agentury DPA žádný zjevný pokrok nepřinesly.

ZLODĚJI SE VRACÍ K VYKRÁDÁNÍ CHAT

Zlodějům, kteří se zaměřují na vykrádání chat a chalup, začíná s příchodem podzimu hlavní sezóna. Policejní statistiky naznačují, že vykradených rekreačních objektů v letošním roce bude více. Druh kriminality, který od roku 2013 do loňska stabilně klesal, se vrací do módy.

Od začátku roku až do konce letních prázdnin stihli zloději vykrást 1 134 chat. Oproti loňskému roku tak narostl počet vykradených rekreačních objektů téměř o třetinu. Rok 2018 byl, co se týče počtu případů, rekordně nízký. Jenže na druhou stranu zapadal do dlouhodobého trendu, kdy vykradených chalup systematicky ubývalo. Podle letošních čísel se ale trend zase obrací.

Léto je pro zloděje něco jako přípravná etapa. Je to logické. Majitelé tráví prázdniny ve svých letních obydlích a zlodějům se tak vyplatí počkat na dobu, kdy bude na vloupání více klidu.

Letos si ale troufali o prázdninách zloději více než v loňském i předloňském roce. Za červen, červenec a srpen vykradli 349 chat a chalup. V roce 2018 to bylo pouhých 262 objektů a rok před tím 317 objektů. Dá se proto předpokládat, že tradičně rizikový podzim bude letos pro chalupáře nebezpečnější než obvykle.

Vůbec nejvíce vykradených chat bylo za prvních osm měsíců ve Středočeském kraji, zloději se vloupali do 221 objektů. Dalších 135 případů bylo v Libereckém kraji a 110 případů v Plzeňském kraji. Počtu vloupání do rekreačních objektů přibylo všude, kromě Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje.

Liberecký kraj zaznamenal vůbec největší nárůst. Oproti loňsku tam přibylo 72 případů.

„Zvýšený nárůst této trestné činnosti máme na Jablonecku, kde jsou z rekreačních objektů zpravidla odcizovány drobné věci jako potraviny, alkohol drobnosti, oblečení, boty, zpravidla s malou škodou. Chaty se stávají často obydlím pro bezdomovce někdy i pro narkomany,“ popisuje tisková mluvčí Vladimíra Šrýtrová z policejního ředitelství Libereckého kraje.

Jde o běžný profil pachatelů, kteří si chaty a chalupy vybírají pravidelně. Policisté na Liberecku navíc řeší sérii případů, kdy se zloději zaměřovali na elektroniku v chalupách, na Českolipsku zase místní pachatelé kradli z nehlídaných domů starožitnosti.

Policejní aplikace radí jak zabezpečit objekt

Policisté upozorňují, že vloupání se dá často zabránit několika jednoduchými triky. Cílem je vždy především zloděje od vloupání odradit. Police nabízí volně ke stažení aplikaci s názvem „Zabezpečte se“, která detailně popisuje, jak se před zloději chránit.

Mezi základní rady patří pořídit si kvalitní zámek, mít prostor před vchodem do domu dobře viditelný, na pozemku by se neměly objevovat věci, které by mohly pomoci při vloupání, jako těžké nářadí nebo žebříky. Pomohou i dobré vztahy s lidmi v sousedství, kteří mohou stavbu občas zkontrolovat. Nejúčinnější jsou alarmy a další elektronické systémy, majitel se ale musí připravit na větší investici.

„Solidní zabezpečení klasické chaty se třemi místnostmi, počítáno s ústřednou, čidly a montáží, vyjde zhruba na čtyřicet tisíc korun,“ popisuje Milan Soukup, člen představenstva Asociace bezpečnostních služeb. Ty nejlepší digitální systémy jsou dnes napojené na aplikaci v mobilním telefonu majitele. Dokážou tak nejen informovat o případném vloupání, ale je přes ně možné spustit na dálku topení nebo světla. Průměrná škoda způsobená zloději v chatách a chalupách se dlouhodobě pohybuje okolo dvaceti tisíc korun. Letos je průměrná škoda zatím 18 810 korun.

PROTI TURECKÉ ARMÁDĚ NEMÁ NIKDO ŠANCI

Syrští Kurdové, které prezident Spojených států Donald Trump nechal stažením amerických vojáků napospas turecké armádě, se mohou při hledání nového spojence obrátit na Sýrii. Ovšem i syrská armáda je po letech války oslabená, říká v rozhovoru pro iDNES.cz novinářka Lenka Klicperová.

Podle syrské agentury SANA už Turci v noci na úterý napadli kurdské jednotky na severu Sýrie. Kurdové to však dosud nepotvrdili a Spojené státy to rovnou popřely. Jaké jsou vaše aktuální informace z místa?

Pokud vím, bylo to dementováno již včera v noci, kdy americké ministerstvo zahraničí také vydalo zprávu, že plně kontroluje vzdušný prostor. Situace je ale stále velice nepřehledná a i místní mají velmi málo informací. Přicházejí také informace naprosto protichůdné. Informační chaos je zřejmý i z tweetů amerických senátorů a kongresmanů. Trump svými reakcemi stvořil solidní chaos.

Sýrie v úterý nabídla Kurdům pomoc. Konkrétně zazněla slova, aby se přimkli k syrské vládě. Udělají to?

Ano, syrští Kurdové si velice dobře uvědomují svou dosavadní závislost na jediném spojenci - USA.
A uvědomují si, jak je toto spojenectví křehké a že jej může ohrozit mnoho faktorů, třeba i Trumpovy předvolební sliby, že ukončí americké angažmá ve vzdálených zahraničních konfliktech.

Syrští Kurdové po celou dobu války udržují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada kontakty a je dost možné, že ve finále v Asadovi najdou spojence. Režimní vojska jsou však dlouhou válkou dost oslabená a je otázkou, jak by se situace vyvíjela dál, zejména s ohledem na americké zájmy a americkou přítomnost v regionu. Ta především vyvažuje vliv rusko-íránské osy. A turecké armádě zřejmě v regionu bez podpory nemůže vzdorovat nikdo, ani Asad.

Proč se Kurdové nedomluvili s Asadem, potažmo s Ruskem, už dřív? Třeba když Turci ostřelovali Kobani a před tím Afrín?

Těžko říct, jednání probíhala, ale o jejich podrobnostech se toho příliš mnoho neví. Myslím, že Kurdové měli v té době především dost práce s dobýváním oblastí, které byly pod nadvládou Islámského státu. Jejich prioritou byl boj proti IS, na který byla vázána americká podpora a pomoc.

Jakou mají kurdští bojovníci šanci proti turecké armádě? Spojené státy nyní podle mluvčí Pentagonu vyřadily Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva v syrském vzdušném prostoru, což má turecké vládě zkomplikovat připravovanou invazi. Bude to stačit?

Kurdové přes svoji statečnost, kterou jsem viděla mnohokrát na vlastní oči, nemají proti turecké armádě žádnou šanci. Proti mnohem silnějšímu nepříteli musí hledat spojence a jsou v situaci, kdy nemají moc na výběr - buď budou pokračovat s Američany, nebo s Asadem. Zatím asi jiné řešení není.

Lenka Klicperová

Novinářka a fotografka Lenka Klicperová (*1976) začínala jako zpravodajka, nyní je šéfredaktorkou časopisu Zoom.
Navštívila řadu zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Nigeru či v Demokratické republice Kongo. S kolegyní Markétou Kutilovou dlouhodobě sleduje boj s Islámským státem. V roce 2018 vyšla jejich třetí společná kniha Ve válce.

Myslím si, že obrat v americké rétorice, který se odehrál během několika hodin, je zcela zásadní. Turecko doufejme pochopilo, že mu nebude dovolena invaze na kurdská území, a těžko si umím představit, že by riskovalo otevřený konflikt - teď myslím politický, ne vojenský - se Spojenými státy. Ale situace je rozhodně velice vážná a napjatá a může dojít ke srážkám mezi oběma armádami.

Turecká armáda se přesouvá směrem na Tel Abyad, což je město s možná nadpoloviční arabskou populací. Je možné, že Turecko zopakuje scénář, který předvedlo před několika lety s Jarabulusem nedaleko čistě kurdského Kobani. Jarabulus je již několik let pod správou Turecka. Uvidíme, zatím je vše velice nejisté a vývoj může zase nabrat úplně jiný směr.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí podle serveru Ahval prohlásil, že počty teroristů, které Kurdové drží ve svých táborech, jsou „přehnané“. Věříte tomu, že si Turecko zajatce převezme a bude je dál hlídat? Napadá mě totiž, že pro Erdogana to budou spíš další spojenci...

Počty zajatých, mrtvých či zraněných se přehánějí vždy ve všech válkách všemi stranami. Je klidně možné, že přehánějí i Kurdové. Nikdo přesně neví, kolik bojovníků IS zajali, nejsou známé ani lokace věznic. Kurdská administrativa to drží v přísném utajení.

Trump zůstal kvůli Sýrii izolovaný, republikáni už odmítají zavírat oči

Neumím si představit, za jakých okolností by Kurdové předali zajatce z IS Turecku, o němž je už dostatečně známo, jak Islámský stát v praxi podporovalo. Lidé, zásobování, ropa, zbraně - vše do IS proudilo z Turecka nebo přes Turecko. Bojovníci IS nečelili žádnému nebezpečí při přechodu hranice, procházeli do Sýrie zcela bez problémů.

Poslední vývoj v syrském Kurdistánu ale rozhodně a vážně destabilizuje situaci. Pro mnoho příznivců IS a spících buněk, které tam operují, to může být další energie pro oživení této organizace. Islámský stát už se nechal slyšet, že využije každé příležitosti, aby z kurdského zajetí osvobodil nejen bojovníky, ale i jejich ženy a děti.

USA MAŘÍ TURKŮM INVAZI, VYŘADILI ŘÍZENÍ NAD SÝRIÍ

Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Nedostatek potřebných informací má turecké vládě znemožnit leteckou podporu případné pozemní operace v Sýrii. Syrská vláda už ohrožené Kurdy vyzvala, aby se přimkli k ní.

Turecké a americké jednotky na jedné ze svých posledních společných hlídek na severu Sýrie. Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil invazi do dalších částí severu Sýrie, se američtí vojáci začali stahovat. (4. října 2019) | foto: AP Mluvčí Pentagonu Carla Gleansonová sdělila, že středisko letové kontroly vyřadilo Turecko z koordinačního režimu letecké koalice, která operuje proti teroristům z Islámského státu (IS) na severovýchodě Sýrie.

Turecko tak nyní nemá přístup k informacím monitorujícím situaci, což mu znemožní leteckou podporu případné pozemní operace v Sýrii. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie.

Bílý dům v neděli překvapivě oznámil stažení amerických vojáků z kurdských oblastí na severu Sýrie, čímž Ankaře tuto operaci proti svým kurdským spojencům umožnil. Americký prezident Donald Trump v pondělí své široce kritizované rozhodnutí o stažení z kurdských oblastí hájil tím, že USA už svou roli v porážce IS splnily a je nyní na regionálních a evropských zemích, aby se postaraly o zajaté členy organizace.

První turecké bomby se na Kurdy snesly v noci, tvrdí syrská agentura

Kurdové jich v táborech na severu Sýrie střeží na 11 tisíc. Dalších více než 70 tisíc tvoří manželky a děti islamistů. Ty Kurdové drží v táboře Al-Húl na severovýchodě Sýrie. Situaci může využít Írán. Sýrie Kurdům nabízí pomoc

Po kritice, že tím Trump ponechal spojenecké Kurdy napospas Turecku, prezident pohrozil postihem Ankaře, pokud Turecko učiní něco, co on bude při své „velké a nekonečné moudrosti“ považovat za nepřípustné. Turecký viceprezident Fuat Oktay na to v úterý reagoval slovy, že se Turecko nedá zastrašit. „Tam, kde jde o bezpečnost Turecka, si cestu určíme sami a sami si stanovíme meze,“ řekl.

Kritici Trumpova kroku mimo jiné upozorňují, že situace využije Írán k dalšímu rozmachu v regionu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v úterý vyzval Turecko, aby od plánované operace do Sýrie upustilo a respektovalo syrskou svrchovanost.

Turci podniknou invazi proti syrským Kurdům. Trump souhlasí, ale i vyhrožuje

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád, jehož v úterý citoval list Al-Vatan, vyzval syrské Kurdy, aby se přimkli k syrské vládě. Turecká ofenziva podle něj Kurdy „vrhne do propasti“. Jde o první reakci Damašku na Trumpovo rozhodnutí. Kurdové samotní krok USA považují za zradu, protože do této doby je USA považovaly za cenné spojence v boji proti islámským radikálům. Mikdád také řekl, že Sýrie „vítá všechny své syny“ a že vláda vyřeší bez násilí a kladně všechny problémy. Dodal, že armáda bude bránit území celé Sýrie a nedopustí okupaci jakékoli její části.