iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Rychetský se plete do politiky, zanedbává ÚS

Předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský se podle prezidenta Miloše Zemana plete v poslední době do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní. Prezident to řekl v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Reagoval tak na dnešní vyjádření Rychetského, že by si zesnulá herečka Vlasta Chramostová zasloužila pohřeb se státními poctami. Rychetský podle Zemana zároveň zanedbává práci na Ústavním soudu.

„Nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami, ale k tomu není kompetentní pan Rychetský, ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD),“ uvedl Zeman. Rychetský se podle něj v poslední době plete do politiky. „Na druhé straně zanedbává práci v Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta a dosud není vyřízena,“ řekl. Rychetskému doporučil, ať se neplete do politiky, ale věnuje se soudu. Tato výtka od něj nezazněla poprvé. V květnu v té souvislosti kritizoval „lenost“ dvou ústavních soudců. Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková na žádost o vyjádření uvedla, že pan předseda (Rychetský) se k žádným komentářům pana prezidenta zásadně nevyjadřuje.

Divadelní a filmová herečka Chramostová, která patřila k prvním signatářům Charty 77, zemřela dnes ve věku 92 let. „Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to nepochybně právě Vlasta Chramostová,“ uvedl k tomu Rychetský. Pohřeb se státními poctami bude mít v sobotu zpěvák Karel Gott.

Zeman nad úmrtím Chramostové vyjádřil lítost. „Já si uvědomuji čím dál více, že odcházejí lidé, kteří byli opravdu opozicí proti komunistickému režimu. A tyto lidi nahrazují jiní, kteří, abych uvedl konkrétní případy, dvakrát za sebou signovali antichartu, nebo jednou a odsoudili Palachův týden, nebo jednou vstoupili v září 1989 do komunistické strany. Prostě tahle vrstva, obávám se, dříve nebo později naprosto převrství ty, kdo se o listopadovou revoluci opravdu zasloužili,“ konstatoval.

HEREČKA CHRAMOSTOVÁ PODEPSALA CHARU 77, ZEMŘELA VE VĚKU 92 LET

Ve věku nedožitých 93 let v neděli zemřela významná česká herečka Vlasta Chramostová. Byla jednou z nejvýraznějších osobností pražského Divadla na Vinohradech. Kromě herectví působila i v disentu a jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Nejvíc filmů natočila v 50. a 60. letech, například Spalovače mrtvol. Zprávu o jejím úmrtí pro Radiožurnál potvrdil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Doménou Vlasty Chramostové bylo v 50. a 60. letech Divadlo na Vinohradech. Zahrála si Marii Stuartovnu, Roxanu nebo Annu Kareninu a i v rozhlase a ve filmu šla z role do role. Ovšem jak sama říkala, každý úspěch má i svůj rub. „Víte, celý život se odehrává v rámci prohraných vítězství a vítězných proher,“ říkávala. Bolavými zlomy v životě Vlasty Chramostové byla bezesporu smrt malého syna a zákaz herecké práce za normalizace. Postoje z roku 1968 herečka neopustila, byla jednou z prvních signatářek Charty 77.„Já jsem byla nejšťastnější v disentu dvacet let. Sice to byly nejkrutější časy, nesměla jsem hrát divadlo, nesměla jsem být veřejná osoba, ale byla jsem nejvíc v souladu sama se sebou,“ vzpomínala.

VÝBĚR Z FILMOGRAFIE VLASTY CHRAMOSTOVÉ
• 1953 – Tajemství krve
• 1963 - Až přijde kocour
• 1965 – Bílá paní
• 1968 – Spalovač mrtvol
• 1998 – Je třeba zabít Sekala
• 1999 – Kuře melancholik
• 2003 – P.F. 77
• 2007 – seriál Hraběnky

Ani v disentu se Vlasta Chramostová nevzdávala umělecké práce. Spolu s manželem Stanislavem Milotou pořádali soukromá představení bytového divadla, inscenovali třeba Mackbeta.

Sametová revoluce

V listopadu 1989 se pak Vlasta Chramostová stala jednou z tváří sametové revoluce. „Chřestěním klíčů se ještě člověk nezmění a měla jsem potřebu jedinou větu vykřiknout na Václavském náměstí v listopadu z balkónu a to jsem si vzpomněla na pana profesora Patočku, který říkal: Kde se mění dějiny? Uvnitř každého jednotlivce,“ vzpomínala na rok 1989. V roce 1992 pak následoval i herecký comeback a to přímo na jevišti Národního divadla.

Vlasta Chramostová hrála v desítkách filmů, třeba Spalovače mrtvol, Je třeba zabít Sekala nebo P.F. 77. Naposledy se před kamerou objevila ve filmovém zpracování Odcházení, pod režijní taktovkou Václava Havla.
V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.

BABIŠ KE KANDIDATUŘE NA HRAD: VYLOUČIT SE NEDÁ NIKDY NIC

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš zcela nevyloučil možnost, že by se mohl v budoucnu ucházet o post hlavy státu. Nyní ale s touto možností nepočítá. Babiš tak reagoval na vyjádření prezidenta Miloše Zemana, že by Babiše volil, kdyby kandidoval. „Vyloučit samozřejmě nemůžeme nikdy nic,“ řekl premiér a šéf ANO v neděli večer v rozhovoru pro televizi Nova v pořadu Střepiny. „Ještě sám nevím, co bude, přece jen už mi bylo 65 a člověk nikdy neví,“ uvedl Babiš.

Vysvětloval, proč ho pozice prezidenta moc neláká. „Já jsem profesí obchodník, já jsem člověk, který organizuje, chce věci posouvat dopředu, takže prezident je spíše reprezentativní funkce,“ řekl premiér. Uvedl ale také, že nechtěl být ani premiérem, jímž nyní je. „Rozhodně jsem nechtěl být nikdy českým premiérem, pro mě je to nenormální život.“
Zeman krátce před tím v interview na Frekvenci 1 řekl, že by se mu jako budoucí prezident zamlouval současný premiér a šéf ANO Andrej Babiš, i když o to podle Zemana nemá zájem. Volil by ho. „Ano, zcela určitě, ale on zatím odmítá kandidovat,“ řekl Zeman o Babišovi.

Před několika dny přitom prezident řekl, že by se mu zamlouvalo finále prezidentské volby, ve kterém by proti sobě stáli předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula a šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Babiš také v rozhovoru pro pořad Střepiny také hodnotil své vztahy se současným prezidentem. „Je asi dobře, že poprvé de facto od revoluce je tady pozitivní vztah mezi prezidentem a premiérem. V minulosti vždycky prezident a premiér neměli moc dobré vztahy a nějakým způsobem se vzájemně napadali,“ prohlásil předseda vlády.

Není to podle něj ale tak, že by s prezidentem ve všem souhlasil a jmenoval několik případů, kdy měli opačné názory. Šlo o vydání ruského hackera Nikulina do USA, vyhoštění ruských diplomatů, přesun velvyslanectví do Jeruzaléma, což Zeman podporuje, a jako poslední případ neshody Babiš jmenoval téma Kosovo. Zeman si přeje, aby česká vláda zrušila jeho uznání, ale premiér s ničím takovým nepočítá. Není podle něj také pravda, že by mu prezident nadiktoval někoho ve vládě.zavřít.

Babiš zopakoval, že mu Zeman vůbec nepomohl tím,když vyhlásil, že mu udělí abolici, kdyby se nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rozhodl, že pošle k soudu kauzu Čapí hnízdo a změní tak rozhodnutí pražských státních zástupců Jaroslava Šarocha a Martina Erazíma. „Tím mi vůbec nepomohl, protože samozřejmě zase vznikly různé kontroverze a neměl jsem vůbec z toho radost, protože není. Není potřeba žádnou abolici, protože tady rozhodl státní zástupce, jeho nadřízený to zkontroloval a celá kauza Čapí hnízdo je absurdní,“ prohlásil Babiš.

VYZNAMENÁNÍ 28. ŘÍJNA DOSTANE SAUDEK

Miloš Zeman se podle Deníku N rozhodl u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenat fotografa Jana Saudka. Zatím však není jasné, jaké ocenění to bude. Saudek to považuje za završení své kariéry. Hradní mluvčí informaci zatím nepotvrdil. Čtyřiaosmdesátiletý Saudek řekl Deníku N., že se ho nejprve hradní protokolář Jan Kruliš ptal, zda je ochoten vyznamenání přijmout, pokud se mu ho Zeman rozhodne udělit.„Řekl jsem, že ano. Teď o víkendu už jen volali s dotazem, kam mi mají poslat pozvánku a instrukce,“ sdělil serveru Saudek. Kruliš ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to komentovat nechtěli.

Saudek očekával, že bude nakonec ze seznamu vyškrtnut, aby ocenění místo něj dostal in memoriam zesnulý zpěvák Karel Gott. Zeman chce ale Gotta vyznamenat až příští rok, kdy mu udělí Řád bílého lva první třídy, nejvyšší český řád.
„Rodina stále ještě zažívá bolest. Kdyby byla vystavena krátce po pohřbu ceremonii ve Vladislavském sále, nebylo by to úplně dobře,“ řekl Zeman v neděli v rozhovoru, který poskytl rádiu Frekvence 1.

Medaili dostane i Václav Klaus

Letos prezident vyznamená například svého předchůdce ve funkci Václava Klause, posledního žijícího českého stíhacího pilota RAF Emila Bočka nebo vojenského kynologa Tomáše Procházku, který loni v říjnu zahynul na misi v Afghánistánu.
zavřít.

Již dříve Zeman naznačil, že by mohl ocenit hokejistu Jaromíra Jágra, který už má od Klause medaili Za zásluhy II. stupně. Vyznamenání zřejmě dostane také katolický kněz Petr Piťha, kterému v minulosti udělil medaili Za zásluhy Klaus.
Zeman dostal letos od lidí návrhy na udělení státních vyznamenání 257 osobnostem. Společně s doporučeními od senátorů a poslanců tak posuzoval udělení medailí a řádů pro více než tři stovky lidí. Loni udělil řády či vyznamenání 41 osobnostem.

Návrhy na udělení státního vyznamenání může prezidentovi podat občan, skupina občanů nebo organizace. Prezident k nim může a nemusí přihlédnout, vybrat může osobnost také podle svého uvážení. Například loni dolní komora navrhla 28 osobností, Zeman vyhověl 11 sněmovním návrhům.

NEEXISTUJÍCÍ ÚRAZY, DVA LÉKAŘI BRALI MILIONY ZA POJISTNÉ

Krajský soud v Plzni začne v listopadu projednávat jeden z nejrozsáhlejších případů pojistných podvodů. Devítičlenná organizovaná skupina včetně dvou lékařů ze severních Čech se údajně obohatila o 57 milionů korun na zfalšovaném pojistném. O kauze informuje deník Právo. Kriminalisté zdokumentovali stovky případů neoprávněně vyplacených pojistek mezi březnem 2009 a říjnem 2014.

Dvojice zkušených ortopedů teď čelí obvinění za závažný zločin podvodu, falšování lékařských zpráv ohledně vzniku, trvání a následcích úrazu a přijímání úplatků. Za to by mohli muži skončit za mřížemi až na 12 let. Obvinění jsou i pojišťovací agenti a další lidé.

„Vystavoval jsem fiktivní lékařské zprávy na neexistující úrazy. Potvrdil jsem i dvanáct pojistek na jednu osobu. Platili mě tak, že když za mnou dotyčný přišel, položil mi na stůl pět tisíc korun,“ uvedl podle listu jeden z lékařů ještě před zahájením trestního stíhání.

Obžalovaní uzavírali s vědomím některých pacientů smlouvy na jejich jména u několika pojišťoven. Za zprostředkování potom dostávali podle zdroje deníku provize. U jednotlivých událostí nárokovali plné pojistné, ačkoli v čestném prohlášení podepisovali, že klient nežádá odškodné stejné události u jiné pojišťovny.

Procenta pro zprostředkovatele, lékaře i klienty

Klienti dostávali po vyplacení pojistného maximálně deset až dvacet procent sumy. Tyto částky se pohybovaly v řádech statisíců. Jen rozsah znaleckého posudku k fingovaným úrazům přesahuje tisíc stránek. Soud musí nyní spárovat svědecké výpovědi s důkazy. „Obžaloba čítá přes tři sta stránek a samotný spis jich má dohromady více než čtyřicet tisíc. Studoval jsem ho skoro rok,“ řekl předseda senátu Jan Špeta. Ten dostal případ vloni v červenci.

Lékaři podle jednoho z obžalovaných psali do zpráv takové údaje, aby klient dostal co nejvyšší možné odškodnění. „Od lékařů jsme měli sestavený také manuál s návodem, co má klient uvést o následcích svého úrazu u revizního lékaře pojišťovny. Dělalo se to třeba i tak, že se vzal klient s úrazem a poslal se na rentgenové vyšetření s kartičkou pojištěnce zdravého klien¬ta,“ dodal.

Podobný případ se stal v loňském roce, kdy soud poslal lékaře a majitele transfúzní stanice v Táboře na pět a půl roku do vězení. Muž tehdy Všeobecné zdravotní pojišťovně účtoval fiktivní léky za miliony. Proto měl nahradit i škodu téměř dvanáct milionu korun.

EK UTRATÍ VÍC ZA LÉTÁNÍ, STÁVKÁM MLÁDEŽE

Evropská komise si o 50 procent navýšila rozpočet na leteckou přepravu. Ekologii má přitom jako jednu ze svých priorit. Zjevně ji ale nemyslí tak upřímně jako statisíce studentů, kteří pravidelně demonstrují v rámci takzvaných stávek za klima. Emise z letadel přispívají k oteplování planety. Evropská unie vlastními letadly nedisponuje. Má proto pětiletou smlouvu s charterovými leteckými společnostmi, která vyprší na konci dubna 2021. Komise nyní objem zakázky ve smlouvě navýšila ze 7,14 milionu eur (184 milionů Kč) na zhruba 10,71 milionu eur (276 milionů Kč). Na konci září o tom informoval rakouský deník Die Presse.

Komise tvrdí, že dosavadní rozpočet nestačí k pokrytí požadavků na cesty. Větší výdaje na létání podle ní poslouží i šéfovi Evropského parlamentu, předsedovi Evropské rady a šéfce unijní diplomacie. Je to pokrytecké. Na jedné straně vystupovat v médiích za ochranu životního prostředí a na té druhé navyšovat rozpočet na létání. Není divu, že tolik Rakušanů nemá ke komisi respekt,“ napsal v komentářích pod článkem v Die Presse jeden ze čtenářů.

Za omezení létání bojuje zejména šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová navržená na Nobelovu cenu za mír. Po Evropě proto jezdí vlakem a do Spojených států vyrazila v srpnu demonstrativně po moři. Létání se zřekla i matka Thunbergové, ačkoli to poškodilo její kariéru operní pěvkyně.

Zlobbovaný Brusel. EU zákulisně ovlivňují miliardy z Belgie, Německa i USA

Thunbergová inspirovala statisícové protesty studentů, takzvané „školní stávky za klima,“ které se konají v pátek zejména v evropských městech. V dubnu hovořila v Evropském parlamentu, kde poslance vyzvala, aby přešli od ekologických slov k činům.

Evropská komise je výkonným orgánem EU složeným z 28 komisařů a jejich „ministerstev“. V současnosti se rozhoduje o složení nové komise, kterou povede německá křesťanská demokratka Ursula von der Leyenová. Tu prosadila německá kancléřka Angela Merkelová, ačkoli předsedou měl být lídr strany, která vyhraje volby do europarlamentu.
Jednou z deklarovaných priorit von der Leyenové bude i ochrana klimatu, upozornil v komentáři pro iDNES.cz ředitel Institutu pro evropskou politiku Vladimír Bartovic. K ekologii se verbálně hlásila i dosluhující komise Jeana-Clauda Junckera. Česko v komisi i nadále zastoupí Věra Jourová, která nyní dostala portfolio evropských hodnot a transparentnosti. Vláda v Praze pro ni původně chtěla „silový“ ekonomický resort.

INVAZE TURKŮ PROTI SYRSKÝM KURDŮM?

Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na kurdském severu Sýrie. Potvrdila to mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová. Ta uvedla, že americké jednotky ofenzivu nepodpoří, nezúčastní se jí a nebudou se už vyskytovat v bezprostřední blízkosti oblasti. Americký prezident Donald Trump později upřesnil, že pokud Turecko překročí jistou hranici, ekonomicky ho zničí.

Vojáci už se ze severu Sýrie začali stahovat. Podle kurdské agentury ANHA a exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) nyní američtí vojáci vyklízejí pozice poblíž měst Rás al-Ajn a Tall Abjad, která leží u turecké hranice. Spojené státy mají v Sýrii asi tisíc vojáků.Postoj Spojených států se změnil poté, co si šéf Bílého domu Donald Trump telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ještě v lednu mu přitom vyhrožoval, že Američané Turecko „hospodářsky zničí“, pokud na Kurdy zaútočí.

K této hrozbě se však v pondělí odpoledne znovu vrátil. Pohrozil, že zničí tureckou ekonomiku, jestliže Ankara podnikne jakoukoli akci, kterou bude Trump považovat za překročení určité hranice.Tou může být i situace, kdy by turecká vláda dostatečně nestřežila zajaté bojovníky Islámského, kteří jsou nyní v kurdských táborech. Podle nedělního prohlášení Bílého domu totiž Turecko za zahraniční bojovníky IS převezme odpovědnost.

„Pokud Turecko udělá něco, co při vší své skvělé a jedinečné moudrosti vyhodnotím coby překročení hranice, naprosto zničím a vyhladím ekonomiku Turecka (už jsem to udělal i dřív!). Oni musí, společně s Evropou a dalšími, hlídat zajaté bojovníky IS a jejich rodiny,“ napsal Trump Dodal, že Spojené státy už při ochraně regionu udělaly víc než dost a nyní je řada na ostatních. „USA jsou skvělé!“ připsal na konec.

Rozhodnutí přenechat zajaté islamisty Turkům předtím zdůvodnil neochotou Evropy převzít tisíce zajatců z IS. „Evropa je nechce zpět, říká, abychom si je nechali. A já řekl NE, udělali jsme pro vás hodně a teď chcete, abychom je drželi v amerických věznicích s ohromnými náklady. Jsou to vaše procesy. A opět řekli ne...,“ napsal prezident v jednom ze série tweetů.

Vysvětloval také, proč chce právě nyní americké vojáky povolat zpět domů. „Kurdové bojovali s námi, ale dostali na to a na své vybavení velké sumy peněz. S Tureckem bojují po desetiletí. Snažil jsem se tento boj zadržet skoro tři roky, ale tentokrát je čas, abychom se stáhli z těch směšných, nekonečných válek, z nichž mnohé jsou kmenové, a přivezli své vojáky domů,“ míní Trump.

Podle něj je nyní na Turecku, Evropě, Sýrii, Íránu, Iráku, Rusku a na Kurdech, aby situaci posoudili a rozhodli, co chtějí se zajatci z IS dělat. Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne až po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Ankara se prý chce vyhnout jakémukoli incidentu. Erdogan k zahájení operace řekl, že „to může být kdykoli a bez varování“.

Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF), která se s pomocí USA podílela na porážce teroristického Islámského státu (IS) v Sýrii, počínání Američanů hodnotí jako nesplnění závazků vůči spojencům. „Americká armáda nesplnila své závazky a stáhla své jednotky z hraničních oblastí s Tureckem, které nyní připravuje invazi do severní a východní Sýrie,“ stojí v prohlášení SDF.

Podle Kurdů bude mít toto rozhodnutí značně negativní dopad na boj proti IS. V severní Sýrii buňky této organizace stále jsou a navíc tam jsou zmíněné zajatecké tábory. Na severovýchodě Sýrie leží také tábor Al-Húl, který je přeplněný ženami a dětmi teroristů IS.

Bílý dům ve svém prohlášení v této souvislosti připomíná, že USA „tlačily na Francii, Německo a další evropské země, aby si vzaly zpět své bojovníky Islámského státu, ale ty to odmítly“. Další zadržování teroristů podle Spojených států může trvat ještě dlouhá léta a pro amerického daňového poplatníka by to znamenalo nepřijatelně velké výdaje.
Prohlášení Bílého domu:

Erdogan o operacích proti Kurdům mluví už dlouho

Turecká vláda kurdské bojovníky řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). O tom, že u tureckých hranic nepřipustí přítomnost „teroristů“ z kurdských milic YPG, mluví především turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už dlouhé měsíce.

„Vyčištění“ severosyrské oblasti obhajuje také s odkazem na syrské uprchlíky žijící v Turecku. Ti se podle Erdogana se vznikem „bezpečné zóny“ budou moci vrátit do rodné země. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu pak zopakoval, že je Ankara odhodlaná „vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka“.

Neohrozte boj s IS, zní z Francie

Francouzská diplomacie uvedla, že turecká operace může ohrozit stabilitu v regionu a nepomůže návratu uprchlíků do oblasti, což Ankara slibovala. Radikálové zadržení na severovýchodě Sýrie, včetně cizinců, by také podle Francie měli být souzeni tam, kde zločiny páchali.

Podle francouzské ministryně obrany Florence Parlyové bude Paříž pozorně sledovat jak tureckou operaci, tak i stahování amerických vojáků ze Sýrie. „Musíme být velmi ostražití, protože takový krok, který je v rozporu s cíli koalice (bojující proti IS), může Islámský stát ještě posílit, místo aby ho oslabil a zničil,“ řekla Parlyová.

Opoziční demokraté v USA, ale také vládní republikáni varovali, že dovolit Turecku invazi do severní Sýrie bude negativním signálem pro americké spojence ve světě. Situaci se znepokojením sleduje také OSN, jež se obává nové humanitární krize.

„Nevíme, co bude, připravujeme se na nejhorší,“ řekl koordinátor humanitární pomoci OSN v Sýrii Panos Mumtzis. Američané prý předem o svém plánu opustit své kurdské spojence neinformovali. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak řekl, že Moskva doufá, že Ankara bude brát ohled na „politickou i územní celistvost Sýrie“.

Nebude to ovšem první Erdoganův vpád do oblasti. Kurdy s pomocí spřátelené Syrské svobodné armády (FSA), ke které se přidalo mnoho bývalých členů IS, napadl už v Afrínu. Tato invaze probíhala loni v březnu a další útok se odehrál o půl roku později. Loni v listopadu totiž turecká armáda ostřelovala město Kobani, symbol kurdského boje proti Islámskému státu.

Tentokrát jsou Kurdové odhodlaní svá zbývající území bránit. SDF v reakci na Erdoganovo sobotní oznámení operace prohlásila, že bude vzdorovat „jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka“ a že svou obranu „nebude váhat přeměnit ve všeobecnou válku“.

V PORTUGALSKU ÚSPĚŠNÍ VE VOLBÁCH SOCIALISTÉ

V nedělních parlamentních volbách v Portugalsku podle očekávání zvítězila Socialistická strana (PS) premiéra Antónia Costy, ve 230členném jednokomorovém parlamentu ovšem nebude mít absolutní většinu. Potvrdily to předběžné výsledky po sečtení většiny hlasů. Costa tak bude muset zahájit vyjednávání o podpoře. Podle agentury Reuters bude jednat s jednou nebo oběma krajně levicovými stranami, které byly v předchozím volebním období jeho spojenci.

Socialisté zatím získali 106 mandátů, na většinu 116 křesel ale už nemají šanci dosáhnout. Druhá je se 77 křesly středopravá Sociálnědemokratická strana (PSD), která v předchozích volbách před čtyřmi lety vyhrála, ale nakonec skončila v opozici. Známo je zatím obsazení 226 křesel, chybí čtyři.

Costa v pondělí ohlásil vítězství. Dodal, že Portugalci dali ve volbách jasně najevo, že si přejí pokračování jeho vlády s podporou krajně levicových stran. „Bylo by žádoucí toto uspořádání obnovit, ale nezáleží to na nás. My jsme pevně odhodláni vyjednávat,“ uvedl tento právník a bývalý starosta Lisabonu. Podle něj je to zásadní také pro mezinárodní důvěryhodnost země a získání důvěry investorů. Vláda bude dál usilovat o snižování rozpočtového deficitu a státního dluhu, uvedl Costa.

Před čtyřmi lety vyhráli sociální demokraté a její lídr sestavil i vládu. Ta ale musela po necelých dvou týdnech podat demisi, protože parlament jí neschválil program. Kabinet pak z pověření prezidenta vytvořil lídr PS Costa.
Osmapadesátiletý Costa se podle analytiků těší přízni voličů zejména díky tomu, že udržel zemi politicky stabilní a pozdvihl ekonomiku. Ta se přitom vzpamatovávala z krize, kvůli níž muselo Portugalsko před osmi lety požádat mezinárodní věřitele o pomoc. Záchranný program země s deseti miliony obyvatel opustila v roce 2014.

VOLBY V KOSOVU VYHRÁLA OPOZICE

V nedělních předčasných volbách v Kosovu zvítězila opozice. Potvrzují to průběžné výsledky po sečtení zhruba tří čtvrtin hlasů. V čele je nacionalistické levicové hnutí Sebeurčení (Vetëvendosje) s 25,9 procenta hlasů. Rovněž opoziční středopravý Demokratický svaz Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy pak získal 25,33 procenta hlasů.

Volební místnost v Kosovu. Předčasné volby vypsal prezident Hashim Thaçi poté, co 22. srpna poslanci schválili
Třetí příčka podle předběžných výsledků voleb patří s 21,37 procenta Demokratické straně Kosova (PDK), která byla součástí dosavadní koalice. Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) premiéra Ramushe Haradinaje dostalo 11,7 procenta hlasů.

„Přijímáme verdikt lidu. PDK odchází do opozice,“ prohlásil večer šéf hlavní strany končící koalice Kadri Veseli.
Na rozdíl od předchozích voleb před dvěma lety nyní vládní strany své síly rozdělily a o hlasy voličů bojovaly samostatně.
Před volbami se spekulovalo o spojení obou vítězných opozičních stran. Kosovo by mohlo mít první premiérku, protože LDK do voleb vedla Vjosa Osmaniová.

Předčasné volby vypsal prezident Hashim Thaçi poté, co 22. srpna poslanci schválili rozpuštění zákonodárného sboru. Pro nové rozhodování voličů o složení parlamentu se vyslovily prakticky všechny politické strany, protože se nepodařilo po červencové demisi premiéra Ramushe Haradinaje vytvořit novou vládní koalici. Účast ve volbách podle předběžných údajů ústřední volební činila 44 procent z více než 1,9 milionu oprávněných voličů.
O 120 mandátů soupeřilo 25 politických stran a koalic. Dvacet poslaneckých křesel je vyhrazeno pro národnostní menšiny, přičemž pro srbskou polovina.

NEONACISTÉ V NĚMECKU OZBROJENI, ZAÚTOČÍ?

Německá policie loni zabavila pravicovým extremistům o šedesát procent více zbraní než v předchozím roce, což dokazuje zvyšující se počty pravicových radikalistů v zemi. Podle expertů se němečtí neonacisté masivně ozbrojují a mohou plánovat útoky proti minoritám nebo vládě. Jejich úmyslem může být také rozpoutání občanské války.

Odborníci na pravicový extremismus podle stanice Deutsche Welle varují před masivním ozbrojováním německých neonacistických skupin. Místní policie loni zabavila krajní pravici 1 091 zbraní, zatímco rok předtím to bylo 676 zbraní.

Kromě pistolí nebo pušek policie zabavila stoupencům radikální pravice také výbušniny, rozbušky, nože, obušky, různé projektily nebo repliky střelných zbraní. Podle německé vlády se loni v zemi odehrálo 563 pravicově motivovaných zločinů zahrnujících použití zbraně.

Podle experta na pravicový extremismus Matthiase Quenta z Institutu pro demokracii a občanskou společnost je nárůst zabavených zbraní strašlivý a alarmující. Upozorňuje, že německá radikální pravicová scéna se v současnosti nejen masivně ozbrojuje, ale také přezbrojuje svůj arzenál.

„Neonacistické skupiny se připravují na zahájení nových militantních útoků na menšiny, politické oponenty a zástupce státu. Jejich cílem je zastrašit společnost a vysídlit určité skupiny lidí. Některé části krajně pravicové scény si dokonce přejí rozpoutat občanskou válku,“ popisuje Quent.

V Německu sílí nové krajně pravicové hnutí, žije podle vzoru třetí říše

Zářijová zpráva německého ministerstva vnitra uvedla, že úřady jen v první polovině letošního roku zaregistrovaly 8 605 trestných činů spojených s pravicovým extremismem. Počet násilných trestných činů spáchaných známými pravicovými extremisty vzrostl oproti loňsku o 3,2 procenta na 1088.

Podle německé vnitřní zpravodajské služby je v zemi v současnosti kolem 24 tisíc krajně pravicových extremistů. Přibližně 13 tisíc z nich je podle kontrarozvědky motivováno násilím. Německá policie uvedla, že nejčastějším cílem krajně pravicového násilí jsou uprchlíci a žadatelé o azyl. V první polovině roku zaregistrovala celkem 609 útoků na nově příchozí do země.

Německá krajně pravicová scéna je pod drobnohledem od června, a to v souvislosti s vraždou politika Waltera Lübckeho, kterého kvůli jeho prouprchlickým postojům zastřelil pravicový extremista Stephan E. Kriminální policie na začátku září
oznámila, že plánuje změnu svých struktur, aby posílila boj proti krajně pravicovým skupinám a zločinům z nenávisti.

VE VYSOKÝCH TATRÁCH PŘEMNOŽENÍ MEDVĚDI

Správa souměstí Vysoké Tatry v podhůří stejnojmenného nejvyššího pohoří na Slovensku upozornila na přemnožené medvědy, kteří vyhledávají potravu v blízkosti obydlí, hotelů a zařízení. Podle samosprávy jsou tak v ohrožení místní obyvatelé i turisté.

Slovenští policisté museli medvědici zastřelit. | foto: Polícia Slovenské republiky. „V takovéto závažné situaci se Vysoké Tatry ještě nikdy nenacházely. Stav je natolik závažný, že se již skutečně obávám o životy domácích (obyvatel) i turistů,“ uvedl primátor Vysokých Tater Ján Mokoš.

Oznámil proto, že by uvítal regulaci počtu chráněné šelmy. Tatry jsou oblíbeným cílem také českých turistů.
Město tvrdí, že už využilo všechny své kompetence ve snaze předcházet výskytu medvědů na svém území, včetně budování nových míst pro kontejnery s komunálním odpadem a elektrických ohradníků. Vyslovilo se rovněž za jednodušší regulaci počtu medvědů v případě, že se potvrdí jejich přemnožení. Zatímco v roce 2010 zaznamenaly Vysoké Tatry 97 hlášení výskytu medvědů, letos se tento počet vyšpl

Výjimku na odstřel šelmy uděluje ministerstvo životního prostředí, které už dříve uvedlo, že jeho záměrem je medvědy chránit. Ochranáři zase uvedli, že medvědi jsou přirozenou součástí přírody v Tatrách.Střety medvěda s člověkem nejsou na Slovensku ojedinělé. Podle výzkumu z roku 2015 žilo v zemi 1 023 až 1 489 medvědů.