iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Exministr dr. Rath převezl novináře, do vězení v Teplicích

Bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD a někdejší středočeský hejtman David Rath v pondělí nastoupil k výkonu sedmiletého trestu vězení za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Překvapivě se ovšem nedostavil do věznice v Praze-Ruzyni, kde na něj celý den čekali novináři, nýbrž do věznice v Teplicích. Výzvu k nástupu do vězení doručili policisté Rathovi minulé úterý.

Někdejší významný politik ČSSD způsob doručení kritizoval, nesouhlasil ani s pětidenní lhůtou pro nástup. Krajský soud v Praze ale postup označil za standardní. Rath odmítá zaplatit uložený desetimilionový peněžitý trest, což mu může pobyt za mřížemi prodloužit o 2,5 roku.

Podle mluvčí Vězeňské služby Petry Kučerové mohou odsouzení nastoupit do kterékoli z 12 nástupních věznic v Česku. „Důležité je dodržet dobu nástupu,“ vysvětlila Kučerová. Z nástupní věznice se pak možná přesune jinam.
Policie Ratha zadržela v květnu 2012 se sedmimilionovým úplatkem, který si nesl v krabici od vína. Pravomocný rozsudek vynesl letos v červnu pražský vrchní soud. Exhejtmanovi snížil původně uložený trest 8,5 roku vězení a zprostil ho obžaloby ze čtyř dalších žalovaných skutků. Vedle peněžitého trestu mu uložil sedmiletý zákaz působení ve výkonných funkcích v samosprávě.

Rath, který dosud provozoval lékařskou praxi ve středočeské Hostivici, nevyloučil, že bude ve věznici pracovat jako lékař. Kdy hodlá zažádat o podmínečné propuštění, dnes neřekl.

Soudní proces podle Ratha ovlivňovali ministři spravedlnosti i prezident Miloš Zeman. Rathův advokát Roman Jelínek po verdiktu avizoval, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. S dovoláním se na Nejvyšší soud obrátila Rathova manželka Eva. I vrchní státní zastupitelství v minulosti uvedlo, že podá podnět pro dovolání k nejvyššímu státnímu zástupci.

V kauze bylo obžalováno dalších deset lidí. Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal soud na šest let do vězení za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a budovy gymnázia v Hostivici. Podle informací ČTK zatím manželé za mřížemi nejsou. Každý z nich má zaplatit 15 milionů korun. Podle rozsudku žádali úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun a sedm milionů dali Rathovi.

Rath a Kottovi figurují i ve druhé části korupční kauzy, kterou začal soud projednávat letos v lednu. Podle obžaloby si domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní jsou i další podnikatelé, manažeři a několik firem.

POLITIK MUDr: RATH ZA TŘI ROKY DOMA Z BASY?

David Rath v pondělí v podvečer nastoupil k výkonu svého sedmiletého trestu. Pokud se však bude ve vězení chovat slušně, mohl by být podmínečně propuštěn už za tři roky. Vánoce 2022 by tedy mohl oslavit již na svobodě. Musí však stihnout zaplatit desetimilionovou pokutu, kterou mu vyměřil soud.

Místem nástupu překvapil novináře, kteří na něho automaticky čekali před vězením v pražské Ruzyni. Ve skutečnosti si ale lokalitu mohl vybrat a nastoupil tak do teplické věznice.

Bývalý hejtman středočeského kraje a exministr zdravotnictví za ČSSD v pondělí nastoupil do vězení po dlouhém soudním procesu, který začal již v roce 2012. Soud mu sice vyměřil sedmiletý trest odnětí svobody, Rath si však již rok a půl odseděl ve vazbě. Tento čas se mu od trestu odečte, ve vězení by měl tedy strávit pět a půl roku. Vzhledem k tomu, že byl odsouzen za zvlášť závažný trestný čin, může o podmíněné propuštění požádat po dvou třetinách trestu. To u Ratha znamená, že by o něj mohl požádat za tři roky a dva měsíce.

Podmínkou pro podmíněné propuštění je vzorné chování. „Předpokládám, že jako osoba společensky na úrovni, ať už něco spáchal nebo ne, se bude chovat slušně, tudíž by pro něj neměl být problém podmíněné propuštění dostat,“ uvedl pro server iRozhlas advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka.

Rath musí stihnout zaplatit pokutu 10 milionů

Během výkonu trestu podle Vučky také může za příkladné chování dostat možnost občasných vycházek mimo vězení.
Možné propuštění však může zkomplikovat pokuta 10 milionů korun, kterou Rathovi uložil zaplatit soud. Pokud ji nezaplatí, hrozí mu trest další dva a půl roku odnětí svobody. O ty by si pak současný pobyt ve vězení prodloužil.
Peněžitý trest doposud neuhradil a minulý týden MF DNES řekl, že na jeho zaplacení nemá. Pokud však chce za tři roky požádat o podmínečné propuštění, musí pokutu do té doby uhradit.

Rath nevyloučil, že se za mřížemi bude nadále věnovat své lékařské profesi. Svou stávající praxi v Hostivicích předal dvěma zastupujícím lékařům. Novinářům sdělil, že k nástupu do věznice dostal pokyn, aby si s sebou zabalil doklady o profesní způsobilosti. Odsouzený sice nemůže vykonávat ve vězení práci lékaře, ale může působit pod dozorem vězeňského lékaře jako zdravotník.

Pravomocný rozsudek vydal pražský vrchní soud na konci srpna. Korupční kauza začala už v roce 2012, kdy Ratha zadržela policie se sedmi miliony korun v hotovosti. Při domovní prohlídce jich pak objevila dalších deset, za měsíc byl pak Rath vydán k trestnímu stíhání. Spolu s exhejtmanem bylo obviněno také několik dalších lidí, včetně bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Kottové a jejího manžela Petra. Ti mají podle soudu ve vězení strávit šest let.

POSTOLOPRTY CHTĚJÍ OD ČR 5 MILIONŮ ZA POŠKOZENÍ POVÉSTI

Postoloprty žádají od státu pět milionů korun za poškození pověsti. Stíháno a následně soudem osvobozeno bylo deset zastupitelů. Požadavek na náhradu škody odeslalo město na ministerstvo spravedlnosti. ČTK o tom dnes informovala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která Postoloprty zastupuje.

„Pověst města medializací trestních stíhání velmi utrpěla,“ uvedl starosta Zdeněk Pištora (Občané pro město a venkov). Podle Hamplové jde o první požadavek tohoto druhu v České republice. Zatím žádaly odškodnění jen fyzické osoby.
Desítka zastupitelů z Postoloprt na Lounsku čelila téměř tři roky trestnímu stíhání za to, že v minulém volebním období schválili prodej obecního objektu údajně za nevýhodnou cenu. Revizní posudek prokázal, že cena nevýhodná nebyla, a Okresní soud v Chomutově devět zastupitelů letos v březnu osvobodil. U desátého, poslance Pavla Růžičky (ANO), následně lounské státní zastupitelství stáhlo obžalobu.

Město bylo zmiňováno podle advokátky u každé zmínky o trestní kauze. „Město není méně než firma, spíše naopak, a uhradit mu zásah do pověsti je proto zcela logické. Chceme s městem Postoloprty přinést tento precedent,“ uvedla právní zástupkyně. Město také žádá uhrazení nákladů za právní služby spojené s trestním stíháním a je podle Hamplové připraveno jít až k soudu.

V požadavku zaslaném na ministerstvo město mimo jiné uvádí, že zásah do pověsti trval neúměrně dlouho a městu bylo v rámci trestního řízení protiústavním zásahem odebráno právo na samosprávu, když v dané věci byl ustanoven opatrovník. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) už podala kárnou žalobu na dvě státní zástupkyně, které měly kauzu zastupitelů Postoloprt na starosti.

MS V PRAZE ZASTAVIL STÍHÁNÍ KRAUSE V MOSTECKÉ UHELNÉ

Pražský městský soud zastavil trestní stíhání manažera Petra Krause v české větvi kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS). Kraus je v souvislosti s MUS od května za mřížemi ve Švýcarsku. Už před zahájením českého procesu upozorňoval, že tuzemská obžaloba je téměř kopií obžaloby švýcarské a že jeho nástup do švýcarského vězení bude důvodem pro okamžité zastavení českého stíhání kvůli totožnosti skutků.

České obžalobě čelí vedle Krause ještě Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký. Soud letos vyloučil Krausův případ k samostatnému projednání poté, co vyšlo najevo, že podnikatel je ve vězení. „Mohu potvrdit, že v této věci soud usnesením zastavil trestní stíhání obviněného. Bližší informace poskytovat nebudeme, protože trestní senát podle zákona rozhodoval v typu jednání, kde nejsou přítomni ani účastníci řízení. Předsedkyně senátu vyhotovené rozhodnutí nejprve doručí účastníkům řízení,“ sdělila na dotaz mluvčí Markéta Puci

Soud musí podle zákona zastavit trestní řízení vůči obviněnému, který pro totožný skutek nastoupí do vězení v jiném státě. Zatím není zřejmé, zda pražský soud Krausovo stíhání ukončil právě z tohoto důvodu. Pokud by skutečně dospěl k závěru, že skutky ohledně MUS stíhané ve Švýcarsku a Česku jsou totožné, významně by se přiklonil k argumentům právníků všech stíhaných manažerů.

Obžalovaní totiž právě kvůli svému pravomocnému odsouzení ve Švýcarsku odmítali, aby jejich roli v privatizaci uhelné společnosti řešil ještě český soud. Jejich advokáti uváděli, že další kroky v českém trestním řízení jsou zjevným plýtváním prostředků daňových poplatníků.

Kraus je z manažerů zatím jediný, kdo si ve Švýcarsku odpykává trest, konkrétně 16 měsíců odnětí svobody. Nenastoupil ho dobrovolně – švýcarská policie ho zadržela na ženevském letišti, když cestoval za svým advokátem. Kraus postup kritizoval s tím, že předtím nedostal výzvu k nástupu do výkonu trestu. Výzvu obdržel Koláček, ten se jí však rozhodl nevyhovět a za mříže nenastoupil.

Prodej 46 procent akcií Mostecké uhelné společnosti firmě Investenergy schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle obžaloby zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS, odkud je předtím údajně vyvedla pětice obžalovaných. Manažeři tak prý způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy Kč. Obžalovaní to popírají. Kraus u českého soudu mimo jiné řekl, že nikdy nebyl členem žádné organizované skupiny a nedával žádné pokyny k nezákonným operacím, natož abych se z nich obohacoval. Vláda podle něj prodala minoritní podíl, protože „se potřebovala zbavit horké brambory“.

Manažerům v Česku hrozí až desetileté vězení. Stát se k trestnímu řízení připojil jako poškozený. Náhrady se domáhá i následnická společnost Czech Coal Services, která žádá 7,2 miliardy korun.