iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Gottová-Macháčková se stěhuje do Ameriky, ČR nestačí?

Karel Gott, domácí, úmrtí Karla Gotta, pohřeb Karla Gotta, Ivana Gottová-Macháčková, smrt, Florida, Spojené státy americké. Ivana Gottová se plánuje s dcerami odstěhovat z České republiky. Do zahraničí s rodinou odjela krátce po smrti manžela. Do vlasti by se měla vrátit jen na pohřeb a poté se plánuje usadit ve Spojených státech.

"Ivana má naprosto jasně narýsovanou budoucnost. Ví, že by po Karlově smrti neměla v Česku na růžích ustláno. Už má vytvořeny nějaké kontakty na Floridě a dokonce už zjišťovala, kam by tam případně dcery mohly chodit do školy," tvrdí údajně věrohodný zdroj blízký rodině Gottových pro Extra.cz.

Podle informací TV Nova odjela Gottová s dcerami do zahraničí už ve středu. Není však jasné, do jaké země zamířila a kdy plánuje návrat. Podle Gottova dlouholetého kamaráda a spolupracovníka Jana Adama je Gottova rodina vystavena neuvěřitelnému mediálnímu tlaku. Je pravděpodobné, že právě z toho důvodu odjela mimo Česko a plánuje se tam proto i přestěhovat. /TV Nova/

MÉDIA SR: ZLATÉ SLAVÍKY BRAL JAKO KOMBAJN

Informace o úmrtí zpěváka Karla Gotta se dostala na titulní stránky čtvrtečního slovenského tisku. Noviny otiskly Gottovy fotografie a ve svých vydáních přinesly články o zpěvákovi, který zemřel v úterý ve věku 80 let. „Smrt Karla Gotta rozplakala 16 milionů Slováků a Čechů. Zlaté slavíky bral jako kombajn. Jeho hlas znal celý svět,“ napsal nejčtenější slovenský list Nový čas, který ve svém logu otiskl černou stuhu. Deník článkům o Gottovi vyhradil většinu vydání.

Gott, největší hlas Česka. Vzácnou profesionalitu Karla Gotta nenarušila ani nemoc,“ napsal list Sme o zpěvákovi, který se v posledních letech potýkal se zdravotními problémy a nakonec podlehl akutní leukémii. „Zlatý hlas z Prahy, božský Kája, Sinatra východu,“ uvedl list Denník N. Podrobně zmapoval zpěvákův život i jeho kariéru. Gotta označil za největší popovou hvězdu, která kdy vzešla z bývalého Československa. „Karel Gott byl žijící legendou. Ačkoliv léta bojoval s mnoha zdravotními problémy, pokaždé se mu podařilo nad každou nemocí zvítězit,“ napsal list Plus Jeden deň.

Dodal, že maestro sice odešel do uměleckého nebe, ale díky svým největším hitům bude nesmrtelný. Podle listu Gotta milovaly davy kvůli jeho pěveckému talentu a u politiků si získal sympatie schopností přizpůsobit se každému režimu.
O úmrtí Karla Gotta informuje také ekonomický list Hospodárske noviny. „Karel Gott: Dekády výsluní, pokořené rekordy v hudbě,“ hlásí deník na své titulní stránce. Dodal, že jako jedinému umělci v Česku a na Slovensku se Gottovi podařilo ještě v období socialismu dobýt Západ.

V PRAZE GOTŮV MOST, NEBO ZPÍVAJÍCÍ FONTÁNA?

Na přání primátora Prahy Zdeňka Hřiba se městská místopisná komise zabývá tím, zda po Karlu Gottovi nepojmenovat ulici či náměstí. Několik tipů už v ní mají. Je mezi nimi pojmenování mostu u Slovanského ostrova nebo postavení fontány. „Místostarosta Prahy 1 Petr Hejma navrhl symbolické pojmenování mostku, který spojuje Masarykovo nábřeží se Žofínem, kde pan Gott často vystupoval,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu/STAN)
Původní most na Slovanský ostrov pobořila povodeň. V nové podobě, jako jendoobloukový, byl postaven v roce v roce 1948.

Červená značka označuje most, u něhož se zvažuje, že ponese jméno Karla Gotta.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap Podle Hlubučka jde zatím o první návrhy, výběr ještě nějaký čas potrvá. A i on sám jeden komisi dal.

„Mohlo by také vzniknout něco, co by bylo spojené s tvorbou Karla Gotta. V úvahu by mohla připadat zpívající fontána, která by prezentovala jeho tvorbu a umístěna by mohla být u Žofína,“ dodal Hlubuček s tím, že záměr chce projednat s Pražskou vodohospodářskou společností a Pražskými vodovody a kanalizací, které má v gesci. Úvahy o tom, že by nějaké místo v hlavním městě mělo sloužit k připomínce oblíbeného zpěváka, zaznívaly z magistrátu prakticky okamžitě po umělcově skonu.

Čtenáři iDNES.cz pak v diskuzi pod tímto článkem navrhovali přejmenování letiště v Ruzyni či ulice, kde zpěvák bydlel. Jiní zase upozorňovali, že v Praze již je Karlovo náměstí nebo Karlův most, takže postačí říct, že nově tato místa odkazují k umělci.

Také Praha 5 už našla konkrétní místa, která chce pojmenovat po Gottovi. „Koaliční partneři se na nich dnes shodli. V této chvíli zvažujeme pojmenování nové ulice či náměstí v plánovaném projektu Smíchov City,“ uvedla starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková (za ODS).

Ve hře je také výstavba nového multifunkčního sálu, který Praze 5 stále chybí a mohl by nést umělcovo jméno. Vhodným místem by byl objekt v parku Sacré Coeur, na který již má Praha 5 zpracovanou objemovou studii, dodala Zajíčková.
Gott zemřel v úterý krátce před půlnocí, jeho rodina to oznámila ve středu dopoledne. Zpěvák trpěl akutní leukémií, se kterou se léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Ve středu vláda na mimořádném zasedání schválila, že pokud si to rodina bude přát, uspořádá pro Karla Gotta státní pohřeb, který se naposledy konal po smrti prezidenta Václava Havla. Na čtvrteční tiskové konferencí premiér Andrej Babiš upřesnil, že půjde o pohřeb se státními poctami.

TRUMP: OCHRANA HRANIC, PŘÍKOPY PLNÉ ALIGÁTORŮ A HADŮ

Americký prezident Donald Trump v březnu navrhoval extrémní opatření proti migrantům na hranicích USA s Mexikem. Jedním z nich byla střelba do jejich nohou či vytvoření vodního příkopu plného hadů. Kvůli svým nápadům se opakovaně dostával do konfliktu se svými poradci. Informovali o tom reportéři deníku The New York Times. Trump se vůči článku vymezil na svém Twitteru.

Trump v souladu se svými sliby z prezidentské kampaně zpřísnil americkou bezpečností politiku na hranicích USA s Mexikem hned po nástupu do funkce. Během březnových soukromých setkání se svými poradci nicméně přicházel s ještě tvrdšími opatřeními. Jedním z jeho návrhů například bylo, aby migranti na hranicích čelili vodním příkopům plným hadů a aligátorů. Po svých poradcích žádal, aby mu vyčíslili, kolik by to stálo.

Trump rovněž chtěl, aby hraniční ploty byly pod elektrickým proudem a byly opatřeny bodáky schopnými způsobit poranění. Tvrdí to reportéři The New York Times na základě rozhovorů s více než tuctem činitelů z Bílého domu obeznámených s březnovými jednáními Trumpa a jeho poradců.

Na veřejnosti Trump prohlásil, že by pohraniční hlídky měly na migranty, kteří na ně hází kamením, střílet. Poradci mu jeho nápad nakonec rozmluvili. Trumpa tato idea přesto zcela neopustila a později na jiném setkání navrhl, aby hlídky střílely migranty pouze do nohou, aby je zpomalily. Poradci mu i v tomto případě vysvětlili, že něco takového je nelegální.
Podle reportérů The New York Times byl Trump nejspokojenější, když americká pohraniční stráž nechala vypustit na hranice s Mexikem slzný plyn, aby tak zabránil migrantům ve vstupu do USA. Organizace pro lidská práva tento krok odsoudily, ale Trump jej prý „miloval“.

Spory Trumpa s jeho poradci

Trump však plánoval ještě radikálnější kroky. V březnu trval na kompletním uzavření 2 000 kilometrů dlouhého jižního hraničního pásu mezi USA s Mexikem. Chtěl tak učinit do poledne následujícího dne. Poradci se však obávali důsledků takového kroku, převážně pak nedozírných ekonomických škod. Trump nakonec pod jejich tlakem od této ideje neochotně opustil.

USA a Mexiko uzavřely dohodu o migraci. Trump ruší cla na mexické zboží

Jednou z největších odpůrkyň Trumpových hraničních nápadů byla především bývalá ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenová. Opakovaně mu rozmlouvala některé jeho návrhy a argumentovala, že je nemožné je uskutečnit. Prezident jí vyčítal, že je neefektivní a není dostatečně tvrdá. Nielsenová nakonec na svoji funkci rezignovala v dubnu. Podle The New York Times se tak stalo poté, co ji Trump ponížil před celým kabinetem. Prezident jí vyčetl, že nedokázala snížit počet nezdokumentovaných migrantů vstupujících do USA z Mexika.

Trump se vůči zjištěním reportérů The New York Times ostře vymezil. „Nyní se tisk pokouší prodat skutečnost, že jsem chtěl příkop zaplněný aligátory a hady, s elektrickým plotem a ostrými hroty nahoře,“ napsal Trump na svém Twitteru. „Jsem možná tvrdý ohledně pohraniční bezpečnosti, ale ne tak tvrdý. Tisk se zbláznil. Fake News!“

Trumpova administrativa schválila, že přijme příští fiskální rok ne více než 18 000 migrantů, historicky nejnižší číslo od roku 1980, kdy USA začaly svůj uprchlický program. Ministerstvo vnitra očekává, že příští rok obdrží více než 368 000 požadavků o azyl.

POLICIE ZACHRÁNILA 19 TĚHOTNÝCH ŽEN, ZNÁSILNILI JE, ABY PRODALI JEJICH DĚTI

Nigerijská policie osvobodila koncem září devatenáct těhotných dívek, které jejich věznitelé drželi na různých místech města Lagos. Pachatelé ženy nalákali na vidinu zaměstnání, ale potom je nechali opakovaně znásilňovat, dokud nepřišly do jiného stavu. Cílem bylo prodat jejich děti. Chlapci stáli zájemce o třetinu více než dívky.

Většině osvobozených žen je mezi patnácti a osmadvaceti lety. Podle nigerijské policie únosci některé ženy nalákali na vidinu dobrého zaměstnání v hlavním městě Lagos, později je však násilím drželi v různých domech a využívali je jako sexuální otrokyně. Pokud žena otěhotněla a porodila, dítě prodali.

Když se pachatelům nepodařilo ženy přemluvit pomoci lží, unesli je proti jejich vůli. Policie se dostala zločincům na stopu před čtrnácti dny. Při razii zachránila devatenáct těhotných žen a čtyři děti. V čele zločinecké skupiny stála podle listu The Independent žena známá pod přezdívkou Madam Oluchiová, které se podařilo před příjezdem policie zmizet.

Podle vyšetřovatelů organizovala Oluchiová obchodování s dívkami, které nejčastěji pocházely z velmi chudých rodin v jihovýchodní oblasti Nigérie. Policii na místě zatkla dvě ženy, které v objektech pracovaly jako zdravotní sestry a pomáhaly s prodejem dětí. „Zadržel jsme Happiness Ukwuomaovou a Sherifat Ipeyaovou. Ani jedna z nich neměla žádné zdravotnické vzdělání, přesto obě poskytovaly zdravotní péči,“ uvedl policejní mluvčí.

Podle něj pachatelé ženy unášeli primárně kvůli tomu, aby je přivedli do jiného stavu a dítě nabídli potenciálním kupcům. Jakmile dívky porodily, věznitelé jim děti odebrali a převezli je do jiné nemovitosti, kde je prodali zájemcům.
Chlapce prodávali obchodníci dráž než dívky

Zatímco novorozeňata mužského pohlaví nabízela Oluchiová za 500 tisíc nairů (33 tisíc korun), holčičky prodávala za 300 tisíc nairů (20 tisíc korun).„Moje kamarádka mi zavolala, že někdo hledá v Lagosu výpomoc do domácnosti. Půjčila jsem si peníze na jízdenku a přijela jsem,“ popsala jedna z osvobozených žen. Po příjezdu do Lagosu ji vyzvedla sama Oluchiová.

Dvě ženy v Chicagu uškrtily těhotnou dívku, z jejího těla vyřízly dítě

„Řekla mi, že se nedostanu na svobodu minimálně rok. Měla jsem nucený sex se sedmi muži, než jsem zjistila, že jsem těhotná. Řekli mi, že po porodu mi dobře zaplatí, a pokud se poté rozhodnu odejít, dovolí mi to. Jsem nyní ve druhém trimestru,“ vylíčila žena.

Podle stanice CNN poputují zachráněné děti do péče příslušných orgánů a agentury pro boj proti obchodování s lidmi. Pro nigerijské úřady nejsou gangy prodávající děti ničím novým. Běžně je označují jako „továrny na děti“. Policie loni zachránila při raziích na nelegální sirotčince v Nigérii nejméně 162 dětí.

ZUCKERBERG CHCE JÍT PROTI VLÁDĚ USA

Zakladatel a generální ředitel společnosti Facebook Mark Zuckerberg půjde v případě „existenční" hrozby do právní bitvy i proti vládě Spojených států amerických. Uvedl to v tajné nahrávce ze setkání se zaměstnanci, ta se dostala nyní na veřejnost. Za tuto hrozbu považuje americkou senátorku a prezidentskou kandidátku Elizabeth Warrenovou.

Facebook byl v posledních letech pod silnou palbou kritiky za jeho přístup k soukromí uživatelů. Americká Federální obchodní komise (FTC) firmě udělila pokutu 5 miliard dolarů, to je zdaleka největší pokuta, jakou kdy komise za narušení soukromí uživatelů udělila.

Odpůrci sociální sítě však trvají na tom, že stát musí proti technologickému gigantu zakročit důsledněji a systematičtěji. Nejsilnější hlas mezi nimi zastává senátorka Warrenová, která by Facebook stejně jako další přední technologické společnosti typu Google, Microsoft či Amazon ráda rozdělila.

Warrenová vyčítá Facebooku, že pohlcením platforem WhatsApp a Instagram se zbavil své hlavní konkurence a nyní prakticky bez omezení kontroluje až 85 % provozu sociálních sítí. Podle senátorky taková situace není zdravá a je tedy potřeba Facebook oslabit a zbavit jej tak hegemonického vlivu.

U šéfa Facebooku její plán přirozeně nevyvolává příliš nadšení. Vůči Warrenové se Zuckerberg velmi ostře vymezil na neveřejném setkání se zaměstnanci v červenci, z kterého se podařilo serveru The Verge získat audiozáznam.
„Pokud bude zvolena, vsadím se, že budeme mít právní spor a vsadím se, že tento právní spor my vyhrajeme. Bude to na nic? Ano! Nechci podávat žalobu proti vládě... ale pokud se někdo pokouší ohrozit něco tak důležitého jako naše společnost, jdete za ni do ringu a bojujete,“ řekl Zuckerberg.

Spor o rozdělení

Warrenová se naopak domnívá, že rozdělením Facebooku by se mohl vyřešit problém údajného vměšování cizích sil do amerických voleb. Zuckerberg s tím však kategoricky nesouhlasí. „Ten problém to nevyřeší. A vměšování do voleb se nestane méně pravděpodobným. Právě naopak, protože nyní společnosti nemohou koordinovat svůj postup a pracovat společně.“

Zuckerberg též tvrdí, že právě díky své velikosti Facebook může účinněji bojovat proti těmto pokusům i proti nenávistivým příspěvkům. V této souvislosti se vysmál Twitteru. „Oni [Twitter] čelí, kvalitativně, stejným problémům. Ale nemohou do toho investovat. Naše investice do bezpečnosti je větší než celý výnos jejich společnosti,“ vzbudil Zuckerberg smích mezi zaměstnanci.

Šéf Facebooku ale má důvod, proč být z Warrenové nervózní. Podle posledního zářijového průzkumu by v prezidentských volbách porazila současného prezidenta Donalda Trumpa o čtyři procentní body. Warrenová si v průzkumech vedla nejlépe ze všech kandidátů usilujících o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb.

Warrenová se vůči Zuckerbergovi ihned vymezila na sociálních sítích. „Skutečně stát na nic bude, pokud nenapravíme zkorumpovaný systém, který umožňuje gigantickým společnostem jako Facebook se angažovat v nelegálních praktikách, dupat po osobních právech zákazníka a opakovaně si pohrávat s jejich odpovědností za ochranu naší demokracie,“ napsala senátorka na svém Twitteru.

Podle serveru Quartz je poněkud znepokojivé, když se generální ředitel společnosti, která je „vlivnější než jakákoliv zpravodajská organizace na světě“, chystá postavit kandidátce na prezidentku USA. Jeho platforma by ji teoreticky mohla „odstavit“, poukazuje spisovatel a bývalý sloupkař pro The New York Times, Anand Giridharadas.

SANDERSE ZRADILO SRDCE, ZRUŠIL PROGRAM

Americký prezidentský kandidát demokratů Bernie Sanders ve středu zrušil svůj program na následující dny kampaně. Osmasedmdesátiletý senátor totiž o den dříve pocítil nepříjemnou bolest na hrudi. Ukázalo se, že jde o problémy s průchodností tepen, politik proto ihned podstoupil operaci. Fanouškům vzkázal, že se cítí dobře.

Sandersovy zúžené tepny lékaři opatřili dvěma výztužemi. S odvoláním na zástupce Sandersova týmu o tom ve středu informovala agentura AP, uchazeč o funkci prezidenta až do odvolání ruší svá vystoupení i další akce. Senátor se měl objevit ve středu Las Vegas na debatě o kontrole zbraní. Místo toho svým příznivcům na Twitteru vzkázal, že má kolem sebe skvělé lékaře a sestry a že se mu dostává dobré zdravotnické péče.

Oslím můstkem tak odkázal na svůj politický program v oblasti zdravotnictví. Upozornil, že nikdo neví, kdy bude muset k lékaři a „nikdo by se neměl bát bankrotu, když k tomu dojde“. „Zdravotní péče pro všechny!“ vyzval na konci tweetu.
Sanders je nejstarším z demokratických kandidátů na hlavu Spojených států. Nedávno zrušil i několik svých vystoupení v Jižní Karolíně, tehdy kvůli tomu, že přišel o hlas. O svém věku často vtipkuje, zejména když na předvolebních akcích hovoří s mladými voliči. Jeho poradci se ho však snaží prezentovat jako kandidáta plného energie, poznamenala AP.

Dosavadním favoritem zápasu o demokratickou nominaci do prezidentských voleb je bývalý viceprezident Joe Biden (76). Podle nedávného průzkumu veřejného mínění televize NBC a listu The Wall Street Journal Biden mezi demokraty vede s 31 procenty před massachusettskou senátorkou Elizabeth Warrenovu, která získala 25 procent hlasů.

ZA ZABITÍ ČERNOCHA DOSTALA POLICISTKA 10 LET

Soud v texaském Dallasu ve středu odsoudil na deset let policistku, která omylem zastřelila svého souseda. Amber Guygerová si údajně spletla cizí byt se svým, který byl ve skutečnosti o patro níž. Když ve „svém“ bytě po návratu z práce našla vetřelce, zastřelila ho. Domnívala se, že jde o loupežné přepadení.

Policistka se místo třetího omylem ocitla ve čtvrtém patře a překvapilo ji, že dveře „jejího“ bytu nejsou zamčené. Když vstoupila dovnitř, vykročil proti ní nájemník bytu se zmrzlinou v ruce. Tasila zbraň a na místě ho zastřelila. U soudu Guygerová tvrdila, že se obávala o svůj život.

Po střelbě zavolala na tísňovou linku a v panice téměř dvacetkrát opakovala, že si spletla byty. Soud ale její vysvětlení nepřijal, neboť byt jejího souseda byl natolik odlišný od jejího, že byla záměna nemožná.

Jakmile policistka nabyla přesvědčení, že její byt je neoprávněně odemčen, měla podle soudu zavolat posily. To prý Guygerovou nenapadlo. Podle texaského trestního práva mohla být pachatelka odsouzena za vraždu až na 99 let vězení.
Případ vyvolal podle agentury AP rozruch v celém Texasu nejen kvůli neobvyklým okolnostem, ale i proto, že policistka je běloška a její obětí byl černoch. Případy násilí bělošských policistů vůči Afroameričanům vedou v USA nezřídka k obviňování z rasových útoků a občas vyvolávají i masové nepokoje.

Policie po střelbě zprvu nechala na Guygerovou svobodě, což ale kritizovala rodina zabitého muže, podle níž se jí dostalo mimořádného zacházení. Podle agentury Reuters byla policistka krátce po svém zatčení propuštěna na kauci ve výši 300 000 dolarů (6,8 milionu korun).