iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezidenti V4 v Lánech, přidají se i srbský a slovinský

Prezidenti Visegrádské čtyřky se sešli na zámku v Lánech, aby projednali spolupráci svých zemí v Evropské unii. Jednání se účastní polský prezident Andrzej Duda, hlava Maďarska János Áder a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, všechny přivítal jejich český protějšek Miloš Zeman. Summit potrvá do čtvrtka, kdy se připojí též slovinský prezident Borut Pahor a srbský prezident Aleksandar Vučič.

Hlavy států V4 budou ve středu ve dvou blocích jednání, mezi které je vložený slavnostní oběd, mluvit o ambicích V4 za nového rozložení sil v EU po odchodu Velké Británie. Věnovat by se měly hledání příležitostí pro posílenou spolupráci i spojenců pro dosažení konkrétních cílů. Hovořit budou prezidenti podle informací na webu summitu také o novém víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027 nebo o stavu dopravních infrastrukturních projektů. Česko při jednáních o evropském rozpočtu klade důraz na to, aby neklesalo množství peněz určených na politiku soudržnosti, ze kterých čerpají především státy ve východní části unie.

Ve čtvrtek se dvěma dalšími prezidenty se debata zaměří i na perspektivu rozšíření EU o země západního Balkánu. Tématem bude i stav přístupových jednání mezi unií a Srbskem. Česko dlouhodobě podporuje otevírání nových vyjednávacích kapitol a začlenění Srbska, ale také Albánie či Severní Makedonie do EU.

Během středy není plánováno veřejné vystoupení, až na závěr summitu vystoupí všech šest prezidentů s prohlášením pro média. Prezidentský summit je součástí českého předsednictví ve visegrádské skupině. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací.

ÚS: V H-SYSTÉMU NEBYLO MOŽNÉ VYHOVĚT VŠEM, POMŮŽE BABIŠ?

kauze zkrachovalé stavební firmy H-System se kvůli mnoha protichůdným zájmům nedalo najít řešení, které by vyhovovalo všem. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti družstva Svatopluk a někdejších klientů vytunelovaného H-Systemu z Horoměřic u Prahy, ale zároveň apeloval na správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta, aby k výkonu rozsudku Nejvyššího soudu přistoupil rozumně a bral v potaz dopady na osobní a rodinné poměry lidí z Horoměřic. Usnesení dnes zveřejnil ÚS na svém webu.

Družstvo Svatopluk má podle verdiktu Nejvyššího soudu vyklidit domky, které jejich obyvatelé po krachu H-Systemu na vlastní náklady dostavěli. Neměli však tehdy souhlas konkurzního soudu. Podle verdiktu Nejvyššího soudu má Monsport právo zpeněžit nemovitosti ve prospěch všech věřitelů. Monsport už dříve uvedl, že bude spolu s věřitelským výborem hledat rozumné řešení.

Podle ústavních soudců obyvatelé domků nejpozději od roku 2008 museli vědět, že nemovitosti patří do konkurzní podstaty H-Systemu. Stejně dlouho také bylo jasné, že jejich postup při svépomocné dostavbě představuje problém. Tehdy totiž justice zamítla vylučovací žalobu a potvrdila, že nemovitosti tvoří součást konkurzní podstaty.

„Jak správně podotkl Nejvyšší soud, od října 2008 tedy nebylo žádných pochyb o vlastnictví předmětných nemovitostí,“ stojí v usnesení. Ústavní soudce zpravodaj Jiří Zemánek novinářům řekl, že nynější rozhodnutí je v podstatě ranou z milosti, ukončuje čekání na kroky, které byly celou dobu nevyhnutelné. Správce konkurzní podstaty podle něj postupuje logicky, musí chránit zájmy věřitelů jako celku. Lidé kolem Svatopluku mohli podle Zemánka podat ústavní stížnost už v roce 2008. Teď už nebyl prostor s tím něco udělat, konstatoval Zemánek.

Nejvyšší soud podle ústavních soudců ve složité situaci a spleti protichůdných zájmů rozhodl správně. „ÚS neshledal pochybení v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upřednostnil zájem řádově mnohem početnější skupiny účastníků projektu H-System, kteří se – na rozdíl od stěžovatelů – rozhodli uplatňovat svá práva zákonnou cestou jako věřitelé v konkurzním řízení,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě.

Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.

Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Na ústavní soudce se obrátilo jednak družstvo, jednak 21 obyvatel domků, ti však podle ÚS vůbec neměli oprávnění stížnost podat. Povinnost vyklizení stanovená Nejvyšším soudem se totiž týkala družstva jako právnické osoby. I jeho stížnost ale soud odmítl, zdůvodnil to zjevnou neopodstatněností.

Družstvo poukazovalo například na údajný rozpor výkonu práva správce konkurzní podstaty s dobrými mravy a zdůrazňovalo svou vlastní dobrou víru. Podle ÚS však námitky postrádaly „potřebný ústavněprávní přesah“. Ani původně stanovenou měsíční lhůtu k vyklizení domů nepovažoval ÚS za natolik nepřiměřenou, aby zavdávala důvod pro zrušení rozsudku.

ÚS také konstatoval, že kdyby zrušil loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu, postavení družstva ani obyvatelů domků by to nijak zásadně nezlepšilo. „Předmětné bytové domy jsou totiž stále součástí konkurzní podstaty a vyhovění ústavní stížnosti by je neochránilo před jejich případným zpeněžením a následným uplatňováním vlastnického práva nového nabyvatele,“ stojí v usnesení.

BABIŠ A SCHILLEROVÁ BUDOU JEDNAT S KSČM O ROZPOČTU

Za komunisty do jejich sídla se v pátek vydají premiér a šéf ANO Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová. iDNES.cz to sdělil dobře informovaný zdroj z KSČM. Důvod? V ten den se mimořádně sejde výkonný výbor strany a Babiš se Schillerovou půjdou komunisty přesvědčovat, aby podpořili návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš přicházejí na jednání vlády o státním rozpočtu. | foto: ČTK
Šéfka rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá na konci srpna po jednání se Schillerovou na ministerstvu financí řekla, že doporučí vedení komunistické strany, aby její poslanci podpořili rozpočet, přestože počítá se schodkem 40 miliard korun.

Do té doby komunisté trvali na tom, že schodek nesmí překročit 30 miliard korun. KSČM toleruje menšinovou vládu ANO a ČSSD Andreje Babiše, která hlasy komunistů pro rozpočet potřebuje.

„Rozpočet obsahuje všechny priority, které si vládní koalice vytkla a které si myslím, že jsou z velké části i prioritami komunistické strany,“ řekla ministryně financí. „My nerezignujeme na investice,“ zdůraznila Schillerová. Dosáhnou podle ní více než 88 miliard z národních zdrojů, s evropskými zdroji půjde o 147 miliard korun.„Argumenty jsou akceptovatelné,“ reagovala po jednání Vostrá. Komunisté si podle ní mysleli, že schodek 30 miliard by byl možný. „Teď evidentně, jak se navyšují jednotlivé kapitoly, tak ta možnost už je vyčerpána,“ připustila šéfka vlivného rozpočtového výboru za KSČM.

VLÁDA ZNOVU NAVRHNE ŘEDITELE BIS KOUDELKU NA GENERÁLA

Vláda chce počtvrté navrhnout jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky do hodnosti generála, sdělil premiér Andrej Babiš. Návrhu na povýšení Koudelky v předchozích případech nevyhověl prezident Miloš Zeman, který kontrarozvědku kritizoval.

Kabinet by se měl návrhy na jmenování generálů k příležitosti státního svátku 28. října zabývat v úterý.
Zeman opomenul Koudelku při jmenovacím ceremoniálu loni v květnu i říjnu a naposledy letos 8. května. Mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček se k dotazu, zda Zeman tentokrát Koudelku jmenuje, nevyjádřil. „Bez komentáře,“ uvedl Ovčáček. Plukovník Koudelka má podle představ vlády získat hodnost brigádního generála kvůli svým vysokým profesním a osobním kvalitám a velmi dobrým výsledkům, kterých civilní kontrarozvědka dosahuje.

EXŠÉF BRITSKÉ ROZVĚDKY: HUSAJN PLATIL CHIRAKOVI VOLEBNÍ KAMPAŇ

Zesnulý francouzský exprezident Jacques Chirac přijal peníze na své volební kampaně od svrženého iráckého diktátora Saddáma Husajna. Tvrdí to exšéf britské rozvědky MI6 Richard Dearlove. Chirac odmítl americko-britský útok na Irák v roce 2003. Česko a další postkomunistické státy podporující Washington vyplísnil.
Dalších 26 fotografií v galerii

Jacques Chirac jednal v roce 1974 v Bagdádu s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem. | foto: AP
Dearlove stál v čele MI6 v letech 1999 až 2004. Tehdy podle jeho slov „existovaly indicie, že Chirac obdržel finance od Husajna“. Irácký prezident z let 1979 až 2003 poskytl podle Dearlova „hotovost v kufříku“ na Chirakovu kampaň z roku 1995 i 2002.

Bývalý šéf MI6 tvrdí, že indicie MI6 získala v době, kdy se Spojené státy a Británie pokoušely najít v OSN podporu pro zásah proti Husajnovi. Dearlove označil Chiraka výrazem, který lze přeložit jako podvodník, darebák či ničema. Nebožtíka obvinil na literárním festivalu Cliveden, napsal britský deník The Times.

Útok na Irák v březnu 2003 vedl k Husajnově pádu. Invazi ale neposvětila OSN, pouze takzvaná koalice ochotných o přibližně 40 členech. K nim patřily například Británie, Itálie, Nizozemsko, Austrálie, Turecko a řada postkomunistických států. Konkrétně Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva.

Chirac okřikl i Čechy

Chirac tehdy vzkázal, že politici postkomunistických zemí na straně Washingtonu „propásli dobrou příležitost mlčet“.
„Byly to výroky řečené při reakci na určitou situaci. Nebyly ani vyvážené, ani správné. Nepřikládám jim však rozhodně větší význam než význam toho daného okamžiku. Byly řečeny v určitém kontextu a s ním odcházejí do minulosti,“ reagoval tehdy na Chirakova slova český ministerský předseda Vladimír Špidla. Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a pobaltské země čekaly v té době na vstup do Evropské unie.

Kromě Francie odmítlo útok na Irák i Německo.

S „bagdádským řezníkem“ jednal Chirac už v roce 1974

Husajnovi se přezdívalo bagdádský řezník, protože měl na svědomí závažné porušování lidských práv v Iráku a útoky na sousedy. V roce 1980 napadl Írán a v roce 1990 Kuvajt, odkud ho však brzy vyhnala Američany vedená koalice. Chráněnec Washingtonu Izrael považoval Irák za hrozbu a 7. června 1981 vybombardoval rozestavěný jaderný reaktor Osirak u Bagdádu.

V 80. letech nicméně USA Husajna podporovaly. Ve stejné době se také rozvíjely irácko-francouzské kontakty. Paříž pomáhala Bagdádu i s jaderným programem. Chirac jako premiér jednal s Husajnem v Bagdádu už v roce 1974.
Saddáma jsme měli nechat vládnout, říká analytik CIA, který ho vyslýchal

Americké jednotky vypátraly Husajna v úkrytu poblíž města Tikrít v prosinci 2003. Irácká justice jej pak obvinila z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Byl odsouzen k trestu smrti a 30. prosince 2006 popraven.
Chirac si v roce 2011 vyslechl podmíněný dvouletý trest za zneužívání veřejných prostředků kvůli nelegálnímu zaměstnávání osob na pařížské radnici v době, kdy stál v jejím čele. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy zase čelí podezření, že na jeho kampaň přispěl svržený a zavražděný libyjský diktátor Muammar Kaddáfí. Chirac zemřel 26. září v 86 letech. Prezidentem byl v letech 1995 až 2007. Před tím zastával funkce premiéra, ministra vnitra a starosty Paříže.

KLDR VYPÁLILA DALŠÍ RAKETU

Přinejmenším jedna balistická střela ve středu vyletěla od východního pobřeží Severní Koreje směrem k Japonsku. Podle mluvčího japonské vlády vypálili Severokorejci dvě střely, zřejmě balistické rakety. Jedna z nich dopadla do moře v oblasti, které tvoří japonskou ekonomickou zónu. Škody hlášeny nejsou.

Jihokorejská armáda původně uvedla, že Severokorejci střelu odpálili z oblasti, kde leží přístavní město Wonsan. Později ale prezidentský palác sdělil, že prověřuje možnost, že balistická raketa pochází z ponorky. Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga uvedl, že KLDR vypálila dvě střely a že šlo nejspíš o balistické rakety. Jedna z nich dopadla podle něj do japonské výlučné ekonomické zóny (EEZ). O případných škodách na lodích či letadlech v oblasti zatím nejsou žádné zprávy, uvedl Suga. Podle agentury AP naposledy severokorejská střela EEZ zasáhla v listopadu 2017.

Japonský premiér Šinzó Abe raketový test odsoudil. Podle něj byl v rozporu s rezolucí OSN. Teprve v úterý přitom náměstek ministra zahraničí KLDR Čche Son-hui uvedl, že se Severní Korea a USA dohodly na obnovení rozhovorů o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. První pracovní schůzka se podle něj má uskutečnit v sobotu 5. října. Washington obnovu jednání potvrdil.

KLDR po summitu s Trumpem údajně popravila diplomaty, USA to chtějí ověřit

Americko-severokorejské rozhovory stagnují od únorového summitu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a vůdce KLDR Kim Čong-una v Hanoji, který skončil předčasně a bez dohody kvůli odlišným názorům Pchjongjangu a Washingtonu na odzbrojovací proces.

Severní Korea od setkání Trump s Kimem v červnu v demilitarizované zóně mezi oběma Korejemi provedla podle agentury Reuters již devět zkoušek balistických raket krátkého doletu. Trump dlouhodobě tvrdí, že odpalování raket krátkého doletu nebude mít žádný vliv na diplomatická jednání USA s KLDR.

MYNÁŘŮV PENZION VYDĚLÁVÁ MILIONY

Letošní tržby za ubytování v penzionu Malovaný Vratislava Mynáře v Osvětimanech půjdou do milionů. Už první polovina roku byla nadmíru úspěšná. Přitom nájem, který firma hradního kancléře platí, činí pouhých 30 tisíc korun ročně. O výdělcích penzionu informoval ve středu portál Seznam zprávy, který získal údaje o tržbách penzionu Malovaný od Městského úřadu v Osvětimanech. Mynářova společnost Clever Management totiž musí odvádět městu rekreační a ubytovací poplatky.

Podle údajů se v Malovaném za první polovinu letošního roku ubytovalo nejvíc hostů za poslední čtyři roky. Penzion s kapacitou 41 lůžek tak měl ještě před začátkem letní sezony téměř každý třetí den plno. Mynář Seznamu sdělil, že je přesvědčený, že nepochybil a pomohl státu zachovat investované prostředky. Podle svých slov působí ve spolku Chřibák jako hospodář a jeho firma Clever Management platí za nájem 30 tisíc korun ročně.
Firma kancléře Mynáře dostala pokutu 40 tisíc za vypouštění odpadních vod

Mynář před časem uvedl, že do stavby investoval zhruba 25 milionů. Další část předtím šla z dotací. Na hrubou stavbu dostal majitel spolek Chřibák 13 milionů korun od ministerstva školství. Poté, co jej pronajal firmě Clever Management, dostala Mynářova společnost ještě 6 milionů z evropských fondů.

Průměrná cena za pokoj přitom vyjde kolem 750 korun za noc, takže roční tržba může být téměř dva miliony korun za rok. Není však známé, kolik penzion inkasuje za další služby s provozem hotelu spojené. Výdaji a příjmy komplexu se pro firmu Clever Management zabýval v roce 2010 Jan Podzimek ve své diplomové práci. Podle jeho dat suroviny, energie a údržba vyjde ročně na více než 2,85 milionů korun a příjmy mohou dosahovat 6,87 milionů korun za rok. Tudíž „cash flow“, nebo také peněžní tok, který představuje rozdíl mezi příjmy a výdeji firmy, činí u projektu přes čtyři miliony korun za rok.