iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Majitel Sehnal chce stavět v Praze Letňanech nový pavilon

Majitel výstaviště v Praze Letňanech Ing. Pavel Sehnal se na nedávné výstavě For arch svěřil návštěvníkům, že potřebuje postavit na výstavišti ještě aspoň jeden nový pavilon. Jedná o tom s primátorem Prahy Hřibem i premiérem Babišem. Odborníci se domnívají, že by to bylo účelnější a vhodnější, než vládní čtvrt, která se tam naprosto nehodí. Poblíž jsou garáže autobusů Dopravního podniku, nedaleko hlučné vojenské letiště, hlučná vozovka, autobusové nádraží pro Středočeský kraj a podobně. Argumentace, že dnes se platí miliardy za nájem vládních budov, je zavádějící, protože budovy jsou státní, nebo patří někomu jinému? O tom se nehovoří.

MINISTR ZAORÁLEK: VLÁDNÍ ČTVRT NESMYSL, PRODĚLALI BYCHOM

Namísto budování vládní čtvrti by chtěl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD otevřít jím spravovaný úřad veřejnosti. Idea vládní čtvrti, s níž přišel premiér Andrej Babiš z ANO, je podle něj nepromyšlená a není pravda, že by byla pro stát výhodná. Peníze nyní podle Zaorálka stát potřebuje jinde.

V rozhovoru Zaorálek řekl, že mu vadí také způsob, jakým premiér s Prahou „handluje“ a nevidí cestu, jak by se naplnily úředníky opuštěné, často památkově chráněné objekty.

„Je to věc, která mě začala zlobit. Ve chvíli, kdy chybí peníze v regionech, třeba u mě v oblasti kulturní infrastruktury, ale stejně tak si myslím, že nevyrovnanost je třeba i v oblasti zdravotnictví a jinde, mi není jasné, proč stavět paneláky v poli pro kanceláře úředníků,“ řekl ministr kultury. Podle něj je strategicky špatně mluvit nyní o vládní čtvrti, když jsou dnes daleko více potřeba byty než kanceláře úředníků.

„Jsou to obrovské miliardy. A když mi pan premiér namítá, že se to bude financovat z prodeje budov, tak jsem se díval, že prodeje budov by vynesly 7,5 miliardy, to je směšně málo ve srovnání s tím, co by činily náklady na budování vládní čtvrti pro tisíce úředníků,“ vypočítává.

Jako z divadelního představení

Vláda chce v Letňanech vybudovat areál, do kterého by sestěhovala až 10 tisíc státních úředníků dosud rozmístěných v několika budovách. Praha chce výměnou za své pozemky, aby stát dostavěl vnější silniční okruh, přispěl městu na vnitřní okruh a postavil novou nemocnici. Jednání mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) minulý týden ale skončilo bez výsledku.

Ministr kultury kritizuje také způsob, jakým se premiér s pražským primátorem o čtvrti „před zraky veřejnosti“ dohadují. „Připadá mi to jako ze hry (Ladislava Stroupežnického, pozn. red.) Naši furianti: já dám tohle, ty dáš sto miliard... Celý ten způsob debaty je nepřijatelný,“ řekl Zaorálek.

Zaorálek považuje plán vládní čtvrti za skandální. Nemá informace, reaguje Babiš

Idea vládní čtvrti na okraji Prahy podle něj neodpovídá konceptu rozvoje Prahy. Není podle něj ani zřejmé, jakým způsobem by se dohoda formálně ošetřila. „Podobnou dohodu si z poslední doby pamatuji jenom s církvemi, kterou stát udělal. Kritizoval jsem ji už tehdy, bylo to pro mě problematické a doufal jsem, že to Ústavní soud nedovolí. I teď by to muselo být zákonem. Nedovedu si představit, že to myslí vážně,“ říká.

Připomíná, že vládní čtvrti jinde v Evropě se po pracovní době a o víkendu stávají mrtvými městy. „Vím, co pro mě znamenal Černínský palác z hlediska přijímání hostů, psychologický dopad možnosti přijímat návštěvy z celého světa na tomto místě byl ohromný,“ vyzdvihl genia loci místa nedaleko Pražského hradu, který podle něj pomáhal i při následném jednání a kterému se pobyt ve vládní čtvrti dle něj nevyrovná.

Námitka, že by se některé paláce prodaly a v jiných by se zřídila muzea a galerie, je podle něj iluzorní. „Máme problém naplnit obsahem to, co máme. Představa, že to jen tak naplníme, je nesmysl. To opět stojí peníze, které na kulturu nikdo nechce dát, tak kdo to bude platit?“ ptá se.

Ze svého někdejšího působiště v Černínském paláci před několika týdny přesídlil s novou vládní funkcí do paláce Nostického na Malé Straně. Sídlem MK se stal před 15 lety po rekonstrukci za několik stovek milionů korun. Zaorálek by ho chtěl otevřít veřejnosti a odstranit mříže z brány, kterou ministři střídavě otevírají a zavírají. „Je to trapné, ve světě je takový typ instituce normálně dostupný veřejnosti, na nádvoří by měla být restaurace, kavárna. Teď to vypadá s mřížemi jako vězení,“ řekl.

PREZIDENT ZEMAN SLAVÍ V LANECH NAROZENINY

Prezident Miloš Zeman oslaví v sobotu 75. narozeniny, ke kterým dostal od Poslanecké sněmovny dárek v podobě zamítnutí návrhu na ústavní žalobu. Většina politiků či umělců, které redakce iDNES.cz oslovila, však jinak Zemanovi – přinejmenším veřejně – popřát odmítla. Zeman podle mluvčího Jiřího Ovčáčka bude slavit jen v kruhu nejbližších.

„Tři čtvrtě století zkušeností a životních znalostí, to už je něco,“ komentoval jubileum předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. „Všechno máš. Přeji pevné zdraví, ať jsi obklopen svou rodinou, svými přáteli a lidmi, kteří to s tebou myslí jenom dobře,“ vzkázal jako jeden z mála Zemanovi.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek ani blahopřání, ani dárek neplánuje. Dominik Feri odpověděl, že si nemyslí, že by panu prezidentovi na jeho přání sešlo. „Panu prezidentovi přeji vše nejlepší, hlavně hodně zdraví,“ reagoval naopak předseda ODS Petr Fiala.

Poslanec za KSČM Jiří Dolejš prezidentovi popřál především vysoký věk ve zdraví. Jelikož Zeman plánuje oslavu jen v kruhu nejbližších, obřadné předání tradičních darů neplánuje. „Dar, který vám stejně nikdo nepřinese, by ale mohl být vnitřní mír v duši a moudrost stáří,“ uvedl.

„Pajdá hůř než já“

Karel Schwarzenberg přeje Zemanovi především lepší zdraví. „Poněvadž když jsem ho před deseti dny viděl, on už pajdá hůř než já. Což už něco znamená,“ přiblížil. Sobotu stráví na pouti ve Staré Boleslavi, kde se za něho pomodlí.
Zemanovi popřál i aktivní propagátor ústavní žaloby senátor Láska:

Zítra má prezident narozeniny. 75 let. Volali mi z TV NOVA, jestli bych prezidentovi k narozeninám něco nepopřál. Dost jsem o tom přemýšlel. Chvíli jsem měl v hlavě myšlenku tu žádost odmítnout. Dost možná všechno co řeknu, bude vnímáno jako provokace. Ale nakonec jsem se rozhodl před touhle výzvou neutíkat.

Tedy panu prezidentovi, jako každému člověku tohoto úctyhodného věku přeju zejména zdraví. No a potom mu opravdu upřímně přeju, aby nejenom v rodině, ale i v práci byl obklopen lidmi, kteří ho mají upřímně rádi. Pořád se nemůžu vzdát pocitu, že láska v životě jednotlivce, je vždy prospěšná pro celou společnost.

Ministr vnitra Jan Hamáček prezidentovi nechtěl gratulovat přes média. Obdobně reagoval i šéf komunistů Vojtěch Filip. Ten podle mluvčí strany má pro hlavu státu i dárek. Na žádost o blahopřání pro prezidenta nereagoval nikdo ze strany KDU-ČSL, neozval se taktéž ani šéf SPD Tomio Okamura. Naopak šéf Pirátů Ivan Bartoš s díky prosbu odmítl.

Ve Sněmovně odmítli ústavní žalobu

Přestože se většina politiků nechtěla vyjádřit, prezidentovi Zemanovi k jeho narozeninám dali jeden nemalý dárek.
Pokus Senátu o ústavní žalobu shodili ve čtvrtek pod stůl. Ve Sněmovně ji nepodpořili poslanci ANO, ČSSD, KSČM ani SPD. Pro to, aby byla ústavní žaloba na Zemana podána, hlasovalo jen 58 ze 130 přítomných poslanců, třeba jich přitom bylo nejméně 120.

V týdnu před oslavou narozenin podstoupil prezident několikahodinovou lékařskou prohlídku v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Podle ředitele nemocnice Miroslava Zavorala lékaři nenašli u prezidenta žádné „chorobné stavy“.
„Takže stručná rekapitulace: srdce bije jako zvon, plíce jsou čisté, jako by to nebyl kuřák, játra fungují, jako bych byl abstinent, ledviny jsou taky v pořádku a mohu pokračovat dál a dál,“ žertoval ve čtvrtek Zeman.

TRUMPOVA VLÁDA CHCE SNÍŽIT POČET UPRCHLÍKŮ

Vláda USA chce v příštím hospodářském roce přijmout maximálně 18 tisíc migrantů. Číslo navrhlo ministerstvo zahraničí, šlo by o nejnižší strop od spuštění programu přesídlování uprchlíků v roce 1980. Zprávu přinesla agentura AP. Už limit 30 000 lidí pro aktuální fiskální rok představoval rekordně nízkou hodnotu.

„Zátěž, pod kterou se aktuálně hroutí americký imigrační systém, musí být zmírněna předtím, než budou Spojené státy moci znovu přesídlovat velké počty uprchlíků,“ citovala z prohlášení ministerstva zahraničí agentura AFP, která čerstvý návrh označuje za nové drakonické snížení limitu. AP podotýká, že do kvóty pro nový fiskální rok, který začne 1. října, může ještě promluvit Kongres.

Americká vláda stanovuje strop pro počet přijatých uprchlíků každý rok. Od nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta toto číslo postupně klesá po letech, kdy jej jeho předchůdce Barack Obama naopak navyšoval. V hospodářském roce 2016 činil limit 85 000 lidí, v tom následujícím dokonce 110 000.

Podle posledních vládních údajů bylo do USA od začátku probíhajícího fiskálního roku vpuštěno přes 28 000 uprchlíků, uvádí na svém webu televize CNN. Nový plán ministerstva zahraničí by podle agentury Reuters umožňoval do USA přesídlit 5 000 obětí náboženské perzekuce a 4 000 uprchlíků z Iráku. Pro lidi z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru je vyčleněno 1 500 míst, ačkoli lidé z těchto zemí usilují o azyl ve Spojených státech ve výrazně vyšších počtech, píše AP.

„Snížení počtu uprchlíků, které Spojené státy přijmou, na takto nízké číslo neodráží nic jiného, než snahu této administrativy podporovat nenávist, nejednotu a předsudky v zemi, která si kdysi vážila důstojnosti, rovnosti a spravedlnosti,“ komentoval vládní plán Ryan Mace z americké pobočky Amnesty International. Lidskoprávní organizace odmítla argument, že USA nemají dostatečné prostředky na adekvátní prověřování a integraci uprchlíků. Jde podle ní o čistě politické rozhodnutí.

KLAUS MLADŠÍ NEJSME ŽÁDNÝ TRUC PODNIK ODS

Hnutí Trikolóra čeká první sněm. Václav Klaus odmítá, že by mohli držet vládu ANO, pokud by z ní odešla ČSSD, jak se spekulovalo při nedávné krizi. Po volbách prý může být vše jinak. V rozhovoru pro MF DNES také mluví o preferencích strany nebo o tom, zda se strana příští rok zúčastní krajských voleb.

Václav Klaus mladší na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (3. dubna 2019) | foto: Petr Topič, MAFRA
Pamatuji si, jak váš otec viděl poprvé naživo jednoho kolegu novináře, jehož texty přitom četl. Změřil si ho od hlavy k patě a řekl: „Tak to jste vy, ten XY. No, nic moc!“ Neplatí zatím totéž i o vašem hnutí Trikolóra?

Tak já nevím. Začátkem června jsem byl sám, poté přišla ještě jedna zrzavá poslankyně, pak nás bylo devět a nesli jsme na ministerstvo vnitra žádost o registraci. Pak jsme oznámili vznik hnutí, teď máme deset tisíc registrovaných příznivců, asi patnáct tisíc darů na transparentním účtu, Trikolóra je ve všech krajích, v průzkumech veřejného mínění se blížíme pětiprocentní hranici. Přesto, že ustavující sněm je až zítra. Nenávist našich oponentů je dost silná, takže nás určitě zaznamenali. Když jdu po ulici, mám pocit, že máme spíš blíž k jedenácti procentům než ke čtyřem. Čili říkat „nic moc“, sám sebe hodnotit je vždycky blbý, takže to nechám někomu jinému.

Řada lidí asi očekávala, že vám třeba čísla v průzkumech vyletí mnohem výš než na čtyři procenta, která vám teď přisoudil Phoenix research, ne?

Kdo to čekal? Zatím čelíme tomu, že třeba moje působení je pro lidi známější než název Trikolóra. Na tom budeme muset pořádně makat. Já jsem žádné očekávání, že budeme mít 23 procent týden po vzniku, neměl. Jestli ho někdo měl, nevím. Máme ale zhruba stejně jako další čtyři pět stran, které za sebou mají dvacet let existence, mediální oddělení, sekretariáty, členstvo, starosty a podobně. Takže bych to zase tak černě neviděl.

Z průzkumů se zdá, že část voličů odčerpáváte komunistům a SPD. Komunisti si na to dokonce stěžují. Má podle vás pravicová strana cílit na takové voliče?

Trikolóra není strana pravicová. Má tři programové pilíře. Prostřední pilíř „Bohatství vzniká z práce“ by se asi jako pravicový mohl označit. Nicméně to, co jste řekl v otázce – odkud přicházejí jací voliči – jsou, s prominutím, nesmysly. Podle našeho průzkumu jich nejvíc pochází z nevoličů. A další nejpočetnější skupiny jsou voliči ODS a ANO. Říkat, že to je z SPD nebo KSČM, je spíš zkratka lidí, kteří nám chtějí uškodit. Na druhé straně, my se ucházíme o všechny voliče, na čele to napsané nemají.

Když říkáte, že nejste pravicová strana, musí se váš otec vztekat, ne? Vy jste se pravice vzdal?

Žádné pravice jsem se nevzdal, ale teď je to posunuté tak, že jsou lidé, kteří jsou na straně svobody – na straně těch, kteří pracují, vychovávají děti, platí daně. A řada nových ideových témat – třeba ta mladá slečna, co jí ukradli dětství – nejsou obecně pravicová nebo levicová. Ten střet silně upadl. Když Trikolóra říká, že bohatství vzniká z práce, je pravicová par excellence. Zároveň jsme hnutí, které se hlásí k národnímu cítění, část našeho programu nazvaná „Braňme normální svět“ je otevřena i řadě lidí, kteří v minulosti volili levici.

Senátor Zeman podpořil Trikoloru. Máme podobný postoj k migrantům, říká

Při zakládání Trikolóry jste vyhlašoval, že brzy můžete mít vlastní poslance, senátory, možná i poslanecký klub. Zatím z toho nic není. Je něco, co nevíme, nebo ten projekt nedopadl?

Nevyhlašoval jsem žádný projekt. Projekt mít poslance a senátory samozřejmě máme, ale napřed musí být nějaké volby.
V červnu jste mluvil o tom, že by se k vám mohli připojit někteří stávající zákonodárci. Konkrétně jste říkal, že vidíte šanci u více než deseti poslanců.

No, tak někteří se k nám upřímně hlásí, někteří třeba ze senátorů budou zítra na sněmu. A je řada dalších lidí, kteří nám vyjadřují sympatie nebo jsou nespokojeni ve stávajících politických stranách. Ale říkám to furt dokola: nemám teď za prioritu vytvořit z odpadlíků poslanecký klub. To byla vždy spíš snaha novinářů zjišťovat, o koho jde. Jestli je to Mališ, Foldyna, támhleten nebo támhleten. My se teď soustředíme na něco jiného. Deset tisíc příznivců je hodně, vytvořili jsme velice podrobný program. Čili se nesoustředím na to, že bych teď chodil na pivo s poslanci a lámal je, aby vystřelili z vlastního klubu a šli k nám. To přijde evolučně samo.

Zastavil bych se u jména Jaroslava Foldyny, kterého se teď neúspěšně pokusili vyloučit z ČSSD. Berete ho jako potenciálního člena Trikolóry? Přece jen jde o člověka, který býval i v rámci ČSSD vždy hodně nalevo...

Heleďte, pan Foldyna je členem ČSSD, jejího poslaneckého klubu a členem vládní většiny. Čili zpravidla hlasuje proti nám, nebo jinak než já. Nebudu dělat rozhovor o sto devadesáti poslancích a říkat, který je mi protivný. Lidsky mám pana Foldynu rád, protože mazanejch týpků, kterým očička hrají a běhá jim v nich kalkulačka, je hodně, ale emotivních lidí, kteří něco myslí upřímně, relativně málo. Pan Foldyna je jedním z nich. V národních otázkách se shodujeme, v odporu vůči nové levici také, v ekonomických otázkách moc ne.

Trikolóra říká, že chce bránit normální svět, svazek muže a ženy

Vládní většina byla donedávna kvůli bizarnímu sporu o obsazení ministerstva kultury vážně ohrožena. Během toho se říkalo, že kdyby ČSSD z vlády odešla, mohl by se Andrej Babiš opřít o nezařazené poslance včetně vás a Zuzany Majerové Zahradníkové z Trikolóry.

Zajímá mě, zda si umíte představit, že byste podporoval Babišovu vládu ještě v tomto volebním období?

Zaprvé se ohradím proti tomu „se říkalo“, to jsou takové obraty... No, někdo to asi říkal, ale já ne.

Na druhé straně jste to v té době nijak kategoricky nevyloučil.

Myslím, že jsem to řekl jasně, a klidně to zopakuji. Nemáme ani dostatek poslanců, ani mandát voličů k dělání jakékoli rekonstrukce vlády. Čili naprosto vylučuji, že bychom se v tomto volebním období zapojili do jakýchkoli rekonstrukcí vlád.

Pokud uspějete za dva roky ve volbách do Sněmovny, můžete stát snadno před rozhodnutím, zda se raději spojit s Babišovým ANO, nebo jestli se přidat na stranu opozice v čele s ODS, která vás vyhodila. Její předseda Petr Fiala vyhlašuje, že chce být příštím premiérem. Co je pro vás nyní přijatelnější?

Trikolóra není žádný trucpodnik vůči ODS, ale politický subjekt, který hájí hodnoty, jež tady podle našeho názoru nikdo jiný nehájí. Chceme zrušit plošnou inkluzi ve školách, snižovat daně, prosadit, že manželství je svazkem jednoho muže a jedné ženy. Prosadit, aby stát neotravoval občany na každém kroku, neotravoval řidiče, aby o kůrovci nerozhodovali nějací aktivisti, ale lesníci. To všechno jsou pro nás strašně důležité věci. Když budeme mít málo hlasů, tak se s námi třeba nebude nikdo bavit. Pokud budeme mít tolik hlasů, aby se s námi počítat muselo, budeme se rozhodovat podle toho, s kým ten program prosadíme. Jinak to, že by byl Petr Fiala premiérem, tomu myslím nevěří ani jeho manželka. Ale budiž.

Nejbližšími volbami před vámi jsou ty krajské a do Senátu na podzim příštího roku. I mezi zakládajícími členy Trikolóry jsou prý rozepře, zda se jich účastnit, protože v nich můžete coby nezavedené hnutí snadno prohrát, což by nebyl dobrý začátek. Jaký na to máte názor vy?

Rozhodnutí, v jakých krajích a s kým kandidovat, uděláme zhruba koncem října. I na základě průzkumu, který máme zadaný. Také na základě situace v jednotlivých regionech, jak tam budeme silní, kolik silných lokálních kandidátů budeme mít. Obecně jsme proti krajům a také k existenci Senátu máme poměrně negativní vztah, takže to samozřejmě nejsou volby, na které bychom se z povahy věci nějak bytostně těšili. Na druhé straně rozhodně v řadě krajů kandidovat budeme, protože nelze nechat schopné lidi rozcvičovat dva roky do sněmovních voleb.

Jak upozornil kolega Miroslav Korecký, ustavující sněm paradoxně pořádáte v brněnském hotelu Cosmopolitan. Nebylo by pro vaše hnutí z jeho podstaty vhodnější, abyste se sešli třeba v Selské jizbě nebo v Českém či Moravském domě?

Četl jsem, že to pan Korecký napsal. Smál jsem se tomu, bylo to vtipné. No, upřímně, v Brně je bývalý hotel Boby, nyní Cosmopolitan, největším hotelem. Nás tam bude k osmi stům lidí, takže nebylo jiné místo, kam bychom se nějak rozumně vešli. Název jsme neřešili.

ARMÁDA SE LOUČILA S GENERÁLEM, ZAHYNUL PO SRÁŽCE S MUSTANGEM

Se všemi vojenskými poctami se ráno uskutečnilo v obřadní síni jihlavského krematoria poslední rozloučení s tragicky zesnulým zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství, brigádním generálem Milanem Jakubů. Stal se obětí nehody u Špindlerova Mlýna, kde do jeho vozu naboural protijedoucí Ford Mustang.

Smutečního ceremoniálu se kromě příbuzných, kolegů a známých zesnulého zúčastnili i nejvyšší představitelé armády. Mezi přítomnými byl například náčelník Generálního štábu generál Aleš Opata, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generál Jan Kaše i ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun.

Smuteční věnec poslal prezident republiky Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš i například kardinál Dominik Duka.

Pohřbu nemohla přihlížet manželka generála Jakubů, která je stále v nemocnici a léčí se z vážných zranění, která při tragické autonehodě utrpěla. V osudný moment 21. září byla se svým mužem v jednom voze. Na silnici u Špindlerova Mlýna se s nimi při projíždění pravotočivou zatáčkou čelně srazil třicetiletý řidič a amatérský automobilový závodník Vojtěch Ch. s oranžovým sportovním vozem Ford Mustang, když přejel do protisměru. Devětačtyřicetiletý Milan Jakubů byl na místě mrtev. Policie nehodu stále vyšetřuje.

Obřad se uskutečnil se všemi vojenskými poctami a trval něco málo přes 30 minut. U řečnického pultu se vystřídali dva řečníci. Smuteční hosté si mohli vyslechnout i několik oblíbených skladeb zesnulého generála. Jako první to byla píseň Petra Spáleného Až mě andělé zavolají k sobě, dále Nothing Else Matters od skupiny Metallica a skladba Knockin‘ on Haeven‘s Door od americké rockové skupiny Guns N‘ Roses.

Na závěr ceremoniálu zazněly také tři skladby v podání vojenské hudby. Mezi nimi bylo sólo na trubku – takzvaná Večerka, během druhé skladby čestná jednotky, které velela poručice Marcela Krátká, vypálila tři salvy a na samý závěr zazněla česká státní hymna. Spekulovalo se také o průletu dvou gripenů. To se nakonec neuskutečnilo - zřejmě kvůli špatnému počasí, které v tu chvíli nad Vysočinou panovalo. Novináři a veřejnost na přání rodiny přístup do obřadní síně neměli a dění v okolí mohli pozorovat zpovzdálí.

Velmi mě to zasáhlo, řekl ředitel Vojenského zpravodajství

Podle odhadu se ceremoniálu zúčastnilo kolem 300 smutečních hostů. Část z nich se nevešla do hlavního sálu a postávala venku. Obě parkoviště byla plná aut, někteří řidiči museli vozy odstavit na přilehlých komunikacích. Dopravu v okolí krematoria i pohyb lidí kolem obřadní síně řídila Vojenská policie.

Tragická smrt generála Jakubů zasáhla mnoho jeho kolegů i nadřízených, kteří při odchodu ze smuteční síně neskrývali bolest. „Samozřejmě ta vlastní smrt je tragická, ale okolnosti, za kterých se to stalo, jsou naprosto nesnesitelné. Všichni budeme na Milana, generála Jakubů, vzpomínat jedině v tom dobrém. Byl to jedinečný člověk a výjimečný voják,“ řekl krátce po obřadu ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Milan Jakubů byl jeho dlouholetým zástupcem. „Zasáhlo mě to velmi osobně. Nechtěl jsem tomu vůbec uvěřit, protože to byla tak neuvěřitelná zpráva, která mě zastihla cestou ze Dnů NATO v Ostravě,“ dodal.

Generál Beroun dále zdůraznil, že i nadále bude armáda s rodinou generála Jakubů v kontaktu a bude jí nápomocna.
Vojenský pohřeb provázela mimořádná bezpečnostní opatření. „Hned v sedm hodin ráno si celý objekt i areál prohlédli pyrotechnici se psy. Bylo tu vojenské zpravodajství, vojenská policie, kteří areál rovněž prozkoumali. Stejně tak byli prohlédnuti zaměstnanci krematoria,“ uvedl Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy, které krematorium provozují.

SENÁTOR CZERNÍN SCHILLEROVĚ: ODSTUPTE

K rezignaci vyzval vicepremiérku a ministryni financí za ANO Alenu Schillerovou senátor a kandidát na předsedu TOP 09 Tomáš Czernin. Vadí mu slova Schillerové ve Sněmovně o senátorské a opoziční špíně.„Považuji za zcela nepřijatelné, aby členka české vlády kdekoli, tím méně na půdě parlamentu, užívala takto totalitní vyjádření,“ napsal Czernin v otevřeném dopise Schillerové. Její slova vzbudila rozruch při projednávání návrhu ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Opozice nesehnala dost hlasů a návrh ústavní žaloby, se kterým přišel Senát, poslanci shodili ze stolu.

„Dostávám desítky zpráv od lidí, které neznám. Není tam jediný hlas na podporu této žaloby. Jsou tam vzkazy na podporu prezidenta a vzkazy typu, jak se tu utrácí peníze daňových poplatníků, jak se tu mlátí prázdná sláma. A dokonce si dovolím, nepoužívám tvrdé výrazy, jeden z nich citovat: Je to opoziční a senátorská špína,“ řekla ministryně financí.
„Těmito výrazy častovali nacisté občany židovského původu a komunisté své politické protivníky. Je to rétorika totalitní, bez špetky úcty k člověku a k názoru,“ napsal ministryni místopředseda TOP 09 Czernin, který se na podzim utká o post předsedy strany s dosavadní první místopředsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou.

„Citovala jsem jednu z mnoha zpráv, kterých jsem v průběhu jednání Sněmovny dostávala desítky. Jejich společným jmenovatelem bylo znechucení nad neustálou osobní dehonestací, které jsme v tuzemské politice denně svědky a které bylo také hlavním motivem čtvrtečního jednání Sněmovny. To, že si výraz někdo vztahuje na sebe, mě překvapuje,“ reagovala pro ČTK Schillerová.

ZA BYT V PRAZE NA HRADČANECH 7 TISÍC, NÁJEMNÉ POD CENOU

Do bytu o rozloze 50 metrů čtverečních ve vile na pražských Hradčanech se přestěhoval Nadační fond exprezidenta Václava Klause a jeho manželky Livie. Jak upozornily Seznam Zprávy, platí za něj měsíční nájem sedm tisíc korun, což je asi třikrát méně, než je v daném místě obvyklé. Podle nadace částku nabídla druhá strana, tedy Správa Pražského hradu.

Nadační fond ve vile sídlí od dubna. Podle Seznamu smlouvu za Pražský hrad podepsal kancléř Vratislav Mynář a platí do roku 2026. Částku 7 030 korun měsíčně zástupce realitních kanceláří považují za nízkou. „Optimální nájemné by se mělo pohybovat od 21 000 do 24 000 korun. Když jsme pronajímali byt o stejné rozloze na Loretánském náměstí, tak jsme dali měsíční nájemné ve výši 25.000 korun plus energie,“ uvedla mluvčí Next reality group Soňa Puchmertlová.

I přes výhodný nájem si nadace ale pohoršila, předtím sídlila v Prezidentském domku přímo na Pražském hradě, přičemž nájemné činilo pouhých 500 korun ročně, uvedly Seznam Zprávy. „Výše nájemného nám hradní správa nabídla, z naší strany se nejednalo o žádné smlouvání,“ namítá ředitelka Nadačního fondu Livie a Václava Klausových Kamila Kryštofová.

Mluvčí hradní správy David Šebek řekl, že cena byla stanovena dohodou a správa přihlédla k tomu, že se jedná o neziskovou organizaci. „Při sjednávání výše nájemného Správa Pražského hradu vždy přihlíží k účelu a podmínkám nájmu, přičemž jednotlivé případy jsou posuzovány individuálně,“ uvedl Šebek.

ŘECKÝ PREMIÉR: DEJTE TURECKU VÍCE PENĚZ PRO UPRCHLÍKY

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval EU, aby pomohla Turecku dalšími financemi na migrační politiku, a zároveň upozornil na narůstající počty migrantů připlouvajících z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři. O čtvrtečním vyjádření Mitsoakise po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v New Yorku informoval server Euractiv.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis při projevu na klimatickékm summitu OSN v New Yorku. (23. září 2019) | foto: Reuters
„Je jasné, že potřebujeme novou dohodu. Ankara musí dodržovat své závazky z předchozích dohod a EU musí uznat, že Turecko hostí miliony uprchlíků a potřebuje další finanční pomoc i po roce 2019,“ citoval Euractiv řeckého premiéra. V Turecku žije přes 3,6 milionu syrských uprchlíků a Erdogan v posledních měsících opakovaně pohrozil, že pomyslnou bránu do Evropy otevře.

Předchozí dohoda Bruselu s Ankarou, v níž EU slíbila Turecku šest miliard eur za pomoc při zvládání migrační vlny z Blízkého východu a která začala platit na jaře 2016, výrazně snížila příliv běženců z Turecka do Řecka. Letos se ale Řecko stalo opět hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy poté, co jí loni bylo Španělsko a před ním Itálie.

Evropská komise (EK) tento týden na dotaz serveru Euractiv uvedla, že si je vědoma narůstajícího počtu migrantů proudících z Turecka do Řecka a Bulharska, ale nový balík pomoci Turecku v brzké době vyloučila. Na větší migrační vlnu si minulý týden stěžoval i bulharský premiér Bojko Borisov.

„Jsme si vědomi narůstajícího počtu příchodů (migrantů) do Řecka a Bulharska. Ale je třeba říci, že tyto počty jsou mnohem nižší než ty před uzavřením (migrační dohody) EU-Turecko,“ řekla serveru Euractiv tento týden mluvčí EK Natasha Bertaudová. Dohoda s Tureckem byla reakcí na masovou migrační vlnu z roku 2015, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho na 860 tisíc přes Řecko.

Uprchlická centra jsou přeplněná

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka z Turecka od letošního ledna ke konci minulého týdne 41 940 migrantů, z toho 32 685 přes moře. Podle dohody mezi Tureckem a EU z roku 2016 by měli být vráceni zpět, právní postupy jsou však na zatížené řecké straně už řadu let pomalé.

Řecké ostrovy v Egejském moři se tak dlouhodobě potýkají s přeplněnými uprchlickými centry. Na pěti ostrovech žije ve státních uprchlických centrech přes 28 tisíc běženců, uvedl v pátek řecký deník Kathimerini. Například na ostrově Lesbos žije v táboře Moria a jeho okolí asi 13 tisíc lidí, přitom tábor byl postaven pro tři tisíce osob. Řecký ministr pro civilní obranu Michalis Chrysochoidis v pátek proto jednal se zástupci řeckých regionů o plánu přemístění asi 10 tisíc žadatelů o azyl z řeckých ostrovů na pevninu.

Migrantů v Řecku opět přibývá, jako by se naplňovala Erdoganova hrozba

Deník Kathimerini také napsal, že podle jeho zdrojů Řecko na schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti EU v Lucemburku 8. října navrhne, aby bylo zahrnuto do podobného mechanismu přerozdělování migrantů, který dohodly v pondělí na Maltě Německo, Francie, Itálie a Malta. Ty řešily problém běženců zachráněných v centrálním Středomoří humanitárními loděmi a shodli se na dočasném dobrovolném mechanismu jejich přerozdělování.

Výhrady má i Španělsko, které také chce, aby se mechanismus netýkal jen centrálního Středomoří a zahrnul i migranty zachráněné pobřežní stráží. Mitsotakis zastává tvrdší postoj v migrační politice než jeho předchůdce Alexis Tsipras, který stál v čele řecké vlády do začátku letošní července, a chce více tlačit na ostatní země EU, aby Řecku s migrací pomohli, uvedl server Euractiv.

V BŘECLAVI MEZI PANELÁKY KURNÍK PRO SLEPICE

Uprostřed největšího břeclavského sídliště se zabydlely slepice. Obyvatelům zdejších bytovek by měly pomoci předcházet vzniku biologického odpadu. Drůbeží hejno je součástí prvního českého BIOtejneru, který vymyslela odpadová firma Moje odpadky. Nenápadný dřevěný domeček se před základní školou, kam chodí děti ze sídliště

Na Valtické, objevil před pár dny. V pátek se do něj nastěhovaly slepičí obyvatelky, a tak to mezi paneláky vypadá tak trochu jako na venkovském dvorku. Ostatně právě z vesnického modelu BIOtejner vychází. Zbytky z kuchyně se totiž vždy vyhazovaly na dvorek slepicím a ty si v tomto kompostu vyhrabávaly potravu.„Slepice jsou mistryně v likvidaci bio odpadu. Je to princip, který funguje už tisíce let,“ uvedl iniciátor celé akce Radek Staňka z firmy Moje odpadky.

Strach z vandalů a zlodějů

BIOtejner ale bude o trochu sofistikovanější. Jeho součástí je totiž kontejner na bioodpad, díky jehož prodyšnosti lze kompostovat stejně jako v běžném kompostéru, ale zároveň lze BIOtejner využít i jako běžný kontejner, který lze vysypat a odpad odvézt na kompostárnu. Slepice mají ke kontejneru přístup. Nejen, že se nažerou zbytků, ale díky tomu, že je přehrabují, urychlují jejich kompostování.

„Snažíme se tímto projektem zpopularizovat téma bioodpadu a jeho třídění. Pokud se tady BIOtejner osvědčí, tak máme vytipovány tři další lokality, kde bychom mohli umístit další,“ uvedl břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).O slepice se budou starat děti ze základní školy, které nad BIOtejnerem převzaly patronát.

„Nápad Radka Staňky je odvážný. Jak obstojí Na Valtické, ukáže čas. Záleží na obyvatelích sídliště,“ říká břeclavský starosta Svatopluk Pěček (ANO). Naráží tak i na obavy lidí, jak dlouho dřevěné zařízení ve městě vydrží, aniž by se ho dotkla ruka vandalů či nenechavců. Autoři nápadu ho prozíravě umístili přímo pod jednu z kamer městské policie.

SÍDLO SVOBODNÉ EVROPY V PRAZE NA PRODEJ, CENA 3 MILIARDY?

Sídlo Rádia Svobodná Evropa na pražském Hagiboru je na prodej. Jeden zájemce už za budovu nabídl téměř 2,9 miliardy korun. Uvedly to páteční Hospodářské noviny. V současné době budova patří insolvenčnímu správci firmy L88 Investments Prague, která se dostala do finančních potíží kvůli soudnímu sporu.

Americká firma L88 Investments Prague na sebe vyhlásila insolvenci letos na jaře. Do problémů se dostala kvůli soudnímu sporu s developerskou společností CPI o vlastnictví budovy. Na konci května povolil pražský městský soud reorganizací firmy, vyplývá z údajů v obchodním rejstříku.

Insolvenční správce firmy Lee Louda už začal připravovat prodej budovy. „Začátek prodeje se sice trochu posunul, ale hotovo bychom chtěli mít v listopadu. Oslovili jsme asi sto hráčů na trhu a už o budovu registrujeme zájem,“ řekl HN. S prodejem stavby v pražských Strašnicích souhlasí i největší věřitel, americká banka Wells Fargo.

Svobodná Evropa se před deseti lety přestěhovala z centra na Hagibor

Podle zjištění listu projevila o koupi zájem společnost Wedomwill Liberty podnikatele Tomáše Lhotáka. Za budovu nabízí téměř 2,9 miliardy korun. Spolu s dalšími zájemci ale může cenu ještě navýšit.

Budova, ve které sídlí Rádio Svobodná Evropa, byla slavnostně otevřena v květnu 2009. Rozhlasová stanice se do ní přestěhovala z budovy někdejšího Federálního shromáždění v centru města, kde sídlila od poloviny devadesátých let.
Společnost L88 Investments Prague koupila budovu od firmy Hagibor Office Building v roce 2012. Tu během finanční krize ovládl developer CPI, ale tvrdí, že nedostala zaplacenu celou kupní cenu. Insolvenční správce Hagibor Office Building Adam Sigmund proto chtěl budovu vrátit do majetkové podstaty zkrachovalé firmy a obrátil se na soud. Spor nyní řeší Nejvyšší soud.

V BRNĚ ČTVRŤ VĚDCŮ ZA 2,5 MILIARDY, SÍDLO I PRO OSN

V brněnském Králově Poli vznikne vědecko-výzkumné centrum Mendel Quarter. Působit tu budou vědci z celého světa, například experti na boj s globální změnou, suchem či kyberbezpečnost. Sídlit tu bude i první vědecké pracoviště OSN v Česku. Mendel Quarter Zatím je pláň za obloukem Fakulty regionálního rozvoje Mendelovy univerzity na třídě Generála Píky opuštěná a využívají ji hlavně pejskaři a běžci.

Už teď je však vidět, že se tu něco děje. Původní houštiny a nálety zmizely. Je to předehra k proměně území o rozloze čtyř hektarů v další brněnské centrum vědy a výzkumu. Podle zjištění redakce MF DNES zde společnost Mendel Quarter (MQ) připravuje výstavbu kampusu s výzkumnými pavilony, cateringovou a správní budovou a byty pro vědce. Ve finále sem zamíří až dva tisíce doktorandů, stážistů a pracovníků postgraduálního studia ze všech světadílů.

Město už chystá změnu územního plánu kvůli dopravnímu napojení a dalšímu rozšíření kampusu na celé území mezi třídou Generála Píky a Porgesovou ulicí. Brněnští radní už ji doporučili zastupitelstvu.„Výhodou je, že jde z velké části o brownfield, takže město má zájem na jeho rozvoji. Další výhodou je, že projekt navazuje na areál Mendelovy univerzity a bude s ní spolupracovat,“ poznamenal radní pro územní rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Experti na sucho i bezpečnost

Podle zástupce společnosti MQ Pavla Minaříka se s první etapou za půldruhé miliardy začne už v příštím roce. V plánu je však i etapa další, za zhruba miliardu.„Zatím jsme území vyčistili, abychom mohli pořídit podrobné podklady pro projektanty a dostali sem vrtnou soupravu, která prozkoumá statiku území. Celá stavba bude založená na pilotách, protože jsme v oblasti brněnských spraší, které sahají do hloubky až 150 metrů,“ popsal Minařík.

Podle něj není náhoda, že vědeckovýzkumné centrum vznikne právě v Brně. Sídlí v něm řada významných firem, zaměřených na technologie třetího tisíciletí, Mendelova a Masarykova univerzita a VUT, Technologický park nebo výzkumné centrum Ceitec.

„Naším partnerem je Ústav pro výzkum globálních změn Akademie věd České republiky, na to navázaný projekt CzechGlobe a jeho mezinárodní tým Intersucho, které mají sídlo v Brně. Pro Brno je ale významné, že zde má vzniknout pobočka Univerzity Organizace spojených národů (OSN), která bude sídlit v jednom z pavilonů. Bude to první organizace OSN v České republice,“ popsal Minařík.

CzechGlobe sem například nastěhuje jednu ze svých divizí.

„Projekt se nám od počátku jevil jako velmi moderní a v horizontu pár let i řešící problém nedostatečných prostor našeho ústavu,“ poznamenal ředitel CzechGlobe Michal Marek. Do areálu přesídlí asi 25 lidí – biofyziků, rostlinných fyziologů, molekulárních biologů a IT odborníků na výzkum řasových kultur.

Areál v režii smart city

Do centra míří i specialista na komunikační technologie a kyberbezpečnost – brněnská společnost Comimpex. Vybuduje pracoviště se zaměřením na problematiku sucha a vody a na kybernetickou a fyzickou bezpečnost. Součástí budou i zabezpečené oblasti Národního bezpečnostního úřadu a certifikovaná datová úložiště.
Vědecká centra v Brně

• Vědecko-výzkumné centrum CEITEC: projekt brněnských vysokých škol a výzkumných ústavů fungující od roku 2011.
• Technologický park: založený v 90. letech minulého století. Sídlí v něm řada významných firem, například IBM, Red Hat nebo Y Soft. Vlastní ho dubajská firma P&O a Brno.
• Jihomoravské inovační centrum: vzniklo v roce 2003 jako sdružení kraje, Brna a čtyř vysokých škol. Vytváří prostředí pro inovační podnikání.

„Už nyní se podílíme na přípravě veškeré sdělovací, komunikační, bezpečnostní a kabelové technologie a s akademiky a vybranými společnostmi spolupracujeme při tvorbě koncepce společného komunikačního uzlu,“ popsal technický ředitel firmy David Střelec.

Projekt počítá v první etapě s pěti devítipodlažními budovami a jednou šestipodlažní, s parkem a zelení.
„Celý areál bude podle technologií smart city. Vodu z komunikací, střech a parkovišť zachytí dvě povrchové retenční nádrže s filtrací a využijeme ji na závlahy zeleně uvnitř kampusu. Topení a chlazení objektů zajistí tepelná čerpadla a teplo budeme rekuperovat. Jižní fasády pokryjí fotovoltaické články a každá budova si bude autonomně hospodařit s energií,“ popsal Minařík.

Kromě vědeckých pracovišť se superčistými laboratořemi, konferenčními a seminárními místnostmi a kancelářemi ve třech budovách tu budou dvě budovy s více než dvěma stovkami bytů, aby vědci pracující v kampusu nemuseli přejíždět z jednoho konce města na druhý.

Jídlo košer i pro muslimy

Ve stravovacím pavilonu s kapacitou až pro dva tisíce lidí se budou vařit jídla nejrůznějších kuchyní.
„Je koncipovaný tak, aby se najedli všichni. Bude tu například asijská, indická nebo italská kuchyně. Budeme vařit košer i vegetariánská jídla nebo stravu pro muslimy, kteří nejedí vepřové,“ poznamenal Minařík. Ve třetím „vědeckém“ pavilonu by mělo sídlit i Česko-izraelské technologické centrum aplikovaného výzkumu. A do budoucna by se mělo centrum rozšířit o další pavilon směrem k Lesné.

„Jednáme s restituenty o výkupu navazujícího území o rozloze zhruba dalšího 1,5 hektaru, takže do budoucna by mělo být zastavěné celé území mezi Porgesovou ulicí a třídou Generála Píky,“ doplnil Minařík. Vědecké centrum se sousední Mendelovou univerzitou nespojí jen jméno slavného otce genetiky Gregora Mendela a plánovaná linka elektrobusu.

„Projekt soukromého investora vítáme. Podle našeho názoru není konkurenční, ale naopak vhodně doplňuje aktivity Mendelovy univerzity v Brně. Pokud se uskuteční v avizovaném rozsahu, vznikne tu rozsáhlý vědecký kampus, který bude propojený s tím naším. Věřím, že to ještě více podtrhne význam Brna jako centra vědy,“ okomentovala projekt rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

DŮCHODCE BRITÁNII ZATKLI NA VÝLETNÍ PLAVBĚ, PAŠOVALI KOKAIN ZA 30 MILIONŮ

Soud v portugalském Lisabonu poslal na osm let do vězení manžele z Velké Británie za pašování drog. Důchodcovský pár zadrželi s devíti kilogramy kokainu v zavazadlech na výletní lodi plující z Karibiku do Evropy. Hodnota drog by při pouličním prodeji dosáhla jednoho milionu liber, tedy v přepočtu téměř 30 milionů korun.

Dvaasedmdesátileté Rogera a Sue Clarkovi z Londýna s drogami přistihli na lodi Marco Polo, když cestovali z karibského ostrova Svatá Lucie, napsal deník The Guardian. Kokain rozmístěný ve čtyřech kufrech odhalila kontrola kajuty seniorů v lisabonském přístavu.

Razie byla důsledkem tipu od britské Národní kriminální agentury (NCA). „Akce proběhla díky mezinárodní spolupráci, podařilo se zajistit značné množství drogy a dva pašeráky,“ uvedl zástupce ředitele Tom Dowdall. Dodal, že Clarkovi jsou pravděpodobně kurýři spadající pod větší organizovanou skupinu. Podle agentury Reuters už pár dříve usvědčili z podobného zločinu, pašování marihuany, v Norsku.

Soudkyně nyní odmítla verzi obžalovaných, že o drogách nevěděli a kufry vezli známému. Podle ní si byli plně vědomi, co je obsahem zavazadel. „Nejsou to uživatelé drog. Čin spáchali pouze za účelem vysokého výdělku,“ uvedla Margarida Alvesová.

Dodala, že soud vzal v úvahu nejen „devastující účinky kokainu na lidské životy“, ale také fakt, že Portugalsko často využívají pašeráci jako vstupní bránu drog do Evropy. Soudkyně je podle svých slov „odhodlána tomu do budoucna zabránit,“ napsal server BBC.

Uložený trest osmi let za mřížemi si důchodci mají odpykat v zemi zatčení, do Velké Británie se vracet nebudou. Soud pro to nevidí důvod. Advokátka páru prý nyní uvažuje o odvolání proti rozhodnutí. Roger a Sue Clarkovi se při vynášení verdiktu drželi za ruce, následně se rozplakali. Muž se pak otočil ke své ženě a prohodil, že „až vyjdou ven, bude jim 80.“ Při odchodu ze síně také pár uvedl, že by lidé „měli slyšet, jak to bylo doopravdy,“ nicméně žádné další prohlášení manželé neposkytli.