iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Klimatická konference bublina, Greta do školy

Prezident Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov mluvil o chystaných demonstracích během státních svátků. Komentoval také debaty o klimatu na půdě OSN nebo mluvil o své nedávné lékařské prohlídce. Zeman řekl, že mnoho politiků využívá státní svátky jako například 28. říjen a hlavně 17. listopad k demonstracím.

Lidé by se podle něj měli spíše v klidu věnovat vzpomínkám na události z minulosti Česka nebo Československa. „Lidé, kteří spojí svoje demonstrace se státním svátkem, jsou tak trochu ubozí,“ poznamenal.

Debaty o klimatu, které v posledních dnech probíhají v New Yorku na půdě OSN, prý téměř nesleduje. „Já klimatickou konferenci pokládám za jednu velkou mediální bublinu, která dříve nebo později splaskne a lidé se budou věnovat důležitějším věcem,“ řekl. Tím je podle něj například energetika.

Nicméně politici by se klimatu a ochraně životního prostředí měli věnovat, i když to není nejvíce sledované a aktuální téma. Vyjádřil se i o projevu šestnáctileté klimatické aktivistky Grety Thunbergové, která v New Yorku kritizovala světové vůdce. „Já Gretu Thunbergovou pokládám za hysterku a domnívám se, že by se měla vrátit do školy,“ dodal.

Srdce bije jako zvon

Ústavní žaloba proti Zemanovi neprošla

Zeman mluvil i o své nedávné zdravotní prohlídce. K tomu, aby se nechal vyšetřit, ho přemluvila jeho dcera. Výsledky byly podle něj velmi pozitivní. Srdce mu prý „bije jako zvon“, plíce má čisté, jako kdyby nekouřil a játra fungují jako u abstinenta. Přiznal však, že kvůli dehydrataci organismu musí dostat několik infuzí.

Také hovořil o vztahu Senátu a Poslanecké sněmovny. Dolní komora podle něj v asi devadesáti procentech případů tu horní přehlasuje. „To potvrdilo moji tezi, že Senát je zbytečný,“ řekl a dodal, že senátoři ho podle nemají příliš v lásce a možná i proto se rozhodli podat ústavní žalobu.

BABIŠ V OSN VYZVAL K DIALOGU S TURECKEM

Andrej Babiš chce, aby Evropa našla s Tureckem společnou řeč v otázce migrace. Uvedl to ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku. „Je nezbytné nastolit mír v regionu. Musíme s Tureckem diskutovat, jak toho dosáhnout,“ řekl v noci na čtvrtek český premiér. Ke klimatické změně se má podle něj přistupovat věcně. Není možné, aby některé země plnily své závazky a jiné tomu přihlížely.

„Ze Sýrie již odešlo 5,6 milionu lidí a 6,2 milionu žije mimo svůj původní domov. Myslím, že Evropa musí najít společnou řeč s prezidentem Erdoganem,“ uvedl Andrej Babiš ve svém vůbec prvním projevu na půdě Spojených národů.

„Jsem si plně vědom nedávných prohlášení tureckého prezidenta, že propustí 1 milion syrských uprchlíků do Evropy, pokud v severní Sýrii nebude nárazníková zóna,“ upozornil Babiš na rizika bezpečnostní situace na východ od evropské hranice.

K jednacímu stolu mají kromě evropských zemí a Ankary zasednou i válkou vláčená Sýrie a ostatní aktéři v regionu. Babiš vznik bezpečnostní zóny v Sýrii, která by měla tamní situaci zklidnit, podporuje. Turecko chce do zóny přemístit až dva miliony uprchlíků, vybudovat zde domy a školy.

Praha se přitom o znovunastolení míru v dané oblasti angažuje od počátku vypuknutí krize v roce 2014. V Sýrii držela jako jediná země EU udržela v Damašku otevřenou misi v čele s velvyslankyní. Podle českého premiéra, který se včera osobně setkal i s tureckým prezidentem Erdoğanem, může v dialogu mezi EU a Ankarou napomoci i spojenectví zemí Visegrádské skupiny.

„Zastupuje 65 milionů občanů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Náš region může výrazným způsobem přispět k tomu, aby byla Evropa silnější. Chceme být aktivnější a pomáhat s řešením hlavních problémů Evropy, řekl Babiš. Větší roli než Brusel má v tomto hrát Evropská rada v které jsou zastoupeni prezidentni a premiéři členských zemí.
Boj za lepší klima

Český premiér se ve velké části svého projevu věnoval i klimatickým otázkám a jejich řešení. Ty jsou podle něj problémem celého světa a nejen Česka a EU. Babiš sál OSN ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku.

Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné. Slunce a vítr v současné době poskytují méně než jedno procento světové energie. V současnosti vyžadují dotace 129 miliard dolarů ročně. Ty budou podle stávajícího plánu navíc nadále stoupat. Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. „Moje země nemá jinou možnost než jádro,“ prohlásil.

V projevu zmínil i švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která v pondělí na klimatickém summitu ve velmi emotivním proslovu zkritizovala světové vůdce za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Babiš si není jist, zda její teatrální, hysterická až agresivní řeč povede k racionální diskuzi. Na to, že radikální aktivismus společnosti více rozděluje, než přispívá k věcnému řešení, upozornil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Staré problémy světa přetrvávají

Když si Organizace spojených národů stanovovala v roce 2015 agendu udržitelného rozvoje, nebyl přitom klimatická změna v jejím popředí. Mezi hlavní body Agendy 2030 patřilo odstranění extrémní chudoby všude na světě do roku 2030, vymýcení podvýživy pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby, zajištění přístupu k pitné vodě nebo skoncování se všemi formami násilí na ženách

„Nesmíme však zapomínat na to, že přes 800 milionů lidí stále hladoví, přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě, jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let,“ zdůraznil český premiér. Ten hovořil také o tom, že oblast severní Afriky a Blízkého východu je ohrožena konflikty a nestabilitou a že přehlížení těchto problémů bude mít dopady na každého.

Česká republika otevřela velvyslanectví v Bamaku, kde se podílí na stabilizací bezpečnostní situace v Mali. Mimořádnou odpovědnost v této věci nese Rada bezpečnosti OSN. „Otázkou samozřejmě je, zda bezpečnostní úkol plní,“ uvedl Babiš s poukázáním na pomalé a nepružné reakce.

BABIŠ SE V OSN SETKAL S TRUMPEM

Premiér Andrej Babiš se na návštěvě New Yorku, kam se sjeli světoví lídři na valné shromáždění OSN, zúčastnil recepce pořádané prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Během neformálního hovoru mu vytkl, že během jeho projevu v OSN zmínil plánovanou dohodu USA jen s velkou Velkou Británií a vynechal EU.

“Co Evropa?“ ptal se prezidenta Trumpa premiér Babiš, který se o setkání zmínil ve středu na Twitteru. Trump již v minulosti oznámil, že Spojené státy po brexitu uzavřou s Británií „výjimečnou dohodu“ a tento týden to v New Yorku zopakoval.

Evropská unie by podle Babiše ráda takovou dohodu uzavřela rovněž. „My taky potřebujeme tu skvělou novou obchodní dohodu, kterou slibujete uzavřít mezi USA a Británií,” řekl údajně americkému prezidentovi. Český premiér již v úterý novinářům řekl, že EU by se měla na dosažení obchodní dohody více soustředit a fakt, že o tom Trump nemluvil, je podle něj „pro nás k zamyšlení“.

Babiš zmínil, že na recepci měl možnost se neformálně setkat se státníky z celého světa. Mluvil například s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem nebo například s thajským nebo srbským prezidentem. S tureckým prezidentem má naplánované i bilaterální jednání.

Donald Trump kromě toho, že zmínil budoucí obchodní dohodu s Británií ve svém projevu mluvil o tom, že budoucnost nepatří globalistům, ale vlastencům. Mluvil také o nekontrolovatelné migraci, která ohrožuje suverenitu a bezpečnosti států. Zmínil i obchodní válku s Čínou nebo Írán, na který jsou podle něj Spojené Státy připraveny upevnit sankce.
Babiš měl možnost mluvit také s britským premiérem Borisem Johnsonem. Řekl mu, že Visegrádská čtyřka má zájem na tom vyřešit brexit dohodou a Británie je pro Česko strategický partner. „Jsem rád, že slíbil, že nás navštíví v Praze,“ dodal ke schůzce na twitteru.

Kromě premiéra do New Yorku přijel i ministr zahraničí Tomáš Petříček nebo ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten spolu s premiérem jednal například s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Oznámil, že chce do konce roku uspořádat podnikatelskou misi na Ukrajinu, která je čtvrtý největší obchodní partner Česka mimo EU. Zelenského také Babiš pozval do Prahy.

Petříček se mimo jiné sešel například se zástupci Indonésie nebo Brazílie a zúčastnil se konference týkající se svobody tisku v 21. století pořádané Brity. „Podpora nezávislých médií v zahraničí vždy představovala dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky,“ napsal na Twitteru.

JOHNSON DOHADOVAL GRANTY PŘÍTELKYNI

Jako by nestačilo, že musí neustále čelit útokům opozičních politiků, britský premiér Boris Johnson se ocitl pod tlakem kvůli svému střetu zájmů, a to v souvislosti s poskytováním peněz daňových poplatníků americké podnikatelce Jennifer Arcuriové. Tu vzal kromě toho ještě coby londýnský starosta s sebou na tři oficiální zahraniční cesty.

Johnson se ocitl pod palbou kritiky po odhalení, že firma Innotech jeho dobré známé Arcuriové získala z veřejných peněz příspěvky ve výši 26 500 liber (778 tisíc korun). Její druhá firma Hacker House letos obdržela dalších 100 tisíc liber (3 miliony korun) od ministerstva pro digitální obsah, média a sport.

Ministerstvo však nyní prověřuje, jestli měla firma vůbec na grant nárok. Johnson nicméně po cestě na summit OSN odmítl reportérům v letadle opakovaně odpovědět na otázky týkající se jeho přátelství s Arcuriovou.
„Mohu říct jen to, že jsem velmi hrdý na práci, kterou jsme udělali v době, když jsem byl starostou Londýna. A že jsme absolutně všechno provedli správným způsobem,“ uvedl pro BBC Johnson, který se nechtěl vyjádřit ani ke svému potenciálnímu střetu zájmů.

Bývalá modelka a nyní podnikatelka Arcuriová se s Johnsonem poprvé setkala v roce 2012, a to v rámci jeho druhé kampaně na post starosty Londýna. Tím byl mezi lety 2008 až 2016. V té době měl podle britských médií pravidelně navštěvovat Arcuriovou v jejím londýnském bytě.

Podnikatelka měla podle listu The Guardian o Johnsonovi otevřeně mluvit jako o „jednom ze svých nejlepších přátel“. Johnson navštívil čtyři akce pořádané společností Innotech, která organizuje summity pro mladé podnikatele.
V říjnu 2013 Innotech dostal první grant, a to 10 tisíc liber (300 tisíc korun) od propagační společnosti London & Partners (L&P), za kterou byl Johnson jako starosta zodpovědný. Příští rok zaplatila L&P Innotechu dalších 1 500 (44 tisíc korun) liber na sponzorování akce v Dolní sněmovně.

Arcuriová posléze obdržela pro Innotech další vládní grant ve výši 15 tisíc liber (440 tisíc korun). Ačkoli se podnikatelka loni přestěhovala zpět do USA, její druhá firma Hacker House získala letos již zmíněný ve výši 100 tisíc liber.

Arcuriová doprovodila Johnsona do New Yorku i Tel Avivu

Arcuriová navíc Johnsona doprovázela na oficiálních obchodních cestách do New Yorku a do Tel Avivu. Zúčastnila se také cesty do Singapuru a Malajsie. Na cestu do Izraele byla navíc na podzim 2015 připsána na poslední chvíli, a to přímo na žádost Johnsonova týmu.

Boris jako Boris. Netanjahu si spletl britského Johnsona s ruským Jelcinem

Podle zakladatele společnosti TeachPitch Alda de Papeho, který se cesty rovněž zúčastnil, mluvila Arcuriová o Johnsonovi jako o svém příteli. „O svém osobním vztahu s Johnsonem mluvila velmi otevřeně, ale nenaznačovala, že by mezi nimi bylo něco romantického či intimního,“ uvedl.

Podle dalšího delegáta, který si přál zůstat v anonymitě, ale Arcuriová působila na zahraničních cestách jako pěst na oko. „Bylo tam mnoho technicky zaměřených lidí a potom tam byla ona. Bylo to zvláštní,“ řekl. Arcuriová se podobně jako Johnson odmítla ke svému vztahu s ním jakkoliv vyjadřovat. Pouze uvedla, že všechny granty získala zcela oprávněně.
BABIŠ TRUMPOVI: MY TAKÉ POTŘEBUJEME OBCHODNÍ DOHODU

Premiér Andrej Babiš se na návštěvě New Yorku, kam se sjeli světoví lídři na valné shromáždění OSN, zúčastnil recepce pořádané prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Během neformálního hovoru mu vytkl, že během jeho projevu v OSN zmínil plánovanou dohodu USA jen s velkou Velkou Británií a vynechal EU.

“Co Evropa?“ ptal se prezidenta Trumpa premiér Babiš, který se o setkání zmínil ve středu na Twitteru. Trump již v minulosti oznámil, že Spojené státy po brexitu uzavřou s Británií „výjimečnou dohodu“ a tento týden to v New Yorku zopakoval.

Evropská unie by podle Babiše ráda takovou dohodu uzavřela rovněž. „My taky potřebujeme tu skvělou novou obchodní dohodu, kterou slibujete uzavřít mezi USA a Británií,” řekl údajně americkému prezidentovi. Český premiér již v úterý novinářům řekl, že EU by se měla na dosažení obchodní dohody více soustředit a fakt, že o tom Trump nemluvil, je podle něj „pro nás k zamyšlení“.

Babiš zmínil, že na recepci měl možnost se neformálně setkat se státníky z celého světa. Mluvil například s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem nebo například s thajským nebo srbským prezidentem. S tureckým prezidentem má naplánované i bilaterální jednání.

Donald Trump kromě toho, že zmínil budoucí obchodní dohodu s Británií ve svém projevu mluvil o tom, že budoucnost nepatří globalistům, ale vlastencům. Mluvil také o nekontrolovatelné migraci, která ohrožuje suverenitu a bezpečnosti států. Zmínil i obchodní válku s Čínou nebo Írán, na který jsou podle něj Spojené Státy připraveny upevnit sankce.
Babiš měl možnost mluvit také s britským premiérem Borisem Johnsonem. Řekl mu, že Visegrádská čtyřka má zájem na tom vyřešit brexit dohodou a Británie je pro Česko strategický partner. „Jsem rád, že slíbil, že nás navštíví v Praze,“ dodal ke schůzce na twitteru.

Kromě premiéra do New Yorku přijel i ministr zahraničí Tomáš Petříček nebo ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten spolu s premiérem jednal například s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Oznámil, že chce do konce roku uspořádat podnikatelskou misi na Ukrajinu, která je čtvrtý největší obchodní partner Česka mimo EU. Zelenského také Babiš pozval do Prahy.

Petříček se mimo jiné sešel například se zástupci Indonésie nebo Brazílie a zúčastnil se konference týkající se svobody tisku v 21. století pořádané Brity. „Podpora nezávislých médií v zahraničí vždy představovala dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky,“ napsal na Twitteru.

V BRITÁNII V DRAŽBĚ KALHOTKY A KOŠILKA MILENKY HITLERA

Aukční dům Humbert & Ellis vydražil dva kusy spodního prádla Evy Braunové, milenky a v posledních chvílích života i manželky Adolfa Hitlera. Hedvábná košilka a kalhotky vyšly neznámého kupce zhruba na sto padesát tisíc korun. V dražbě se objevil i zlatý náramek s hákovým křížem, který údajně patřil manželce Hermanna Göringa Emmy.

Kalhotky a košilka milenky a jednodenní manželky Adolfa Hitlera Evy Braunové. (24. září 2019) | foto: Profimedia.cz
Kalhotky a košilku v úterní aukci získal neznámý kupec po telefonu. Hedvábné kalhotky ho vyšly na téměř 3 700 liber (108 tisíc korun) a košilka na 2 600 liber (76 tisíc korun). Oba kusy patřily do soukromé sbírky evropského sběratele předmětů z druhé světové války, který je stejně jako kupec neznámý.

Britský aukční dům Humbert & Ellis dal do dražby také náramek s hákovým křížem vykládaný zlatem, který patřil manželce Hermanna Göringa, Emmy Göringové. „Jak je vidět, o osobní věci z druhé světové války je neustále velký zájem. A ten nejspíš bude pokračovat napořád,“ uvedl Jonathan Humbert z aukční síně a obratem dodal, že se věci vydražily za vysokou cenu i přesto, že jejich původní majitelky nebyly oficiálně potvrzené.

V Británii je sice legální prodávat majetek bývalých válečných zločinců, některé aukční síně to však odmítají. „Nemyslíme si, že je vhodné, aby se podobné věci objevovaly na trhu pro osobní užití nebo kvůli osobním zájmům. Měly by být v archivech či muzeích,“ řekla Karen Pollocková z britského nadačního fondu pro vzdělání o holocaustu pro CNN.
Eva Braunová a Adolf Hitler se poprvé potkali v roce 1929, když bylo Braunové sedmnáct let. Tehdy pracovala ve fotoateliéru oficiálního fotografa NSDAP a Hitlerova dobrého přítele Heindricha Hoffmanna. Jejich vztah trval třináct let, vůdce ji však držel v ústraní. Pár uzavřel sňatek 29. dubna 1945. Den poté spáchal v Hitlerově bunkru v Berlíně sebevraždu.

HROZBA PRO VLAK KAMIONY, NEJVÍCE HAVARUJÍ POLÁCI

Na železničních přejezdech se za posledních pět let srazilo s vlaky 77 kamionů. Necelou pětinu chybujících řidičů tvoří cizinci. Kamionové dopravy ze zahraničí přibývá a nejvíce podle policie havarují Poláci. Správa železniční dopravní cesty popírá, že by na vině byla nebezpečnost přejezdů. Podle ní je to jen o nezodpovědnosti řidičů.

Praha Uhříněves, 6. září 2019. Vlak ve stokilometrové rychlosti smetl srbský kamion, který dvě minuty zmateně stál mezi sklopenými závorami. Osm zraněných.

Olomouc, 20. září 2017. Motorák se na přejezdu střetl s bulharským nákladním autem, jenž ignoroval výstražná světla. Devět zraněných. Studénka, 22. července 2015. Polský kamion projíždějící přes přejezd rozpáral řítící se Pendolino. Bilance nárazu otřesná. Tři mrtví, osmnáct raněných. A tak by se dalo pokračovat.

Pocit, že na českých železničních přejezdech poměrně často bourají zahraniční řidiči, není náhodný. Je to realita, jak dokládají policejní statistiky z posledních pěti let, které redakce MF DNES získala. Od ledna 2014 do loňského roku 2018 bouralo na přejezdech 273 nákladních aut. Bezmála čtvrtina nehod jde na vrub řidičům ze zahraničí. V roce 2017 zavinili dokonce více než 37 procent nehod.

Nebezpečné manýry z východu dovážejí k nám

Podle tuzemských dopravců stojí za alarmujícími čísly stále větší počet kamionů ze zahraničí. A to zejména z těch zemí, kde se na dodržování předpisů hledí mírně řečeno „uvolněně“.„Zvýšení nehodovosti zahraničních řidičů vnímáme. Je to celkem přirozený jev, protože naše mezinárodní kamionová doprava klesá už sedmý rok po sobě, nyní je jí zhruba polovina. Její místo přebírá agresivnější a levnější konkurence ze zahraničí, především z Polska, Rumunska a pobaltských států,“ říká Martin Felix ze Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia.

„V těchto zemích je míra nehodovosti vyšší a lze říci, že ji tamější řidiči dovážejí k nám,“ doplňuje. ČESMAD proto před třemi týdny vyvěsil na webové stránky informace, které jsou zaměřeny přímo na řidiče ze zahraničí. Informace jsou v sedmi jazycích a věnují se problematice na železničních přejezdech. V polovině října se na kamiony a autobusy bude zaměřovat také policie v rámci plánované akce.

Nejsou nebezpečné přejezdy, jen nebezpeční řidiči

Předpisy se výrazně neliší a pro profesionální řidiče nemají být důvodem pro vyšší počet nehod. Stejně tak stres. I když jsou na řidiče kladeny vysoké nároky dodržování termínů doručení zásilky nebo doby řízení, nic z toho nedává oprávnění k tomu, aby vjeli na svítící přejezd a postavili se do cesty rychlíku.

„Nikdo si neřekne, že dnes nebude zastavovat na červenou, protože spěchá. Spíš je to nepozornost, ale obávám se, že ještě častěji ignorace a neochota k dodržování předpisů. Svůj díl také nese naše výjimečně hustá železniční síť s ne vždy bezpečnými přejezdy,“ dodává Martin Felix.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ale odmítá, že by byly přejezdy v Česku nebezpečné. Viníkem jsou takřka výhradně šoféři, kteří nerespektují blikající výstražná světla či dokonce „padající“ závory. Ty jsou na přejezdech doplňkem a je v podstatě jedno, jestli jsou dole, nebo ne. Zásadní je červená signalizace a pokud svítí, řidič nesmí na přejezd vjet. Čech stejně jako cizinec.

Pokud se něco takového stane, dají se závory lehce prorazit, při pomalé jízdě dokonce jen nadzvednout. Řidiči také úřady automaticky strhnou sedm bodů, uloží pět tisíc korun pokuty, odeberou řidičské oprávnění až na půl roku a současně ho mohou obvinit z trestného činu obecného ohrožení.

Nehody na přejezdech

Statistiky nehod aut nad 3,5 tuny v letech 2014 - 2018 na železničních přejezdech:
• 273 nehod, z toho 66 způsobili řidiči kamionů z ciziny, tedy necelá čtvrtina
• 77 aut nad 3,5 tuny se srazilo s vlakem, z toho 15 nehod způsobili řidiči kamionů z ciziny, tedy zhruba každou pátou srážku

„Všechny železniční přejezdy jsou zabezpečené podle platných norem a legislativy. Nebezpečné přejezdy neexistují, rizikově se na nich chovají pouze řidiči, kteří nedodržují silniční zákon,“ tvrdí mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Přesto SŽDC investuje ročně přibližně miliardu na zlepšení zabezpečení všech typů železničních přejezdů. „Každý rok se díky tomu zvýší úroveň na přibližně 150 úrovňových kříženích,“ vypočítává Illiaš.

Závory pod dohledem

Jaké přejezdy SŽDC zmodernizuje, vytipovává společně s policií a Dražní inspekcí. Ke konci loňského roku tak bylo u silnic I. třídy vybaveno závorami 117 z celkového počtu 164 přejezdů. Do konce letošního roku jich má přibýt dalších 16 a do roku 2023 dostane závory většina zbývajících.

Senzory a laserová čidla, která by upozornila na překážku na přejezdu, nejsou certifikována na železniční provoz. SŽDC už testuje spolehlivost takových zařízení, na přejezdu v Holici dokonce od roku 2016. Nyní je potřeba najít vhodné technické řešení, které by kvůli případné překážce na přejezdu vlak zastavilo, především jak takovou informaci strojvůdci předat. Nejde ovšem o otázku pár měsíců, ale reálně trvá zhruba dva roky, než se takové zařízení schválí. V pilotním projektu už například funguje takzvaný inteligentní přejezd. Jde spíš o prevenci a následné řešení problémů, než aktivní zabezpečovací systém. Řidič se však může rychle „vybodovat“.

V létě přibylo tragických nehod na přejezdech. Strojvůdci budou pod dohledem

Inteligentní systém ukazuje nejen dění na křížení, ale pomáhá také s pokutováním hříšníků. S pozitivními výsledky zkouší nové kamery Úvaly u Prahy. Umístěny jsou na frekventovaném přejezdu uprostřed města, na kterém došlo za deset měsíců v roce 2017 ke 375 přestupkům. Během stejného období roku 2018 to bylo 131. Přes koleje chodily na červenou i davy.

„Inteligence“ spočívá v tom, že kamera vše nahrává a jakmile začne svítit červená, spustí se automatický záznamový systém, který každé auto na přejezdu natočí, zachytí jeho registrační značku a sám ji pošle ke správnímu řízení. Řidiči tak nic takového znovu nezkouší.

„Situace u nás byla neúnosná, i když to není jen případ Úval, ale obecná nedisciplinovanost Čechů. U nás je jedním z důvodů fakt, že přejezd rozděluje město vedví a je navíc velmi vytížený, takže jsou závory často dole. A pak je to také lenost Čechů. Chodci jsou například líní jít do podchodu, a proto dospělí chodili za ruku s dětmi přes přejezd i dvacet sekund po spuštění signalizace,“ stěžuje si starosta Úval u Prahy Petr Borecký.

AŽ 150 TISÍC DĚTÍ POTŘEBUJE PSYCHIATRA

Péči psychiatra či klinického psychologa potřebuje asi 150 tisíc dětí. Na vyšetření musejí čekat dva měsíce, ale třeba i půl roku. Specialistů, kteří se péčí o děti zabývají, je totiž jen asi něco přes stovku. S informací ve čtvrtek přišli zástupci sekce dětské a dorostové psychiatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Síť dětské psychiatrie podle předsedy sekce Jaroslava Matýse prakticky neexistuje a je třeba ji vybudovat. „V rámci reformy psychiatrické péče v ČR se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná,“ uvedl Matýs. Změny se musí podle něj udát nejen v resortu zdravotnictví, ale i školství a sociální péče, které se na péči o dětské psychiatrické pacienty podílejí.

Z dětských mozků vyčteme i vlohy k podnikání, říká psycholog Rop

Na zahájení reformy psychiatrické péče o dospělé přišlo z evropských fondů více než 3,5 miliardy korun. V dalším programovacím období se zaměří na péči o děti. Podpora bude také z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska, kam přispívá také Island a Lichtenštejnsko.

Jedním z cílů reformy je podle Matýse mít až 200 dětských psychiatrů, zhruba dva na každý okres. V některých regionech, například na Prachaticku, chybí už teď. „Záleží na regionu. V Praze budou čekací lhůty kolem dvou měsíců. Někdy ale rodiče trvají na konkrétním lékaři, což čekání prodlužuje,“ doplnil Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Akutní péče je podle něj dostupná jen v krajských nemocnicích.

Pacientů přibývá, projevují se zátěžové faktory

Někteří ambulantní lékaři musí kvůli naplněnosti dočasně i přerušit přijímání nových pacientů. Podle Matýse se jedná se zdravotními pojišťovnami o finanční bonifikaci lékařů, kteří se věnují složitějším diagnózám. Více vyplatit by se jim mělo i věnovat se akutním případům, které je jinak nutné hospitalizovat.

„Pacientů přibývá, protože přibývá zátěžových faktorů,“ řekl Paclt. Problémy se objevují už před narozením, například komplikovaná těhotenství, v riziku jsou i děti nedonošené nebo po umělých oplodněních. Více je i vnějších příčin, jako jsou rozvody rodin, ale i příliš vysoké nároky rodičů a orientovanost na vysoký výkon.

Asi jedno procento dětí podle Paclta trpí psychotickým onemocněním jako jsou dětské a dorostové schizofrenie. Mezi méně závažné poruchy patří například porucha pozornosti (ADHD), která je až ze 75 procent léčitelná léky a psychoterapií.

Nejčastější je úzkostná porucha související často se školou nebo vztahy v rodině, často se projevuje i psychosomaticky, například bolestmi břicha. Depresivní poruchy se u dvou procent dětí objeví už před pubertou, později u pěti až šesti procent. Z těžkých poruch se pozornost v poslední době věnuje hlavně autismu, kdy má asi 70 procent dětí zároveň mentální retardaci. „Rodiče dětí s těžkou mentální retardací jsou většinou méně schopní prosazovat svoje zájmy než je to v případě rodičů dětí s autismem,“ dodal Paclt.

ČECH VEZL UVNITŘ AUTOBUSU OSOBNÍ AUTO

Na dálnici poblíž západoněmeckého města Kaiserslautern připravil český řidič policistům bizarní překvapení. Uvnitř více než čtyřicet let starého autobusu vezl místo cestujících osobní automobil. Policie ho zastavila a donutila netradiční náklad vyložit. Přestože se jedná o spíše úsměvnou historku, muži hrozí pokuta.

Policie v Německu zastavila starý autobus, ve kterém Čech vezl starý automobil. (26. září 2019) | foto: Polizeidirektion Kaiserslautern. Policisté ve spolkové zemi Porýní-Vestfálsko podle webu časopisu Der Spiegel nejprve nechtěli věřit vlastním uším. Řidič projíždějící na dálnici A6 směrem k francouzským hranicím jim oznámil, že spatřil autobus, který uvnitř veze osobní automobil.

Během několika minut se však začali ozývat další řidiči se stejným oznámením a proto se vydali tento neobvyklý případ prozkoumat. Policejní hlídka nemusela autobus dlouho hledat. Jednalo se totiž o model vyrobený v roce 1976, který se ozvlášť na německých silnicích již rozhodně nevidí. Policisté ho hned zavedli na odpočívadlo, aby si mohli neobvyklý náklad prohlédnout.

V místech, kde normálně lze nalézt řady sedadel pro cestující se opravdu nacházel starý Volkswagen Passat. Kromě automobilu byl také vůz plný starých plechovek od oleje a kanystrů na benzín. Podle Der Spiegelu autobus řídil čtyřicetiletý Čech, na jeho zadní straně lze také nalézt nálepku CZ. Policisté byli zvědaví, jak vlastně starý volkswagen do autobusu dostal. Řidič jim prý ukázal upravenou zadní stranu autobusu, která se dala otevřít jako vrata.

Karosa řady ŠL

Modely se vyráběly v Československu mezi lety 1963 - 1981 a dnes je lze nalézt už spíše jen v dopravních muzeích, třeba v pražském muzeu MHD. Možná nejslavnější český autobus vytvořil známý designér Otakar Diblík. Přestože se jedná s spíše úsměvný případ, řidiči nyní hrozí pokuta až několik stovek eur.

Policisté mu také na místě zakázali, aby jel dál, dokud se nezbaví svého nákladu. Muž hned na jejich výzvu zareagoval a zavolal několika svým známým. Ti hned přijeli s nákladním vozem, na který auto zevnitř autobusu přeložili. Policisté se pouze divili, proč ho nenapadlo něco takového udělat hned.

SAÚDSKÝ PRINC PŘIPUSTIL PODÍL NA VRAŽDĚ NOVINÁŘE

Korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán připustil odpovědnost v případu zabití saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Princ to řekl v dokumentu natočeném americkou televizí PBS. Chášukdží byl loni brutálně zavražděn na saúdskoarabském velvyslanectví v Istanbulu, kam si přišel vyřídit dokumenty.

Princ dosud o případu veřejně nemluvil, některé západní vlády i americká Ústřední zpravodajská služba se domnívají, že dal k zabití příkaz. To ovšem druhý nejmocnější muž království v rozhovoru nepotvrdil.„Stalo se to v době, kdy na věci dohlížím já. Nesu veškerou odpovědnost,“ řekl princ v dokumentu s názvem Korunní princ Saúdské Arábie, který bude PBS vysílat 1. října a z nějž byly zveřejněny některé části.

Moderátor Martin Smith v rozhovoru s princem v dokumentu položil otázku, jak se mohla vražda stát, aniž o ní princ konkrétně věděl. „Máme 20 milionů lidí a máme tři miliony vládních zaměstnanců,“ zněla odpověď. Na dotaz, zda vrazi dostali možnost použít soukromá vládní letadla, princ odpověděl: „Mám ministry na to, aby věci zařizovali, oni jsou odpovědní. Měli právo to umožnit.“

Agentura Reuters připomíná, že případ poškodil princovu pověst a že od té doby nenavštívil USA ani Evropu.
Rijád nejprve popíral, že byl Chášukdží zavražděn. Později prokurátor přiznal, že bývalý zástupce ředitele tajné služby nařídil repatriaci Chášukdžího, který žil v USA a patřil ke kritikům poměrů v království. Vyjednávání o návratu prý byla ale neúspěšná, takže hlavní vyjednávač nařídil novináře zabít. Příkaz vrahům dal prostřednictvím služby Skype bývalý princův poradce Saúd Kahtání, píše Reuters.

Chášukdžího tělo se dosud nenašlo, podle vyšetřovatelů bylo zřejmě rozřezáno a z konzulátu odvezeno. Saúdská Arábie zahájila soudní proces, v němž čelí obvinění z vraždy 11 lidí. Zatím se konalo jenom několik stání. OSN vyzvala k tomu, aby byl do vyšetřování zahrnut také korunní princ a další vysocí představitelé země.

NĚMECKO TĚŽCE BOJUJE S DĚTSKÝMI SŇATKY

Ačkoli Německo před dvěma lety zavedlo s velkou pompou zákon, který měl předejít manželství mezi nezletilými, v zemi se od té doby odehrály stovky dětských sňatků. Problémem je nejen chování německých úřadů, ale také minimum nahlášených případů. Děti totiž podle expertů mnohdy považují nucené manželství za normální.

Německo zavedlo před dvěma lety nový zákon na ochranu nezletilých před nucenými sňatky, podle kterého musí být člověku vstupujícímu do manželství alespoň osmnáct let. Soudcům navíc umožňuje zpětně anulovat sňatky mezi nezletilými, a to včetně těch uzavřených mimo území Německa.

Saúdské lesbě měl změnit orientaci domluvený sňatek

Zákon sice vzbudil velké naděje, jeho skutečná účinnost je podle nové studie lidskoprávní organizace Terre des Femmes zanedbatelná. Od chvíle, kdy zákon vstoupil v platnost, bylo v Německu uzavřeno více než 813 dětských sňatků, úřady však anulovaly jen deset z nich.

Podle expertky na nucené manželství Moniky Michellové je navíc problematické sestavit v Německu kompletní statistiku dětských sňatků, protože jednotlivé spolkové státy nemají centralizované úřady zabývající se touto problematikou.
Skutečný počet dětských sňatků je podle Michellové vyšší. „Předpokládáme, že se dětské sňatky odehrávají v Německu každý víkend,“ říká.

Podle studie se v jednotlivých německých státech zásadně liší také uplatňování zákona. Zatímco v některých existuje podle stanice Deutsche Welle jediná autorita pověřená anulováním manželství mezi nezletilými, jinde jich je hned několik.
Ačkoli existuje mnoho úřadů, které může dětská nevěsta či ženich teoreticky požádat o pomoc, mnohdy není jasné, který z nich je v daném případě odpovědný. Zatímco Berlín zaznamenal od platnosti nového zákona celkem tři dětská manželství, Bavorsko eviduje za stejnou dobu 367 případů.

Děti o pomoc nežádají, nucené manželství jim přijde normální

Řešení problému je obtížné také proto, že jen velmi málo postižených přijde požádat o pomoc. „Často takové manželství nepovažují za nucené, protože neznají nic jiného. Mnoho z nich vyrostlo v prostředí, kde je to norma, nebo to dokonce vnímají jako opatření, které je má ochránit,“ vysvětluje Michellová.

Navzdory německým datům ale počet nucených sňatků po celém světě klesá. Organizace UNICEF v pátek uvedla, že procento žen vdaných před osmnáctými narozeninami kleslo z 25 na 21 procent. Celkově žije po celém světě v manželství 765 milionů nezletilých, z toho 650 milionů dívek. Každý rok se provdá asi 12 milionů nezletilých žen.
Podle Michellové má Německo před sebou dlouhou cestu a nutně potřebuje větší transparentnost. „Každý německý stát potřebuje odpovědný orgán, který se bude touto otázkou zabývat. Každý případ musí být registrován. Pokud uplyne příliš mnoho času, budou z nezletilých dospělí,“ říká.