iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Finance chtějí rozšířit vyšetřování Celní správy, dohoda?

Pravomoc vyšetřovat jako Policie ČR by měla získat Celní správa. Podle ministerstva financí by bylo navíc třeba umožnit celnímu orgánu rozšířit okruh trestných činů, které mohou celníci prověřovat, o další trestnou činnost související s daněmi: Například o trestné činy navazující na zdrojovou trestnou činnost jako je trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. Ministerstvo vnitra o tom nemá informace a i nadále návrh považuje za zásah do bezpečnostního systému státu. Rozhodnutí bude politické, uvádí ministerstvo financí.

Stížnosti, že Celní správa může podle stávajícího zákona prověřovat, ale pak musí případ předat policejnímu orgánu, neboť nesmí vyšetřovat, zazněly na tiskové konferenci ke zprávě o činnosti Generálního ředitelství cel. Problémy prezentovali jako generální ředitel Milan Poulíček, tak i jeho náměstek Robert Šlachta (ve funkci skončí na konci listopadu, jak Česká justice informovala.

Finance: Jde o dohodu na politické úrovni

Jak dále zaznělo na prezentaci, obě ministerstva v současnosti mají vést intenzívní jednání o budoucím rozdělení pravomocí. Opírat se mají o analýzu. Jak zjistila Česká justice, tato analýza se stala součástí důvodové zprávy k návrhu změny zákona: „V souladu s programovým prohlášením vlády zpracovalo Ministerstvo financí analýzu možností rozšíření kompetencí Celní správy České republiky v oblasti trestního řízení. Tato analýza byla následně promítnuta do návrhu zákona, kterým mělo dojít k rozšíření kompetence orgánů Celní správy České republiky o vyšetřování trestných činů, resp. do příslušného hodnocení dopadu regulace (RIA) a důvodové zprávy. Mezirezortní připomínkové řízení k tomuto materiálu však dosud nebylo ukončeno,“ uvedl na dotaz Jakub Vintrlík z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.

Z jeho dalších slov vyplývá, že ministerstvo financí trvá na svém. Stejně jako generální ředitel Generálního ředitelství cel a náměstek Robert Šlachta však konstatuje, že definování oprávnění Celní správy a Policie ČR budou věcí politické dohody: „Ministerstvo financí nadále považuje změnu stávající úpravy za vhodnou a žádoucí (viz důvody uvedené u následujícího dotazu). Dalšímu posunu v dané věci však musí předcházet zejména dohoda na politické úrovni,“ uvedl Vintrlík na dotaz České justice.

Finance podporuje Nejvyšší státní zastupitelství

Celní správa podle něj disponuje kompetencemi v oblasti trestního řízení a plní úlohu tzv. policejního orgánu, který provádí prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Vedle orgánů Policie České republiky působí v rámci potírání kriminality vznikající na úsecích, které úzce souvisí s činností Celní správy České republiky. Jde především o celní a daňovou problematiku. Kompetence orgánů Celní správy České republiky v této oblasti však podle mluvčího nejsou pojaty komplexním způsobem. „Podle názoru Ministerstva financí, který podpořilo i Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství, je vhodné přistoupit ke dvěma okruhům rozšíření kompetencí: (i) rozšíření pravomoci k prověřování veškerých daňových trestných činů a trestných činů souvisejících, (ii) zavedení pravomoci k vyšetřování těchto trestných činů,“ uvedl.

Finance: Přiznat celníkům pravomoci policie

Jak by tedy měly být kompetence celníků rozšířeny? Podstatným způsobem: „Ad i) Pověřenému celnímu orgánu by měla být svěřena pravomoc k prověřování veškeré trestné činnosti, která souvisí s agendou, ke které mají orgány Celní správy České republiky díky své kompetenci a odbornosti určitý vztah. Oproti současnému stavu by tak mělo dojít k odstranění nesystémové selekce mezi jednotlivými druhy povinných peněžitých plnění (např. daň z přidané hodnoty vs. daně z příjmů).

Hlavní těžiště rozšíření se týká příjmových daní v širším smyslu, tj. daní z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Současně by bylo třeba umožnit pověřenému celnímu orgánu prověřovat navazující či související trestnou činnost, např. trestné činy navazující na predikativní (zdrojovou) trestnou činnost (např. trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti),“ vysvětlil Jakub Vintrlík.

Kromě rozšíření okruhu prověřovaných trestných činů by celníkům měla být přidána pravomoc vyšetřovat: „Ad ii) Dále by měla být orgánům Celní správy České republiky přiznána také pravomoc k vyšetřování trestných činů, k jejichž prověřování mají pravomoc v duchu principu: ,Kdo prověřuje, ten vyšetřuje.´. V důsledku toho by mohl pověřený celní orgán provádět zároveň prověřování i vyšetřování trestných činů, ohledně kterých mu byla přiznána pravomoc policejního orgánu,“ uvedl k tomu pro Českou justici mluvčí.

„Pravomoci Policie České republiky v těchto oblastech by zůstaly zachovány v plném rozsahu. Z pohledu Celní správy České republiky by tak nemělo jít o výlučnou pravomoc. Autoritou, která by v konkrétním případě určila, jaká složka se bude na úkonech v trestním řízení podílet, by byl dozorující státní zástupce,“ dodává doslova mluvčí ministerstva financí.
________________________________________
Navrženým řešením by podle ministerstva financí došlo zejména k těmto pozitivním efektům:
– Zjednodušení, zrychlení i zefektivnění průběhu trestního řízení díky větší specializaci a odbornosti v daňové oblasti – zejména možnost využití zkušeností celníků v oblasti daňového řízení a znalosti daňových předpisů a odpadnutí doby, kdy se policista musí po předložení věci s případem seznamovat (příslušný vyšetřovatel by mohl být součástí případů hned od počátku).

– Komplexní přístup k prověřování ze strany pověřeného celního orgánu – možnost zadokumentování uceleného jednání pachatele bez nutnosti omezovat se pouze na vybraná peněžitá plnění (v oblasti daňové trestné činnosti je takřka pravidlem, že současně dochází ke zkrácení více těchto plnění).

– Pozitivní dopad na státní rozpočet – zefektivnění průběhu trestního řízení by z povahy věci znamenalo lepší využití stávajících kapacit, což by znamenalo možnost zaměřit se na větší množství případů s dopadem na státní rozpočet.
– Synergický efekt na další zákonné kompetence Celní správy České republiky – zejména oblast kontrolně dohledových činností, vč. nových kontrolních kompetencí s dopadem na inkaso daní (evidence tržeb, hazard), ale i prevence a odhalování trestných činů v aktuálně eskalujících oblastech hrozeb nelegální migrace, terorismu a extremismu.
– Uvolnění kapacit Policie České republiky pro prověřování a vyšetřování dalších celospolečenských forem závažné trestné činnosti, např. korupce, dotačních podvodů nebo finanční kriminality, kde je její úloha nezastupitelná.
________________________________________
Vnitro nemá o krocích informace

Předmětná politická dohoda ohledně sdílených oprávnění však bude zřejmě obtížná. Dohodnout se musí finance s ministerstvem vnitra, pokud není dohodou míněno, že vyšší bere a rozhodne například předseda vlády. Vnitro totiž o vývoji věci nic neví: „Ministerstvo vnitra nemá v současné době žádnou informaci o tom, že by Ministerstvo financí či jiný subjekt navrhovaly jakékoli legislativní kroky vedoucí k rozšíření kompetencí Celní správy v trestních věcech,“ uvedl na dotaz České justice Ondřej Krátoška z odboru tisku a PR ministerstva vnitra.

Poté se vyjádřil i k meritu sporu: „Ministerstvo vnitra zaujímá k otázce rozšíření kompetencí Celní správy v trestních věcech dlouhodobě konzistentní postoj, kdy nepovažujeme posilování kompetencí Celní správy České republiky v oblasti trestního řízení za nutné ani vhodné. Změna kompetencí by představovala tak výrazný zásah do trestní politiky státu a bezpečnostního systému České republiky. Proto by měla být odůvodněna opravdu relevantními a zásadními argumenty či zjištěnými nedostatky v oblasti daňové kriminality. Současný stav právní úpravy i míry spolupráce mezi policejními a celními složkami žádná taková negativa nevykazuje,“ uvedl mluvčí.

Vnitro podporují tajné služby a Nejvyšší soud

Oproti financím, které tvrdí, že zvýšení kompetencí celníkům by přineslo úsporu, je vnitro přesvědčeno, že toto řešení je dražší: „Ministerstvo vnitra proto považuje stávající systém trestního řízení v oblasti daňové kriminality za plně funkční, nevyžadující zásadní změny. Změna by přinesla vysoké riziko nesdílení informací a překrývání kompetencí. Lze také zmínit, že by se jednalo o řešení oproti současnému stavu dražší (nezbytné personální posílení Celní správy),“ uvedl Ondřej Krátoška.

Jestliže ministerstvo financí podporuje Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti, vnitro má zastání u tajných služeb a u Nejvyššího soudu: „Ve všech státech, kde různé složky odděleně pracují na téže oblasti kriminality, řeší problémy plynoucí z toho, že jednotlivé složky si chrání své případy, současně se ale potkávají na stejných kauzách nebo u stejných podezřelých, aniž by o tom věděly, navzájem si konkurují. Tyto problémy odstraňují metody společné práce (v České republice funguje za tímto účelem právě tzv. daňová kobra). Lze také zmínit, že v rámci projednávání návrhu této změny v roce 2018 se proti takovému kroku postavily i další subjekty, jako například zpravodajské služby nebo Nejvyšší soud,“ uzavřel Krátoška. Irena Válová, ceskajustice.cz

BYZNYS Z HROMADNÝCH ŽALOB?

Přestože Ministerstvo spravedlnosti zohlednilo některé připomínky k návrhu zákona o hromadných žalobách, mnoho koncepčních námitek odborníků naopak ignorovalo. Účelem soukromoprávní žaloby se tak nově může stát finanční zisk, nikoliv pouze poskytnutí ochrany porušeným právům. Podle ministerstva ale nejde jen o peníze a správce skupiny kromě zisku může motivovat dobrý pocit z toho, že někomu pomůže. Česká justice přináší analýzu přepracované verze zákona.
Hromadná žaloba má být alternativou civilního sporného procesu. Proto se v něm mají podle § 8 odst. 1 projednávat a rozhodovat spory, které vyplývají z poměrů soukromého práva. Zároveň se vylučují věci nesporné povahy.

Z řízení se pak vylučuje právo na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné. Naopak pro hromadná řízení nemají platit ustanovení o zúžení civilní soudní pravomoci, která přenechávají rozhodování některých soukromoprávních sporů správním orgánům. Připouští se tak, aby v hromadném řízení byly projednávány např. spory rozhodované Energetickým regulačním úřadem. Pravomoc soudu je tak podle některých odborníků v hromadném řízení širší, než pravomoc soudu v civilním sporném řízení.

Resort odůvodňuje koncepci, kdy hromadnými žalobami bude možné se zmíněnými výjimkami bránit jakýkoliv soukromoprávní nárok tím, že zákon nezavádí žádné hmotněprávní nároky. Odborníci na civilní proces ale již v minulosti varovali, že úprava procesu v zákonu o hromadných žalobách je značně odlišná od občanského soudního řádu a proto by se mělo pečlivě zvážit, zda bude možné předpis používat na celou oblast soukromého práva.

Přestože resort na poslední chvíli v návrhu upřednostnil přihlašovací žalobu (opt-in), varianta odhlašovací žaloby (opt-out) za určitých podmínek zůstává. Návrh zákona tak podstatně omezuje dispoziční volnost stran a dává silnou roli soudu. Jedna z hlavních výhrad, která zazněla na civilistickém kolegiu Ústavu státu a práva ta k zůstává – kolektivní ochrana by neměla být univerzálním prostředkem, ale měla by být pouhým doplňkem civilního procesu.
Snížení částky není koncepční změnou

Pro možnost žalovat hromadně principem odhlašovacím (opt-out) návrh v § 34 stanovuje podmínky: Skupinu lze určit, pokud žalobce doloží písemný souhlas zájmové osoby (nevládní nezisková organizace – pozn. red.) nebo 50ti členů skupiny, v téže věci není vedeno jiné odhlašovací řízení, jestliže hodnota práva člena skupiny nepřesahuje hodnotu 5000 Kč nebo směřuje-li žaloba na zdržení se protiprávního jednání, odstranění závadného stavu nebo se má za to, že oprávněné zájmy členů není lepší vymáhat jednotlivě.

Finanční hranice byla proti původnímu návrhu snížena na polovinu, to však pochopitelně nelze považovat za koncepční změnu. Částka je stanovena jako vyvratitelná domněnka, kdy lze prokázat, že presumovaná skutečnost nastala, popř. nenastala, a není proto vyloučeno, aby se odhlašovací řízení vedlo o nároky převyšující 5 000 Kč (původně šlo o 10 000 Kč).
Zajímavé také je, že pro režim opt-out stačí podpis „zájmové osoby“. Odhlašovací řízení tak může být vedeno i za situace, kdy o něj nebude mít zájem ani jeden člen skupiny, o jehož nárocích se bude rozhodovat. Naprostá většina odborníků se v rámci diskuze o věcném záměru i samotném návrhu zákona shodla, že pro tuzemský právní řád se režim opt-out nehodí vůbec a měl by být tudíž ze zákona zcela vypuštěn. Podle některých odborníků by bylo by popřením svobody stran, pokud by se nemohly rozhodnout, zda vůbec hodlají soudní ochrany využít.

Zajímavé také je, že pokud se člen skupiny v případě úspěchu hromadné žaloby nepřihlásí o výtěžek, připadne částka automaticky na ochranu spotřebitele. I když se člen skupiny rozhodne přihlásit se o svůj podíl, dostane až o čtvrtinu méně, než kolik činila jeho pohledávka. Čtvrtina přisouzeného plnění totiž připadne žalobci, kdy při odhlašovací variantě jde o správce skupiny. Člen skupiny se sice ze skupiny může aktivně odhlásit, pokud tak ale neučiní v zákonem stanovené lhůtě, má už dále jednoduše řečeno smůlu a přichází o možnost kontroly nad nakládáním se svými právy.

V souvislosti s tím je také pozoruhodné, že v rozsudku v rámci hromadných žalob nebude možné přesně určit, jak byl spor vyřešen. Zjednodušeně řečeno, nebude jasné, kolik bude finální plnění pro žalovaného ani jakého počtu členů skupiny se rozhodnutí týká. Členové budou určeni jenom obecnými znaky. U plnění bude jasný pouze způsob jeho výpočtu. Až tři roky od složení plnění do soudní úschovy se navíc budou moci další členové skupiny hlásit o svůj podíl (§ 117).

Resort totiž v důvodové zprávě k návrhu zákona zdůvodňuje snahu implementovat institut hromadných žalob kvůli tzv. racionální apatii. Tedy na tom, že by se rozhodnutí o hromadné žalobě mělo vztahovat i na subjekty, které se rozhodly nesoudit, protože to pro ně není vzhledem k nízké hodnotě sporu racionální, účelné.

Současná podoba zákona však zahrnuje i subjekty, kterých se jev racionální apatie nijak netýká. Odborníci opakovaně upozorňují, zda by nebylo vhodnější normu nejdříve otestovat na nějaké oblasti soukromého práva a pak ji případně postupně rozšiřovat dále na jiní hmotněprávní oblasti.
Řízení s nejasně vymezeným předmětem

Výrazným problémem návrhu je absence praxe v právu kontinentálního typu. Nejznámějším typem kolektivní právní ochrany je americký tzv. class-action model.

Odborníci na civilní právo v souvislosti s návrhem přikládají mimořádnou důležitost žalobnímu petitu. Tedy přesné formulaci toho, čeho se žalobce podanou žalobou domáhá. Soud žalobní petit přebírá do výroku rozsudku. Žalobce ale u současné verze návrhu mnohdy nebude znát rozhodující skutečnosti, včetně údaje, kolik osob vlastně má tvořit skupinu. Bude tak probíhat řízení s nejasně vymezeným předmětem.

Čtěte také: Advokát Michal Sylla: Hromadnými žalobami chce ministerstvo privatizovat část civilního procesu, záměr však odůvodňuje marxistickou rétorikou

Další spornou oblastí přepracovaného návrhu je nově stanovený minimální počet členů skupiny. Původně měl být „dostatečný“, nyní je v návrhu explicitně uvedeno, že členů musí být minimálně deset. Je však otázkou, zda by pro tak relativně nízký počet členů nebylo dostačující se nároků domáhat individuální civilní žalobou. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že hromadné řízení i v přihlašovacím režimu představuje omezení procesních práv členů skupiny oproti individuálnímu spornému řízení. Individuální člen se například proti prvostupňovému rozsudku nemůže odvolat, to může učinit pouze žalobce skupiny.

Problémy by v praxi mohlo působit i to, že povaha členství ve skupině je dána procesně. K tomu, aby člen skupiny mohl uplatňovat svá práva, musí své členství osvědčit – o tom rozhoduje soud.

Už od věcného záměru také odborníci kritizují investorskou povahu hromadných žalob. I tato myšlenka i v přepracované verzi zůstává. žalobce, tedy správce skupiny, žaloby vykonává podnikatelsky. K tomu, aby správce mohl podat žalobu, potřebuje souhlas pouhého jediného člena skupiny (§ 13 odst. 2). Už od věcného záměru je myšlenka taková, že správce skupiny má být soukromým investorem hromadné žaloby. Žalobu tedy podává proto, aby v případě svého úspěchu ve věci získal nárok na náhradu nákladů řízení a na odměnu. Odměna má být podle návrhu až 25 procent z vysouzené částky. Správce skupiny se tak stane věřitelem žalovaného.

V důvodové zprávě dokonce ministerstvo píše, že důvodem pro podání žaloby může být dosažení „dobrého pocitu z toho, že pomohl širší skupině osob, aby se domohly svého práva, a třeba i zásadního pozitivního vlivu v dané společenské a ekonomické oblasti“. Taková úvaha je ale logicky v rozporu s myšlenkou investorského charakteru žaloby, před kterým řada odborníků varovala opakovaně. Například z připomínek České advokátní komory vyplynulo, že se advokáti obecně obávají komercializace žalob. Mohly by se jich totiž ujmout silné finanční skupiny a mohl by vzniknout nástroj k obchodnímu vydírání.

Byznys se žalobami

Investorský charakter žalob vadil v připomínkách i Nejvyššímu soudu. Ústavou zaručenému konceptu civilního procesu je podle jeho zástupců cizí byznys se žalobami a nároky i investování do nich.

Připuštěním možnosti, aby hromadnou žalobu podával správce skupiny za účelem dosažení vlastního zisku, se ministerstvo vydává opačným směrem než unijní právo. Neziskový charakter žalobce zdůrazňuje čl. 4 písm. a) doporučení Komise z 11. 6. 2013, o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie (2013/396/EU), stejně jako čl. 4 odst. 1 písm. c) návrhu směrnice o zástupných žalobách.

Nelze také ani po úpravách vyloučit riziko zneužívání žalob při konkurenčním boji v odhlašovací variantě. Nově sice musí žalobce uvést, z jakého zdroje je jeho žaloba financována, to ale neznamená, že se nebude hromadné řízení využívat šikaně obchodních rivalů. Žalovaný subjekt už bude pochopitelně poškozen podáním samotné žaloby. Takový moment pravděpodobně bude provázet široká medializace – je tak pravděpodobné, že firma někdy raději přistoupí na smír, protože se bude obávat následků samotného vedení řízení.

Zajímavé je také řízení o zpřístupnění důkazního prostředku, které je přímo součástí zákona o hromadných žalobách. Ten, kdo podá návrh na zpřístupnění důkazního prostředku, bude muset složit tentýž den částku 100 000 Kč, aniž by výsledek byl zaručen. O návrhu bude rozhodovat soud, přičemž při rozhodování zohlední konkrétní zákonem vymezené okolnosti.

Pokutou ve výši 10 milionů korun nebo 1% obratu za poslední ukončené účetní období pak budou sankcionováni ti, kteří nesplní povinnost zpřístupnit dokumenty, ale také ti, kteří nesplní soudem uloženou povinnost chránit obchodní tajemství nebo utajované informace, ceskajustice.cz

SOUDCI ZADEHOVI ZPŘÍSNILI TREST NA 8 LET

Odvolací Krajský soud v Brně dnes zpřísnil trest podnikateli íránského původu Shahramu Abdullahu Zadehovi na osm let vězení za ovlivňování svědků v souvisejícím případu daňových úniků za 2,5 miliardy Kč, kde je hlavním obviněným. Městský soud ho původně potrestal 3,5 lety vězení. Soud uznal vinnými i zbylých pět obžalovaných, do vězení poslal čtyři z nich, původně dostali podmíněné tresty. Rozhodnutí je pravomocné.

Zadeh se snažil přimět svědky ve své hlavní trestní věci k nepravdivé výpovědi v neprospěch obžaloby a k tomu, aby byli křivě obviněni policisté nebo pracovníci justice. Krajský soud jej potrestal za křivé obvinění, nadržování a podplácení, stejně jako prvoinstanční městský soud na začátku března. Podle krajského soudu ale šlo o organizovanou zločineckou skupinu, soud tedy u všech obžalovaných včetně Zadeha použil vyšší trestní sazbu.
„S jednotným záměrem a cílem jednali tak, aby orgány činné v trestním řízení nezjistily pravdivý skutkový stav a došly k nesprávným závěrům. Také aby vyšetřujícím policistům přivodili trestní stíhání a zpochybnili vyšetřování,“ uvedla předsedkyně senátu Halina Černá.

Právě Zadeh podle dnešního rozsudku organizovanou skupinu založil, do ní se následně zapojili i ostatní. „Zadeh je řídil a poskytoval finanční prostředky,“ uvedla soudkyně. Případ souvisí s hlavní kauzou, v níž Zadeha a dalších 14 lidí žalobce viní z daňových úniků za 2,5 miliardy Kč při dovozu pohonných hmot do ČR.

S nepodmíněnými tresty od soudu odešli další čtyři obžalovaní. Eva Halamková půjde do vězení na šest let a čtyři měsíce, advokát Záviš Löffelmann na 5,5 roku. Martin Veselý od městského soudu dříve odešel bez trestu, protože ho loni Krajský soud v Praze odsoudil k vězení v jiném, nesouvisejícím případě. Krajský soud mu souhrnným rozsudkem uložil trest sedm let vězení. Se souhrnným trestem od soudu odešel i bývalý policista Jan Šebek, soud mu uložil šest let vězení.
S trestem dva roky podmíněně odložené na čtyři roky vyvázl advokát Ondřej Kučera, který byl spolupracujícím obviněným. Soud mu mimo jiné uložil peněžitý trest milion korun. Podle rozsudku se na popud Zadeha snažili, aby někteří svědci v Zadehově trestní věci vedené u krajského soudu vypovídali nepravdivě v neprospěch obžaloby.
„Krajský soud konstatoval shodně s obžalobou, že panem Zadehem byla založena organizovaná zločinecká skupina a z toho pohledu bylo rozhodnuto o vině obžalovaných. Navrhoval jsem trest 8,5 roku (Zadehovi), uloženo bylo o něco méně. Trest beru jako zákonný a odpovídající,“ řekl na dotaz ČTK státní zástupce Robert Henzel.
Zadeh už dříve označil trestní řízení za komedii a soud za brněnskou justiční mafii. Obžalobu označil za nesmysl.

LIDĚ S EPILEPSIÍ ZMĚŘÍ SVÉ SÍLY V TRIATLONU

Běh, jízda na kole a pádlování – to jsou disciplíny, ve kterých změří své síly účastníci EPPI vodáckého triatlonu. V tradičním závodě si zasportují jak lidé s epilepsií, tak zdraví lidé. Akci na podporu lidí s epilepsií pořádá u příležitosti Národního dne epilepsie spolek EpiStop – chce upozornit na mýty, které kolem nemoci stále panují. Startovní výstřel zazní ve Vlkovské pískovně u Veselí nad Lužnicí v sobotu 28. září ve 13 hodin. V Česku se epilepsie týká více než 80 tisíc lidí.

Jedním z pravidelných účastníků je 18letý Honza, který ovšem letos bude výjimečně pouze přihlížet – je totiž po operaci. Epilepsii mu lékaři zjistili v necelých 2 letech. „Rád sportuji a soutěžím, baví mě jezdit na kole a lyžovat. Kvůli záchvatům jsem ale postupně musel své koníčky omezit. Lékaři ze specializovaného oddělení FN Motol mi proto z mozku chirurgicky odstranili ložisko – zdroj epileptických záchvatů. Nyní jsem již 3 měsíce bez jakýchkoli atak,“ říká 18letý mladík, který se postupně vrací zpět ke sportování. Loni se Honza vodáckého triatlonu zúčastnil, i když věděl, že mu tento pohyb možná způsobí záchvat. Kvůli nedávné operaci přijde letos Honza podpořit soutěžící pouze jako divák, příští rok se ale plánuje opět zapojit naplno.

Bořit mýty o epilepsii je jedním z hlavních cílů EPPI vodáckého triatlonu. Sportovci budou zápolit v kategorii jednotlivců a ve štafetách. Před hlavním závodem si zasoutěží i děti, a to v běhu na 200 metrů. Pacienti s epilepsií i zdraví lidé změří své síly v běhu na 3 kilometry, 10kilometrové jízdě na kole a ve 2 kilometrech pádlování. Loni se závodu účastnilo 127 lidí a s podobnou účastí počítají organizátoři i letos. „Závod je českou variantou kalifornského EPPIE’S GREAT RACE. Je složený tak, aby se ho mohli účastnit i lidé s epilepsií – místo plavání závodníci pádlují na lodích,“ popisuje za organizátory Monika Bártová.

Kromě sportování čeká na návštěvníky také diskuze s odborníky na téma léčby epilepsie. Součástí dopoledního programu je kurz poskytování první pomoci. Podle MUDr. Martina Kudra, Ph.D., z Kliniky dětské neurologie FN v Motole je správná reakce okolí u epileptických záchvatů zcela zásadní. „Lidé často netuší, jak by měla první pomoc vypadat. Problémem jsou i zažité mýty, třeba že musíme nemocnému něco vložit mezi zuby, aby si neprokousl jazyk. Je to velká chyba! Pacientovi v žádném případě nic do úst nevkládáme ani nebráníme křečím. Důležité je odstranit z okolí nemocného všechny předměty, kterými by se mohl poranit, a případně přivolat lékařskou pomoc,“ vysvětluje MUDr. Kudr. „Jsem rád, že si všichni mohou vyzkoušet první pomoc přímo na místě. Čím víc lidí bude vědět, jak záchvat vypadá a jak při něm pomoci, tím bezpečněji se budeme cítit,“ dodává Honza.

V Česku má epilepsii přibližně 80 tisíc lidí. U většiny z nich nemoc ovlivňuje všechny oblasti jejich života. Epileptické záchvaty, které toto onemocnění mozku způsobuje, mohou mít různé projevy. Od jednoduchých zrakových vjemů až po bezvědomí se zástavou dechu a křečemi celého těla. „Kromě samotných záchvatů se pacienti potýkají s nežádoucími účinky léků, poruchami pozornosti či paměti a celou řadou dalších těžkostí, ke kterým v mnoha případech patří i předsudky a nepochopení jejich okolí,“ říká MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop.

Pravidelné sportování je pro lidi s epilepsií přínosné. U většiny pacientů cvičení lehce snižuje množství záchvatů a zlepšuje celkový stav těla i mysli. Vyhnout by se ale měli sportům ve výškách, jako je například horolezectví nebo parašutismus. Lékaři nedoporučují ani potápění a plavání bez dozoru. Lidé, kteří by se chtěli triatlonu zúčastnit, se mohou hlásit buď od 10 hodin přímo na místě, nebo prostřednictvím webu www.vodackytriatlon.cz.

O EpiStop

Zapsaný spolek EpiStop vytváří platformu pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií, tedy pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy či zástupců médií. Jejich cílem je zlepšit postavení lidí s epilepsií ve společnosti. Na webu www.epistop.cz je řada volně dostupných edukačních textů, zásady správné první pomoci a informace pro lidi s epilepsií i jejich blízké.

Centrum pro epilepsie Motol

Centrum pro epilepsie Motol spojuje odborníky z různých oborů, kteří již 20 let spolupracují v oblasti diagnostiky a léčby pacientů s epilepsií. V roce 2016 bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR akreditováno jako Centrum vysoce specializované péče o pacienty s farmakorezistentní epilepsií. Je součástí Evropské referenční sítě pro vzácné a komplexní epilepsie (EpiCARE). V oblasti chirurgické léčby epilepsie funguje jako nadnárodní referenční centrum. Lékaři operovali více než 600 dětských a dospělých pacientů a v některých podskupinách nemocných je úspěšnost operační léčby i více než 80 %. Lékaři z motolské nemocnice se nevěnují jen klinické praxi, ale jsou zapojeni i do řady výzkumných projektů. V roce 2018 vzniklo epileptologické výzkumné centrum EpiReC, jehož cílem je propojit výzkum epilepsie s klinickou praxí. EpiReC sdružuje výzkumné týmy z 2. LF UK, FN Motol, Fyziologického ústavu AV ČR a Fakulty elektrotechnické ČVUT.

O epilepsii

Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavní vrcholy jsou u malých dětí a v období stáří.

Příčiny mohou být získané na podkladě úrazu, infekce, vrozených odchylek vývoje mozku, či na genetickém podkladě. U převážné většiny epilepsií příčina není doposud známa. Epilepsii má v ČR přibližně 80 tisíc lidí. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 % pacientů. Ve světě má epilepsii více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně 2 miliony dětí.
Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

OLIVER KÖNIG: ZÁVODY VE FRANCII MUSÍM VYNECHAT

ACCR Czech Talent Team - Willi Race se musí při závodech mistrovství světa Superbiků ve francouzském Magny-Cours obejít bez Olivera Königa. Český závodník si bohužel při nedávném tréninku přivodil zranění a lékaři mu zakázali start.
Oliver König musí vynechat závody ve francouzském Magny-Cours, kde se tento víkend jede další kolo letošní sezóny mistrovství světa Superbiků. Oliver si během trénování v Mostě přivodil zranění hlavy a ruky. Právě kvůli možným dalším rizikům s hlavou nebyl lékaři pro připuštěn závodit. Tým se snažil rychle najít náhradníka, ale všichni čeští jezdci jsou tento víkend na jiných závodech. Ve Francii místo Olivera nastoupí Taylor Moreton, který tak doplní Vojtěcha Schwarze a Miloslava Hřavu. Program začíná již zítra prvními tréninky.

Oliver König

"Čeká nás předposlední závod sezóny v Magny-Cours, poslední je Katar. Před Magny-Cours jsem byl tři dny trénovat v Mostě a bohužel jsem spadl při posledním tréninku v posledním kole v poslední zatáčce. Dopadlo to tak, že jsem byl chvíli v bezvědomí, protože jsem se uhodil do hlavy. K tomu jsem si roztrhl prst. Následně jsem byl vrtulníkem převezen do ústecké nemocnice a zůstal tam na pozorování. Prst mi zašili, mám na něm sedm stehů. Od začátku týdne až do dnes jsem sháněl lékaře a řešil hlavně to, abych mohl o víkendu závodit. Každý měl jiný názor, ale rozhodl jsem se do Magny-Cours odcestovat a zkusit to. Dnes jsem přímo na okruhu podstoupil lékařskou prohlídku a bohužel konstatovali, že nejsem schopný jet. Nebylo to ani kvůli tomu prstu, ale kvůli tomu, že jsem se uhodil do hlavy. Pokud by přišla nějaká další rána, tak by to mohlo mít horší následky, což by bylo nebezpečné."

"Jsem zklamaný, protože jsem tady v Magny-Cours testoval a podařilo se mi tu zajet slušný čas. Vypadá to, že bude pršet a na vodě jsem tady také jezdil, takže je to určitě škoda. Proto, abychom tu závodili, jsme udělali všechno, tým připravil motorku, já se zkusil přijet podrobit kontrole. Mrzí mě to také proto to, že jsem v šampionátu na 24. místě a Top20 jede zdarma do Kataru, zbytek si to musí z nějaké části doplatit. To je nyní na týmu, jak se domluvíme a zda seženeme dostatek financí.

Chci se všem omluvit, ale když se trénuje, dává se do toho 100% a to jsme udělali. Bohužel se nám to v tuto chvíli úplně nevyplatilo. Omlouvám se týmu a všem, co nás celou sezónu podporovali. Myslím si, že sedmé místo v Doningtonu bylo hezké, jen je škoda, že se na to nemůže navázat. V Portimãu to nebyl můj víkend, tady to mohlo být lepší, ale nedá se nic dělat. Děkuji všem, kteří se o mě postarali jak na okruhu v Mostě, tak v nemocnici a že mě dali do pořádku. Nyní budu pokračovat v rekonvalescenci a budu trénovat na příští sezónu, která bude snad lepší."
Jakub Smrž - manažer týmu

“Mrzí mě, že se Oliver zranil a rozhodnutí lékařů bylo správné. U tak mladého kluka by nebylo rozumné riskovat zranění hlavy. Oliver dává do tréninku maximum, bohužel teď se to nevyplatilo, ale hlavně, že se nestalo něco vážnějšího. V průběhu sezóny dával najevo, že může patřit mezi nejlepší a i když se to ne vždycky povedlo, Oliver i my jako tým jsme měli progres a toto není nejlepší ukončení sezóny. Pokusíme se dát dohromady finance na závod v Kataru, aby ještě dostal šanci.

Pro tento závod jsem hledal náhradního jezdce v českých řadách, ale bohužel všichni kluci, kteří by splňovali kritéria pro WSSP300, závodí tento víkend buď v Německu, Španělsku nebo Mostě. S většinou jsem osobně mluvil a nakonec jsem musel angažovat náhradníka z Anglie. Náhradníkem je Taylor Moreton, který závodí za PR Racing ve třídě Superstock 600 a má zkušenosti na Moto3 i na třístovce. Už tu máme všechnu techniku a personál, takže je blbost, aby motorka stála a on nám může dát zpětnou vazbu, abychom věděli na čem v zimě zapracovat." Ing. Eva Koňáková