iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Novým předsedou Vrchního soudu šéf KS v Ústí Dr. Dörfl?

Ve výběrovém řízení na nového předsedu Vrchního soudu v Praze uspěl šéf Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. Potvrdil to České justici. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová je na dovolené v zahraničí, ale s jeho jménem problém nemá. „Pokud je vítězem dr. Dörfl, pak nic nebrání navrhnout jej ke jmenování,“ vzkázala. Druhým v pořadí byl místopředseda pražského vrchního soudu Jan Sváček. Nikdo jiný se výběrového řízení nezúčastnil.

Uchazeči o funkci museli nejprve ministerstvu předložit přihlášku, životopis a své cíle a záměry ve funkci předsedy. Dnes s nimi hovořila pětičlenná výběrová komise jmenovaná ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. Podle informací České justice zasedla ve složení ve složení náměstkyně Kláry Cetlové, náměstka Michala Fraňka, předsedy Krajského soudu v Ostravě Petra Nováka, místopředsedkyně Vrchního soudu v Olomouci a předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala. „V dnešním výběrovém řízení na předsedu vrchního soudu Praha získal Luboš Dörfl větší počet bodů. Paní ministryně respektuje rozhodnutí komise a navrhne ho panu prezidentovi,“ potvrdil informace České justice mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Civilní soudce Luboš Dörfl je od roku 2014 předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS), kam přišel z VS v Praze. Předtím působil na KS v Praze, kde působil jako místopředseda insolvenčního úseku. V čele justičního „nemocného muže na Bosporu“, KS v Ústí nad Labem, se mu podařilo práci zdejších soudců výrazně zrychlit. Jeho tým místopředsedů vyvinul – zdá se – účinný systém kontroly, který vede k odstraňování nedodělků a snížení počtu průtahů.

U ministrů spravedlnosti, zejména Roberta Pelikána, si obhájil princip dynamického modelu doplňování soudců, čímž se mu podařilo na severočeských soudech zvýšit jejich počet. Na stranu druhou však problém u některých soudů, například u OS v Děčíně či OS v Chomutově, stále přetrvává. U kárných řízení pak někteří soudci mluví o přílišných tlacích na efektivitu, která je často na hranici možností. Je však třeba uvést, že tak činí v rámci obhajoby a většinou tito soudci odcházejí s kárným trestem.

Druhý kandidát Jan Sváček působí jako soudce vrchního soudu od roku 2013. Místopředsedou se stal loni v prosinci. O čtyři roky dříve kandidaturu na funkci šéfa trestního úseku vzdal po kritice některých senátorů a občanských iniciativ.
Předsedy vrchních a krajských soudů jmenuje na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Stávajícímu šéfovi soudu Jaroslavu Burešovi totiž k 1. lednu příštího roku končí sedmileté funkční období. Eva Paseková, ceskajustice.cz

BABIŠŮV OBHÁJCE BARTONČÍK: BANKA NIKDY NEPOVAŽOVALA ČAPÍ HNÍZDO AGROFERTU

Zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše je pravomocné. Proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze nadále nestíhat předsedu vlády a ostatní obviněné v kauze dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo nepodal žádný zúčastněný stížnost. Jak usnesení, které tento týden žalobci zveřejnili, hodnotí advokát Babiše Michael Bartončík?

- V jakých bodech usnesení vám dal státní zástupce Jaroslav Šaroch za pravdu?

Podstatou tvrzení obhajoby bylo to, že v procesu podání žádosti o poskytnutí dotace společnosti Farma Čapí hnízdo, a.s. žadatel nepředložil žádné nepravdivé, či hrubě zkreslené údaje a ani podstatné údaje nezamlčel. Jednalo se o několik okruhů informací z nichž poslední byl údaj o splnění parametrů malého podniku. Na základě provedeného dokazování v přípravném řízení bylo naplnění parametrů malého podniku společností Farma Čapí hnízdo, a.s. v rozhodné době potvrzeno. Z toho důvodu nebyla naplněna objektivní stránka dotčených skutkových podstat a trestní stíhání bylo proto zastaveno.

- Za velice sporné je veřejností považováno rozhodnutí státního zástupce, že Farma Čapí hnízdo splňovala kritéria malého a středního podniku.

Dozorový státní zástupce za dobu rozhodnou pro zkoumání nástupu trestní odpovědnosti uvažuje období do podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. Mezi těmito úkony byla časový odstup cca 8 měsíců. Pan státní zástupce došel k závěru, že v tomto rozhodném období společnost Farma Čapí hnízdo veškeré parametry malého a středního podniku naplňovala. Ve zbytku si dovolím odkázat na argumentaci obsaženou ve zveřejněné části usnesení o zastavení trestního stíhání.

- Ohledně absence subjektivní stránky trestné činnosti u pana Babiše máme chápat rozhodnutí pana státního zástupce jak?

Jak pan dozorový státní zástupce uvedl ve svém usnesení, jednání žádného z obviněných nesměřovalo k uvedení poskytovatele dotace v omyl a tudíž na straně všech obviněných absentoval také úmysl, tedy subjektivní stránka. Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání se primárně zaměřuje na problematiku trestní odpovědnosti tzv. hlavních pachatelů. U nich však nedošlo k naplnění všech znaků příslušných skutkových podstat (objektivní a subjektivní stránky) a tudíž u nich nedošlo k nástupu trestní odpovědnosti. Z důvodu existence principu akcesority pak při zániku trestní odpovědnosti hlavních pachatelů automaticky dochází k zániku trestní odpovědnosti tzv. účastníků, tj. v daném případě domnělého organizátora a pomocníků.

- Policie používala jako jeden z důkazů fakt, že banka HSBC v interních dokumentech označovala Farmu Čapí hnízdo za součást holdingu Agrofert. Jak hodnotíte rozhodnutí státního zástupce v této věci?

Aniž bych jakkoliv konkrétně hodnotil provedené dokazování, mohu v obecné poloze uvést toto. Banka HSBC nikdy nepovažovala společnost Farma Čapí hnízdo, a.s. za součást holdingu Agrofert. Jelikož však Agrofert, a.s. poskytl na komerční bázi ručení za úvěry, musela banka nutně v úvěrovém procesu hodnotit společně bonitu žadatele o úvěr a ručitele. Pro osobu neznalou vnitrobankovních postupů je interní dokumentace banky těžce pochopitelná. K objasnění skutečného významu dat a pojmů obsažených v dokumentaci banky bylo třeba detailně vyslechnout osoby z okruhu banky HSBC. Tyto rozhodné svědecké výpovědi vedly k rozptýlení veškerých pochybností ohledně vztahů mezi společností Farmou Čapí hnízdo a skupinou Agrofert a tudíž k pochopení skutečného významu bankovní interní dokumentace. Petr Dimun, ceskajustice.cz

NSZ ZEMAN RUŠÍ JEN ZLOMEK ROZHODNUTÍ

Nejvyšší státní zastupitelství ročně přezkoumá kolem tisíce rozhodnutí. Ta zahrnují jak zastavená trestní stíhání, tak věci postoupené do přestupkového řízení. Zhruba u desetiny přezkoumává Pavel Zeman i celý spisový materiál. V loňském roce "oživil" a vrátil zpět 35 případů. Právě u šéfa žalobců je celý spis ke kauze Čapí hnízdo a může nařídit podání obžaloby.

Nejvyšší státní zastupitelství ročně zruší desítky rozhodnutí, která shledá nezákonnými. Jen loni takových případů bylo 35. Celkem se nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman loni zabýval 1007 případy, u 96 z nich podrobně přezkoumával celý spis. Podle mluvčího NSZ Petra Malého se většinou jedná o závažnější hospodářské delikty či vraždy.
„Do srpna 2019 evidujeme 611 usnesení předložených k přezkoumání, 50 z nich je přezkoumáváno se spisy, 27 jich bylo zrušeno jako nezákonných,“ doplnil Malý ještě statistiku z letošního roku.

Přezkumná činnost NSZ podle § 174a trestního řádu:

Konkrétní případy, u kterých Pavel Zeman loni zrušil původní rozhodnutí, nemohlo NSZ jmenovat, a to zejména kvůli tomu, že se jedná o „živé“ věci ve fázi přípravného řízení. To je neveřejné.

„Obecně můžeme vyjmenovat příklady důvodů, z jakých je usnesení o zastavení trestního stíhání zrušeno. Může se jednat například o chybné posouzení nepříčetnosti u méně závažných případů, ale i u případů vraždy. U hospodářských trestných činů pak může být důvodem neprovedení některých úkonů, nezajištění listinných důkazů, nedostatečně zjištěný skutkový stav nebo chybně zvolená právní kvalifikace,“ doplnil mluvčí.

Lhůta do prosince

Právě u Pavla Zemana se momentálně nachází celý spis ke kauze Čapí hnízdo. Podle zákona má nejvyšší státní zástupce tříměsíční lhůtu na to, aby celý spis prozkoumal. Lhůta mu vyprší 17. prosince.

§ 174a Trestního řádu
§ 174a

(1) Nejvyšší státní zástupce může do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1, o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci.
(2) Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.

(3) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídil.

(4) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne policejní orgán o zahájení trestního stíhání, nevyřídí-li věc jinak.

Pokud Zeman rozhodne jinak, pokračuje v řízení opět státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. V případě kauzy Čapí hnízdo se jedná o Jaroslava Šarocha z Městského státního zastupitelství v Praze. Ten by byl nucen řídit se stanoviskem nejvyššího státního zástupce.

„To však nutně neznamená, že státní zástupce musí podat obžalobu, někdy je nutné provést další šetření a teprve poté znovu rozhodnout, zda podat obžalobu, či ukončit trestní řízení jinak,“ doplnil Malý.

Zákonnost a důvodnost zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo přezkoumává rámci dohledu také pražské vrchní státní zastupitelství, kterému šéfuje Lenka Bradáčová. Pokud vrchní zastupitelství dojde k závěru, že bylo v rozporu se zákonem, pošle Nejvyššímu státnímu zastupitelství stanovisko.

Abolici Babiš nechce

Slovo v kauze Čapí hnízdo může mít i prezident Miloš Zeman. Ten minulý týden uvedl, že by premiérovi abolici udělil v případě, že by nejvyšší státní zástupce rozhodl o obnovení Babišova trestního stíhání. Ta by se vztahovala i na celou Babišovu rodinu.

Šarochovo usnesení k Čapímu hnízdu má 90 stran, většina je začerněná

Premiér v pondělí zopakoval, že by abolici nepřijal. „Nastolování úvah o abolici ve chvíli, kdy existuje pravomocné rozhodnutí příslušného státního zastupitelství, je nesmyslné právně i politicky. Jen podněcuje napětí ve společnosti a pocity občanů, že je zpochybňován právní řád a rozhodnutí institucí právního státu. Že bych abolici nepřijal, jsem řekl již v minulosti,“ uvedl šéf hnutí ANO Babiš.

Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) informovalo o zastavení stíhání Babiše a dalších v kauze kolem dotace začátkem září. Usnesení je pravomocné. Stíhání čelila kromě premiéra Babiše i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Martin Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál.
Jediným nadále trestně stíhaným zůstává premiérův syn Andrej Babiš mladší. Jeho případ policie vyloučila k vlastnímu řízení. I jeho stíhání by však mělo být zastaveno.

ADVOKÁTKA ŠIŠKEOVÁ NA NSS?

Nejvyšší správní soud (NSS) by mohla posílit advokátka Mgr. Sylva Šiškeová. Soud to oznámil na svých webových stránkách. Plénu se představí na začátku října.

Předseda NSS Michal Mazanec uvedl, že advokátku zná přes patnáct let. „Jako předseda Nejvyššího správního soudu se domnívám, že je kandidátka pro svůj návrat k původní specializaci v administrativní justici po právní stránce nyní velmi dobře vybavena nejen dlouholetou prací u Nejvyššího správního soudu, ale nadto také náročnou a úspěšnou generální praxí advokátky. V konkurenčním prostředí přivykla tomu, že musí odevzdávat stabilně vysoké penzum práce, a to ve vysoké kvalitě; má také dobré předpoklady dalšího odborného rozvoje. Také osobnostně se blíží prototypu dobrého soudce; její sebevědomí i pokora jsou velmi dobře vyrovnané, životní hodnoty a postoje jsou pozitivní a ustálené. Povahově působí vlídně a empaticky, ve věcech zásadních však neustupuje a principy soudcovské etiky jsou jí zcela vlastní,“ napsal v rámci charakteristiky kandidátky Mazanec.

Šiškeová absolvovala magisterská studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na počátku roku 2003 nastoupila k Nejvyššímu správnímu soudu jako asistentka JUDr. Marie Součkové. Zde se záhy seznámila s pestrou agendou nově vzniklého soudu, v té době zahrnující vedle kasační agendy rovněž žaloby nerozhodnuté vrchními soudy, o nichž Nejvyšší správní soud po svém vzniku rozhodoval v prvním a jediném stupni. Po zřízení kolegií vypomáhala rovněž s agendou, která byla JUDr. Součkové svěřena jako předsedkyni sociálně-správního kolegia. Následně byla asistentkou soudce JUDr. Jiřího Pally a v této funkci setrvala až do roku 2014.

Poté po více než deseti letech strávených u Nejvyššího správního soudu, přijala nabídku působit v advokacii. Jako samostatná advokátka spolupracovala po celou dobu s advokátní kanceláří brněnského advokáta Mgr. Mariana Jeřábka. Při své činnosti v advokacii se seznámila prakticky se všemi součástmi také této profese. Věnuje se zejména zastupování klientů při soudních či správních řízeních (včetně přípravy žalob či jiných podání nebo účasti při soudních či správních jednáních), sepisům právních rozborů či smluvní dokumentace a osobním jednáním s klienty či protistranou. „Dlouholetá práce na Nejvyšším správním soudě i její zkušenosti z advokacie jsou dobrým předpokladem pro to, aby se mohla stát soudkyní Nejvyššího správního soudu,“ uvedl soud v prohlášení na webu.

Šiškeová se osobně představí na slyšení před plénem Nejvyššího správního soudu, které se bude konat ve středu 9. října 2019. Před stávajícími soudci přednese vlastní pohled na fungování soudu a pohovoří o své motivaci, proč se o pozici soudkyně uchází, ceskajustice.cz

POLICIE CHCE ODPOSLECHY BEZ SOUDU

Varování před použitím odposlechů proti politické opozici nebo znovu jako nástroje k pádu vlády po vzoru případu Nagyová, Nečas a spol. provázelo poslaneckým seminářem k nasazování odposlechů a operativních prostředků proti podezřelým občanům. A to přesto, že policie, která s ministerstvem spravedlnosti usiluje o možnost nasazovat odposlechy bez soudu, vyslala do poslanecké sněmovny své špičky.

O tom, že ministerstvo spravedlnosti zvažuje prosadit změnu zákona, podle které by v některých případech mohla policie nasadit odposlechy bez předchozího souhlasu soudu, Česká justice již informovala.

Přestože předmětem semináře o odposleších v pondělí 16.9.2018 v Poslanecké sněmovně byla obecně praxe při nasazování odposlechů z pohledu policie, soudů, obhájců a občanů, kteří se nemohou domoci informace, zda byli sledováni, nakonec se diskuse vždy znovu a znovu vracela k případu Nagyová a spol. Případ, který vedl k pádu Nečasovy vlády, měl mnohé následky na způsob vedení trestního řízení, vyplynulo ze semináře.

Akce Šlachtových policistů pod dozorem vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvana na Úřad vlády i odposlechy vládních úředníků a zaměstnanců nesou následky dodnes. Přinejmenším při odmítání zvyšování pravomocí orgánů činných v trestním řízení ohledně nasazování operativní techniky. A to přesto, že mnohem drastičtějším zásahem do práv lidí je obyčejné odebrání mobilního telefonu, který dnes může obsahovat veškerou obchodní a osobní agendu včetně bankovnictví, ale policista k odebrání této „věci“ povolení soudu nepotřebuje, zaznělo mimo jiné na semináři.

Dříve nebyl žádný zákon o odposleších

Výlet do historie nasazování a kontroly odposlechů učinil na úvod semináře poslanec a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček (ODS). Podle jeho výkladu bylo nasazování odposlechů i nakládání s výstupy za minulého režimu upraveno pouze podzákonnými normami, nikoli zákonem. Šlo o vnitřní směrnice policie a státní bezpečnosti, přičemž nejvyšším řídícím a schvalujícím orgánem byl Ústřední výbor KSČ, a to „ze strachu, aby nebyly použity proti nim“.

Podle slov Žáčka nebyly výstupy určeny pro účely trestního řízení jako je tomu dnes, ale pro „rozpracovávání osob“. Šlo o sledování vnitřního a vnějšího nepřítele. Podmínkou byla existence operativního spisu. Ze sledování však byly předmětnými směrnicemi vyloučeni například nomenklaturní členové KSČ.

Dlouhodobé odposlechy byly nasazovány na čtyři měsíce s možností prodloužení, krátkodobé na šest dnů a odposlechy telefonů a dálnopisu na dva měsíce. Současně obvykle probíhalo „skryté pozorování a fotografování“. StB byla odpovědna za nasazování odposlechů i pro sbor veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím legendární 6. správy, která existovala od 60. let minulého století. Tato 6. správa StB výstupy uchovávala po dobu deseti dnů. Dnes, v době neomezených úložišť, je to neuvěřitelné, ale tehdy to technicky jinak nebylo možné.

Podle jeho výkladu nesli odpovědnost za nasazování odposlechů a sledování ministr vnitra, jeho náměstci a jednotliví náčelníci operativní správy, kteří měli různá schvalovací oprávnění, uvedl Žáček. Tito agenti 6. správy nebyli nikde evidováni a dnes mají negativní lustrační osvědčení, doplnil přednášku jeden z účastníků semináře.

Vykonavatelé odposlechů je sami neslyší

V další části představil policejní útvar zvláštních činnosti služby kriminální policie a vyšetřování jeho ředitel Roman Vojtíšek, který vznikl sloučením dvou útvarů v roce 2001 souběžně s novelou trestního řádu, která výrazně zvýšila kontrolu i použitelnost výstupů z odposlechů. Podle slov ředitele útvar funguje jako „nezávislý vykonavatel úkolů“ – není nikterak zainteresován na vyšetřování. „Jde o technickou, specializovanou a odbornou věc,“ uvedl ředitel útvaru.
Odposlechy jsou zajišťovány vždy na základě povolení. „K tomu není podle zákona varianta,“ upozornil ředitel útvaru zvláštních činností. „Útvar zajistí vložení stanice do systému, získání dat a předání dat. Plných 99% záznamů nikdo na útvaru neslyší. Nejsme schopni zasadit děj do souvislostí,“ řekl doslova. Obdobně se odehrává technické sledování s povolením státního zástupce a soudce, ve výjimečných případech se souhlasem osoby, do jejíchž práv je zasahováno.

Nejsme připraveni na teroristu, chybí zákon

Poté ředitel okomentoval historickou přednášku Pavla Žáčka. „Osmdesátá a devadesátá léta byla doba bez rozmachu technologií, technologie byli schopni obsáhnout jednotlivci. Co se dnes děje technologicky ve světovém měřítku, není v silách jednotlivce obsáhnout,“ řekl Vojtíšek, podle kterého Policie ČR nemá šanci konkurovat mezinárodním technologickým firmám. „Efekt zběsilého vývoje je, že Policie ČR musí hledat finance, aby mohla reagovat,“ uvedl.
V závěru ředitel útvaru speciálních činností uvedl, kde a na co útvar není připraven. Jde o schopnost reagovat na mimořádnou událost. „Například se objeví terorista, odehraje s něco ve Francii, v Belgii a je třeba začít odposlouchávat velké množství lidí s nějakými vazbami na terorismus. Na mezinárodní úrovni se nás ptají, jak jste schopni reagovat? My říkáme, že pro to děláme všechno. Fakt ale je, že zákony pro to chybí,“ uzavřel ředitel narážkou na předmětnou změnu zákona ve prospěch odposlechů bez souhlasu soudu.

Činy proti republice

Rovněž další řečník ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek zdůraznil, že jako žadatelé o zavedení odposlechu se vždy policisté obracejí na státního zástupce nebo soudce, aby obdrželi příkaz. „Důkazem v trestním řízení je vždy ten záznam,“ zdůraznil ředitel NCOZ. „Policie musí provádět vyhodnocování, ale to není důkaz,“ uvedl. „Není možné, aby policisté stavěli případ jen na odposleších, aby se spokojili s odposlechy. Případ musí být postaven na jiných důkazech,“ řekl. Tyto odposlechy však musí být technicky použitelné a srozumitelné, obrátil se k řediteli útvaru zvláštních činností.

„Velmi bych varoval před vytrháváním z kontextu zejména v hospodářských kauzách,“ uvedl Mazánek, který se poté vyjádřil k návrhu na odposlechy bez soudního příkazu. „Je to otázka vyvolávající diskusi. Například u terorismu má být tato možnost,“ řekl ředitel NCOZ, podle kterého se v současnosti problém řeší ve vztahu k Hlavě IX trestního zákona, což jsou trestní činy proti republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci jako vlastizrada, rozvracení republiky, teror nebo sabotáž.

Slabina trestního řádu podle ředitele Mazánka je těžkopádný postup. Policista se seznámí s věcí, kontaktuje státního zástupce, státní zástupce se seznámí s věcí, jde za soudcem, soudce se seznámí s věcí a vydá příkaz, se kterým policista vyrazí na útvar zvláštních činností, popsal Mazánek byrokracii, která nastane i v případě sledování teroristy.
Hlava XI byla použita na Nečasovu vládu

Na úvahu ředitele NCOZ Jiřího Mazánka navázal advokát a člen prezidia Unie obhájců Marek Nespala, podle kterého je nutné zasadit eventuální změnu do ústavního rámce a je zřejmé, že v případech bezprostředního ohrožení jde určitě o činy podle Hlavy IX. trestního zákona.

„Ale to už tady jednou bylo, byla to sabotáž,“ řekl Marek Nespala s odkazem na použití těchto zvláštních trestných činů v případu Nagyová a spol., kdy státní zástupce a policie použili trestný čin sabotáž při popisu spiknutí úředníků, státních zástupců, poslanců a dalších osob včetně například novinářů, jak vyplývá přípisu Ivo Ištvana Nejvyššímu soudu z vytvoření chobotnice, o které Česká justice informovala. Použití této zvláštní trestní kvalifikace otevírá otevřelo použití zvláštních prostředků.

K návrhu na odposlechy bez povolení soudu po určitou dobu se poté vyjádřil rovněž ředitel analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství Miroslav Růžička. „Vůbec si to nedovedu představit, vzhledem k množství odposlechů,“ řekl. Podle jeho slov by se musela novelizovat Listina a muselo by jít o novelizaci ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. „Nechci, aby se stalo to, co ve Francii a Velké Británii, kde k tomu přistoupili na základě událostí,“ řekl doslova.

Jeho slova v diskusi doplnil soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka: „Já bych se toho bál, což je o mně známo. Musela by tam být aprobace soudem,“ uvedl.

Ve svém vystoupení se vrátil k pádu Nečasovy vlády. Učinil tak poznámkou, ve které citoval zahraniční zkušenost svého kolegy obecně ve vztahu k přepadení úřadu s vojenskou agendou a utajovanou agendou, což bez pochyb je i úřad vlády: „Kdyby policejní jednotka vstoupila do jakékoli vojenské budovy v Evropě, tak by přestala existovat. Prostě by je rozstříleli,“ upozornil soudce na významnou souvislost se vstupem policejní jednotky ozbrojenců na Úřad vlády ČR.
Pád Nečase odhalil problém odposlechů státního tajemství

„Snaha za každou cenu vše do posledního písmene dát do zákona, je nesmyslná. Když sem přijede terorista, tak ho odposlouchávám. Jsou věci, které se dělají a nejsou do písmene popsány zákonem,“ uvedl v reakci poslanec Marek Benda, přičemž přítomní s ním souhlasili.

Ve svém příspěvku pak za jeden z problémů označil problém, který podle něho rovněž vyvstal s kauzou pádu Nečasovy vlády. Jde o odposlechy osob, které znají státní tajemství. Připuštění odposlechu ředitele tajné služby nebo zasedání bezpečnostní rady vlády je problém, neboť jde o privilegované osoby, nositele utajovaných skutečností.
Na to reagoval ředitel odboru NSZ Miroslav Růžička: „Na základě nejmenované kauzy se praxe hodně změnila,“ řekl s odkazem na nález Nejvyššího soudu 424/2001 a nález Ústavního soudu Pl. 4/14.

Podle advokáta Petra Tomana je problémem současné nastavení informační povinnosti, kdy je odposlouchávaná osoba informována o odposlechu až po skončení celého trestního řízení, což trvá i několik let. Podle něj by mělo informování být spojeno se skončením vyšetřováním, respektive se seznámením se spisem. Připomenul rovněž, že zatímco policie již několik let údaje o plnění informační povinnosti plní, státní zastupitelství a soudy tak nečiní. Toman ale zkritizoval praxi, podle níž za překážku informování policie považuje podmínku kumulace požadavků, což z informování může vyřadit většinu odposlouchávaných. „Důvěrnost komunikace mezi obhájcem a klientem je u nás pouze na papíře,“ řekl dále Toman. „Poskytování právní pomoci je kriminalizováno, takže může docházet k situacím, kdy právní porada může být chápána jako příprava k trestnému činu.“ Přivítal by, pokud by existoval seznam čísel obhájců, který by identifikoval, že se jedná o hovor, který podléhá důvěrné komunikaci.

„Důvody, pro něž je možné nařídit odposlechy, stanovil svými třemi rozhodnutími již Ústavní soud,“ připomněl ve svém příspěvku advokát Lukáš Trojan. Přesto podle něj nejsou tyto nálezy v praxi při nařizování odposlechů respektovány s tím, že někdy stačí k nařízení jenom úřední záznam. Z celého schvalovacího procesu se tak stává formální razítkování žádostí. Dalším problémem podle Trojana je prakticky automatické nasazování odposlechů v případech hospodářské kriminality. „Uznání patří soudcům nalézacích soudu, kteří tyto odposlechy, které jsou v rozporu s danými zákonnými podmínkami, vyřazují z použitelných důkazů.“ Za nedostatek současné úpravy označil rovněž to, že mezi chráněnou komunikaci nepatří například telefonický rozhovor mezi obhájci, v případě, že jich má klient více, nebo rodinnými příslušníky obviněného. „Nové technologie navíc předstihly to, co je dnes definováno jako soukromá zóna, aniž by na to adekvátně reagovala právní úprava,“ dodal.

Jakékoli snahy o okamžitou úpravu odposlechů narážejí na to, že se čeká na rekodifikaci Trestního řádu, míní advokát Marek Nespala. Podle něj by alespoň stačilo se zaměřit na závěry Komise pro kontrolu odposlechů z doby před třemi roky, kdy se projednávala kauza Zadeh, kde státní zástupce Michal Galát předložil soudu k vazebnímu jednání mimo jiné i přepisy odposlechů mezi obhájci a jejich klientem. Komise tehdy v přijatém usnesení konstatovala, že zmíněným postupem byla narušena důvěrnost komunikace Nespala v této souvislosti zmínil i aktivitu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který na jednání komise argumentoval rozhodnutím ESLP, v němž soud připustil odposlechy mezi advokátem a klientem, na němž se dopustil trestného činu. Podle Nespaly ale takové srovnání je nepatřičné, a navíc kontrolní orgány ČAK žádný takový případ nezaznamenaly. Nespala rovněž poukázal na případ bývalého náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka, kdy podkladem k úspěšné žádosti o nařízení odposlechů byl pouze úřední záznam o od anonymního zdroje o tom, že se má podílet na sabotáži ústavního zřízení. Irena Válová, Dušan Šrámek, ceskajustice.cz

SOUDCI VRÁTILI KAUZU REKONSTRUKCI KUKSU

Soud už podruhé vrátil státnímu zástupci k došetření kauzu zakázky na rekonstrukci barokního areálu Kuks na Trutnovsku. Na dotaz to dnes uvedla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. Soudní senát požaduje průkaznější vyčíslení prospěchu, který pachatelé podle obžaloby získali zjednáním výhody při zadání veřejné zakázky.
Zakázka „Kuks – Granátové jablko, Hospital – revitalizace obnovy“ vyšla na více než 322 milionů korun, z čehož bylo přes 314 milionů hrazeno z peněz EU. Tendr v roce 2013 vyhrálo Sdružení Hochtief.CZ – Gema Art Group, přičemž podle kriminalistů zajistila toto vítězství čtveřice pachatelů, která zakázku vytvořila na míru právě Gemě.

O opětovném vrácení věci k došetření rozhodl soud minulý týden. „Dosud nebyl zákonným, objektivním a přezkoumatelným způsobem objasněn základní znak skutkové podstaty zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, a to vyčíslení prospěchu, který měl být nekalým způsobem získán,“ vysvětlila aktuální krok Puci. Prospěchem je v tomto případě míněn čistý zisk z realizace zakázky.

Soud poprvé vrátil obžalobu před rokem. Také tehdy poukazoval na to, že získání značného prospěchu, o němž hovoří trestní zákoník, musí být dostatečně určitě popsáno a musí být podpořeno reálnými důkazy. Stíhání se týká bývalého zaměstnance Národního památkového ústavu Dalibora Dubového, který byl místopředsedou hodnotící komise tendru, dvou zaměstnanců vítězné Gemy Zdeňka Fučíka a Kateřiny Richterové a údajného prostředníka Petra Semeniuka.

Vyšetřovatelé tvrdí, že hlavní inženýr projektu Dubový poskytoval prostřednictvím řady e-mailů interní informace z tvorby zadávacích podmínek Semeniukovi, který je dále přeposílal statutárnímu řediteli Gemy Fučíkovi a člence dozorčí rady Richterové.

Firma se takto údajně předem dostala k zadávací dokumentaci, kvalifikační dokumentaci i navržené smlouvě o dílo a sama dokumenty ovlivnila tak, aby jí zadání co nejvíce vyhovovalo. Nabyté informace pak na úkor ostatních zájemců o zakázku využila k tvorbě soutěžní nabídky, která ve výběrovém řízení zvítězila.

Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a za poškození finančních zájmů EU hrozí Dubovému, Fučíkovi a Richterové až deset let vězení. Semeniuk může dostat až dvanáctiletý trest, protože čelí obvinění také z padělání směnky.