iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš na pozemcích v Praze Letňanech, spory s piráty

Premiér Andrej Babiš (ANO) dorazil do pražských Letňan, kde by mohla v budoucnu vzniknout takzvaná vládní čtvrť. Ta by na jednom místě soustředila úředníky z několika ministerstev dosud rozmístěných po metropoli. O výstavbě velkého administrativního areálu pro úředníky mluví premiér delší dobu. Současný stav je podle něj pro stát neekonomický.

Babiš odpoledne začal prohlídku nejprve ve vytipovaném pozemku v Letňanech, který je nedaleko konečné metra C. Posléze se přesunul na Klíčov, kde by mohlo vzniknout multifunkční centrum. Spolu s premiérem se prohlídky účastnila generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.

ÚZSVM již dříve informoval, že by kvůli vybudování úřednické čtvrti v Letňanech přestěhoval 9 773 zaměstnanců ze 70 budov. Za nájem těchto budov by ročně ušetřil 175 milionů korun a za provoz a údržbu 273 milionů korun.
Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra Letňany město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.

V polovině letošního července vláda rozhodla, že některé pozemky v Letňanech budou přesunuty do takzvaných vládních rezerv. Cílem je zabránit jejich případnému převodu do soukromého vlastnictví, což by výstavbu vládní čtvrti ohrozilo. Část pozemků předběžně vytipovaných pro výstavbu administrativního komplexu je v současné době předmětem soudních řízení, v rámci kterých restituenti požadují uspokojení svých nároků.

Babiš: Praha nepotřebuje novou nemocnici, ale traumacentrum

Plán vlády na vybudování úřednické čtvrti poblíž konečné metra C se loni na podzim setkal s odporem pražské radnice. Podle Hřiba není vhodné budovat úřednické ghetto. Magistrát dal ale posléze najevo, že v případě ústupků státu je ochoten o uvolnění městských pozemků jednat.„Já s primátorem dál jednám. Jeho představy jsou, že by stát zafinancoval vnější okruh (Prahy), to se děje. On by chtěl i vnitřní okruh za 50 až 60 miliard, my nabídli, že by se to udělalo PPP projektem,“ řekl v úterý Babiš.

Praha také požaduje, aby stát investoval do stavby nové nemocnice, která by nahradila zastaralý pavilonový koncept Nemocnice Na Bulovce. Místo výstavby nové nemocnice preferuje premiér Babiš vybudování traumacentra. „Já jsem to konzultoval s ministrem (zdravotnictví Adamem) Vojtěchem (za ANO). Jeho odborníci se domnívají, že potřebujeme v Praze traumacentrum,“ konstatoval premiér. O dalších požadavcích primátora se podle premiéra jedná. Babiš doufá v to, že Hřiba přesvědčí i konference, která se na téma chystá na 1. října.

Hřib traumacentrum nechce, trvá na dostavění okruhu

Postoj vedení Prahy a její požadavky související s možnou výstavbou vládní čtvrti v Letňanech se zatím nemění. Primátor Hřib návrh premiéra Babiše na výstavbu traumacentra odmítl. Pro město nadále požaduje peníze, aby mohlo dostavět silniční okruh a trasu metra D.

Podle Hřiba je právě dokončení Pražského okruhu podmínkou, neboť výstavba přivede do Letňan další dopravu. „Ta lokalita má už teď dopravní problémy, které vyplývají z toho, že stát dosud nebyl schopen okruh v této části vystavět,“ řekl. „Dále požadujeme, aby stát v lokalitě Letňan zajistil výstavbu a vybavení nové nemocnice. To je investice v hodnotě 8,5 miliardy korun, která by měla proběhnout v režii státu,“ řekl Hřib.

Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu uvedla, že v Praze je 16 procent z administrativních budov, které stát využívá. „Ale podíl na výdajích z nájmu se pohybuje kolem 57 procent a na údržbu připadá 46 procent. Pokud chceme začít šetřit v oblasti umístění zaměstnanců, tak musíme začít tady v Praze,“ uvedla.

Administrativní komplex v Letňanech by měl podle Babiše a ÚZSVM znamenat úsporu za nájemné, provozní náklady a ušetřit i peníze, které by se musely v budoucnu investovat do budov. Umožnil by také koncentrovat na jednom místě více ministerstev a sjednotit umístění resortů, která už dnes sídlí na více adresách.

Letňany považují Babiš a úřad za nejvhodnější variantu kvůli tomu, že tam lze umístit až 10 000 zaměstnanců a metropolitní plán tam umožňuje stavět administrativní budovy. Úřad vlády argumentuje i dobrou dopravní dostupností na konečné trasy metra C. Ve špičce je pravidelně vytíženo jen jedním směrem, po vystavění komplexu by bylo ráno využité i směrem z centra a odpoledne opačným směrem. Babiš se v Letňanech podivoval nad tím, že na místo vede metro „do pole“.

K využití veřejností by po vystavění vládní čtvrti měl připadnout například Nostický palác, který nyní využívá ministerstvo kultury, či dvě budovy ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. K prodeji by byly bývalé bytové domy, například v Legerově a Orebitské ulici či v ulicích Na Příkopě a Na Kozačce.

PIRÁTI ODMÍTAJÍ BABIŠOVU VLÁDNÍ ČTVRT, MILIARDY RADĚJI NA METRO, SILNICE, LÉČENÍ

Pražský primátor Zdeněk Hřib jednal v úterý s premiérem Andrejem Babišem o dostavbě pražského okruhu. Praha to po vládě chce výměnou za uvolnění pozemků v Letňanech, kde chce premiér postavit novou úřednickou čtvrť. Babiš však primátorovi řekl, že stát na okruh nedá ani korunu.

Zdeněk Hřib (Piráti) to oznámil po jednání s předsedou vládu. Myslí si proto, že hlavní město využije pozemky v Letňanech spíše k řešení dostupnosti bydlení, dodal. Magistrát kromě dostavby vnějšího okruhu požaduje, aby stát přispěl přispěl na dostavbu vnitřního okruhu a novou nemocnici. „Pan premiér mi sdělil, že Praha nedostane od státu vůbec nic, a s tímto jsme se rozešli. Myslím, že Praha využije teď Letňany spíše k řešení krize dostupnosti bydlení,“ řekl Hřib.

„S ohledem na to, že pan premiér konstatoval, že to je z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu, myslím, že je to jednání skutečně uzavřené. Mám za to, že to není úplně dobrý přístup k Praze, která má na svědomí 25 procent hrubého domácího produktu. To, že Praha chce jenom totéž, co dostává od státu Brno, není nějak přemrštěné,“ doplnil primátor.
Babiš o schůzce řekl, že primátor vedl jednání o možném vybudování úřednické čtvrti v Letňanech stylem, že ho musel ukončit. Nabídku vlády má podle něj Hřib písemně. Pokud bude chtít reagovat, určitě tak učiní.
Magistrát úřednickou čtvrť nechce

Premiér si prohlédl pozemky v Letňanech, kde by mohla vyrůst úřednická čtvrť

Letňany považuje vláda za nejvhodnější variantu kvůli tomu, že tam lze umístit až 10 000 zaměstnanců a metropolitní plán tam umožňuje stavět administrativní budovy. Úřad vlády argumentuje i dobrou dopravní dostupností na konečné trasy metra C. Plán vlády se loni na podzim setkal s odporem pražské radnice, magistrát dal ale posléze najevo, že v případě ústupků státu je ochoten o uvolnění městských pozemků jednat.

Hřib v úterý Babišovi zopakoval, že Praha požaduje, aby stát dostavěl severovýchodní část vnějšího okruhu kolem Prahy, přispěl 60 miliardami korun na vnitřní okruh a postavil nemocnici za 8,5 miliardy, kam by se přestěhovala větší část Nemocnice Na Bulovce. Babiš hovořil o tom, že by bylo lepší v Letňanech postavit traumacentrum, nikoli nemocnici. Hřib to odpoledne nazval mimořádně naivní představou.

Babiš podle primátora odmítl koncept jako celek. „Navrhoval cestu PPP projektu, přitom stát PPP projekty vlastně stavět neumí,“ uvedl Hřib, který také řekl, že projekt úřednické čtvrti nedával od začátku smysl. „V seznamu budov, které se měly vystěhovat údajně z důvodu toho, že je potřeba zajistit ekonomičtější a ekologičtější provoz, byly i budovy, které byly velice nedávno rekonstruovány. Velice namátkou budova ministerstva životního prostředí ve Vršovicích,“ poznamenal.

VOLBY V IZRAELI, NETANJAHU DRUHÝ?

V Izraeli se v úterý podruhé v letošním roce konaly předčasné volby. Podle odhadů zveřejněných okamžitě po uzavření volebních místností velmi těsně zvítězila centristická koalice Modrá a bílá někdejšího šéfa armády Bennyho Gance. Netanjahuův Likud skončil druhý.

Izraelci šli letos k urnám již podruhé poté, co se premiérovi Benjaminu Netanjahuovi nepodařilo sestavit vládní koalici po dubnových volbách. Opět se očekává, že i tentokrát výsledek bude těsný. Volební místnosti se uzavřely v 10 hodin večer, podle televizní stanice Channel 12 získala koalice Modrá a bílá 34 křesel a Likud 33 ze 120 křesel v parlamentu. Volební účast byla okolo osmé hodiny večerní podle úřadů 63,7 %. Hovoří se však o spíše nízké volební účasti na poměry Izraele.

Zveřejněné odhady rovněž naznačují, že rozhodující slovo v koaličních vyjednáváních by mohl mít někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman, který stojí v čele nacionalistické strany Izrael je náš domov. Země navíc ve své historii nikdy neměla jednobarevnou vládu. Otázky náboženství, etnické příslušnosti a politické ideologie nadále komplikují vznik pevné vládní koalice, upozornila agentura ČTK.

Po volbách v dubnu se zdálo, že Netanjahu bude mít snadnou cestu k vytvoření vládní koalice, jelikož jeho pravicový Likud spolu s jeho tradičními ultraortodoxními a nacionalistickými spojenci získal ve stodvacetičlenném parlamentu většinu.

Když se ale někdejší ministr obrany a lídr nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov Avigdor Lieberman postavil proti přílišnému vlivu židovských ultraortodoxních stran, zbylo Netanjahuovi pouze 60 spojenců, tedy o jednoho méně, než potřeboval k získání většiny. Místo toho, aby umožnil jinému kandidátovi pokusit se sestavit vládu, zákonodárci na popud poslanců Likudu rozpustili parlament a byly vyhlášeny další předčasné volby. Průzkumy předpovídají, že Liebermanova strana v nadcházejících volbách ještě posílí.

Opět těsný boj

Podle odhadů šlo v těchto volbách o těsný souboj Likudu a letos vzniklé centristické koalice Bílá a modrá někdejšího náčelníka generálního štábu izraelské armády Bennyho Gance. V minulých volbách obě strany získaly shodně 35 křesel. I tentokrát je ale podle agentury AP možné, že pro Likud i Modrou a bílou bude těžké sestavit koalici s menšími spojenci.

Vytvoření široké vládní koalice dvou největších stran by možná bylo nejsmysluplnějším řešením, jak vyvést Izrael ze současné krize. Modrá a bílá ale odmítá být ve vládě vedené premiérem, kterému hrozí obžalování z korupce. Devětašedesátiletý Netanjahu čelí obvinění ve třech korupčních kauzách. Než bude obviněn, má ho v říjnu vyslechnout generální prokurátor. Premiér tvrdí, že je obětí honu na čarodějnice.

Netanjahu: Pokud vyhraji volby, anektuji část Západního břehu Jordánu

Netanjahu, který je nejdéle působícím premiérem v izraelských dějinách, naopak pravděpodobně odmítne být ve vládě vedené někým jiným. S cílem zajistit si politické přežití a co nejvíce hlasů pro Likud tak vedl v uplynulých týdnech výraznou kampaň.

Vítězství Likudu opakovaně prezentoval jako záruku bezpečnosti Izraele a zároveň zdůrazňoval své blízké vztahy s prezidenty USA a Ruska. Slíbil také, že pokud Likud vyhraje volby, Izrael anektuje části Západního břehu Jordánu, což vyvolalo kritiku opozice, Palestinců, arabských zemí či OSN.

Ganc je naopak podle expertů vnímán jako opatrnější a pragmatičtější. Modrá a bílá se prezentuje jako otevřenější k mírovému procesu s Palestinci a snaží se získat hlasy od arabských Izraelců, kteří tvoří zhruba pětinu oprávněných voličů, ale mají tradičně nízkou volební účast. Po volbách se s šéfy stran setká prezident Reuven Rivlin. Za úkol bude mít vybrat stranu, která podle něj bude mít největší šanci sestavit koalici. Ta tak musí učinit do čtyř týdnů.

ROZPOČET SE SCHODKEM 40 MILIARD

Vláda za účasti prezidenta Miloše Zemana schválila návrh státního rozpočtu na rok 2020 se schodkem 40 miliard korun. Prioritou jsou investice, růst důchodů a platů. Prezident je připraven zákon podepsat, pokud se návrh zásadně nezmění.
Prezident to řekl České televizi poté, co na jednání kabinetu k návrhu rozpočtu přednesl projev. Apeloval na omezení daňových výjimek, podle něj by tak šlo zvýšit státní příjmy o 318 miliard korun.

Plán hospodaření státu v roce 2020 počítá se schodkem 40 miliard korun. Vláda ho projednala v pondělí, teď ho dostanou k posouzení poslanci a nakonec k podpisu prezident. Zákon o státním rozpočtu nepodléhá schválení Senátu.
„V zásadě jsem připraven rozpočet podepsat,“ řekl Zeman, podle něj ale nesmějí nastat zásadní změny proti nynějšímu návrhu. Připomněl, že o podobě rozpočtu už dříve jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a vyjádřil mu podporu, i když má výhrady k výši výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků.

V projevu před ministry Zeman také apeloval na omezení daňových výjimek. „Za každou daňovou výjimkou je nějaká více nebo méně mocná lobbistická skupina, která si tu výjimku vylobbovala a teď se jí nechce vzdát,“ řekl. Podle prezidenta na daňové výjimky doplácejí ti daňoví poplatníci, kteří na žádnou takovou výjimku nedosáhnou. Prezidentovo vystoupení na jednání vlády bylo pro veřejnost uzavřené, Pražský hrad chystá přepis Zemanova projevu následně zveřejnit.

S hlavou státu se na úřadu vlády ještě před prezidentovým vyjádřením před ministry setkal premiér Andrej Babiš (ANO). Oba politiky čeká večer další schůzka, a to na zámku v Lánech. Sejdou se na pravidelné večeři, která se koná zhruba jednou za měsíc.

Na rozpočtu shoda, s výjimkou učitelských platů

O návrhu rozpočtu na příští rok jednala dopoledne tripartita. Odbory a zaměstnavatelé návrh státního rozpočtu na příští rok podpořili. Podle odborářů zlepší ekonomický růst, podle podnikatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Nesouhlasí v něm ale s navýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda. Podle nich by si měli pedagogové přilepšit o 15 procent.

„Trváme na reformě školství. Platy učitelů by se měly zvýšit o 7,5 procenta do základu a 7,5 procenta pohyblivé složky, aby ředitel mohl diferencovat a přilákat nové adepty,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že její úřad připraví vládní nařízení s desetiprocentním zvýšením. Jednat se ale bude ještě o tom, jak se peníze rozdělí a zda si všichni učitelé polepší o stejnou částku, nebo procentně do tarifů a odměn. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by byla pro pevnou částku.

Podle Schillerové vláda navýšením sumy na platy v příštím roce o deset procent a v přespříštím o devět procent plní svůj slib z vládního prohlášení, aby pedagogové na konci volebního období měli 150 procent svého výdělku z roku 2017.
Průměrný učitelský plat by tak činil asi 45 000 korun.

O tom, jak by mělo přidání od ledna vypadat, budou odbory ještě jednat s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). „Budu podporovat, aby dostali učitelé pevnou částku, ten nápad se mi líbí,“ řekla Schillerová.

Plaga původně plánoval, že by na zvýšení tarifů připadlo pět procent a pět procent by bylo na odměny. Dnes na tripartitě navrhl, aby si všichni pedagogové polepšili stejně, a to o 1750 korun. „To přináší více než šestiprocentní růst u těch mladších, které do systému chceme dostat a motivovat je k nástupu do učitelského povolání,“ řekl před jednáním vlády ministr.

Školské odbory s návrhem nesouhlasí. Požadovaly pro učitele navýšení o 15 procent. „Najednou z toho bylo deset procent. Pak se začalo řešit, kolik z toho vůbec půjde do tarifů. Teď je tu paušální částka, která je na první pohled zajímavá, řada učitelů jí ale může být velmi zklamána. Čekali, že jim plat poskočí o 3000 či 4000, teď by to nebyla ani polovina,“ řekl předák František Dobšík. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by přidávaná paušální částka musela být „vysoce nad 2500 korunami“. Ministr školství navrhl přidat učitelům necelé dva tisíce:

Poslanci návrh rozpočtu dostanou do konce měsíce

Sněmovna má dostat návrh zákona o rozpočtu do konce září. Podle Dobšíka mohou při jeho projednávání poslanci ještě peníze přesunout a učitelům zajistit vyšší přidání. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a exministra financí Miroslava Kalouska rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. „Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize. V roce 2012 byla výše investic 2,8 % HDP, příští rok bude pouhých 2,5 % HDP. Výdaje na vědu a výzkum byly v roce 2012 0,96 % HDP, příští rok to bude pouze 0,81 % HDP.

Je to socialistický přerozdělovací rozpočet bez jakékoliv vize modernizace a konkurenceschopnosti země,“ napsal.
Zanedbání investic vyčítá vládě i poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2020 předpokládá schodek ve výši 40 miliard korun, který je v době růstu ekonomiky hrubou nezodpovědností. A to navíc s přihlédnutím k prvním příznakům zpomalování ekonomiky v Německu a očekávanému zpomalení růstu české ekonomiky v druhém pololetí tohoto roku. Na druhou stranu vláda zanedbává investice – výdaje, se kterými vláda v tomto ohledu počítá, se opírají téměř výhradně o finance EU, nikoliv o domácí prostředky.“

Příjmy státu by měly příští rok činit téměř 1,58 bilionu korun, výdaje pak 1,62 bilionu. Schodek by tak dosahoval 40 miliard korun. Komunisté, kteří vládu tolerují, usilovali původně o snížení na 30 miliard. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale už dřív řekla, že komunistickým poslancům doporučí, aby návrh na příští rok podpořili. Je to podle ní lepší než případné rozpočtové provizorium. Tripartita debatovala i o dočerpání peněz z evropských fondů v končícím období a o získání a využití dalších prostředků v období příštím.

Na pondělní jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů dorazilo 11 ministrů a ministryň. Podle Maláčové tak byla vládní účast rekordní. „Nezažil jsem takový zájem členů vlády. Budu si to hodně dlouho pamatovat,“ řekl Hanák.
Babiš očekává ve Sněmovně o rozpočet boj

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se vyjádřil, že ve Sněmovně očekává o rozpočet bitvu. Chtěl by přesvědčit opozici, která pokládá návrh za nezodpovědný, o tom, že je prorůstový. Jednat hodlá i s komunisty, kteří po počátečních výhradách podporu vládnímu návrhu státního rozpočtu předběžně slíbili. Novinářům po jednání kabinetu řekl, že na rozdíl od kritiků návrhu nevidí riziko krize.

„Vnímáme, že se tu někdo snaží mluvit o krizi, já tu žádnou krizi nevidím, v rámci naší země,“ uvedl s odkazem na spotřebu domácností. Na tiskové konferenci po schválení návrhu Babiš ocenil, že se jednání tradičně zúčastnil prezident Miloš Zeman. K jeho výhradám uvedl, že za nárůstem počtu státních zaměstnanců jsou hlavně zvyšující se počty učitelů a dalších profesí. O daňových výjimkách, po jejichž zrušení Zeman volá, řekl, že se tím kabinet bude ještě zabývat.

BABIŠ SE ZEMANEM O V4 A KOSOVU

Premiér Andrej Babiš v pondělí večer dorazil do zámku v Lánech na pravidelné setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla tentokrát převážně zahraniční politika. Babiš prezidenta informoval o jednání s představiteli Visegrádské čtyřky. Řeč došla i na Kosovo, český postoj k balkánské zemi se bude podle premiéra řešit na koordinační schůzce pro zahraniční politiku.

Babiš možné „oduznání“ Kosova, které na návštěvě v Srbsku navrhl prezident Zeman, nevyloučil. „Budeme to řešit na koordinační schůzce pro zahraniční politiku. Bude tam ministr vnitra, ministr zahraničních věcí, předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny. Bude to předmětem výměny názorů s ostatními kolegy z vlády,“ řekl premiér po schůzce.

Jedním z témat večerního setkání byla rovněž nadcházející Babišova cesta na Valné shromáždění OSN.
„Budu v New Yorku jediný premiér zemí z V4, za ostatní země tam budou prezidenti,“ podotkl Babiš. S prezidentem si vyměnili názory i na stávající situaci na Ukrajině. Právě v New Yorku se totiž český premiér sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Krátce hovořili i o zastavení stíhání českého premiéra. „Oba počkáme na přezkum nejvyššího státního zástupce,“ řekl Babiš. Státní zástupce zastavil trestní stíhání premiéra a dalších osob v kauze kolem dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo minulý pátek. O deset dnů dřív se objevila zpráva, že tento postup navrhuje dozorující státní zástupce. Prezident Babišovi prostřednictvím svého mluvčího k zastavení stíhání poblahopřál v gratulaci k narozeninám. Případ teď posoudí ještě šéf žalobců Pavel Zeman.

Na pravidelných schůzkách se Zeman s Babišem domluvili poté, co se šéf hnutí ANO stal předsedou vlády. Setkávají se zhruba jednou za měsíc. Naposledy jel premiér do Lán v srpnu v době sporu o obsazení postu ministra kultury.
Vláda schválila rozpočet se schodkem 40 miliard, prezident ho podpoří

Babiš by měl od 22. do 28. září vést českou delegaci na zasedání Valného shromáždění OSN, kde má také vystoupit. Jednat má i s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Zeman se s Babišem v pondělí už potkal, a to ve Strakově akademii. Prezident tam dorazil na jednání vlády o rozpočtu na příští rok. Ve svém projevu, který zveřejnil Hrad, apeloval na omezení daňových výjimek. Podle hlavy státu by to zvýšilo příjmy o 318 miliard korun. Zeman vyzýval i k omezení podpory obnovitelných zdrojů energie a počtu úředníků. České televizi pak řekl, že je zákon o rozpočtu připraven podepsat.

DŮCHODCI O 900 KORUN VÍC, POSLANCI O TISÍCE

Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Prezident Miloš Zeman podepsal příslušný zákon o důchodovém pojištění. Oznámil to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci minulý týden schválili poslanci.

Penzisté od začátku roku dostanou jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Zákonná valorizace by mohla podle aktuálních odhadů představovat asi 750 korun a doplatek zhruba 150 korun.

Průměrná měsíční penze by mohla příští rok být podle dřívějších informací 14 373 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden uvedla, že zvýšení bude stát rozpočet asi 5,4 miliardy korun, přičemž výdaje na celkovou valorizaci budou představovat příští rok 31,1 miliardy korun. Senátoři chtěli přidat dalších 1000 korun starším lidem. Vyšší důchod by podle jejich návrhu dostali penzisté, kteří důchod pobírají aspoň 25 let. Poslanci ale jejich návrh odmítli.

Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna. Letos vzrostly v průměru rovněž o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila vláda Andreje Babiše (ANO) spolu s loňskou změnou ve složení penze, která mírně oslabila zásluhovost. Nyní se bude předpokládaná jednorázová částka připočítávat podle novely k procentní výměře každého důchodu. Neklesne tedy zásluhovost penzí.

Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 12 418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13 377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o 1000 korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.

PIRÁT MAZURA SKONČIL V PRAZE 5, STAROSTKOU ZAJÍČKOVÁ Z ODS

Zastupitelé Prahy 5 odvolali starostu Daniela Mazura (Piráti) a ostatní radní. Starosta podle nich nezvládal vedení radnice. Následně nová koalice do funkce zvolila dosavadní místostarostku Renátu Zajíčkovou z ODS. „Máme před sebou důležité projekty, které musíme v krátké době rozpohybovat. Namátkou domy pro seniory, novou školu ve Smíchov City, revitalizaci motolských rybníků, výstavbu důstojné obřadní síně.

Musíme být stále aktivní v oblasti dopravy, která nesmí naší městskou část dusit a znehybňovat,“ řekla nová starostka Renáta Zajíčková (ODS). V Praze 5 vládli Piráti, ODS, ANO a SNOP 5, tři ze čtyř stran ale v pondělí kvůli neshodám s Piráty vypověděly koaliční smlouvu a následovalo právě jednání, na kterém padl starosta.

Pro odvolání hlasovaly strany ODS, ANO, TOP 09, STAN a SNOP 5. Novou starostku pak do funkce poslaly hlasy ODS, ANO, TOP 09 a STAN. Návrh odvolání starosty podal předseda klubu SNOP 05 Jiří Vejmelka. Piráti a SNOP 5 v loňských volbách kandidovali společně, poté se však rozhádali a rozdělili na dva kluby.

Podle zástupců SNOP 5 a ANO starosta nezvládal vedení radnice, což Mazur odmítl. Podle Pirátů jde o zástupný důvod a koaličním partnerům jde ve skutečnosti o to, aby se neřešilo podivné přidělování veřejných zakázek na úřadu městské části. Piráti a SNOP 5 v loňských komunálních volbách kandidovali společně, letos v dubnu se však oba subjekty rozhádaly a původní trojkoalice se změnila ve čtyřkoalici.

PRIMÁTOR JABLONCE KROUPA ODEŠEL OD BABIŠE

Jablonecký primátor Milan Kroupa vystoupil z hnutí ANO. Hlavním důvodem je podle něj rozpad koalice, který považuje za své osobní selhání. K odchodu ho podle vlastních slov vedla také snaha nepoškozovat ANO. Kroupa odmítl, že by za odchodem byl tlak shora. Zda zůstane primátorem, není zatím jasné, spekuluje se, že ho zastupitelé už ve středu odvolají. Na programu jednání to však zatím není, jasno není ani o případném nástupci.
V Jablonci se na konci prázdnin rozpadla koalice tvořená ANO, Piráty, hnutím Společně pro Jablonec a jedním zastupitelem zvoleným za Novou budoucnost pro Jablonec.

Dohromady měla v zastupitelstvu 17 mandátů ze 30. Koalice se ale kvůli dlouhodobým vnitřním sporům a také kvůli střetu zájmů primátora rozpadla, když 15. srpna zastupitelé za pomoci hlasů opozičních občanských demokratů a Starostů pro Liberecký kraj odvolali dva radní zvolené za Společně pro Jablonec - Petra Klápště a Štěpána Matka. Koaliční partneři i opozice vyčítají Kroupovi, že jako jednatel firmy GREPA Networks vymáhá po městu zaplacení dvou milionů korun za provoz městského kamerového systému v letech 2016 až 2018 a žádá odpuštění věcných břemen pro kabely položené v městských pozemcích.

Kroupa na posledním jednání zastupitelstva všechny sporné body z jednání stáhl. Aby svůj nárok podložil, vypnul dokonce několikrát městský kamerový systém. Chtěl ukázat, že ho skutečně zajišťuje jeho firma. Sdružení místních samospráv ČR na něj kvůli tomu podalo trestní oznámení a událost vyšetřuje policie.

V Jablonci vyhrála loni na podzim ODS. Přestože v 30členném zastupitelstvu získala osm mandátů, skončila v opozici. Koalici tehdy sestavilo hnutí ANO, které ve volbách skončilo druhé a získalo sedm míst v zastupitelstvu. Třetí byli Piráti, kteří mají pět zastupitelů, čtyři získalo SPJ. V zastupitelstvu jsou také tři zástupci uskupení SLK, dva za NB a jeden z SPD. Spekulovalo se o nové koalici ANO s ODS a starosty, která by měla pohodlnou většinu 18 mandátů.

V 16 LETECH NECHRÁNĚNÝ SEX KAŽDÁ PÁTÁ DÍVKA

Více než polovina dotázaných mladých žen (61 procent) měla první pohlavní styk v šestnácti či méně letech, zjistil průzkum Fóra antikoncepce. Každá pátá při něm riskovala neplánované těhotenství, když se neuchýlila k žádné ochraně.
Necelé dvě třetiny (61 procent) dotázaných žen měly první sex v šestnácti či méně letech, téměř polovina (45 procent) měla od té doby čtyři či více sexuálních partnerů. Fórum antikoncepce se dotazovalo 525 žen ve věku mezi osmnácti a čtyřiadvaceti lety.

Nechtěné těhotenství při prvním pohlavním styku riskovala každá pátá – na přerušovanou soulož spoléhala desetina (deset procent), stejně jako na sex bez jakékoliv antikoncepční metody (devět procent). K výpočtu neplodných dnů se uchýlilo jedno procento dotázaných žen.

„Znepokojivým jevem zachyceným ve studované skupině adolescentních žen byla jejich ochota riskovat nechtěnou graviditu – téměř 19 procent odpovědělo, že ji často nebo alespoň občas riskuje,“ stojí ve zprávě. Interrupci by při nechtěném těhotenství jednoznačně volila každá pátá (dvaadvacet procent).

V posledních letech roste počet dodávek takzvané nouzové antikoncepce, která se užívá po nechráněném pohlavním styku. Zhruba od poloviny roku 2015 se většina této antikoncepce prodává v lékárnách bez omezení. Zkušenost s ní uvedla čtvrtina respondentek.

Spotřeba antikoncepce klesá

Antikoncepci předepsanou od lékaře, nejčastěji hormonální, užívá podle průzkumu Fóra antikoncepce téměř polovina (devětačtyřicet procent) dotázaných žen. Její spotřeba klesá už několik let o jednotky procent ročně. Asi pětina respondentek antikoncepci nepoužívá.

„Zhruba 30 procent respondentek uvádělo obavy z nepříznivého vlivu na zdraví nebo svůj záporný postoj k syntetickým hormonům a lékům obecně,“ uvádí průzkum. Asi 15 procentům z nich antikoncepci nedoporučil jejich gynekolog.
Vrcholu v užívání a dodávkách na trh dosáhla Česká republika zřejmě v roce 2007, kdy bylo na trh dodáno 3,49 milionu balení hormonální antikoncepce za zhruba 1,16 miliardy korun. V tomto roce antikoncepci užívalo 1,38 milionu žen.

PACIENTŮ S ATZHEIMEROVOU CHOROBOU PŘIBYLO O TŘETINU

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za posledních pět let téměř o 38 procent. V loňském roce náklady na jejich léčbu překročily 1,27 miliardy korun. Pojišťovna o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. V Česku žije kolem 150 000 lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich podle odhadů bude víc než 300 000. Nemoc častěji postihuje ženy než muže, také proto, že většina pacientů je starších 65 let a ženy se dožívají vyššího věku.

Náklady na léčbu těchto pacientů se pojišťovně zvýšily za pět let o více než 71 procent. V roce 2014 to bylo 743 milionů korun, o pět let později 1,27 miliardy. Rostou i náklady na jednoho pacienta. Zatímco v roce 2014 platila pojišťovna asi 23 000 korun na rok, loni to bylo téměř 29 000 korun.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou nenese jen veřejné zdravotní pojištění, ale také sociální oblast a jejich rodiny, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromníci.

V městských zařízeních je cena kolem 10 000 až 12 000 korun, v soukromých nejčastěji přibližně 15 000 až 25 000 korun měsíčně. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích pak není schopen se o sebe postarat. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.

BUDĚJOVICE ODMÍTAJÍ VYHAZOVAT MILIONY NA LETIŠTĚ

Českobudějovické letiště, největší investice v jižních Čechách za poslední roky, přichází o klíčového partnera. Svého padesátiprocentního podílu ve firmě se chce zbavit českobudějovický magistrát. Přeměna původně vojenského letiště na civilní vyšla na 1,13 miliardy korun a České Budějovice už nechtějí provoz dál dotovat.

Vrcholí tím dohady o budoucnosti provozu, protože zatím odsud žádné mezinárodní linky nelétají. České Budějovice vlastní přesně polovinu společné firmy Jihočeské letiště s Jihočeským krajem. Tomu navíc patří pozemky a budovy a nyní plánuje, že bude hledat strategického partnera, který se o rozvoj letiště či provoz bude starat.

Magistrát už do firmy poslal přes dvě stě milionů korun, příští rok by měl přispět dalšími sedmdesáti miliony. Primátor Budějovic Jiří Svoboda (ANO) ale prohlásil, že si umí představit smysluplnější využití takových peněz, a začal s krajem vyjednávat o prodeji akcií.„Kraj je připraven padesátiprocentní podíl města koupit, ale na ceně jsme se zatím neshodli. Jedná se řádově o desítky milionů korun,“ říká krajský radní Josef Knot z TOP 09.

Další schůzku má kraj a město naplánovanou na příští týden. Kraj o podíl stojí, věří, že tím bude pro budoucí partnery letiště důvěryhodnější. „Máme i zájemce, kteří by měli zájem o stoprocentní podíl. Variant provozu letiště je samozřejmě více, od prodeje přes dlouhodobý pronájem až po vstup minoritního akcionáře,“ dodává Knot.

Letiště je, teď ještě letadla

Letiště, které má nový terminál pro cestující, světelnou navigaci i radionavigaci, to tak jednoduché mít nebude a pravděpodobně bude jeho provoz ztrátový. Před rekonstrukcí neměl nasmlouvaného jediného dopravce, který by chtěl odsud letadla do světa vypravovat.

Náklady letiště stouply o desítky milionů, Budějovice zvažují i odchod

„Každé letiště potřebuje dostatečnou spádovou oblast. Tady je blízko minimálně rakouský Linec, otázkou tak bude, jestli se podaří přesvědčit k letům z Budějovic i rakouskou klientelu. Nicméně odhaduji, že investice přes miliardu se kraji jen těžko vrátí, většina letišť je ztrátová, stačí se podívat na problémy Pardubic či Karlových Varů,“ varuje letecký odborník z Ústavu letecké dopravy při ČVUT Daniel Hanus.

Letiště na jižním okraji Českých Budějovic je zatím ve zkušebním provozu. Krajští radní plánují, že od podzimu odtud budou létat proudová letadla a od roku 2021 tam přistávat i obchodní letadla. Zatím smějí z letiště létat jen menší letadla do rozpětí křídel 24 metrů, ultralighty a vrtulníky.

Pardubické letiště se tlačí na východ, chce znovu cestující z Ruska

Problém je Rakousko
Ačkoliv o prodeji akcií firmy musí rozhodnout nakonec českobudějovičtí zastupitelé, stejně tak o koupi ti krajští. Už teď je jasné, že Budějovice prodej odsouhlasí. Kromě koalice totiž volají po prodeji i opoziční zastupitelé.
Například Martin Kuba, bývalý ministr obchodu, který je zároveň krajským i městským zastupitelem, už delší dobu mluví o tom, že projekt letiště není manažersky zvládnutý. „Je to stejné, jako kdybych já jako podnikatel postavil za miliardu výrobní halu a nevěděl, co tam budu vyrábět, jak a pro koho,“ říká Kuba z ODS.

Problémy přitom mají i jiná letiště. Například to v Pardubicích, které je srovnatelně velké, je poslední roky ve ztrátě. Problémy má i se zajištěním letů, v dubnu odsud například přestala létat společnost Ryanair do Londýna.
Pro jihočeské letiště je problém sousední Rakousko. Právě tady, pár kilometrů za hranicemi, je velké fungující letiště ve zmiňovaném Linci, odkud denně létají desítky spojů do Německa, Egypta, Řecka, Španělska či na Kubu nebo do Mexika. Loni toto letiště odbavilo na 465 tisíc turistů.

Budějovické letiště loni odbavilo 5 929 vzletů a přistání a hospodařilo s mírným ziskem. Výnosy letiště byly 49,9 milionu korun, náklady 48,1 milionu korun. Zisk tak činil 1,8 milionu korun. V Česku je celkem pět mezinárodních letišť s pravidelným provozem.

ZAORÁLEK SE PODÍLÍ NA LIKVIDACI ČSSD V OSTRAVĚ?

Mezi ostravskými sociálními demokraty to vře. Někteří jsou nadšení, ale většina zděšená. Postupně se totiž dozvídají, že moravskoslezští straničtí bossové se rozhodli zlikvidovat většinu místních organizací v Ostravě. Návrh krajského výboru má v pátek posoudit předsednictvo strany.

„Zní to šíleně, ale krajské předsednictvo ČSSD rozhodlo v pondělí odpoledne, že zruší 17 místních organizací v Ostravě a ponechá jich jen 9. Jestli takový návrh v pátek na předsednictvu strany projde, tak sociální demokracie pohřbí jednu ze svých největších organizací,“ sdělil MF DNES dlouholetý člen strany, který si nepřál zveřejnit jméno.
Jeho slova poté potvrdila i předsedkyně ostravské organizace ČSSD Jana Vajdíková.

„Vím o tom návrhu a nesouhlasím s tím. Pokud by návrh prošel, zanikla by i místní organizace v Moravské Ostravě a Přívoze, kde jsem předsedkyní. Krajské předsednictvo zdůvodnilo rušení tolika místních organizací špatnými výsledky v posledních komunálních volbách a tím, že někteří jejich členové neprojevili dostatečnou sebereflexi. To je ale podle mě nesmysl - pouhá záminka. Ve skutečnosti se tímto způsobem chtějí zbavit nepohodlných členů,“ uvedla s tím, že v úterý se sejde ostravské předsednictvo strany a dohodne se na dalším postupu.

Ostravská organizace prožívá „bratrovražedný boj“ už dlouhá léta. Výsledkem je ztráta členů. V organizaci, která mívala přes tisíc lidí, jich po zrušení několika místních organizací a nucených přeregistracích všech členů zůstalo jen něco přes 400.
Pokud by v pátek předsednictvo strany souhlasilo ze zrušením 17 organizací s 293 členy, zůstalo by jich v Ostravě přes 100. O členství by navíc přišli také tři zastupitelé města za ČSSD: Jana Vajdíková, Jiří Srba (další z předsedů místní organizace, která má být zrušená) a Libor Grygar. Zatímco v minulosti ČSSD Ostravu vedla, dnes je v opozici a hrozí jí, že v zastupitelstvu města klub ČSSD zanikne.

Podle krajského předsedy ČSSD a současně místopředsedy celé strany Tomáše Hanzela se tak krajské předsednictvo rozhodlo proto, že situace v Ostravě je dlouhodobě neudržitelná. „Krajská konference vyzvala Ostravu, aby vyvodila důsledky z voleb, které dopadly absolutně katastrofálně, protože se zbavila úspěšných starostů a komunálních politiků a nahradila je svými lidmi. Žádná sebereflexe ale nenastala a toto je závěr. Proto jsme navrhli odebrat licence těm místním organizacím, ve kterých v minulosti docházelo k velkým pohybům lidí. Každý člen bude mít možnost pokračovat ve své činnosti, když se přeregistruje do jiné organizace,“ uvedl Hanzel.
Vyhazovy nepohodlných řešily i soudy

Podle mínění mnoha sociálních demokratů jsou to ale jen řeči. Situaci vnímají tak, že za nápadem stojí skupina lidí v čele s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, která chce tímto způsobem znovu ovládnout Ostravu.
„Proto má být zachována například organizace v Porubě, kde je členem Zaorálek, i když tam nemá velkou podporu členů, protože ho v posledních volbách nepodpořili. Nebo má zůstat třeba Krásné Pole, kde bydlí bývalý krajský předseda Miroslav Novák, který je dnes už jen řadovým členem. Jsem si jistý, že se chtějí pomstít všem, kteří je odstavili,“ popsal svůj pohled na věc jeden z funkcionářů strany, který by to ale neřekl veřejně.

Podobně to vidí i Vajdíková. „Vnímám to tak, že po zrušení většiny ostravských organizací se bude krajskému předsednictvu s členskou základnou ve městě lépe manipulovat. Proto si kromě několika „svých“ organizací nechávají i pět takových, které mají pouze jednoho až pět členů,“ vylíčila.

Vyhazovy nepohodlných konkurentů ze strany a rušení organizací začaly už dávno. Někteří se obrátili na soud a po letech vyhráli. Vajdíková tvrdí, že od chvíle, kdy se před třemi lety stala předsedkyní v Ostravě, nevyloučila ČSSD ani jednoho člena.

„Z toho, co se děje teď, jsem v šoku. Nevěřila bych, že se tohle někdy stane. Když na jaře kolovaly fámy, že se něco takového chystá, zeptala jsem se na to na sjezdu veřejně předsedy Jana Hamáčka. Před všemi garantoval, že se žádné organizace rušit nebudou,“ připomněla.

Hamáček mlčí, Hašek nešetří kritikou

Předseda strany Jan Hamáček od rána nezvedal telefon a nijak nereagoval ani na písemný dotaz MF DNES, zda v pátek podpoří návrh na odebrání licencí 17 místním organizacím ČSSD v Ostravě. Spojit se s ním nedokázala ani ostravská předsedkyně ČSSD.

K situaci se naopak otevřeně vyjádřil na sociálních sítích někdejší místopředseda ČSSD Michal Hašek. A nešetřil kritikou.
„Toto ČSSD opravdu nepomůže. Odkaz na výsledky komunálních voleb je jen jasnou záminkou pro čistku, která do demokratické strany nepatří. Stejně tak by se šlo ptát na vyvození odpovědnosti za prohrané krajské volby 2016 i fatální porážku ve sněmovních volbách 2017, kdy byl na poslední chvíli celostátním lídrem Lubomír Zaorálek. Ostrava bývala baštou ČSSD, než přišlo OKD a srazilo nám vaz. Tam je primárně třeba hledat příčinu brutálního propadu z dříve obvyklých 30-40 % voličské podpory na nynější pouhopouhé jednotky procent,“ uvedl Hašek.

Upozornil, že pokud budou žít někteří sociální demokraté pouze starými či novými válkami namísto práce pro lidi, aby získávali zpět jejich ztracenou důvěru a podporu, nebude ČSSD pomoci. „A tato nemoc není jen záležitostí severní Moravy. Páteční jednání celostátního předsednictva ČSSD v této věci ukáže, jakou cestou se kdysi nejsilnější levicová strana v zemi vydá,“ dodal Hašek.

Tématem ČSSD má být teď státní rozpočet na rok 2020, vyjednávání se sociálními partnery v Tripartitě o mzdách a platech, otázka minimální mzdy. Řešit máme sucho a vodu, problémy ve zdravotnictví. Namísto toho smutné čtení z Ostravy.Toto ČSSD opravdu nepomůže. Odkaz na výsledky komunálních voleb jsou jen jasnou záminkou pro čistku, která do demokratické strany nepatří, stejně tak by se šlo ptát na vyvození odpovědnosti za prohrané krajské volby 2016 i fatální porážku ve sněmo...vních volbách 2017, kdy byl na poslední chvíli celostátním lídrem Lubomír Zaorálek. Ostrava bývala baštou ČSSD než přišlo OKD a srazilo nám vaz.

Tam je primárně třeba hledat příčinu brutálního propadu z dříve obvyklých 30-40% voličské podpory na nynější pouhopouhé jednotky procent. Pokud budou žít někteří sociální demokraté pouze starými či novými válkami namísto práce pro lidi, aby získávali zpět jejich ztracenou důvěru a podporu, nebude ČSSD bohužel pomoci. A tato nemoc není jen záležitostí severní Moravy. Páteční jednání celostátního předsednictva ČSSD v této věci ukáže, jakou cestou se kdysi nejsilnější levicová strana v zemi vydá...

Lubomír Zaorálek, o kterém někteří ostravští spolustraníci mluví jako o jednom z hlavních autorů návrhu na likvidaci většiny místní organizací s cílem zbavit se nepohodlných konkurentů uvnitř ČSSD, má na kontroverzní řešení, jaké nikdo nepamatuje, odlišný názor: „Chápu to jako příležitost pokusit se obnovit důvěru občanů, která byla v případě ostravské organizace úplně promrhaná.“

MUŽ V MILÁNĚ KŘIČEL ALTÁHU AKBAR A BODL NŮŹKAMI VOJÁKA DO KRKU

Před hlavním nádražím v Miláně v úterý ráno bodl muž nůžkami do krku italského vojáka. Útočníka, který při zadržení údajně křičel Alláhu akbar (Bůh je veliký), zadržely bezpečnostní složky. Oběť není v ohrožení života, informoval web deníku Corriere della Sera.

Incident se stal krátce po 10:45 SELČ. Pachatel vojáka překvapil zezadu a dvakrát ho bodl, jednou do krku, podruhé do ramene. Pachatel následně z místa činu začal prchat, ale záhy ho zastavily bezpečnostní složky. List Milano Today s odvoláním na svědky napsal, že útočník je zřejmě cizinec a v okolí nádraží se pohyboval často.
Čtyřiatřicetiletý voják byl převezen do nedaleké nemocnice k urgentnímu ošetření, jeho zranění ale nebyla vážná.