iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Vážím si Šarocha za odvahu v kauze Čapí hnízdo

Prezident Miloš Zeman si váží státního zástupce Jaroslava Šarocha za jeho odvahu v kauze Čapí hnízdo, kterou se dokázal postavit „mediální smečce“. Jím vypracovaná zpráva týkající se trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších obviněných by podle Zemana měla být veřejná. Prezident to ve čtvrtek řekl v televizi Barrandov.

Městské státní zastupitelství v Praze v pondělí uvedlo, že dozorový státní zástupce Šaroch ve věci Čapí hnízdo změnil právní názor a jeho nadřízený nyní zjišťuje, zda je změna zákonná a důvodná. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v kauze zřejmě dosud není rozhodnuto.

Zeman poukázal na to, že Šaroch musel během roku v kauze Čapí hnízdo zpracovat 20.000 stran materiálu, což je podle něj neuvěřitelné číslo. Řekl, že plně sdílí názor, aby si výslednou devadesátistránkovou zprávu mohl přečíst každý, kdo o to má zájem. Zeman řekl, že si Šarocha váží za to, že změnil svůj právní názor, i za jeho odvahu. Dokázal se podle něj postavit „mediální smečce“.

V případu Čapího hnízda čelí návrhu na podání obžaloby premiér Babiš, někteří jeho příbuzní a několik dalších lidí. Městské státní zastupitelství v Praze uvedlo, že dozorový státní zástupce změnil právní názor, podle Deníku N se Šaroch rozhodl zastavit trestní stíhání.

Podle pražského městského státního zastupitelství nelze odhadnout, jak dlouho nyní bude jeho šéf Martin Erazím studovat předložený spis. Jestliže Erazím dospěje k odlišnému právnímu názoru než Šaroch, může mu dát pokyn, aby ve věci rozhodl jinak. Vedle zastavení stíhání připadá v úvahu podání obžaloby, postoupení případu jinému orgánu nebo vrácení případu policii k došetření.

V souvislosti s padesátimilionovou dotací EU na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo je premiér Babiš od října 2017 obviněný z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Označuje to za účelovou kampaň. Stíháni jsou i premiérova žena Monika, dcera Adriana Bobeková či švagr Martin Herodes.

SOUDCE CHOMUTOVA LHOŤAN VELKÉ PRŮTAHY, NESCHOPNÝ?

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Miluší Doškovou potrestal soudce Okresního soudu v Chomutově (OS) Libora Lhoťana citelnou srážkou z platu. Nevyhověl tak návrhu předsedkyně chomutovského soudu Kateřiny Vltavské na odvolání z funkce soudce. Soudce Lhoťan podle rozhodnutí senátu způsobil neodůvodněné průtahy v mimořádném rozsahu ve více jak třiceti věcech.

Kárný senát v úterý dokončil jednání, které proběhlo v červnu a které přerušil především z důvodu výslechu svědkyně. Tou byla v úterý místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová. Kontrola pod jejím vedením totiž doporučila předsedkyni Vltavské podání kárné žaloby.

Důvodem prověrky senátu soudce Lhoťana bylo, že v pravidelných kontrolních zprávách měl nejvyšší počet věcí zcela bez úkonu. Z následné debaty se soudcem Lhoťanem byla Ceplová překvapena především absencí reflexe. Jeho reakcí bylo, že je vše v pořádku a už všechny případy nařídil. U tříletých věcí však podle Ceplové vyvstává otázka, proč v nich nebylo jednání nařízeno dříve – je zřejmé, že tak soudce učinil evidentně v souvislosti s kontrolou.

V předchozích letech to přitom s výkonností soudce Lhoťana nevypadalo zle, propad nastal od roku 2017. Vedení soudu po nástupu Vltavské do funkce totiž razantně zvýšilo výkon soudu, což vedlo ke snížení nedodělků z 11 tisíc věcí na polovinu. Oproti tomu výkon soudce Lhoťana šel dolů, přestože měl zastaven nápad a specializace na obchodní agendu přešla na všechny soudce.

Polovina věcí proti ostatním soudcům

Soudce Lhoťan tak oproti ostatním soudcům, schopných ročně vyřídit okolo 500 věcí, vyřídil pouze polovinu. „V severních Čechách jsou velmi výkonní soudci, ač to někdy tak nevypadá,“ uvedla Ceplová s tím, že vysokých výkonů u chomutovského soudu dosahují všichni soudci, s výjimkou Lhoťana. Ten měl v době její kontroly v procesu 117 věcí, přičemž ze sta věcí bylo evidentní, že si jim nevěnoval. „Když má někdo v běhu fakticky 117 civilních věcí, tak je úplně nepředstavitelné, aby jeho referenční doba, kdy sáhne na spis, byla tři roky. Pro to prostě neexistuje vůbec žádné možné vysvětlení, s výjimkou atomového výbuchu a s výjimkou povodně, aby se něco takového mohlo připustit“, uvedla Ceplová.

„Musím bránit práva lidí, kteří k nám chodí pro službu a chtějí od nás nějaké rozhodnutí v rozumné době a oni ho prostě nedostanou. A není důvod, proč ho nedostanou,“ pokračovala ve výpovědi Ceplová, která přirovnala stav senátu soudce Lhoťana k případu již bývalého libereckého soudce Vladimíra Maxy, kterého zbavil kárný senát funkce.
Na dotaz předsedkyně senátu Doškové, jak si vysvětluje, že v případě Maxy bylo opakovaně podáno kárné řízení, zatímco v případě soudce Lhoťana nikoliv, Ceplová uvedla, že právě to, že se jedná o soud v Chomutově. Se soudcem se podle jejích informací pracovalo, v posledních deseti letech dostal dvě výtky, ale zjevně to nevedlo k žá

dnému cíli. „Já vím, že hned první kárná žaloba s návrhem na odvolání je drastická. Ale co má dělat jiného vedení soudu, když máte zprávu z kontroly nadřízeného soudu, z níž se ukáže, že od roku 2015 do doby kontroly 2018 není ve věcech žádný úkon,“ položila řečnickou otázku Ceplová. Ta také odmítla argument obhajoby, že práci Lhoťana měla vliv minulost, kdy na soudu v Chomutově byl v 90. letech jediný soudce, a to předseda soudu, který stíhal řešit jen opatrovnické věci a vazby. Argument neobstojí podle Ceplové vzhledem k tomu, že soudce Lhoťan přišel na soud v Chomutově až v roce 2008.

Že byly se soudcem Lhoťanem problémy řešeny již záhy po jeho příchodu na soud vyplynulo z osobního spisu soudce: byly u něj prováděny opakované vnitřní kontroly soudu s tím, že ve věcech nečinil úkony. Vedení soudu to většinou řešilo domluvou a různými organizačními opatřeními. Už v roce 2014 však nad soudcem visela hrozba kárné žaloby. V roce 2016 byl sice konstatován pozitivní posun v jeho činnosti, avšak s varováním. V červnu 2018 mu byla udělena výtka za průtahy v sedmi spisech.

Ztráta spisu

Kárný senát také řešil ztrátu spisu. Kárná navrhovatelka však nebyla schopna odpovědět na otázku předsedkyně senátu, jaké byly okolnosti ztráty a proč, jedná-li se o spis jiného senátu, je průtah přičítán na vrub kárně žalovaného. Uvedla nicméně, že se u soudce Lhoťana ztrácely spisy opakovaně, soudil podle předsedkyně dokonce i bez spisu.
Vltavská předložila jako důkaz také dvě fotografie, o nichž tvrdila, že zachycují stav kanceláře soudce Lhoťana a měly být pořízeny na výzvu uklízeček a vedoucí kanceláře. Námitku obhajoby ohledně těchto důkazů akceptovala předsedkyně Došková konstatováním, že senát nebude rozebírat, jak vypadají průměrné soudcovské kanceláře. Problémy nastaly i u chaotické datace některých průtahů v kárné žalobě.

Jako důkaz bylo přečteno stanovisko soudcovské rady OS v Chomutově, které sice hodnotilo vysoce hloubavost a inteligenci soudce Lhoťana, avšak jako problematické označila rada jeho komunikační, a především praktické schopnosti.
Rada použila při hodnocení Lhoťana pojem „podivín“ s tím, že má problémy při spolupráci s administrativním personálem, což výrazně komplikuje jeho práci. Rada také odmítla, že by byl Lhoťan cíleně přetěžován či že by vedením soudu nebyly řešeny otázky pracovních podmínek.

V rámci závěrečných řečí předsedkyně Vltavská zopakovala, že svým způsobem práce způsobuje soudce Lhoťan další průtahy. Podle ní neobstojí v tvrdých podmínkách chomutovského soudu a navrhla jeho odvolání z funkce soudce.
Obhájce zdůraznil, že soudce uznal pochybení, má schopnost sebereflexe, včetně přiznání špatné komunikace s administrativou. Podle něj je zřejmé, že vztahová otázka nebyla nikdy prioritou pro vedení OS a KS. Přitom se problémy mají řešit běžným, lidsky přijatelným způsobem, ne prostřednictvím systému strachu z kontrol a kárným postihem, což má být až poslední řešení.

Obhájce upozornil také na to, že během několika let se výkonnost soudce zvedla a pracoval dobře. Z vlastní zkušenosti místního advokáta uvedl, že podle něj není co závidět být soudcem okresního soudu v Chomutově, který je dodnes zatížen minulostí a neřešenými problémy. Soudci jsou vystaveni vyššímu stresu a nutností vyšších výkonů, což s sebou nese i vyšší procento chyb. Připomněl také, že dnešní místopředseda a předchozí předseda soudu navrhoval nižší trest než odvolání soudce z funkce. Vzhledem k tomu, že před kárným senátem stojí soudce Lhoťan poprvé, není namístě hned uložit nejvyšší trest a postačovalo by podle něj udělení důtky.

Přehlcení soudců vedením?

Následovalo dlouhé a nesouvislé vyjádření samotného Lhoťana. Podle něj je problém v řízení soudu, které přehlcuje jednotlivé soudce a nespravedlivě rozděluje věci. V jeho případě k takovému přehlcení došlo, což nesmí nastat.
Byl také terčem šikany pro svůj důchodový věk a naschvál mu měla být přidělována nechtěná exekuční agenda. Žádná sankce podle něj nezmění špatný rozvrh práce na soudu a vyzval k tomu, aby v přidělování věcí a personálu měli všichni soudci v Chomutově stejné podmínky.

Kárný senát shledal, že se soudce Lhoťan dopustil kárného provinění s tím, že se jednalo o dlouhodobou nečinnost, a to bez ohledu na složitost věci. Soudce neměl přehled o stavu svého senátu a neřešil věci ani přes opakované urgence. Kárný senát ve svém rozhodnutí označil za zarážející výpověď samotného Lhoťana při jednání, kdy uvedl, že to nijak zvlášť neřešil a spoléhal se na administrativu. Soudce musí mít podle kárného senátu přehled o věcech, v opačném případě je to vědomá nedbalost.

Jako polehčující okolnost pak shledal to, že se soud v Chomutově potýká se zátěží minulosti a soudci jsou pod zvýšeným tlakem na výkonnost. Zmínil i to, že vedení soudu problémy Lhoťana dlouhodobě adekvátně neřešilo což mohlo vést k současnému stavu. Jako trest pak uložil kárný senát srážku z platu v podobě 30% na jeden rok, což může v případě Lhoťana představovat odhadem skoro půl milionu korun. Petr Dimun, ceskajustice.cz

EXMINISTR SPRAVEDLNOSTI BLAŽEK ODMÍTL ŽALOBU NA ZEMANA

Prezidenta Miloše Zemana ústavní žaloba jen posílí, je přesvědčen exministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek. „Tahle žaloba je jako jít se špendlíkem na hrocha. Miloše Zemana jen posílí. Na hrocha se nechodí se špendlíkem,“ řekl Blažek. „Jsme si jisti, že by u Ústavního soudu uspěla,“ opáčil senátor Václav Láska, který byl u zrodu ústavní žaloby na Zemana.

Prezident Miloš Zeman při zahájení nového školního roku v Třinci. (2. září 2019) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA
Ústavní žalobou na hlavu státu se v pátek začali zabývat poslanci ústavně-právního výboru Sněmovny a přišel ji obhajovat právě Láska. „Prezident nerespektuje ústavní uspořádání,“ řekl senátor. Miloš Zeman se podle něj snaží o nepřiměřený vliv na vládu, která se přitom odpovědná nikoli jemu, ale Poslanecké sněmovně.

Senátor Václav Láska

Senátor Láska vyčetl Zemanovi i třeba pokus o nátlak na soudce a zmínil v této souvislosti bývalého šéfa Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu.interpretace podle ní nemá oporu ve znění Ústavy.„Nikdo z nás tady není v roli žalobců, nikdo z nás tady není v roli soudců,“ uvedl šéf KDU-ČSL Marek Výborný. Rolí poslanců je podle něj jen to, zda pošlou věc „do stoupy“, nebo k rozhodnutí Ústavnímu soudu. A poslanec za TOP 09 Dominik Feri navrhl, aby o ústavní žalobě na Zemana hlasovali poslanci po jménech, stejně jako při hlasování o důvěře vládě.To ale ústavně-právní výbor v pátek nepodpořil. Nedal ani doporučení Sněmovně jako celku, jak mají poslanci 26. září o ústavní žalobě hlasovat.

Michálek vyčetl Zemanovi snahu korumpovat soudce Baxu

„Návrh, jak nám ho předložil Senát, je podle mě pel-mel,“ řekl při jednání výboru šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Jsou v něm podle něj i věci, které nemají s porušováním Ústavy nic společného, ale i body, kdy jsou podle Michálka výhrady senátorů relevantní. „Osobuje si kompetence, které nemá,“ vyčetl Michálek prezidentovi Zemanovi.
Zmínil snahu „korumpovat“ bývalého šéfa Nejvyššího správního soudu Baxu, ovlivnit jeho rozhodování v konkrétních věcech, že se může stát předsedou Ústavního soudu. „Rád překrucujete a držíte se občas málo faktů,“ odmítla tato Michálkova slova exministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková.

„Jmenování Rusnokovy vlády pokládá opravdu za protiústavní,“ řekl šéf ústavně-právního výboru Marek Benda z ODS. Ale za to měl být podle něj hnán k odpovědnosti, ale již před pěti lety. Zeman v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka po pádu kabinetu Petra Nečase navzdory tomu, že ve Sněmovna existovala většina pro novou koaliční vládu v čele s Miroslavou Němcovou. Rusnokův kabinet jmenovaný navzdory většině ve Sněmovně pak nedostal důvěru.
V Senátu ústavní žaloba potřebné hlasy získala

Pro podání žaloby k Ústavnímu soudu v červenci hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by s tím souhlasit alespoň třípětinová většina všech poslanců, tedy nejméně 120 ze 200.

Šance návrhu zřejmě nejsou vysoké. „Když jsem žalobu četl, tak mně to připadá jako slátanina několika volebních období,“ řekl šéf poslaneckého klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Poslancům ANO, jichž je nejvíce, bude doporučovat, aby pro ústavní žalobu na Zemana nehlasovali. Prezident má podporu také v KSČM, která toleruje menšinovou vládu Andreje Babiše, u hnutí SPD a také přinejmenším u části poslanců vládní ČSSD.

Část poslanců sociální demokracie může mít pro návrh pochopení, protože Zeman otálel s odvolání ministra kultury Antonína Staňka, když o to ČSSD stála, a odmítavě se stavěl i k nominaci náhradníka na jeho post, místopředsedy strany Michala Šmardy. Nakonec se tak ministrem kultury stal Lubomír Zaorálek.
Senátoři Zemanovi vytkli osm případů porušení Ústavy

Senátoři prezidentovi vytkli celkem osm případů jednání, kdy se podle nich odchýlil od toho, co mu ukládá Ústava ČR. Jedním z nich bylo Zemanovo otálení s odvoláním Staňka. Prezident ho nakonec odvolal k 31. červenci.
Většině v horní komoře parlamentu také vadí, že Zeman natahoval vládnutí první jednobarevné menšinové vlády Andreje Babiše bez důvěry. „Prezident tak prodlužováním vládnutí vlády v demisi, aniž by hledal politické řešení, které by odstranilo překážku nezískání důvěry této vládě, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti,“ píše se v návrhu ústavní žaloby. Výtka míří i k tomu, že Zeman loni odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho z ČSSD. Ministrem se pak stal Tomáš Petříček

Prezident Miloš Zeman označil návrh žaloby za ústavní „negramotnost“ a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou. „Obsah žaloby není podstatný, protože je to naprostá ústavní negramotnost. Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu,“ řekl prezident. Žádné protiústavní kroky v jeho počínání nevidí ani premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

STAROSTA PRAHY 6 KOLÁŘ NACISTA? ODMÍTÁ OSVOBODITELE KONĚVA

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij v pátek přirovnal starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře k vůdci regionální odbočky nacistické strany NSDAP. Vedení pražského obvodu kritizoval za záměr odstranit památník ruského maršála Ivana Koněva. Medinskij zároveň poděkoval českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že památník maršála hájí.„Starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditeli a zachránci města. Je to takový místní gauleiter,“ řekl Medinskij v severoruském Murmansku při rozhovoru s novináři.

Jeho poslední slovo odkazuje na post vůdce regionální pobočky německé nacistické strany NSDAP. Medinskij očekává, že po Zemanově obhajobě památníku správa šestého pražského obvodu „přijme správné rozhodnutí“.
Kolář v reakci pro iDNES.cz uvedl, že se k situaci nebude vyjadřovat. „To přísluší v tuto chvíli ministerstvu zahraničních věcí, které by se mělo proti takovéto nehoráznosti ostře vymezit,“ napsal. Ministr zahraničí Tomáš Petříček v reakci označil vyjádření ruského ministra za nevhodné. Podle něj je třeba uklidnění situace, k čemuž by pomohla Medinského omluva.

Kolem Koněvova památníku v pražském Bubenči panuje dlouhodobá kontroverze, která vyústila v poškozování sochy, v pokusy památník ohradit a v demonstrace. Městská část bude o pomníku jednat 12. září na zastupitelstvu, starosta Kolář chce sochu přestěhovat na jiné místo. Podle ruského velvyslanectví v Praze je postup Prahy 6 zneuctěním památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa.

„Praha byla osvobozena už po pádu Berlína. Nasazena byla Koněvova armáda, 12 000 našich vojáků při osvobození Prahy zahynulo. Vděční obyvatelé Prahy postavili Koněvovi památník,“ připomněl ministr Medinskij v Murmansku.
Vděčnost za slova prezidenta Zemana

„A najednou starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku. Prezident Miloš Zeman jako moudrý a vzdělaný člověk řekl, že je to nehoráznost, že tak postupovat nelze. Jsme mu samozřejmě vděčni za podporu. Doufáme, že po jeho vystoupení místní úřady přijmou správné rozhodnutí,“ uvedl Medinskij podle agentury TASS.
Zeman ve čtvrtek v televizi Barrandov úvahy o odstranění Koněvovy sochy kritizoval: „Ti, kdo bojují proti sochám, jsou zbabělí, protože socha se nemůže bránit. (...) Já bych tam tu sochu doporučoval nechat a neztrapňovat se neznalostí historie.“

V KRUMLOVĚ VYTRESTALI DŮCHODCE, CHODÍ PĚŠKY, K HLEDIŠTI NESMÍ BUS

Město Český Krumlov zakázalo vjezd autobusů k otáčivému hledišti v zámecké zahradě, kde přes léto hraje Jihočeské divadlo. Oprava rozbité silnice by stála kolem 25 milionů a radnice ji zatím neplánuje. Divadlu chodí stížnosti diváků, senioři a postižení musejí do kopce chodit pěšky, nebo si najímají taxi. Zákaz začal platit před sezonou, která na otáčivém hledišti skončí o tomto víkendu představením pro celou rodinu Ztracený svět.

„Je to pro nás velká komplikace. Nemalá část vstupenek je prodaná přes hromadné objednávky. Senioři, kteří přijedou s cestovkou, tak musí vystoupit dole, měli jsme i zájezd handicapovaných, pronajali si taxíky. Je to naprosto zoufalé,“ řekl ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

Otáčivé hlediště přilákalo letos přes 57 tisíc diváků, meziročně o tisíc více. Tržby ze vstupného budou asi 43 milionů korun. Točna přináší divadlu čtyři pětiny tržeb, které jsou 54 milionů ročně. Jeden z majitelů pozemků u točny poslal policii stížnost, že silnice je ve špatném stavu a nebezpečná. Českokrumlovský starosta Dalibor Carda uvedl, že policie radnici nařídila, ať doplní zrcadla u jedné zatáčky, přidá svodidla, rozšíří silnici nebo vybuduje výhybny. Do té doby tam autobusy nesmí jezdit.

„Je třeba, abychom našli prostředky, jak ulici opravit. Do příští sezony to nestihneme. Doplnit svodidla je velmi komplikované. Je tam potok, ostrý sráz, nebezpečí, že by se mohla utrhnout. Největší problém je, že v sousedství silnice jsou soukromé pozemky, i toho stěžovatele. Možná, že i kvůli tomu to udělal, abychom si ho od něj museli koupit,“ řekl starosta.

Jedním z řešení podle něj je, že se dolů a nahoru umístí semafory, a provoz bude kyvadlový.

Divadlo s městem jedná, dostává i divácké stížnosti. Zákaz pro autobusy komplikuje i evakuační plán divadla.
„Když jde bouřka, je cílem dostat lidi ven ze zahrady, protože jsou tam velké, staré stromy, může spadnout větev, uhodit blesk. Bylo normální, že měli venku autobusy. Když dnes přijede zájezd seniorů, kteří mají autobus zaparkovaný dole, my se k nim zachováme tak, že je vyženeme na parkoviště. Snažíme se dělat co nejlepší inscenace, ale ta služba kolem je tristní, naprosto šílená. Zázemí je na úrovni roku 1958,“ řekl Průdek.

LORDOVÉ, ZÁKON PROTI BREXITU BEZ DOHODY, DÁ SOUHLAS KRÁLOVNA?

Horní sněmovna britského parlamentu schválila návrh zákona, jehož cílem je zabránit odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Zbývá tak již jen poslední krok legislativního procesu - souhlas královny Alžběty II. Podle agentury Reuters by jej panovnice mohla udělit již v pondělí.

Podle návrhu zákona by musel premiér požádat o tříměsíční odklad brexitu, pokud by se mu nepodařilo vyjednat do 19. října brexitovou dohodu s Bruselem či přimět parlament, aby s odchodem z Evropské unie bez dohody souhlasil.
Návrh zákona dnes Sněmovna lordů schválila bez formálního hlasování. Vláda již ve čtvrtek avizovala, že přijetí normy nehodlá oproti původnímu očekávání blokovat. Návrh zákona už ve středu schválila Dolní sněmovna.

Johnson v pátek prohlásil, že nehodlá rezignovat a Spojené království vyvede z EU s dohodou 31. října. Informovala o tom agentura Reuters. Johnson je nyní na návštěvě Skotska, kde ho mimo jiné čeká audience a večeře u královny Alžběty II. v jejím tamním sídle Balmoral. Johnson by měl na místě přespat, uvedla jeho mluvčí.„Pojedu do Bruselu, dosáhnu dohody a zajistíme, abychom odešli 31. října,“ řekl Johnson. Na dotaz, zda by uvažoval o rezignaci, pokud by se jeho plán nenaplnil, premiér odpověděl: „To není hypotéza, o které jsem připraven uvažovat“.

Londýn i Edinburgh stížnosti zamítly, zbývá Belfast

Proti přerušení zasedání parlamentu až do 14. října, které královna Johnsonovi posvětila, se sneslo několik stížností. Londýnský soud v pátek zamítl žádost aktivistky a podnikatelky Giny Millerové a expremiéra Johna Majora, kteří se domáhají, aby premiér Johnson nemohl přerušit zasedání britského parlamentu a zkomplikovat tak poslancům zablokování brexitu bez dohody.

Millerová chtěla, aby soud nucenou parlamentní přestávku prohlásil za nezákonnou a Johnsonův krok za zneužití moci. K rozsudku uvedla, že ji „velmi zklamal“ a že se proti němu odvolá. Případem se tak bude zabývat nejvyšší britský soud 17. září. Informovala o tom televize Sky News.

„Podle nás je zcela zásadní, aby parlament zasedal. Jsme proto rádi, že nám soudci dali svolení odvolat se u nejvyššího soudu, což uděláme, a že mají pocit, že případ je dost naléhavý na to, aby se jím zabývala vyšší instance,“ řekla.
Johnsonova mluvčí naopak uvedla, že premiér rozhodnutí soudu uvítal. Doplnila, že rozsudku by měli věnovat pozornost ti, kteří se snaží využít soudy, aby blokovali práci vlády.

Obdobnou stížností se v pátek bude zabývat také soud v severoirském Belfastu. Jednu navíc už ve středu zamítl soud ve skotském Edinburghu s tím, že se jedná o politické rozhodnutí v souladu se zákonem. Vyšší skotský soud, ke kterému se neúspěšní stěžovatelé odvolali, by měl ve věci rozhodnout příští týden, uvedl jeden z předkladatelů Jolyon Maugham na Twitteru.

Pokud vyšší soudní instance nerozhodnou jinak, nebude parlament několik týdnů před plánovaným odchodem země z Unie zasedat. Poslanci tak budou mít minimum času na to, aby legislativní cestou vyloučili brexit bez dohody s Bruselem. Británie má EU opustit 31. října.

Pobouření způsobilo načasování parlamentní procedury, která je za normálních okolností rutinní součástí britské politické kultury. Neobvyklá je také délka plánované přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do dvaceti dní. O načasování jednotlivých kroků v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně potřebuje souhlas panovníka. Královna je nicméně politicky neutrálním činitelem a jedná podle doporučení premiéra.

Irsko: Po brexitu bez dohody zavedeme kontroly

Irsko se připravuje na to, že po případném odchodu Británie z Evropské unie bez dohody na konci října zavede poblíž hranic se Severním Irskem kontroly zboží. Řekl to ve čtvrtek irský premiér Leo Varadkar.„Zavedeme kontroly zboží a živých zvířat. Pokud to bude možné, budou v přístavech, na letištích a v podnicích,“ řekl Varadkar v Dublinu. „Některé ale budou muset být poblíž hranice. Pracujeme na podrobnostech s Evropskou komisí,“ dodal.

Johnson: Raději skončím mrtvý v příkopu, než žádat EU o další odklad brexitu

Irsko už v červenci připustilo, že bude muset v případě brexitu bez dohody učinit ve vztahu ke zboží přicházejícímu ze Severního Irska „někde nějaké kroky“, aby dosáhlo dvou cílů: vyhnout se kontrolám přímo na hranicích a ochránit unijní jednotný trh.

Budoucí režim na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem se stal jednou z hlavních překážek ve snaze dojednat dohodu mezi Evropskou unií a Británií. Bývalá britská premiérka Theresa Mayová nakonec souhlasila s kompromisním návrhem v podobě takzvané irské pojistky, která by za určitých okolností udržela Británii v bezcelní zóně EU i po přechodném období po brexitu. Na Severní Irsko by se v tom případě dál vztahovala část pravidel jednotného unijního trhu. Nový premiér Johnson irskou pojistku označuje za nedemokratickou a požaduje, aby ji EU z brexitové dohody odstranila.

Brexit v říjnu nebude. Johnson je slabý jako předtím Mayová, říká expert

„Nepřejeme si brexit bez dohody a budeme se nadále snažit, abychom se mu vyhnuli, ale ne za každou cenu,“ varoval Varadkar. „Na rozdíl od jiných nevidím na brexitu bez dohody žádné výhody. Bojím se ho. Ale jsem na něj připraven,“ dodal irský premiér. Johnson tento týden oznámil, že se v pondělí setká s Varadkarem v Dublinu. Podle premiérových kritiků se měl s předsedou vlády sousední země, na jejímž postoji do jisté míry závisí podoba brexitu, sejít mnohem dříve.

V 74 LETECH PORODILA DVOJČATA, RADOST MANŽELOVI

Čtyřiasedmdesátiletá Indka, která otěhotněla po umělém oplodnění, ve čtvrtek v indickém státě Ándhrapradéš porodila zdravá dvojčata. Podle deníku Hindustan Times se tak zřejmě stala nejstarší matkou na světě. Holčičky se narodily císařským řezem na klinice v Haidarábádu, podle lékařů jsou děti i matka v pořádku.

Podle ošetřujícího lékaře Sanakajály Umašankara, který porod dětí vedl, je těhotná sedmdesátnice vzácným případem zejména proto, že těhotenství u ní proběhlo bez jakýchkoli komplikací. Žena netrpěla žádnými zdravotními problémy a otěhotnět se jí podařilo na první pokus hned během prvního cyklu umělého oplodnění, při němž bylo použito vajíčko dárkyně a sperma jejího osmdesátiletého manžela.

Novopečená matka a její manžel jsou svoji od roku 1962, ve snaze zplodit potomstvo však nebyli úspěšní. „Navzdory snaze se jí nepodařilo otěhotnět ani poté, co navštívila několik nemocnic. I když u ní před 25 lety proběhla menopauza, silná touha stát se matkou jí zůstala,“ řekl novinářům Umašankar.

Loni se podle něj rozhodla podstoupit umělé oplodnění poté, co se díky této metodě narodil potomek její 55leté sousedce. Žena po umělém oplodnění otěhotněla letos v lednu a byla pak pod stálým dohledem lékařů.
Indie v minulosti držela hned několik rekordů nejstarších matek. Například v roce 2008 v indickém státě Uttarpradéš dvaasedmdesátiletá žena porodila po umělém oplodnění dvojčata.

V roce 2016 sedmdesátiletá Indka z Amritsaru porodila syna. Média však upozorňují na to, že udávaný věk indických matek nemusí být úplně správný, neboť mnozí Indové sami přesný rok narození neznají. Věk žen pro umělé oplodnění v některých zemích není omezen, v Česku ho ale smí ženy podstoupit jen do 49 let, přičemž zdravotní pojišťovny proces hradí do 39 let.

ZEMŘEL AUTORITÁŘSKÝ PREZIDENT ZIMBABWE

Ve věku 95 let zemřel někdejší autoritářský prezident Zimbabwe Robert Mugabe. S odvoláním na jeho rodinu to napsal web BBC. Africké zemi vládl 37 let. O moc přišel před dvěma lety pod tlakem neutuchajících protestních demonstrací a nakonec i armády.

Mugabe vládl Zimbabwe „železnou rukou“ od získání nezávislosti v roce 1980 až do chvíle, kdy rezignoval pod tlakem armády v roce 2017. Po vyvlastnění půdy a majetku zimbabwských bělošských farmářů v roce 2000 přestaly zemi finančně podporovat západní státy, následné reformy uvrhly Zimbabwe do vleklé hospodářské krize. Mugabe a jeho žena Grace však byli známí svým okázalým způsobem života.

Po svém politickém pádu byl Mugabe již několik měsíců v nemocnici v Singapuru. Stávající prezident Zimbabwe Emmerson Mnangagwa v srpnu řekl, že zdravotní stav jeho předchůdce je na jeho věk pozoruhodně stabilní“.
Bývalý diktátor v nemocnici zůstal poté, co byl na rutinní zdravotní prohlídce. V minulosti uváděl, že Singapur navštěvuje kvůli operaci oka. Mugabe se jezdil léčit do Singapuru již více než deset let. Řada nejvyšších představitelů země se rovněž letecky přepravuje do okolních vyspělejších zemí. Úroveň zdravotnictví v Zimbabwe je nízká.