iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Válka žalobců, nadřízený o úmyslu Dr. Šarocha věděl

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Jaroslav Šaroch zpochybnil slova svého nadřízeného, vedoucího MSZ Martina Erazíma, který uvedl, že u Šarocha došlo ke změně názoru. Šaroch to uvedl pro Českou televizi (ČT) „Dozorový státní zástupce své rozhodnutí odůvodnil jiným právním postojem k podstatné okolnosti trestní věci, než jaký dlouhodobě zastával v dosavadním výkonu dozoru,“ uvedl v písemném rozhovoru pro Deník N vedoucí Erazím.

Že rozhodnutí státního zástupce Šarocha mělo být pro vedení MSZ překvapivé, neboť mělo dojít ke změně jeho právního názoru na celou věc, sděloval veřejnosti od pondělí i mluvčí MSZ Aleš Cimbala. Šaroch dnes ovšem pro ČT uvedl, že o záměru jak ve věci rozhodne Erazím věděl dopředu.

Stejnou informaci má i Česká justice od zdrojů zevnitř MSZ. Šaroch měl totiž před přibližně dvěma týdny s Erazímem probírat některá závažná zjištění, která jej vedou k závěru, že rozhodne u všech obviněných podle § 172 odstavce b) trestního řádu, totiž že skutek není trestným činem. Je velice pravděpodobné, že o tomto pohovoru byli Erazímem zpraveni i další vedoucí státních zastupitelství vyšších stupňů, ve věci vykonávalo opakovaně dohled VSZ v Praze.
K pochybnostem ve prospěch tvrzení Šarocha je možné připočíst i to, že minulý rok při rozhodování o stížnostech uvedl, že se může nakonec takto rozhodnout a věc tak může skončit zastavením. Což mj. učinil v případě několika osob, včetně šéfa poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalého manažera firmy Agrofert Jaroslava Faltýnka, ceskajustice.cz

SOUDCE MALENOVSKÝ SKONČÍ V EU, HLEDÁ SE NÁSTUPCE

Jiří Malenovský skončí v říjnu 2020 jako soudce Soudního dvora Evropské unie, kde působí od května 2004. Ministerstvo spravedlnosti dnes v tiskové zprávě informovalo, že vyhlásilo výběrové řízení, ve kterém bude kvůli Malenovského rezignaci hledat jeho nástupce či nástupkyni. Uchazeči se mohou přihlásit do 11. října. Bývalý soudce českého Ústavního soudu Malenovský se soudcem Soudního dvora EU stal 11. května 2004. Naposledy byl ve funkci potvrzen předloni, kdy vyhrál výběrové řízení a jeho setrvání u soudu schválila vláda. Soudci jsou poté jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let.

Devětašedesátiletý Malenovský je odborníkem na evropské a mezinárodní právo. Podle webu Soudního dvora EU byl mimo jiné proděkanem a vedoucím katedry mezinárodního a evropského práva Masarykovy univerzity v Brně, velvyslancem při Radě Evropy či vrchním ředitelem na ministerstvu zahraničí. U Ústavního soudu působil v letech 2000 až 2004.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že nového kandidáta shání kvůli rezignaci, kterou Malenovský oznámil k 6. říjnu 2020. Uchazeči se mohou hlásit do letošního 11. října. Výběrová komise z kandidátů, kteří splní stanovené podmínky, zvolí nejvhodnějšího kandidáta a případně také prvního a druhého náhradníka. Seznam vybraných osob následně předloží ministryně spravedlnosti výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. S výběrem seznámí také senátní výbor pro záležitosti Evropské unie a předloží ho ke schválení vládě, uvedlo ministerstvo.

NOVÝ MODEL OPATROVNICKÉHO ŘÍZENÍ

U Okresního soudu v Hradci Králové se rozvíjí nový model opatrovnických řízení, který nezapírá inspiraci Cochemskou praxí. Nově propracovaná spolupráce subjektů, které se podílejí na průběhu opatrovnického řízení, pomáhá smírnému řešení ve věcech týkajících se péče o nezletilé děti.

Jak již Cochemský model v mnoha regionech (zejména Skandinávské země, Německo, u nás např. Okresní soud v Novém Jičíně nebo v Mostě prověřil, spolupráce všech zúčastněných profesí s jednotným úmyslem dosáhnout nejlepšího řešení pro dítě se ukazuje jako velmi efektivní postup při řešení porozvodových situací v rodině. Základem je vedení rodičů k vlastní zodpovědnosti za dítě, poskytnutí podpory a pomoci v řešení náročné životní události.

I Okresní soud v Hradci Králové se proto nyní snaží zefektivnit celý proces opatrovnického řízení tak, aby emocemi rozdmýchané hádky byly odkloněny ze soudních síní a aby častěji docházelo ke smírnému řešení.

Aktuálně se soud snaží rozšířit do povědomí rodičů nejen nový model opatrovnického řízení, ale též nové intuitivní formuláře sloužící k zahájení řízení. Ty jsou připravené přímo soudem tak, aby v nich byly zachyceny podstatné údaje pro další řízení, tudíž se jedná o další úsporu času, který byl jindy zaplněn množstvím dotazů za účelem odstranění vad návrhů.

Vyplnění formulářů je velmi snadné a rodiče ho zvládnou sami i bez právní pomoci. Zkušenosti soudu ukazují, že mnohdy obavy rodičů z průběhu a neznalosti soudního sporu přispívají k tomu, že již před podáním návrhu mají pocit nutnosti spolupráce s advokátem a přípravy zbraní na tvrdý souboj o děti. Celá věc však může být vyřešena samostatně ze strany rodičů a to ke spokojenosti všech, kterých se tato životní situace týká, tj. zejména dětí.

Připomínání vlastní zodpovědnosti

Základem úspěšné dohody rodičů, podle které se rodiče budou řídit i v praxi, je zejména svobodná vůle rodičů při jejím uzavření. „Je potřeba si uvědomit, že řízení týkající se dítěte není válka. Nikdo nemůže být vítěz ani poražený, ideálním řešením je nalezení rovnováhy mezi právem dítěte na oba rodiče a právem obou rodičů na participaci na výchově dítěte.“ upozorňuje předsedkyně Okresního soudu v Hradci Králové Marcela Sedmíková.

Právě připomínání vlastní zodpovědnosti rodičů je jedním ze stěžejních pilířů nového modelu. Všechny subjekty (soud, OSPOD, odborné poradny pozn. red.) působí na rodiče tak, aby nenechávali o svých dětech rozhodnout soud, ale aby rozhodnutí učinili společně oni sami. Rodiče by se namísto snahy ovlivnit soudní rozhodnutí v neprospěch druhého rodiče měli snažit o konstruktivní řešení vycházející z jejich vlastního rozhodnutí. V okamžiku, kdy zodpovědný rodič postaví na přední místo zájem svého dítěte, všechny participující subjekty budou jeho rovnocennými partnery a podporou.

Vedení Okresního soudu v Hradci Králové chápe rychlost řízení jako klíč ke zmírnění negativního dopadu na rodinu. Tím, že ihned po podání návrhu jsou rodiče pozvání společně k jednání na odbor sociálně-právní ochrany dětí, se uvolňuje tlak emocí. Již po první takto proběhlé schůzce se zmírňuje nejistota, rodiče jsou vedeni k oddělování pocitů viny a ublížení v partnerství od vztahu ke společným dětem. „Nový postup opatrovničtí soudci velmi vítají, neboť často proběhlo první setkání rodičů po podání návrhu až v soudní síni, tudíž hledání věcného řešení bylo ztíženo ventilováním nahromaděných emocí. Nyní se rodičům věnují odborníci, a proto rodiče k soudu přicházejí často již s vizí dohody, či alespoň s pochopením toho, že soud nebude hledat viníka rozpadu partnerství, ale bude se zabývat uspořádáním dětského světa po rozchodu rodičů,“ doplňuje Sedmíková.

Přestože se nový model teprve rozjíždí a stále se precizují detaily, již nyní jsou patrné pozitivní výsledky. Rodiče se častěji shodnou na úpravě péče a výživy o nezletilé dítě, než tomu bylo dříve. „Vždy zde zůstane určité procento rodičů, kteří se místo smírné dohody budou domáhat autoritativního rozhodnutí soudu. Smyslem nového modelu je však toto procento minimalizovat.“ uzavírá předsedkyně hradeckého soudu, ceskajustice.cz

ZEMAN: ŠAROCH MĚL ODVAHU, ZPRÁVA O STÍHÁNÍ BABIŠE VEŘEJNÁ

Prezident Miloš Zeman si váží státního zástupce Jaroslava Šarocha za jeho odvahu v kauze Čapí hnízdo, kterou se dokázal postavit „mediální smečce“. Šarochem vypracovaná zpráva týkající se trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších obviněných by však podle prezidenta měla být veřejná. Zeman to řekl ve čtvrtek večer v televizi Barrandov.

Městské státní zastupitelství v Praze v pondělí uvedlo, že dozorový státní zástupce Šaroch ve věci Čapí hnízdo změnil právní názor a jeho nadřízený nyní zjišťuje, zda je změna zákonná a důvodná. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v kauze zřejmě dosud není rozhodnuto.

Zeman v televizi Barrandov poukázal na to, že Šaroch musel během roku v kauze Čapí hnízdo zpracovat dvacet tisíc stran materiálu, což je podle něj neuvěřitelné číslo. Řekl, že plně sdílí názor, aby si výslednou devadesátistránkovou zprávu mohl přečíst každý, kdo o to má zájem.

Zeman také řekl, že si Šarocha váží za to, že změnil svůj právní názor, i za jeho odvahu. Dokázal se podle něj postavit „mediální smečce“. V případu Čapího hnízda čelí návrhu na podání obžaloby premiér Babiš, někteří jeho příbuzní a několik dalších lidí. Městské státní zastupitelství v Praze uvedlo, že dozorový státní zástupce změnil právní názor, podle Deníku N se Šaroch rozhodl zastavit trestní stíhání.

Zeman: Výměna ministra kultury byla „letní přeháňka“

Události kolem výměny ministra kultury považuje prezident za „letní přeháňku.“ Zároveň poděkoval kandidátovi ČSSD na ministra Michalu Šmardovi, že se kandidatury vzdal. Zeman dále uvedl, že dopředu nevěděl o kroku nyní už bývalého ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), který těsně před odchodem z funkce rozhodl, že budova Hadích lázní v Teplicích není kulturní památkou.

Gratuluji k zastavení trestního stíhání, volal prezident Andreji Babišovi

V souvislosti s výměnou ministra Zeman uvedl, že sociální demokracie má zřejmě pocit, že všichni její straničtí funkcionáři musí být ministry. „Takže pan Šmarda, který je místopředseda strany, měl být také ministrem,“ myslí si prezident. Zeman zopakoval, že měl pochybnosti o Šmardově kvalifikaci. „Já jsem mu chtěl touto cestou poděkovat, že nakonec rezignoval, a myslím si, že letní přeháňka skončila,“ uvedl.

Staněk těsně před svým odchodem z ministerstva vydal mimo jiné rozhodnutí, podle kterého chátrající budova Hadích lázní v Teplicích není kulturní památkou. Staněk tak letitý spor rozhodl navzdory památkářům a vyšel vstříc majiteli lázní, kterým je developer Jaroslav Třešňák. Ten patřil mezi nejštědřejší sponzory Zemanovy loňské prezidentské kampaně.
Prezident v pořadu odmítl podezření, že Staňkovo rozhodnutí ovlivňoval. „Přísahám při všem, co je mi svaté, že jsem o tom do doby rozhodnutí pana Staňka vůbec nevěděl,“ řekl. Zdůraznil, že Třešňák chce budovu lázní zrekonstruovat, nikoliv zbourat. Současný ministr kultury Zaorálek chce Staňkovo rozhodnutí ve věci Hadích lázní přezkoumat.
Ať zůstane socha maršála Koněva tam, kde je

Zaorálek žertoval se Zemanem, ať ještě zváží jeho jmenování ministrem kultury

Moderátor pořadu Jaromír Soukup se prezidenta ptal i na současnou situaci kolem pomníku maršála Koněva v Praze 6. „Ti, kdo bojují proti soše, jsou zbabělci, protože socha se nemůže bránit,“ řekl Zeman. Podle něj má na místě místo sochy navíc vzniknout podzemní parkoviště, a v tomto případě by tam prezident raději nechal sochu.
„Městská část Praha 6 je poslední odbytiště TOP 09, která už není celorepublikovou politickou stranou, a někteří její zastánci se tak chovají poněkud křečovitě,“ doplnil prezident.

MINISTR VOJTĚCH NEMOCNICÍM NEPŘIDÁ, ODBORY CHTĚJÍ JEDNAT S BABIŠEM

O množství peněz, které půjdou příští rok na zdravotní péči, ve čtvrtek jednal takzvaný krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Štáb požaduje více financí na udržování nemocnic, jejich rozvoj a platy zaměstnanců. S ministrem se nedohodli, dál trvají na setkání s premiérem Babišem.

Současná situace je podle krizového štábu likvidační především pro regionální nemocnice a poskytovatele domácí péče. Vojtěch s tím však nesouhlasí. „Myslím, že není nutné hovořit o krizi. Zdravotnictví má své problémy, ale rozhodně nekolabuje,“ uvedl ministr

Změny ve financování podle něj nejsou v plánu. „Kdybych vyhověl, systém by zkolaboval v příštím roce. Jednorázové rozpuštění poloviny rezerv je neakceptovatelné. Bylo by to nezodpovědné,“ řekl Vojtěch. Krizový štáb však trvá na tom, že změny jsou nutné. „Peníze jsou naprosto nedostatečné a má to dopad na pacienty,“ řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

V některých regionech podle ní není možné sehnat zubaře či neurologa. Na vyšetření pak pacienti čekají i mnoho týdnů. Nedostatkem financí trpí i nemocnice, které nemají dostatek zaměstnanců či domácí péče. „V každé české nemocnici jsou uzavřené alespoň části některých oddělení,“ uvedla Žitníková.

Dodala , že skokový nárůst financí požaduje kvůli dlouhodobému nedostatečnému financování sektoru. Potřebu většího množství peněz přikládá stárnutí populace. Varovala také, že z nemocnic odcházejí sestry a někdy i lékaři. „Na účtech zdravotních pojišťoven je šedesát miliard, ta péče by mohla být zaplacena. V každé české nemocnici se dnes porušuje zákoník práce a zaměstnanci jsou přetěžováni,“ uzavřela.

Právě striktní dodržování zákoníku práce chtějí lékaři a sestry v nemocnicích, kteří podle zákona nesmějí stávkovat, použít jako formu protestu. Dalšími mají být cesty po regionech, které začnou v pondělí 9. září v Orlové na Karvinsku. Krizový štáb dál trvá na setkání s premiérem Andrejem Babišem. S ministrem se podle Žítkové nedohodli.
Krizový štáb

Součástí "krizového štábu" je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.

Nemocnicím se meziročně přidalo

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví tvoří zdravotnické odbory a další organizace sdružující lékaře, seniory, postižené a pacienty. Žádá navýšení částky, která půjde příští rok na zdravotní péči.

Do nemocnic by podle něj mělo jít příští rok 45 miliard korun. Pojišťovny se přitom s ministerstvem dohodly na 19 miliardách, což je meziročně asi o pět procent navíc. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch již dříve jejich protest označil za „nátlak lidí, kteří si nevyjednali, co si představovali“ a kteří nerespektují uzavřené dohody. Přidání peněz odmítl.
Veřejné zdravotní pojištění, z nějž je hrazena péče, bude mít příští rok podle odhadů k dispozici 346 miliard korun. Podle krizového štábu však nejsou peníze rozděleny správně

GOTT PŘESVĚDČIL DCERU DOMINIKU, ABY SE LÉČILA Z ALKOHOLU A LÉKŮ

Karel Gott (80) přiměl svou nejstarší dceru Dominiku (46) k tomu, aby se šla léčit. Gottová má problém se závislostí na alkoholu a lécích. Zpěvák chtěl dceři pomoct už několikrát.„Pan Gott se velmi usilovně snaží poslední dva roky řešit s Dominikou její problém s alkoholem a léky a mnohokrát jí přesvědčoval, aby vyhledala odbornou pomoc a našla si práci, u které vydrží,“ uvedla pro iDNES.cz zpěvákova mluvčí Aneta Stolzová.

Dominika ovšem nabízenou pomoc vždy odmítala, jelikož si svůj problém nikdy nepřiznala. Vše se změnilo teprve po její poslední návštěvě v Praze, kdy ji Karel Gott s manželkou Ivanou přesvědčili, aby vyhledala pomoc. „Přesvědčili ji, aby léčbu podstoupila, jelikož jí alkohol viditelně žene do záhuby a neustálá finanční pomoc ze strany otce její problém nevyřeší. Proto je Karel Gott rád, že se Dominika konečně rozhodla vyhledat odbornou pomoc, a to za pomoci Ivany Gottové, se kterou je v blízkém kontaktu,“ ozřejmila Stolzová. Zpěvák s manželkou jsou Dominice podle mluvčí velkou oporou a věří, že u svého přesvědčení zůstane a léčbu co nejdříve zahájí.

Dominika Gottová žije ve Finsku s muzikantem Timem Tolkkim. Na chvíli se vrátila do Česka a pracovala jako vizážistka. Nyní opět žije v Helsinkách a je bez práce.

„Měli jsme krásný byt s velkou terasou, výhledem na moře a okolní ostrovy. To bylo opravdu krásné bydlení! Pak jsme ale začali mít finanční problémy a museli si najít levnější nájem,“ citoval Gottovou v červenci Blesk. Dominičinou matkou je Antonie Zacpalová, která se seznámila se zpěvákem v sedmdesátých letech a jako tanečnice se objevila v jeho klipu k písni Lady Carneval.

JOHNSON: RADĚJI SKONČÍM MRTVÝ V PŘÍKOPU, NEŽ ŽÁDAT EU O DALŠÍ ODKLAD

Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek znovu řekl, že si nepřeje předčasné volby. Zároveň ale v současnosti nevidí jiné východisko z brexitové krize. V hrabství West Yorkshire na tiskové konferenci zdůraznil, že i nadále hodlá svou zemi vyvést z Evropské unie 31. října. Důrazně přitom odmítl, že by mohl on požádat Brusel o další brexitový odklad. Raději než to by byl prý „mrtvý v příkopu“.

„Co chci udělat, je dát zemi možnost výběru,“ uvedl premiér Johnson. Žádné jiné východisko než předčasné volby prý nevidí. Voliči by podle něj měli rozhodnout, zda by měla jeho vláda pokračovat ve snaze „zajistit dohodu a vyvést zemi (z EU) 31. října“, nebo zda by měl „někdo jiný dostat svolení pokusit se udržet nás (v EU) po 31. říjnu“.
Na otázku, zda může vyloučit, že požádá Brusel o další odklad termínu odchodu Spojeného království z EU, Johnson odpověděl, že ano. „To bych byl raději mrtvý v příkopu,“ řekl.

Návrh zákona schválený Dolní sněmovnou ve středu přitom premiéra zavazuje, aby požádal o odklad termínu brexitu do 31. ledna v případě, že se nepodaří vyjednat dohodu s Bruselem ani získat souhlas parlamentu s brexitem bez dohody.
Zda by podal demisi, aby nemusel Brusel o odklad žádat, ale Johnson neřekl.

Británie podle premiéra musí konečně odejít z Evropské unie a poté se věnovat dalším věcem, které kvůli tříleté debatě o brexitu zanedbala. „Musíme, musíme, musíme vyřešit tuto debatu o EU. Pak se chci pohnout a postarat se o všechny priority britského lidu,“ dodal.

Poslanci Dolní sněmovny ve středu schválili zákon, který je namířený proti brexitu bez dohody. Následně odmítli Johnsonův návrh, aby se 15. října konaly předčasné volby. O návrhu na vypsání voleb bude dolní komora parlamentu nicméně hlasovat znovu. Ve čtvrtek vláda oznámila, že návrh předloží již v pondělí. Zda jej poslanci schválí, ale není jasné.

„Bohužel parlament včera hlasováním pohřbil naši vyjednávací sílu a o hodně ztížil možnost dosáhnout dohody,“ řekl v reakci na výsledek středečního hlasování v Dolní sněmovně Johnson.

Brexit v říjnu nebude. Johnson je slabý jako předtím Mayová, říká expert

Dotazy novinářů na premiéra se týkaly především jeho bratra Joa Johnsona, který ve čtvrtek oznámil, že končí ve vládě, v níž dosud zastával pozici ministerského náměstka, i jako poslanec. Za důvod označil konflikt mezi loajalitou k rodině a národním zájmem.

„Jo se mnou nesouhlasí co se týče Evropské unie. To téma rozděluje rodiny a každého. Ale myslím, že by se mnou souhlasil, že se musíme pohnout kupředu a vyřešit to,“ řekl premiér.

Johnson ve čtvrtek v severoanglickém hrabství hovořil u příležitosti zahájení kampaně, jejímž cílem je přilákat do řad britské policie během tří let 20 tisíc nových lidí. Jedné ženě z řad rekrutů, které po dobu jeho projevu stáli za premiérem, se na závěr řeči udělalo zjevně mdlo a musela se posadit. Na Twitteru se na Johnsona, který se zeptal, zda je v pořádku, ale ve svém projevu ještě pokračoval, snesla ihned kritika za údajnou neohleduplnost.

JOHNSONA OPOUŠTÍ VE VLÁDĚ I VLASTNÍ BRATR

Mladší bratr britského premiéra Borise Johnsona končí ve vládě, v níž zastával pozici náměstka, i jako poslanec. Jo Johnson to ve čtvrtek oznámil na Twitteru. Jako důvod uvedl konflikt mezi loajalitou k rodině a národním zájmem. Dodal, že pociťuje „neřešitelné napětí“ a že teď nastal čas přenechat tyto funkce ostatním.

Boris Johnson svému sourozenci prostřednictvím mluvčího poděkoval. Dodal, že jako politik i bratr chápe, že takové rozhodnutí nebylo snadné. Britská média podotýkají, že není jasné, zda Jo Johnson rezignoval s okamžitou platností, nebo už nebude kandidovat v příštích volbách.

Jo Johnson byl po nástupu svého sourozence do sídla premiérů v červenci jmenován náměstkem na ministerstvu obchodu, energetiky a průmyslové strategie a na ministerstvu školství. Směl se také účastnit zasedání vlády. Ne všichni náměstci tuto možnost mají.

Odchodu premiérova bratra z politiky okamžitě využila labouristická opozice ke štiplavým komentářům. „I bratr Borise Johnsona ví, že (premiérovi) nelze důvěřovat, že činí rozhodnutí v národním zájmu,“ napsal například na twitteru labouristický poslanec Ian Murray. „Boris Johnson představuje takovou hrozbu, že ani jeho vlastní bratr už mu nevěří,“ uvedla labouristická stínová náměstkyně na ministerstvu školství Angela Raynerová.

Deník The Guardian nicméně poznamenává, že za Johnsonovým odchodem nemusí být nutně případné politické spory s bratrem, ale běžné rodinné důvody. Poslanci často odcházejí, aby se mohli více věnovat dětem. Jo Johnson má se svou ženou dva potomky, připomíná list. Sám takovou hypotézu ale označuje za méně pravděpodobnou.
Ponížení pro Johnsona, píší média o odmítnutí neřízeného brexitu i voleb

Sedmačtyřicetiletý Jo Johnson loni v listopadu kvůli nesouhlasu s brexitovou politikou tehdejší premiérky Theresy Mayové rezignoval na svou tehdejší vládní funkci. Na rozdíl od Borise, který vládu Mayové opustil loni v červenci, chtěl Jo Johnson dál usilovat o vypsání referenda, ve kterém by Britové mohli hlasovat o dohodě, kterou Mayová vyjednala s Bruselem.

V referendu o EU v roce 2016 Jo Johnson hlasoval pro setrvání Spojeného království ve společenství. Současný premiér naproti tomu patří k předním zastáncům jasné odluky od bloku.Sestra Borise a Jo Johnsonových Rachel Johnsonová na Twitteru napsala, že v rodině se brexit neprobírá, a „zvlášť ne u jídla“. List Evening Standard předtím citoval její údajné prohlášení, že hádky kvůli brexitu jsou v rodině Johnsonových čím dál prudší.

Odklad zákazu volného pohybu lidí

Internetové noviny Politicko mezitím informovaly, že britská vláda si rozmyslela plán ukončit ihned po případném brexitu bez dohody režim volného pohybu pro občany Evropské unie. Povolení k pobytu v Británii budou potřebovat až od roku 2021. Podle Politico tak vláda přiznala, že nový imigrační systém by hned po odchodu z EU plánovaném na konec října nebyl připraven.

Britský tisk v srpnu informoval, že ministryně vnitra Priti Patelová chce volný pohyb pro unijní občany ukončit hned po brexitu, do kterého aktuálně zbývá osm týdnů. Mluvčí premiéra Borise Johnsona pak oznámila, že případný odchod bez dohody bude znamenat okamžitý konec aktuálního režimu. Zprávy vyvolaly kritiku z řad opozice či od sdružení the3million, které hájí zájmy více než tří milionů obyvatel Británie z ostatních zemí EU. Mezi nimi je podle odhadu českého velvyslanectví v Londýně i více než 100 000 Čechů.

Podle nejnovějšího oznámení se Patelová vrací k plánu předchozí vlády pro brexit bez dohody. Všichni občané EU, kteří by se do Británie přistěhovali mezi „vypadnutím“ z unie a koncem příštího roku, by tedy dostávali tříleté povolení k pobytu. O to budou moci podle Patelové jednoduše a bezplatně zažádat na internetu. Až po uplynutí zmíněných tří let by museli žádat o pracovní či studijní vízum.

Britští poslanci zamítli předčasné volby, hlasovali i proti tvrdému brexitu

Občané EU, kteří v Británii už žijí, by měli na vyřízení povolení k pobytu rovněž čas do prosince 2020, píše zpravodajský web BBC. Do konce července o něj skrze speciální vládní systém zažádala pouze třetina z odhadovaných 3,3 milionů unijních imigrantů.

„Po pečlivém zvážení jsme se... dohodli, že občané EU, kteří se sem budou stěhovat po brexitu bez dohody, budou moci získat dočasný imigrační status, dokud nebude na začátku roku 2021 spuštěn nový imigrační systém založený na dovednostech,“ sdělila ve středu Patelová britskému parlamentu.

Brexit bez dohody by 31. října nastal, pakliže by nebyly ratifikovány podmínky odchodu Británie z EU a Británie by se zároveň nedohodla se zbytkem unie na dalším odkladu vystoupení či úplném zrušení tohoto kroku. BBC vysvětluje, že volný pohyb lidí by za takového scénáře neskončil automaticky, protože unijní zákony „budou nadále platit, dokud nebude zneplatněn jejich právní základ“.

POLICIE ROČNĚ HLEDÁ 2000 DĚTÍ

V České republice policisté ročně vyhlašují pátrání až po dvou tisících pohřešovaných dětech. Denně obdrží v průměru dvacet oznámení o ztraceném dítěti. Většinu dětí policie vypátrá do několika minut nebo hodin, řekl vedoucí odboru pátrání policejního prezidia Jan Rybár při zahájení mezinárodní konference.

Policistům při pátrání po dětech výrazně pomáhá „národní koordinační mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech“, který funguje od roku 2010. „Jeho základním pilířem je nejen zapojení bezpečnostních složek, ale i široké veřejnosti,“ uvedl Michal Barbořík z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra. Policisté díky němu mohou okamžitě vyhlásit pátrání pomocí médií. Do systému se zařazují děti, které se vzhledem k věku mohly stát obětí nehody, nemají přístup k životně důležitým lékům či se staly obětí únosu. Letos využili policisté mechanismus v 17 případech.

„Od začátku letošního roku do srpna bylo vyhlášeno pátrání po 1 300 dětech,“ uvedl Jan Rybár, vedoucí odboru pátrání na úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Doplnil, že policie v současné době aktivně pátrá po 11 dětech.
Policista upozornil, že české statistiky pátrání po dětech do jisté míry zkresluje fakt, že legislativa nutí policii vyhlašovat pátrání i v případech, kdy dospívající mládež uteče ze školských zařízení. Česká republika je také členem mezinárodní neziskové organizace AMBER Alert Europe, která sdružuje policejní experty z Evropy na pátrání po pohřešovaných osobách.

Důležité jsou neformální vztahy

Konferenci neziskové organizace letos hostí Praha už podruhé. Cílem akce je, aby policisté navázali kontakty, které mohou později využít k rychlé, efektivní a neformální komunikaci, když pátrají po ztraceném dítěti. Organizace sdružuje 21 převážně evropských států a Česku svěřila čestné předsednictví.

„Nejlepší způsob, jak ochránit české děti, je znát svého kolegu a vědět, komu ve chvíli, kdy bylo dítě uneseno, zavolat ve tři hodiny ráno. Ať už je ten člověk z Malty, nebo ze Španělska,“ uvedl na tiskové konferenci Frank Hoen, zakladatel organizace.

To potvrdil i Rybár, který uvedl, že na základě konference mohli využít policisté pomoci svých kolegů například ze Slovinska či Španělska. „V jednom případě se náš zahraniční kolega zvedl a odjel do 300 kilometrů vzdáleného městečka. To není úplně obvyklé,“ podotknul.

Podle Hoena česká policie patří s ohledem na pátrání po pohřešovaných dětech mezi nejlepší. „Je to především proto, že je vaše policie otevřená spolupráci s veřejností a vstřícná k zapojování nových technologií či spolupráci s ostatními policejními složkami v rámci Evropy,“ doplnil.

Jedním z témat letošního setkání jsou důvody, proč děti utíkají z domova, tedy ze zázemí, kde by se správně měly cítit nejvíce chráněné. Podle Rybára by se policie neměla zaměřovat jen na vypátrání dítěte, ale právě i na motivaci jeho útěku, aby dítě případně nevracela „do jámy lvové“.„Policisté se musí zabývat i důvody zmizení, aby pak dítě nevrátili zpět do prostředí, kde by mohlo být například týráno. Děláme to na základě výslechů nejen samotných dětí, ale také jejich kamarádů,“ uvedl.

Pomněnkový den

V Česku funguje také evropská krizová linka s telefonním číslem 116 000, určená především pro rodiče pohřešovaných dětí, a k odběru informací o dětech v ohrožení se zároveň kdokoliv může přihlásit i na policejním webu.
Na 25. květen připadá mezinárodní den pohřešovaných dětí neboli Pomněnkový den, který se do českého povědomí zapsal poprvé v roce 2004. Ve světě si tento den připomínají od roku 1983, kdy jej jako vzpomínkový označil tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Důvodem bylo zmizení malého chlapce Etana Patze, který se ztratil 25. května 1979 cestou do školy. Jeho rodiče spustili rozsáhlou pátrací akci, Etanova fotografie byla dokonce na krabicích od mléka. Vyšetřovatelé ho však nikdy nenašli. Čeští policisté v tento den pořádají několik preventivních akcí, aby pohřešované děti připomněli.