iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Premiér Babiš v Turecku orodoval za vězněné Čechy

Český premiér Andrej Babiš v úterý hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o situaci dvou Čechů vězněných v Turecku. Babiš má z jednání dobrý pocit, konkrétní ale nebyl. O situaci Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří si v tureckém vězení odpy. Miroslav Farkas a Markéta Všelichová už před odjezdem na Blízký východ tvořili pár. Nyní oba sedí v tureckém vězení. | foto: archiv Janusze Konieczného Babiš podle svých slov usiluje o předčasné propuštění vězňů i o zlepšení jejich podmínek.

„Podmínky z hlediska konzulárních služeb jsou podle velvyslance z turecké strany velice vstřícné. To znamená, že naši dva občané jsou navštěvováni, že mají přístup jejich zástupci,“ uvedl Babiš. Babiš uvedl, že Erdoganovi vysvětloval český postoj. „Nechci říct konkrétně, ale mám dobrý pocit,“ dodal. Erdogan podle Babiše řekl, že věznění Češi jsou považováni za teroristy, „že o tom není pochyb, že se to dá dokumentovat z jejich vyjádření“.

Českou dvojici zadržely turecké úřady na hraničním přechodu s Irákem v listopadu 2016. Při kontrole u nich Turci našli letáky a fotografie, které podle turecké strany svědčily o tom, že oba Češi patří ke kurdským milicím YPG. Tuto organizaci Turecko považuje za teroristickou. Soud v srpnu 2017 oba odsoudil na šest let a tři měsíce. Loni v červenci verdikt potvrdil turecký nejvyšší soud. Všelichová je ve věznici v Izmiru, Farkas ve Vanu na jihovýchodě Turecka.

POSLANCI BRITÁNIE ZAMÍTLI PŘEDČASNÉ VOLBY

Britští poslanci odmítli premiérův návrh na předčasné volby. Johnson potřeboval souhlas nejméně 434 poslanců, pro volby jich ale hlasovalo jen 298. Premiér je navrhl poté, co poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu schválili návrh zákona, který má Johnsonovi zabránit vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem.

Premiér Boris Johnson (vpravo) během diskuse s Jeremy Corbynem v britském parlamentu. | foto: Reuters
Předlohu zákona podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů. Vládě dává zákon čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie.

Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Premiér Johnson již dříve avizoval, že v případě schválení návrhu zákona v dolní komoře parlamentu nechá hlasovat o vypsání předčasných voleb. Konat by se podle něj měly 15. října, tedy dva dny před summitem EU v Bruselu a o něco více než dva týdny před plánovaným termínem brexitu.

„Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ řekl a dodal, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“.

„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za „císařovy nové šaty“ podle jedné z Andersenových pohádek.

Snaha o vypsání předčasných voleb byla podle Corbyna „cynický krok cynického premiéra“ a „falešná hra“, která není hodna Johnsonova úřadu. Labouristé podle něj jsou připraveni se s konzervativci utkat ve volbách, ale až v okamžiku, kdy bude návrh zákon schválený ve středu Dolní sněmovnou definitivně přijat a formálně potvrzen královnou.
Snaha dát vládě čas k vyjednávání

Návrh zákona Dolní sněmovně předložil poslanec Hilary Benn z řad opozičních labouristů. „Cílem je dát vládě čas, který potřebuje, aby mohla dělat svou práci,“ prohlásil Benn. „Zmiňuji to, protože není úplně jasné, zda probíhají nějaká vyjednávání,“ dodal s tím, že to nevypadá, že by existoval v jednáních s EU nějaký nový návrh. „Čemuž nerozumím, vzhledem k tomu, že jsem si myslel, že na tom vláda již od července pracuje, co to jde,“ poznamenal podle BBC se sarkasmem v hlase.

Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.

Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě ve středu schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.
Jestliže Sněmovna lordů návrh zákona proti brexitu bez dohody pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů přitom předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu.

Kritika zákona

Johnson návrh zákona dlouhodobě kritizuje. Říká, že Velké Británii brání ve vytvoření oboustranně prospěšné dohody s EU. Dává totiž unii možnost rozhodnout, jak dlouho v ní ještě Británie setrvá. Irský ministr zahraničí Simon Coveney v reakci na Johnsonova slova o pokroku v jednáních ve středu uvedl, že Británie zatím EU nepředložila jediný návrh, jak situaci s brexitem vyřešit. Předseda vlády utrpěl v úterý večer v parlamentu porážku, když poslanci navzdory vládě prosadili na středeční program Dolní sněmovny debatu právě o tomto zákonu. Návrh tehdy podpořilo i 21 konzervativců, ti budou nyní vyloučeni ze strany.

JOHNSON VYHODIL VNUKA CHURCHILA

Proti politice britského premiéra Borise Johnsona se v úterý vzbouřilo jednadvacet konzervativních poslanců, když se ve snaze zabránit tvrdému brexitu přidali k opozici. Nyní v parlamentu jednají o zákonu, kvůli kterému premiér plánuje předčasné volby. Mezi rebely je i muž ze slavné rodiny - vnuk významného ministerského předsedy Winstona Churchilla.

Je to dvojitá ironie dějin. Přesně 3. září 1939 Velká Británie vyhlašuje válku Německu a na výsluní se vrací budoucí premiér Winston Churchill, kterého si do týmu přizval tehdejší předseda vlády Neville Chamberlain.

A přesně o osmdesát let později, 3. září 2019, se proti nynějšímu premiérovi Borisi Johnsonovi postavil Churchillův vnuk, sir Nicholas Soames. Ironie je to obzvlášť pro Johnsona, Soamesův děd byl totiž jeho hrdina. „Když jsem vyrůstal, nebylo pochyb. Churchill byl největší státník, jakého kdy Británie zrodila,“ líčil Johnson podle The Washington Post v biografii, kterou o válečném premiérovi kdysi sepsal.

Do brexitu zbývá 57 dní a stále není jasné, jestli se uskuteční a v jaké podobě. Současný premiér si stojí za tím, že vyjednávání s Evropskou unií postupují, že se pozměněná dohoda stihne dojednat, a tvrdý brexit tedy nehrozí. A i kdyby, i na něj se Johnsonova vláda připravuje. „Nepojedu do Bruselu žebrat o další odklad, pojedu tam pro dohodu,“ řekl premiér v úterý parlamentu.

Ukázal při tom na lídra labouristů Jeremyho Corbyna. „To on tam bude prosit o prodloužení lhůty,“ pronesl a obrátil se přímo na něj. „Vy tam přijmete všechno, co bude Brusel požadovat, a nás budou čekat další roky hádek o brexitu,“ poukázal s tím, že jeho vláda je jiná.

Co rebelové prosadili?

Zákon by britské vládě ukládal dohodnout tříměsíční odklad brexitu, pokud by se do 19. října nepodařilo ratifikovat podmínky odchodu Británie z Evropské unie nebo pokud by sněmovna neschválila brexit bez dohody.
Johnson prohlašuje, že jediné, co vzniku nové „rozvodové“ dohody brání, je návrh zákona, který v úterý opozice společně s jednadvaceti konzervativními rebely protlačila na středeční program dolní komory britského parlamentu.

Mezi poslanci, kteří pro návrh zákona hlasovali, byl právě i jednasedmdesátiletý Soames, který později potvrdil, že stejně jako ostatní přijde o členství ve straně. „Bylo mi řečeno předsedou poslanců, že bude jeho smutnou povinností, aby mi zítra (ve středu) napsal a oznámil mi, že mi bylo členství odebráno,“ uvedl.

U konzervativců byl syn Churchillovy nejmladší dcery Mary Soamesové sedmatřicet let a za celou tu dobu prý proti své straně hlasoval jen třikrát. Do příštích voleb - které mohou předčasně nastat už v polovině října - bude v parlamentu jako nezařazený poslanec a o další mandát už se ucházet nebude.

Na středečním projednávání opozičního brexitového zákona Soames podle listu The Independent řekl, že by se měly ctít výsledky referenda o vystoupení z Unie. „Pro brexitovou dohodu jsem hlasoval vždy, když byla dolní komoře představena, což je víc, než se dá říct o mém ctihodném příteli ministerském předsedovi, předsedovi sněmovny i dalších členech vlády, jejichž vážný nedostatek loajality byl mnohým z nás skutečnou inspirací,“ opřel se do Johnsona a jeho pravé ruky Jacoba Rees-Mogga.

Na dědu jsem pyšný, ale musím jít vlastní cestou, říká Churchillův vnuk

Churchillův vnuk míní, že Johnson nehraje s ostatními férově. „Je velký rozdíl, jestli řeknete, že chcete dohodu, nebo že chcete dohodu, která je dosažitelná. Toto všechno bylo z mého pohledu v plánu, což je velká škoda. Pokusí se vyvolat předčasné volby. A přesně to chtěli - nové složení parlamentu,“ popsal Soames pro BBC.

Rebelové, které toryové vyhodili ze strany, za ně už totiž ani nemohou v nadcházejících volbách kandidovat.
Vyloučení Soamese je jednou z nejbizarnějších událostí v rámci brexitové krize, ve které se kdysi politicky stabilní a ekonomicky prosperující země topí už tři roky, podotýká agentura Reuters. Britská média pak vyhození poslanců líčí jako „krveprolití v parlamentu“.

KOČNEROVA OPIČKA JANKOVSKÁ REZIGNOVALA

Státní tajemnice slovenského ministerstva spravedlnosti Monika Jankovská v úterý ohlásila rezignaci. Dlouhodobě čelila tlaku na odchod v souvislosti s informacemi medií, že v minulosti pravidelně komunikovala s podnikatelem z podsvětí Marianem Kočnerem. Ten je obviněný z vraždy novináře Jána Kuciaka.

Státní tajemnice slovenského ministerstva spravedlnosti Monika Jankovská (28. března 2018) | foto: Profimedia.cz
Jankovská popírá, že by byla s Kočnerem v kontaktu, policie jí však už zajistila mobilní telefon. „Neznám ho, nekomunikovala jsem s ním, ani přímo ani zprostředkovaně. Celý tento mediálně-politický cirkus se hluboce dotýká mé rodiny. Vzdávám se funkce státní tajemnice kvůli tlaku na moji rodinu,“ řekla.

Podle Jankovské šlo v kauze o její veřejnou popravu prostřednictvím mediálního lynče a celou záležitost označila za „svinstvo“. Jankovská uvedla, že se po odchodu z pozice státní tajemnice opět ujme funkce soudkyně. Tu měla pozastavenou zhruba osm let právě kvůli práci na ministerstvu spravedlnosti. Bude působit jako trestní soudkyně na bratislavském krajském soudu. Za bezpředmětný označila novinářský dotaz, zda její návrat do taláru nezhorší důvěryhodnost veřejnosti ve slovenskou justici.

Podle medií si Jankovská v minulosti vyměnila s Kočnerem prostřednictvím mobilního telefonu přes tisíc zpráv. Policie v srpnu Jankovské a několika dalším představitelům slovenské justice, včetně soudců, zajistila mobilní telefony. Jankovská tuto policejní akci označila za nepřiměřenou. Premiér Pellegrini i ministr spravedlnosti Gábor Gál dříve uvedli, že k odvolání Jankovské z funkce na ministerstvu potřebují důkazy o jejích údajných vazbách na Kočnera. Na ministerstvo spravedlnosti ji navrhla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie.

Čaputová vybídla k rezignaci političku spojovanou s obviněným Kočnerem

K odchodu Jankovskou naopak minulý týden vybídla prezidentka Zuzana Čaputová. Opozice kvůli kauze vyvolala mimořádnou schůzi sněmovny, na které chce prosadit vyslovení nedůvěry premiérovi Peteru Pellegrinimu, byť sama na to dostatek hlasů nemá.

Zatím není jasné, zda se nyní – po ohlášené rezignaci Jankovské – schůze svolaná na pátek uskuteční.
Obsah Kočnerovy komunikace prostřednictvím šifrované mobilní aplikace Threema získali kriminalisté z jeho mobilního telefonu při vyšetřování vraždy Kuciaka. Jankovská tvrdila, že s Kočnerovým telefonem mohl někdo manipulovat.
Podle médií získané informace z Kočnerova mobilního telefonu ukazují, že podnikatel měl kontakty na politiky, vyšetřovatele či pracovníky justice. Média tvrdila, že Kočner v komunikaci s jiným člověkem označil Jankovskou za svou opičku. Letos kvůli kontaktům s Kočnerem nebo s další obviněnou v případu Kuciakovy vraždy už o funkci přišli dva náměstci slovenského generálního prokurátora.

NEZLETILÍ MIGRANTI VYVOLALI NA OSTROVĚ ŘECKA POTYČKY, CHTĚJÍ NA PEVNINU

Řecká policie musela ve středu zasahovat v přeplněném táboře pro uprchlíky na ostrově Lesbos. Asi 50 lidí, kteří se hlásí jako nezletilí bez doprovodu dospělých, se dožadovalo přesunu do pevninského Řecka. Mládež napadla personál tábora, takže policisté byli nuceni použít slzný plyn. Potyčka vypukla den poté, co úřady dokončily přesun více než 1 400 lidí z tábora na Lesbu do severního Řecka. Většina z přestěhovaných jsou rodiny Afghánců. Skupina demonstrujících se přesunula do oddělené oblasti a byl za ní vyslán tým vyjednávačů.

Nespokojenost lidí v táboře Moria na Lesbu se hromadí po tři týdny kvůli přeplněnosti zařízení. Úřady se řídí dohodou zavřenou s Evropskou unií, podle níž mají uprchlíci zůstat na řeckých ostrovech, dokud nebude kladně vyřízena jejich žádost o azyl.

Uprchlické tábory na ostrovech v Egejském moři jsou dlouhodobě přeplněné. V táboře Moria bylo v srpnu zhruba 8 700 běženců, ač postaven byl pro 3 000 migrantů. Dětský fond OSN (UNICEF) tvrdí, že je mezi běženci na tři tisíce dětí, z toho 520 bez doprovodu. V celém Řecku je v uprchlických táborech asi 32 000 dětí. Řecký deník Kathimerini píše, že se ve středu sešli starostové ostrovů z východní části Egejského moře a jednají o zvládání migrace s policií a zástupci Evropské unie. Podle deníku příliv uprchlíků na Lesbos roste

KLAUSOVA TRIKOLÓRA CHCE BRÁNIT MUŽE A ŽENY

Program nového hnutí Trikolóra představil ve Sněmovně Václav Klaus mladší, kterého na jaře vyloučila ODS, a jeho spolupracovníci. Podle další poslankyně zvolené před dvěma lety za ODS, Zuzany Majerové Zahradníkové, se programu nese v duchu slov braňme normální svět.

„Důsledně trváme na definici manželství jako svazku muže a ženy. Rodinu tvoří otec matka, jejich děti a případně prarodiče či další příbuzní,“ říká garant programu Trikolóry pro resort práce a sociálních věcí Václav Krása, bývalý poslanec za ODS a později i člen Unie svobody. „Program je stručný, odvážný,“ prohlásil ve středu Klaus mladší. Je podle něj napsán tak, aby mu rozuměla i „paní poštmistrová“.

Podpora rodin s třemi a více dětmi, která nebere dávky

Za prioritu označil snižování daní. „Chceme podpořit třetí dítě do rodiny. Motivovat rodiny, aby měly více dětí,“ řekl.
Jednomu z rodičů při péči o dítě do deseti let a v případě péče o tři a více dětí, slibuje Trikolóra úhradu zdravotního a sociálního pojištění, když bude druhý rodič výdělečně činný.„Rodiče, kteří vychovávají vlastní čtyři a více děti, a neberou žádné dávky, osvobodíme od daně z příjmu,“ píše se v programu nového politického hnutí.Trikolóra také například chce, aby si Česká republika vyjednala s Evropskou unií trvalou výjimku z eura a zachovalo si českou korunu.

Garantem zahraniční politiky hnutí bude exprezident Klaus

Hnutí Trikolóra také plánuje zrušit ministerstvo pro místní rozvoj, a když bude řešit zahraničně-politické věci, bude mít hlavní slovo bývalý prezident Václav Klaus.„Nesbíráme každého odpadlíka,“ odvětil na dotaz iDNES.cz, zda se mu podařilo získat nějakou další akvizici mezi poslanci. Dříve totiž řekl, že mezi současnými poslanci je jich více než deset, jimž je program Trikolóry sympatický. Prioritou podle něj není sešikovat sedm, osm odpadlých poslanců. „Je řada poslanců, kteří s námi často hlasují, nebo mají podobné názory. S těmi se určitě bavíme. Kam se to dostane, já nevím,“ řekl Klaus.

Přestup Foldyny z ČSSD podle Klause Trikolóra zatím neřešila

„Pan Foldyna je určitě jeden z lidí, se kterými z hlediska konzervativnosti a podobných věcí často hlasujeme stejně. Lidsky ho mám rád. Jeho vstup jsme neřešili. Zatím k tomu nedošlo, je členem sociálnědemokratické vládnoucí strany,“ odvětil na otázku iDNES.cz, zda je pravda, že o vstup do Trikolóry se zajímal poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„My proti demokratické levici nic zásadního nemáme. Až s ním budu mluvit, tak s ním budu mluvit sám a pak asi to půjdeme sdělit novinářům, kdyby z toho něco bylo, ale ne obráceně,“ řekl k Foldynovi zakladatel Trikolóry Klaus mladší.
Ke svým osobním ambicím, zda ho třeba zajímá i příští prezidentská volba, iDNES.cz řekl, že jeho ambicí je prosadit co nejvíce programu. „Mojí ambicí je uspět ve volbách, které budou rozhodovat o předsedovi vlády. Z hlediska toho prezidenta... za prvé bych se musel oženit potřetí, což se mi nechce, protože jsem už dost starý a mám dost věcí, takže to není věc, o které bych přemýšlel,“ uvedl Klaus mladší.

Klaus mladší byl z ODS vyloučen v polovině března. „Václav Klaus mladší svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozuje dobré jméno ODS a dělá to i přesto, že byl několikrát varován, poté co dostal něco, co jsme nazvali žlutou kartou,“ řekl po jednání výkonné rady šéf strany Petr Fiala.

Povolební spolupráci s ODS si Trikolóra umí představit

Zakladatel Trikolóry si ale umí představit povolební spolupráci s ODS. „Samozřejmě si dovedu představit koalici s ODS. Dovedu si představit koalici s kdekým, pokud prosadíme významnou část našeho programu,“ uvedl pro iDNES.cz ve středu Klaus mladší.

„Hnutí Trikolóra nevzniklo jako trucpodnik vůči ODS, mám tam pořád řadu přátel, řada z nich přijde na moje narozeniny. To, že zrovna s některými jejich vrcholnými představiteli nemám asi nejvřelejší vztahy, zvlášť z jejich strany, to je asi pravda, ale na to se nesmím ohlížet. Z hlediska daní a ekonomických věcí je to strana určitě nám nejblíž ve Sněmovně,“ dodal poslanec, kterého občanští demokraté vyloučili. Mezi lidmi, které Trikolóra přilákala, jsou i bývalý ministr školství Josef Dobeš či bývalý ministr zahraničí a poradce prezidenta Zeman Jan Kohout. Ustavující sněm hnutí se uskuteční v Brně 28. září, tedy v den, kdy má svátek Václav.

OLAF: STÍHÁNÍ BABIŠE V RUKOU ČR

Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo, řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s dalšími závěry třeba počkat na podrobnější informace o vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze.

OLAF vyšetřoval okolnosti, za nichž skupina Agrofert získala z unijních fondů 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo. Koncem roku 2017 dospěl k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování.

V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, konečné rozhodnutí však ještě nepadlo.„Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze,“ řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi. Závěry českého šetření jsou podle něho zcela v rukou českých úřadů.

VĚC BABIŚE OPĚT PROJEDNÁ KRAJSKÝ ÚŘAD

Kauzou možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše se bude opět zabývat středočeský krajský úřad. V úterý obdržel premiérovo odvolání proti nedávnému rozhodnutí Městského úřadu Černošice v případu. V minulosti už krajští úředníci věc jednou posuzovali a vrátili ji k novému projednání do Černošic.

Babiš považuje za absurdní, že případ spadá do kompetence černošického úřadu. Střet zájmů ve středečním vyjádření odmítl. Nový vývoj oznámil v tiskové zprávě ředitel krajského úřadu Jiří Holub. Uvedl, že odvolací spis byl na krajský úřad doručen v úterý. Úřad se podle Holuba k věci nebude až do skončení odvolacího řízení vyjadřovat.„Na proces neveřejného správního řízení nemá a ze zákona nemůže mít vliv žádný zástupce samosprávy, tedy politik, a nemůže ho ovlivnit ani ředitel úřadu. Správní řízení bude vedeno na Krajském úřadě Středočeského kraje dle zákonů České republiky. Správní lhůta pro vydání rozhodnutí je 30 dní,“ dodal Holub.

Černošický úřad vede s premiérem správní řízení kvůli spáchání přestupku proti zákonu o střetu zájmů. Babiš čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Premiér se brání tím, že holding v únoru 2017 vložil do svěřenského fondu. Tvrdí, že tím dostál povinnostem vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů.

Odbor přestupků Městského úřadu v Černošicích vydal poslední rozhodnutí 2. srpna, výsledek řízení nezveřejnil. Babiš se prostřednictvím svého zástupce odvolal a černošický úřad nyní postoupil spis s Babišovým odvoláním a svým stanoviskem odvolacímu orgánu, tedy krajskému úřadu.

Postupoval jsem podle zákona, zopakoval Babiš

Babiš ve středu během návštěvy v Turecku novinářům řekl, že případ nesleduje, protože se jím zabývají jeho právníci. „Uvidíme to finální rozhodnutí. Žádný střet zájmů nemůže logicky být, protože jsem postupoval podle zákona,“ odkázal na zákon někdy přezdívaný „lex Babiš“. Norma o střetu zájmů podle Babiše popírá jeho základní právo něco vlastnit. Za absurdní považuje i to, že případ řeší úřad v Černošicích.

Poprvé černošický úřad v premiérově kauze rozhodl letos v lednu, dospěl k závěru, že Babiš přestupek spáchal a uložil mu pokutu 200 000 korun. Premiér se odvolal a případ převzal krajský úřad, který březnu rozhodnutí černošického úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Později krajský úřad uvedl, že v postupu úředníků shledal procesní i další nedostatky.

Městský úřad v Černošicích je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, v nichž premiér žije. Podnět mu odeslala organizace Transparency International ČR, která tvrdí, že Babiš ovládá holding Agrofert i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon.

Krajská opozice už v minulosti kritizovala skutečnost, že Babišovo minulé odvolání proti rozhodnutí černošického úřadu projednával středočeský krajský úřad. Poukazovala na to, že ve středních Čechách vládne Babišovo hnutí ANO. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) tehdy podezření z podjatosti odmítla

ŠLACHTA ODCHÁZÍ DO DŮCHODU

Robert Šlachta po osmadvaceti letech končí v uniformě. Svým kolegům to oznámil ve středu ráno. Bývalý velitel ÚOOZ a současný šéf pátrací sekce celníků skončí v listopadu. Podle informací MF DNES plánuje vstup do politiky. Na informaci upozornil jako první server lidovky.cz. Informaci potvrdila tisková mluvčí celníků Martina Kaňková. „Ano, mohu potvrdit, že Robert Šlachta ve funkci končí,“ uvedla s tím, že důvody, které ho k tomu vedly, nebude uvádět. „Nesouvisí to ale s celní správou,“ doplnila.

„Určitě neuvažuju o žádném vstupu do nějaké strany,“ popřel Šlachta na dotaz iDNES.cz. Zda je jeho odchod spojen se vznikem nové strany, neodpověděl. Podle informací MF DNES ale Robert Šlachta vstup do politiky opravdu plánuje a to s vlastní partají.

„Mám k tomu své důvody, ale sdělím je, až skončím služební poměr, což bude po 1. prosinci. V současné době to nelze komentovat, protože jsem stále příslušníkem ozbrojeného sboru. Slyšel jsem už nějaké nesmysly, že je to kvůli vojákům, ale to tak v žádném případě není. Dospěl jsem k tomu spolu s svým náměstkem,“ řekl LN samotný Šlachta.
V Celní správě skončí i se svým náměstkem Tomášem Sochrem, rovněž bývalým detektivem ÚOOZ. Šlachta vyloučil, že by po odchodu do civilu pracoval pro soukromou sféru.

„Uvědomuji si čím dál víc, že jsem celý svůj svět obětoval vlastní kariéře. Sedmnáctého začínám žít na ubytovně a už taky zvažuji, co s tím osobním životem dál. Asi víte, jakým důvodem jsem skončil u policie. Sám pro sebe jsem si říkal, jestli to vůbec mělo ten smysl,“ řekl v Pressklubu Frekvence 1 Šlachta.„Já jsem neměl nikdy žádného koníčka kromě běhání, měl jsem pouze práci a myslím si, že to není úplně dobře, protože kolegové šli k rodinám a já jsem se neměl kam vrátit,“ dodal.

Zasahoval na úřadu vlády v kauze Nečase

Robert Šlachta v letech 2008 až 2016 velel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), a to až do jeho zániku v rámci policejní reorganizace. Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice.

Nejvíce pozornosti získal ÚOOZ vedený Šlachtou v červnu 2013, když zasáhl na úřadu vlády i dalších místech v kauze týkající se mimo jiné blízké spolupracovnice expremiéra Petra Nečase Jany Nagyové, nyní Nečasové, a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády. Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 po více než čtvrtstoletí služby, na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Na konci října 2016 bylo oznámeno, že se od listopadu stane náměstkem generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání. Touto funkcí byl od 1. září pověřen. Šlachta uspěl ve výběrovém řízení, podle dřívějšího vyjádření Celní správy byl jediným uchazečem o funkci. Nabídku práce u celníků dostal od náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové, podle které se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.

Nástup Šlachty k celníkům kritizovaly opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s ministrem financí Andrejem Babišem, pod nějž celníci spadají. Babiš vazbu na kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.

REHABILITACI RODINY NDR SOUD ODMÍTL

Překvapivě skončilo jednání Okresního soudu v Chebu, který rozhodoval o soudní rehabilitaci pro rodinu někdejších uprchlíků ze socialistického Německa. Přestože se státní zástupkyně ztotožnila s návrhem advokáta rodiny, senát nakonec účast na soudní rehabilitaci nepřiznal.

Podle soudce Karla Veleka totiž rodina pronikla v roce 1982 na území Československa nelegálně mimo hraniční přechod. To bylo podle jeho slov také primárním důvodem zadržení a posléze i vydání k potrestání do Německé demokratické republiky.

„Ozbrojené síly tehdy chránily hranice. To platí i dnes a na tento čin se zákon o soudní rehabilitaci nevztahuje. Zadržení tedy nelze brát jako křivdu. Fakt, že se dopustili i trestného činu přípravy opuštění republiky, je nepodstatný. Bylo by s nimi nakládáno stejně, i kdyby se tohoto činu nedopustili,“ vysvětlil soudce Velek v odůvodnění rozsudku. Proti tomu se na místě odvolal jak právník rodiny, tak státní zástupkyně.

Případ je jedinečný i z toho důvodu, že tentokrát žádaly o satisfakci i děti, kterým bylo v té době sedm a devět let.
„Ti lidé sem nešli proto, že by chtěli v Československu žít, ale protože chtěli pokračovat dál na Západ. A oficiálně přijet nemohli. Otec měl už dříve konflikty s východoněmeckou tajnou policií,“ vysvětloval advokát Lubomír Müller.
To potvrdila i dnes šestačtyřicetiletá Jana Birner, které bylo v době, kdy se rodiče pokoušeli utéct na Západ, devět let. Právě ona před soudem v Chebu zastoupila svou matku Petru Simon a bratra Michaela. Otec Rolf Simon se soudu nedožil. Zemřel před třemi lety.

„Pamatuji si všechno, jakoby to bylo včera. Šli jsme dva dny lesem od Bad Elstru směrem na Doubravu u Aše. V lese jsme také jednu noc přespali. Pamatuji si, že můj tehdy sedmiletý bráška Michael měl stále hlad a žízeň. Když jsme 16. května 1982 přišli k hranicím, viděli jsme, že se tudy přejít nedá, a rozhodli jsme se vrátit. Tehdy nás zastavila hlídka českých pohraničníků. Měli s sebou hodně ostré psy. Vím, že nás rodiče schovávali za sebe, chtěli nás chránit,“ vzpomínala Jana Birner s tím, že po zadržení pohraničníci rodinu oddělili.

Rodiče putovali do vězení, děti do dětského domova

Následovaly osobní prohlídky a výslech, při kterém rodiče přiznali, že chtěli dojít až do svobodného Německa.
„Hned následující den po zadržení byla celá rodina bez soudu předána v 8 hodin ráno na přechodu Vojtanov východoněmecké STASI s vysvětlením, že trestní stíhání rodičů by bylo neúčelné vzhledem k trestu, který je postihne na území Německé demokratické republiky. A trest skutečně přišel. Rodiče putovali do vězení a děti do dětského domova,“ uvedl advokát Lubomír Müller.

To nejhorší však mělo teprve přijít. Ještě dnes, když má o tom Jana Birner vyprávět, tečou jí z očí slzy.

„Maminka zůstala ve vězení rok. S tatínkem se musela formálně rozvést. Vyhrožovali jí, že pokud to neudělá, bude její syn, můj mladší bratr, předán k adopci. Otec vyšel z vězení za tři a půl roku jako zlomený člověk. To, co se stalo, hluboce zasáhlo Michaela. Kvůli tomu, co prožil, začal pít. Stal se z něj alkoholik, který není schopen samostatného života,“ vypráví Jana tichým hlasem na chodbě soudní budovy. Pomsta východoněmecké státní moci dostihla i ji. Nemohla studovat, posléze měla problém i jen najít práci. Pomocnou ruku jí podali až v církevní nemocnici. Díky tomu dnes pracuje jako zdravotní sestra.

PRAHA 2 NECHCE V OBVODU KOLOBĚŽKY

Vedení Prahy 2 se nelíbí, že provozovatelé koloběžek Lime v této městské části povolili odkládání koloběžek. Původně je zde uživatelé nechávat nesměli. Podle radních společnost Lime porušuje zákon, chtějí se proto obrátit na policii.
Od chvíle, kdy se v Praze sdílené elektrokoloběžky Lime objevily, uplyne koncem září rok. Veřejnost dodnes rozdělují – pro jedny jsou moderní dopravou pro město 21. století, jiným naopak vadí, že koloběžky mnohdy v ulicích překážejí nebo jejich uživatelé jezdí neukázněně po chodnících.

Radnice Prahy 2 se od začátku pasovala do role nejhlasitějšího kritika nové atrakce. Provozovatel služby proto původně celé území této městské části začlenil mezi místa, která se v aplikaci ukazují jako zakázaná. To znamená, že se na nich nesmí elektrokoloběžky odkládat. Nyní se to změnilo a společnost Lime v Praze 2 provoz z větší části povolila. „V současné chvíli platí takzvaná červená (zakázaná, pozn. red.) zóna v exponovaných částech Prahy 2, kde uživatele za odložení koloběžky pokutujeme,“ uvedl provozní manažer společnosti Lime Ondřej Široký. Na zbytku území je už však možné koloběžky bez postihu parkovat.

„Pokud společnost nevrátí celou Prahu 2 zpátky do červené zóny, tak podáme na policii oznámení kvůli podezření z porušení zákona,“ řekl MF DNES místostarosta Prahy 2 pro dopravu Jan Korseska (ODS). Podnět už má podle něj městská část přichystaný, konkrétně na přestoupení zákona o silničním provozu. „Máme podezření, že tyto koloběžky nesplňují svým technickým vybavením podmínky provozu na silnici,“ zdůvodňuje Korseska. A tím, že provozovatel tyto služby nabízí, by se podle něho navíc mohl dopouštět i trestného činu obecného ohrožení.

Pokuta za zelenou koloběžku. Firma si účtuje za odstavení v zakázané zóně

Už loni na podzim Lime s radnicí opakovaně jednal, avšak Praha 2 si podmínila fungování sdílených elektrokoloběžek na svém území předložením dvou potvrzení. První z nich má být od ministerstva dopravy a má doložit, že koloběžky mohou bezpečně fungovat v běžném provozu v ulicích města. Druhou podmínkou má být dohoda se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých (SONS), že provozování služby bere ohledy i na zrakově postižené.

Firma žádné z potvrzení nedodala, zrušení zakázané červené zóny na většině území Prahy 2 hájí tím, že svoji službu během roku postupně vylepšila. Například pravidelně informuje uživatele o pravidlech fungování a ty neukázněné pokutuje v řádu stovek korun.

Nechat, nebo zakázat? Evropská města řeší dilema elektrických koloběžek

Dále se po městě pohybují takzvaní patroleři, kteří dohlížejí, zda koloběžky nepřekážejí a rovněž provozovatel společně se SONS zmapoval nejproblematičtější místa, která jsou pod přísnější kontrolou. „Tato opatření zkvalitňující provoz služby se již dnes významně projevují a právě s jejich zaváděním jsme částečně omezili červené zóny na Praze 2,“ zdůvodňuje Široký. Jednání a aktivní kontakt s provozovatelem sdílených elektrokoloběžek potvrzuje i viceprezident SONS Rudolf Volejník, k uspokojivému řešení pro lidi se závažnou poruchou zraku však podle něj dojde jen velmi těžko.

Méně než procento obyvatel

Svůj nekompromisní postoj vůči této službě zdůvodňuje radnice Prahy 2 ochranou obyvatel. A právě na ně se nedávno obrátila v anketě, zda chtějí sdílené elektrokoloběžky na svém území. Z výsledků, které městská část před několika dny zveřejnila, vyplynulo, že drtivá většina hlasujících je proti.

Bratislava zavedla sdílené koloběžky, za týden jich lidé polovinu ukradli

Jenže to má jeden háček. Z téměř 50 tisíc obyvatel Prahy 2 se jich vyjádřilo pouhých 396. Pravděpodobným důvodem velmi nízké účasti byla skutečnost, že pro účast bylo nutné vystřihnout z radničních novin papírový kupon a osobně jej odevzdat v budově radnice, elektronicky hlasovat nešlo.

Kromě toho se mnozí o anketě vůbec nedozvěděli, jiní nebyli ani v Praze, protože bylo možné vyjádřit se pouze během července, kdy je řada lidí na dovolené. Podle Korsesky ale bylo vše v pořádku. „Anketa není závazná, byla spíše podpůrná, abychom věděli, jestli je náš postup správný,“ tvrdí. Výhradně papírovou formu hlasování pak radnice podle něj zvolila proto, aby nikdo anketu nemohl zneužít.

MINISTR PETŘÍČEK: V EK CHCEME MÍSTOPŘEDSEDY ČI EKONOMIKU

Česká vláda dál usiluje o ekonomické portfolio v Evropské komisi, nebo místopředsedu komise, sdělil ve středu ministr zahraničí Tomáš Petříček. Reagoval tak na spekulace portálu Politico o možném dosazení české kandidátky Věry Jourové do čela dohledu nad dodržováním principů demokratického a právního státu.

Petříček zdůraznil, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo a Jourovou čekají další jednání. Navíc seznam nominantů zatím není úplný, svého kandidáta nedodala Itálie. „Za nás stále platí to, že bychom usilovali o nějaké portfolio v oblasti ekonomických politik nebo digitální trh, případně místopředsednickou pozici,“ řekl ministr. Informace Politica vyvolaly u českých politiků rozporuplné reakce včetně podezření, že to je žert či popíchnutí.

Jourová dostala nabídku dohlížet v EK na dodržování principů právního státu

„Vzhledem k tomu, že Věru Jourovou nominovalo Babišovo ANO, tak šéfka komise osvědčila smysl pro humor. Nebo chtěla popíchnout českého premiéra. Ale buď jak buď, rozhodně to není nějaké silnější portfolio, třeba ekonomické, o kterém snila česká vláda,“ uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Pověřit Babišova člověka dozorem nad vládou práva prosazování tohoto principu v EU nepřispěje a je to známkou slabosti nominované předsedkyně EK,“ napsal europoslanec Pirátů Mikuláš Peksa s odkazem na dotační kauzu premiéra Andreje Babiše (ANO) a spory o to, zda je předseda vlády s ohledem na správu svého majetku ve sporu zájmů.

„Portfolio je bez vlivu na významnou legislativu EU. Věra Jourová bude tlačena do peskování členských států nepohodlných Bruselu. Což není oblíbená pozice, a proto o ni nikdo nestojí. Tato pozice byla navíc v minulém období alespoň spojena s mistopředsednickou funkcí v EK, což teď, jak se zdá, již není. Čímž již naprosto ztrácí smysl, protože takový komisař nevykompenzuje své slabé portfolio alespoň účastí v nejužším pracovním kruhu předsedy,“ uvedla europoslankyně KSČM Kateřina Konečná. Věc by podle ní mohla být „sladkou pomstou Bruselu“.

Podle předsedy lidovců Marka Výborného jde o spekulaci, která určitě neposiluje vyjednávací pozici České republiky. „Pokud by to tak dopadlo, velmi by záleželo na rozsahu věcí, které by toto portfolio obsahovalo. A to není vůbec jasné,“
poznamenal.

O možném portfoliu pro Jourovou informoval portál Politico s odvoláním na dva vysoce postavené činitele. Podle něj je to vstřícný krok nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vůči zemím visegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Někteří politici z této části Evropy si stěžovali na to, že končící EK nespravedlivě pranýřovala stav právního státu v tomto regionu. Kritiku ze strany zejména místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, do jehož působnosti patří kromě jiného vláda práva, si v uplynulých letech vysloužily Varšava a Budapešť.

Pokud by Jourová nabídku von der Leyenové přijala, měla by coby eurokomisařka na starosti dohled nad mechanismem, který by na unijní úrovni posuzoval stav právního státu. Von der Leyenová se podle portálu netají tím, že podporuje návrh, aby Unie spojila vyplácení evropských peněz s dodržováním demokratických principů a vlády zákona. Do agendy komisařky také bude spadat problematika dezinformací a nenávistného projevu. V končící EK má Jourová na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitelů či rovné příležitosti žen a mužů.

DEMONSTRANTKA SE DOMÁHÁ OMLUVY OD BABIŠE

Okresní soud Praha-západ se bude zabývat žalobou na ochranu osobnosti, kterou podala demonstrantka Jana Filipová na premiéra Andreje Babiše. Ženě vadí výroky premiéra o tom, že lidé byli na loňských demonstracích iniciovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii zaplaceni. Soudkyně o žalobě rozhodne v pátek.

Žena z Domažlicka podle České televize Babiše v minulosti několikrát vyzvala, aby se omluvil, poslala mu dopis, předžalobní výzvu, o omluvu ho žádala i osobně. V dopise po Babišovi prý chtěla, aby se omluvil v televizi Nova, kde podle ní výroky pronesl.

„Žádám vás tímto o omluvu demonstrantům na stejném mediu, na kterém jste nás pošpinil, to je na TV Nova,“ uvedla na svém blogu. Podle Filipové Babiš v televizi uvedl: „Neumím si představit, že by ňáký někdo demonstroval 16 hodin v kuse a 16 hodin v kuse řval. Jen tak, že se nudí. Takže asi nějaká motivace tam bude.“

„Skutečně to dělám všechno nezištně, nebereme za to žádné peníze,“ řekla dnes soudu Filipová. Popsala, jak jí po Babišově vyjádření začaly chodit zprávy například s dotazy, kolik za demonstrace „bere“, nejprve od známých, později i od cizích lidí. Filipová podotkla, že některé ze zpráv byly i vulgární. „Ta dehonestace ve veřejném prostoru je skutečně obrovská,“ dodala žena.

Impulzem pro ni prý bylo to, když se k výrokům Babiše vyjádřila na facebooku a ozvalo se jí mnoho lidí, kteří se cítili stejně. Dodala, že tvrzení o tom, že jsou demonstranti placení, je mezi lidmi stále. „Myslím, že pan premiér z titulu své funkce nemůže do veřejného prostoru vypouštět informace typu jedna paní povídala,“ řekla Filipová. „Těžko se ta lež, která se zakořenila díky panu premiérovi, vyvrací,“ doplnila.

Babiš: Pískající lidé jsou zaplacení

V loňském roce se proti Babišovi a jeho vládě podporované komunisty uskutečnilo několik demonstrací. Filipová dnes u soudu zmínila protest z 11. července, kdy poslanci rozhodovali, zda dají Babišově menšinové vládě důvěru. Lidé nejdříve protestovali na Malostranském náměstí a později i u vchodu do Sněmovny. Po demonstraci poslanec ANO Pavel Růžička zveřejnil, že slyšel demonstranty, jak se baví o tom, kam mají jít pro peníze. To účastníci demonstrace odmítli. Růžička později svůj výrok změnil.

Čtvrt milionu lidí na Letné. Budeme tu znovu v listopadu, vzkazují Babišovi

Babiš poté mluvil o zaplacených demonstracích v souvislosti s protestem před Českým rozhlasem z 21. srpna. Odkazoval se právě na informace od Růžičky. Podle právníka Filipové Aleše Rozehnala Babiš nepodnikl žádné kroky k tomu, aby si informace ověřil.

Na TV Barrandov premiér na konci loňského srpna řekl, že lidé, co na něj pískali, byli zaplacení. Soud dnes přehrál mimo jiné záznam pořadu, ve kterém Babiš výrok pronesl. „Já vám říkám, že to jsou političtí odpůrci na objednávku,“ řekl také v rozhovoru Babiš. O tom, že jsou lidé, co proti němu protestují, zaplacení, mluvil premiér i v dalších případech.
Filipovou ve středu přišla k soudu podpořit řada lidí, někteří z nich měli na oblečení připnutou trikoloru nebo odznak spolku Milion chvilek pro demokracii. Ne všichni se ale vešli do jednací síně, část z nich proto musela čekat na chodbě.

Demise vlády

Spolek Milion chvilek pro demokracii v loňském roce pořádal demonstrace, protože organizátorům vadilo, že se premiérem stal trestně stíhaný člověk a že je evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. Kvůli tomu se Babiš soudí a tvrdí že s StB nespolupracoval. Na dalších demonstracích protestující požadovali demisi vlády.

Prahou prošlo podle Milionu chvilek deset tisíc lidí. Dorazili na Hrad

Premiér figuruje v kauze ohledně dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Deník N v pondělí informoval, že státní zástupce se rozhodl stíhání Babiše a dalších obviněných zastavit. Rozhodnutí však ještě není konečné. Babiš případ Čapího hnízda označuje za politickou kauzu. Kvůli demisi ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který odchod z vlády oznámil den poté, co policie navrhla Babiše obžalovat, se konaly další demonstrace v letošním roce.

SOUD: ZEMANŮV STAV MUSÍ VYHODNOTIT ZNALEC ONKOLOGIE

Kvůli nutnosti vypracování zdravotnického posudku odročil Městský soud v Brně projednávání žaloby prezidenta Miloše Zemana na bývalého radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka. Ten před dvěma lety před volbami napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu pár měsíců života.

Soudce Radek Malenovský projednal se stranami možnost smíru ještě před přednesením žaloby. Z rozpravy vyplynulo, že kdyby žalobce upustil od peněžní satisfakce a přijal omluvu, strana žalovaného by to zvážila. Zemanův advokát Marek Nespala v přestávce vyjednal s Hradem snížení požadavku z pěti milionů na čtyři miliony pouze pro případ smíru. „Kvůli závažnosti případu, protože jde o extrémní zásah do ochrany osobnosti, samotná omluva nestačí. Podle našeho názoru je pan Bartík recidivista v oblasti fake news,“ prohlásil Nespala. Pro Bartíka však taková podoba smíru byla nepřijatelná. Omluvil se za formu, jakou své tvrzení zveřejnil, dodal ale, že za samotnou informací si stojí.

„Uvědomuji si, že forma nebyla z hlediska důstojnosti a lidskosti zcela v pořádku, mrzí mě to a omlouvám se. Nikoliv však za informaci samotnou,“ uvedl Bartík.Podle Nespaly je to sice vstřícný krok, ve věci ale nejde o formu, nýbrž o obsah. Informaci označil za lživou a dehonestující.

Nespala novinářům ještě před začátkem soudu řekl, že „věštba“ mluvila o tom, že měl prezident Miloš Zeman zemřít do tří až sedmi měsíců, což se nestalo. Proto předpokládá, že Bartík za tvrzení, u kterého neuvedl zdroj, dostane trest. Případná vysouzená částka by podle Nespaly posloužila na dobročinné účely.

Po provedení listinných důkazů, především textů a záznamů z médií, odročil soudce případ na neurčito. Chce ustanovit znalce z oboru onkologie, který by vypracoval zdravotní posudek, zda Miloš Zeman skutečně trpěl či trpí rakovinou, či nikoliv.

„Pokud má pan Zeman čisté svědomí, neměl by mít problém předstoupit před lékaře a podrobit se vyšetření. Pak je ten závěr okamžitě jasný. Pokud ale svědomí čisté nemá, vyšetření odmítne a proč asi,“ podotkl Bartík.Soud obdržel žalobu v listopadu 2017. Věc ale na žádost Hradu přerušil, dokud se nevyřeší trestní oznámení pro podezření z pomluvy. To ale policie loni v prosinci odložila.

Bartík vybírá peníze na milionový spor se Zemanem. Tvrdil, že má rakovinu

Prezidentská kancelář si na to neúspěšně stěžovala u dozorujícího státního zástupce. Na prezidentův podnět podal proti rozhodnutí státního zástupce stížnost k Nejvyššímu soudu bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Nejvyšší soud ale stížnost zamítl jako nepřípustnou.

Bartík koncem roku 2017 před lednovými volbami prezidenta napsal, že má Zeman rakovinu, odmítá se léčit a zbývá mu pár měsíců života. Tehdy to zdůvodnil tím, že mají lidé právo vědět, jak na tom Zeman je.Později informace z internetu stáhl s komentářem, že nečekal takovou negativní vlnu na Zemana i na svoji osobu. Zeman byl v té době prezidentem a ve volbách obhajoval mandát.