iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šaroch obžaluje Babiše? Bakala za 60 mld. OKD nestíhán

Státní zastupitelství by mělo v pondělí oznámit, jak se postaví k vyšetřování případu dotací pro farmu Čapí hnízdo. Premiér Andrej Babiš věří, že stíhání zastaví. „Doufám, že justice rozhodne v můj prospěch, protože pak budu věřit, že máme spravedlnost,“ řekl v pořadu Partie na FTV Prima. Dotaci ve výši 50 milionů korun prošetřuje policie už několik měsíců. Peníze podle premiéra Farma vrátila, i když na ně měla nárok. Babiš tím chtěl prý dokázat, že je to celé nesmysl.

Kauza Čapí hnízdo

„Je to jen kauza, kterou udělala média a nejsou k tomu důkazy. Je to totální nesmysl, žádný podvod nebyl a ani být nemohl. A já doufám, že justice rozhodne v můj prospěch, protože pak budu věřit, že tady máme spravedlnost. Navíc by měla by platit presumpce neviny,“ opakoval stále dokola známou obhajobu premiér Babiš a pak začal citovat definici presumpce neviny z internetové encyklopedie Wikipedia.

Lhůta pro rozhodnutí skončila na konci srpna. Pražské státní zastupitelství pravděpodobně v pondělí zveřejní, jak v kauze rozhodlo. Pokud by obžalobu soudu podalo, Babiš by z čela vlády neodešel. Problém to není ani pro ČSSD. „Od začátku jsme říkali, že celá kauza pana premiéra může skončit obžalobou, ale současně jsme řekli, že tím zlomovým okamžikem je prvoinstanční odsouzení,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Právo šéf strany Jan Hamáček.

Možnosti rozhodnutí státního zástupce

Státní zástupce Jaroslav Šaroch může podle trestního řádu rozhodnout více způsoby. Nyní má reálně tři možnosti.
Může podat obžalobu k soudu a to s tou právní kvalifikací, kterou mu navrhla policie. Tedy dotační podvod a poškozování finančních zájmů Evropské unie vzhledem k tomu, že jde o eurodotaci ve výši necelých 50 milionů. Obvinění čelí premiér od října 2017 a hrozí mu až deset let vězení.

ČSSD prezidenta podrazila, to bych já nikdy neudělal, říká Babiš

Variantou je také změna kvalifikace kauzy na neúmyslný trestný čin. V tom případě by byl případ Čapí hnízdo promlčen, napsal před nedávnem web Neovlivni.cz. Státní zástupce může také říct, aby policie na případu ještě pracovala. A k tomu by mohlo dojít právě tehdy, když by obhájci předložili nové důkazy, které by bylo nutné ještě prověřit.

Případ „Čapí hnízdo“

Problémem je sporná dotace z roku 2008, kdy se na konci předešlého roku měnilo vlastnictví firmy a poté se měnilo ještě několikrát. Stíhání čelí kromě premiéra i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Martin Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál. Policie navrhla jejich obžalobu v polovině dubna.

„To, že do toho zatáhli moji rodinu, moje děti, ženu, to je hrozná prasárna,“ komentoval také v televizním pořadu premiér Babiš. Že ale Farmu Čapí hnízdo vlastnili v době přijetí dotace jeho dospělé děti a bratr jeho partnerky, řekl sám ve Sněmovně v roce 2016.

Žaloba na prezidenta a vztahy s ČSSD

V pořadu Partie se premiér vyjádřil také k senátnímu návrhu žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Babiš doufá, že poslanci vládního hnutí ve Sněmovně návrh nepodpoří. Dolní komora Parlamentu se má k projednání žaloby dostat až ke konci září. V návrhu jsou popsány případy, kdy měl prezident obejít ústavu. Naposledy při odvolání ministra kultury Staňka a nejmenování jeho nástupcem Michala Šmardu.

„Odvolal pana Staňka a pak trvalo nějaký čas, než došlo ke jmenování nového ministra, ale v ústavě není řečený termín,“ řekl premiér. Na počátku dlouhých průtahů podle Babiše stálo nedorozumění mezi prezidentem a sociální demokracií na akci Policista roku. Předseda vlády připustil pochybení v tom, že si měl ověřit fakt, že kandidát ČSSD je „těžko akceptovatelný“.

PREZIDENT NĚMECKA SE OMLUVIL POLSKU

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války omluvil obětem německé agrese. Učinil tak za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy ve středopolské Wieluni u Lodže, kde si nálet na začátku války vyžádal první mrtvé v tomto nejničivějším světovém konfliktu.

Duda se sešel se Steinmeierem brzy ráno. Vzpomínková akce začala v 4:40, což byl podle přeživších čas, kdy začaly padat první bomby. Mezi hosty byli i přeživší náletu, který si vyžádal odhadem 1 200 obětí a zničil 70 procent města. Pietu zahájila minuta ticha.

Duda v projevu poděkoval Steinmeierovi, že se připomínky bolestivého výročí zúčastnil. Nálet na Wieluň označil za teror a kruté barbarství. „Světová válka změnila svět. To nesmíme nikdy zapomenout,“ prohlásil Duda. Německý prezident ve svém vystoupení uvedl, že to byli Němci, kdo se v Polsku dopustil zločinů proti lidskosti. „Skláním se před oběťmi přepadení Wieluně. Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ řekl Steinmeier.

Pieta se brzy ráno konala také na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk, a to za účasti polského premiéra Mateusze Morawieckého a místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse.

Útok německých jednotek na tamní polskou posádku za úsvitu 1. září 1939 byl dlouho považován za začátek druhé světové války, první bomby ale dopadly na Wieluň. „Noc je nejčernější těsně před svítáním. Polsko útok nacistického Německa zaskočil a znamenal nejčernější dny v našich dějinách,“ prohlásil Morawiecki.

„Boj Poláků na Westerplatte měl trvat sedm hodin, ale trval sedm dnů. Byl to předpokoj pekla, předpokoj toho, co Němci ukázali v dalších šesti letech,“ dodal. Počínání okupantů označil za „genocidu spáchanou na polském národu“.
Symbol totální války. Před 80 lety spadly bomby na Wieluň, polskou Guerniku

Polsko v každý den války a okupace přicházelo v průměru o 3000 svých občanů. Podle odhadů ztratilo celkem pětinu svých občanů, včetně drtivé většiny z třímilionové židovské komunity. „Je potřeba o těch obětech hovořit, a je potřeba domáhat se zadostiučinění,“ pronesl Morawiecki.

Kromě milionů obětí připomněl i velké hmotné a finanční válečné škody, které se Polsko snaží napravit desítky let. Parlamentní komise v Polsku pracuje na odhadu škod, které Polsko utrpělo za války a které chce Varšava předložit Berlínu k úhradě. Německá vláda ale považuje otázku odškodnění za uzavřenou.

Dnes je hrozbou imperialismus ruský, naznačil Duda

Hlavní připomínková akce se konala v centru metropole Varšavy. Podle polské televize na ni přijely delegace ze čtyř desítek států, dohromady asi 250 hostů, včetně 17 hlav států. Heslem ústřední ceremonie na Pilsudského náměstí je „Paměť a varování“.

Mezi zahraničními státníky vyčnívala německá kancléřka Angela Merkelová a americký viceprezident Mike Pence. Dorazil i český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Úvodní projev na náměstí, kde se nachází i hrob neznámého vojína, přednesl Duda, následně Steinmeier a pak Pence. Duda v narážce na ruskou politiku vůči Gruzii a Ukrajině vybídl k rozhodné obraně před oživením imperiálních ambicí v Evropě.

„Možná by nebylo válečné apokalypsy, kdyby se Západ ostře postavil proti anšlusu Rakouska, proti pronásledování Židů, kdyby mezinárodní společenství stanulo na obranu Československa,“ zdůraznil. „Musí být jasné, že každá agrese narazí na rozhodnou odpověď. To je výzva současnosti. ‚Byznys jako obvykle‘ a zavírání očí je způsob, jak souhlasit s dalšími útoky,“ varoval.

Připomněl i to, že polská vojska se v září 1939 ocitla v kleštích, když se k německému útoku 17. září zrádně přidala sovětská armáda. Po válce se podle něj Poláci ocitli „pod jinou okupací - sovětskou“. Poděkoval západním spojencům za podporu, která pomohla polskému protikomunistickému hnutí Solidarita k vítězství. To přispělo i ke sjednocení Německa.
Polku rozzlobili němečtí filmaři, koncentrační tábory označili za polské

„Němci ponížili Poláky tím, že na polském území vybudovali mašinerii vyhlazování,“ řekl Duda. „Náš národ se nikdy nevzdal. Existoval podzemní stát, podzemní armáda, partyzáni v lesích. Mládež ve Varšavě v srpnu 1944 povstala proti Němcům, mnohdy s holýma rukama - tak toužili po pomstě,“ uvedl.

„Povstalci byli rozdrceni. Stalin zastavil svá vojska na Visle a počkal, až povstání vykrvácí,“ dodal s tím, že Němci ve Varšavě vyvraždili 50 000 civilistů. Někteří veteráni během projevu plakali. Steinmeier ujistil, že Německo nezapomene na polské oběti a utrpení, způsobené Berlínem. Vyzval k usmíření. Pence ocenil, že Poláci se nikdy nevzdali. Jejich odvahu podle něj nikdo nezlomil, a to ani za nadvlády Sovětů. Zmínil i další národy kdysi zotročené Evropy, včetně Čechů.

Trump polský nárok na reparace nepodpořil

„Myslím, že je to pro nás velmi důležité. Jak to výročí, tak omluva od Němců,“ řekla dvacetiletá Agnieszka. Tak jako mnoho dalších se vydala na varšavskou ulici Nowy Świat, vyzdobenou k výročí polskými vlajkami - a zablokovanou pro dopravu betonovými kvádry a policejní hlídkou v rámci bezpečnostních opatření.

Polsko vystavilo Německu účet za válečné škody, chce 850 miliard dolarů

„To je těžká otázka, upřímně řečeno nemám na ni vlastní názor,“ shodně odpovídá Agnieszka na dvě citlivé otázky výročí. Tou první je, zda bylo správné, že polští hostitelé nepozvali do Varšavy ruského prezidenta Vladimira Putina, což Moskva vnímá jako urážku. Druhá se týká sporu, zda se má nynější polská vláda domáhat od Německa kompenzací za válečné škody. Podle pozorovatelů záleží i na výsledku říjnových parlamentních voleb, zda se Varšava pokusí předložit válečný účet Berlínu. Trump podle polského rozhlasu označil reparace za „záležitost Polska a Německa“.

„Svět neměl svědomí“

Polská média jsou plná vzpomínek na začátek války, ale nechybí ani reminiscence a srovnání s dnešní situací. Koneckonců, i výjimečně teplé počasí spojuje dnešek s dobou před 80 lety. K paralelám vybízí i napětí v Evropě po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté bojují s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.
Šéf polské obrany vyměnil generální štáb a takřka všechny velitele

„Jsou situace, ze kterých není východiska, kromě jediného. V roce 1939 se Polsko muselo bránit a chtělo se bránit. Bojovali jsme za svobodu. Mysleli jsme si, že otřeseme svědomím světa. Ale svět neměl svědomí,“ řekl serveru wp.pl válečný veterán plukovník Romuald Lipiński. Tehdejší polští spojenci Británie a Francie sice vypověděli Německu válku, ale žádné velké vojenské akce na pomoc Varšavě nepodnikli.

„Ne, doufám, že k tomu nedojde, že lidé jsou už moudřejší, i když se říká, že historie se opakuje,“ odpovídá Agnieszka na otázku, zda se neobává nové války. „Analýza bleskové porážky v roce 1939 by měla být lekcí pro bezpečnost Polska ve 21. století. Ale vládnoucí tábor si z této lekce poučení nevzal,“ uvedl v opozičním listě generál Miroslaw Róžański. Z armády odešel kvůli sporům, jak by měly být ozbrojené síly na obranu připraveny.

Není nakloněn nově budovaným „jednotkám teritoriální obrany“, hájícími každou píď země, třeba i v týlu budoucího nepřítele. Dal by přednost armádě vybavené prostředky schopnými eliminovat nebezpeční, ještě než dorazí k hranicím Polska. Polsko je sice součástí spojenectví v Evropské unii a Severoatlantické alianci, ale za prvořadou povinnost generál považuje postarat se o obranu především vlastními silami.

ČAPUTOVÁ: V SR NEMÁME NEZÁVISLOU JUSTICI, A KDE JE?

Slovenská justice trpí vážnými nedostatky a není nezávislá. V rozhovoru s rakouským listem Kurier to prohlásila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Reagovala tak na vyšetřování loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, která v zemi vyvolala politickou krizi a pád vlády sociálnědemokratického premiéra Roberta Fica.„Justici bohužel nezávislou nemáme,“ řekla Čaputová. „Potřebujeme odpovědnou justici. Jako prezidentka mám alespoň poslední slovo při jmenování soudců,“ dodala s tím, že je třeba přikročit k reformám.

Agentura APA poznamenala, že Čaputová je vnímána jako nositelka naděje nadstranického protestního hnutí proti korupci a zneužívání úřadů, které vzniklo po Kuciakově nájemné vraždě. Slovensko v nadcházejícím roce čekají parlamentní volby. K prosazení změn je podle prezidentky nezbytné, aby se před hlasováním sjednotila opozice. „Co nyní Slovensko naléhavě potřebuje, je spojení dobrých sil. Uvidíme, co volby v březnu 2020 přinesou,“ uvedla. V rozhovoru prezidentka odpovídala i na dotaz k odmítavému postoji Slovenska k přijímání uprchlíků. Čaputová vyslovila pochopení pro strach svých spoluobčanů.

„Slovensko není cílovou zemí uprchlíků. Dlouho jsme žili v izolaci, naše obyvatelstvo má tradiční strach z cizího. To musím respektovat a přistupovat k tomu s pochopením,“ vysvětlila. „Měli bychom řešit příčiny uprchlictví, ne následky,“ doplnila. Čaputová v pátek navštívila Rakousko, kde se setkala se svým protějškem Alexanderem Van der Bellenem a také s kancléřkou Brigitte Bierleinovou. Ta před vstupem do politiky šéfovala rakouskému ústavnímu soudu.

VOLBY V NĚMECKU, V SASKU SDU, V BRANIBORSKU SOCIALISTÉ

Zemské volby v Sasku v neděli podle odhadů vyhráli křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové před protiimigrační stranou Alternativa pro Německo (AfD). V Braniborsku podle prvních odhadů vyhrála sociální demokracie před protiimigrační Alternativou pro Německo. CDU tam skončila třetí.

Obě strany celoněmecké vládní koalice CDU/CSU a SPD ale v obou východoněmeckých spolkových zemích výrazně oslabily, za skutečného vítěze se tak dá označit protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která jak v Sasku, tak v Braniborsku skončila druhá. V obou zemích hlasování povede ke konci současných vlád, které ztratí většinu v parlamentech.

Ve čtyřmilionovém Sasku, které leží u českých hranic, získala CDU podle odhadů 32,5 procenta hlasů a AfD 27,8 procenta. S velkým odstupem za nimi skončili Levice s 10,1 procenta, Zelení s 8,4 procenta a sociální demokraté (SPD) se 7,8 procenta.

Křesťanští demokraté byli ještě v červenci v průzkumech veřejného mínění na úrovni AfD, v závěru kampaně vedené populárním saským premiérem Michaelem Kretschmerem se ale protestnímu uskupení dokázali odpoutat. I tak je ale výsledek pro CDU dosud nejhorším v Sasku, kde od znovusjednocení Německa v roce 1990 strana vyhrála všechny zemské volby. Jejím dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent. Ještě výrazně hůře je na tom v absolutních číslech koaliční SPD, která dostala osm procent hlasů, čímž také prolomila své dosavadní minimum. To činí 9,8 procenta a je z roku 2004.

Výrazně si naopak polepšila AfD, kterou zvláště na východě Německa mnozí považují za pravicově populistickou až radikální, pro níž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali devět procent hlasů, což je také jejich maximum. Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle odhadů 10,5 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,8 procenta liberálové (FDP).

Braniborsko: vítězství SPD

Podobné trendy jsou patrné i ve 2,5milionovém Braniborsku, kde podle odhadů doplněných o průběžné výsledky vyhrála SPD s 26,1 procenta hlasů před AfD s 23,7 procenta. Do zemského sněmu půjde i CDU s 15,7 procenta, výrazně oslabená Levice s 10,7 procenta, posílení Zelení s 10,6 procenta a poprvé zřejmě také konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

Také ve spolkové zemi Braniborsko, která obklopuje Berlín, jak SPD, tak CDU znovu o něco níže posunuly hranici svého minima. Naopak AfD, kterou hlavně na východě Německa mnozí pozorovatelé považují za pravicově populistickou až radikální a kterou nezřídka podporuje i bývalý český prezident Václav Klaus, v Braniborsku dosáhla svého rekordu. Stejně tak i Zelení.

Řada voličů dala podle názoru politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Sasko po celou tuto dobu vedl premiér z řad CDU, Braniborsko zase ministerský předseda za SPD.
Rýsuje se koalice SPD, Levice a zelených

V obou spolkových zemích, kde letos výrazně stoupla volební účast, se po hlasování budou měnit vládní koalice. Jak vláda CDU a SPD v Sasku, tak kabinet SPD a Levice v Braniborsku přijdou o většinu v zemském sněmu. V obou zemích by se proto stávající koalice mohly rozrůst o Zelené. Ve hře jsou ale i další varianty.

Dopady hlasování v obou spolkových zemích se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD, jejíž strany v posledních dvou letech utrpěly sérii porážek.Zejména uvnitř sociální demokracie mohou po debaklu v Sasku znovu zesílit hlasy, že nelze nadále setrvávat ve velké koalici, která spolkové republice vládne už potřetí za poslední čtyři volební období.

TRUMP CHCE JINOU STANICI TELEVIZE

Americký prezident Donald Trump se rozkmotřil se svou oblíbenou televizí Fox News. Ve středeční sérii tweetů napsal, že straní demokratům a že si i se svými fanoušky bude muset začít hledat nový zpravodajský kanál. I když půjdete všichni k levici, stejně volby vyhraji, prohlásil.„Právě jsem viděl, jak Fox News ve velkém propagovala demokraty prostřednictvím ředitelky komunikace Demokratického národního výboru. Říkala si tam, co chtěla, aniž by jí někdo oponoval,“ napsal Trump ve středu na Twitteru.

V dalších dvou tweetech dodal, že všichni klidně mohou jít politicky doleva, ale on stejně najde cestu, jak vyhrát příští prezidentské volby. „To je to, co dělám, vyhrávám. Ale nechci vyhrát kvůli sobě, jen kvůli lidem,“ pokračoval.
„Nová Fox News klame miliony skvělých lidí! Musíme se začít poohlížet po novém zpravodajském médiu. Fox už se pro nás nehodí!“ dodal. Poslední věta se přitom v doslovném výkladu dá přeložit také jako „Fox už pro nás nepracuje“. Jeden z analytiků televize Brit Hume k tomu na Twitteru poznamenal: „Fox News pro vás ani nemá pracovat.“

Americký prezident je dlouhodobě známý svou zálibou pro konzervativní stanici, která mu navíc pomohla k vítězství v prezidentských volbách. Ostatní média jako CNN či The New York Times označuje za „fake news“ (falešná média, pozn. red.), nedává jim rozhovory a dokonce jejich novináře minimálně jednou nepustil na oficiální tiskovou konferenci. Fox News však sleduje pravidelně a rád se v ní i objevuje.

Magazín The New Yorker v březnu srovnal, že od nástupu do funkce Trump stanici poskytl sedmačtyřicet rozhovorů. Třem dalším hlavním televizním kanálům v USA dohromady jen deset, „falešné“ CNN pak žádný. Zatím není jasné, jestli se na Trumpův seznam ignorovaných médií dostane i „nová Fox News“, rozhovor se zástupkyní demokratů však není jediný krok, kterým prezidenta v poslední době naštvala. V polovině srpna zveřejnila průzkum k příštím prezidentským volbám.

Trumpa by podle něj porazili všichni tři hlavní kandidáti demokratů Joe Biden, Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová. Fox News přitom nepřinesla výrazně jiné výsledky než průzkumy ostatních stanic. Ve stejné době přišly Wall Street Journal a NBC s informací, že by Trump skončil ve volbě až čtvrtý právě za těmito třemi politiky. „Fox je o hodně jiná, než jaká kdysi bývala. Mé nejhorší průzkumy veřejného mínění byly vždy od Fox News. Něco se s ní děje a nedělá mi to radost,“ poznamenal prezident pro CBS.

Demokraté dávají Trumpovi na frak, porazili by ho Biden, Sanders i Warrenová

Politický komentátor Brian Stelter pro CNN uvedl, že prezident svými posledními komentáři jen potvrdil, že jeho kritici mají pravdu v tom, že Trump považuje soukromou Fox News za státní televizi. „Říká tak, že tomu opravdu věří a že chce srovnat Fox News do latě, aby mu byla ještě loajálnější,“ podotýká.

S čím dál intenzivnější předvolební kampaní Trump podle něj chce umlčet novinařinu jako takovou. „Nechce ve Fox News vidět demokraty, jen své přátele a fanoušky. (...) Vidí ji jako orgán Bílého domu,“ poznamenal také Stelter s dovětkem, že podobnými komentáři chce Trump zatlačit na pracovníky televize, aby o něm mluvili jen v příznivém světle,“ dodává Stelter.

NEJVĚTŠÍ KORUPCE V ČR GRIPENY, NIKDO NEODSOUZEN

Měl to být největší polistopadový korupční skandál v Česku. Nakonec však za údajné uplácení během tendru na nákup nových letadel pro českou armádu nikdo potrestán nebyl. Před pěti lety se pak nad případem stíhaček gripen z počátku tisíciletí definitivně zavřela voda.

Zakázka na nové armádní letouny se připravovala už od roku 1997, kdy o modernizaci letky rozhodla vláda Václava Klause. O dva roky později už byli známí zájemci o zakázku: americké konsorcium McDonnell Douglas/Boeing, Lockheed Martin, Dassault Aviation, koncern EADS a britsko-švédské konsorcium BAE Systems/SAAB.

V roce 2001 je vyhlášeno výběrové řízení, končí však fiaskem – po odstoupení ostatních zájemců zůstává ve hře jen konsorcium BAE. To však nebrání tehdejší vládě Miloše Zemana schválit nákup čtyřiadvaceti letadel za 60 miliard korun.
Nastupující vláda Vladimíra Špidly, která se musela vyrovnat s následky ničivých povodní, od nákupu odstupuje. V roce 2003 však přichází vláda s alternativou – Česko si letouny pronajme. Z několika nabídek jsou nakonec opět vybrány Gripeny od SAAB. Za pronájem už jen čtrnácti letounů však Česko zaplatí 20 miliard korun.

To je historie nákupu ve stručném časovém sledu. Zakázka ovšem začala zajímat českou policii, která pořízení letadel prověřovala hned několikrát. Nejprve v roce 2002 došla k závěru, že se trestný čin uplácení stal, ale viník je neznámý.
O tom, že nákup stíhaček zřejmě provázela korupce, se spekulovalo dlouhou dobu. Až v roce 2007 však novináři švédské STV zveřejnili velmi silné indicie, že tomu tak skutečně bylo.

Klíčovou postavou uplácení byl podle anonymního zdroje švédské televize šéf české kampaně stíhaček Gripen, Angličan Steve Mead. Prostředníky údajně byli Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly, Čech Richard Háva – spolumajitel podniku Omnipol a blízký přítel ministra financí Miroslava Kalouska – a někdejší kanadský ministr Otto Jelinek.
I přes otázky kolem výběrového řízení, slouží Gripeny v českém letectvu bez potíží:

Umím to zařídit

Nechtěným hrdinou jedné z reportáží byl i bývalý sociálnědemokratický ministr zahraničí Jan Kavan. Ten prohlásil, že úplatky směřovaly napříč politickými stranami a že dokáže ovlivnit policejní vyšetřování. Kavan později svá slova vyvracel.

30 let svobody: kauzy a aféry

Třicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády „Nemám ponětí, jak se dá vyšetřování pozastavit. Nikdy jsem jim neřekl, že bych buď já uměl, nebo že bych měl nějaké přátele, kteří by uměli pozdržet, pozastavit či jakkoli ovlivnit vyšetřování,“ řekl po zveřejnění reportáže. Ta rozjela policejní vyšetřování nejen v Česku, ale i v Rakousku a Švédsku. Po dvou letech však bylo odloženo. V roce 2010 sice případ nařídil znovu otevřít nejvyšší státní zástupce, ovšem se stejným výsledkem.

V květnu 2014 Vrchní státní zastupitelství v Praze kauzu Gripeny definitivně odložilo. „Nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby,“ vysvětlil ředitel odboru závažné hospodářské kriminality Marek Bodlák. Smlouvu na pronájem gripenů Česko v témže roce prodloužilo až do roku 2027.

ŠABATOVÁ: V 70 DO DŮCHODU NENÍ DISKRIMINACE

Automatické skončení služebního poměru podle služebního zákona u zaměstnance státu v jeho 70 letech není diskriminace, myslí si veřejná ombudsmanka. Cíl, který zákonodárce sledoval tím, že státní zaměstnanci musí po sedmdesátce skončit, však není podle ní zřejmý. Může to být umělá zaměstnanost i regulace věku státních zaměstnanců. Navíc je počet míst ve státní správě omezený. Některé země zakazují z důvodu věku činnost i profesorům a zubařům.

Vyplývá to z odpovědi veřejné ochránkyně práv na stížnost senátorky na údajně diskriminační ustanovení služebního zákona, podle kterého služební poměr státních zaměstnanců automaticky končí, dosáhnou-li věku 70 let. Odpověď je anonymizována, takže nelze zjistit, která politička považuje státem nastavenou věkovou hranici za diskriminační. Otázka i odpovědi jsou zajímavé v době, kdy stát a experti znovu v souvislosti se zvyšujícím se věkem dožití uvažují o zrušení současného stropu pro odchod do důchodu, což je nyní 65 let.

Proč zrovna 70 let, nelze z důvodové zprávy vyčíst

Veřejná ochránkyně práv v odpovědi nejprve shrnuje platnou právní úpravu: „Zákon o státní službě taxativně stanoví případy skončení služebního poměru. Mezi ty řadí dosažení věkového limitu 70 let, kdy služební poměr podle § 74 odst. 1 písm. h) skončí automaticky ze zákona. Kromě přechodných ustanovení pro některé dosavadní zaměstnance přitom zákon neumožňuje z tohoto pravidla výjimky. Tento způsob skončení služebního poměru obsahuje zákon o státní službě již od svého přijetí. Dotčené ustanovení chvíli speciálně upravovalo situaci vedoucích zastupitelských úřadů, ale jinak zůstalo po celou dobu beze změny. Rovněž předchozí služební zákon stanovil obdobné věkové omezení pro státní zaměstnance, a to již na 65 let.“

Jak dále vyplývá z odpovědi, zákonodárce se zvyšujícím se věkem počítal, avšak tento kalkul už byl překonán: „Myšlenka určení maximálního věku státních zaměstnanců tedy právní úpravu státní služby provází už od jejích počátků. Důvody, které zákonodárce vedly k takovému nastavení podmínek výkonu státní služby, nelze nicméně jednoznačně určit. Důvodová zpráva k zákonu o státní službě hovoří pouze o tom, že zvýšení věkové hranice z 65 let v původním zákoně na současných 70 let souvisí se zvyšujícím se věkem potřebným pro nárok na starobní důchod. Změna tak měla předejít situacím, kdy by služební poměr některých státních zaměstnanců ze zákona skončil poměrně krátce před dosažením důchodového věku. Toto zdůvodnění je však již nyní oslabeno tím, že nejvyšší důchodový věk činí 65 let. Dále důvodová zpráva zmiňuje, že funkce soudců , státních zástupců a notářů shodně zanikají ke konci roku, v němž osoba dosáhla 70 let,“ uvádí veřejná ochránkyně práv v odpovědi na podnět.

Jiné státy zakazují činnost i učitelům a zubařům

Z odpovědi lze vyčíst, že dotyčná senátorka srovnává zákon o služebním poměru se zákoníkem práce a s pracovním poměrem u soukromníka, kde žádná povinnost ukončit zaměstnání v určitém věku státem nařízena není. Srovnání má ombudsmanka za nevhodné: „Žádnou podobnou věkovou hranici pro zaměstnance naopak neobsahuje zákoník práce. Srovnávat v tomto ohledu pracovněprávní poměry podle zákoníku práce a služební poměry podle zákona o státní službě však nepovažuji za vhodné, protože mají odlišný charakter, který může odůvodnit i jiný přístup k jejich skončení.“
Poté veřejná ochránkyně práv rozebírá legislativu Evropské unie jakožto i národní úpravu, co se týče diskriminace.

Podle citované judikatury Soudního dvora EU ponechává Evropská unie členským zemím vlastní uvážení, co se týče přiměřenosti a sledovaného cíle: „Souladem rámcové směrnice s vnitrostátními právními úpravami stanovujícími maximální věkovou hranici pro výkon určitého povolání se již několikrát zabýval SDEU. Rozhodoval například o povinném odchodu univerzitních profesorů do důchodu ve věku 68 let, o maximální věkové hranici 68 let pro výkon činnosti smluvního zubního lékaře či o povinném odchodu státních zástupců do důchodu ve věku 65 let. Ve všech těchto případech SDEU konstatoval, že směrnice takovým ustanovením vnitrostátních zákonů nebrání, jestliže sledují legitimní cíl a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné,“ uvádí v odpovědi ombudsmanka.
Sedmdesátníci u státu mají už několik let nárok na důchod

K české úpravě veřejná ochránkyně práv doplňuje tento svůj názor: „Cíl, který dotčené ustanovení sleduje, nelze jednoznačně určit, neboť důvodová zpráva v tomto ohledu mlčí a nemám k dispozici žádná objasňující vyjádření příslušných státních orgánů. Pokud by cílem byla podpora zaměstnanosti a zapojení mladší generace do státní služby, považovala bych jej s ohledem na judikaturu SDEU za legitimní. Naopak bych vůči legitimitě sledovaného cíle byla skeptická, kdyby věkové omezení mělo souviset s představou, že od určitého věku není člověk schopen státní službu vykonávat. Takovou paušalizující domněnku lze totiž jen stěží podložit, zvlášť v dnešní době, kdy se prodlužuje délka života a i mnoho starších lidí může a chce zůstat pracovně aktivní.“

„Za předpokladu existence legitimního cíle se pak dotčené ustanovení nezdá nepřiměřené. Počet míst ve státní službě je omezený, a snaha regulovat věkovou strukturu státních zaměstnanců by tedy byla pochopitelná. Rovněž nezbytnost by bylo možné dovodit, a to s ohledem na nepříliš velký zásah do zájmů státních zaměstnanců. Těm je dopředu známo, že jejich služební poměr s dosažením 70 let skončí, a zároveň již v tomto věku mají několik let nárok na starobní důchod. Nadto je 70 let poměrně vysoká hranice i ve srovnání s případy ze zahraničí, kterými se zabýval SDEU,“ dochází k závěru ombudsmanka.

Zrušit věkový limit mohou senátoři, nikoli ochránce

Ani podle české Ústavy nelze z české úpravy vyvodit diskriminaci, jejíž podmínkou je, že s určitou skupinou lidí je zacházeno jinak z „podezřelých důvodů“. Navíc má stát právo zákonem odlišnou úpravu pro určitou skupinu lidí zavést: „Nadto i čl. 26 odst. 2 Listiny výslovně počítá s tím, že zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání a činností. Zákonodárce tak má v tomto případě mnohem větší prostor k uplatnění rozdílného zacházení než v oblasti občanských a politických práv,“ uvádí ombudsmanka.

Závěrem veřejná ochránkyně práv upozorňuje, že je to skupina senátorů, která může stávající zákon změnit. „Jste-li přesvědčena o diskriminační povaze dotčeného ustanovení zákona o státní službě, máte tedy oproti mně větší možnosti, jak dosáhnout změny. Jako senátorka se můžete zasadit o to, aby Senát navrhl změnu zákona, nebo se můžete se skupinou senátorů obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení ustanovení zákona. V takovém případě bych se zájmem sledovala, zda by dotčené ustanovení zákona o státní službě obstálo,“ uzavírá záležitost veřejná ochránkyně práv.
Irena Válová

Na silnicích zemřelo o prázdninách 58 lidí, méně než v loňském roce

Počet obětí dopravních nehod v Česku se v srpnu i dohromady za oba prázdninové měsíce oproti loňsku snížil. Letos v srpnu podle předběžných údajů zatím zemřelo na silnicích 58 lidí. Loni jich bylo 64, čímž se stal srpen 2018 společně se zářím nejtragičtějším měsícem minulého roku.

Prázdninové nehody tento rok nepřežilo dosud 111 lidí, v loňském červenci a srpnu jich zemřelo celkem 115. Údaje vyplývají z denních statistik dopravních nehod na policejním webu. Zpřesněná čísla a srovnání za celou republiku zveřejní policisté na tiskové konferenci 9. září.

I přes příznivější čísla nemají policisté ani odborníci na bezpečnost dopravy důvod k radosti. Česku se zatím nedaří naplňovat národní strategii, jejímž cílem bylo snížení počtu obětí dopravních nehod na úroveň EU. Od začátku letošního roku se počet obětí dopravních nehod zvýšil na 345, od loňského ledna do srpna to bylo 343. Podle národní strategie nemělo být za celý rok 2019 usmrceno více než 362 lidí a už nyní je jasné, že číslo bude vyšší.

Tragický červen

Nejtragičtějším měsícem roku 2019 je zatím červen s 59 oběťmi. V červenci zemřelo 53 lidí a v srpnu podle neoficiálních údajů 58. Hlavní příčinou nehod bývá nevěnování se plně řízení vozidla, v létě k tomu přispívá i teplé počasí, ostré slunce či únava. Nejtragičtějším dnem letošních prázdnin i celého roku se stal 26. srpen, kdy nehody nepřežilo šest lidí. Při čelním střetu osobního auta s kamionem tento den zemřeli u Sudoměřic na Hodonínsku dva dospělí a dva chlapci školního věku. Dva další lidé zemřeli při kolizi na Havlíčkobrodsku. Šest lidských životů si připsal i 5. červen. Pět lidí zemřelo 29. července. K nejtragičtějším dnům letošních prázdnin se zařadil i 14. červenec, kdy na železničním přejezdu v Černožicích na Královéhradecku smetl vlak osobní auto. Ze čtyřčlenné rodiny, která v autě cestovala, srážku nikdo nepřežil.

PAPEŽ UVĚZNĚN VE VÝTAHU

Papeže Františka zdržela při cestě na nedělní bohoslužbu ve Vatikánu kuriózní situace. Kvůli poruše uvázl zhruba na pětadvacet minut ve výtahu, zachraňovali ho hasiči. Při promluvě na Svatopetrském náměstí pak překvapivě oznámil, že povýší třináct římskokatolických prelátů na kardinály. Dvaaosmdesátiletý papež je známý svou dochvilností. Proto se také lidé shromáždění před palácem začali dívat na hodinky, když se v okně Apoštolského paláce téměř půl hodiny neobjevoval.

Věřícím nakonec situaci vysvětlil. „Musím se omluvit, že přicházím pozdě. Uvázl jsme 25 minut ve výtahu. Byla porucha elektrického proudu a nakonec přijeli hasiči,“ řekl s úsměvem papež František. Následně oznámil, že 5. října povýší do pozice kardinálů kleriky například z Indonésie, Kuby, Lucemburska, Maroka a Konga. Deset z nich bude mladších 80 let, tedy oprávněných zúčastnit se konkláve, pokud bude potřeba vybrat Františkova nástupce.

Ve skupině nových kardinálů budou i duchovní z evropských zemí, například ze Španělska, Portugalska, Itálie, Británie nebo Litvy. Také k nim patří kanadský jezuitský kněz Michael Czerny, který se v roce 1946 narodil v Československu.
Czerny studoval v Montrealu a doktorát má z univerzity v Chicagu. Před třemi lety ho papež František jmenoval do oddělení pro migraci a uprchlíky. Czerny je považován za odborníka právě v této problematice. Jeho povýšení podle agentury Reuters odráží Františkův zájem o ochranu uprchlíků.

Tři další duchovní byli vybráni kvůli zájmu o vztahy s islámem. Mezi nimi je španělský arcibiskup Miguel Ángel Ayuso Guixot, který se zabývá historií islámu, a další dva arcibiskupové z Indonésie a Maroka, tedy ze zemí s převažující populací musli

RESTAURACI STODOLA V PRAZE POSTIH? ODMÍTLI DĚTI

Pražská restaurace Stodola House musela zaplatit pokutu 50 tisíc korun za to, že zakazovala vstup dětem. Sankci uhradila v červenci poté, co do podniku vtrhli exekutoři. Teď se chce s Českou obchodní inspekcí soudit. Pravomocná pokuta padla už 5. prosince 2018, od té doby však vlastník restaurace společnost Cement podal několik námitek. A tím se odkládalo vypořádání.

„Ačkoli jsme se s jejich ‚přezkumným řízením‘ vypořádávali ještě v květnu (firma podala v březnu odvolání), již se s tím Česká obchodní inspekce vypořádala a platí výše uvedené datum. Jejich následné námitky nezměnily právní moc rozhodnutí,“ řekl iDNES.cz mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. Restaurace Stodola, která se nachází v Praze 4 na Hájích, od letošního srpna působí jako klub, kde je vstup umožněn pouze lidem od 18 let po uhrazení členského příspěvku deseti korun. Podnik přijímá platby jen v hotovosti, na zahrádce se smí kouřit.

Po rekonstrukci podnik otevřel loni v květnu. Právě v té době ho navštívil figurant České obchodní inspekce s dítětem, které obsluha vykázala. Na dveřích do provozovny visel nápis „Vstup od 18 let! Děti? Na hřiště!“ Majitel restaurace David Salomon iDNES.cz řekl, že zákaz zavedl z preventivních důvodů, kvůli riziku vysokých sankcí, které vyplývaly z protikuřáckého zákona ve chvíli, kdy se v provozovně dostane alkohol do rukou dětem a zaměstnanci restaurace o tom vůbec nemusejí vědět.

Stodola House zaplatila pokutu za diskriminaci až letos v červenci poté, co do restaurace vtrhli exekutoři a vyhrožovali zabavením lednice. Majiteli už předtím bylo jasné, že se pokutě nevyhne. Teď se chce však soudit, a to kvůli způsobu, jakým kontrolní orgán o pokutě informoval. „Rozhodnutí o padesátitisícové pokutě zaslali jednatelce bývalé firmy, která provozovala restauraci, na trvalé bydliště, kde se nezdržuje. K informaci o pokutě jsme se nedostali ve lhůtě, ale až po dvou měsících. Nemohli bychom včas zaplatit, ani se vyjádřit,“ řekl, proč podal správní žalobu proti způsobu doručení. Teď čeká na soud.

Salomon však zároveň nesouhlasí s podstatou rozhodnutí jako takového, zákaz vstupu dětem neodstranil až do dnešní doby. „V okolí je dvacet hospod na kilometru čtverečním s dětskými koutky. Chceme být hospodou pro dospělé a jsme přesvědčeni o tom, že to, co děláme, má oporu v zákoně,“ říká.

Kuřáci z Wyomingu

Restaurace je od srpna členem Kuřáckého klubu (Smokers’ club) se sídlem v americkém Wyomingu. Ten na svých českých stránkách ujišťuje, že veškeré podnikání je legální. „Proběhla u nás řada počátečních kontrol a každá se oficiálně vyjádřila, že nedochází k porušování zákonů,“ stojí na webu s tím, že tuto činnosti posvětila Hygienická stanice.
„Naší činností je sdružovat členy asociace a poskytovat jim mnoho výhod. Mezi ně patří i možnost osobního setkávání.

Naše asociace má mnoho členů, kteří se rádi scházejí u dobrého piva, jídla, vína a cigarety, doutníku či dýmky. Pro ně tak zajišťujeme vhodné prostory téměř ve všech městech a obcích v Česku, na Moravě a Slezsku,“ uvádí stránka.
Kuřácký klub ujišťuje, že do USA neposílá žádné nezdaněné peníze, neprovádí daňové optimalizace a že lidé spojení s jeho činností nesídlí v daňových rájích. Podle manažera restaurace Stodola House tento klub nemá nic společného se zákazem vstupu dětí.

Stodola není zdaleka jediným podnikem, který zakazuje vstup dětem. V Česku je řada takových podniků, většinou se jedná o hotely nebo penziony, které zpravidla nabízejí luxusní wellness služby. Pokutu ze stejných důvodů v minulosti dostal také penzion U Netopýra na mladoboleslavsku.