iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Čaputová: Bez povstání SR nebyla protifašistickým státem

Bez Slovenského národního povstání (SNP) by Slovensko nebylo státem s protifašistickou a demokratickou tradicí. Řekla to slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Banské Bystrici při oslavách 75. výročí zahájení povstání. Česko na akci zastupoval premiér Andrej Babiš, šéfové obou komor parlamentu i ministr obrany. Povstání, do kterého se zapojili bojovníci řady zemí včetně Česka, sice skončilo porážkou povstalců, pomohlo ale Slovensku zařadit se mezi členy vítězné protinacistické koalice.

Jedním z cílů protifašistického odboje na Slovensku bylo obnovení Československa a povstáním byly položeny základy k poválečné obnově společného státu Čechů a Slováků.„Ve Slovenském národním povstání šlo o vše, co je nám drahé a vzácné - o právo na život, právo na svobodu, právo na národní a státní existenci. Bez povstání bychom byli poraženi a historicky pokořeni. Masovým ozbrojeným vystoupením jsme opět nabyli téměř již ztracenou čest,“ řekla Čaputová, během jejíhož projevu se z davu lidí ozval i pískot. Dodala, že účastníci povstání se nejvyšší mírou zasloužili o vlast.

Hlava slovenského státu připomněla, že do SNP se zapojili konzervativní Čechoslováci i slovenští nacionalisté, stoupenci parlamentní demokracie, sovětské moci, obdivovatelé Západu či Východu, katolíci, evangelíci, Romové i Židé. „V rozhodující historické chvíli se všichni dokázali povznést nad to, co je rozdělovalo, dokázali se dohodnout, aby se mohli podílet na odstranění hlavní hrozby tehdejší doby - nacismu a jeho říše zla,“ uvedla Čaputová.

S cílem uchovat odkaz SNP by Slováci v současnosti měli podle Čaputové mít v sobě dostatek odvahy i odhodlání k obraně hodnot demokratického právního státu, svobody, spravedlnosti a lidské důstojnosti. Prezidentka uvedla, že i po 75 letech od SNP existuje naléhavá potřeba, aby pluralita nebyla překážkou spolupráce. Předseda českého Senátu Jaroslav Kubera v projevu řekl, že Slovensko se prostřednictvím SNP přihlásilo k protifašistické koalici.

„Slovenské národní povstání i následná partyzánská válka zatížily třetí říši zcela mimořádně, a umožnily tak Rudé armádě pokračovat na západ přes Slovensko do Čech a dál do Německa. Demokratickému světu byl dán jasný signál - My Slováci za cenu nejvyšších obětí stojíme na straně spojenců, jsme součástí koalice, která drtí nacistickou moc,“ řekl Kubera. Dodal, že na straně osvobozenecké armády Slovenska bojovaly i dvě tisícovky Čechů.

Střílela na nás vlastní letadla, vzpomíná přeživší SNP na špatné velení

Ceremonie v Banské Bystrici, která byla za války centrem povstání, se zúčastnil i podplukovník ve výslužbě Josef Svoboda. „Nejtěžší boje byly u Liptovského Mikuláše, kde padlo z mé roty několik mladých kluků. Válku bych si (již) nikdy nepřál, protože jsem jí pocítil na vlastní kůži,“ řekl novinářům Svoboda, jenž se za války ve věku 18 let zapojil do bojů na území Slovenska.

Předseda slovenského parlamentu Andrej Danko zase ocenil Gustáva Husáka, který se zapojil do SNP a který se později v období komunismu stal prezidentem Československa. Danko také varoval nejen před extremismem fašistickým, ale i liberálním.

Vzpomínková akce v areálu Muzea SNP začala přeletem stíhaček slovenské armády, následně pokračovala za účasti politiků a diplomatů z vícero zemí kladením věnců a projevy politiků. Do programu oslav výročí SNP organizátoři zařadili rovněž kulturní program a vojenskou přehlídku, první svého druhu na Slovensku po více než deseti letech.

SNP patří k nejdůležitějším mezníkům v historii Slovenska, v současnosti si země tento den připomíná státním svátkem. Význam SNP dříve opakovaně zpochybnil předseda opoziční krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, která je podle posledních průzkumů veřejného mínění třetí nejpopulárnější politickou stranou v zemi a která se hlásí k válečnému slovenskému státu.

VOJÁCI ČÍNY V HONGKONGU, PŘESUN VOJSKA

Do Hongkongu ve čtvrtek ráno přijeli čínští vojáci v obrněných transportérech a nákladních vozech. Do přístavu v autonomním regionu také dorazila loď čínského námořnictva. Čína tvrdí, že jde o pravidelný přesun vojska. Po měsících protestů však krok vzbuzuje obavy demonstrantů.

„Hongkongská posádka Čínské lidové osvobozenské armády ve čtvrtečních ranních hodinách provedla od roku 1997 svou už dvaadvacátou výměnu členů,“ uvedla čínská státní agentura Xinhua podle agentury Reuters.
Zveřejnila také záběry obrněných transportérů, nákladních vozů a lodi čínského námořnictva, která v noci připlula.

Armáda podle britského deníku The Guardian tvrdí, že jde o pravidelnou výměnu vojáků. Ta se uskutečnila i loni a předloni. Státní média tehdy údajně uvedla, že se počet vojáků a vybavení nezměnil. Tentokrát tento údaj chybí.
Agentura Reuters podotýká, že ze záběrů není zřejmé, zda obrněné transportéry jedou do Hongkongu, či zpět do pevninské Číny. The Guardian uvádí, že na každé straně hranice je kolem osmi až deseti tisíc vojáků.

Obyvatelé Hongkongu už tři měsíce požadují odstoupení správkyně regionu Carrie Lamové a více demokracie. Původně do ulic vyšli kvůli nařízení, které by umožňovalo vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny.
Čína chystá vojenský úder na Hongkong, varují možná satelitní snímky

Protestovat chtějí lidé i tento víkend. Organizátoři se však ve čtvrtek dozvěděli, že policie další demonstrace zakázala. Příjezd vojáků tak vzbuzuje další obavy. Hongkongský politik Dennis Kwok z Občanské strany v něm vidí politický vzkaz.
„Věřím, že je to záměrný krok ze strany Čínské lidové armády, který má místní varovat, že armáda může být nasazena,“ uvedl Kwok pro rozhlas RTHK. Dodal, že použití vojenské síly „by byl konec Hongkongu“.

CNN: TRUMP CHCE UKRAJINĚ ODEBRAT FINANČNÍ POMOC

Americký prezident Donald Trump zvažuje zablokování vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 250 milionů dolarů, tedy v přepočtu 5,9 miliardy korun. S odvoláním na své zdroje o tom ve čtvrtek informovala televize CNN, podle níž by takový krok vyvolal v Kongresu pozdvižení mezi demokraty i republikány.

Toto rozhodnutí je vyvoláno snahou amerického prezidenta přesvědčit se o tom, že peníze vyčleněné pro Kyjev jsou využívány tím nejlepším způsobem z hlediska zájmů Washingtonu. Tímto rozhodnutím by však vyvolal v Kongresu pozdvižení mezi demokraty i republikány. Obě strany totiž podporu Ukrajiny považují za způsob, jak čelit mocenským ambicím Ruska.

Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a kdy na východě Ukrajiny vypukly boje ukrajinských jednotek s proruskými separatisty, poskytli Američané Kyjevu bezpečnostní pomoc v hodnotě přes miliardu dolarů (23,4 miliardy Kč). V červnu pak americké ministerstvo obrany oznámilo další vojenskou pomoc za 250 milionů dolarů, která má být určena k posílení ukrajinských námořních a pozemních sil.

Trump ale podle informací CNN s pomocí váhá a už také o záměru pomoc zablokovat informoval příslušné kongresové výbory. Portál Politico napsal, že prezident si chce být jist, že asistence bude vynaložena účelně a v nejlepším zájmu USA. Demokratický předseda sněmovního výboru pro kontrolu tajných služeb Adam Schiff případné zablokování pomoci Ukrajině označil za zničující pro bezpečnost Spojených států.

TRUMP: NA FLORIDĚ STAV NOUZE, ŘÁDÍ HURIKÁN DORIAN

Hurikán Dorian ve středu večer opustil střední Karibik bez vážnějších škod. Směřuje však na americkou pevninu, konkrétně na Floridu, a podle agentury AP z něj může být nebezpečná bouře třetí kategorie. Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze a postiženým místům slíbil federální pomoc.

Živel prošel přes Americké Panenské ostrovy, Britské Panenské ostrovy a portorické ostrovy Vieques a Culebra. Způsobil tam výpadky proudu a záplavy. Stav nouze vyhlásil ve středu po Portoriku stát Florida. Po zesílení by tam Dorian mohl napáchat značné škody. Na pevninu by však neměl dorazit před víkendem. U Panenských ostrovů hurikán postupoval rychlostí 21 kilometrů v hodině na severozápad a doprovázel ho vítr o rychlosti 120 kilometrů v hodině. Po přechodu přes Panenské ostrovy vstoupil nad Atlantik a v sobotu by mohl podle aktuálního vývojového modelu zasáhnout Bahamy.

„Vyhlašuji dnes stav nouze, abych měl jistotu, že Florida bude plně připravena na hurikán Dorian,“ prohlásil floridský guvernér Ron DeSantis ve středu večer a vyzval obyvatele východního pobřeží, aby hurikán bedlivě sledovali a vytvořili si zásoby potravin, vody a léků na sedm dní.

V září 2017 zdevastoval Portoriko ničivý hurikán Maria a ostrov se z jeho úderu stále ještě zcela nevzpamatoval. Také nyní panují obavy, že by tropická bouře Dorian mohla způsobit přerušení dodávek elektrické energie, sesuvy půdy, rozsáhlé záplavy a další škody. Minulý týden o víkendu už Dorian jako tropická bouře způsobil přerušení dodávek elektřiny na ostrovech Barbados a Sv. Lucie.

PŘES MILION BRITŮ PODEPSALO PETICI PROTI JOHNSONOVI

Více než 1,3 milionu lidí už podepsalo petici proti přerušení schůze britského parlamentu. To premiérovi Borisi Johnsonovi ve středu posvětila královna Alžběta II. Opozice však v kroku, který přišel dva měsíce před plánovaným datem brexitu, vidí pokus o puč. Britové na protest vyšli do ulic, na Johnsonův tah zareagoval i tisk. Petice proti vynucené přestávce parlamentu, která by měla trvat do 14. října, na oficiálním webu Dolní sněmovny vznikla už v úterý. Založil ji proevropský aktivista Mark Johnston a do čtvrtečního poledne ji podepsalo více než 1,3 milionu Britů.

Už 100 tisíc podpisů přitom stačí k tomu, aby se peticí musel parlament zabývat.

„Parlament nesmí být odročen nebo rozpuštěn, pokud a dokud nebude doba platnosti článku 50 dostatečně prodloužena nebo záměr Velké Británie vystoupit z Evropské unie nebude zrušen,“ říká text petice. Článek 50 Smlouvy o Evropské unie stanoví postup pro případ, že se členský stát rozhodne vystoupit z EU, a určuje také dvouletou lhůtu pro potřebná vyjednávání. Po dohodě se však může prodloužit, což je případ Velké Británie.
Johnson nicméně trvá na tom, že země vystoupí z EU ve stanovené datum, tedy 31. října. Tento termín se rychle blíží. Rozhodnutí přerušit schůzi parlamentu proto kritici vidí jako pokus o puč.

Prohlášení, v němž královna Alžběta II. vyhovuje žádosti premiéra Borise Johnsona k pozastavení zasedání parlamentu od půlky září do 14. října 2019. (28. srpna 2019) Zástupce opozičních labouristů Barry Gardiner ve čtvrtek řekl, že se jeho strana pokusí navzdory časovému tlaku přijmout legislativu, která by zabránila brexitu bez dohody. Už v pondělí chtějí labouristé požádat o mimořádnou debatu v parlamentu.

V úterý skončí letní parlamentní přestávka. Mezi 9. a 12. zářím chce Johnson aktuální zasedání sboru ukončit. Všechny zákony, které se nestihnou do té doby projednat, tak spadnou pod stůl. Pokud se poslancům nepodaří přijmout zákon, který by brexit bez dohody vyloučil, zbývá ještě možnost vyjádřit Johnsonově vládě nedůvěru. Bulvární list The Sun však upozornil, že by v případě chystaného hlasování o nedůvěře Johnson zřejmě vyvolal předčasné volby, jejichž termín by ovšem stanovil na listopad. Brexitu na konci října by to tak nezabránilo.

Johnson uspěl, Alžběta II. schválila přerušení schůze parlamentu

Jeden z hlavních zastánců nekompromisního odchodu Spojeného království z EU Jacob Rees-Mogg, který za vládu dojednává agendu v dolní komoře parlamentu, označil rozhořčení opozice nad středečním Johnsonovým krokem za „předstírané“.„Nyní je to na Evropské unii, aby se rozhodla, zda si přeje mít rozumnou dohodu, nebo zda bude trvat na tom, aby byla Británie vazalem, a v tom případě odejdeme bez dohody,“ řekl Rees-Mogg. Například irský ministr zahraničí Simon Coveney však ve středu varoval, že na vyjednání nové dohody není dost času, „i kdybychom chtěli“.

Ne všichni konzervativci s Johnsonovým postupem souhlasí. Den po oznámení o vynucené přestávce britského parlamentu na svou funkci rezignovala šéfka skotských konzervativců Ruth Davidsonová. Čtvrteční titulní strana bulvárního deníku The Sun si hraje se slovy. Z hýřila (“spender“) je přerušitel (“suspender“). Původní verze - píseň Hey big spender - pochází z muzikálu Sweet Charity:

Rozhořčení, šok, historický střet, píše tisk v Británii

Na turbulentní dění v zemi zareagoval britský i světový tisk. Podle levicového listu The Guardian plán na přerušení zasedání parlamentu „v kritickém období“ vyvolal na britské politické scéně „rozhořčení“. Opoziční strany se proto podle něj připravují na „historický parlamentní střet“ a „poslední zoufalý pokus“ zabránit brexitu bez dohody.
List Financial Times napsal, že Johnson parlamentu odepřel možnost vyjádřit se k nejzávažnějšímu rozhodnutí za posledních čtyřicet let. „Brexit:

Kostky jsou vrženy,“ píše na titulní stránce konzervativní a euroskeptický bulvár Daily Express, který Johnsonův postup označil za „odvážný“ krok, jímž rozdrtil poslance, kteří si umínili zabránit brexitu. Deník I, který je stručným výtahem z hlavních článků serveru The Independent, rovněž popisuje „rozhořčení“, které Johnsonův postup vyvolal u opozice. Upozorňuje, že proti vládě je v případném hlasování o nedůvěře nyní ochotna zvednout ruku i řada konzervativních poslanců.

Brexit bez dohody může ohrozit bezpečnost státu, hrozí i nedostatek léků

Podle bulvárního listu Daily Mail přestal Johnson jednat v rukavičkách. Na titulní stránce otiskl fotografii předsedy britské vlády v boxerském postoji. Jeho středeční krok označuje Daily Mail za „historický“. Ačkoli to premiér popírá, je podle listu jasné, že se svým krokem snaží zkřížit plány odpůrcům brexitu, které list kritizuje jako „hysterické“. Konzervativní noviny The Times píší, že Johnson nyní hraje „vabank“. Svým rozhodnutím vynutit si přestávku v zasedání parlamentu „dostal Británii na pokraj ústavní krize“.

List Metro označil Spojené království za „odročený stát“. Daily Mirror na titulní stránce využívá slovní hříčky a ve slově „prorogue“, které se používá pro přerušení zasedání parlamentu, zvýraznil slovo „rogue“, které znamená darebák či lump. Pod nápisem je fotografie britského premiéra. Titulní strana listu The Independent je výmluvná: „Johnsonův puč,“ říká:

MÉDIA EVROPY: HLAVNÍM PORAŽENÝM BRITSKÁ DEMOKRACIE

Francouzský list L’Alsace označil středeční krok premiéra Johnsona za „podpásovou ránu“ uštědřenou nejstarší demokracii světa. „Vláda, která je lidu povinována skládat účty, demontuje z vypočítavosti zvolené zástupce lidu. Johnson možná tento mocenský boj vyhraje. Ale cena za to bude vysoká,“ napsal v komentáři také německý list Süddeutsche Zeitung, podle kterého je taktika britského premiéra záludná, ale zároveň geniální.

Parlament se po jeho středečním kroku stal jen divákem, který zpoza plotu sleduje dění, aniž by mohl zasáhnout. „Pro parlament, který v politickém folkloru platí za matku všech parlamentů a který je často obdivován jako vzor, je to těžká rána,“ reagoval v komentáři list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Krvavá lázeň, masakr, pomsta, glosuje tisk rekonstrukci britské vlády

Podle švýcarských novin Neue Zürcher Zeitungči nizozemského listu De Volkskrant nemohl být Johnsonův postup přímočařejší a bezohlednější. Cílem premiéra je prý především zajistit si vlastní politické přežití. „Jisté je jedno: Po třech letech únavného brexitového chaosu je konečně jasno. Po tlusté čáře za brexitovým dramatem touží mnoho lidí,“ napsal Neue Zürcher Zeitung.

Také podle nizozemského listu De Volkskrant je hlavním Johnsonovým cílem zachování moci. „Najednou zmizela jakákoli finanční disciplína a premiér vydává peníze na všechno možné... Brexit je pro Johnsona prostředkem, jak vyhrát volby. Zachování moci je totiž v britské politice důležitější než vše ostatní, včetně zájmu země,“ píše De Volkskrant.

Podle španělského listu El Mundo žene Johnson Británii směrem k autokracii. „Ještě nevíme, zda jeho nejnovější manévr bude znamenat konec jeho vlády. Víme ale dvě věci: brexit bez dohody vyvolá sociální a hospodářské drama, jehož následky si hlavní poškození - britští občané - asi ještě neuvědomují. A víme také, že když dáte moc populismu, bude muset účty platit nejen jedna země, ale celý kontinent,“ varoval španělský list.

Italské noviny Corriere della Sera krok označují za „manévr kamikaze“, který by mohl „zasadit smrtelnou ránu citlivé ústavní rovnováze“ ve Spojeném království. „Pravděpodobně však Johnson neměl jinou možnost,“ píše dále list. „Nyní za sebou premiér spálil všechny mosty. Nyní už Brusel nemůže doufat v nějaké zákulisní manévry opozice, musí to vše začít brát vážně,“ dodaly italské noviny.

ITALOVĚ VYHODILI SCHOPNÉHO MINISTRA VNITRA SALVINIHO

Italský prezident Sergio Mattarella podle očekávání pověřil premiéra Giuseppa Conteho sestavením nové vlády. Učinil tak poté, co se dosavadní vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) po rozpadu koalice ve středu dohodlo na vytvoření společného kabinetu s opoziční levicovou Demokratickou stranou (PD).

Podařilo se tak zažehnat hrozbu předčasných voleb, které si přál šéf protiimigrační strany Liga, exministr vnitra Matteo Salvini. Populistické M5S vládlo s Ligou od loňského června. Jejich koalice se tento měsíc rozpadla kvůli názorovým neshodám a snaze Salviniho vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. Podle aktuálních průzkumů by tato strana volby vyhrála.

M5S a PD, jež mají v obou komorách parlamentu společně většinu, byly dosud politickými rivaly. Mnozí členové M5S, které se označuje za protisystémové hnutí a nehlásí se ani k pravici, ani k levici, stále považují PD za symbol zkorumpovaného vedení. PD vládla zemi několik let až do loňského května.

Nicméně obě strany ve středu prezidentovi sdělily, že chtějí dát stranou dlouhodobou vzájemnou nevraživost a pokusí se vytvořit kabinet v čele s Contem. Tento politik není členem žádné strany, nicméně je považován za politika blízkého M5S.
„Jsme ve fázi velmi citlivé pro zemi a musíme co nejdříve překonat toto období politické nejistoty vzniklé vládní krizí,“ řekl Conte při odchodu z prezidentského paláce. Za svůj cíl přitom označil učinit z Itálie zemi „spravedlivější, konkurenceschopnější, solidárnější a přístupnější“. Za prioritu svého nového kabinetu označil přípravu rozpočtu na rok 2020.

Salviniho promenáda v plavkách. Pro oslovení voličů je potřeba udělat vše

Slíbil také, že se už „v příštích dnech“ k prezidentovi vrátí se jmény ministrů. Pokud proti nim hlava státu nebude mít výhrady, jmenuje novou vládu. Ta pak musí získat důvěru obou komor parlamentu. Šéfové M5S Luigi Di Maio a PD Nicola Zingaretti slíbili, že při sestavování vlády a dojednávání sdílené politiky budou hledat „společný základ pro dobro země“. Finanční list Il Sole 24 Ore k tomu dnes napsal, že M5s a PD se v návrhu základních bodů společné politické platformy shodly, že požádají EU o „pružnost“ ohledně schodku v italském rozpočtu na příští rok. Deficit má podle nich pomoci „posílit sociální soudržnost“ v zemi.

Protestní hnutí otupilo ostří své kritiky

M5S do politiky vstoupilo jako protestní strana se silným protikorupčním zaměřením. Založil ho v roce 2009 komik Beppe Grillo, který radikálním tažením proti zavedenému politickému vedení získal velkou popularitu. Před volbami v roce 2018 se vedení hnutí ujal Luigi Di Maio, rétorika hnutí se umírnila, citelně například v kritice EU.

Salvini ustoupil premiérovi Contemu, na Lampeduse se vylodilo 27 migrantů

Řada programových bodů M5S spadá spíš do tradiční agendy italské levice, například požadavek zavést minimální mzdu či zelená politika. Neodpovídá tomu protiimigrační postoj. Hnutí odmítá označení strana a jakékoli ideologické zakotvení, stejně jako dělení na levici a pravici. Využívá nástrojů přímé demokracie a na internetu nechává své členy hlasovat o mnoha rozhodnutích.

PD vznikla v říjnu 2007 spojením několika levicových a středolevicových stran, mezi nimiž byli nástupci Italské komunistické strany, levicově orientovaní křesťanští demokraté a sociální demokraté. Mezi lety 2013 až 2018 Itálii vedli tři premiéři z řad PD. Nejvýraznější tváří strany dosud patrně byl někdejší starosta Florencie Matteo Renzi, který vládě předsedal v letech 2014 až 2016. Neuspěl v referendu o změně ústavy na počátku roku 2016. Nyní stranu vede exguvernér regionu Lazio Zingaretti.

NOVÝM PREMIÉREM UKRAJINY HONČARUK?

Novým ukrajinským premiérem bude Oleksij Hončaruk. Navrhl ho prezident Volodymyr Zelenskyj na prvním zasedání nového parlamentu, kde má jeho strana většinu. Do médií se zároveň dostala jména některých nových ministrů, mezi nimiž je i kontroverzní současný ministr vnitra Arsen Avakov.

„Hončaruk bude premiérem,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina vyjádření poslance Andrije Heruse ze Zelenského strany Sluha národa, který současně plní úlohu prezidentova představitele ve vládě. Herus novinářům řekl, že Hončaruk se těší podpoře většiny zákonodárců. Dosavadního zástupce šéfa prezidentské kanceláře podle médií navrhl na předsedu nové vlády prezident Zelenskyj během prvního zasedání nového parlamentu, v němž má prezidentova strana většinu.

Známá jsou i jména některých nových ministrů. Největší rozruch panuje okolo kontroverzního ministra vnitra Arsena Avakova. Zelenskyj na jednání poslaneckého klubu Sluhy národa navrhl, aby Avakov v této funkci zůstal i v nové vládě. A to přes to, že některé nevládní organizace prezidenta vyzvaly, aby v zájmu boje proti korupci nepřipustil setrvání Avakova v kabinetu. Ministrovi vyčítají fiasko policejní reformy či neobjasnění vražd novinářů.

Generální prokurátor Jurij Lucenko, považovaný za člověka předchozího prezidenta Petra Porošenka, v přímém přenosu doslova podal demisi. Stalo se tak podle listu Ukrajinska pravda dříve, než Lucenka mohli odvolat členové nového parlamentu. Očekává se, že poslanci podpoří do této funkce Ruslana Rjabošapku, dalšího ze spolupracovníků nového prezidenta Zelenského. Zákonodárci podle deníku slibují setrvat v parlamentu tak dlouho, dokud všechna kádrová rozhodnutí – o nové vládě, generálním prokurátorovi či šéfovi tajné služby – neschválí.

Hončaruk, právník se skrovnými zkušenostmi v politice

Oleksij Hončaruk je pětatřicetiletý vystudovaný právník s dlouholetou praxí v oboru. V týmu Zelenského má na starost hospodářství a zahraniční vztahy. Do svého jmenování vicekancléřem byl od roku 2015 šéfem analytického Úřadu pro efektivní regulaci. Mimo jiné kandidoval do parlamentu či pracoval jako poradce ministra pro ekologii a přírodní zdroje.
Jeho titul pochází z kontroverzní soukromé univerzity Mezioblastní akademie personálního managementu, kde v roce 2005 dostal čestný doktár bývalý vůdce Ku Klux Klanu David Duke. Hončaruk rovněž vystudoval Národní akademii státní správy.

Premiéra na Ukrajině poslanci volí z kandidátů navržených prezidentem a parlamentem. Kandidáty na ostatní ministerská křesla navrhuje premiér. Od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 se v úřadu ukrajinského premiéra vystřídalo už 16 politiků. Výraznými tvářemi v čele vlády byli například proruský politik Viktor Janukovyč nebo prozápadně orientovaní Viktor Juščenko a Julija Tymošenková.

LIDÉ Z ČR SI NECHÁVAJÍ POSÍLAT DROGY Z NIZOZEMÍ

Celníci loni zaznamenali na Letišti Václava Havla zvýšený počet poštovních zásilek, které obsahovaly drogy. Prošetřovali 796 případů, předloni to bylo 699. Češi si takto například nechávají posílat kokain z Nizozemska, uvedl šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel Robert Šlachta.

Nejvíce nelegálních zásilek, 459, zachytili celníci na trase Amsterdam - Praha - Bratislava. „Vyjedou do Nizozemska, nechají si to poslat na P.O.Box a my to tady zachytáváme,“ popsal charakter trestné činnosti Šlachta. Další balíčky údajně mířily přes české hlavní město do izraelského Tel-Avivu. Celníci spolupracují s bezpečnostním oddělením České pošty, konkrétní detaily Šlachta prozradit nechtěl.

Většinu případů celníci zahajují proti neznámému pachateli. Ve výroční zprávě upozornili na to, že analýza obsahu zásilek v celní technické laboratoři je nákladná - jeden vzorek vyjde na 4 500 až 5 000 korun. Zátěž pro celníky představuje i následné skladování nelegálních zásilek.

Právě zásilky drog odhalené na letišti tvoří velký podíl z celkového počtu úkonů trestních řízení, které celníci loni zahájili. Založili celkem 1115 trestních spisů, což je meziročně o tři procenta více. Policii předali do vyšetřování 218 spisů, předloni to bylo 270. Podle Šlachty je pokles zapříčiněný tím, že se celníci snaží jít cestou kvality, ne kvantity. Například nechtějí zůstat jen u odhalování takzvaných bílých koňů, ale vypátrat i organizátory trestné činnosti.

K prioritám sekce pátrání loni patřily vedle drogové trestné činnosti i trestné činy v oblasti DPH a spotřební daně. Celníci řešili také porušování práv k ochranné známce, neoprávněné nakládání s chráněnými zvířaty a rostlinami a rovněž provozování nelegálních hazardních her, což je jejich nová kompetence od roku 2016.

ROČNĚ 10 TISÍC NEHOD MLADÝCH ŘIDIČŮ, LONI 94 MRTVÝCH

Řidiči do 25 let zaviní každým rokem přes 10 tisíc nehod. Často jsou vážnější než u ostatních motoristů. Loni při nich zemřelo 94 lidí a dalších 397 bylo těžce zraněno. Problémem u této skupiny řidičů je především nezkušenost, nepřiměřená rychlost a alkohol, řekl ředitel Besipu Tomáš Neřold.

Podíl nehod zaviněných mladými motoristy byl loni kolem 16 procent, v posledních letech se ovšem snižuje. „Z analýz, které máme k dispozici, je zřejmé, že nehody zaviněné mladými řidiči vykazují každoročně přibližně dvojnásobně vyšší závažnost v porovnání se všemi evidovanými nehodami,“ řekl Neřold.

Nejčastější příčinou dopravních nehod způsobených mladými řidiči je nezkušenost a nepřiměřená rychlost. Podle Neřolda přispívají tyto faktory u mladší populace k nehodám ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi mnohem častěji. Loni v důsledku nehod zaviněných vysokou rychlostí mladých řidičů zemřelo 39 lidí a bylo těžce zraněno 167.
Velkým problémem u mladých je také řízení pod vlivem alkoholu, loni v důsledku těchto nehod mladí řidiči usmrtili 19 lidí, dalších sedm obětí si vyžádaly jízdy pod vlivem drog. Počet těchto tragických nehod se navíc v poslední roce zvýšil, a to o 12.

Tragický listopad

Vážné následky nehod zaviněných mladými lidmi se v roce 2018 meziročně zvýšily, v případě počtu obětí o sedm procent, v počtu těžce zraněných dokonce o 14 procent. K meziročnímu nárůstu přispěl zejména listopad, kdy téměř každý třetí člověk z celkového počtu obětí zemřel po nehodě zaviněné mladým řidičem. Nejvyšší podíl usmrcených a těžce zraněných při nehodách zaviněnými mladými řidiči byly evidovány na silnicích třetí třídy. Krizové jsou především přímé úseky po projetí zatáčky.

Mladí řidiči by se měli „vybodovat“ rychleji, říká policista po tragédiích

Proti starším motoristům je u mladší populace naopak nižší procento nehod, při kterých řidič na vzniklou situaci nereagoval. Neřold podotkl, že s rostoucím věkem se snižuje fyzická i psychická kondice. Besip na téma jízdy pod vlivem alkoholu a drog v současnosti připravuje spoty a další akce, které by měly upozorňovat na nejčastější problémy a rizika, které se v takových případech stávají. Besip také spolupracuje se společností Ford na bezplatných řidičských kurzech pro řidiče do 24 let, které by je měly připravit na řešení krizových situací. Kurzy se uskuteční od 6. do 8. září na polygonu v Hradci Králové.

DĚTI Z NĚMECKA NA PŘEVÝCHOVĚ V RUMUNSKU, DŘINA A BITÍ

Rumunská policie rozbila gang, který v zemi týral německé děti. Ty na rumunský venkov přijely v rámci sociálního programu, který měl napravit jejich problematické dospívání. Místo pobytu s psychology je tam však čekala otrocká práce, bití a týrání. Celkem policisté vyšetřují osm lidí, pět jich zatkli. Sociální program nazvaný Projekt Maramureš dosud financoval německý stát a posvětilo ho i rumunské ministerstvo práce, uvádí stanice Deutsche Welle.

Němci zavřeli web s dětským pornem. Zatčený chtěl své dítě nabídnout jiným

Byl určený dětem ve věku dvanáct až osmnáct let s výchovnými problémy. V regionu Maramureš na severu Rumunska měli teenageři „rehabilitovat“ za dohledu pedagogů a psychologů a pokusit se znovu integrovat do společnosti.
Zakladatelé projektu je však ve skutečnosti nutili k vyčerpávající fyzické práci v místních domácnostech a bili. Děti drželi v „otrockých podmínkách“, obecně se s nimi jednalo „ponižujícím a degradujícím způsobem“, uvedla rumunská prokuratura.

Dospívající přišli o doklady, nesměli studovat, zákaz měli dokonce i na užívání vlastních předepsaných léků. S okolním světem neměli žádný kontakt a brzy po příjezdu se stali cílem „hrubých a brutálních metod takzvaného přeučování“.
Server Romania Insider píše, že ti, kteří se odmítli podrobit podmínkám programu, za trest hladověli, stáli venku na dešti či mrazu. Na některých také „vedoucí“ programu údajně prováděli neupřesněné zdravotnické zákroky. Podle vyšetřovatelů chtěly některé děti po těchto trestech spáchat sebevraždu.

Horší než horor. Rumuny vyděsily vraždy a bída v psychiatrických léčebnách

Prokuratura dodala, že program fungoval už od roku 2014 a skončil až v teď v srpnu. Rumunský direktorát pro vyšetřování organizovaného zločinu v případu prověřuje osm lidí, přičemž dva německé občany zadržel.
Jde o pár, který podle policie „pod rouškou legitimní vzdělávací služby vytvořil program pro pašování lidí“. U všech podezřelých také policisté provedli domovní prohlídku. Podle serveru Romania Insider provozovatelé programu navíc zpronevěřili německé finance. Úřady neuvádějí, kolika dětí se případ týká, celkem však měl Projekt Maramureš přilákat zhruba šedesát zájemců. Některé z týraných dětí se v regionu nakonec dostaly do pěstounské péče.

DĚTSKÝ GANG ÚTOČÍ NA SPOLUŽÁKY, BAVÍ SE NÁSILÍM

Agresivita dětí roste v celém Česku, stejně tak brutalita jejich útoků. Ministerstvo školství chce rváče trestat ve školách. S jedním dětským gangem se potýkají ve Znojmě. Jeho členové se schází na vlakovém nádraží. Je jich zhruba deset, zevlují, kouří a perou se. Na nádraží to mají pár set metrů, tráví tam několik dnů v týdnu, zejména víkendy.

Slabší spolužáky před dívkami, jež tráví čas s nimi, tvrdě ztlučou a videa pak umístí na sociální sítě. Jako to poslední – z rvačky, při které sedmnáctiletý Vladimír hlavičkou a následně kopy zmlátil o hlavu menšího spolužáka na staré opuštěné nákladové rampě vedle odstaveného vlaku. Místní je tu snadno poznají. „Na rukou mají načmáraný nebo vytetovaný diamant,“ vysvětluje jedna z žaček.

Bojí se i dospělí

Před znojemským nádražím posedává pár bezdomovců s pivem v ruce, halou se potlouká několik mladých. Partičku z nedalekého sídliště tu znají všichni. „Schází se tu každou chvíli. Člověk se tu bojí a já se radši nikdy do ničeho nepletu. Nechci skončit s kapesním nožíkem v břiše. Dříve bylo nádraží oplocené a třeba večer nepřístupné, dneska je volné,“ vypráví zdejší vozmistr, který měl v pondělí službu.

Útočník z bitky je sedmnáctiletý Vladimír. Chodí do zdejší školy na okraji města, hraje střílečky na počítači. Bydlí v bytovém domě přímo naproti škole.„Bitku vyprovokoval ten druhý chlapec tím, že synovi nadával do Rusáků. Přitom my jsme Ukrajinci. Já synovi věřím a toho druhého chlapce neznám,“ řekl otec útočníka.

Majitel domu Dušan Kyněra s rodinou dosud neměl žádné problémy. „Kdyby to bylo jinak, neubytoval bych je,“ prohlásil.
Po videu, které koluje sociálními sítěmi a které začala vyšetřovat policie, se kriminalistům sám přihlásil. Věděl, že je zle a dříve nebo později na něj policie přijde – napadený chlapec po prvním úderu do hlavy vykřikl „Vláďo“.

„Jsou to děti, které v naší škole neměly žádné výchovné problémy, šlapaly, jak měly, tohle byl ojedinělý incident,“ ujišťuje zástupkyně ředitelky školy. Agresivita dětí však narůstá tak rychle, že ministerstvo školství a školský ombudsman přemýšlejí, jak mají samotné základní školy, které děti navštěvují, na takové situace reagovat.

Mladík mlátil o hlavu menšího chlapce, video s bitkou kolovalo na internetu

„Vzniká metodický pokyn, materiál, který to má řešit,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Píše ho školský ombudsman Ladislav Hrzal – ten za pouhého čtvrt roku obdržel přes pět set stížností na agresivitu či šikanu dětí mezi sebou nebo vůči učitelům.

Hrzal už před časem MF DNES vysvětloval, že metodika má učitelům jasně říct, co mají dělat v okamžiku, když zjistí, že děti plánují bitku nebo že se taková rvačka stala. „Už dnes mají školy možnost dát agresorům zhoršenou známku z chování nebo žáka přeložit do jiné třídy,“ vysvětluje ombudsman.

Syn se úplně hroutil

Přeložení dítěte – oběti šikany dětmi, které jsou dnes členy zmíněného „znojemského nádražního gangu“ – do jiné třídy si vyžádala před časem i maminka chlapce, kterého spolužáci šikanovali od první třídy. Chlapec si skoro každé ráno stěžoval na boleti hlavy, nevolnost, bolelo ho břicho, zvracel. Tolik se bál jít do školy.

„Zavírali ho pod lavici, strčili ho tam a sedli si kolem na židle, aby nemohl vylézt. Nemohl si dojít na záchod, nasvačit se, připravit na hodinu. Občas padla facka, jednou přišel s krvavým okem. Nechtěl chodit do školy, úplně se hroutil,“ vyprávěla včera MF DNES jeho matka. Své příjmení či jméno syna zveřejnit nechce, bojí se pomsty sígrů vůči synovi.
Druhá učitelka děti nezvládla

Chlapce přeřadili rodiče ve čtvrté třídě do jiného kolektivu, ale začalo to znovu. „Učitelka si nejdříve zjednala pořádek. Jenže pak odešla, přišla jiná a ti raubíři začali syna napadat zase,“ vypráví matka. Agresoři přitvrzovali. Právě ve vyšších ročnících mu ublížili chlapci ze zmíněného gangu.

Učitelé nevědí, jak řešit ve třídě šikanu. Fakulty je na to nepřipraví

„Kopali ho do rozkroku, jindy mu do vlasů lepili žvýkačku nebo bonbony, případně vzali nůžky a ustřihli mu pramen vlasů. Vzpomínám si, jak jeden čas nosil do školy pořád jedno tričko. Když jsme se ptali proč, když má plný šatník, řekl, že mu spolužák nařídil, aby si nebral jiné,“ vypráví žena, která následně před školou rváčům domlouvala, ať syna nechají na pokoji.

Nepomohlo to, a tak synovi navrhla, že mu zařídí přeřazení na jinou školu. Ten však překvapivě odmítal.
„Říkal mi: Maminko, třeba to jinde bude ještě horší, tady aspoň vím, co mě čeká a na co si mám dávat pozor,“ líčí matka. Nakonec vydržel na škole až do deváté třídy a za pár dní nastoupí jinam – na střední.

Ředitelka školy, kterou agresoři navštěvují, učitelky i psycholožka popírají, že by mezi jejich žáky byla šikana. „Je otázka, co je šikana a co je jen takové pošťuchování,“ řekla ředitelka školy, která o rvačkách mezi dětmi ale, jak říká, nic neví.

Policisté už nejsou autoritou

Zakladatel linky důvěry psycholog Rostislav Nesnídal nicméně upozorňuje, že většina bitek může zůstat před kantory samozřejmě skryta. Dozví se tak maximálně o těch, z nichž existují videa. „Děti vidí bitky ve filmech a policisté ani dospělí pro ně dnes už nejsou žádnou hrozbou ani autoritou. Stejně tak jejich agresivita nemá žádné mantinely. Není v tom žádný soucit ani logika,“ upozornil Nesnídal.

To je přesně příběh dvanáctiletého chlapce, který na Silvestra zbil v centru Klatov o devět let staršího mladíka tak, že jej málem ukopal k smrti. Tvrdost útoku byla taková, že napadenému odtrhl horní čelist a nos od obličejové kostry. Soud jej nyní z obavy z dalších útoků poslal do výchovného ústavu.

V českých školách roste násilí, agresivní jsou kromě žáků i rodiče

Policie v současnosti vyšetřuje po celé zemi zhruba deset podobných dětských bitek. Například již několikátou rvačku v Přerově, kde skupina náctiletých naposledy zkopala bezdomovce. Jiný incident se stal na konci června v Ústí nad Labem, kde v obchodním domě Forum skupina dětí ve věku od šesti do třinácti let zbila dva školáky. Kopali do nich a mlátili je pěstmi do hlavy. Útok natočily bezpečnostní kamery, proto také policisté agresory rychle dopadli. Zpočátku ale neznali jména obětí. „Díky zveřejnění v médiích a síle sociálních sítí se přihlásili rodiče poškozených dětí,“ sdělila policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Kriminalisté již všechny vyslechli a z výpovědí obětí vyplynulo, že k útoku došlo už před obchodním domem, kde táž skupina agresorů napadla ještě třetího chlapce. Incident policisté prověřovali nejprve pro podezření z výtržnictví. Kvůli nízkému věku pachatelů ale nikoho neobviní a případ odloží.

Nemáme žádné signály...

Místostarosta Znojma Jan Blaha říká, že radnice nyní bedlivě sleduje, zda se potvrdí, že ve městě funguje dětský gang. „Zatím ale nemáme žádné signály, a to ani ze škol od preventistů, takže myslím, že ta rvačka, která se objevila na sociálních sítích, je ojedinělým incidentem,“ doplnil. Sedmnáctiletého Vladimíra nyní vyšetřuje policie. „Je důvodně podezřelý z výtržnictví a těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu,“ řekla mluvčí policistů Lenka Drahokoupilová. Za těžké ublížení na zdraví může mladistvý skončit ve vězení až na pět let.

VE ŠPANĚLSKU ROZZUŘENÝ BÝK NABRAL DIVÁKA NA ROHY, ZEMŘEL

Při tradičním běhu s býky v městečku Cuéllar ve středním Španělsku ve čtvrtek zemřel jeden z diváků, kterého rozzuřené zvíře nabralo na rohy a způsobilo mu vážná zranění na krku a hrudníku. Informovala o tom agentura AFP. Dvaašedesátiletý muž se běhu nezúčastnil, za bariérou v poli ale přihlížel tomu, jak jezdci na koních býky ženou z ohrady směrem do města. Jedno ze zvířat se však oddělilo od stáda a běželo směrem ke skupině přihlížejících.

Ti začali v panice prchat, jednoho z nich ale býk opakovaně nabral na rohy. Vážně zraněný muž později zemřel, potvrdil starosta města Carlos Fraile, který kvůli události vyhlásil třídenní smutek. Běh s býky v Cuéllaru není tak slavný a navštěvovaný jako podobná událost při oslavách svátku svatého Fermína v Pamploně, kam se každoročně začátkem července sjíždějí desetitisíce turistů. Obyvatelé městečka však tvrdí, že jejich akce patří k těm nejstarším ve Španělsku, a uvádějí, že první zmínky o ní pocházejí už ze 13. století.