iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Opencard, VS vyměnil soudce, Stolař neuposlechl pokyny

Trestní kauzu pražských radních a karty opencard bude řešit jiný soudce. Vrchní soud případ odebral soudci Alexandru Sotolářovi, a to kvůli nerespektování předchozích pokynů odvolacího senátu. Uvedla Markéta Puci, mluvčí pražského městského soudu, kde Sotolář působí. Soudce dvakrát uznal exprimátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) a další radní vinnými z porušování povinností při správě majetku, vrchní soud však oba jeho rozsudky zrušil.

„Vrchní soud dospěl k závěru, že předseda senátu Sotolář nereflektoval pokyny odvolacího soudu směřující k důslednému odstranění vad v interpretaci provedených důkazů, vytčená pochybení v novém rozhodnutí bagatelizoval a vyslovený pokyn neakceptoval,“ citovala Puci z usnesení, jež v červnu zrušilo druhý z verdiktů.
Mluvčí doplnila, že kauzu po Sotolářovi převezme jeho kolegyně Denisa Durdíková, která termín nového hlavního líčení zatím nestanovila.

Případ se týká kontraktů s tehdejším vlastníkem práv k zamýšlené multifunkční kartě opencard, firmou Haguess. Pražští radní je v dubnu 2012 jednomyslně schválili poté, co jim je doporučila hodnotící komise. Podle státního zástupce tím Haguess neoprávněně zvýhodnili. Obžalovaní vinu odmítají. Poukazují na to, že projekt opencard byl dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak.

Sotolářův senát uložil obviněným loni v prosinci stejné tresty jako v září 2016 – tříletou podmínku bývalé radní pro informatiku Evě Vorlíčkové a šéfovi magistrátních informatiků Janu Teskovi, dvouletou podmínku Hudečkovi a někdejšímu radnímu pro dopravu Josefu Noskovi. Soudce tehdy uvedl, že při druhém projednání věci „neshledal důvody pro jakoukoliv změnu skutkových zjištění“. Hlavní líčení stihl za jediný den.

Vrchní soud v usnesení vyjádřil obavu, že Sotolářův senát by jeho pokyny – například ohledně nápravy nesprávné protokolace svědeckých výpovědí – nerespektoval ani při třetím projednání věci. Připustil, že výměna senátu je výjimečným postupem, protože prolamuje ústavní zásadu, podle níž nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. V dané věci se ale podle odvolacího soudu nedalo postupovat jinak.

Druhý verdikt, který Sotolář vynesl týden před loňským Štědrým dnem, přijali obvinění s hlasitě projevovanou nevolí. Pro Vorlíčkovou bylo rozhodnutí soudu směšné, Nosek proces označil za „absurdní divadlo“ a Hudeček Sotoláře přirovnal ke komunistickému prokurátorovi a soudci Josefu Urválkovi.

Se čtveřicí obžalovaných byl v roce 2016 Sotolářem nepravomocně odsouzen i další bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), a to k podmínce v délce 2,5 roku. V mezičase se však dostal do Sněmovny, aniž by justice stačila projednat jeho odvolání. Svobodovo trestní řízení bude moci pokračovat teprve tehdy, až mu vyprší poslanecký mandát.
Dalších deset obviněných soudy už dříve pravomocně zprostily viny. Osvobození se týká někdejších radních Lukáše Manharta, Václava Novotného, Pavla Richtera, Heleny Chudomelové, Radka Lohynského a Ivana Kabického, dále dvou zaměstnanců magistrátu a dvou externích členů hodnotící komise.

CO ZPŮSOBILA NAGYOVÁ, ZPRAVODAJEC PÁLENÍK PODAL DOVOLÁNÍ

Zpravodajec Ondrej Páleník podal dovolání v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Uvedla to Česká televize. Muž dostal v březnu od pražského městského soudu podmínku v délce 2,5 roku a zákaz činnosti. Podmíněné tresty uložil odvolací senát i jeho spoluobviněným – někdejší šéfce kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Janě Nečasové (dříve Nagyové) a dvěma dalším zpravodajcům.

Nečasová dostala tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Zpravodajci Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Státní zástupce se pro čtveřici naopak domáhal nepodmíněných trestů vězení.

Páleník spolu s dalším bývalým šéfem Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Tomášem Perutkou nyní u soudu čelí obžalobě z toho, že připravili a podepsali nevýhodný smluvní dodatek s německou firmou Viktoriagruppe (VG). Státní zástupce tvrdí, že muži státu způsobili škodu 49,5 milionu korun.

CELNÍCI LONI NA LETIŠTI V PRAZE ZADRŽELI VYŠŠÍ POČET DROG

Celníci loni zaznamenali na Letišti Václava Havla zvýšený počet poštovních zásilek, které obsahovaly drogy. Prošetřovali 796 případů, předloni to bylo 699. Češi si takto například nechávají posílat kokain z Nizozemska. Na tiskové konferenci to dnes uvedl šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel Robert Šlachta.

Nejvíce nelegálních zásilek, 459, zachytili celníci na trase Amsterdam – Praha – Bratislava.

„Vyjedou do Nizozemska, nechají si to poslat na P.O.Box a my to tady zachytáváme,“ popsal charakter trestné činnosti Šlachta. Další balíčky údajně mířily přes české hlavní město do izraelského Tel-Avivu. Celníci spolupracují s bezpečnostním oddělením České pošty, konkrétní detaily Šlachta prozradit nechtěl.

Většinu případů celníci zahajují proti neznámému pachateli. Ve výroční zprávě upozornili na to, že analýza obsahu zásilek v celní technické laboratoři je nákladná – jeden vzorek vyjde na 4500 až 5000 korun. Zátěž pro celníky představuje i následné skladování nelegálních zásilek.

Právě zásilky drog odhalené na letišti tvoří velký podíl z celkového počtu úkonů trestních řízení, které celníci loni zahájili. Založili celkem 1115 trestních spisů, což je meziročně o tři procenta více. Policii předali do vyšetřování 218 spisů, předloni to bylo 270. Podle Šlachty je pokles zapříčiněný tím, že se celníci snaží jít cestou kvality, ne kvantity. Například nechtějí zůstat jen u odhalování tzv. bílých koňů, ale vypátrat i organizátory trestné činnosti.

K prioritám sekce pátrání loni patřily vedle drogové trestné činnosti i trestné činy v oblasti DPH a spotřební daně. Celníci řešili také porušování práv k ochranné známce, neoprávněné nakládání s chráněnými zvířaty a rostlinami a rovněž provozování nelegálních hazardních her, což je jejich nová kompetence od roku 2016.

ZA NEPOHODLNÉ SOUDKYNI NS GERSDORFOVÉ STOJÍ KOLEGA

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová čelí už rok štvavé kampani. Podle médií za ní stojí její kolega Konrad Wytrykowski, ten to však popírá. Gersdorfové se chce zbavit konzervativní vláda ve Varšavě, zastal se jí ale soud EU, jehož další verdikt se brzy očekává.

Gersdorfovou očerňují provládní média a na Twitteru je proti ní vedena nenávistná kampaň podle heslem „Wypierdalaj,“ které lze přeložit jako táhni, vypadni či odprejskni. Na její sekretariát chodí od loňského srpna (anonymní) pohlednice se vzkazem: „Vážená paní předsedkyně, vypadni!“

Až nyní se Gersdorfová i veřejnost dozvěděly, že štvaní zřejmě inicioval Wytrykowski, který na nejvyšší soud nastoupil loni. Tento bývalý náměstek ministra spravedlnosti je u soudu členem nové vládou řízené disciplinární komory.
Wytrykowski obvinění popírá, hovoří proti němu ale vynesené zprávy z aplikace WhatsApp, které si vyměňovali provládní zástupci justice.

V jejich prostředí se pohybovala i Emilia S., žena jednoho z intrikánů, s nímž se nyní rozvádí. Ta přiznala, že na objednávku v provládních médiích špinila zastánce nezávislé justice a to i s pomocí důvěrných spisů, například z generální prokuratury.

Útok mířil hlavně na Gersdorfovou a prezidenta sdružení nezávislých soudců Iustitia, informoval švýcarský deník Tagesanzeiger. Šestašedesátiletá Gersdorfová je trnem v oku konzervativní nacionalistické vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Postavila se totiž proti justiční reformě, která podle kritiků posiluje vliv politiků na soudy. „Braňte každý centimetr čtvereční právního státu,“ vyzvala v roce 2017 všechny polské soudce.

Útok na soudy jako projev odklonu od demokracie

Vláda soudcům nejvyššího soudu snížila věk pro povinný odchod do penze ze 70 na 65 let. PiS to zdůvodňovala potřebou zefektivnit práci tohoto justičního orgánu a očistit jej od údajně zkorumpovaných soudců.

Nebudeme financovat diktaturu, hrozí Jourová Polákům zastavením dotací

Gersdorfová tak měla úřad opustit loni v červenci, což však odmítla učinit. Na její podporu vyšly do ulic tisíce Poláků. V prosinci se ji zastal Soudní dvůr EU, když penzionování soudců definitivně zrušil. Polský prezident Andrzej Duda obvinil soud EU z vměšování do vnitřních záležitostí Polska. Řádné šestileté funkční období skončí Gersdorfové v dubnu 2020. Vládou kontrolovaný ústavní soud chce ale nyní přezkoumat, zda vzpurní soudci nejvyššího soudu nebyli jmenováni protiústavně. To by mohlo vyústit až ve zneplatnění jejich rozhodnutí.

Disciplinární komora může za určitých okolností propustit každého z přibližně 10 000 polských soudců. Komora a další součásti justiční reformy jsou podle Evropské komise v rozporu s unijním právem. Verdikt ve sporu Bruselu s Varšavou má už brzy vynést soud EU. Do té doby hodlá Gersdorfová rozhodnutí komory ignorovat.

Podle řady pozorovatelů se Polsko odvrací od liberální demokracie. Americká historička Anne Applebaumová charakterizovala tamní režim už v roce 2016 jako „neliberální demokracii“. Slovensko-český ekonom Dalibor Roháč loni napsal, že Polsko není demokratický, nýbrž autoritářský stát.

FILMOVĚHO REŽISÉRA SENCOVA VYMĚNÍ ZA VLASTIZRÁDCE

Ukrajinského režiséra Oleha Sencova, odsouzeného v Rusku za údajný terorismus na anektovaném Krymu, přepravily z vězení ve městě Labytnangi za polárním kruhem do Moskvy. Filmař má být součástí možné výměny vězňů s Ukrajinou. Ve čtvrtek to oznámily ruské agentury s odvoláním na nejmenované zdroje. „Sencova eskortovali z Labytnangi do Moskvy. Je v jedné z věznic v hlavním městě,“ citovala agentura TASS svůj zdroj s tím, že Sencovův advokát Dmitrij Dinze tuto informaci nepotvrdil, ani nepopřel.

Deník Vedomosti dal informaci o přemístění Sencova do moskevské věznice, dosud nepotvrzenou vězeňskou správou, do souvislosti se středečním rozhodnutím kyjevského soudu podmínečně propustit z vazby novináře Kyryla Vyšynského.
Šéfredaktora agentury RIA Novosti zadržela ukrajinská policie loni v květnu a prokuratura ho následně obvinila z vlastizrady. Té se podle obvinění dopustil spiknutím s Ruskem a podporou samozvaných lidových republik vyhlášených na separatistickém východě Ukrajiny. Hrozí mu za to až 15 let vězení. Ze soudní síně ale mohl odejít domů.
Výměnu navrhl ukrajinský prezident

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc navrhl vyměnit Vyšynského za Sencova, odsouzeného v Rusku k 20 letům vězení. Vyšynskyj, který používá i ruský přepis svého jména Vyšinskij, svou výměnu za Sencova původně odmítl s tím, že se chce u soudu očistit. Později ale ukrajinská generální prokuratura zveřejnila novinářův souhlas s výměnou.
Sacharovovu cenu za svobodu myšlení získal ukrajinský režisér Sencov

Sencova ruský soud poslal do vězení před třemi lety za to, že v roce 2014 v krymském Simferopolu spolu s několika spolupachateli údajně zapálil kanceláře hlavní ruské vládní strany Jednotné Rusko a podílel se na přípravě pumového útoku proti pomníku Vladimira Lenina.

Sencov „byl uznán vinným z vytvoření teroristického uskupení, které vedl, ze dvou teroristických útoků a přípravy dalšího teroristického aktu, z pokusu o získání výbušnin, nezákonného držení palné zbraně a nábojů organizovanou skupinou“, uvedla tehdy agentura Interfax. Sencov vše popírá.

Hromadná výměna vězňů

Kyjev a Moskva jednají o případné výměně několika desítek lidí vězněných či zadržovaných v obou zemích, která by se mohla uskutečnit už v příštích dnech. Nicméně kolem této výměny přetrvávají nejasnosti. Ukrajina chce, aby Rusko vedle dalších uvězněných Ukrajinců propustilo i 24 námořníků zajatých loni v listopadu u Kerčského průlivu za nezákonné překročení ruských hranic. Kyjev na incident hledí jako na akt ozbrojené agrese.