iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Stále se zabývají Rathem, 60 mld. Bakaly žalobci nestíhají

Pražský vrchní soud v Praze už sepsal pravomocný rozsudek, kterým poslal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha na sedm let do vězení za korupci při zadávání zakázek. Někdejší politik však zatím s přípravami na nástup do věznice spěchat nemusí. Než se spis dostane ke středočeskému krajskému soudu, který bude verdikt rozesílat stranám a vyzývat Ratha k výkonu trestu, musí Nejvyšší soud v Brně vyřešit několik stížností a návrhů bývalého hejtmana a jeho ženy.

„V případu je pět podání - dovolání, dvě stížnosti a dva návrhy na odnětí a přikázání věci,“ uvedla mluvčí vrchního soudu Simona Heranová. S dovoláním se podle ní na soud obrátila Eva Rathová, která u trestního senátu vedeného Pavlem Zelenkou neuspěla s odvoláním. Rath podal dvě stížnosti na podjatost členů senátu, oba manželé pak navrhli, aby byl případ odebrán pražskému vrchnímu soudu.

Odvolací Vrchní soud v Praze po sedmi letech od počátku kauzy letos v červnu uznal bývalého hejtmana vinným z ovlivňování tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Snížil mu původně uložený trest 8,5 roku vězení a zprostil ho obžaloby ze čtyř dalších žalovaných skutků. Zároveň mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit ve výkonných funkcích v samosprávě.

S verdiktem není spokojena ani jedna ze stran. Hned po vynesení avizoval Rathův advokát Roman Jelínek, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. Vrchní státní zastupitelství chce pak podle dřívějšího vyjádření jeho šéfky Lenky Bradáčové v deníku Právo dát podnět pro dovolání nejvyššímu státnímu zástupci. Obě strany chtějí ale nejdřív počkat na písemné vyhotovení.

Bradáčové se nelíbí neuznání odposlechů v kauze Rath, chce podat dovolání

Pražský vrchní soud se případem zabýval dvakrát. První odsuzující prvoinstanční verdikt v roce 2016 zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz. Zelenka ale letos zopakoval, že odposlechy jsou v tomto případu nezákonné.

V kauze bylo kromě bývalého hejtmana obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými. Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal na šest let do vězení. Každý má také zaplatit 15 milionů korun. Soud je potrestal za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a budovy gymnázia v Hostivici.

Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi. Policie bývalého hejtmana zadržela v květnu 2012, tuto částku si odnášel z domu Kottových v krabici od vína.

SOUDCE PODHOLA Z LIBERCE NERESPEKTUJE NÁZORY ODVOLÁNÍ

Před kárný senát míří další soudce libereckého okresního soudu. Tentokrát končící předsedkyně Ivana Šoljaková kárně žaluje soudce Kamila Podholu. „Soudci prvoinstančního soudu vytýká, že opakovaně nerespektuje právní názor odvolací instance v civilních věcech,“ uvedla pro Českou justici mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. Jednání je nařízeno na středu 28. srpna, předsedou senátu bude Karel Šimka.

Spor se zřejmě povede o to, zda krajský soud své pokyny vyjádřil dostatečně jasně, a pokud ano, zda je soudce prvoinstančního soudu respektoval, anebo ne. Kárná navrhovatelka navrhuje jako kárné opatření pouze napomenutí. „Na rozhodné právní otázky existuje instruktivní prejudikatura, bude se tedy zřejmě řešit, jak se věci mají v konkrétním případě,“ upřesnila mluvčí NSS.

Okresní soud v Liberci se v poslední době zviditelnil zejména kvůli výběrovému řízení na nového šéfa soudu. Výměnu vedení provází tvrdý střet odcházející předsedkyně Šoljakové s jejím potenciálním nástupcem, soudcem libereckého soudu Petrem Hočkem.

U kárného senátu v poslední době stanulo více soudců z tohoto okresního soudu. Soudkyně Lenka Zhoufová byla dokonce následně trestně stíhána za to, že antedatovala vazební jednání u drogového dealera. Soud ovšem nedávno její stíhání definitivně zastavil. U NSS přišel o talár liberecký soudce Vladimír Maxa, soudce Martin Košek pak odešel se srážkou z platu. Oba měli opakované průtahy ve velkém množství věcí, ceskajustice.cz

POLICISTÉ A CELNÍCI SE NESHODLI NA ROZDĚLENÍ PRAVOMOCÍ

Celníci dlouhodobě usilují o to, aby mohli nejen prověřovat, ale i vyšetřovat trestné činy související s náplní jejich práce. Ministerstva financí a vnitra se však ohledně posílení kompetencí celníků v trestním řízení stále neshodla. Zatímco podle první z institucí by rozšíření pravomocí znamenalo zefektivnění činnosti celníků, vnitro změnu nepokládá za nutnou ani vhodnou. Také ministerstvo spravedlnosti považuje současnou právní úpravu za funkční.

Celníci nyní plní roli policejních orgánů při prověřování trestných činů spáchaných porušením celních a některých daňových předpisů. Vyšetřování, tedy fázi začínající sdělením obvinění, už musí nechat na policii. „Dlouhodobou ambicí Celní správy ČR je získání trestněprávní kompetence k trestnímu prověřování zkrácení všech druhů daní a i získání kompetencí k vyšetřování,“ uvedla mluvčí celníků Martina Kaňková.

Pod Generálním ředitelstvím cel tři roky působí centralizovaný útvar pátrání, což je policejní orgán celní správy s celostátní působností. Sekci vede někdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Loňskou činnost sekce vyhodnotí na čtvrteční tiskové konferenci.

Z výroční zprávy celníků vyplývá, že loni zahájili 1115 úkonů trestního řízení pro podezření z 1117 trestných činů, což představuje meziroční nárůst o tři procenta. Krácení daní se týkalo 102 případů, které celkově zahrnovaly 1,1 miliardy korun. Policii celníci předali k vyšetřování 218 trestních spisů, 31 spisů postoupili v rámci zkráceného řízení státním zástupcům.

Rozšíření pravomocí celníků prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO) už v době, kdy vedl ministerstvo financí. Jeho vláda se pak v programovém prohlášení zavázala, že otázku „po vzoru některých států Evropské unie“ posoudí. „V tuto chvíli v tomto směru nepanuje dostatečná politická shoda,“ sdělila nyní Šárka Šmolíková z odboru komunikace ministerstva financí.

S posílením role celníků zásadně nesouhlasí ministerstvo vnitra, pod nějž spadá policie. „Změna kompetencí by představovala tak výrazný zásah do trestní politiky státu a bezpečnostního systému České republiky, že by měla být odůvodněna opravdu relevantními a zásadními argumenty či zjištěnými nedostatky v oblasti daňové kriminality,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru vnitra. „Současný stav právní úpravy i míry spolupráce mezi policejními a celními složkami žádná taková negativa nevykazuje,“ dodala.

Rozšíření kompetencí by si vyžádalo novelu trestního řádu. Maja Dangal z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti podotkla, že je klíčové, aby případné změny vedly k vyšší efektivitě trestního stíhání a nebyly samoúčelné. „Za těchto podmínek se případné změně nebráníme,“ uzavřela.

ZMĚNY V ROZVODECH ZVÝHODNÍ MOVITĚJŠÍ

Pokud by manželé podali návrh na rozvod společně, poplatek by byl 2000 korun. Jinak by činil 7000 korun Foto: pixabay
Chystané změny při vyřizování rozvodů, péče o děti a výživného, které navrhlo ministerstvo spravedlnosti, by mohly zhoršit situaci obětí domácího násilí. Nepříznivě by mohly dopadnout i na děti. Uvedly to dnes zástupkyně organizace proFem. Kritizovaly plánované zvýšení poplatků či dohody u notáře bez soudu. Chválily naopak možnost postoupit pohledávky na výživném či záměr zabavovat neplatičům vedle řidičských průkazů i pilotní či zbrojní průkazy.

„Situaci dnes považujeme za hodně špatnou. Dochází k rozvodům a sporům o děti a je to problém, který je potřeba řešit. Ale ne tím, že budeme rodiče ještě trestat, nemluvě o obětech domácího násilí,“ uvedla šéfka proFem Jitka Poláková.
Novelu občanského zákoníku a dalších zákonů zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti na jaře. Podpořit chce nekonfliktní a dohodnuté řešení rodinných záležitostí. Pokud by manželé podali návrh na rozvod společně, poplatek by byl 2000 korun. Jinak by činil 7000 korun. Dohodu o péči a výživném by rodiče mohli uzavřít u notáře, neřešil by ji soud. Neplatiči alimentů by mohli vedle řidičského průkazu přijít nově také o pilotní, zbrojní či lodní kapitánský průkaz. Pohledávku na výživném by bylo možné postoupit.

V případech domácího násilí se podle právničky proFem Veroniky Ježkové násilník či násilnice rozvádět nechce. Oběť by tak musela platit vyšší poplatek. „Když se klientce povede odejít od násilného partnera a hledá si bydlení a novou práci, aby zaplatila vysoký nájem a kauci, je pro ni rozvod vůbec realizovatelný? Nejen pro oběti domácího násilí, ale i pro ostatní je takový poplatek likvidační záležitost,“ uvedla Ježková.

Podle zástupkyň proFem vyšší poplatky za návrh na rozvod i poplatky za návrh na předběžné opatření, odvolací řízení či notářský zápis zvýhodňují movitější. Jako problém vidí i uzavírání dohod rodičů o péči a alimentech u notáře. Novela předpokládá, že matky a otcové budou jednat v zájmu svých potomků. „V této situaci, která je citlivá, je utopie, že oba rodiče budou natolik zodpovědní, aby jejich zájem byl i nejlepším zájmem dítěte,“ řekla Ježková. Podotkla, že i když se lidé na rozchodu dohodnou, „jeden si to vždy přeje míň“. Opatrovnický soud bere názor dítěte v potaz. Podle právničky se nepočítá s tím, že by se dítě k notářské dohodě vyjadřovalo.

Podle proFem už nyní může opatrovnický soudce k dohodě přispět. Za řešení zástupkyně organizace považují posílení opatrovnických soudů a sociálních pracovníků, kteří se věnují ochraně dětí. V případech domácího násilí by se podle nich také neměla uplatňovat prosazovaná Cochemská praxe, kdy se advokáti, sociální pracovníci a soudní znalci snaží dovést dvojici k dohodě o dětech. „Všechny příručky k Cochemskému modelu obsahují varování, že ho u domácího násilí nelze použít. Dohodu je možné uzavřít jen mezi dvěma lidmi se stejným postavením,“ zdůraznila právnička.

Ministerstvo spravedlnosti v podkladech pro vládu uvádí, že novelou plní letošní legislativní úkol, který souvisí „s přijetím zákona o zálohovaném výživném“. Jeho zavedení slibuje vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení. Ministerstvo práce návrh normy předložilo v červnu, počítá s novou dávkou pro děti neplatičů. Jasná dohoda v koalici není. Vládní ANO už dřív zavedení nové dávky odmítalo, volalo hlavně po lepším vymáhání.

SOUD SLEDOVAL JANOUŠKA, JAK SPORTOVAL

Odsouzený lobbista Roman Janoušek, který má do příštího jara přerušený výkon trestu kvůli závažným zdravotním problémům, chodí bez doporučeného doprovodu na plovárnu, vyjel si na kole nebo navštívil galerii. Zjistil to Vrchní soud v Praze poté, co muže nechal sledovat. ČTK to sdělila mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. I na základě těchto zjištění podle ní vrchní soud před několika týdny potvrdil, že opětovné zamítnutí Janouškovy žádosti o prominutí zbytku trestu bylo „správné a důvodné“. Janoušek s rozhodnutím vrchního soudu nesouhlasí.

Lobbista si má odpykat 4,5 roku za úmyslné sražení ženy autem, za mřížemi zatím strávil zhruba rok a čtvrt. Podle posudku olomoucké fakultní nemocnice u něj po operaci hlavy existuje riziko těžkého poranění mozku, kvůli němuž by ho pobyt ve vězení ohrožoval na zdraví i životě. Lékařské zprávy předložené soudům totiž mimo jiné uvádejí, že Janouškův stav vyžaduje „neustálý doprovod a dohled poučené osoby“, která by mu mohla poskytnout první pomoc. Policejní sledování však podle vrchního soudu prokázalo, že realita je jiná.

„Aktuální zdravotní stav odsouzeného rozhodně nepřivodil jeho rezignaci na společenský či sportovní život. Odsouzený je nanejvýš schopen pohybovat se samostatně, bez asistence jakékoliv další, natož poučené osoby či opory francouzské hole,“ citovala Puci z usnesení.

Vrchní soud původně vydal příkaz k Janouškovu sledování na období od 8. července do konce října. Už po měsíci však akci odvolal, protože dalších zjištění nebylo potřeba. Janoušek podle zpráv policie opakovaně zůstával bez doprovodu v pražských Žlutých lázních a v centru hlavního města si zašel do galerie.

„Především však zvládl i poměrně fyzicky náročnou činnost, když se dne 23. července 2019, kdy teploty na celém území ČR atakovaly tropických 30 stupňů Celsia, nechal po poledni řidičem odvézt desítky kilometrů za Prahu a v okolí Votic bez jakéhokoli dohledu odjel sám na kole,“ konstatoval v usnesení vrchní soud.„Jak je pak dále patrno z protokolů o sledování, odsouzený se při vystupování na veřejnosti chová přinejmenším konspirativně. Zakrývá si obličej a účelově mění vozidla,“ doplnili soudci.

Vrchní soud se podle Puci obrátil také na Vězeňskou službu, která mu sdělila, že Janouškovi dokáže zajistit adekvátní péči. Soudci tak dospěli k závěru, že Janoušek je při respektování nařízené medikace evidentně schopen základního způsobu života, „přičemž není rozdílu, zda je tomu tak ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo mimo něj“.

„S rozhodnutím Vrchního soudu v Praze nesouhlasíme,“ napsal ČTK Janouškův advokát Lukáš Trojan. Zamítavé rozhodnutí podle něj vychází z podkladů, které nebyly úplné a správné. Právník zdůraznil, že jeho klient trpí závažnou nevyléčitelnou chorobou, což konstatoval i vrchní soud. „Uvedené nedostatky budou napraveny v dalším řízení,“ podotkl Trojan s tím, že Janoušek se k rozhodnutí více vyjadřovat nebude.

Vrchní soud v usnesení napsal, že „je dalek toho zlehčovat jakkoli zdravotní stav odsouzeného“ a že Janoušek je prokazatelně nevyléčitelně nemocen. Zároveň ale upozornil, že znalci použitý pojem terminální stadium „rozhodně neznamená, že by byl v konečné fázi života“ – specifikuje pouze charakter onemocnění, tedy jeho nevyléčitelnost.
Opilý Janoušek srazil v roce 2012 ženu v pražské Michli. Původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky.

Trest nastoupil v listopadu 2014. V brněnské věznici zůstal do března 2016, potom byl z rozhodnutí Krajského soudu v Brně dočasně propuštěn na svobodu. Následně dvakrát žádal pražský městský soud o prominutí zbytku trestu ze zdravotních důvodů, ten mu však ani jednou nevyhověl. Puci dodala, že její soud závěry vrchního soudu postoupil do Brna, aby je měli tamní soudci k dispozici při rozhodování o dalším přerušení Janouškova trestu.

PIRÁT MICHÁLEK STÁLE ŠŤOURÁ, ALE NSZ ZEMANA NEHONÍ STÍHAT BAKALU ZA OKD

Ministryni spravedlnosti Marii Benešové se nelíbí soudní verdikt, ve kterém v neveřejném zasedání v červenci pražský městský soud zastavil trestní řízení proti bývalému náměstkovi vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi. Ten podle obžaloby kryl Romana Janouška, lobbistu vyšetřovaného z ovlivňování zakázek na pražském magistrátu.

Švýcarská justice zablokovala v roce 2008 Janouškovi v přepočtu 200 milionů korun na účtě v bance. Měla podezření, že jde o výnos ze zločinu. Ptala se proto Grygárkova úřadu, jestli u nás není kvůli něčemu Janoušek vyšetřován. Grygárek si kauzu stáhl pod sebe a podle obžaloby zajistil odpověď, že je s Janouškem vše v pořádku. „No zůstala jsem koukat, no. Už se mě na to ptal poslanec Jakub Michálek, který mě interpeloval, co já s tím budu dělat?

Tak jsem ho musela poučit, že nemohu vstupovat do živých kauz. Zatím je živá, protože tam, pokud vím, byl podán opravný prostředek,“ odpověděla MF DNES Benešová. Městský soud kauzu zastavil proto, že údajně chyběl důkaz, že se Grygárek a Janoušek znali už v době, kdy měl první druhému pomoci se švýcarským problémem.
Tím „opravným prostředkem“ je odvolání státního zástupce, takže celou věc bude nyní řešit vrchní soud.

Sklenička a rozbitý stůl

V případu bývalého obviněného žalobce Libora Grygárka sehrála významnou roli sklenička, která vypadla mladíkovi na balkoně z ruky a rozbila se dole na terase o stůl. Ale pěkně popořádku. Všechno začalo v roce 2008, kdy švýcarské státní zastupitelství „zmrazilo“ na kontě v Kredietbank v Ženevě v přepočtu více než 200 milionů korun. K účtu měl dispoziční právo lobbista Roman Janoušek.

Švýcaři se pak dotázali Vrchního státního zastupitelství v Praze, kde pracoval Libor Grygárek, jestli není Janoušek kvůli něčemu doma vyšetřován. A co se dělo v Česku?

„Grygárek záměrně od ledna 2009 do prosince 2012 neučinil žádná opatření, tedy nepředal pokyn policii, aby se prověřilo podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti,“ dá se vyčíst ze srpnového písemného usnesení Městského soudu v Praze, které MF DNES prostudovala. Soud v této pasáži cituje obžalobu na Grygárka.

Tu ale ve finále v neveřejném zasedání zamítl, takže se tomu nyní divila také ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Olomoučtí žalobci dávají Grygárkovi za vinu i to, že se hned nevyloučil pro podjatost, když Janouška znal.
Do Švýcarska pak odešla v únoru 2009 oficiální odpověď, že Češi na Janouška nic nemají. Švýcaři mu museli peníze odblokovat.

Přitom skutečnost byla jiná. Média už tehdy psala o kauzách, v nichž policisté Janouška prověřovali.

Byla to jednak plánovaná privatizace pražského letiště, kromě toho v červnu 2009 proběhla policejní razie na magistrátu v Praze v kanceláři šéfa investic Jiřího Tomana, který se s Janouškem dobře znal. Mejdan u Myšáka. Grygárek se jako obviněný hájil hlavně tvrzením, že Janouška v roce 2008 ještě neznal, tak mohl těžko pomoci známému.

Po letech padla obžaloba. Grygárek půjde k soudu za zneužití pravomoci

Tvrdil, že ho s Janouškem svedla dohromady až příhoda z května 2010. Vyprávěl, že měl byt ve stejném domě jako Janoušek (v Galerii Myšák ve Vodičkově ulici v Praze) a kamarád Grygárkova syna tam při mejdanu 17. května 2010 upustil skleničku, která po pádu o patro níže poškodila skleněný broušený stůl na terase. Stůl v ceně 200 tisíc korun patřil Janouškovi, takže oba pánové se prý seznámili skrz řešení této škody.

Janoušek se z ní zjevně rychle oklepal a pak se oba skamarádili. Dokonce i Janouškův známý Zoran Kazimirović jako svědek vypověděl, že Grygárka viděl na Janouškem organizované akci Martinská husa v listopadu 2010. „Přestože v následujících letech obviněný Grygárek Janouška často navštěvoval, Janouškova asistentka vypověděla, že to bylo až poté, co tam řádil ten jeho syn,“ konstatovala v letošním usnesení soudkyně městského soudu Zuzana Zápalková, které tyto důkazy nestačily a proces s Grygárkem nyní stopla.

Přitom ve svém usnesení sama popisuje docela dost kontaktů Grygárka a Janouška. Například v roce 2011 nařídil Obvodní soud v Praze 5 odposlech Janouška při policejní akci SPORTOVEC. Policie při tom zachytila i následující rozhovor v dubnu 2013. Neznámý muž do odposlechu při hovoru s Janouškem říká, že má člověka v justici: „Není to Libor Grygárek, není těchhle kvalit, ale je dobrej.“Janoušek na to odpovídá, že „je mu Libora líto a že ho má rád“. Nutno podotknout, že Grygárkova éra skončila o rok dříve, kdy odešel ze zastupitelství.

Peníze pro Grygárka

Vrcholem je rovněž v usnesení soudu citovaný odposlech dalšího lobbisty Ivo Rittiga a právníka Davida Michala z března 2012. Rittig v něm říká: „Jediná záchrana bude asi ten Grygoš, aby to tam všechno zařídil.“ Ve stejném dialogu Michal mluví o tocích peněz, že „přesně neví, kolik přišlo, počítá to asi na desítku“. A Rittig se ptá, „zda do toho počítá i to, co dávali Grygárkovi“.

Nakonec i soudkyně Zápalková v závěru dokumentu konstatovala, že Grygárek udržoval „zcela nadstandardní vztahy s kontroverzními postavami pražského podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že jim nabízel své služby, a obsah komunikace naznačuje, že za to bral i odměnu.“ Přesto případ do hlavního líčení nepustila. Minulý týden ve čtvrtek šéf olomouckých žalobců Ivo Ištvan potvrdil, že se proti rozhodnutí Zápalkové odvolal k vrchnímu soudu a předloží důkaz, že se Grygárek a Janoušek znali už v roce 2008.
Grygárek reagoval pro iRozhlas.cz, že „silné komentáře si nechá, až to bude pravomocné“.

ROZHODCE KINDL ZA DIAG HUMAN DOSTANE 3 MILIONY

Rozhodce z kauzy Diag Human Milan Kindl v úterý uspěl u obvodního soudu pro Prahu 2 s žalobou na ministerstvo zdravotnictví. Soudkyně Šárka Henzlová přiřkla bývalému děkanovi plzeňské právnické fakulty odměnu přes tři miliony korun s úroky za práci na vleklém sporu státu s firmou na výrobu a zpracování krevní plazmy.

Rozhodnutí není pravomocné, úřad má nyní lhůtu na odvolání. Soudkyně při tom mimo jiné vycházela z toho, že Nejvyšší soud před nedávnem definitivně potvrdil za tuto práci stejnou částku Petru Kuželovi. „Soud dospěl k názoru, že žaloba je po právu,“ prohlásila soudkyně. Smlouvu mezi arbitry a ministerstvem, přestože ji neuzavřely písemně, uznaly soudy za platnou. Podobně se vyjádřil ve svém závěrečném návrhu i Kindlův právník Tomáš Kindl. „V témže řízení byla jinému rozhodci soudem přiznána tato částka. Ultimátnější určení obvyklé částky neznám,“ dodal.

Právní zástupce ministerstva s tím ale nesouhlasí, podle něj soudy věc hodnotily nesprávně.

Kindl se žalobou domáhá zaplacení 3 092 143 korun s úrokem. Podle něj mu byla tato odměna slíbena již v roce 2013, stát mu ale nezaplatil. Obvodní soud uznal Kindlův nárok již podruhé. Jeho první rozhodnutí z loňského roku však zrušil pražský městský soud.

Se státem se o vyplacení odměny soudili také další dva arbitři z kauzy Diag Human Kužel a Jiří Schwarz. Bývalý předseda Hospodářské komory Kužel loni v říjnu spor pravomocně vyhrál, Nejvyšší soud pak letos odmítl dovolání protistrany. Ministerstvo zdravotnictví mu tak musí zaplatit přes tři miliony. Schwarz se svou žalobou neuspěl.
Stát se s firmou soudil léta

Firma Diag Human se s Českem léta soudila kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Stát od poloviny roku 2013 tvrdí, že arbitráž o miliardy korun definitivně vyhrál. Trojice rozhodců vydala usnesení, jímž arbitráž zastavila. Usnesení odůvodnila tak, že věc již byla rozhodnuta v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména, takže všechna následující rozhodnutí ve věci nemají právní účinky.

Rozhodci Schwarz, Kindl a Kužel poslali v květnu 2016 členům vlády dopis, ve kterém uvedli, že se na zaplacení odměny dohodli s bývalým ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem. Podle ministerstva měli dostat celkově 18,5 milionu, polovinu z toho od státu. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) s vyplacením peněz souhlasil, proti byli ale další členové vlády z hnutí ANO. Arbitři se následně začali soudit.

NS ODMÍTL DOVOLÁNÍ MUDr. DVOŘÁKA, PODVOD VŮĆI VZP

Nejvyšší soud odmítl dovolání lékaře Karla Dvořáka, který podle pravomocného rozsudku účtoval Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) více léků, než skutečně nakoupil. Muž, který si má odpykat 5,5 roku ve vězení a nahradit škodu 12 milionů korun, následně podal ústavní stížnost. O té zatím není rozhodnuto. Dvořák v dovolání k Nejvyššímu soudu například uváděl, že vyčíslenou škodu nepovažuje za správnou. Vyslovoval se pro další dokazování, například formou znaleckého posudku.

Část obžaloby pro podvod připustil jako oprávněnou, konkrétně šlo o situace, kdy účtoval přípravky, které nenakoupil.
U části vytýkaných skutků šlo podle dovolání jen o jinou metodiku vyúčtování. Nejvyšší soud konstatoval, že Dvořák v podstatě nabízí své vlastní hodnocení důkazů a prosazuje jinou verzi událostí, než k jaké dospěly soudy v Táboře a Praze.

„Takto formulované dovolací námitky nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu,“ stojí v usnesení. K Ústavnímu soudu dorazila následná stížnost v polovině srpna. Dvořák se podle obžaloby dopouštěl podvodů v letech 2007 až 2016 ve vlastní hematologickém a transfuzním zařízení. Buď vykázal více léků, než skutečně nakoupil, anebo účtovanou částku neoprávněně navýšil oproti smluvně určené maximální ceně.

Ačkoli se lékař dušoval, že si neoprávněně nabyté peníze neužíval, Táborský deník tehdy podotkl, že jeho vozový park tvořila i luxusní auta jako ferrari a porsche. Kromě náhrady škody pojišťovně uložily soudy Dvořákovi také peněžitý trest dva miliony korun.