iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Čmejla, Diviš, Klimecký nemusí do basy ve Švýcarsku

Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký, kteří byli ve Švýcarsku odsouzeni za podvod a tunelování podniku, zatím nemusí do vězení. Švýcarský Federální soud totiž vrátil jejich případ k novému projednání soudu nižší instance, informoval v úterý Deník N.

Tři někdejší manažeři podle informací Deníku N uspěli s odvoláním proti výši trestu a zůstanou tak do dalšího rozhodnutí soudu na svobodě. „Stížnost odvolávajícího musí být přijata, napadený verdikt zrušen a případ vrácen k trestnímu soudu, aby uskutečnil nové veřejné jednání předtím, než znovu rozhodne o trestu,“ cituje český list z rozsudku z tohoto měsíce.

Švýcarský soud podle Deníku N vyslyšel především Čmejlův argument, že soud nedostatečně snížil jeho trest s ohledem na polehčující okolnost, že od trestného činu již uplynula dlouhá doba. Marek Čmejla měl podle původního verdiktu švýcarského soudu z roku 2013 strávit ve vězení za podvod a praní špinavých peněz 48 měsíců, Jiří Diviš 46 měsíců a Oldřich Klimecký dostal 36 měsíců.

Proti rozhodnutí se však všichni tři odvolali a soud jim loni v prosinci výši trestů snížil - Čmejlovi na 46 měsíců, Divišovi na 42 měsíců a Klimecký dostal možnost řešit polovinu trestu formou probace s odkladem na dva roky. Všichni odsouzení museli také zaplatit část soudních nákladů. Navzdory snížení trestů se však všichni tři odsouzení odvolali znovu.
„Odvolací soud nařizuje, aby při novém rozhodování o trestu soud prozkoumal, zda je tato (polehčující) okolnost relevantní, i pokud jde o praní špinavých peněz a aby vyložil své důvody,“ konstatuje soudce v rozsudku.

Koláček nenastoupí do švýcarského vězení. Příběh MUS takto neskončí, vzkázal

Podle mínění odvolacího soudu prvoinstanční soud nezkoumal možné porušení zásady rychlosti procesu a jeho dopady na trest. Musí k tomu tedy přihlédnout v rámci nového šetření.„Vnímáme to velmi pozitivně. Klient má nyní jistotu, že se mu nestane to, co panu Krausovi, a že tak může pokračovat v českém procesu,“ sdělila Deníku N obhájkyně Marka Čmejly Katarína Kožiaková Oboňová.

Další dva manažery vězení nemine

Další dva odsouzené Čechy však švýcarské vězení nejspíš nemine. Petra Krause, který byl tamními soudy odsouzen k 16 měsícům vězení v květnu zatkla švýcarská policie. Podnikatele Antonia Koláčka pak Švýcarsko vyzvalo, aby 19. srpna nastoupil v souvislosti s tunelováním MUS do švýcarského vězení. Koláček však už před termínem nástupu vzkázal, že na doporučení advokátů a „po celkovém zvážení své životní situace“ výzvu neuposlechne.

Současně s odvolacím procesem ve Švýcarsku totiž probíhá také soudní líčení ve stejné kauze v Česku. Právě skutečnost, že všichni odsouzení dosud nenastoupili do výkonu trestu ve Švýcarsku, umožnila české justici tento případ otevřít. Českému státu podle obžaloby způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

TRUMP DEPORTUJE I VÁŽNĚ NEMOCNÉ UPRCHLÍKY

Americká vláda končí s opatřením, které přistěhovalce chrání před deportacemi, pokud oni sami či jejich příbuzní podstupují život zachraňující léčbu. Kritici nový přístup považují za krutý a tvrdí, že změna přinutí zoufalé přistěhovalce raději podstoupit léčbu v jejich zbídačených zemích.

Jen v Bostonu se změna podmínek týká podle organizace poskytující právní služby migrantům zhruba dvou desítek rodin, jejichž děti trpí rakovinou, HIV, mozkovou obrnou, svalovou dystrofií, epilepsií či jinými nemocemi. Další rodiny pak dopisy od imigračních úřadů dostaly také v Kalifornii, Severní Karolíně a dalších státech USA.

Imigrační služba USCIS spadající pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedla, že změny v přístupu začaly platit 7. srpna. Týkají se všech dosud nevyřízených žádostí včetně těch, ve kterých migranti po dvou letech opět žádají o prodloužení ochrany. Nárok na výjimku mají pouze příslušníci armády a jejich příbuzní.

Demokratický senátor Ed Markey postup úřadů označil za nové dno vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa. „Trump doslova deportuje děti s rakovinou,“ udeřil. Trump v prezidentských volbách přislíbil zpřísnit imigrační podmínky a ze země deportovat všechny přistěhovalce bez dokladů. Ty přitom zaměstnávaly i jeho firmy, upozornil deník The Washington Post.

JOHNSON: O OBČANY A FIRMY ČR SE NELZE BÁT

Premiér Andrej Babiš v úterý telefonoval s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem. Ten ho ujistil, že se nemusí obávat o osud českých občanů a firem v Británii. Český premiér následně pozval Johnsona do Prahy. Babiš to uvedl na Twitteru.„Řekl, že naše země je skvělá, že ji zná, má tady vztahy a že se vůbec nemusím obávat o osud našich lidí ve Velké Británii ani o byznys našich českých firem, jsme spojenci,“ napsal Babiš na Twitter.

Český premiér pak Johnsona pozval na státní návštěvu do Prahy. Babiš doufá, že stejný postup zvolí i další čelní představitelé Visegrádské čtyřky. Při nejbližší příležitosti se jich na to zeptá.

Babiš se s novým britským premiérem zatím osobně nesetkal. Johnson se ujal úřadu koncem července, kdy v Downing Street nahradil Theresu Mayovou a stal se 77. ministerským předsedou Velké Británie. Johnson hned po svém jmenování do úřadu Britům slíbil, že Spojené království vyvede z Evropské unie 31. října, ať už se podaří s Bruselem dosáhnout dohody či nikoliv. Babiš na pondělním setkání s českými velvyslanci označil blížící se brexit za nešťastný a doufá, že se tvrdý odchod Británie z Evropské unie neuskuteční.

Česko do Evropské komise vyšle Jourovou, potvrdila definitivně vláda

Český premiér se v úterý v Praze setkal se šéfem irské diplomacie Simonem Coveneym. Oba se shodli na tom, že brexit bez dohody by byl velký problém nejenom pro Irsko a Česko. „Proto jsme připraveni vyjednávat o konkrétních a férových alternativách. Samozřejmě jsme na jedné lodi a stále doufáme, že se s Británií nakonec dohodneme,“ uvedl Babiš na twitteru.

V případě brexitu bez dohody by české firmy mohly přijít asi o 30 miliard korun, řekl před časem ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmysl u a dopravy Lukáš Martin. Další desítky miliard by podle něj ekonomika ČR ztratila kvůli nižším firemním investicím.

Český parlament letos přijal zákon, podle kterého v případě odchodu Británie bez dohody budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Britský velvyslanec v Česku Nick Archer krok Česka v březnu ocenil jako velkorysý. Londýn podle něj přijímá reciproční opatření zajišťující práva Čechů v Británii.

ZEMAN PODEPSAL ZÁKONY DLUZÍCH DĚTÍ A ZNÁMKÁCH DÁLNIC

Prezident Miloš Zeman podepsal novelu insolvenčního zákona, která přináší snazší řešení dluhů z dětství. Lidé budou nově moci využít oddlužení ve zvýhodněném režimu, které se nyní vztahuje na seniory a zdravotně postižené. Prezident také podepsal změnu zákona, která od roku 2021 přinese elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek.

Lidé by se peněžitých závazků z dětství mohli zbavit podle novely za tři roky, pokud budou plnit podmínky oddlužení. Zvýhodněný režim se týká lidí, u nichž alespoň dvě třetiny jejich dluhů vznikly předtím, než dovršili 18 let věku. K těmto závazkům by se připočítávalo příslušenství těchto dluhů, které přirostlo později, a také nové dluhy těchto lidí, které vznikly do 21 let věku, pokud peníze použili na splácení starších závazků.

Poslanecká novela, kterou předložili představitelé všech devíti sněmovních frakcí v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD), navazuje na další ještě nepřijatou úpravu, podle níž by dluhy dětí do 15 let přecházely na jejich zákonné zástupce. Vláda s oběma změnami souhlasila. Návrhy reagují na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.

Mírnější režim oddlužení pro seniory a invalidy přinesla velká novela insolvenčního zákona, která je účinná od července. Zrušila vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.
V devíti nezaplatila pokutu, teď dluží 130 tisíc. Pomůže jí nový zákon

Nyní jsou dvě varianty oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by na konci procesu rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Dlužníci musejí věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Celková nejnižší suma i s odměnou činí zhruba 2000 korun měsíčně.

Zeman podepsal i elektronické dálniční známky

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Stát s jednodenní dálniční známkou nepočítá, roční bude platit 365 dní

Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Poplatek už se nebude hradit za jeden kalendářní rok, ale na 365 po sobě jdoucích dní. Pokud někdo prodá svůj vůz, prodá s ním i zaplacený poplatek. Pokud ale dostane od úřadu novou registrační značku na svůj vůz, třeba kvůli její ztrátě, úřad tuto změnu zanese do systému a zaplacený poplatek se bude vztahovat i na novou značku.

Dotaci na zvláštní pomůcky získá víc postižených

Na státní dotaci na takzvané zvláštní pomůcky dosáhne širší okruh postižených lidí. Nárok na plnou dotaci na pořízení automobilu budou mít nově i postižení s vyššími příjmy než nyní. Příslušnou novelu zákona v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Novelu ve Sněmovně předložili poslanci z řad KDU-ČSL, ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. Vznikla ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením.

Na příspěvek na zvláštní pomůcky budou mít podle schváleného znění novely nově nárok lidé s těžkým omezením pohyblivosti kvůli postižení cév v nohách a kvůli oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce. Žádat o dotaci budou moci i lidé s prokázaným těžkým poškozením plicních funkcí a pacienti s těžkým postižením kloubů nohou souvisejícím většinou s diabetickou neuropatií.

Příspěvek na automobil získají i postižení lidé bez rukou nebo s nefunkčníma rukama. Příspěvek na pořízení vozidla může činit až 200 tisíc korun. Jeho přiznanou výši nebudou nově tolik ovlivňovat příjmy žadatele. Příspěvek by se bude snižovat od příjmů nad 16násobek životního minima místo nynějšího osminásobku.

BAVORSKEM SE OD CHEBU ŘÍDIL VLAK SE DŘEVEM

Po bavorské železnici minulý týden jen nákladní vlak se dřevem, který ale nikdo neřídil. Po zhruba 100 kilometrech jízdy se zastavil u města Schwarzenfeld ležícím asi 50 kilometrů od Domažlic. Kontrole strojvůdců německé soukromé společnosti se přitom vymknul už na nádraží v Chebu. O případu dnes informoval server listu Münchner Merkur.

Nákladní vlak se dřevem, který patřil soukromé firmě K-Rail a měl namířeno do hornofalckého městečka Wiesau, stál minulý čtvrtek odpoledne v Chebu. Před vagóny byly zapojeny dvě dieselové lokomotivy - Siemens ER20 a Vossloh G 1700. Při spojování obou lokomotiv zřejmě jeden ze strojvůdců udělal chybu, po které se vlak rozjel. Oba strojvůdci byli přitom po celou dobu na přední z obou lokomotiv, vlak ale nedokázali zastavit. Mezi Chebem a Schirndingem souprava zrychlila.

Neovládaný vlak projel rychlostí 100 kilometrů za hodinu několika nádražími včetně těch v Marktredwitzu a Weidenu a zastavil až mezi Nabburgem a Schwarzenfeldem, tedy asi po sto kilometrech jízdy. Podle správy německých drah se podařilo tragédii zabránit jen díky včasné reakci železničářů, kteří umožnili průjezd vlaku a zabránili v jízdě protijedoucím soupravám.

Jednatel společnosti K-Rail Günther Pitterka uvedl, že událost byla výsledkem „chybného postupu dvou strojvůdců“, kteří nedbali předpisů. Technickou příčinu incidentu, který se obešel bez tragických následků, vyloučil. Lokomotivy jsou opět v provozu, oba zaměstnanci firmy jsou ale mimo službu.

Případem se začala zabývat německá policie i drážní inspekce, která ovšem už rozhodla, že nezahájí formální vyšetřování. Podle jejího mluvčího Gerda Münnicha je to proto, že nedošlo k vážné nehodě. „Nutná preventivní a nápravná opatření“ musí podle něj přijmout firma K-Rail. Česká Drážní inspekce nemá o této události žádnou informaci, řekl její mluvčí Martin Drápal.

POŽÁRY V AMAZONSKÉM PRALESE ZAKLÁDAJÍ FARMÁŘI

Požáry zuřící v amazonském deštném pralese možná daly vzniknout mezinárodní krizi, těžko je ale můžeme považovat za náhodu. Většinu z nich založili dřevorubci nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek, a to za podpory populistického brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který klade větší důraz na ekonomiku než na ekologii, píše server CNN.

Pokud se sami sebe ptáte, jak můžete pomoci zachránit prales, kterému se přezdívá zelené plíce planety a který produkuje zhruba 20 procent kyslíku na zemi, odpověď může být jednoduchá. Jezte méně masa. Omezení konzumace masa jako řešení krize už navrhlo Finsko. Minulý týden ministr financí této severské země vyzval Evropskou unii, aby „naléhavě zvážila možnost zakázat dovoz brazilského hovězího“.

Brazílie je největším světovým vývozcem hovězího, na mezinárodním trhu má podle údajů amerického ministerstva zemědělství podíl téměř 20 procent. Minulý rok země vyvezla 1,64 milionů tun hovězího, což je nejvyšší objem v historii, a vydělala tak 6,57 miliardy dolarů (152 miliard korun), uvádí brazilská skupina Abiec sdružující přes 30 masných společností. Dominanci brazilského exportu posílila zvýšená poptávka z Asie, hlavně z Číny, kam minulý rok zamířilo 44 procent všeho brazilského hovězího.

Zrušení daně na hovězí

Zástupci jihoamerického obchodního bloku Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) a Evropské unie se zároveň v červnu dohodli na smlouvě o volném obchodu, díky které by se pro brazilský masný průmysl mohlo otevřít ještě víc trhů. Dohoda počítá i se zrušením 20procentní daně, která je na brazilské hovězí uvalena. Minulý týden ale irský premiér Leo Varadkar pohrozil, že je připraven dohodu zablokovat, pokud se Brazílie nevypořádá se situací v Amazonii. Varadkar zmínil i Bolsonarův „orwellovský“ pokus shodit vinu za požáry na brazilské nevládní agentury.

Irsko podle něj bude kontrolovat brazilské ekologické aktivity a na základě toho rozhodne zda dohodu ratifikuje. Varadkar podotkl, že Evropská unie nemůže po irských a evropských farmářích požadovat, aby používali méně pesticidů a chránili biodiverzitu, když uzavírá smlouvy se zeměmi, které se nemusí řídit „rozumnými požadavky na úroveň ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a výrobků“. Brazilský Národního institut pro výzkum vesmíru (INPE) minulý týden zveřejnil čísla, podle kterých se počet požárů v Brazílii oproti minulému roku zvýšil o 80 procent. Více než polovina z nich hoří v Amazonii, kde působí katastrofální škody životnímu prostředí.

Cílené vypalování lesů

Farmáři každoročně začnou s vypalováním v období sucha a na uvolněných plochách pasou dobytek, letos ale škody dosáhly nebývalých rozměrů. Nárůst požárů dávají ekologičtí aktivisté za vinu Bolsonarovi, který farmáře a dřevorubce podporuje více než kdy dřív a dodává jim tak pocit beztrestnosti. Pokud není záchrana pralesa dostatečným důvodem pro to, aby se člověk vzdal brazilského hovězího, možná masožravce přesvědčí množství emisí skleníkových plynů, které dobytek vytváří.

Macron neochránil ani katedrálu, ať radši zalesňuje Evropu, zní z Brazílie

Chov hovězího dobytka je zodpovědný za 41 procent všech emisí, hospodářská zvířata přímo přispívají 14,5 procenty. Metan, který vypouštějí do vzduchu, je pro globální oteplování pětadvacetkrát horší než oxid uhličitý. Některé výzkumy předpokládají, že mezi lety 2017 a 2027 vzroste kvůli zvyšující se poptávce světová produkce masa o 16 procent. Většina produkce bude probíhat v rozvojových zemích jako je právě Brazílie.

HRADY A ZÁMKY PŘEDSTAVÍ I V NOCI

Oblíbenou Hradozámeckou nocí již podesáté vyvrcholí hlavní návštěvní sezona na hradech a zámcích. Jubilejní ročník se uskuteční v sobotu 31. srpna a zapojí se do něj 95 památek z celé republiky. Centrem se pro letošní rok stane hrad Grabštejn, který připomene rod Gallasů a Clam-Gallasů.

„V rámci Hradozámecké noci chceme návštěvníkům ukázat památky tak, jak je neznají – v trochu jiném čase a trochu jiné podobě, ale také jim tímto způsobem poděkovat za jejich přízeň. Do letošního jubilejního ročníku se opět zapojilo několik desítek státních i soukromých památek, připraven je bohatý program a spolu s noční atmosférou se skutečně jedná o neopakovatelný zážitek,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Centrem letošního ročníku bude hrad Grabštejn, jako jeden z hlavních objektů projektu Gallasové a Clam-Gallasové – Noblesa severních Čech, který je součástí dlouhodobého cyklu Po stopách šlechtických rodů. Návštěvníci se mohou těšit na kostýmované prohlídky, varhanní koncert v hradní kapli, ochutnávku zmrzliny uvařené dle tradiční dobové receptury, prohlídky sklepení či věže a další kulturní program. V letošním roce se také poprvé uskuteční Hradozámecký den – započne již dopoledne na zámku Lemberk, kde se bude vařit v černé kuchyni, a pokračovat bude odpoledním programem na hradu a zámku Frýdlant, který nabídne alchymistickou dílnu, hrané pohádky, šerm a mnoho dalšího. Podrobný program je pro zájemce připraven na webu Národního památkového ústavu.

Kromě výše uvedených se Hradozámecké noci zúčastní dalších 63 hradů, zámků a ostatních památek ve správě Národního památkového ústavu a také 29 památek soukromých nebo provozovaných jinými institucemi.

Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede.

Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti. Jana Hartmanová, tisková mluvčí NPÚ

PRÁZDNINY NA TÁBOŘE MOHLO NA OSTRAVSKU PROŽÍT 1600 DĚTÍ

Pěkné letní prázdniny mohly děti prožít i díky Moravskoslezskému kraji. Prázdninovou činnost kraj dotoval 847 tisíci korunami. Peníze z dotačního programu určeného pro volný čas dětí a mládeže, na němž se finančně spolupodílí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, využilo 22 neziskových organizací - pobočné spolky organizací Junák, Asociace TOM ČR, Dakota, Royal Rangers a střediska volného času, které se pravidelně věnují dětem a mládeži. Letní prázdninové tábory jsou vyvrcholením jejich celoroční činnosti.

„Spolu s organizátory letních táborů se snažíme zvýšit zájem dětí o rukodělné a řemeslné aktivity, chceme, aby o prázdninách co nejvíce sportovaly a zajímavě strávily své volno v přírodě. Díky krajské dotaci tak mohlo prázdninový čas aktivně a smysluplně využít zhruba 1600 dětí na více než sedmdesáti táborových turnusech,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny.

Dodal, že kromě letních táborů Moravskoslezský kraj finančně podpořil také týdenní středoškolský přírodovědně zaměřený kemp, který v polovině srpna organizuje krajská Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského. Tento kemp je v rámci přeshraniční spolupráce určen třiceti žákům z Moravskoslezského, Jihomoravského, Žilinského a Trnavského kraje. PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista