iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump: Na příštím summitu G7 v USA chci už vidět i Putina

Kompromis ohledně digitální daně nebo uvolnění dvaceti milionů dolarů na boj s amazonskými požáry. To mimo jiné přinesl sumit představitelů USA, Kanady, Francie, Británie, Německa, Itálie a Japonska, takzvané skupiny G7. Příští summit bude v USA a prezident Donald Trump by na něm chtěl vidět i ruského prezidenta Vladimira Putina. Třídenní summit, který v pondělí skončil, se věnoval zejména ekonomickým otázkám, nebezpečí obchodních válek či ochraně klimatu.

Jedním z bodů jednání byl obchodní spor mezi USA a Čínou. „Myslím, že strašně moc touží po dohodě. Myslím, že nemají na výběr,“ řekl americký prezident ve svém závěrečném vystoupení v jihofrancouzském Biarritzu. Čínu podle něj velmi tvrdě zasáhla americká cla na dovoz čínského zboží, zatímco USA na tarifech vydělávají. Komentátoři přitom podotýkají, že cla v konečném důsledku mají negativní dopad spíše na americké firmy než na čínské, na které jsou zaměřena.

Trump řekl, že považuje za upřímné pondělní vyjádření čínského vicepremiéra ohledně obchodních jednání s USA. Liou Che ohlásil, že Čína je ochotna aktuální obchodní konflikt řešit prostřednictvím klidných rozhovorů a rozhodně se staví proti další eskalaci sporu.

Clo na víno nebude

Francie a Spojené státy na summitu uzavřely kompromisní dohodu týkající se francouzské daně na velké internetové společnosti. Ta je namířena proti internetovým gigantům, jako jsou například americké firmy Google, Amazon či Facebook, a americký prezident Donald Trump kvůli ní pohrozil zavedením cla na dovoz francouzského vína.

Macron novinářům řekl, že firmy, které platí tuto daň, si budou moci částku odečíst, jakmile bude příští rok nalezena nová mezinárodní dohoda o tom, jak zdanit internetové firmy. „Udělali jsme hodně práce na bilaterálním základě, máme dohodu, která překoná problémy mezi námi,“ prohlásil Macron.

Americko-íránská schůzka

Poslední den summitu přinesl posun také v konfliktu mezi Teheránem a Washingtonem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je íránský prezident Hasan Rúhání ochoten se s Trumpem v průběhu příštích týdnů setkat. Trump ke schůzce také svolil, podmínil ji však vhodným chováním Teheránu, který Američané silně podezírají z vývoje jaderných zbraní. Cílem by bylo řešit právě spor o íránský jaderný program.

Státy G7 uvolní 20 milionů dolarů na pomoc hořící Amazonii

„Pro nás jsou velmi důležité dvě věci: Írán nesmí nikdy mít jaderné zbraně a nesmí destabilizovat region,“ řekl Macron s tím, že na tom se shodl s Trumpem. O uspořádání schůzky mezi americkým a íránským prezidentem se jedná. Macron nicméně upozornil, že „nic není hotovo“ a že celá záležitost je „nanejvýš křehká“.

Příště ve Spojených státech

V neděli do Francie ostatně nečekaně na několik hodin dorazil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Trump uvedl, že o tomto pozvání předem věděl, ale že na schůzku s íránským ministrem bylo příliš brzy.
Příští rok se summit G7 uskuteční ve Spojených státech a Trump by chtěl, aby se jej účastnilo i Rusko, které bylo z tehdejší skupiny G8 v roce 2014 vyloučeno po anexi Krymu. Prezident USA avizoval, že by na další setkání lídrů „určitě mohl pozvat“ ruského prezidenta Vladimira Putina.

Dodal, že pozvánka by ale mohla Putina postavit do složité situace a možná by ji nepřijal. Dosud se ale pozvání Putina brání někteří evropští členové G7, kteří poukazují na nevyřešený konflikt kol

PUTIN: VYLEPŠUJEME RŮST ZEMĚ

Dosáhněte stabilnějšího a dynamičtějšího hospodářského růstu, nařídil v pondělí na poradě o ekonomických otázkách ruský prezident Vladimir Putin. Schůzky se účastnili mimo jiné ministři financí a hospodářství a šéfka centrální banky. Hlavu státu podle webu listu Kommersant znepokojuje hlavně pomalý růst reálných příjmů obyvatel země. List současně připomněl prognózy, podle kterých Rusy zanedlouho opět čekají těžké časy. Někteří prognostici čekají, že recese v Rusku začne ještě letos.

V Rusku se má dobře jen třetina lidí, každý pátý nemá ani na jídlo

Agentura Reuters připomněla, že otázka reálných příjmů je jednou z nejcitlivějších v Rusku, kde se hospodářský růst zpomalil ze sedmi procent ročně, dosahovaných v letech 2000 až 2008. V důsledku západních sankcí a poklesu cen ropy postihlo Rusy také prudké oslabení rublu. Abstraktní čísla Putin připomněl, že za první letošní pololetí se hrubý domácí produkt Ruska zvětšil o 0,7 procenta a průmyslová výroba vzrostla o 2,6 procenta.

„To je bezpochyby pozitivní, ale celkově nás dynamika nemůže uspokojit. Je nezbytné podniknout takové kroky, aby hospodářský růst byl stabilnější a dynamičtější,“ prohlásil Putin. „Míra inflace momentálně činí 4,5 procenta ročně. Ale i na tomto pozadí reálné příjmy lidí rostou pomalu. Takový stav musí budit znepokojení,“ zdůraznil prezident.
Ruské důchodce ohrožuje chudoba, každý pátý pracuje i po odchodu do penze

Reálné příjmy domácností, po zdanění a očištěné od vlivu inflace, loni vzrostly o 0,1 procenta poté, co po několik let po sobě klesaly, uvedl Reuters a připomněl, že Putin, který je u moci už dvacet let, opakovaně nařizuje zvýšit hospodářský růst, aby se Rusko dostalo mezi pětici nejvyspělejších světových ekonomik.

Centrální banka očekává, že ruská ekonomika v celém letošním roce vzroste o jedno až půldruhého procenta, což je méně než světový průměr, vypočtený Světovou bankou na 2,6 procenta. Kommersant upozornil, že podle moskevských analytiků Rusko čeká během roku až půldruhého roku nová ekonomická krize, provázená poklesem HDP, růstem inflace a rozpočtovými škrty.

ČAPUTOVÁ VYBÍDLA K REZIGNACI JANKOVSKOU

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pondělí vyzvala tajemnici ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou k odchodu. Podle médií si Jankovská psala s Marianem Kočnerem obviněným kromě jiného z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka. Jankovská by měla své setrvání ve funkci zvážit i podle premiéra Petra Pellegriniho.

„Pokud mají orgány činné v trestním řízení důvod zajímat se o komunikaci státní tajemnice s podezřelým z objednání vraždy a obžalovaným z jiných trestných činů, je neobhajitelné nadále setrvávat v jedné z nejvyšších pozic na ministerstvu spravedlnosti,“ řekla Čaputová novinářům. Prezidentku podpořil i premiér Petr Pellegrini, který v pondělí odpoledne naznačil, že Jankovská by měla zvážit setrvání v úřadu.

Podle slovenských médií si Jankovská, kterou na státní tajemnici navrhla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie, v minulosti vyměnila s Kočnerem více než tisíc zpráv. Kočner zase v komunikaci s jinou obžalovanou v případu Kuciakovy vraždy Jankovskou podle médií označil za svou opičku.

Jankovská v neděli večer na sociální síti napsala, že s Kočnerem nekomunikovala a že s ním ani nebyla v kontaktu. Slovenská média už spekulovala, že Jankovská například mohla odevzdat policii jiný mobilní telefon, kde aplikaci na šifrovanou komunikaci nemá nebo aplikaci znovu nainstalovala, a obdržela tak nový identifikační kód.

Podle Pellegriniho se Jankovská stala předmětem politického zápasu. „Je na jejím zvážení, zda tato situace pomáhá jí osobně nebo straně, která ji do této funkce nominovala,“ řekl Pellegrini, který je také místopředsedou Směru-SD. Premiér zároveň ale řekl, že nelze soudit na základě novinových článků a že jednoznačný postoj k Jankovské zaujme tehdy, pokud by se prokázalo její provinění proti pravidlům chování vysoké státní úřednice.

Kvůli pozici na ministerstvu spravedlnosti má Jankovská přerušený výkon funkce soudkyně. Dříve v tomto roce neuspěla v kandidatuře na pozici ústavní soudkyně. List Denník N napsal, že policie zabavila také mobilní telefon její sestry, která je rovněž soudkyní.

Někdo se pokusil vytvořit stát ve státě

Obsah Kočnerovy komunikace prostřednictvím šifrované mobilní aplikace získali slovenští kriminalisté z Kočnerova mobilního telefonu při vyšetřování vraždy Kuciaka a jeho přítelkyně. Podle médií tyto informace poukazují na to, že Kočner měl kontakty na politiky, vyšetřovatele a pracovníky justice.

Elitní prokurátoři minulý týden na tiskové konferenci, ještě před zmíněným zajištěním mobilních telefonů Jankovské a soudců, vybídli ty, kteří komunikovali s Kočnerem, aby se dobrovolně přihlásili. Uvedli také, že mají poznatky o trestné činnosti představitelů státních orgánů.

Čaputová v reakci na médii zveřejněný obsah komunikace Kočnera prohlásila, že spravedlnost na Slovensku byla zbožím, které si někteří lidé dokázali koupit a část zástupců soudů, prokuratury a policie je chránila.
„Někdo se tu cynicky pokusil vytvořit stát ve státě a ovládnout ho pro sebe a své lidi. Toto musí skončit a nesmí se to opakovat,“ řekla Čaputová, která nastolila téma spravedlnosti i v kampani před březnovými prezidentskými volbami, jež vyhrála.

Hlava slovenského státu dodala, že justice potřebuje očistu od těch lidí, kteří selhali. Připomněla rovněž nízkou důvěru slovenské veřejnosti k justici. Vražda Kuciaka, který ve svých článcích psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera, vyvolala loni v zemi politickou krizi a demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica. Dříve v tomto roce přišli kvůli kontaktům s Kočnerem o funkci dva náměstci slovenského generálního prokurátora.

Kočner spolu s bývalým slovenským ministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí také obžalobě z padělání směnek, jejichž proplacení žádala od soukromé televize Markíza jedna z Kočnerových firem. Do povědomí veřejnosti se Kočner dostal v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí Markízy za pomoci pracovníků bezpečnostní služby, ředitelem Markízy byl tehdy Rusko.

TRUMP S JOHNSONEM SLIBUJÍ VELKÉ VĚCI,

Summit skupiny G7 ve francouzském Biarritzu pokračoval nedělními setkáními vrcholných představitelů. Johnson vyjednával o podmínkách brexitu a Trump slíbil, že Británie a USA budou mít „opravdu velkou“ obchodní dohodu. Státníci řešili i Írán a Severní Koreu. Zároveň pokračují masivní protesty odpůrců kapitalismu, proti nimž zasahuje policie.

Británie bude mít po odchodu z Evropské unie se Spojenými státy velkou obchodní dohodu, kterou bude možné uzavřít rychle. Před schůzkou s britským premiérem Borisem Johnsonem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v jihofrancouzském Biarritzu to v neděli řekl americký prezident Donald Trump.

Nedělní snídaně byla prvním dvoustranným jednáním amerického prezidenta s novým britským premiérem. Trump nicméně Johnsonovi v minulosti už několikrát vyjádřil značné sympatie a podpořil i jeho postoj k brexitu. Na dotaz novinářů, jakou by dal předsedovi britské vlády k jednáním o brexitu radu, prezident odpověděl, že Johnson „žádné rady nepotřebuje, je tím pravým mužem pro tuto práci“.

Johnson sice očekává, že obchodní jednání s Washingtonem budou těžká, americký trh podle něj ale britským firmám nabídne obrovské příležitosti. Před jednáním se šéfem Bílého domu se britský premiér vyslovil také proti obchodním válkám a různým bariérám. Spojené království podle Johnsona totiž už více než 200 let z volného světového obchodu těží.

Johnson od svých unijních partnerů žádá, aby z dohody vyjednané jeho předchůdkyní Theresou Mayovou zmizela takzvaní irská pojistka, která má zabránit vzniku přísných kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království.

Uvedl, že záleží nyní na EU, zda bude brexit bez dohody či s dohodou. Jednání o případné dohodě budou podle něj ale „riskantní“. „Důležité je, abychom se připravili na to, že odejdeme bez dohody,“ dodal premiér. Podle Johnsona se Británie při brexitu bez dohody nemusí řídit urovnáním finančních závazků vůči EU, které je zakotveno v brexitové dohodě.
Nový britský premiér hodlá Spojené království z EU vyvést na konci října a varoval, že to učiní, ať už se mu s Bruselem podaří uzavřít dohodu či nikoli. V posledních dnech, kdy mimo jiné navštívil německou kancléřku a francouzského prezidenta, Johnson prý zaznamenal změnu nálady.

Summit provází nepokoje

Na bezpečnost a pořádek v Biarritzu a jeho okolí dohlíží přes 13 tisíc policistů a četníků. Soustředí se mimo jiné na demonstraci v městečku Hendaye na francouzsko-španělské hranici, kde se sešlo podle odhadů policie na devět tisíc odpůrců globalizace, ekologických aktivistů i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest.
Nepokoje se přiostřily v sobotu ve městě Urrugne jižně od Biarritzu, kde se nachází jeden z táborů odpůrců. Skupina čítající až 400 lidí se zde odpoledne mimo jiné pokusila zabrat kruhový objezd u dálnice A63, avšak policie jí v tom zabránila. Prefektura uvedla, že policisté 68 lidí zadržel a 38 skončilo ve vazbě.

Pořádek v Urrugne policisté obnovili krátce po desáté večer. Zadrženým policisté kladli za vinu hlavně házení předmětů, zahalování obličeje či držení věcí, které by mohly sloužit jako zbraně.„Největší světoví kapitalističtí lídři jsou tady, takže jim musíme ukázat, že boj pokračuje,“ uvedl osmačtyřicetiletý Alain Missana, který přišel do Bayonne protestovat oblečený ve žluté vestě. „Bohatí bohatnou a chudí zůstávají chudými.

V neděli dopoledne městem Bayonne prošel protestní pochod za „klima a sociální spravedlnost“ s několika stovkami účastníků, kteří nesli Macronovy portréty ukradené ze stěn více než stovky radnic a dalších úředních budov po celé Francii. Fotografie šéfa Elysejského paláce přitom nesli lidé obrácené hlavou dolů. Protestu se podle světových agentur zúčastnili lidé z různých organizací a hnutí od ekologických aktivistů, přes bojovníky za práva zaměstnanců, žen, menšin či migrantů.

Ne všechny plánované demonstrace se ale uskuteční. Organizátoři takzvaného protisummitu, kteří již v sobotu uspořádali poklidný protestní pochod na francouzsko-španělské hranici, zrušili nedělní akci. Při té se mělo demonstrovat na sedmi místech v okolí Biarritzu. Podle organizátorů nebylo možné zajistit bezpečnost účastníků protestu.
Místo toho chtěli odpůrci vrcholné schůzky vytvořit „lidskou zeď“, která měla symbolizovat „stav obležení“, v němž se Biarritz a okolí podle nich ocitly. Nakonec zrušili v neděli dopoledne i tento protest.

G7 ví, co chce říct Íránu

Trump podpořil Macronovu snahu řešit krizi kolem Íránu, zároveň ale zdůraznil, že Spojené státy mají v této oblasti svou vlastní iniciativu. Agentura AFP krátce před Trumpovým vyjádřením s odvoláním na zdroj z Elysejského paláce informovala, že lídři na summitu G7 v Biarritzu na jednání pověřili Macrona, aby Teheránu adresoval společnou zprávu ve snaze předejít další eskalaci. Trump ale popřel, že by o tom na jednání hovořil.

Prezident Macron po dopoledním jednání s Trumpem, pěti předsedy vlád a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem řekl, že se dohodli, co chtějí společně Íránu říct. „Máme poselství skupiny G7, které se týká našich cílů a skutečnost, že je sdílíme, je důležitá,“ dodal Macron. Zdůraznil, že se všichni včetně amerického prezidenta chtějí vyhnout konfliktu s Íránem.

V reakci na Trumpovo vyjádření pak Macron dodal, že nedostal žádný formální mandát, neboť „G7 je neformálním klubem“. Z diskuze ale vyplynuly dva základní cíle, které bude v dalším jednání s Íránem prosazovat. Jedním z nich je snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, druhým úsilí o stabilitu a mír na Blízkém východě. S iniciativami, jak těchto cílů dosáhnout, podle Macrona nepřišla jen Francie, ale například i Japonsko.
USA uzavřou dohodu i s Japonskem

Se Šinzóem Abem hovořil Trump nejen o Íránu, ale vyjádřil se také o situaci v Severní Koreji. Ta od konce července provedla už sedm testů raket krátkého doletu. Stejně jako dříve i v neděli reagoval americký prezident zdrženlivě. Podle něj mu testování raket krátkého doletu sice nedělá radost, neporušuje ale dohodu, kterou má se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Jiné státy podle něj testy provádějí též. Trump se už s Kimem třikrát setkal.

Japonský premiér Abe severokorejské testy naopak ostře odsoudil a zdůraznil, že jsou v rozporu s rezolucí OSN.
Na schůzce jednal Trump s Abem nejen o řešení mezinárodních krizí, ale i o vzájemném obchodu. Podle Trumpa je obchodní dohoda obou zemí „krátce před uzavřením“.

Trump si setkání zatím chválí a kritizuje média

„Než jsem přijel do Francie, (média) říkala falešné a nechutné zprávy, že vztahy se šesti ostatními zeměmi v G7 jsou velmi napjaté a že dva dny jednání budou katastrofou,“ napsal v neděli ráno na Twitteru Trump. „No, máme velmi dobré schůzky, lídři spolu vychází velmi dobře a naší zemi se hospodářsky vede skvěle,“ doplnil šéf Bílého domu.
Podle něj některá média nepravdivě informují proto, aby mu znesnadnila vítězství v příštích prezidentských volbách v roce 2020. Cílem novinářů je podle něj rovněž způsobit hospodářskou recesi.

Za média šířící falešné zprávy, takzvané fake news, Trump označuje ta média, která o něm píší kriticky, připomněla agentura DPA. Zaměřuje se například na zpravodajské televize CNN, NBC a ABC či listy The New York Times a The Washington Post. Novináře kritizovaných médií už několikrát označil za nepřátele lidu.

Trump se v sobotu po příletu do Biarritzu setkal nejprve s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, později povečeřel s představiteli všech států skupiny G7. Na Twitteru poté napsal, že Francie a Macron zatím odvedli skvělou práci. „Dnešní oběd (s Macronem) byl jedním z nejlepších setkání, co jsme kdy měli. Podobně dobrá byla i setkání s dalšími světovými lídry. Děláme pokroky!“ napsal americký prezident.

Summit zemí skupiny G7 pokračuje v přímořském letovisku Biarritz až do pondělí. V sobotu odstartoval neformální večeří státníků. Mezi hlavní problémy, které svět, a tudíž i nejmocnější politické představitele aktuálně tíží, patří překážky v globálním obchodě, ekonomické nerovnosti, boj s klimatickou změnou či krize v Íránu, Libyi, Kašmíru a Sýrii.

HON NA PŘISTĚHOVALCE V CHEMNITZU

Pravicoví radikálové loni v létě v saském Chemnitzu (Saské Kamenici) plánovali útoky na přistěhovalce. Vyplývá to z jejich vzájemné komunikace, v níž psali třeba o „honu“. S odvoláním na policejní informace o tom v pondělí informovaly rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. O tom, jestli se po vraždě 35letého muže, od níž v pondělí uplynul přesně rok, ve městě nedaleko českých hranic uskutečnily štvanice, se loni v Německu vedly vášnivé politické debaty.

Bouřlivé týdny ve zhruba čtvrtmilionovém městě odstartovala právě vražda Němce s kubánskými kořeny Daniela Hilliga, za níž byl minulý týden odsouzen mladý Syřan na 9,5 roku vězení. Druhý podezřelý, mladý Iráčan, je stále na útěku.
Po vraždě Chemnitzem procházely četné demonstrace, kterých se ve velkém účastnili i pravicoví radikálové. Část z nich napadala přistěhovalce, novináře a policisty, někteří hajlovali. Došlo také k útoku na židovskou restauraci. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) útoky na cizince označila za štvanice, o čemž se pak ve spolkové republice několik týdnů diskutovalo. Řada politiků takové označení odmítala i s argumentem, že útoků bylo jen několik a nebyly organizované.

Z chatové komunikace pravicových extremistů v té době ale vyplývá něco jiného. Podle tajné zprávy saské policie totiž obsahuje řadu formulací a dialogů, v nichž se domlouvali na útocích proti migrantům. Sami radikálové v nich přitom zmiňují i termín hon a chlubí se tím, co už provedli. Jeden z chatujících Christian K. tak například 28. srpna ráno psal, že se mu daří dobře, ale nikoliv tomu přistěhovalci, kterého „dostal“.

Policisté na chaty narazili při vyšetřování osmi členů pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz, která podle nich připravovala smrtící útoky v německé metropoli. Chtěla je svést na levicové radikály v domnění, že se poté země dostane do situace podobné občanské válce.

NÁLETY IZRAELE DRONY NA LIBANON A SÝRII

O víkendu vzrostlo napětí mezi Izraelem a Libanonem poté, co dva drony dopadly na kancelář hnutí Hizballáh v Bejrútu. Izraelská letadla zároveň v noci na pondělí ostřelovala základnu palestinské radikální organizace v Libanonu poblíž hranic se Sýrií. Už v sobotu Izraelci udeřili poblíž syrské metropole Damašku na íránské síly.

Izraelské průzkumné drony se v neděli brzy ráno pohybovaly na jižním předměstí Bejrútu, které je baštou radikálního hnutí Hizballáh. První z dronů dopadl na střechu mediální kanceláře, druhý se na místě objevil zhruba o tři čtvrtě hodiny později, ve 2:30 místního času (1:30 SELČ), a ze zatím neznámých důvodů vybuchl blízko nad zemí.

Svědkové hlásili jednu velkou explozi, která otřásla oblastí a způsobila požár. „Armáda okamžitě přijela na místo, kam drony spadly, a oblast uzavřela,“ uvedla libanonská armáda v prohlášení. Jedná se o první podobný incident za posledních deset let.

Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh označil událost za „velmi, velmi, velmi nebezpečnou“ a za počátek nové éry ve vztazích s Izraelem, se kterým vedl Hizballáh v roce 2006 měsíc dlouhou válku.

Prohlásil, že jeho hnutí se nyní bude ze všech sil snažit operacím izraelských dronů v Libanonu zabránit. Mluvčí Hizballáhu předtím řekl, že se nedělní havárií nemělo hnutí nic společného. „Ani jeden z dronů jsme nesestřelili,“ uvedl.
Premiér Libanonu Saad Harírí incident označil za otevřený útok na svrchovanost země a „novou agresi“ ze strany Izraele. O dalších krocích se hodlá poradit s prezidentem Michelem Aúnem. Ve vzdušném prostoru okolo hlavního města a jeho předměstí se pohybuje větší množství letadel, uvedla zároveň kancelář předsedy vlády.

Izraelci udeřili na Íránce a Palestince

Izraelské letectvo v pondělí nad ránem podle agentury Reuters i podle deníku The Times of Israel ostřelovalo základnu radikální organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny - hlavní velení (PFLP-GC), která je spojencem Hizballáhu a v syrské válce podporuje tamního prezidenta Bašára Asada.

Podle agentury Reuters byla cílem základna v údolí Bikáa ve východním Libanonu nedaleko hranic se Sýrií. Izraelská armáda to nekomentovala. Už v noci na neděli mířila i na íránské síly v Sýrii, které se podle mluvčího izraelské armády chystaly vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli.

Zatímco mluvčí řekl, že letectvo zasáhlo několik cílů jihovýchodně od hlavního města, jeden z vysoce postavených představitelů íránských revolučních gard tvrzení popřel. „Izrael a Spojené státy nejsou natolik mocní, aby zaútočili na několik izraelských center,“ citovala představitele íránská tisková agentura ILNA.

Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) během náletu zemřeli dva členové Hizballáhu a jeden Íránec. Nasralláh řekl, že úder cílil na pozice Hizballáhu a že nezůstane bez odvety.

Izrael zaútočil na strategicky významnou lokalitu v Dará, uvedla Sýrie

Mluvčí izraelské armády novinářům sdělil, že íránské síly byly připraveny vystřelit na Izrael „vražedné drony“. „Útok cílil na íránské radikální jednotky Kuds a šíitské milice, které v posledních dnech připravovaly útoky ze Sýrie na cíle v Izraeli,“ uvádí se v prohlášení.

Velitel íránských radikálních jednotek Kuds Kásim Sulejmání v neděli na útok v Sýrii a zřícení dronů u Bejrútu reagoval zvlášť ostře. „Tyto šílené operace jsou absolutně posledními boji sionistického režimu,“ napsal Sulejmání na Twitteru ve třech jazycích. Izrael často provádí raketové útoky v sousední Sýrii, ale jen zřídka je komentuje. Nálety v Sýrii v minulosti mířily zejména na íránské cíle a Hizballáh, jež je íránským spojencem.

NUDISTŮM SE V BARCELONĚ ZTRÁCÍ OBLEČENÍ

Již více než sto vyznavačů nudistického koupání v Barceloně po návratu z koupele čekalo během letošního léta nemilé překvapení. Zjistili, že zatímco si užívali vln, někdo jim ukradl jejich oblečení. Místní policie je naštěstí na takové případy připravena a dokáže lidem z trapné situace pomoci.

Urbana Policisté ze speciální plážové skupiny místní městské policie Guàrdia Urbana letos rozdali již 174 nouzových balíčků s ošacením pro nudisty, které někdo připravil o jejich věci. Nejvíce zasaženi byli lidé na nudistických plážích Sant Sebastià a Mar Bella.

V balíčku najdou tričko, kraťasy, žabky i lístek na metro. Záchranné balíčky rozdávají policisté již od roku 2016 a podle statistik se počet takovýchto krádeží oblečení každý rok zvyšuje. V Barceloně si mohou návštěvníci užívat pět kilometrů pláží, kde se však každoročně stovky z nich stanou obětí kriminálníků. Na policejní stanici u jedné z nejpopulárnějších pláží Barcelonety strážníci během letošní sezony již evidovali 853 krádeží včetně 17 případů, kdy došlo i na násilí.

Strážníci, kteří mají na starost bezpečnost právě na často velmi přelidněných plážích, se zde také potýkají s nelegálním prodejci. Ti zde návštěvníky často neustále obtěžují. Nabízejí alkohol, oblečení i například masáže nebo tetování hennou.
Policisté zde během zásahů proti obchodníkům bez licence zasáhli u více než devět tisíc případů a zabavila na plážích přes 130 tisíc kusů zboží.

VRAŽDY A BÍDA V PSYCHIATRICKÝCH LÉČEBNÁCH V RUMUNSKU

Přeplněné pokoje, padající omítka a špína v koupelnách. Rumuny vyděsily záběry z psychiatrické léčebny na severu země. Skandální videa natočil jeden z opozičních poslanců jen pár dní poté, co na jiné klinice psychotický pacient zabil čtyři lidi.

„Nikdy jsem nic takového neviděl, dokonce ani v hororech. Ve dvě stě let staré budově se na nevyhovujících odděleních tísní 179 lidí s psychiatrickými potížemi. Dvaadvacet pacientů v jednom pokoji, pekelná bída nepopsatelná slovy, nepředstavitelná!“ napsal na Facebook rumunský poslanec Emanuel Ungureanu.

EU: Rumuni předsednictví nemůžou zvládnout. Je to tak, souhlasí prezident

K příspěvku připojil sérii videí, které v léčebně Borsa na severu země natočil. V těch jsou dobře vidět díry ve stropech i padající omítka a kusy zdí, které nahlodalo vlhko. Když prochází pokoji, zdraví se s pacienty na postelích srovnaných těsně vedle sebe.

„Pane doktore, můj stav se zhoršuje,“ říká mu během prohlídky jeden z pacientů, uvádí Rádio Svobodná Evropa. Zdravotní sestra množství lidí namačkaných do jedné místnosti vysvětluje tím, že se pacienti z jiného pokoje museli kvůli dešťům přesunout. Jinak by na ně totiž mohl spadnout strop.

Znepokojující výjev doplňují značně omšelé koupelny. Videa přitom stav léčebny ukázala jen pár dní poté, co v psychiatrické nemocnici Sapoca na jihovýchodě země zabil jeden z pacientů čtyři lidi a dalších devět zranil.
Podle serveru Romania Insider se osmatřicetiletý muž v psychotickém záchvatu minulou neděli chopil stojanu na transfuze a zaútočil jím na ostatní pacienty. Těmi byli z většiny lidé nad šedesát let trpící demencí, takže se útoku nebránili.

Rumunská ministryně zdravotnictví Sorina Pinteaová uvedla, že se za útokem vine série lidských chyb a že se mu dalo předejít. Stojan například neměl být v pokoji pacientů bez dozoru, muž navíc neměl za spolupacienta dostat alkoholika.
Slíbila proto kontrolu všech psychiatrických nemocnic v zemi s tím, že ty nevyhovující skončí na „blacklistu“. Rádio Svobodná Evropa uvádí, že rumunské zdravotnictví patří k jednomu z nejméně rozvinutých v Evropě. Navzdory miliardám eur, které do něj plynou z unijních fondů. Ty totiž požírá korupce, k rozvoji nepřispívá ani přebujelá byrokracie.

MINISTR TOMAN: LÉPE HOSPODAŘIT S VODOU V KRAJINĚ

Moderním přístupům k omezení následků sucha a k zajištění vody v krajině a ve vodních zdrojích se věnovala dnešní konference Voda v krajině 21. století v Českých Budějovicích. V rámci agrosalonu Země živitelka ji pořádalo Ministerstvo zemědělství (MZe) a zúčastnili se jí představitelé české vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem a odborníci z České republiky spolu s experty z Izraele, který je v tomto směru pro svět inspirací.

„Důvod, proč jsme konferenci věnovanou vodě tady na agrosalonu uspořádali, je zřejmý. V posledních letech u nás čelíme projevům klimatické změny, postihují nás dlouhá období sucha a my se musíme naučit s vodou lépe hospodařit. A Země živitelka je vhodnou příležitostí, jak přítomné zemědělce a vystavovatele o moderních přístupech k omezení následků sucha a k zajištění vody v krajině a vodních zdrojích informovat,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministr Toman ocenil, že se začíná zvyšovat zájem o obnovu a rozvoj závlah, zatím hlavně u zemědělců hospodařících s trvalými porosty.

„Zvýšení rozsahu závlah ale bude vyžadovat zabezpečení vodních zdrojů, a proto dotační program Ministerstva zemědělství podporuje nejen investice do závlahových zařízení, ale i do výstavby jednoúčelových nádrží na vodu pro zavlažování, které se naplní za příznivých podmínek a pak umožní překlenout sucho. Ostatně Ministerstvo má mnoho programů, kterými přispívá k omezení následků sucha. Od roku 2015 jsme na ně poskytli přes 30 miliard korun,“ uvedl ministr zemědělství Toman.

V souvislosti s iniciativou MZe posílit ochranu vodních zdrojů v ústavě Miroslav Toman informoval, že svolává jednání s právnickými experty a zainteresovanými reprezentanty parlamentních politických stran u kulatého stolu. „Jde o vážný krok, takže vyžaduje vypracování návrhu na základě důkladné analýzy, kterou jsme proto zadali odborníkům z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z jejich průběžných sdělení se zatím jako ideální zdá forma samostatného ústavního zákona, nicméně finální analýza bude hotová v průběhu září,“ řekl ministr Toman s tím, že konečným cílem je „aquatizace“ právního řádu a příslušné praxe. Tedy vytvoření takového právního rámce a jeho realizace, která povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha. Ochrana vody jako priorita bude tedy doplněna o péči o další přírodní zdroje.

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička na konferenci hovořil o prvních zkušenostech z pilotních projektů Chytrá krajina proti suchu a povodním. Ředitel izraelské společnosti pro závlahy a úpravu vody Netafim Dubi Segal seznámil účastníky s izraelskými zkušenostmi přesného zavlažování, s efektivním využíváním různých vodních zdrojů v zemědělství a krajině. Předseda Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala se věnoval zabezpečení vodních zdrojů a výhledu do budoucna.

Konference se zúčastnila také ministryně financí Alena Schillerová, ministr životního prostředí Richard Brabec, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný a náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství Aleš Kendík. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

POLICISTÉ A CELNÍCI ODHALILI 300 MILIONOVÝ ÚNIK DPH

Pod krycím názvem DROZD zahájil odbor Pátrání Praha už vloni 28. srpna na základě oznámení Finančního úřadu pro hlavní město Prahu i vlastních operativních informací úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Na razii, která proběhla v tomto týdnu na šedesáti místech v Praze, ve Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji, bylo nasazeno celkem 320 celníků a 150 vozidel. Společně s kriminalisty Národní centrály proti organizovanému zločinu překazili nelegální obchod s tabákovými výrobky.

V průběhu ročního šetření celníci zjistili, že organizovaná zločinecká skupina prostřednictvím uměle založených společností prováděla nákup tabákových výrobků, které následně prodávaly vietnamské komunitě především v západočeském pohraničí, a to bez prodejních dokladů. Poté tyto uměle vytvořené obchodní společnosti poskytovaly fiktivní faktury reálným obchodním společnostem, převážně pracovním agenturám, čímž si tyto společnosti fiktivními fakturami snižovaly daňový základ.

Hlavní organizátoři byli dva občané české národnosti, kteří byli již v minulosti prověřováni v rámci různých trestních řízení vedených Celní správou ČR. V průběhu šetření bylo zadokumentováno, že tito občané prostřednictvím dalších účelově zakládají či skupují obchodní společnosti, které jsou plátci DPH, nebo se jimi mohou urychleně stát. Za jednatele dosazovali osoby bez domova, nebo osoby sociálně slabé, které po provedení převodu společnosti založili na základě pokynů organizátorů bankovní účty, přičemž přístupové kódy předaly organizátorům, kteří prostřednictvím dalších osob nakládali s účty, resp. prováděli platby a vystavovali fiktivní faktury.

Dalším šetřením bylo zjištěno, že hlavní organizátoři jsou nemajetní, bez řádného příjmu, přesto žili velmi nákladným životem v pronajatých bytech.

Hodnota zakoupených tabákových výrobků, které byly bez řádných prodejních dokladů prodány vietnamským obchodníkům, přesahuje 1 miliardu korun v základu daně. Tabákové výrobky měly mít obchodní společnosti ovládané hlavními organizátory ve skladech, přičemž žádné sklady neměly, ba ani žádné zaměstnance.

Zadokumentovaná škoda na DPH a na dani z příjmu právnických osob je v současné době 270 milionů korun. Ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem celníci zajistili na účtech zadržených osob 32 milionů korun. Při domovních prohlídkách našli hotovost ve výši bezmála devíti milionů korun, 35 000 USD, 28 000 EUR, tisíc KUNA, akcie za čtyři miliony korun, šperky, hodinky, zlaté mince, mobilní telefony, umělecké dílo, střelnou zbraň a sedm motorových vozidel.
Plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí

MIGRÉNA VZALA 3 ROKY ŽIVOTA

Bolest, zvracení, poruchy vidění, citlivost na pachy, zvuk, světlo – to jsou nejčastější projevy nemoci zvané migréna, která někdy trápí pacienta i několik dní v kuse. Lidé nejsou při záchvatu schopni pracovat, studovat, vykonávat běžné činnosti nebo fungovat jako rodiče. Nemoc jim „krade“ celé dny – ti, kteří mají 3 záchvaty měsíčně, ztrácí za 10 let téměř rok života. Migréna významně omezuje život drtivé většině těch, kteří nemoc mají.

Vyplývá to z rozsáhlého šetření, do kterého se pustila nová pacientská organizace Migréna-Help, Spojené hlavy, z. s. Výsledky zveřejnila k příležitosti Týdne zvyšování povědomí o migréně, který startuje 2. září. Podle šetření chybí dotazovaným podpora a porozumění lékaře, zaměstnavatele i nejbližších. Více než 74 % osob se cítí ve své nemoci samo. Jen 8 % oslovených uvedlo, že se při seznámení s diagnózou dozvěděli o nemoci vše potřebné. Na zkušenosti lidí s migrénou a jejich potřeby v souvislosti s onemocněním se Migréna-help ptala 155 lidí.

„To máš z potlačených emocí, říkali mi v práci, když jsem žádala o den volna kvůli náhlé bolesti hlavy. Záchvaty mě přepadají přibližně 10× do měsíce. Byly i doby, kdy jsem jich prodělala 15–20 měsíčně. Nejvíc mi ale vadilo neustálé neporozumění a zlehčování mého trápení,“ popisuje vlastní zkušenosti zakladatelka Migréna-help a zároveň pacientka s diagnózou migrény Rýza Blažejovská. V rámci sdružení se snaží pomoci lidem s podobným osudem.

Dotazovaní při šetření uváděli, že by uvítali například hrazenou biologickou léčbu, preventivní opatření bez nežádoucích účinků, částečný invalidní důchod, pojišťovnou placené doplňkové způsoby léčby, ale také respekt okolí. Nepříjemné stavy totiž pacienti nezažívají pouze v průběhu záchvatů. Nemoc se projevuje zvýšenou únavou a citlivostí na zvuky, pachy či světlo, alodynií (bolestivé vnímání jinak nebolestivých podnětů), závratěmi, depresivními náladami či stažením týlních svalů. V dotaznících respondenti také uvedli, že jim nemoc znemožňuje cokoli plánovat, protože se bojí každého dalšího záchvatu. „Často narážíme na nízké povědomí o této nemoci i u lékařů. Přitom jen v Česku se týká přibližně milionu lidí, častěji se jedná o ženy,“ doplňuje Blažejovská.

Podle odborníků je důležitá především správná diagnóza a nasazení vhodné léčby. Částečně si od záchvatů pacienti mohou pomoci sami, pokud se jim podaří odhalit, co je spouští. „Pokud si je pacient vědom vyvolávajícího momentu, tak lze záchvatu občas předejít. Takových pacientů je přibližně polovina. Vyvolávajícím momentem může být například červené víno, sýr, sauna, běh nebo i to, že pacient v noci nespí a jde na diskotéku. Našim pacientům radíme, aby se spouštěčům vyhnuli, nejedli vyvolávající potraviny, nevyhledávali rizikové prostředí a chování. Kromě toho však existují vyvolávající faktory, které člověk neovlivní, jako je počasí, stres v zaměstnání nebo doma či menstruace. Nejhorší je, když pacient netuší, co mu záchvat způsobuje, a tehdy je prevence v podstatě nemožná,“ říká prim. MUDr. Jolana Marková, FEAN, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice.

U lidí, kteří prožívají záchvaty častěji než 5× měsíčně, pomáhá také preventivní léčba. „Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o polovinu. Používáme přípravky, jež byly původně vyvinuty pro jiné onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu,“ vysvětluje prim. MUDr. Jolana Marková, FEAN. „Stinnou stránkou těchto přípravků mohou být nežádoucí účinky,“ dodává.

Novou nadějí pro pacienty jsou injekční preparáty biologické léčby, které umí zásadně omezit počet záchvatů, případně zkrátit jejich trvání nebo zmírnit intenzitu, aniž by měly další negativní dopad na zdraví pacienta. „Tři přípravky biologické léčby jsou registrované a dva čekají stanovení kritérií pro úhradu zdravotními pojišťovnami. Jeden je dostupný pro samoplátce a brzy bude i ten druhý. Doufáme, že úhradu ze zdravotního pojištění se podaří získat do konce roku,“ vysvětluje MUDr. Ingrid Niedermayerová, vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Neurologické kliniky FN Brno.

V současnosti se migréna řadí na 6. místo světového žebříčku chorob způsobujících nemohoucnost. „Léky, které užívám v průběhu záchvatu, mi pomohou tu hrůzu překonat bez nástupu paralyzujících bolestí. Rozhodně to ale nefunguje tak, že bych si vzala pilulku a mohla normálně pokračovat v načaté činnosti. Nemoc mi tak často hatí moje pracovní i soukromé plány,“ vysvětluje Rýza Blažejovská.

První zářijový týden proto sociální sítě zaplaví reálné příběhy lidí s migrénou. Ve stejné době mohou návštěvníci stránek www.migrena-help.cz zhlédnout webináře zabývající se zásadami správné léčby migrény, úhradovým systémem biologické léčby migrény nebo hledáním společných znaků osob s tímto onemocněním a diskutovat s danými odborníky on-line pomocí chatu. Své osobní zkušenosti si mohou pacienti vyměňovat na setkáních svépomocných skupin v Praze a Brně, kde budou mít možnost podílet se na tvorbě osvětového videa. V sobotu 7. září potom proběhne na několika místech ČR osvětový pochod „Míle pro migrénu“. Více o programu na www.migrena-help.cz.

O Migréna-help

Organizace funguje pod hlavičkou Spojené hlavy, z. s., od listopadu 2018, kdy ji založila Bc. Rýza Blažejovská, DiS., která sama migrénou trpí. Jejím posláním je zajistit lepší přístup k informacím lidem s migrénou a pracovat na lepším porozumění společnosti vůči potřebám pacientů. Svojí činností chce vytvořit podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život lidí s migrénou. Více informací na https://www.migrena-help.cz.

O léčbě migrény

V současnosti je k dispozici účinná léčba migrény, která se dělí na akutní a preventivní. Pokud má pacient 4 záchvaty do měsíce a stačí mu 1 tableta léku ze skupiny triptanů na záchvat, tak není třeba nasazovat preventivní léčbu – stačí upravit životosprávu. Pokud je ovšem atak 8 a více, je jasné, že to pacientovi ničí život. Zde je třeba dát preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Jako úspěšná profylaxe se hodnotí ta, při které se všechny tyto parametry zredukují alespoň o polovinu. Dosud neexistovala specifická profylaxe vyvinutá pro migrénu. Používají se léky z jiných lékových skupin, jako jsou antiepileptika, betablokátory, blokátory vápníkových kanálů nebo antidepresiva. Všechny tyto skupiny léků jsou součástí evropských i amerických doporučení (tzv. guidelines). Nyní se na trh dostává biologická léčby migrény, jež působí přímo na receptory nebo mediátory, které hrají roli ve vzniku migrény. Mgr. Markéta Pudilová, Ing. Ivana Šalbabová

FESTIVAL V MOSKVĚ, PARDUBICKO ATRAKTIVNÍ PRO TURISTY RUSKA

Festival České republiky v Moskvě přilákal do Baumanova sadu desetitisíce návštěvníků, kteří se kromě ochutnávek tradičních českých pokrmů mohli seznámit také s jednotlivými destinacemi, mezi kterými nechyběl ani Pardubický kraj. Zájem o informace byl obrovský. Hejtman Martin Netolický navíc společně s českým velvyslancem Vítězslavem Pivoňkou celý festival zahajovali a následně vařili zájemcům tradiční český guláš zahuštěný pardubickým perníkem. Radní René Živný pak jednal s ruskými touroperátory a Czech Tourismem o možnosti další prezentace kraje v Rusku.

„Ruská klientela patří mezi velmi významnou v žebříčcích návštěvnosti České republiky. Jako destinace jsme velmi oblíbení, avšak turisté povětšinou navštěvují jen několik málo míst včetně Prahy, Karlových Varů či Českého Krumlova. Chceme proto ukázat, že i jako region máme co nabídnout. České dny jsou velkým festivalem, který navštěvují desetitisíce lidí, konkrétních potenciálních turistů, a proto jsme rádi, že jsme se zde mohli odprezentovat a ukázat krásy našeho regionu,“ řekl hejtman Marin Netolický, který společně s českým velvyslancem Vítězslavem Pivoňkou a šéfkuchařem ambasády v Moskvě Petrem Kolaříkem uvařili návštěvníkům český guláš zahuštěný pardubickým perníkem. Podle velvyslance Pivoňky se jednalo o největší akci, kterou kdy česká diplomacie v zahraničí uspořádala.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o prezentaci nejen české gastronomie a kultury, ale také cestovního ruchu, řešil radní René Živný možnosti, jak nadále náš kraj v Rusku propagovat. „Podařilo se nám dojednat návštěvu ruských touroperátorů a novinářů z Moskvy a Kalužské oblasti, kteří by následně nejen propagovali náš region v místním tisku a na sociálních sítích, ale především by ve spolupráci s naší Destinační společností Východní Čechy připravili konkrétní balíčky pro ruské turisty. V případě, že by se podařilo otevřít přímou linku z Kalugy, dostala, aby tato možnost nový rozměr. Produkt však může fungovat i při spojení z některého z moskevských letišť,“ řekl radní pro cestovní ruch René Živný.

Návštěvníkům festivalu se představil folklórní soubor Rosénka, dále rocková skupina Fleret, či Timmy White, Jiří Klapka, akordeonista Vojtěch Szabó a jazzová zpěvačka Eliška Mlatečková. Po promítání pohádek Šťastný smolař a Anděl Páně 2 se konala také beseda s režisérem Jiřím Strachem. Dominik Barták

NÁROČNÝ VÍKEND PRO ZÁVODNÍKA SALAČE NA SILVERSTONE

Mistrovství světa silničních motocyklů o uplynulém víkendu pokračovalo závody ve Velké Británii. Dlouhý a široký okruh Silverstone byl pro Filipa Salače novým, což bylo pro českého jezdce náročné i vzhledem k nalezení správného nastavení motorky.

Letošní sezóna mistrovství světa silničních motocyklů minulý víkend pokračovala dvanáctou Gran Prix, která se jela ve Velké Británii na okruhu Silverstone. Oproti jiným evropských tratím byl tento okruh pro Filipa Salače nový. Kvůli jeho délce 5,9 km je nejdelší v kalendáři, takže je těžší se ho rychle naučit.

Páteční tréninky třídy Moto3 Filip Salač ukončil s časem 2:13,538, takže obsadil kombinované 21. místo. Během sobotní kvalifikace nakonec čas nezlepšil a s kolem za 2:13,633 to bylo na 24. místo na startovním roštu. Během nedělního závodu vypsaného na 17 kol bohužel ztratil několik míst hned na začátku po kolizi s jiným jezdcem. Následně se dostal do boje o bodované pozice, ale v cíli z toho bylo 21. místo.

Filip Salač

"Celý víkend jsem s motorkou neměl dobrý pocit a už od prvních tréninků jsme se trápili, což mě moc mrzí. Motorka se trochu zlepšovala, ale bylo to po malých kouscích. Jakmile jsme udělali nějakou změnu, tak se naskytl jiný problém, který jsme museli řešit a tak to šlo pořád dokola. Zároveň pro mě byl Silverstone novou tratí, takže to nebylo jednoduché. Trať je hodně široká a dlouhá, takže bylo opravu těžké najít správnou stopu. V některých částech jsem byl rychlý, jinde pomalejší, ale celkově mi to nesedlo. Určitě nepatří mezi mé oblíbené tratě."

"Do závodu jsem dobře odstartoval, ale přišel kontakt s jiným jezdcem a první šikanu jsem musel projet rovně. Kvůli tomu jsem něco ztratil a byl na 28. místě. Následně jsem se dostal do skupiny bojující o 13. místo, ale sedm nebo osm kol před cílem mě přestala fungovat zadní brzda. Nemohl jsem soupeřům vracet předjetí, protože bez zadní brzdy je těžké brzdit v náklonu. Jsem zvyklý, že se díky tomu váha přesune více dozadu a nezatěžuje se tolik přední kolo. Kvůli tomu se mi zavíral předek a jel jsem na limitu."

"Závod jsem dokončil na 21. místě. Moc mě to mrzí a chci se všem omluvit za výsledek, protože to beru jako svou chybu. Myslím si, že jsme mohli zajet mnohem lépe. Do příštího závodu v Misanu budu hodně trénovat na motorce, jak fyzicky, tak psychicky. Udělám všechno proto, abych byl zpátky takový, jako jsem byl v dřívějších závodech, jako například v Německu. Děkuji všem za podporu a ještě jednou se omlouvám."

Další závody mistrovství světa silničních motocyklů se pojedou při Grand Prix San Marina a riviéry Rimini na okruhu Misano od 13. do 15. září 2019. Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce - Autoklub ČR (SZM)

SVITAVSKÝ DŘEVOJAS DOBÝVÁ TRH RUSKA

Významným českým investorem v Kalužské oblasti je společnost Dřevojas Svitavy, která ve městě Kirov, přibližně 300 kilometrů od Moskvy, vlastní společnost Centr Keramika vyrábějící keramická umyvadla značky Dreja. V rámci své cesty do Ruska navštívila závod této společnosti také delegace Pardubického kraje, města Pardubic, společnosti EBA a českého velvyslanectví v Moskvě. Společnost nyní jedná o rozšíření svých výrobních kapacit a možnosti výroby celého nábytku přímo v Rusku.

„Svitavský Dřevojas, který je významným výrobcem koupelnového nábytku a keramických umyvadel, se zařadil mezi úspešné české investory v Rusku. V Kirově plánuje navíc další rozvoj svého podniku, a proto jsme chtěli podpořit právě podnikatele z našeho regionu. V rámci jednání s vicegubernátorem Kalužské oblati a ministrem ekonomického rozvoje jsme domluvili, že firma získá přímo v Kirově pozemky a podporu pro další výrobní haly. To jim umožní nejprve montovat a následně i vyrábět koupelnový nábytek přímo v Rusku,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

V Kirově se však nemusí jednat o jediného českého investora. „Obdrželi jsme od ruské strany nabídku na vytvoření průmyslové zóny za velmi výhodných podmínek pro další české investory. Vzhledem k rozvoji pivovarského průmyslu je zde poptávka například po sladovně nebo závodu na pivní lahve. Mohlo by se jednat o velkou příležitost pro české investory, a proto budeme chtít s agenturou Czech Invest tuto nabídku dále rozvíjet,“ řekl hejtman.Dominik Barták