iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Sabotáž policisty v Brně, tunely 12 mld, fotbal Bartoněk

Policisté, kteří v Brně rozplétají masivní úniky ze spisů, stíhaný „gang“ viní z torpédování hned několika miliardových vyšetřování. Je mezi nimi i budování Královopolských tunelů. Informace podle obvinění vynesl přímo vyšetřovatel. Skupina se je pak pokusila zobchodovat s podezřelým, dnešním majitelem fotbalového klubu Zbrojovka Václavem Bartoňkem. Královopolské tunely – brněnská „Blanka“ – měly stát 3,5 miliardy korun. Nakonec vyšly na dvanáct. Téměř čtyřikrát víc, než předpokládala předinvestiční studie.

Silně předražená byla stavba podle pozdějšího auditu ministerstva dopravy. Pod krycím názvem Tunel tak brněnská expozitura protikorupční policie vyšetřovala, zda proplacené účty skutečně odpovídají prostavěnému. Policisté později přešli do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ta nikdy nikoho neobvinila a kauzu odložila.

V textu jeho obvinění důkazy dokládají, že elitní detektiv přísně utajené informace předal skupině kolem někdejšího policisty a nynějšího majitele bezpečnostní agentury Michala Ratajského. Toho považují za hlavu „gangu“, který úniky z policejních databází torpédoval vyšetřování hned několika miliardových případů. A informace o akci Tunel se muži podle textu jejich policejního obvinění, který má MF DNES k dispozici, rozhodli zpeněžit přímo u podezřelých.

Podezřelý fotbalový boss

Minimálně dva miliony korun podle vyšetřovatelů žádali od prověřovaného Václava Bartoňka, někdejšího ředitele stavební firmy OHL ŽS, který byl za stavbu zodpovědný. V Brně jde o známé jméno. Bartoněk si totiž po odchodu z firmy pořídil fotbalový klub Zbrojovka Brno. Zaplatit miliony skupině vynašečů ale podle výsledku vyšetřování na několika schůzkách odmítal. Další případná jednání utnul zásah detektivů, kteří pozatýkali vyšetřovatele kauzy i muže, kteří měli informace z ní prodávat.

Nové brněnské tunely mají kvůli problému s hlukem na krku žalobu

Text obvinění lidí kolem Ratajského však obsahuje i výbušný detail. Přímo dřívější nejvyšší šéf OHL ŽS Michal Štefl totiž policistům u výslechu řekl, že se mu jeho podřízený Bartoněk chlubil, že platit nepotřebuje a má případ vyřešený, protože má svého známého, přes kterého má přísun informací přímo z trestního řízení. Informací, které měly být přísně tajné.
Bartoněk ve čtvrtek na SMS ani telefonáty MF DNES nereagoval.

Policistům ale u výslechu šéf Zbrojovky přiznal, že ho v roce 2016 oslovil advokátní koncipient Václav Kvíčala, se kterým se potkával ohledně zajišťování bezpečnosti fotbalových utkání svého klubu. A nabídl mu, že za peníze zařídí odložení případu, který by mu mohl způsobit značné potíže. Bartoněk ale podle svých slov Kvíčalu odmítl.

Kvíčalu policisté považují za jednu z ústředních postav skupiny, která se pokoušela prodávat policejní vyšetřování. Ve čtvrtek už MF DNES informovala, že Kvíčala podle obvinění v jiné kauze nabízel zahladit vyšetřování brněnské insolvenční mafie. Za 20 milionů.

Vyšetřovatelé ho viní z toho, že peníze chtěl přímo po insolvenčních správcích, kterým vyzradil, že je policie odposlouchává. I v tomto případě policisté případ odložili, protože komunikace mezi podezřelými ustala. Kvíčala ale jakékoliv nepravosti odmítá. „Je to celé vylhané. Nesmysl,“ uvedl Kvíčala.

Královopolský tunel se otevřel. Kolik stál, silničáři řeknou v roce 2014

Tomu, jak se ke koncipientovi utajené informace z NCOZ dostaly, se teď kvůli zabránění střetu zájmů věnuje Národní protidrogová centrála. Prověřila, že kauza dvanáctimiliardové tunelové stavby, která se pro auta otevřela v roce 2013, měla celkem dva vyšetřovatele. A toho druhého, Daniela Medvece, detektivové viní, že informace ze svého případu předal právě koncipientovi Kvíčalovi a tehdy už bývalému policistovi Jakubu Patlokovi.

Pavučina vztahů mezi brněnskými (ex)policisty je komplikovaná. Patloku detektivové podezřívají i z toho, že vynesl informace o vyšetřování zmíněné insolvenční mafie. Ještě jako policista sdílel skříň na spisy s kolegou, který případ vyšetřoval. Další schůzky těch, které podezřívali z kšeftaření s informacemi z vyšetřování případu Tunel, už detektivové v březnu 2017 sledovali v přímém přenosu.

Jejich počáteční zájem o kauzu totiž odstartovalo sledování podnikatele Samana El-Talabaniho, dnes také klíčového spolupracujícího obviněného v kauze manipulací zakázek v městské části Brno-střed. A ten na dvou setkáních řešil s Patlokou a svým obchodním partnerem Michalem Kovářem, že miliony od Bartoňka nepřišly.

Fotky z „Obilnáku“

Schůzku vyšetřovatelé shrnuli takto: „Václav Bartoněk měl dostat informace z trestní věci, za které měla být složena částka 2,4 milionu korun u obviněného Václava Kvíčaly s tím, že pokud se podaří zařídit odložení věci, tak jim peněžní částka v celé výši zůstane. Obviněný Jakub Patloka je však rozhořčený z toho, že podle sdělení Kvíčaly se k němu dosud požadované peníze nedostaly.“

Následně se podle záznamu trojice dohodla, že Bartoňka znovu kontaktuje Kovář. I toho znal fotbalový boss kvůli tomu, že zajišťoval bezpečnost utkání. „Když Bartoněk projevil zájem o to, co umí, přinesl Kovář na další setkání fotografie dokumentů ze spisu trestního řízení, které vypadaly jako ofocené z monitoru počítače, přičemž na nich byla hlavička Policie Obilní trh,“ přepsali policisté Bartoňkovu výpověď. Právě na brněnském „Obilnáku“ sídlí NCOZ.

Stavbaři se v brněnském tunelu poprali s pracovníkem ŘSD

Kovář ale u výslechu cokoliv z toho odmítl. S Bartoňkem prý řešil jenom fotbal. A Patloka konstatoval, že si na nic z toho nevzpomíná. U Talabaniho později policisté při domovních prohlídkách našli utajené dokumenty přímo z policejního spisu. A ten jim zároveň u výslechu tvrdil, že o plánu zobchodovat s Bartoňkem tajné informace věděl. I služby Kováře ale Bartoněk prý odmítl.

„Učiněný návrh nebyl osloveným Václavem Bartoňkem akceptován, ale současně ani ne zcela vyloučen, když Bartoněk nabídku odmítl slovy, že nemá o sebe obavu, nemá aktuálně zájem, a kdyby do budoucna potřeboval, tak by se obviněnému Václavu Kvíčalovi ozval, což však neučinil,“ shrnuli Bartoňkovo jednání se skupinou obviněných policisté.
A konstatují, že Bartoněk partě nemohl zaplatit i proto, že Talabaniho i Patloku s Kvíčalou v květnu 2017 zadrželi a obvinili. Stejně dopadl i vyšetřovatel případu Daniel Medvec.

Policejní případ Tunel, který měl na starosti, přitom skončil u ledu. „Prověřováním jsme došli k závěru, že se ve věci nejedná o podezření z trestného činu, a bylo vydáno usnesení o odložení,“ řekl MF DNES mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Nejdražší tunel na světě

Vyšetřování k ničemu nevedlo, přestože experti v minulosti řekli, že stavba je výrazně předražená. „Je to asi nejdražší tunel na světě. Už když se počítalo s cenou tři miliardy, bylo to nesmyslně drahé,“ uvedl Jiří Petrák, bývalý šéf projekční a poradenské firmy Mott MacDonald, která na stavbu zpracovávala předinvestiční studii.

Audit, který za Mott MacDonald vypracovala Miloslava Pošvářová, později (od srpna 2012 do ledna 2014) ředitelka úseku kontroly kvality staveb ŘSD, upozornil na řadu nesrovnalostí při stavbě. „Zjistili jsme, že je potřeba posílit dozor, protože práce se dělají nekvalitně,“ řekla Pošvářová.

Ta zároveň upozornila na příliš drahé vícepráce a vysoké výdaje na opravy okolních domů a koupaliště, které byly poškozeny v souvislosti s ražbou. „Nároky na opravy mi připadaly nadměrné. Poruchy na koupališti byly už mnohem dříve,“ dodává Pošvářová. ŘSD ale zbytečné utrácení vždy odmítalo. „Náklady na stavbu stouply kvůli zvýšení požárně bezpečnostních opatření oproti původním navrženým,“ vysvětlovala tehdejší ředitelka brněnské pobočky ŘSD Věra Hoderová. Podle ní se za roky, kdy se tunel stavěl, změnily normy i zákony.

USA CHTĚJÍ KOUPIT GRONSKO, GRONSKO USA

Grónsko naopak koupí Spojené státy, a to levně, protože jsou strašně zadlužené. Tak si dánský deník Politiken utahuje z nabídky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy koupí Grónsko, které je autonomním územím Dánska.
„Grónský premiér Kim Kielsen projevil zájem o koupi USA,“ zesměšňuje Trumpa zadní stránka Politiken, která se tradičně věnuje satiře. „Leif Šťastný objevil Ameriku a jeho otec Eric Červený Grónsko a usadil se tam. Proto je pro nás přirozené získat zpět Spojené státy,“ zní fiktivní citát Kielsena v Politiken.

Leif Šťastný je přezdívka Leifa Eriksona, skandinávského Vikinga označovaného za prvního Evropana, jenž se vylodil v severní Americe. Podařilo se mu to někdy kolem roku 1000, tedy téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem.
Satira pokračuje tvrzením, že se Kielsen ještě nerozhodl, kolik za nákup utratí. Kvůli velikému veřejnému dluhu USA prý ale malou částku. „A bude-li zahrnut Trump, cena bude ještě nižší,“ stojí ve smyšlené citaci.

Původně se spekulovalo, že už informace o Trumpově návrhu je žert. Šéf Bílého domu ale potvrdil, že úmysl koupit Grónsko míní vážně. Dánská premiérka Mette Frederiksonová to odmítla s tím, že Grónsko není na prodej. Trump pak oznámil, že odkládá zářijovou schůzku, kterou s ní měl naplánovanou. Trump bez podrobností sdělil, že Grónsko chce ze strategických důvodů. Americká armáda na největším ostrově světa využívá leteckou základnu Thule. Provozuje tam i radar protiraketové obrany.

Grónsko opět zvažuje úplnou nezávislost

Grónsko má také zásoby vzácných kovů a do jejich těžby již investují čínské firmy. Číňané krouží i kolem zakázky na stavbu velkého mezinárodního letiště. Nad Grónskem vede nejkratší letecké spojení ze Severní Ameriky do Evropy.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo upozornil v květnu na „agresivní postoje“ Číny a Ruska v Arktidě. Ta postupně taje a i proto je potenciálně významnou lodní trasou.

PUTIN CHCE ODPOVĚDĚT NA TESTY USA RAKETY

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na poradě bezpečnostní rady státu nařídil ministerstvům obrany a zahraničí a dalším úřadům posoudit úroveň ohrožení země po nedělním testu americké střely s plochou dráhou letu a připravit „symetrickou odpověď“.„Vývoj našich nejnovějších zbraní, které skutečně nemají ve světě obdobu, byl vyvolán, dá se říct vyprovokován, jednostranným odstoupením Spojených států od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (...) Byli jsme (k tomu) prostě donuceni.

Nepochybně jsme byli povinni zajistit bezpečnost našeho lidu a naší země. Teď děláme totéž a bezpochyby to budeme dělat i v budoucnu,“ prohlásil Putin podle Kremlu. Prezident dodal, že Rusko zůstává otevřeno rovnoprávnému a konstruktivnímu dialogu se Spojenými státy, který by obnovil důvěru mezi oběma velmocemi a upevnil mezinárodní bezpečnost.

Spojené státy v neděli 18. srpna provedly test střely s plochou dráhou letu s donedávna zakázaným doletem přes 500 kilometrů, první po vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF).Ta definitivně zanikla počátkem srpna poté, co ji Washington v únoru vypověděl s odůvodněním, že ji Rusko porušuje vývojem střely Novator 9M729 s prodlouženým doletem. Smlouva zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety a střely odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů.

Co zmůže tomahavk

Rusové zdůrazňují, že střela Tomahawk v neděli odstartovala z pozemního odpalovacího zařízení Mk41, které také může sloužit k vypuštění protiraketových střel SM-3, rozmístěných v Polsku a Rumunsku. Nejdřív testy, pak rakety po Evropě. Putin varoval před úmysly USA

Putin už v únoru řekl, že jeho země na krok Washingtonu odpoví stejně, tedy od smlouvy také odstoupí a zahájí vývoj nových raket. Počátkem srpna uvedl, že pověřil ministerstva obrany a zahraničí a vnější rozvědku, aby „co nejpečlivěji“ sledovaly kroky USA při rozmisťování raket středního a krátkého doletu. „Na rozmisťování amerických raket v těch či oněch regionech světa bude Rusko odpovídat výhradně zrcadlově,“ upozornil.

Americký ministr obrany Mark Esper den po zániku smlouvy INF uvedl, že by podpořil brzké rozmístění raket středního doletu v Asii. Ujednání mezi SSSR a USA z roku 1987 zakazovalo výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a střel s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu.

PENTAGON RUŠÍ ČÁST PROTIRAKETOVÉ OBRANY

Americké ministerstvo obrany ruší mnohamiliardový kontrakt na vylepšení stávajících střel stěžejní části protiraketové obrany, které sloužily k zachycení balistických střel ve vesmíru v takzvané střední fázi jejich letu. Pentagon chce účinnější antirakety, které by byly spolehlivě schopné ničit i nové zbraně vyvíjené v Rusku a Číně.

„Ukončení programu bylo odpovědným krokem,“ řekl náměstek ministra obrany pro výzkum Michael Griffin. „Programy vývoje se někdy potkávají s problémy. Rozhodli jsme se, že cesta, kterou jsme se vydali, nebude úspěšná, takže po ní nepůjdeme,“ citovala Griffina agentura AP. USA mají v současné době na dvou základnách ve Fort Greely na Aljašce a Vanderbergově v Kalifornii celkem 44 "interceptorů“ - antiraket schopných zachytávat ve vesmíru mezikontinentální balistické střely.

Patřil dosud mezi klíčové a zároveň nejnákladnější součásti celkové architektury protiraketové obrany USA.
Systém GMD (Ground-Based Midcourse Defense) sami experti z americké Národní agentury pro protiraketovou obranu přirovnávají k „sestřelení kulky jinou kulkou“. Funguje na principu, kdy je proti balistické střele mířící na americké území velmi záhy po detekci jejího odpálení vystřelena z podzemního sila antiraketa.

Ta slouží jen jako nosič. Sama balistickou střelu nezasáhne. Nad zemskou atmosféru vynese do cesty blížící se střele speciální zařízení, takzvané EKV (Exoatmospheric Kill Vehicle), určené pro likvidaci útočné střely mimo atmosféru. Zařízení dlouhé zhruba půl druhého metrů vybavené vlastním naváděcím systémem udržuje kolizní kurz a balistickou střelu zničí vlastní kinetickou energií.

Příliš drahé „zabijácké vozítko“

A právě v tomto koncovém zařízení je podle Pentagonu problém. Testy z posledních několika let ukázaly, že „koncové“ zařízení není až tak spolehlivé, jak se původně očekávalo. Na jedinou příchozí balistickou střelu by musely být vypáleny až čtyři antirakety, aby se pravděpodobnost zničení přiblížila stoprocentní jistotě. A jedna přitom stojí 75 milionů dolarů.
Americká administrativa v reakci na severokorejské jaderné a raketové testy chtěla rozšířit do roku 2023 počet antiraket na 64 a zároveň vylepšit koncové zařízení.

Už v květnu proto ministerstvo obrany projekt modernizace pozastavilo, aby tento týden náměstek pro výzkum Michael Griffin oznámil zrušení projektu. O jaké technické problémy šlo, ale neprozradil. Podle mluvčího Agentury pro protiraketovou obranu (MDA) Marka Wrighta je to „kvůli utajované povaze programu“. Modernizační program vedený firmou Boeing měl vyjít na 5,8 miliardy dolarů. Ukázalo se, že ale systém trpí technickými problémy, jejichž odstranění by bylo až příliš nákladné. Pentagon už přitom utratil zhruba 1,2 miliardy.

Lasery, satelity, stíhačky a více střel. USA změní protiraketovou obranu

Firma Boeing v oficiálním prohlášení poznamenala, že rozhodnutí přijímá a podporuje vypsání soutěže na vývoj nového protiraketového systému. Firma Raytheon, která na programu participovala jako dodavatel koncového zařízení EKV pak uvedla, že Pentagon zkrátka „aktualizuje své požadavky s ohledem na stále složitější prostředí hrozeb“.Samotné ministerstvo obrany už avizovalo, že zvažuje začít znovu s návrhem obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám. Chce zároveň vypsat soutěž na vývoj „interceptoru nové generace“, který by byl schopen ničit také nové hypersonické zbraně vyvíjené Čínou a Ruskem.

LÉKAŘ FRANCIE ZNEUŽIL 200 DĚTÍ

Francouzská policie vyšetřuje případ, který by mohl být největší kauzou zneužívání dětí v historii země. Bývalý chirurg Joël Le Scouarnec nyní čelí obvinění ze znásilnění čtyř nezletilých dívek mezi lety 1989 a 2017. Policie však u něj doma nalezla zápisníky, ve kterých psal o zneužití dalších více než 200 dětí.

Vyšetřovatelé se teď snaží oběti najít a zjistit, zda se chirurgovy záznamy zakládají na pravdě. Scouarneca zatkla policie na jaře 2017 poté, co dcera jeho sousedů řekla svému otci, že se před ní chirurg obnažoval. Pedofil zneužíval tříletou dceru i její kamarádky, čeká jej vězení i léčba

Výpověď holčičky umožnila vyšetřovatelům začít rozkrývat kauzu netušených rozměrů. Policie našla u chirurga paruky, panenky, dětskou pornografii a především jeho deníky. V těch Scouarnec podrobně vylíčil desetiletí zneužívání nezletilých. Lékařské vyšetření nejméně v jednom případě potvrdilo, že se jednalo o znásilnění.

„Ten sešit otevřete a velice rychle zase zavřete, hned na první straně. Ta perverznost je nesmírná. Přistupuje k dětem jako k sexuálním objektům, jako kdyby hovořil o setkání ve čtvrti Pigalle,“ uvedla Francesca Sattaová, právnička jedné z jeho obětí s odkazem na známou vykřičenou čtvrť v Paříži.

Lékař, který působil v nemocnicích v Bretagni, Touraine a následně v departmentu Charente-Maritime severně od Bordeaux, kde byl také zatčen, občas děti zneužíval, když se probouzely z umělého spánku po operaci. „Byly pro něj snadnou kořistí,“ řekl informovaný zdroj místnímu deníku.

Scouarnec je nyní ve vazbě a začátkem příštího roku má předstoupit před soud v případě sexuálního zneužívání čtyř nezletilých dívek. Podle listu Le Parisien během výslechu se lékař ale přiznal k některým sexuálním útokům vůči několika dívkám, kterým bylo v době činů od čtyř do 10 let. Po konfrontaci se svědectvím obětí chirurg nakonec přiznal, že se sexuálního zneužívání dopouštěl, přímé znásilnění, tedy penetraci však popírá.

Srovnání deníku se skutečností

Policie má nyní také za úkol zjistit, zda záznamy v jeho denících popisují znásilnění, která se ve skutečnosti udála, nebo zda se jedná pouze o popis jeho sexuálních představ. V záznamech figurují dívky i chlapci, včetně jmen a příjmení a občas i s adresou. Sexuální zneužití dětí si odsedíte, vzkázal odvolací soud kardinálu Pellovi

Vyšetřovatelům se podle Sattaové již podařilo najít několik chirurgových obětí, které jsou nyní již v dospělém věku. Události uvedené v denících si prý vybavují a detaily jejich popisu se shodují se Scouarnecovými záznamy. Řada z nich již proto podala žalobu. Právnička však neví, kolik takových případů zatím je.

Policie chirurga ve věci jeho zápisků zatím jen krátce vyslechla v rámci předběžného vyšetřování. „Tvrdí, že se jedná o písemné zpracování jeho fiktivních představ, jakkoli jsou odporné,“ uvedl Scouarnecův obhájce. Scouarnec byl již v listopadu 2005 odsouzen ke čtyřměsíčnímu podmíněnému trestu a pokutě 20 000 eur (asi 515 000 korun) poté, co u něj byly nalezeny obrázky s dětskou pornografií.

LÉKAŘI NĚMECKA OŠETŘÍ LIDI ZE ŠLUKNOVSKA

Sedm zdravotních pojišťoven včetně VZP se zapojí do plánu, jak posílit péči na Šluknovsku. Proplatí lidem z Výběžku lékaře v Sasku. To samé má platit pro obyvatele saských obcí. V rumburské nemocnici, která je v problémech, mezitím vyvolala pobouření snaha Krajské zdravotní přetáhnout zaměstnance. Společné prohlášení o spolupráci v oblasti přeshraniční zdravotní péče podepíšou 28. srpna v Dolní Poustevně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch(ANO), saská státní ministryně sociálních věcí Barbara Klepsch, zástupci kraje a zdravotních pojišťoven.

„Tímto krokem bude ministerstvem požehnáno, že naše pojišťovny budou moci uhradit zdravotní péči našim občanům, kteří ji budou využívat v Sasku. Cílem je rozšířit zdravotní péči ve Šluknovském výběžku i saském příhraničí. Lidé by měli mít jistotu, že při cestě do saské nemocnice nemusejí mít s sebou eura,“ prohlásil ve čtvrtek náměstek hejtmana Stanislav Rybák (KSČM).

Nyní vznikne pracovní skupina, která stanoví rozsah péče, jakých nemocnic se opatření bude týkat či jak budou lidé muset postupovat, a také, kdy začne novinka platit. Proplácení péče v Sasku už před časem ohlásila Revírní bratrská pokladna, která tím reagovala na vyhrocenou situaci kolem Lužické nemocnice s poliklinikou v Rumburku.

Zařízení pro 55 tisíc obyvatel Výběžku je i přes několikaměsíční jednání o převzetí Krajskou zdravotní (KZ), která spravuje pět největších nemocnic v regionu, od 12. srpna v úpadku kvůli předlužení ve výši 132 milionů korun. Její další existenci teď má v rukou insolvenční správkyně.„V žádném případě tato smlouva neznamená, že Krajská zdravotní či kraj podpisem prohlášení počítají se zavřením nemocnice v Rumburku,“ upozornil Rybák.

„Zajištění péče na Šluknovsku je priorita číslo jedna, kraj i KZ udělají maximum, aby tam byla. Otázka pouze je, kde bude poskytována,“ řekl nicméně náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD), že variantou stále zůstává i možný vznik nemocnice v nedalekém Varnsdorfu, který do areálu své nemocnice pro dlouhodobě nemocné a řady ambulancí investoval desítky milionů korun.

Nemocnice v Rumburku podle ředitele Petra Dubravce zatím stále funguje, lékaři prý výpovědi nedávají a chod některých ambulancí je omezen jen kvůli dovoleným. V minulých dnech tu proto vyvolaly značné rozhořčení plakáty, které tu KZ vylepila a na nichž zdejším zdravotníkům nabízí práci ve svých nemocnicích. „KZ tvrdila, že má zájem nemocnici zachovat. Nyní ji chce personálně rozložit zevnitř. Snažíme se provoz udržet a toto je rána pod pás,“ zlobí se kardiolog a člen představenstva špitálu Petr Vondráček.

Náměstek Klika na tom nic nefér nevidí. „Bylo to dobré rozhodnutí, jde o to, aby zaměstnanci měli možnost přejít do KZ, pracovat zatím jinde a pak se vrátit, podle toho, kde bude nemocnice fungovat,“ oponoval. Podle mluvčího KZ Iva Chrásteckého to byl krok na kritiku zastupitelů, že okolní špitály o zaměstnance usilují a KZ nikoli. „KZ má informaci, že mezi zaměstnanci je kvůli insolvenci nejistota a někteří chtějí odcházet. Upozorňujeme, že součástí nabídky je, že v případě budoucího působení KZ v Rumburku bude zájemcům umožněn návrat do zdejší nemocnice,“ sdělil Chrástecký.

RUSKO CHCE LETECKOU LINKU Z KALUGY DO PARDUBIC

Hlavním cílem cesty zástupců Pardubického kraje, města Pardubic a společnosti EBA do Ruska bylo jednání se zástupci mezinárodního letiště v Kaluze a gubernátorem Kalužské oblasti o možnosti přímého propojení obou hlavních měst regionů. Na společném jednání se hejtman Martin Netolický se svým protějškem Anatolijem Artamonovem domluvil na konkrétních krocích, jejichž cílem je navázání přímých letů. Česká delegace, doplněná o velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku a další zástupce české ambasády, si prohlédla také samotné letiště, které chce v roce 2020 dosáhnout 250 tisíc cestujících ročně.

„Ruská strana projevila eminentní zájem o jednání, které by mělo vést k zavedení přímého leteckého spojení mezi Pardubicemi a Kalugou. Obě města mají společné to, že se nachází nedaleko hlavního města země s dobrou dopravní dostupností jak po železnici, tak po silnici. To je také velkým benefitem Kalugy oproti velkým letištím v Moskvě, které jsou vzhledem k dopravní situaci v ruském hlavním městě často špatně dostupná,“ uvedl hejtman Netolický. „S gubernátorem Kalugy a vedením letiště jsme se domluvili, že společnost EBA společně s kalužskými kolegy vypracuje návrh možné spolupráce včetně finančního modelu.

Zároveň budeme chtít hledat dopravce, který by tuto linku provozoval. Ruská strana se zavázala, že je připravena na počátku spojení vynaložit dvojnásobnou finanční částku než akcionáři letiště EBA. My jsme připraveni, pakliže nalezneme dopravce a finanční model bude rozumný, podpořit tuto linku v jejím počátku z krajského rozpočtu,“ sdělil hejtman Netolický, který se o tyto lety zajímal také v rámci jednání ve dvou průmyslových oblastech.

Eminentní zájem o spojení by měli například čeští zaměstnanci koncernu Volkswagen v Kaluze, ale také ruští turisté, kterým mnohdy cesta z Kalužské oblasti na moskevské letiště Šerementěvo trvá i okolo pěti hodin. Kalužské letiště získalo mezinárodní status v roce 2015 a od té doby se velmi dynamicky rozvíjí. „Letiště je velmi útulné, a to včetně nového terminálu, který vyšel na přibližně 140 milionů korun. Jedná se o velmi jednoduchou stavbu, která však plní nejpřísnější bezpečnostní kritéria pro mezinárodní lety.

Letiště chce v roce 2020 dosáhnout 250 tisíc cestujících a v roce 2030 dokonce půl milionu. Vzhledem ke své poloze se toto může podařit, jelikož se daří lákat letecké společnosti jak v rámci vnitrostátních letů, tak mezinárodních, a to například do Turecka či středoasijských postsovětských republik,“ doplnil hejtman.Tomáš Drechsler, oddělení komunikace a vnějších vztahů

ŠKODA AUTO INVESTUJE V KALUZE

V rámci cesty do Moskvy a Kalužské oblasti navštívila delegace Pardubického kraje, města Pardubic a společnosti EBA dvě průmyslové zóny a to Vorosino a Grabtsevo v okolí Kalugy. V těchto moderních průmyslových parcích mají své závody společnosti jako Samsung, L´Oreal nebo také Škoda Auto v rámci koncernu Volkswagen. Čeští investoři a společnosti mají v oblasti dobré jméno, a proto mají v plánu rozvíjet vzájemné kontakty. Takovým příkladem je ruská společnost Reshnastil a česká Perfo Linea.

„Kalužská oblast je velmi technologicky vyspělou, což dokazují také průmyslové parky a zvláštní ekonomické zóny. Tento status spočívá v tom, že investor získá za velmi výhodných podmínek pozemky včetně napojení na inženýrské sítě a místní komunikace, a dále je po určitou dobu zvýhodněn, co se týká daňových odvodů. To umožnilo přilákat velké investory jako Samsung, L´Oreal či řadu automobilových koncernů včetně Volkswagenu,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že v Kalužské oblasti se nachází dvě zóny s tímto statusem.

„Potenciální investoři z České republiky mají v těchto zónách dveře otevřené a bude jim ze strany regionu věnována maximální možná pozornost,“ řekl hejtman s tím, že konkrétní kontakty již probíhají mezi ruskou společností Reshnastil a českou firmou Perfo Linea, která je největším výrobcem perforovaných materiálů u nás. Vyrábí například děrované plechy, tahokov, ocelové rošty, schodišťové stupně, ocelové dopravní pásy, svařované sítě a pletiva.Tomáš Drechsler, oddělení komunikace a vnějších vztahů