iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Putin: O Ukrajině jednat, ale jen s Francií a Německem

Vladimir Putin, ruský prezident, podpořil před pondělním setkáním se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem „normandský formát“ jednání o konfliktu na Ukrajině. Agentura Reuters uvedla, že k němu Putin nevidí alternativu. Oživení rozhovorů v rámci tzv. normandské skupiny, kterou tvoří Rusko, Ukrajina, Francie a Německo, prosazuje Macron společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Elysejského paláce doufá, že na summit dojde v nejbližších týdnech.

Putin se nicméně podle Reuters nezavázal k účasti na nové vrcholné schůzce. Ruský prezident uvedl, že telefonické rozhovory se Zelenským mu dávají důvody k „opatrnému optimismu“. „Rozhodnutí prezidenta Zelenského představují pro situaci skutečnou změnu,“ poznamenal Macron.

Ukrajinský prezident po svém zvolení v dubnu označil urovnání konfliktu na východě země za jednu ze svých priorit. O tamních událostech dvakrát s Putinem hovořil po telefonu a v červenci mu nabídl setkání v Minsku. Macron a Putin v pondělí před novináře předstoupili ještě před svým večerním jednáním v letním sídle francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží. Oba uvedli, že budou diskutovat také o tom, jak snížit napětí kolem Íránu, války v Sýrii či kontroly zbrojení.

Vítejte! Zelenskyj nabízí pronásledovaným Rusům ukrajinské občanství

„Je nezbytné, aby bylo skutečně respektováno příměří dohodnuté v Soči,“ řekl Macron k dohodě o klidu zbraní v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Příměří začalo platit 2. srpna, syrská armáda jej ale po několika dnech vypověděla s tím, že ho nedodržují povstalci. Putin řekl, že Rusko podporuje syrskou armádu ve snaze „eliminovat teroristické hrozby v Idlibu“.
Francouzský prezident se vyjádřil také k vlně protestů, která zasáhla Moskvu poté, co úřady zakázaly opozičním
kandidátům účast v zářijových komunálních volbách v metropoli. Rusko podle něj musí „tak jako každá členská země

Rady Evropy“ respektovat právo na protest, svobodu projevu a právo kandidovat ve volbách. Putin k tomu poznamenal, že ruské úřady se chtějí vyhnout situaci, jakou zažila Francie v souvislosti s hnutím tzv. žlutých vest. Demonstranti podle něj musí dodržovat zákony a ti, kteří tak nečiní, ponesou následky.

NOVÁ STRANA DRUCKERA V SR, ODLÁKÁ VOLIČE SMĚRU

Na Slovensku vzniká další politická strana. Pod názvem Dobrá volba ji zakládá bývalý ministr zdravotnictví a vnitra Tomáš Drucker. A podle slovenských médií může nalákat především nespokojené voliče vládní strany Směr-Sociální demokracie, ale i straníky. Třeba premiéra a nejdůvěryhodnějšího politika současnosti Petera Pellegriniho.

Na slovenské politické scéně se roztrhl pytel s nově vznikajícími stranami. Nejdřív bývalý prezident Andrej Kiska oficiálně představil své hnutí Za lidi a jen o pár týdnů později návrat do politiky ohlásil i expremiér Vladimír Mečiar. Ten oznámil, že už delší dobu pracuje na zrodu politické strany, která má být „úplně jiná než ostatní na Slovensku“, její jméno však zatím neodhalil.

A nyní přichází i někdejší ministr ve vládách premiérů Roberta Fica a Petera Pellegriniho Tomáš Drucker.„Jsem přesvědčený, že pokud dnes něco v politice velmi chybí, je to normálnost. Nejen lidskost, solidarita a slušnost by měly být normální. V politice by měly být normální i program a dosahování skutečných výsledků. A to hlavně tam, kde máme největší problém a kde je největší dluh vůči společnosti,“ slibuje na svém facebookovém účtu s tím, že „nestačí jen plané řeči“.

Na své uskupení nazvané Dobrá volba, které veřejnosti podle magazínu Týždeň prezentoval minulý týden ve středu, nyní sbírá podpisy občanů. Potřebuje jich deset tisíc. Pokud se mu je podaří sehnat a dostane se do povědomí Slováků, může hned dvakrát uškodit vládní straně Směr-SD.

Na rozdíl od Kisky, jehož program míří spíš na voliče opozice, totiž Drucker osloví především zklamané voliče Ficova Směru nebo vládní koalice. Alespoň to předpokládají slovenské agentury na průzkum veřejného mínění. Konkrétní program má právě vznikající Dobrá volba představit už v září, píše deník SME.

Drucker oznámil, že „jde do toho“:

Drucker v poslední Ficově vládě působil jako ministr zdravotnictví, za Pellegriniho se pak na krátko stal ministrem vnitra, když po tlaku demonstrantů po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky odstoupil Ficův blízký spojenec Robert Kaliňák.

Na svou funkci Drucker rezignoval hned o tři týdny později, kdy odmítl odvolat policejního prezidenta Tibora Gašpara, jak protestující Slováci žádali. Drucker pak v rozhovoru pro agenturu SITA uvedl, že ho o podržení Gašpara ve funkci explicitně požádal Fico. Policejního prezidenta nakonec k demisi přiměl až Pellegrini.

Přetáhne Drucker Pellegriniho? ptají se média

A právě jeho prostřednictvím může Drucker Směru uškodit i podruhé. Slovenská média totiž v posledních dnech spekulují, že by se současný premiér mohl rozhodnout svou politickou základnu opustit a přejít k Dobré volbě.
Tím by se Směru definitivně rozpadl tandem Fico-Pellegrini, který už údajně stejně příliš nefunguje. Momentálně nejdůvěryhodnější slovenský politik Pellegrini se podle deníku Nový čas s nenáviděným Ficem v poslední době prakticky neukazuje na veřejnosti.

Pellegrini: kovaný ficovec, který uhýbá před problémy

Na nedávné pietní akci ve vesnici Handlová například vystoupili každý zvlášť a ani po společném pracovním obědě před novináře nepředstoupili společně. Už několikrát slovenskými médii proběhly také názorové střety obou politiků.
Naposledy poté, co se na veřejnost dostaly útržky komunikace podnikatele Mariana Kočnera, který je obviněn, že si objednal Kuciakovu vraždu. Zatímco Fico to označil za chabý pokus překrýt jiné politické kauzy, Pellegrini prohlásil, že ho napojení mafiána Kočnera na slovenskou policii znepokojilo.

„Jedna věc je, že pnutí reálně existuje. Ale jiná věc je, zda má současný premiér Pellegrini kuráž jít do otevřeného zápasu,“ uvedla pro agenturu SITApolitoložka Soňa Szomolányi. Podle ní premiér na revoltu ve Směru nemá odvahu, ale mohl by odejít ze strany.

Třeba právě k Druckerovi. „Pokud přeteče hranice snášení ponižování ze strany Fica a naskytne se možnost přejít k Druckerovi i za cenu, že na něj budou lidmi ze Směru vytáhnuty nasbírané kompromitující materiály, Pellegrini může jen získat,“ pokračuje s tím, že Dobrá volba se po nadcházejících volbách může stát jazýčkem na vahách.

Tak kdo je tady šéf? ptají se Slováci. Fico totiž dál vládne zemi

„Pokud by k Druckerovi přišel Pellegrini a s ním i část voličů, případně sponzoři, kteří už Fica hodí přes palubu, je reálné, aby nějak zamíchal povolebními kartami,“ míní politoložka.

Upozorňuje také, že pokud Pellegrini ve Směru zůstane a do žádného většího střetu s Ficem nepůjde, nejenže nezíská, ale může i ztratit. Na předvolebních plakátech by se totiž mohl objevit po Ficově boku, což mu na popularitě nepřidá.
Sám Pellegrini se ke spekulacím médií minulý týden vyjádřil s tím, že s Druckerem o možné spolupráci nemluvil, že se nyní ve Směru řeší jeho místo a postavení a že s Ficem sice mají různé pohledy na svět, ale „hledají průniky, aby byli se stranou úspěšní“.

USA ČELÍ PLÍŽIVÉMU NÁSTUPU ČÍNY V PACIFIKU

Za druhé světové války se zde odehrávaly klíčové bitvy mezi Spojenými státy a Japonskem. Dnes se ostrovní státečky v Pacifiku opět dostávají do centra pozornosti. Někdejší nepřátelé se zde spojenými silami pokoušejí zastavit nástup Číny, píše agentura AFP. Ostrovní státy Palau, Federativní státy Mikronésie a Marshallovy ostrovy byly od války považovány za americkou zóny vlivu a jejich vlády čerpaly z USA štědrou finanční podporu. V posledních dekádách se ale pozornost Washingtonu napnula do jiných koutů světa a americké penězovody měly v roce 2023 vyschnout.

Toho hbitě využil komunistický režim v Pekingu, který v tropickém ráji začal navazovat diplomatické vztahy a skrze své investice pracoval na získání strategické výhody.„Snížení rozvojové pomoci a její přesměrování na jiná místa vytvořilo vakuum, které Čína dokázala vyplnit. Především skrze potřeby pacifických ostrovních států týkajících se infrastruktury,“ řekla agentuře AFP analytička Tess Newton Cainová z Australian National University.

Jako za studené války

Podobně Číňané postupovali i v Melanésii. Na Guadalcanalu otevřeli loni důl na zlato, který několik let předtím uzavřela australská firma. V Honiaře, hlavním městě Šalamounových ostrovů, dnes skoro všechny obchody, hotely a restaurace provozují imigranti z Číny (více čtěte zde: Nová bitva o Guadalcanal. Západ se s Číňany přetahuje o vliv v Melanésii).
Američané si ale v poslední době uvědomují, že v atmosféře nového mocenského zápolení s Čínou význam drobných států rozprostírajících se na stovkách ostrovů v nezměrném oceánu vzrostl. Podle agentury AFP v plánech amerických stratégů hrají stejně důležitou roli jako za studené války, kdy tam ležely strategické základny a probíhaly zkoušky atomových bomb.

Do opomíjeného regionu proto na počátku srpna zavítal americký ministr zahraničí Mike Pompeo a jeho japonský protějšek Taro Kono. Kromě slov o spojenectví přivezli i příslib nových finančních injekcí.

„Vzhledem k napětí mezi Čínou a Spojenými státy strategický význam těchto tří pacifických států opět vzrostl,“ komentuje oživení zájmu USA a jejich spojenců o Palau, Marshallovy ostrovy a Mikronésii David Hanlon, odborník na region a někdejší profesor University of Hawaii.„Nedávný nárůst komerčních aktivit, diplomatických iniciativ, teritoriálních sporů a expanzionistických ambic ze strany Číny – ať už jsou skutečné, nebo smyšlené – v celém asijsko-pacifickém regionu podrývá představu Pacifiku jako amerického rybníku,“ dodává Hanlon.

Dva miliony z Pekingu

Pompeo během své návštěvy slíbil, že jeho úřad začne vyjednávat o prodloužení amerických grantů i po roce 2023.
Šéf japonské diplomacie zase slíbil miliony dolarů na nemocniční loď, krizová centra pro případ přírodních katastrof, podporu rybolovu či novou vodní nádrž pro Marshallovy ostrovy. „Japonsko chce podporovat státy regionu, protože usiluje o otevřený a svobodný Pacifik,“ prohlásil Taro Kono na závěr své návštěvy, během níž zavítal i na Fidži.

Palau, Federativní státy Mikronésie a Marshallovy ostrovy mají s USA uzavřené takzvané Dohody o volném přidružení, na jejichž základě také čerpají z Washingtonu peníze. Pompeo do regionu zavítal jen dva týdny poté, co Čína poslala dva miliony dolarů do svěřenského fondu, který má v budoucnosti zajistit finanční stabilitu Mikronésie. Americký ministr zahraničí nicméně zdůraznil, že Spojené státy nedovolí, aby Peking skrze své peníze získal vliv v ostrovních státech spjatých Dohodou o volném přidružení s USA.

„Chceme pacifickým národům pomoci, aby pokračovaly ve svém desetiletí trvajícím vzestupu a aby si udržely suverenitu v politické i ekonomické sféře, “ zdůvodnil Pompeo prodloužení amerických grantů po roce 2023. Podle expertů je přitom zřejmé, že Washington se ve své snaze zastavit nástup Číny spoléhá na spojence. „Součástí této rétoriky je důraz na fakt, že Spojené státy a Japonsko, společně s Tchaj-wanem, Austrálií a Novým Zélandem, jsou demokratické země, které s pacifickými státy sdílejí klíčové hodnoty,“ okomentovala Pompeova slova Tess Newton Cainová.

POLICISTÉ SR ZADRŽELI DESÍTKY MIGRANTŮ, SKRÝVALI SE POD VLAKEM

Okolo třiceti migrantů se dostalo ilegálně na Slovensko ze sousedního Maďarska. Povedlo se jim to v úkrytu pod koly jedoucího nákladního vlaku. Slovenská policie o tom informovala v neděli odpoledne na svém facebookovém účtu. Slovenskej republiky „Na železniční stanici ve Štúrovu jsme zadrželi první skupinu 18 nelegálních migrantů z Afghánistánu. Na slovenské území se dostali maďarským nákladním vlakem, pod jehož vagony se schovali,“ uvedla slovenská policie na sociální síti.

HOST V PAŘÍŽI ZASTŘELIL ČÍŠNÍKA, DLOUHO NENESL JÍDLO

Pozdvižení ve Francii vyvolal incident na pařížském předměstí Noisy-le-Grand. Netrpělivý zákazník zde v pátek večer postřelil číšníka, který mu příliš dlouho nenesl objednaný sendvič. Nešťastník na místě zraněním podlehl, píše agentura AFP. Zdroj obeznámený s vyšetřováním agentuře AFP prozradil, že pachatelem je návštěvník bistra, který ztratil trpělivost „protože mu dostatečně rychle nepřipravili sendvič.“ Osmadvacetiletého číšníka postřelil pistolí ráže devíti milimetrů do ramene a pak z místa činu uprchl. V současnosti je na útěku a policie po něm pátrá. Postřeleného muže se pokusili na místě oživit přivolaní zdravotníci, veškerá snaha však byla marná.

Obyvatelé předměstí na východě francouzské metropole jsou z činu v šoku. „To někoho zabijí jenom kvůli sendviči? To je smutné,“ svěřila se reportérům 29letá žena, která v sobotu ráno přišla uctít památku mrtvého před bistro. „Je to klidný podnik, žádné problémy tu nebyly. Otevřeli jen před několika měsíci,“ podotkla. Někteří místní však poukazují na zvýšenou míru kriminality v oblasti, především distribuci drog a veřejnou konzumaci alkoholu.

Incident vyvolal pobouření na francouzském Twitteru. Čelný představitel Národní fronty Jean Messiha dal střelbu do souvislosti s „masovou imigrací.“ Lidé z místní samosprávy jakoukoliv souvislost však odmítají.„Některými komentáři na sociálních sítích jsme šokováni. Vytvářejí spoustu zmatku,“ podotkl podle The New York Times Sylvain Thézard, šéf kanceláře starosty předměstí Noisy-Le-Grand. „Míra zločinnosti v našem městě klesá. Za tímto zločinem není třeba hledat nějaký hlubší problém. Je to prostě jen tragédie,“ dodal.

GIBRALTAR NEPOSLECHL USA, PUSTIL ÍRÁNSKÝ ROPNÝ TANKER

Plavidlo zadržel Gibraltar začátkem července kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie, což zapovídají sankce Evropské unie. O propuštění tankeru ve čtvrtek rozhodl gibraltarský soud. Íránský velvyslanec v Británii v neděli oznámil, že tanker ještě večer vyrazí na cestu.„Tímto potvrzujeme, že náš tanker po 45 dnech opustil Gibraltar směrem do mezinárodních vod,“ napsal diplomat v noci na pondělí.

Gibraltar v neděli odmítl žádost Spojených států, které na základě pátečního příkazu soudu ve Washingtonu žádaly, aby úřady tohoto britského teritoria íránský ropný tanker dál blokovaly. Kauza kolem zadrženého tankeru způsobila diplomatickou roztržku mezi Íránem a Británií. Teherán považoval zadržení své lodě za nelegální, čtrnáct dní po rozhodnutí Gibraltaru pak Íránci zadrželi v oblasti Hormuzského průlivu tanker Stena Impero, který plul pod britskou vlajkou. Londýn to považoval za odvetu.

USA PROVEDLY TEST RAKETY, PRVNÍ PO ZRUŠENÍ SMLOUVY S RUSKEM

Spojené státy provedly v neděli test rakety s ještě donedávna zakázaným doletem přes 500 kilometrů. Jednalo se o první test po vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). V pondělí to oznámilo americké ministerstvo obrany. Americko-ruská smlouva, kterou USA definitivně vypověděly počátkem srpna, zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety odpalované ze země s doletem 500 až 5 500 kilometrů. Smlouva INF pozbyla platnosti, když se z jejího porušování vzájemně obviňovaly Rusko i USA.

Test se podle Pentagonu uskutečnil na kalifornském ostrově San Nicolas asi 130 kilometrů západně od Los Angeles. Raketa byla určena pro konvenční nálož a zasáhla cíl ve vzdálenosti větší než 500 kilometrů, uvedlo ministerstvo.
Záměr vypovědět smlouvu INF oznámil americký prezident Donald Trump loni v říjnu s odůvodněním, že Rusko vývojem nových zbraní dohodu porušuje. Letos v únoru začala běžet půlroční výpovědní lhůta, 2. srpna USA od smlouvy definitivně odstoupily. Týž den Moskva potvrdila formální zánik dohody.

Podle Bílého domu Rusko vyvíjí raketu Novator 9M729, jejíž dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Podle ruských stížností Spojené státy porušily smlouvu rozmisťováním pozemních odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráho

u letu Tomahawk, ale i dalších balistických raket středního a krátkého doletu a útočných bezpilotních letounů.
Putin už v únoru řekl, že jeho země na krok Washingtonu odpoví stejně, tedy od smlouvy také odstoupí a zahájí vývoj nových raket. Americký ministr obrany Mark Esper den po vypovězení smlouvy uvedl, že by podpořil brzké rozmístění raket středního doletu v Asii.

Zánik smlouvy o raketách podkopává bezpečnost celého světa, soudí Gorbačov

Podle zpráv médií se pro vypovězení smlouvy INF vyslovovali mnozí američtí vojenští činitelé, podle nichž dohoda brání USA čelit raketové výzbroji Číny, jíž se smlouva netýká. Dohodu neschvalovali ani ruští generálové s tím, že už v době uzavření v roce 1987 byla pro tehdejší Sovětský svaz nevýhodná.

Smlouva zakazuje jak rakety s krátkým doletem do 1 000 kilometrů, tak i rakety se středním doletem do 5 500 kilometrů. Raket odpalovaných ze vzduchu nebo moře se netýká. Pentagon dával už během roku najevo, že v srpnu hodlá vyzkoušet novou raketu s krátkým doletem přesahujícím limit INF. Test balistické rakety středního doletu podle médií plánuje Pentagon provést letos v listopadu.

BABIŠ: ŠMARDU BYCH NEMOHL PŘEDSTAVIT V OPEŘE VÍDNĚ NEBO MACRONOVI

Kandidát ČSSD na post ministra kultury Michal Šmarda se ohradil proti kritice premiéra Andreje Babiše, který ho už nechce ve své vládě. „Máme docela dost lidí, kteří to určitě zvládnou. Odborně, manažersky, politicky i lidsky. Jen nevím, jestli můžeme panu premiérovi slíbit, že budou dost nekritičtí, tiší a poslušní,“ napsal Šmarda na svém Facebooku.

Pokud dojde ke změně v nominaci na ministra kultury, tak není třeba mít strach, napsal Šmarda před dopoledním jednáním Babiše s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem, na níž se premiér pokusí Hamáčka přesvědčit, aby strana změnila svou nominaci.

Babiš o víkendu v rozhovoru pro iDNES.cz prohlásil, že nehledá poslance, kteří by jeho vládu podporovali, kdyby z ní sociální demokracie odešla, a že chce aby koaliční vláda ANO a ČSSD pokračovala. „Předpokládám, že pan Šmarda sám, aby odblokoval situaci, řekne, že o to nestojí a ČSSD přijde s jiným jménem,“ řekl Babiš.

„Nemohu přehlížet řadu vyjádření pana Šmardy, kdy on ještě ani není ve vládě a už tu vládu rozvrací. Kritizuje paní Schillerovou, že je Kalousek v sukních, kritizuje mě, kritizuje hnutí ANO, byl vždycky proti vstupu do vlády. Tak nechápu, proč tam chce. Jsem přesvědčen, že ten člověk ve vládě bude tu vládu jen rozvracet,“ uvedl šéf ANO v rozhovoru k tomu, proč změnil názor a proč Šmardu ve vládě nechce, i když ho na žádost ČSSD do vlády navrhl.
Kalousek v sukni? Možná to bylo ostré

„Ano, kritizoval jsem, že paní ministryně žádá po všech plošné škrty a nejde přitom sama příkladem v systémových reformách. Je to k diskusi. Možná to bylo hodně ostré. Ale mé vyjádření bylo určitě věcnější a lidsky slušnější, než slova pana premiéra. Ten při diskuzi o sestavování rozpočtu místo věcných argumentů kritizoval genetickou výbavu představitelů ČSSD. K tomu přeci člověk, který má elementární hrdost mlčet nemůže,“ napsal k tomu v pondělí na svůj Facebook Šmarda. ČSSD zatím na nominaci svého místopředsedy na post ministra kultury trvá, kvůli otálení prezidenta Zemana s jeho jmenováním zvažuje odchod z vlády.

Podle Babiše není Šmarda dobrým kandidátem, protože už před jmenováním svými výroky rozvrací vládu. Postrádá podle něj také jazykové znalosti, schopnost reprezentovat, vzdělání a respekt odborné veřejnosti. „Nedokážu si vůbec představit, že bych pana Šmardu představoval ve Vídeňské státní opeře rakouskému kancléři nebo že bych v Národní galerii říkal francouzskému prezidentovi Macronovi, že tento pán je ministr kultury České republiky,“ napsal premiér do svého pravidelného týdenního hlášení na Facebooku.

OVČÁČEK: ČSSD ŘÍDIT PODLE MOUDRÉ RADY PREZIDENTA

Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka by se ČSSD měla řídit podle „moudré rady“ Miloše Zemana a ustoupit od svého záměru jmenovat Michala Šmardu na pozici ministra kultury. Pokud strana neustoupí, mohlo by to podle mluvčího vést k jejímu konci ve Sněmovně. Doplnil, že pokud by ČSSD z vlády odešla vláda by se jen obnovila, nemusela by znovu žádat o důvěru.

„Sociální demokracie má možnost vyslechnout moudrou radu prezidenta republiky. Není to způsob, jakým by chtěl prezident republiky sociální demokracii poškozovat, ničit, pošlapávat. Je to dobře míněná rada,“ řekl tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček pro iDNES.cz

Ovčáček uvedl, že kdyby se ČSSD rozhodla kvůli neshodám ohledně kandidáta na post ministra kultury ukončit svoje vládní angažmá, mělo by to pro stranu dva negativní důsledky.„Tím prvním výsledkem by byl pokles další podpory veřejnosti a ve své podstatě by to pro stranu znamenalo konečnou na parlamentní politické scéně,“ uvedl Ovčáček.

Druhým negativním důsledkem by podle něj byl také konec desítek sociálních demokratů ve veřejných funkcích.
Spor ohledně jmenování nového ministra kultury označil mluvčí za marginálii. Zopakoval, že prezident republiky nepovažuje Michala Šmardu za vhodného kandidáta. Šéf ČSSD Jan Hamáček ale v pondělí oznámil, že na nominaci Šmardy trvá a že strana nebude navrhovat jiné jméno. Na otázku, jestli je prezident ochoten ustoupit, mluvčí jednoznačně neodpověděl. Postoj prezidenta označil za „přátelské pobídnutí“.

Odchod ČSSD by neznamenal pád vlády

„Pokud by sociální demokracie opustila, ke své škodě, vládu Andreje Babiše, tak by došlo k prosté rekonstrukci vlády, taková vláda by nemusela žádat o vyjádření důvěry Poslaneckou sněmovnu,“ popsal Ovčáček scénář, který by podle něj nastal, kdyby se ČSSD rozhodla z vlády odejít.

Babiš nepřesvědčil Hamáčka, aby přinesl jiné jméno místo Šmardy

Připouští, ale že by situace mohla vyústit v hlasování o nedůvěře vládě. V takovém případě by opozice potřebovala 101 hlasů z celkového počtu 200 poslanců. Během úterý by se měl prezident setkat s předsedou vlády Andrejem Babišem. Ten se přidal ke kritice Šmardy. Na sociální síti Facebook napsal, že souhlasí s prezidentem v tom, že Šmarda není vhodným kandidátem na post ministra kultury.

VYHAZUJÍ SE ZBYTEČNĚ MILIONY NA MFF VE VARECH I JINÉ AKCE?

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky, které Ministerstvo kultury (MK) rozdělovalo v letech 2016 až 2018 na kulturní aktivity, jako jsou tanec, divadlo, literatura, hudba nebo výtvarné umění. Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory je roztříštěné. I kvůli chybějícímu informačnímu systému je náročné pro poskytovatele i příjemce a v konečném důsledku i neefektivní. MK určilo jen obecné cíle podpory a nestanovilo ukazatele, podle kterých by mohlo vyhodnotit její přínos. Zároveň příjemce podpory nedostatečně kontrolovalo. Navíc poskytovalo prostředky netransparentně tím, že podpořilo i projekty mimo výběrové řízení. Nedostatky zjistil NKÚ také u některých příjemců.

MK ročně vypisuje 25 výzev na podporu kulturních aktivit. V kontrolovaných letech na ně rozdělilo každý rok zhruba 500 až 600 milionů korun, a to složitě a neefektivně. Za přidělení dotací je zodpovědných celkem 9 odborů ministerstva, které postupují rozdílně a svůj postup nekoordinují. Často se tak liší požadavky na příjemce a zvyšuje se administrativní zátěž jak pro ně, tak pro ministerstvo. Například pokud příjemce pořádal festival zahrnující divadlo i tanec, musel podat dvě žádosti o podporu. Každé výběrové řízení spravoval jiný odbor ministerstva s odlišnými požadavky. Příjemce tak nakonec musel vést účetnictví pro každou část festivalu zvlášť, připravit zvlášť vyúčtování a dvě závěrečné zprávy.

Jedním z důvodů takto složitého rozdělování podpory je i to, že na MK stále chybí informační systém pro její poskytování. MK se zavázalo, že jej vytvoří už po předchozí kontrole NKÚ v roce 2014. Dosud ale výrazně nepokročilo. Teprve na konci roku 2018 zpracovávalo podklady pro výběrové řízení na dodavatele informačního systému. Příjemci tak musí například opakovaně dodávat stejné doklady, které už předali v rámci jiné žádosti. Na MK se také kvůli chybějícímu informačnímu systému lišily údaje o objemu podpory.

MK stanovilo jen velmi obecně cíle, kterých chce podporou kulturních aktivit dosáhnout, jako například „rovnost občanů v přístupu ke kulturnímu bohatství“, „zmírnění vlivu komercionalizace umění“ nebo „vytvoření podmínek pro kulturní potřeby všech občanů“. U podpory navíc MK neurčilo ukazatele, podle kterých by mohlo přínos aktivit hodnotit.

Při rozdělování podpory postupovalo MK také netransparentně. Každý rok se zvyšoval objem peněz, které přidělilo bez výběrového řízení. K jejich přidělení přitom nemělo žádné objektivní důvody. Zatímco v letech 2011 až 2013 šlo o více než 68 milionů korun, v letech 2016 až 2018 to bylo přes 112 milionů korun. Zároveň ministerstvo žadatele dostatečně nekontrolovalo a přidělovalo podporu i žadatelům, kteří nesplnili podmínky. Podporu tak dostal například i žadatel, který v minulosti nedodržel podmínky dotace, nebo mu v žádosti o podporu chyběly základní údaje.

NKÚ prověřil také příjemce, u kterých zkontroloval 180 milionů korun. U některých z nich zjistil nedostatky. Například jeden z příjemců měl skutečné náklady nižší, než byl původně plánovaný rozpočet, ale dotaci přesto čerpal v plné výši. Jiný příjemce vypracoval každý rok dvě verze vyúčtování. Zatímco v prvním vyúčtování vykazoval zisk, v opraveném vyúčtování vykazoval ztrátu. MK několik let za sebou přijalo bez výhrad toto opravované vyúčtování a každoročně tomuto žadateli přidělilo dotaci ve výši, kterou požadoval. Jednalo se o desítky milionů korun. Značnou část těchto prostředků měl vrátit příjemce do rozpočtu, což MK nepožadovalo.

Všechny tyto nedostatky jsou dlouhodobé a MK se u mnohých z nich zavázalo už po předchozí kontrole NKÚ v roce 2014, že je napraví. Téměř nic se ale nezlepšilo. /nkú/

ŠKOLÁM CHYBĚJÍ PENÍZE, MŠ NEPLNÍ ÚKOLY

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování. To je silně závislé na prostředcích z fondů EU.

Od roku 2011 do poloviny roku 2018 čerpaly školy z fondů EU přes 22 miliard korun. Např. z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost získaly základní a střední školy 5,5 miliardy korun, za které pořídily zejména ICT vybavení. Vzhledem k zaměření operačního programu však školy musely tyto nákupy ICT zaštítit vytvořením více jak 1,8 milionu digitálních učebních materiálů. Ty jsou ale často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně. Takováto podpora tak byla podle NKÚ neefektivní.

Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.

Projekty a opatření zaměřené na digitalizaci vzdělávání mají zvýšit digitální gramotnost žáků i učitelů, rozšířit digitální služby na školách a také zlepšit ICT vybavení škol. MŠMT v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit a NKÚ prověřil 18 z nich. Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo. Neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé, nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.

NKÚ také v rámci kontroly provedl pro dokreslení situace dotazníkové šetření mezi školami a analýzu statistických dat MŠMT. I z nich vyplynulo, že hlavní překážkou pro rozvoj digitalizace na základních a středních školách je nedostatek prostředků na výměnu, správu i nákup nové techniky, na kterou školy obtížně hledají zdroje.

Analýza dat pak ukázala, že zatímco na středních školách je celkově v průměru dostatek počítačů, na základních školách je situace horší. Na jeden počítač zde připadá 6,5 žáka, na středních školách jde o čtyři žáky. To je optimální počet žáků na jeden počítač i podle MŠMT. Průzkum také ukázal, že 80 % počítačů na školách je starších tří let. /nkú/

ÚTOK NA DIPLOMACII ČR, ŘEDITEL NAVRÁTIL ODMÍTL NAŘČENÍ

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušan Navrátil na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu odmítl nařčení, že by úřad senátorům poskytl utajované informace. Právě na jejich základě měl senátní výbor minulý týden přijmout usnesení o kybernetickém útoku na ministerstvo zahraničí. Současně s usnesením přidal Senát také výzvu, aby vláda ochraně věnovala pozornost a dostatečné prostředky. Kabinet podle tiskového prohlášení podniká konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných IT systémů.

Ministr vnitra Jan Hamáček výsledek jednání předsednictva rady nechtěl dál přiblížit. Novinářům řekl, že jeho resort počítá pro příští rok s 1,6 miliardy korun na kybernetickou bezpečnost a o částce bude ještě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou.

„V rámci schůze předsednictva BRS ředitel NÚKIB konstatoval, že se jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za NÚKIB nikdo neúčastnil a nikomu ze senátorů nebyly poskytnuty žádné informace, na jejichž základě následně senátní výbor přijal své usnesení ze dne 13. srpna 2019,“ uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě. Předsednictvo BRS zasedlo na úřadu vlády v pondělí ráno.

„Veškeré kybernetické útoky jsou brány vážně a vláda se jejich řešení vždy intenzivně věnuje a věnovala. Jedná se o jednu z dlouhodobých vládních priorit,“ uvedlo dál vedení rady s tím, že vláda podniká přímé a konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných informačních systémů a modernizaci komunikačních technologií v rámci celé státní správy.

Věnujte se více kybernetické bezpečnosti, varoval Senát vládu

Senátní výbor minulý týden v usnesení vyzval vládu, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností. Kabinet také požádal, aby věnoval veškerou pozornost a rozpočtové peníze na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijal opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit.

Kyberútok na českou diplomacii způsobil cizí stát, potvrdil Senátu NÚKIB

„Usnesení výboru mluví jasnou řečí: rozpočet na kybernetickou obranu státu není dostatečný a vláda tomu nevěnuje patřičnou pozornost,“ uvedl předseda výboru Pavel Fischer v komentáři, který ČTK poskytl jeho asistent Jan Urban.
„Výroky, které dnes zazněly v souvislosti s jednáním Bezpečnostní rady státu, bereme na vědomí a budeme se jim věnovat, ale ne prostřednictvím médií,“ doplnil. Stále podle Fischera platí, že vláda rozpočet na kybernetickou obranu občanů nenavýšila.

Ministerstvo zahraničí čelilo kybernetickému útoku v červnu. Podle serveru Deník N za útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví to označilo za spekulaci. Hackeři údajně narušili vnější počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Výbor poté se znepokojením konstatoval, že incident je „podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci“.

Premiér Andrej Babiš o víkendu kritizoval, že NÚKIB se situací zabýval a informoval Senát, ale žádného z členů vlády. „Považuji za zcela nepřijatelné, aby vláda o takové situaci nebyla informovaná nebo se o takových informacích dozvídala z médií,“ uvedl. Pokud se potvrdí, že za útokem stojí Rusko, přislíbil jednoznačnou reakci.

NA ŠUMAVĚ CHRÁNÍ VYSÁZENÉ STROMKY, STŘÍLEJÍ VÍC JELENŮ

Kvůli ochraně přirozené i umělé obnovy lesa snižují správci Vojenských lesů i národního parku Šumava stavy zvěře. V nové lovecké sezoně cílí na stovky jelenů i divočáků. Na Šumavě jim navíc pomáhá vlčí smečka. Srpen je začátkem nové lovecké sezony a lesníci na Šumavě už mají na kontě první desítky kusů odstřelené zvěře. Nevyhledávají žádné trofejní úlovky, stavy na snižují, aby zabránili škodám na sazenicích a mladých porostech, kterými obnovují lesní plochy, jež podlehly klimatickým změnám.

Býložravá zvěř způsobuje značné škody především na mladých lesních porostech tím, že okusuje mladé výhonky a starší porosty poškozuje loupáním kůry. Od snížení jejích stavů v lokalitách, které mají ve své správě, si Vojenské lesy a statky ČR (VLS) slibují, že ochrání aktuálně vysázené stromky.

„Stavy zvěře musí být v rovnováze s lesem. V současné chvíli, kdy v našich lokalitách v důsledku kalamit způsobených extrémním počasím stoupají rozlohy mladých lesních porostů, na to musíme reagovat. Obnova lesů v následujících letech prostě musí mít nejvyšší prioritu,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.

Státní podnik spustil největší zalesňovací akci ve své devadesátileté historii. Loni vysázel 19,2 milionu sazenic lesních dřevin, do konce letoška chce vysázet dalších 23 milionů. Odumřelé smrkové porosty nahrazuje především listnáči – duby, buky, osikami, olšemi a habry.

A právě ty jsou společně s jedlemi nejvíce ohroženy spárkatou zvěří, pro niž představují oblíbenou stravu. Vojenské lesy proto navýšily pro začínající loveckou sezonu plány odlovu zvěře o deset procent. Šéf Král zároveň zvýšil odměny pro lesníky, kteří stanovené individuální plány lovu překročí.

„Abychom ulehčili práci lesnickému personálu, který myslivost ve vojenských lesích vykonává a v současnosti je plně vytížen nahodilými těžbami a obnovou ploch, uvažujeme o najmutí profesionálních lovců,“ řekl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.

Hornoplánská divize VLS vykázala loni v Boleticích a části šumavského parku u Lipna celkem 1 476 zastřelených kusů. „Z toho bylo 618 kusů jelení zvěře, 624 divočáků, 231 srnčího, dva jeleni sika a jeden daněk. Letos plánujeme v našich lesích na Šumavě ulovit kolem 1 600 kusů zvěře,“ sdělil mluvčí VLS Jan Sotona. Starosta obce Polná na Šumavě Dušan Hanzlík už nevnímá zvěř v okolí jako přemnoženou, nejhorší situace byla podle něho před pěti sedmi lety.

„Divočáky jsme měli na zahrádkách a jeleni troubili v lese za Květušínem na doslech od domů. Ale výhodou pro obec je, že zvěř není hloupá a zbytečně sem neleze, když se může schovat v nepřístupných vojenských lokalitách,“ popsal.
Ačkoli sám je příznivcem honitby bohaté na zvěř, uznává, že ve chvíli, kdy jsou v lese mladé porosty, je třeba stavy jelenů regulovat.

Situaci ve vojenských lesích ovlivňuje i to, co se děje v jejich okolí. Zvěř migruje, a když se někde uvolní území, jeleni se tam natáhnou odjinud. Proto je optimální, když se ochranou lesa zabývají i sousedé. V případě hornoplánské divize VLS je to hlavně národní park Šumava.

V posledních pěti letech se plány lovu v parku stále zvyšovaly

„My máme řízený lov jelení zvěře dlouhodobě. Je jí tu hodně, protože léta chyběl přirozený predátor, jako je vlk. V posledních pěti letech se plány lovu v parku stále zvyšovaly, z 500 kusů až na tisíc kusů jelení zvěře v roce 2017. Přitom jsme v lovné sezoně 2016/2017 ulovili přes 1 100 jelenů,“ řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.

Předloňská lovecká sezona byla v národním parku rekordní a zároveň se v roce 2017 potvrdilo, že se na jeho území utvořila vlčí smečka. A správci šumavského parku začali uvažovat o tom, jak budou muset plány lovu vlkům přizpůsobit.
Podle odhadů se předpokládá, že by se vlci v několika skupinách mohli postarat o odlov až poloviny jelenů, které dosud stříleli v národním parku lidé.

„V loňské sezoně jsme už v souvislosti s vlčí smečkou ulovili jen přes 630 kusů jelení zvěře a na letošní rok máme plán lovu nastavený na 650 kusů. Sezona začala a už teď máme ulovené desítky kusů,“ potvrdil mluvčí.
Lesníci pozorují, že se chování jelenů mění, zvěř už nemá takový klid jako dřív a musí se před predátory schovávat. Vlci navíc pomáhají s regulací jejich stavu v bezzásahových zónách, kam se člověk dostane jen těžko a kde zvěř měla doslova ráj na zemi.

Na zimu stahují lesníci zvěř do obůrek, kde ji krmí

Divočáků loví v parku od 200 do rekordních 600 ročně, což bylo předloni. „Je to ve vlnách, když je hodně bukvic, vyvedou bachyně větší rodinky,“ podotkl Dvořák.

Jenže černá zvěř nepůsobí v lesích tak velké škody, jako jsou okusy mladých stromků od vysoké.
„Jedlička je pro jelena vyloženě pochoutkou a nejchutnější je špička. Přitom jedle i listnáče jsou nejzranitelnější do výšky, než přerostou jelena,“ popsal Dvořák.

Na zimu, kdy bývá okus kvůli sněhové pokrývce největší, se snaží lesníci stáhnout zvěř do jeleních obor na území parku, kde ji krmí. V nich najde nejen potravu, ale je i hájena před lovci.