iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

1,4 milionu Mynáře na sjezdovku se musí vrátit

Firma, kterou spoluvlastnil kancléř prezidenta Vratislav Mynář, nejpravděpodobněji bude muset vrátit 1,4 milionu. Peníze na dotacích vyfasovala na zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě. Sněžná děla ale už pět let rezavějí v nefunkčním areálu, protože na rozdíl od Osvětiman úřady zatrhly Mynářovi postavit načerno nádrž na vodu. Po upozornění MF DNES nyní zahájil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) řízení o vrácení peněz.

Mohly to být druhé Osvětimany, jen o čtyřicet kilometrů dále. I v Nové Lhotě na Hodonínsku chtěl nynější kancléř prezidenta Vratislav Mynář vybudovat lyžařský areál. A i tady si svůj projekt nechal zaplatit z dotací. Na nakoupení sněžných děl, osvětlení a zázemí inkasovala jeho firma na 2 miliony korun z EU. Samotná obec do záměru investovala další miliony. Pak se ale plán zasekl.

Zatímco v Osvětimanech začal Mynář svah zasněžovat z načerno postaveného rybníku, v Nové Lhotě mu nelegální vybudování nádrže zatrhlo vedení Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Území totiž spadá do nejpřísnější zóny ochrany přírody a vody je tam dlouhodobý nedostatek. Umělé zasněžování tedy nebylo možné. Navzdory tomu si firma dotace nechala; zdejší vleky tady dodnes stojí.

Po půl roce od chvíle, co MF DNES upozornila, že Mynářova firma tak nesplnila nařízenou pětiletou lhůtu udržitelnosti dotací, má nyní kontrola Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) výsledek. „SZIF bude zahajovat řízení o vrácení dotace na dva projekty,“ řekla MF DNES mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

SZIF podle ní po společnosti Ski-Moravia začíná vymáhat 1,2 milionu, které Mynář chtěl na vybudování čerpací stanice pro zasněžování – jenže ta nemá odkud pumpovat vodu. A úřad chce zpět i dalších 200 tisíc, které kancléři poslal na vztyčení stožárů s osvětlením svahu, po němž nejezdí žádní lyžaři.

Pevné spojení s kancléřem prezidenta

Mynář už nyní ve firmě jako spolumajitel oficiálně nefiguruje. Když mu projekt nevyšel, svůj podíl přepsal v roce 2013 na nynějšího starostu Osvětiman Aleše Pfeffera. Ačkoli měla v té době společnost podle účetních uzávěrek milionový majetek, převod se odehrál za 70 tisíc korun. Tak levně získal firmu muž, který se v Osvětimanech stal starostou, protože mu Mynář loni po volbách místo přepustil.

Pfeffer následně jako hlava obce tvrdil, že kancléřův rybník v jeho obci není černá stavba.

K nejnovější patálii spojené s někdejším podnikáním kancléře Miloše Zemana se včera Pfeffer nechtěl vyjadřovat. „Jsem v lese, kácím stromy. Nemám čas. Zavolejte zítra,“ řekl starosta. Nekomentoval to ani Mynář. „Víte víc než já. Angažmá ve firmě jsem ukončil před šesti lety. A pokud se nemýlím, jedná se o neveřejné informace,“ konstatoval Mynář.

Obří dluh u Mynáře

Zatímco kancléř už u firmy v obchodním rejstříku zapsaný není, jeho peníze v ní nejspíše pořád zůstaly. V majetkovém přiznání, které po letech tahanic a soudů kancléř předloni vložil do veřejného rejstříku, uvedl, že mu společnost Ski–Moravia vedená Pfefferem dluží skoro 1,7 milionu korun.

Ve firmě po odchodu Mynáře zůstali kromě jeho blízkého známého Pfeffera jeho dva společníci – Radim Matyáš a Jan Stindl, s nimiž kancléř dříve vlastnil společnost, která nabízela pomoc se získáváním dotací. Ovšem to, jestli má jejich firma Ski-Moravia z čeho naopak dotace vrátit, není jasné. Neplní totiž zákonnou povinnost a nezveřejňuje účetní závěrky. Z posledního dostupného dokumentu za rok 2011 je ale patrné, že už tehdy společnost dlužila téměř 7 milionů.

Miliony ve vzduchu

Společnost má ovšem stále možnost se bránit. Z toho, že sjezdovka už pět let nefunguje, ji paradoxně usvědčuje dokument samotné obce Dolní Lhota, která s Mynářem projekt spouštěla a investovala do něj miliony korun. Na svahu rezivějí sněžná děla, na které firma Vratislava Mynáře dostala dvoumilionovou dotaci.

„Od roku 2013 není skiareál v provozu, protože bez zasněžování to není možné,“ píše se v rozvojovém plánu obce do roku 2024. A společnost při několikaměsíční kontrole nebyla schopná doložit, že tomu bylo jinak. Proto fond zahájil řízení o vrácení dotací.„Než ale vydá SZIF rozhodnutí v této záležitosti, bude mít příjemce dotace lhůtu na vyjádření, může nahlížet do spisu či doložit jiné doklady,“ dodala Nováková.

Z EU mimořádně sledovaný úřad

SZIF přitom zpět nechce úplně první dotaci devět set tisíc, kterou kancléř dostal na nákup samotných sněžných děl. Lhůta udržitelnosti této dotace vypršela v prosinci 2013.

SZIF, který také řeší vysoce sledovaný problém dotací pro Agrofert, je i v případě Mynáře pod detailním dohledem Evropské komise. Úřad spadá pod ministerstvo zemědělství, které řídí Miroslav Toman. Muž blízký prezidentu Miloši Zemanovi.„Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova si od vnitrostátních orgánů vyžádalo další informace o této věci a situaci bude pečlivě sledovat,“ reagoval na konci května evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan na interpelaci českého europoslance Tomáše Zdechovského, který odkázal na text MF DNES.

VRAHEM V BŘECLAVI ZNÁMÝ

Z vraždy dvou lidí, která se stala minulý týden v Břeclavi, obvinili kriminalisté devětadvacetiletého muže. S poškozenými, které podle policistů ubodal, se znal, ale nebyl to jejich příbuzný. Kriminalisté prověřují majetkový motiv. Vražda se stala v noci na 6. srpna. „Obětem bylo devětaosmdesát a čtyřiačtyřicet let. Podezřelého muže se podařilo dopadnout včera. Je to devětadvacetiletý muž z Břeclavi,“ informoval dnes šéf jihomoravských policistů Leoš Tržil.
Podezřelého už policisté obvinili z dvojnásobné vraždy. S oběťmi nebyl v příbuzenském vztahu, ale znali se. Zadržený muž už v minulosti byl v domě poškozených. „Několik dnů před samotným činem řešili finanční záležitosti,“ poznamenal Tržil.

Kriminalistům pomohli při vyšetřování svědci i kamerové záznamy. „Pachatel použil bodnou a sečnou zbraň. Čin byl velmi brutální,“ nastínil kriminalista Luděk Blahák. Obviněný šel podle kriminalistů do domu v noci krást. „Partneři ho ale vyrušili. Pachatel nejprve napadl muže,“ přiblížil ještě Blahák.

Obviněný vypověděl, že ukradl tisíc korun. Dobrovolně přišel na policejní stanici v Břeclavi poté, co mu policisté zavolali. Po převozu do Brna se k činu přiznal. V minulosti už spáchal majetkovou trestnou činu, ale nic spojeného s násilím.
Za vraždu mu nyní hrozí 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest.

Podle sousedky byl zavražděný muž trochu podivín, se sousedy ale žádné problémy neměl. Jeho družka podle sousedů v minulosti holdovala alkoholu, ale v posledních dvou letech byla bezproblémová. Do domu se přistěhovala teprve nedávno. Mrtvé údajně objevil syn zavražděného muže

Lidé na sociálních sítích, kteří zavražděného muže znali, se shodli na tom, že byl velmi šetřivý, rád shromažďoval věci a občas se pochlubil tím, co vlastní. I to nasvědčuje tomu, že právě majetek mohl být motivem činu. Policisté po činu prohledávali řeku Dyji za pomoci detektorů a našli nůž, ten však není vražednou zbraní. Jak uvedli na dnešním brífinku, vrah použil dvě zbraně, které se pravděpodobně podařilo zajistit a nyní jsou podrobeny expertize. Blíže ale neupřesnili, jaké zbraně to jsou.

BRITOVÉ SI HROMADÍ ZÁSOBY PŘED BREXITEM

Vláda Borise Johnsona chce z EU „za každou cenu“. Bez dohody, nebo s ní. První možnost je čím dál pravděpodobnější. Vláda na přípravy spojené s tvrdým brexitem nedávno přidala další miliardy, na odchod z EU se navíc připravuje každý pátý Brit. Jen za potraviny, léky a nápoje už celkem utratili v přepočtu 111 miliard korun.

Do 31. října zbývají dva a půl měsíce. Poté Británie přestane být členem Evropské unie. Aspoň takový je plán. Je to zatím poslední datum, kdy má nastat brexit: tři a půl roku po referendu o vystoupení z EU a po předchozích dvou odkladech. A podle nového britského premiéra Borise Johnsona je to i datum konečné.

S tím, jak se krátí čas, ovšem zároveň stoupá i pravděpodobnost, že nastane odchod bez dohody, takzvaný tvrdý brexit neboli „no deal“. Vzhledem k tomu, že britský parlament třikrát zamítl odchodovou dohodu, kterou se zástupci EU vyjednala bývalá premiérka Theresa Mayová, je tvrdý brexit základním východiskem celé situace.

Pro novou Johnsonovu vládu je dohoda Mayové nepřijatelná, a to zejména kvůli budoucímu režimu na irské hranici.
„Britská vláda se velmi intenzivně připravuje na možnost no deal. Nemusí k ní ale s jistotou dojít. Stále ještě je možné, že se nám do 31. října podaří vyjednat novou odchodovou dohodu,“ řekla ve středu zástupkyně britského velvyslance v ČR Lucy Hughesová.

Vláda přesto na přípravy spojené s tvrdým brexitem nedávno přidala další dvě miliardy liber, v přepočtu zhruba 59 miliard korun. Pro případ no deal už také vznikla řada analýz, co by v takové situaci mohlo nastat. Vše jsou prozatím výpočty a odhady, předpokládají se nicméně nepravidelné dodávky léků a potravin, zdržení a kontroly na hranicích i zvýšení cen kvůli nedostatku zboží a padající libře.

Pětina Britů hromadí zásoby

Podle průzkumů se na brexit předzásobuje každý pátý Brit. Jen za potraviny, léky a nápoje už celkem utratili v přepočtu 111 miliard korun. Ze států EU dováží Británie necelou třetinu jídla, ještě vyšší je pak tento podíl u supermarketů: z EU v nich pochází 79 procent potravin. Jsou to především nápoje, poté ovoce, zelenina a masné výrobky.

Už začátkem roku obchody varovaly, že v případě tvrdého brexitu zákazníci uvidí „prázdné regály“. Datum 31. října je podle nich navíc zvoleno dost nevhodně: kvůli sezonním zásobám na černý pátek a na Vánoce nebude ve skladech kapacita pro běžné zboží.

Britská vláda hromadí jídlo a léky, připravuje se na chaotický brexit

K vykoupeným regálům ovšem nemusí vést jen samotný tvrdý brexit, ale i případná panika mezi zákazníky, kteří budou v obavách z nedostatku nakupovat více než běžně. Ještě větší problém pak může nastat u zdravotnického materiálu a léků. Těch se z Evropské unie dováží celé tři čtvrtiny, uvádí webový portál britské vlády. Ten zároveň v rámci informační kampaně k brexitu popisuje, na co všechno si Britové mají dát pozor.

Zpomalené cestování

Ani cesty do členských států EU už nebudou tak snadné. Vláda doporučuje mít na kontě dostatečnou finanční rezervu, cestovní pas platný nejméně půl roku a koupenou zpáteční letenku. Na pasové kontrole pak občané Británie ztratí nárok na přednostní frontu pro obyvatele EU. To vše bude pro Brity nepříjemné i vzhledem k tomu, že jejich cesty z velké části vedou právě do Evropy. V loňském roce do zemí EU směřovalo téměř 54 milionů návštěv, do ostatních částí světa jen osmnáct milionů.

Corbyn chce svrhnout vládu, brexit během volební kampaně ovšem odmítá

Podle předpokladů nebudou nutná víza pro pobyty kratší než 90 dnů. Povolení nicméně budou Britové potřebovat, pokud v Evropě chtějí pracovat nebo studovat. To se týká i Britů dlouhodobě žijících v Česku: před brexitem se musí registrovat na českém ministerstvu vnitra, aby tu mohli dál legálně pobývat. I proto se část vlivných britských poslanců, včetně těch z vládních konzervativců, snaží brexitu bez dohody zabránit. Podle Borise Johnsona tím oslabují vyjednávací pozici Londýna. Jejich snahy zablokovat tvrdý brexit označil za „strašlivou kolaboraci“ s Bruselem.

KAPITÁN JASUPOV ÚSPĚŠNÉ PŘISTÁL NA POLI KVŮLI PTÁKŮM

Oslavují ho jako hrdinu. Kapitánovi letadla společnosti Uralskyje avialinii Damiru Jusupovi se podařil husarský kousek, když ve čtvrtek se selhávajícími motory úspěšně přistál se strojem v kukuřičném poli. Až na jednu důchodkyni se nikomu nic vážného nestalo. Poté, co se stroj zastavil, posádce taky všichni vděčně tleskali a div ji nezulíbali.

„Udělal jsem, co jsem udělat musel – zachránit letadlo, cestující a posádku,“ reagoval Jusupov na dotírající novináře. „Jen jsem konal svou povinnost,“ řekl. Kapitán byl pod obrovským tlakem. Sotva vzlétli, střetli se s hejnem racků, což by nebyl pro konstrukci letadla žádný problém, kdyby oba motory nenasály ptáky do svých gondol. Nejprve přestával táhnout levý motor, pak začal selhávat i ten pravý.„Chtěl jsem nabrat výšku. Myslel jsem, že bychom to mohli otočit a na letiště Žukovskij se vrátit,“ vyprávěl kapitán ruským médiím.

Letoun se ale moc vysoko nedostal a navzdory veškerému úsilí o stabilizaci letu s pomocí kopilota Georgije Murzina naopak rychle klesal. „Když oba motory selhaly a letadlo zamířilo dolů, došlo mi, že náraz na zem je nevyhnutelný. Tak jsem zkusil přistát, jak jen nejjemněji to šlo,“ řekl Jusupov.

Řeka v nedohlednu, muselo stačit pole

Pak už bylo nutné vybrat co nejvhodnější terén. Vodní hladina, jak se například ukázalo při zfilmovaném dramatu Zázrak na řece Hudson, by byla nejvhodnější. Jusupovovi se ale jako nejrovnější plocha ukázaly jen lány kukuřice.
Přistál, aniž vysunul podvozek. “Přistát bez podvozku je bezpečnější, jinak by se stroj mohl převrátit a důsledky by pak byly vážnější,“ vysvětlil.

Ruský airbus s 234 lidmi nouzově přistál v poli, srazil se s hejnem ptáků

Jeho rozhodnutí ocenil v rozhovoru s iDNES.cz i ing. Ladislav Keller, bývalý kapitán Boeingu 737. „To, že přistáli bez podvozku, bylo naprosto v pořádku. Kdykoliv letadlo přistává v terénu, tak musí přistávat bez podvozku. Přistání s vysunutým podvozkem by letadlo zničilo a rozdělilo na části. Takto zůstalo letadlo v celku a i když je pravděpodobně na odpis, nejsou tam vážně zranění,“ ocenil český autor řady knih a odborných článků po ukončení kariéry pilota pracoval na Úřadu pro civilní letectví a v současné době přednáší na ČVUT.

Srovnání se Zázrakem na Hudsonu se nabízí, vyzdvihuje ruské piloty expert

Po přistání po letu trvajícím pouhé tři minuty začala evakuace, kterou řídily letušky. Jusupov jejich profesionalitu vysoce ocenil: „Udělaly toho hodně, spustily a nechaly nafouknout záchranné skluzavky a evakuovaly cestující do bezpečné vzdálenosti.“

Dojatí a vděční byli i cestující. „Letuška volala, ať nikdo nepodléhá panice,“ přiblížil jeden z pasažérů situaci ještě před přistáním. „Když jsme přistáli, z celého letadla zněl potlesk. Šli jsme k členům posádky a letuškám a líbali je,“ doplnila jedna z cestujících, Olga Šavrovová.

Jusupov se i tak do evakuace zapojil, když z megafonu lidem postávajícím mezi kukuřičnými klasy dával pokyny k tomu, aby se pro jistotu vzdálili od stroje a vyčkali příjezdu záchranářů. Zasahující požárníci preventivně postříkali motory, které během letu začaly doutnat, hasící pěnou. Že přistání bylo „měkké“ dosvědčuje i to, že z více než 230 lidí na palubě se vážněji zranila jen 69letá důchodkyně. Třetina lidí byla po ošetření ještě tentýž den z nemocnice propuštěna.

Ruská státní televize o čtvrtečním nouzovém přistání informovala jako o „zázraku nad Ramenským“ s odkazem na jméno města Ramenskoje, poblíž něhož pilot přistál. Připodobnila tak situaci letoun Airbus A-320 se 155 lidmi na palubě, který před deseti lety nouzově přistál na hladině řeky Hudson v New Yorku. Brzy po vzletu se letadlo střetlo s husím hejnem. K nehodě byli povoláni záchranáři, aby evakuovali cestující. Všichni pasažéři přežili

ZA TŘI TÝDNY ŠEST TESTŮ RAKET KLDR

Severní Korea v pátek odpálila dva neidentifikované projektily směrem do Japonského moře. Informovaly o tom agentury s odvoláním na jihokorejskou armádu. Jde v pořadí o šestý raketový test Pchjongjangu za poslední tři týdny. Naposledy zkoušeli Severokorejci balistické rakety 10. srpna.

Japonská vláda oznámila, že nemá informace, že by některá raketa dopadla do japonské hospodářské zóny, a ujistila, že střely nepředstavovaly bezprostřední bezpečnostní hrozbu. „Armáda sleduje situaci pro případ, že by následovaly další odpaly,“ uvedl generální štáb jihokorejské armády, zatím bez dalších podrobností. Později upřesnil, že střely odpálené krátce po osmé hodině ranní místního času uletěly asi 230 kilometrů a dosáhly až třicetikilometrové výšky, než dopadly do vod mezi Korejským poloostrovem a Japonskem.

„Učiníme maximum pro zajištění bezpečnosti lidí těsnou spoluprací mimo jiné se Spojenými státy,“ řekl po testech novinářům japonský premiér Šinzó Abe. Japonské ministerstvo obrany varovalo, že severokorejské raketové testy nejspíše budou pokračovat až do konce společného vojenského cvičení Spojených států a Jižní Koreje.

Podle agentury Reuters v pátek mimořádně zasedla jihokorejská rada národní bezpečnosti. Vyzvala Severní Koreu, aby přestala podnikat kroky, které by mohly vystupňovat vojenské napětí na Korejském poloostrově. Odpálení raket je pravděpodobně dalším varováním vůči společným jihokorejsko-americkým vojenským cvičením, která začala minulý týden.

S Jihokorejci se už není o čem bavit, zní z KLDR

Severní Korea nejnovější odpaly bezprostředně nekomentovala, ale její Výbor pro mírové znovusjednocení předtím vydal prohlášení ostře kritizující čtvrteční výzvu jihokorejského prezidenta Mun Če-ina k mezikorejské spolupráci a dialogu.
Mluvčí výboru v prohlášení podle severokorejské tiskové agentury KCNA uvedl, že Pchjongjang se už nemá s jihokorejskými úřady o čem bavit, a poukázal na pokračující vojenská cvičení namířená proti KLDR. Jihokorejského prezidenta mluvčí nepřímo označil za komika, který pouze čte to, co mu napsali jeho podřízení.

Pchjongjang už dříve prohlásil, že bude hovořit pouze s Washingtonem a nikoli se Soulem a že mezikorejský dialog nebude obnoven, dokud se Jižní Korea věrohodně neomluví za nepřátelské vojenské manévry s USA.
Podle expertů prezident Spojených států Donald Trump tím, že testy zlehčuje, dává Severokorejcům prostor k dalšímu testování a hledání cesty k možnému obnovení jednání, které by mohlo následovat po skončení spojeneckého cvičení koncem tohoto měsíce.

TURCI MAJÍ PO KRK UPRCHLÍKŮ ZE SÝRIE

Čím dál více Turkům dochází trpělivost se syrskými uprchlíky v jejich zemi. Podle posledního průzkumu už s nimi ve stejném městě nechce žít víc než polovina lidí. I proto istanbulské úřady nedávno oznámily, že se Syřané bez patřičné registrace musí vystěhovat. Mají na to už jen týden.

Demonstrace v tureckém Istanbulu na podporu dvou deportovaných syrských uprchlíků. (2. srpna 2019) | foto: Reuters
„Syřané ulici po ulicí dobývají Istanbul a Turci se musejí stěhovat jinam. Každý devátý ve čtvrti Fatih je Syřan, z historického bazaru se stal Syrský bazar. V bytech žijí i čtyři rodiny, je tam hluk, rvačky. Na schodech jsou schválně rozházené odpadky. Syřané tu mohou svobodně páchat zločiny,“ tvrdí novinář Yilmaz Özdil, který píše pro turecký deník Sözcü.

Jeho tvrzení ale neodpovídá kriminalistickým statistikám. Özdil nicméně nastolil téma, které má u Turků silnou odezvu. Se syrskými přistěhovalci jim už delší dobu dochází trpělivost.

Průzkum největší turecké statistické organizace Konda ukazuje, že ještě v roce 2016 soužití se syrskými uprchlíky vadilo jen čtvrtině lidí, v červnu 2019 s tím ovšem zásadně nesouhlasilo 55 procent dotázaných.Tyto nálady potvrzuje i studie istanbulské univerzity Kadira Hase, která říká, že stoupl počet Turků, kterým vadí vůbec samotná přítomnost Syřanů v Turecku. A to z 54,5 procenta v roce 2017 na letošních 67,7 procenta.

Turci jsou přitom vůči Syřanům čím dál méně přátelští bez ohledu na svou politickou orientaci. V průzkumu z letošního roku se ukázalo, že mezi příznivci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) jich je takto rozladěných kolem 60 procent, u voličů opozice se pak nevole pohybuje od 62 do 83 procent.

Někteří Turci sice stále pořádají demonstrace na podporu Syřanů, mnozí si však na Twitteru oblíbili hashtag „nechceme tu Syřany“. Na sociálních sítích se také často objevují nepodložená tvrzení, že Syřané mají přednost před Turky ve veřejných nemocnicích a že dostávají státní rentu. Úřady se proti těmto fámám snaží bojovat, ty už si však žijí vlastním životem.

Města s největším počtem syrských uprchlíků:
Istanbul: 547 716
Gaziantep: 445 154
Hatay: 431 098
Šanliurfa: 430 237
Adana: 240 752
Mersin: 201 607
Bursa: 174 770
Izmir: 144 802
Konya: 108 234
Zdroj: Turecké ministerstvo vnitra

V Turecku nyní přebývá zhruba 3,6 milionu Syřanů, přičemž mnozí by se rádi vrátili do své země, ovšem nemají kam. Dalším tam i podle jejich slov hrozí vězení a smrt. Novinář Ismail Saymaz je opačného názoru a současnou situaci označil jako cirkus. „Syřané žijící v Turecku jezdí do Sýrie na dovolenou a pak se zase vrací,“ uvedl podle serveru Ahval v televizním vysílání. Reagoval tak na tisíce lidí, kteří se rozhodli jet zpátky do své vlasti na oslavu konce ramadánu. „I když někteří tvrdí, že jezdí do bezpečných zón za příbuznými, nevidím v tom žádný rozdíl,“ řekl a dodal, že z Německa do Sýrie nikdo na dovolenou nejezdí.

Situaci mění krize i istanbulský starosta

Napjatou situaci v Istanbulu už se po svém zvolení rozhodl řešit nový starosta Ekrem Imamoglu. Ten sice nemá právo rozhodovat v otázkách uprchlíků, nicméně jeho kampaň právě na nespokojenost Turků cílila. Imamoglu podotýkal, že současná vláda uprchlickou krizi nezvládla a stávající opatření zklamala jak Turky, tak Syřany. Nařídil proto, aby se Syřané bez registrace anebo s registrací jinde než v Istanbulu museli do 20. srpna odstěhovat. V souvislosti s tím místní policie znásobila kontroly totožnosti, zejména v metru, na nádražích a ve čtvrtích, kde výrazně převažují syrští uprchlíci.

Syřané nyní musejí přebývat v té provincii, kde si vyřídili registraci. Pokud se chtějí přestěhovat na jiné místo v Turecku, potřebují k tomu speciální povolení. Zatímco podle Imamoglua v největším tureckém městě žije až milion Syřanů, oficiální údaje ministerstva vnitra mluví o půl milionu zaregistrovaných. „Pořád je lepší žít bez registrace v Turecku, než se dostat zpátky do Sýrie. Kdybych se tam vrátil, ztratil bych úplně vše,“ řekl pro server BBC třiatřicetiletý Syřan Bahá, který pracuje v textilní továrně na okraji Istanbulu a každý den chodí ze strachu do práce postranními uličkami.

Na vyřízení registrace už má jen týden, poté přijde o svou špatně placenou práci a bude mu hrozit vyhoštění. Žádost o registraci si ovšem bude muset podat jinde. Podle zprávy Washingtonského institutu z minulého týdne jsou už istanbulské registrace uzavřené. Úřad istanbulského guvernéra k novému nařízení uvedl, že Syřané, kteří registraci nemají, dostanou umístěnku od ministerstva vnitra.

Miliardy na pomoc

Prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že vláda už investovala přes 37 miliard dolarů (zhruba 850 miliard korun) do programů pro syrské uprchlíky. Vzhledem ke špatné ekonomické situaci v Turecku jsou i tyto výdaje pro turecké plátce daní trnem v oku. V zemi je v důsledku propadu ekonomiky vysoká nezaměstnanost a náklady na živobytí se s krizí zvyšují. Klasická fáma, že „migranti nepracují a místním berou práci“, se tak šíří i v Turecku.

Turecká vláda dlouho doufala, že Syřané v zemi zůstanou jen krátkodobě a brzy se zase vrátí domů. Udělila jim tak jen povolení k přechodnému pobytu, se kterým nemohou legálně žádat o práci. To mohou až s trvalým pobytem, občanstvím nebo pracovním povolením. Získat některý z těchto dokumentů se však dosud i kvůli náročné administrativě podařilo jen asi 200 tisícům Syřanů, píše Washingtonský institut.

Ankara také pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana buduje na severu Sýrie takzvané bezpečné zóny, kam by se Syřané měli přestěhovat. Původně kurdské oblasti tak intenzivně „čistí“ a následně tam nuceně deportuje i Syřany, kteří s oblastí nemají nic společného. Agentuře Reuters dění posledních týdnů potvrdili tři svědci, kteří tvrdí, že je úředníci přinutili podepsat, že se do Sýrie vracejí dobrovolně. Syrská vláda se k údajným deportacím nevyjádřila.