iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš silný premiér, radí se se Zemanem, Šmarda mimo

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat místopředsedu ČSSD Michala Šmardu ministrem kultury. Zároveň vyzval šéfa sociální demokracie Jana Hamáčka, aby našel jiného kandidáta na post ministra kultury. ČSSD požadovala, aby Šmarda nahradil ve vládě Antonína Staňka, kterého Zeman dlouho ve vládě držel a odvolal ho ke konci července. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš řekl, že situaci bude řešit příští týden po návratu z dovolené na Krétě. Podle Hamáčka je prezidentův postoj protiústavní.

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatoval, že pan Michal Šmarda se nikdy nezabýval problematikou české kultury. Z tohoto důvodu není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky. Proto prezident republiky požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu prostřednictvím předsedy vlády navrhl jiného kandidáta, splňujícího alespoň elementární odborné předpoklady,“ uvedl ve středu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Ústava nezná možnost, že by prezident měl hodnotit odborné předpoklady kandidáta na ministra,“ reagoval Hamáček.
„Pan prezident například v minulosti jmenoval Karlu Šlechtovou ministryní obrany a neměla v oblasti obrany žádné zkušenosti. Ministr musí být především dobrý manažer a to pan Šmarda jako úspěšný komunální politik být může,“ upozornil šéf ČSSD. Šmarda uvedl, že bude respektovat jakékoli Hamáčkovo rozhodnutí. Je podle něj na lídrovi ČSSD a na Babišovi, aby se dohodli na dalším postupu.

Zeman mluvil o možnosti „rekonstrukce vlády“

Sociální demokraté přitom kvůli tomu, že Zeman otálel s odvoláním Staňka a ignoroval návrh na jmenování Šmardy, hrozili i odchodem z vlády. Prezident k tomu před letními prázdninami řekl, že případný odchod ČSSD z koalice s hnutím ANO by podle něj nemusel znamenat pád vlády, ale pouhou její rekonstrukci, přičemž premiér Andrej Babiš by pak nemusel znovu žádat Sněmovnu o důvěru.

Hrad s dlouho očekávaným prohlášením, jak bude postupovat při jmenování nového ministra kultury, přišel pouhý den poté, kdy poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna v rozhovoru pro iDNES.cz oznámil, že by Babišovu vládu podporoval i v případě, že by sociální demokracie kabinet opustila.

Reakce ústavního právníka Jana Kysely v ČT:

Prezident může odmítnout jmenování ministra jen kvůli právní překážce nebo kdyby byl navržený bezpečnostním rizikem. Argument odborné způsobilosti, se kterým Zeman přišel, může vznášet strana, která ministra nominuje, nebo premiér, nikoli hlava státu.

„Umím si představit, že bych podporoval kabinet Andreje Babiše, a to i v případě, že by byl rekonstruován. Nicméně jde o to, kdo by odstoupivší ministry nahradil,“ uvedl pro MF DNES exministr kultury Staněk, který vedením úřadu při svém odchodu pověřil náměstka Reného Schreiera.

Hnutí ANO má 78 poslanců. Komunisté, kteří vládu tolerují, jich mají patnáct, stejně jako ČSSD. Spolu s komunisty, Foldynou a Staňkem by se Babiš opíral o 95 poslanců, kdyby sociální demokracie z vlády odešla. K jisté většině by se musel opřít buď o hnutí SPD, což dosud veřejně odmítal, nebo zkusit získat hlasy od tří odpadlíků od Okamurova hnutí, dvou bývalých poslanců ODS, kteří zakládají nové uskupení Trikolóra (Václav Klaus mladší a Zuzana Majerová Zahradníková) a ještě někde najít stoprvní hlas.

Onderka chce, aby Babiš podal kompetenční žalobu

Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka v České televizi řekl, že by měl premiér Andrej Babiš podat kompetenční žalobu na prezidenta, nebo ho přimět, aby změnil názor na Šmardovo jmenování. Pokud by se to nestalo, měli by ministři ČSSD podle Onderky podat demise.

Podle Onderky by se měl Hamáček po návratu z dovolené sejít s místopředsedy ČSSD, aby si vyjasnili situaci, a následně jednat s Babišem. „Premiér má dvě možnosti - buď bude hrát spícího brouka, nebo podá kompetenční žalobu,“ řekl Onderka.

Kompetenční žaloba je podle něj na stole, protože nyní nejde pouze o jmenování konkrétní osoby do ministerské funkce, ale o dodržování ústavy a nastavují se mantinely i pro chování budoucích prezidentů. Jako druhou možnost Onderka zmínil, že by se Babišovi podařilo přemluvit Zemana, aby Šmardu nakonec jmenoval.

Pravicová opozice zkritizovala Zemana i premiéra Babiše

Počínání prezidenta Zemana i premiéra Babiše zkritizovali opoziční politici. „Není nic jednoznačnějšího: buď teď premiér najde odvahu podat kompetenční žalobu, nebo definitivně potvrdí svou naprostou impotenci. A navíc bude spoluviníkem eroze ústavního systému,“ napsal na Twitteru šéf hnutí STAN Petr Gazdík.

„Fraška kolem výměny ministra kultury pokračuje. Miloš Zeman se dál chová protiústavně. Za výběr ministra a jeho odbornost odpovídá předseda nominující strany a premiér. Prezident má právo odmítnout jmenovat ministra jen ze závažných důvodů a ty zde nevidím,“ uvedl šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.„Prezident Zeman se znovu snaží rozehrát spor mezi ním a ČSSD, ale ve skutečnosti jde o kompetenční spor mezi premiérem Babišem a prezidentem. Smutný pohled na tento politický ping-pong,“ napsal na Twitteru lídr ODS Petr Fiala.

KOČNER ZESMĚŠŇOVAL KUCIAKA

Ján Kuciak může být patronem novinářů, když má v sobě patronu. Tak psal o zastřeleném slovenském novináři podnikatel Marián Kočner, obviněný z objednávky jeho loňské vraždy. Čtveřici mužů obviněnou z vykonání vraždy obvinili i z přípravy likvidace dvou prokurátorů a advokáta.

Kočner Kuciaka zesměšňoval ve zprávách, které si přes aplikaci Threeme posílal se svou spolupracovnicí Alenou Zsuzsovou. Ta je obviněná, že objednávku vraždy zprostředkovala. Spolu s Kuciakem zahynula i jeho snoubenka Martina Kušnírová. „Vyhlásí ho za svatého,“ psal Kočner Zsuzsové. „Bude patronem novinářů,“ odpověděla. „To je dobrý nápad. Založím nadaci sv. Jána Kuciaka-patrona novinářů. Kdo bude lepší patron, než ten, kdo má v sobě patron?“ reagoval Kočner.
Komunikace může u soudu posloužit jako rozhodující důkaz, míní advokát matky Kušnírové Zlatice.„Není to lehké čtení. Je plné nenávisti, konspiračních teorií a intrik. Je o závislosti na penězích a moci a ukazuje přesvědčení o vlastní beztrestnosti,“ zhodnotil zprávy Kočnera a Zsuzsové Denník N.

„On vystupuje jako neohrožený a bohatý šéf mafie, který řídí politiky, policisty, prokuraturu i některá konspirační média. Ona jako jeho podřízená. Zaměstnankyně, která loví chlípné muže a vyřizuje falešné podpisy nebo bílé koně a zároveň je jeho oddaná obdivovatelka,“ dodal list.

Čtveřici obviněnou z vraždy Kuciaka a Kušnírové policie obvinila i z plánování likvidace prokurátorů Petra Šufliarského a Maroše Žilinky. Jejich obětí se měl stát rovněž bývalý ministr vnitra a spravedlnosti a nyní advokát Daniel Lipšic.
Kočner měl kontakty u policie, pomáhaly mu i se zametáním stop

Mezi čtveřicí je bývalý voják Miroslav Marček, který vyšetřovatelům řekl, že střílel na Kuciaka a Kušnírovou.
Generální prokurátor Jaromír Čižnár dříve řekl, že bez spolupráce s policisty by podezřelí nemohli získat osobní údaje například o Žilinkovi.

Mrazivá představa, komentovala Kočnerův slovník Čaputová

Případ znovu komentovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „V posledních dnech se z vyšetřování vícerých případů dozvídáme o možném vlivu některých lidí, podezřelých ze spáchání zločinů, na činnost některých policistů, prokurátorů a soudců. Je to absolutně nepřípustné, nebezpečné a je to výsměch spravedlnosti,“ napsala na Instagramu.
Na Slovensku vzniklo investigativní centrum, nese jméno Jána Kuciaka

„Když jsem četla přepisy sms o smrti Jána a Martiny, v prvé řadě jsem si představila jejich rodiče, co asi mohou při tom cítit oni. Je to až mrazivá představa,“ dodala. Investigativní reportér Kuciak pracoval pro server Aktuality.sk a zajímal se i o Kočnerovy aktivity. Spolu s Kušnírovou ho zabili 21. února 2018 v jeho domě ve vesnici Veľká Mača. Kušnírovou zasáhli jedním výstřelem do hlavy, Kuciaka dvěma výstřely do srdce.

Média případ označila za první vraždu novináře v novodobých dějinách Slovenska. Následovaly největší demonstrace od pádu komunismu, po kterých odešel sociálnědemokratický premiér Robert Fico. Z objednání vraždy Kuciaka obvinila policie Kočnera letos v březnu. Od loňského června je ve vazbě kvůli jinému případu, ve kterém čelí spolu s bývalým šéfem soukromé televize Markíza a exministrem hospodářství Pavolem Ruskem obžalobě z falšování směnek za zhruba 69 milionů eur (1,78 miliardy korun).

KLAUSOVA TRIKOLÓRA PŘITAHUJE VOLIČE, PROTI ODS

Hnutí Trikolóra, jehož vznik ohlásil před dvěma měsíci Václav Klaus mladší, už má přes 8 tisíc zaregistrovaných příznivců, ze kterých se zhruba po roce mohou stát členové. A jsou mezi nimi i velmi zajímavá jména. Sázka na konzervativnost a „akcent na zdravý rozum“ přitahují i bývalého ministra školství Josefa Dobeše a exšéfa diplomacie a poradce prezidenta Zemana Jana Kohouta.

„Myšlenky Trikolóry se mi líbí. Jsem konzervativní člověk a čekám na vznik konzervativní strany. Proto vítám její vznik,“ řekl Deníku N Josef Dobeš, který byl mezi lety 2010-2012 ve vládě Petra Nečase ministrem školství.
Dobeš je mezi registrovanými příznivci Trikolory i proto, že mu konzervativní strana s podporou rodiny v Česku chybí. „Mám čtyři děti, moje hlavní hodnota je vychovat je tak, aby z nich byli slušní lidé. A pokud půjde Trikolóra v tomto duchu, nezpronevěří se konzervativní zásadě a podpoří rodiny s dětmi, rád to budu podporovat,“ říká.

Ve Slaném, kde v současnosti žije a stará se o fotbalovou akademii, plánuje nalákat do Trikolory i další občany. Návrat do vysoké politiky však odmítá. Tvrdí, že chtěl pouze podpořit myšlenku, kandidovat nemá chuť. „Nehledám stranu, kde bych chtěl zakotvit, abych udělal restart. Tyhle věci jsem si už v minulosti užil,“ řekl Deníku N.

Josef Dobeš stál u zrodu Věcí veřejných, mezi lety 2010-2012 byl ministrem školství. Provedl kontroverzní reformu vysokého školství, která v akademické obci vyvolala protesty, když se obávali osekávání svobod. Tehdejší prezident Václav Klaus starší se Dobeše zastal a dokonce jej označil jako nejlepšího ministra školství od roku 1989. Dobeš však nakonec na funkci rezignoval, oficiálně kvůli škrtům na ministerstvu.

Kohout zpátky na scénu?

Trikolóru podporuje také šéf diplomacie z dob Fischerovy, a později i Rusnokovy vlády Jan Kohout. Deníku N napsal, že ho kromě ideových pilířů oslovil především „akcent na zdravý rozum“.

„Své zkušenosti z mnoha let v diplomacii a zahraniční politice jsem připraven hnutí nabídnout a angažovat se při prosazování jeho programu podle potřeb i možností,“ tvrdí Kohout, o kterém se v roce 2005 spekulovalo i jako o možném nástupci Stanislava Grosse v čele vlády, nakonec se však premiérem stal Jiří Paroubek. O pět let později neuspěl ani ve volbách do Senátu.

V roce 2011 se Kohout podílel na vzniku Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce a byl dokonce i v jejím čele. V současnosti zastává pozici prezidenta pražského institutu Nové hedvábné stezky, kde figurují i expremiér Petr Nečas nebo majitel TV Barrandov Jaromír Soukup. Blízký vztah má Kohout k prezidentu Miloši Zemanovi, je na seznamu jeho oficiálních poradců.

Trikolóra natruc ODS

Hnutí Trikolóra založil teprve letos v červnu Václav Klaus mladší, který byl v polovině března vyloučen z ODS za „dlouhodobé poškozování dobrého jména ODS“. Předseda strany Petr Fiala mu také vyčetl, že otevřeně podporuje vystoupení ČR z Evropské unie nebo to, že zpochybňuje účast vojáků Armády České republiky ve vojenských misích.
Mezi cíli Trikolóry má být podle Klause například to, aby si Česká republika vyjednala s Evropskou unií trvalou výjimku z eura a zachovala českou korunu. Soustředit se chce na volby do Sněmovny v roce 2021, o kandidatuře v krajských volbách rozhodne hnutí na podzim.

Spolupracovat s hnutím Trikolóra mají podle informací MF DNES i například kardiochirurg Jan Pirk, lékař a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný, ekonomka Markéta Šichtařová, šéf Madety Jan Teplý starší, nebo Michal Semín, který se angažuje v ultrakonzervativním uskupení Akce D.O.S.T. Jakýmsi „garantem hnutí pro oblast zahraničí“ je exprezident Václav Klaus.

OD ROKU 2021 ELEKTRONICKÉ ZNÁMKY NA DÁLNICI

Řidiči od roku 2021 nebudou nalepovat na čelní sklo svého vozu papírové dálniční známky. Nahradí je elektronické dálniční známky, za které budeme platit prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Senát ve středu schválil změnu zákona o pozemních komunikacích, která s tím počítá. Chybí už jen podpis prezidenta Miloše Zemana. Přijatý zákon nezvyšuje současnou cenu roční dálniční známky 1500 korun a nový systém má do budoucna umožnit i krajské dálniční známky.

Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. „Bude ověřováno, zda je za vozidlo zaplacen časový poplatek,“ řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík. Za velké plus pro řidiče označil, že odpadne každoroční odstraňování staré dálniční známky za pomoci žiletky. „Vítám zavedení elektronického poplatku,“ řekl lidovec Jiří Čunek. Přimlouval se za to, aby bylo možné si zaplatit elektronickou známku i jen na jeden den.

Jeho kolegyně z klubu KDU-ČSL Jitka Seitlová tvrdila, že pokutovat za nezaplacenou elektronickou dálniční známku bude možné jen toho, kdo bude zastaven přímo na dálnici, ale ne toho, komu se podaří ujet, protože bude například tvrdit, že vezl zdravotně postiženého a bude tak od placení osvobozen. „To je strašné. Kvůli tomu ten návrh nemohu podpořit,“ řekla Seitlová.

Novela osvobozuje od poplatků také auta na elektřinu, vodík a hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

KAŽDÝ ROK UBÝVÁ SBĚRAČŮ BYLIN

Pryč jsou doby, kdy každý žáček na základní škole musel přes léto nasbírat a usušit předepsané množství léčivých bylin, jinak by mu hrozil postih třeba v podobě černého puntíku na nástěnce a káravého pohledu soudružky učitelky.
Od tradice povinného sušení bylin se ve školách postupně upustilo už v první polovině 90. let. A přestože sběr bylin dělaly děti spíše z povinnosti než z ušlechtilého důvodu, byly to pro výkupny bylinek zlaté doby.

Nyní prý už o sběr bylin mezi veřejností takový zájem není. Svědčí o tom i fakt, že na Vysočině jsou pouhé dvě výkupny. Jedna je v Rynárci na Pelhřimovsku, kterou zajišťuje firma Fytonap, druhá v Havlíčkově Brodě. Ta je detašovanou sběrnou značky Leros. Obě fungují vždy jeden den v týdnu.

„Sběračů je každým rokem míň a míň. Důchodci, kteří mají k bylinkám nějaký vztah a dělali to rádi, umírají a mladí lidé se do toho nehrnou,“ lakonicky zhodnotil aktuální situaci Josef Nápravník, zakladatel rodinné firmy Fytonap.

K sušení je nejvhodnější půda nebo kůlna

Mezi sběrači tak převažují stálí klienti, kteří do výkupen dojíždějí pravidelně rok co rok. „Za ta léta už se dobře známe. My máme takovýchto sběračů asi dvacet. Přivážejí zboží ve velkých pytlích na kárách za autem,“ líčí Nápravník a dodává: „No a pak k nám občas přijíždějí náhodně jednotlivci, kteří přivezou třeba půlkilové pytlíky.“

Bývaly doby, kdy si sběrači některé z bylin sami pěstovali. „Takových lidí je už dnes moc málo. Momentálně nemáme na Vysočině ani jednoho. Dříve mívali nasázená celá políčka třeba měsíčku nebo slézu maorského,“ vzpomíná Nápravník.
Přitom šikovný sběrač si může podle Nápravníka na sběru bylin i pěkně přivydělat. „Musí se chtít a také musí mít kde sbírat a sušit. K sušení je nejvhodnější půda nebo kůlna, ovšem bez přístupu zvířat a myší,“ připomíná.

Nejvyšší výkupní cenu má hluchavka bílá

Podle aktuálního ceníku společnosti Fytonap je nejvyšší výkupní cena za kilogram sušeného květu hluchavky bílé. Je to 2 400 korun. Vyšší ceny jsou pak například 340 korun za kilogram květu slézu maorského, 400 korun za květ prvosenky jarní nebo 200 korun za lipový květ. Například za oblíbenou pomerančovou kůru bývá výkupní cena 20 korun za kilogram, za list kopřivy je to 40 korun.

Ale nasbírat byť jen jeden kilogram usušeného květu hluchavky bílé není nic jednoduchého. Sběrači totiž musí myslet na takzvaný sesychací poměr. Ten vyjadřuje poměr váhy určitého množství čerstvé suroviny k váze byliny získané po usušení. „Z pěti kil čerstvých naťovin vám po usušení zůstane kilo. U hluchavky je to ještě mnohem míň,“ poznamenal Josef Nápravník s tím, že nejnižší sesychací poměr vykazují kůry.
Hlavní část sezony mají výkupny za sebou

Zavedení sběrači prý nejčastěji do výkupny přivážejí sušené naťoviny. „Především je to třezalka, řebříček, kopřiva a tužebník,“ vypočítává Nápravník s tím, že kvalita sušených bylin se poprvé kontroluje už ve výkupně. Hlavní sezona tam začíná na jaře. „Je to zhruba v době, jakmile začínají kvést první bylinky, stromy a keře. Nejdříve nám dovážejí květy trnek. Srpen ještě není v polovině a hlavní část sezony už máme za sebou. Na podzim pak bývají plody šípku,“ připomíná Nápravník.

Sběr žáků pomáhá školám financovat sešity

Škol, které se do sběru bylin zapojují, je podle Nápravníka méně a méně. Přesto se ale najdou. Za utrženou finanční odměnu některé školy financují nákup školních potřeb nebo třeba akce pro děti. Pravidelný sběr bylinek provádějí podle webových stránek například na základní škole v Budkově na Třebíčsku. „Peníze získané tímto způsobem, stejně jako výtěžek ze sběru starého papíru a hliníku, slouží k nákupu sešitů a výtvarných potřeb do vyučování a kroužků. Pokud žák byliny nepřinese, zaplatí náhradní částku – 100 korun žák prvního stupně, 200 korun žák druhého stupně. Pokud přinese pouze část požadované hmotnosti, zaplatí poměrnou část náhradní částky,“ uvádí ředitelka školy Eva Šidelková na webových stránkách školy.

Je tam i zveřejněno množství bylin, které žáci na jednotlivém stupni musí odevzdat. Například na prvním stupni je to jeden kilogram sušené kopřivy, na druhém už dva kilogramy. Vybírat si mohou ze šesti druhů sbíraných bylin. Pomerančovou kůru sbírá ve škole například i čtvrťačka Bára z Jihlavy. „Která třída nasbírá nejvíc kůry, dostává sladkou odměnu. Letos jsme vyhráli, takže jsme měli obrovskou radost,“ vypráví žačka. Kůru doma také suší. „Ale moc jí nemívám. Pomeranče totiž u nás jí jenom mamka a brácha,“ směje se.

PSTRUHY NIČÍ SUCHO, VYDRY A VOLAVKY

Sucho a predátoři likvidují ryby v potocích a řekách. Některé menší přítoky úplně vysychají a rybáři tam nemohou odchovávat malé pstruhy. Problémy jsou také ve stojatých vodách. Rybáři na Zlínsku každoročně vysadí do potoků okolo 80 tisíc plůdků malého pstruha potočního. Zatímco ještě v roce 2012 následně odlovili více než osm tisíc dvouročních ryb, předloni něco málo přes dva tisíce a loni už jenom 328.

„A tak to bude pokračovat dál. Společnost to nevnímá, protože si pstruha koupíte kdekoliv, ale ve vodě jich markantně ubývá,“ upozornil předseda zlínské pobočky Moravského rybářského svazu Michael Javora. A když se zamýšlí nad důvodem tak velkého poklesu ulovených ryb, nachází i odpověď. „Před pěti lety se objevila vydra a začalo sucho,“ nastínil Javora. Přesněji řečeno: většina ryb uhyne kvůli nedostatku vody nebo kyslíku, svůj podíl na tom mají také predátoři, především vydry, volavky, případně kormoráni.

„Hlavní problém je, že vysychají přítoky, kde jsou chovné revíry pstruha obecného. Když ho tam na jaře vysadíte, tak uhyne nebo tok vyschne. Před pěti či deseti lety přítoky ještě nevysychaly,“ přiblížil Javora. Na Zlínsku jde hlavně o přítoky Dřevnice. Rybáři hledají ty, kde ještě voda je. Takových je stále méně. A tím pádem ubývá ryb, zejména pstruhovitých. Navíc když teplota vody přesáhne 20 stupňů, pstruhovi jde o život.

„Ve Slušovicích a ve Vizovicích na Dřevnici se to děje,“ upozornil Javora. „Dříve tam bývaly úlovky bohaté, teď jsou téměř nulové,“ doplnil. Kdysi velmi rozšíření lipani už z bystřin prakticky vymizeli, pstruhů je pořád méně. Podle Javory budou brzy oba druhy chráněné.„Máme na 100 metrech toku jednoho pstruha a vydra sežere přes zimu kilo ryb denně. Nejsme schopní udržet život v pstruhových vodách,“ posteskl si Javora.

Dva rybníky v Záhlinicích jsou prázdné

Pokud to tak půjde dál, ryby z potoků a řek postupně téměř zmizí. „Lipani budou k vidění pouze v akváriích. Jsou to ryby náročné na kyslík a chladnou vodu,“ podotkl hospodář pobočky Moravského rybářského svazu v Uherském Brodě Zdeněk Mahdal.

Předloni v povodí Olšavy vysadili kolem třech tisíc malých pstruhů, odlovili jich 65. „Dříve jsme slovili alespoň 15 procent, teď skoro nic. Likviduje je kyslíkový deficit i predátoři,“ zmínil Mahdal. „Nedokážeme vypěstovat vlastní ryby v přirozených podmínkách, takže musíme kupovat dospělejší kusy, které u nás vysazujeme,“ řekl Mahdal.

Rybáři se shodují v tom, že predátoři a sucho likvidují ryby postupně, takže není více mrtvých těl na hladině najednou. Stává se to spíše při haváriích, jejichž příčinou jsou prudké přívalové deště. Kvůli nim uhynulo v Kateřinickém potoce na Vsetínsku přes 200 pstruhů.„Když vydatně zaprší, tak se teplá dešťová voda ohřeje na asfaltu cesty a steče do řeky, kde způsobí problémy,“ řekl hospodář vsetínského rybářského svazu Roman Veselý.

Ryby se pak mohou „uvařit“ a uhynout na nedostatek kyslíku.

Ještě větší ztráty byly před časem na Dřevnici, když se ucpala splašková kanalizace, která ústí do čistírny odpadních vod ve Zlíně-Malenovicích. Přepadem vytekla špinavá voda do řeky, kde uhynulo přes pět metráků ryb mezi centrem Zlína a Malenovicemi.„Příčinou ucpání odtoku byly menší větve a hlavně velká kláda. Ta musela být vytažena navijákem vozidla. Situaci bohužel nešlo předejít. Kláda se mohla dostat do kanalizace kdykoliv,“ přiblížila mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová.

Případem se zabývá i zlínská radnice. „Dále jej bude řešit vodoprávní úřad magistrátu s provozovatelem kanalizace. A to zejména z hlediska náhrady škody, která Moravskému rybářskému svazu vznikla. Řešit se bude taktéž prevence podobných situací,“ řekl mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer.

Mezi uhynulými rybami byly i generační kusy, které se měly postarat o reprodukci. I kvůli tomu bude ryb v Dřevnici méně.
Problémy jsou ale i ve stojatých vodách. Například v Záhlinicích jsou dva rybníky prázdné, protože do nich voda nenatekla. V některých schází 30 procent vody. „Ryby v nich nenarostou tolik a je větší riziko, že uhynou. Problémem jsou sinice, které se masivně šíří a nejde jim zabránit,“ hlásil Antonín Pálka, který hospodaří na záhlinických rybnících.

POKUTA 400 TISÍC SOUKUPOVI Z TV BARRANDOV

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na svém zasedání v úterý vyměřila pokutu 400 tisíc korun televizi Barrandov za neobjektivitu a nevyváženost v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa. ČTK to řekl předseda rady Ivan Krejčí. TV Barrandov se k pokutě zatím nevyjádřila. Majitel televize Soukup v pořadu podle Krejčího kritizoval firmy, které dostávají pobídky od státu a přitom vyvádějí peníze do zahraničí. Jmenoval při tom automobilku Škoda Auto. „Problém je, že tam (Soukup) prezentoval poměrně výběrově určitá fakta a ta firma se neměla možnost hájit,“ řekl Krejčí.

Televize se proti pokutě může bránit, pokud s ní nebude souhlasit. „Může to napadnout žalobou a bude rozhodovat soud,“ doplnil předseda rady. Společnosti Barrandov Televizní Studio uložila RRTV pokutu už letos na konci dubna. Podle rady měla televize zaplatit 200 tisíc korun za tendenční a nevyváženou reportáž v pořadu Moje zprávy z loňského listopadu. Reportáž Ryba smrdí od hlavy se zabývala státními zakázkami pro agenturu Dorland a podle RRTV prezentovala předem stanovený pohled snažící se ovlivnit postoje diváka ve prospěch záměru tvůrců.

NOVÉ VEDENÍ EU NEŘEŠÍ UPRCHLÍKY

Španělská nevládní organizace Proactiva Open Arms ve středu znovu naléhavě vyzvala Evropu, aby otevřela přístav pro její loď se 147 africkými migranty. Ta je v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od italského ostrova Lampedusa a nesmí vplout do italských vod kvůli zákazu tamní vlády pro lodě nevládních organizací s migranty.

V oblasti se má zhoršit počasí, čekají se až dvoumetrové vlny. Většina z migrantů je na moři už 13 dní a podle serveru eldiario.es na palubě roste napětí. Někteří z běženců drželi tento týden také protestní hladovku.„Nevím, jak dlouho to ještě vydržíme. Začínají tu spory o kousek stínu, o jídlo, o záchod. Také počasí se zhoršuje, čekáme velké vlny, běženci mají mořskou nemoc,“ řekl španělskému rozhlasu Cadena SER šéf Open Arms Óscar Camps. Dodal, že běženci jsou vyčerpaní a mají strach. Někteří drželi tento týden hladovku, dokud je posádka nepřesvědčila, že s plným žaludkem situaci lépe zvládnou.

„Evropo, nikdo tě nezbaví hanby, žes nechala 147 lidí po 13 dní na moři, kam se má jezdit na dovolenou. Nezapomeň, že je tu přes 500 trosečníků, kteří se nemají kde vylodit a dnes přijde bouře,“ napsali ve středu na twitteru zástupci organizace Proactiva Open Arms. Připomněli tak, že na moři mezi Libyí, Maltou a ostrovem Lampedusa čeká na otevření přístavu další humanitární loď Ocean Viking, na jejíž palubě je 356 afrických migrantů, včetně sedmi desítek nezletilých.

Neoficiální jednání

Itálie i Malta začaly uzavírat své přístavy lodím nevládních organizací loni po předchozích velkých migračních vlnách a kvůli neschopnosti EU migrační krizi systematicky řešit. Vylodit nechávají tyto dvě země pouze lidi se zdravotními potížemi či těhotné ženy. Naposledy ve středu v noci odvezla italská pobřežní stráž na Lampedusu devítiměsíční dítě se zdravotními problémy a jeho dvojče a rodiče. Přístav otevřou až poté, co jim země EU slíbí převzetí migrantů z lodě.
Richard Gere navštívil loď se 121 africkými migranty u Lampedusy

Posádka plavidla Open Arms nalodila migranty při několika záchranných operacích z vratkých či potápějících se člunů u Libye, první skupinu už 1. srpna. Když nedostala povolení zakotvit v italském či maltském přístavu, požádala 7. srpna vlády Španělska, Německa a Francie, aby oficiálně zažádaly v Bruselu o řešení situace. Evropská komise (EK) podle deníku El País nemůže formálně zahájit jednání o převzetí migrantů, pokud ji o to nepožádá oficiálně některá členská země. To zatím žádná neudělala.

Deník El País ve středu napsal, že EK přesto vede neoficiální jednání a že o řešení situace se neformálně snaží i Francie a Španělsko. Svůj přístav nabídlo lodi Open Arms už několik španělských měst, například Valencie či Cádiz, i katalánská vláda. Vláda v Madridu ale podle deníku El País oficiálně nereaguje i proto, že lodi Open Arms letos místní úřady zakázaly operovat mezi Libyí, Itálií a Maltou. Učinily tak proto, že podle nich posádka při předchozích záchranných operacích porušila mezinárodní námořní právo.

Zakladatel a šéf organizace Proactiva Open Arms Óscar Camps deníku La Vanguardia řekl, že k obnově záchranných operací ve Středomoří i přes hrozbu pokuty či trestu vězení za podíl na pašování lidí ho přiměl i výrok jeho matky. „Moje máma mi řekla: z vězení se vyjde, ale ze dna moře ne,“ uvedl Camps